Neděle, 28 prosince, 2025
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 756

DPP vypsal tendr na nákup 15 bateriových kloubových trolejbusů

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Na lince číslo 140 z pražské Palmovky do Miškovic budou jezdit trolejbusy. Pražský dopravní podnik (DPP) vypsal tendr na nákup 15 bateriových kloubových vozů. Vítěz tendru by měl být známý letos na podzim a první vozidlo by mělo do hlavního města dorazit v roce 2022. Za trolejbusy DPP zaplatí maximálně 300 milionů korun. ČTK to dnes sdělila mluvčí DPP Aneta Řehková. DPP chystá elektrifikaci na dalších nyní autobusových trasách, například na letiště v Ruzyni.[/quote]

Poptávat bude podnik vozy o délce 17 až 19 metrů s kapacitou 35 až 45 sedadel, z nichž jich bude minimálně šest vyhrazených pro handicapované. Trolejbusy budou nízkopodlažní a vybaveny infosystémem, kamerami a klimatizací. Uvnitř bude prostor vyhrazený pro kočárky či invalidní vozíky. U dveří bude sčítač cestujících.

Rychlost trolejbusů bude minimálně 65 kilometrů za hodinu. Garantovaný dojezd při jízdě na baterie požaduje DPP nejméně 12 kilometrů, a to i se zapnutým topením nebo klimatizací. Životnost akumulátorů musí být 60 měsíců nebo 280.000 odjetých kilometrů.

Podnik již získal stavební povolení na stavbu trolejbusové trati z Palmovky přes Čakovice do Miškovic. Trať zamýšlí podle dřívějších informací začít budovat letos na jaře a první cestující se svezou na konci roku 2022. Délka trasy linky tam a zpět bude 23,35 kilometru, jeden vůz by měl předběžně najezdit 56.000 kilometrů. Vozy budou dobíjeny za jízdy z trolejí a v obratištích na Palmovce a v Čakovicích.

DPP nyní pracuje rovněž na nasazení trolejbusů na linku 119 na letiště v Ruzyni. Elektřinou poháněné vozy plánují například na lince číslo 134 z Dvorců k Podolské vodárně. Elektrifikované by měly být rovněž čtyři autobusové linky na levém břehu.

 

Zdroj : ČTK

P3 letos bude stavět na míru ve čtyřech parcích – u Prahy, u Plzně, v Lovosicích a také v Ostravě

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Průmyslový developer P3 v letošním roce klientům nabídne především výstavbu na míru. Nedaleko Prahy v blízkosti dálnice D6 může ihned začít stavět 17 000 m2, na půli cesty mezi Prahou a Drážďany pak nabízí další desetitisíce metrů čtverečních v P3 Lovosice a do konce roku P3 vztyčí první sloupy v nových parcích v Ostravě a v Myslince u Plzně. Veškeré nové budovy P3 budou mít certifikaci BREEAM Very Good nebo vyšší.[/quote]

„Budujeme parky v atraktivních lokalitách, a co je důležité, můžeme začít rychle stavět. Logistickým firmám a výrobním společnostem umíme navrhnout výstavbu haly na míru jejich potřebám v rozumném časovém horizontu. Pozornost věnovaná úvodní přípravě projektu se jim během několika měsíců zúročí v dobře nastaveném provozu,“ říká Tomáš Kubín, šéf výstavby P3 pro střední a východní Evropu.

(Nejen) v okolí Prahy je o pozemky nouze

V loňském roce evropský průmyslový developer P3 provedl několik zajímavých akvizic, mezi které patří i menší park ve středočeském Stochově, pohodlně dostupný ze západního okraje Prahy. Ke stávající hale, do které soustředil kompletaci a distribuci automobilových dílů jejich výrobce Müller Technik, plánuje P3 postavit další halu o rozloze 17 000 m2. Se zájemci se však P3 může dohodnout i na pronájmu menší jednotky. „V okolí Prahy jde o jednu z posledních možností výstavby v takovém rozsahu. Aktuálně směřuje nejvíce poptávek právě sem,“ potvrzuje Daniel Kubizňák, šéf pronájmů a developmentu v P3.

V relativně dobré dostupnosti Prahy (40 minut) a zároveň v blízkosti Německa (60 minut) se nachází park P3 Lovosice. Průmyslový developer zde může postavit haly o kombinované kapacitě bezmála 28 000 m2 určené převážně pro logistiku nebo drobnou výrobu. V parku už působí FM Logistic nebo majitel obchodních řetězců s nábytkem XLMX. Nedávno sem své aktivity přesunula i společnost van Eupen, která zajišťuje reverzní logistiku a servis elektrospotřebičů. „Pro výrobní firmu, která zaměstnává hodně lidí, se určitě vyplatí zvolit výstavbu na míru. Od toho, kolik lidí je na směně a jak jsou v provozu rozmístění, se pak může odvíjet rozmístění světlíků nebo kapacita ventilace. Řešit podobné požadavky v již hotové budově by bylo pro nájemce nákladné a zdlouhavé,“ vysvětluje Tomáš Kubín.

Nové průmyslové parky rostou v centru města i na kraji obce

Z dobrého napojení na Německo, po dálnici D5, bude těžit i zcela nový průmyslový park P3 Plzeň Myslinka, který leží asi 12 kilometrů od centra Plzně a 4 km od sjezdu z dálnice poblíž obce Myslinka. K dispozici tu budou jednotky od 3 000 m2 do 30 000 m2 v celkem pěti budovách. První z nich se začne stavět ještě na jaře a na přelomu roku už bude připravena k nastěhování. „Zajímavé synergie by mohl přinést fakt, že jen 6 minut cesty odsud, v Nýřanech, je park P3 Plzeň, který si velmi oblíbily zejména výrobní firmy a společnosti s orientací na automobilový průmysl. Pro logistiku může být výhodou nejenom přímé napojení na dálnici D5, ale i blízký železniční terminál,“ říká Daniel Kubizňák.

Další chystaný park, který v tomto případě vzniká na brownfieldu, připravuje P3 v širším centru Ostravy v sousedství Dolní oblasti Vítkovice. Strategicky umístěná obchodně-průmyslová čtvrť P3 Ostrava Central vzniká v souladu s aktuálními trendy městské logistiky. „Na ploše 44 hektarů se najde jak vhodné zázemí pro logistiku, tak výrobní haly s dobrým napojením na městskou veřejnou dopravu a hlavní silniční i železniční tahy. Také proto je zde velký potenciál pro retail a e-commerce. Menší budovy budou ideální pro vzorkovny, showroomy nebo provozovny s přímým kontaktem se zákazníkem, jako jsou servisy nebo výdejny,“ vysvětluje Daniel Kubizňák s tím, že v nabídce jsou jednotky od 1 500 m2 až po téměř 30 000 m2. „Projekt začleníme do industriálního území a zároveň chceme zapracovat řadu udržitelných řešení s pozitivním dopadem jak na životní prostředí, tak na efektivitu provozu areálu i jednotlivých budov. Ať už půjde o fasády porostlé zelení, nakládání s dešťovou vodou, využití lokálního zdroje tepla, nebo efektivní kombinaci přirozeného a umělého osvětlení, máme ambici posunout úroveň industriálních staveb na vyšší úroveň,“ vysvětluje Tomáš Kubín.

Stavět se začne nejspíš závěrem letošního roku a první nájemníky by park mohl uvítat do příštího léta.

Výstavba na míru je v rámci služeb P3 v posledních letech čím dál žádanější. Jako developer, vlastník, pronajímatel a správce průmyslových objektů může P3 svým klientům vyjít vstříc už při návrhu projektů chystaných budov. Nájemcům tím odpadají starosti s dodatečnými stavebními úpravami budov a mají jistotu, že nové prostory budou do posledního detailu odpovídat jejich potřebám.

 

Zdroj  :P3

DCT Gdaňsk dosáhl svého dalšího milníku – odbavení 15miliontého TEU

Od
Michaela Drábková
-

[quote]DCT Gdaňsk, největší kontejnerový terminál v Baltském moři, oslavil další milník ve svém rozvoji odbavením 15miliontého 20stopého (TEU) kontejneru od svého otevření v roce 2007.[/quote]

Se 17 metrů hlubokým nábřežím, produktivitou světové úrovně a rekordním objemem kontejnerů je DCT jediným terminálem v Baltském moři, který je schopen obsluhovat největší kontejnerové lodě na světě. Dynamický rozvoj je výsledkem pokračujících investic do infrastruktury a vybavení a s tím spojenou vysokou úrovní provozní efektivity. V roce 2019 dosáhl rekordu odbavením více než 2 miliónů TEU za rok. 8. dubna došlo k odbavení 15miliontého TEU od svého otevření.

„Odbavení 15miliontého TEU od zahájení provozu terminálu v roce 2007 je úžasným úspěchem. Všechny tyto kontejnery v řadě by mohly více než dvakrát obejmout zeměkouli – pro naše zaměstnance je to velký úspěch. Stejně důležitým faktorem je pro nás fakt, že každý z těchto 15 milionů TEU byl zákazníkem využívajícím naše služby a je to důkaz jejich neustálé podpory a důvěry v DCT Gdaňsk, která přispěla k tomu, že se DCT Gdaňsk stal pobaltským centrem logistiky,“ říká Cameron Thorpe, generální ředitel DCT Gdaňsk S.A.

15miliontý kontejner patřil společnosti COSCO Shipping a byl naložen na palubu COSCO Shipping Galaxy, jedné z největších lodí na světě. COSCO Shipping Galaxy je loď dlouhá 400 metrů a s kapacitou 21 tisíc TEU. Loď pluje pod aliancí OCEAN Shipping Alliance, která zajišťuje týdenní spojení mezi korejskými přístavy, Čínou a Singapurem a Gdaňskem.

 

Zdroj: DCT Gdaňsk

GE Aviation Czech chce dodávat motory pro evropský dron

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Společnost GE Aviation Czech se bude ucházet o účast na evropském projektu dálkově řízeného taktického letounu. Dodávat by mohla motory bezpilotního stroje. Česká vláda dnes poskytla Evropské komisi záruku, že účastí této firmy v projektu nebudou dotčeny bezpečnostní zájmy Evropské unie. Podle Jakuba Fajnora z tiskového oddělení ministerstva obrany je to poprvé, co vláda podobnou záruku udělila.[/quote]

Na projektu evropského dálkově řízeného taktického letounu (European Medium Altitude Long Endurance Remotely Piloted Air System – EU MALE RPAS) se podílejí Francie, Německo, Itálie a Španělsko a pracují na něm společnosti Airbus Defense and Space, Dassault Aviation a Leonardo. Cílem je vyvinout dron s dlouhou výdrží, který bude určen pro průzkumné či zpravodajské účely. Vybaven má být dvěma motory, aby mohl bezpečně létat nad hustě osídlenými oblastmi bez obav ze zřícení.

Společnost GE Aviation Czech sídlí v České republice, vlastní ji ale americká společnost GE Aviation. Podle Fajnora evropské předpisy vyžadují, aby společnosti zapojené do projektů EU nebyly pod kontrolou třetích zemí. „Výjimka je umožněna za předpokladu, že stát, ve kterém je podnik usazen, poskytne komisi záruky, že účastí v projektu nebudou dotčeny bezpečnostní zájmy EU,“ poznamenal.

Firma GE Aviation Czech proto požádala českou vládu o poskytnutí takové záruky. „Jde o první případ řešení záruky v ČR, protože česká legislativa neupravuje postup a pravomoci státní správy v předmětné věci,“ podotkl Fajnor. Společnost podle něj ale splňuje kritéria pro udělení výjimky. „Z hlediska resortu obrany je vyjednaný postup kontroly zapojení GE Aviation Czech do projektu EU dostatečný a plně funkční,“ dodal.

Návrh vládě předložili ministr obrany Lubomír Metnar společně s ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem (oba za ANO).

 

Zdroj :  ĆTK

Stát zatím kompenzaci regionální dopravy nechystá, počká na stanovisko EK

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Stát zatím kompenzace pro kraje za ztráty v regionální dopravě nechystá. Pro případná jednání s kraji o podpoře bude klíčový výsledek současných jednání s Evropskou komisí o kompenzacích pro železniční dopravce, pro které stát připravuje kompenzace až za 1,5 miliardy korun. Pokud komise dotace pro dopravce schválí, bude stát jednat s kraji. To se podle ministerstva dopravy dá očekávat na konci května. ČTK to dnes řekl mluvčí ministerstva František Jemelka. Kraje v minulých dnech oznámily, že loni na jízdném z veřejné dopravy ztratily 3,7 miliardy korun, žádají proto o pomoc stát.[/quote]

„Stát se v současné době nemůže zavázat k tomu, zda se bude na podpoře regionální dopravy podílet a případně v jakém objemu,“ řekl Jemelka. Upozornil, že ministerstvo nyní s řeší s Evropskou komisí podporu dopravců v rámci dálkové dopravy, kterou si u nich objednává. „K dalšímu jednání s kraji se tedy vrátíme ve chvíli, kdy si budeme jisti, že takovou podporu lze legislativně realizovat, a následně bude věc diskutována na úrovni vlády, což lze očekávat koncem měsíce května,“ dodal mluvčí.

Stát nyní hlavně řeší kompenzace pro dopravce za loňské jaro. Za toto období stát plánuje pro dopravce podporu za 800 milionů korun. Doprava, kterou si stát u dopravců objednává, by měla dostat 570 milionů, za komerční vlaky by dopravci měli dostat 230 milionů korun. Podporu ministerstvo projednal nejprve s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a v půlce března zaslalo do Bruselu. Vedle této podpory stát plánuje další část kompenzací za další období. V souhrnu by mělo jít o 1,5 miliardy Kč.

Koronavirová krize loni připravila kraje spolu s Prahou o 3,7 miliardy korun na tržbách z jízdného ve veřejné dopravě. Bez kompenzací podle krajů hrozí zdražování jízdného, některé kraje už k tomu přistoupily. V minulých dnech tak rozhodl například Středočeský kraj, který od července zdraží v průměru o čtvrtinu jízdné ve veřejné dopravě. V létě bude zvyšovat ceny i Liberecký kraj. Dalším problémem může být podle krajů redukce dopravy.

Celorepublikově loni pandemie vyhnala z autobusů i vlaků desítky milionů lidí. Ve spojích podle statistik ministerstva dopravy ubylo asi třetina cestujících.

 

Zdroj : ČTK

České dráhy si objednaly 20 nových dálkových vlaků za 12,5 miliardy korun

Od
Michaela Drábková
-

[quote]České dráhy si objednaly 20 nových dálkových vlaků za 12,5 miliardy korun od konsorcia Siemens Mobility a Škoda Transportation. Dodávku bude tvořit celkem 180 vozů s kapacitou 555 míst k sezení a nejvyšší provozní rychlostí 230 km/h. S jejich nasazením dopravce počítá postupně v letech 2024 až 2026 na linkách z Prahy přes Ústí nad Labem do Hamburku či přes Brno do Budapešti a Vídně. Dnes o tom informovaly České dráhy. Zakázka počítá i s dalšími dvěma vozy pro Správu železnic.[/quote]

„V České republice je v plánu zvýšení rychlosti na konvenčních tratích na 200 km/h a výstavba vysokorychlostních tratí. To v budoucnu umožní provoz vlaků vyšší než dnes maximálně povolenou rychlostí 160 km/h. I proto musíme pokračovat v plánovaných investicích do nových vlaků, kterými naplníme požadavky na standardy vozidel provozovaných na konvenční i vysokorychlostní síti ve střední Evropě. Upevníme si tak dlouhodobá strategická partnerství v rámci mezinárodní přepravy a posílíme svou pozici v dálkové dopravě,“ uvedl šéf Českých drah Ivan Bednárik.

Státní dopravce s novými soupravami počítá na mezistátních dálkových linkách Praha – Ústí nad Labem – Berlín – Hamburk, Praha – Brno – Budapešť a Praha – Brno – Vídeň – Graz – Villach. Už v prvních letech provozu by tak vlaky měly využívat svou maximální rychlost alespoň v úseku mezi Berlínem a Hamburkem.

Vlaky budou postaveny na konceptu netrakčních vratných souprav. To podle dopravce snižuje provozní náklady a zkracuje dobu potřebnou na obrat v koncových stanicích, z řídicího vozu je totiž možné dálkově ovládat elektrickou lokomotivu na opačném konci vlaku. Vlaky budou mít i některé prvky typické pro vysokorychlostní soupravy. Jde například o pevná mezivozová spojení, která umožní bezbariérový průchod celým vlakem a brání pronikání hluku, chladu i prachu z vnějšího prostředí. Každá souprava by měla mít devět vozů. Soupravy budou sestaveny z vozů první a druhé třídy, restauračního oddílu, dětského koutu, úložného prostoru pro velká zavazadla či jízdní kola a dalších částí.

Kontrakt počítá i s dalšími dvěma vozy pro Správu železnic, která je chce využívat pro testování tratí. Půjde o diagnostickou soupravu na pravidelné měření statických i dynamických parametrů trakčního vedení, která nahradí více než 30 let starý stávající měřicí vůz. Správa se připojila k zakázce Českých drah, samostatně by to totiž bylo pro organizaci dražší.

České dráhy tak pokračují v investicích do vozového parku. Na konci února dráhy objednaly pro kraje 33 nových motorových bezbariérových vlaků od polského výrobce PESA Bydgoszcz SA. Za vlaky zaplatí téměř tři miliardy korun. V případě zájmu krajů mohou dráhy v budoucnu odebrat až 160 těchto vlaků. ČD počítají s investicemi i přes současnou koronavirovou krizi, kvůli které jen za loňský rok zaznamenaly ztráty z tržeb za více než čtyři miliardy korun.

České dráhy mají nyní více než 500 lokomotiv, dále až tisícovku ucelených souprav a přes 2000 vozů.

 

Zdroj  :ČTK

Výběry mýta v březnu i přes krizi vzrostly na rekordních 1,28 miliardy Kč

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Výběr mýta z českých dálnic a silnic i přes krizi rekordně roste, v březnu dopravci uhradili více než 1,28 miliardy korun, což je dosud nejvíce za jeden kalendářní měsíc od spuštění mýtného sytému v Česku v roce 2006. Proti loňskému březnu, kdy se výrazněji projevily dopady nastupující pandemie koronaviru, je to nárůst o 29 procent. ČTK o tom dnes informoval správce mýtného systému, společnost CzechToll. K růstu přispělo především letošní zavedení poplatků za hluk z provozu a za znečištění ovzduší.[/quote]

Březnové výběry mýta tak výrazně překonaly dosavadní rekord z loňského října, kdy dopravci na poplatcích za užití dálnic a silnic zaplatili přes 1,11 miliardy korun. Mýtný systém během právě uplynulého měsíce zaznamenal na zpoplatněných úsecích celkem 97 milionů mýtných transakcí, což je nárůst o téměř 14 procent. Za dálnice dopravci uhradili přes 1,13 miliardy korun, za silnice první třídy pak dalších 152 milionů korun.

Výrazný je nárůst i při meziročním srovnání. „Měsíce březen, duben a květen loňského roku byly ovlivněny nastupující pandemií nemoci covid-19. Meziroční srovnání vybraného mýtného tak není úplně relevantní. Klíčové je, že mýtný systém funguje a generuje finanční prostředky pro realizaci investic do dopravní infrastruktury v Česku,“ uvedl provozní ředitel CzechTollu Petr Chvátal. Výběry rostly i v předchozích dvou měsících, v únoru činily 1,08 miliardy korun.

Na rostoucích úhradách dopravců má letos velký vliv změna sazeb, kterou vláda schválila loni na podzim. Výše poplatků se nově počítá podle počtu náprav a hmotnosti vozidla, u znečištění pak je klíčová také emisní norma vozu. Poplatek tak stoupá spolu s vyšší váhou auta a vyšším počtem náprav, naopak se stoupající normou poplatek klesá, u vyšší emisní normy než EURO VI je pak nulový i pro vozidla nad 12 tun bez ohledu na počet náprav. Současně se změnou mýtných sazeb od letoška fungují novinky ve výpočtu slev na mýtném, o které mohou dopravci požádat. Peníze z mýta navíc by podle ministerstva dopravy měly být určené pro omezení negativních dopadů silniční dopravy na obyvatele, kteří v okolí komunikací žijí. Typickým příkladem je výstavba protihlukových stěn.

Mýtný systém funguje na více než 2400 kilometrech dálnic a silnic první třídy. Od předloňského prosince provozuje nový satelitní systém společnost CzechToll. Ke konci února do něj bylo zaregistrováno 567.000 vozidel, nyní je v oběhu více než 481.000 palubních jednotek.

 

Zdroj : ČTK

Vodík má v Česku perspektivu, shodují se odborníci

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Vodík, coby zdroj čisté a bezemisní energie, má v České republice slibnou budoucnost. Projektů, zabývajících se technologiemi na bázi vodíku, ať už jde o samotnou výrobu, skladování či vodíkovou mobilitu, bude u nás v následujících letech rozhodně přibývat. Pro úspěšné prosazení vodíkových technologií však nyní bude klíčová výše podpory z veřejných zdrojů. Stejně tak bude důležitý primární výzkum, vývoj a vylepšování současných vodíkových technologií, které umožní jejich zlevnění a masové rozšíření.[/quote]

 

I takové jsou závěry dvoudenní mezinárodní konference Hydrogen Days 2021, kterou koncem března uspořádala Česká vodíková technologická platforma (HYTEP) a které se zúčastnilo přes 50 expertů na vodík z celého světa.

 

„Účast řady vědců z celého světa od Chile po Švédsko dokazuje, že na výzkumu vodíkových technologií se ustavičně pracuje. Rovněž česká vláda vnímá vodíkové technologie vážně, jak na konferenci potvrdil i vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček či ministr životního prostředí Richard Brabec,“ zhodnotila konferenci Karin Stehlík, výkonná ředitelka České vodíkové technologické platformy.

 

„Stejně jako každá nová technologie, jsou i vodíkové technologie v současnosti nákladné a na první pohled dražší než konkurenční řešení, založená na jiných principech. Cena vodíkových technologií však zákonitě poklesne v okamžiku, kdy se dostatečně zjednoduší, rozšíří a bude zavedena jejich sériová výroba. Zapomenout nesmíme ani na technologický pokrok, který vodíkové technologie každým rokem posouvá dopředu,“ upozornila Stehlík.

 

Právě vylepšení, zjednodušení a zlevnění současných technologií bude klíčem k úspěšnému rozšíření vodíku coby zdroje čisté a ekologické energie. „Musíme si uvědomit, že například automobily využívající fosilní paliva mají za sebou více než stoletý nepřetržitý technologický vývoj, stejně jako související ropný průmysl. V tomto ohledu jsou vodíkové technologie „nováčkem“, a na svůj plný rozmach teprve čekají. Každopádně komercionalizace vybraných vodíkových technologií je již dnes reálná,“ vysvětlila Karin Stehlík.

 

V Ústeckém kraji vsadili na vodík

Ještě před nedávnem patřil region pod Krušnými horami mezi oblasti těžce zasažené těžbou hnědého uhlí a doprovodným průmyslem, který je v postupném útlumu. Je proto příhodné, že právě Ústecký kraj se jako první region v ČR začátkem roku 2021 začlenil do sítě evropského partnerství s názvem „Hydrogen Valleys“, tedy „vodíkových údolí“. Toto partnerství kraji pomůže při realizaci a financování projektů s vodíkovou tematikou. V Ústeckém kraji přitom již přes dva roky funguje tzv. Vodíková platforma Ústeckého kraje, tvořená 23 subjekty z řad podniků, výzkumných institucí a měst.

 

K využívání vodíku coby čistého zdroje energie Česká republika zavazují i evropské dohody. Loni ČR například podepsala společně s dalšími 22 zeměmi Evropské unie „Manifest pro rozvoj evropského hodnotového řetězce vodíkových technologií a systémů“. Rovněž byl aktualizován Národní akční plán čisté mobility. Podle něj má v roce 2030 v Česku jezdit na vodík až 50 tisíc osobních automobilů a 870 autobusů, a vybudováno by mělo být celkem 80 vodíkových tankovacích stanic.

 

„Ještě letos vzniknou tři veřejné plnicí stanice vodíku, umístěné v Praze, Litvínově a Brně, a v přípravě je výstavba dalších sedmi. Věřím, že v budoucnu budou zásobovány i nízkoemisním vodíkem,“ uzavírá Aleš Doucek, předseda představenstva České vodíkové technologické platformy.

 

Zdroj : HYTEP

Stát nyní staví či připravuje až 230 velkých dopravních staveb za 538,5 miliardy

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Stát nyní buduje nebo připravuje zhruba 230 velkých dopravních staveb za celkem 538,5 miliardy korun. Asi třetina projektů je rozestavěna, další chce stát zahájit v následujících třech letech. Seznam projektů je téměř rovnoměrně rozložen na stavby na železnici a na silnice, jednotky staveb připadají na vodní dopravu. Vyplývá to z přehledu staveb s náklady nad 300 milion korun, se kterým se seznámí vláda.[/quote]

Na rozestavěné a připravované železniční stavby stát počítá s 273 miliardami korun. Asi čtyři desítky staveb už Správa železnic zahájila, mezi největší patří modernizace trati Sudoměřice-Votice za 6,7 miliardy korun a železničního uzlu Pardubice za 6,3 miliardy korun. Na více než pět miliard korun vyjdou rekonstrukce pražské železnice mezi hlavním nádražím a Hostivaří a trati ze Mstětic do pražských Vysočan.

Dalších až 80 staveb Správa železnic nyní připravuje, pro některé zpracovává územní či stavební dokumentaci, u dalších vybírá stavitele. Nejnákladnější stavbou z celého seznamu je modernizace trati mezi Nemanicemi a Ševětínem za 15,6 miliardy korun. Správa pro stavbu v současnosti připravuje dokumentaci pro stavební povolení. Mezi další velké připravované stavby patří modernizace stávající trati a stavba nové mezi Plzní a státními hranicemi s Německem.

Přes 257,7 miliardy korun je vyčleněno na stavby a rekonstrukce dálnic a silnic. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) už v minulých měsících zahájilo kolem tří desítek staveb, největší z nich jsou na dálnici D3, kde pokračuje stavba dvou nových úseků mezi Třebonínem, Hodějovicemi a Úsilným. Úseky vyjdou dohromady na skoro 16 miliard korun. Další velké stavby začaly také na D35, konkrétně na nových úsecích Časy-Ostrov a Opatovice nad Labem-Časy.

V seznamu jsou zahrnuty i rekonstrukce úseků dálnice D1, které by měly skončit letos na podzim. K největším připravovaným projektům patří stavba dálnice D11 mezi Trutnovem a hranicemi s Polskem, která by podle odhadů měla stát až 15,8 miliardy korun. Přes 15 miliard by mohla stát i stavba úseku Opatovec-Staré Město na dálnici D35. Pro oba projekty nyní ŘSD řeší výkup pozemků. Další připravované miliardové akce jsou například další část pražského okruhu u Běchovic, dostavba dálnice D1 u Říkovic, nový úsek D49 mezi Hulínem a Fryštákem a také do několika částí rozdělená stavba dálnice D4 formou PPP projektu.

Nejužší část seznamu velkých dopravních staveb směřuje pro vodní dopravu, celkem jde o šest projektů. Největší plánovanou stavbou je vybudování plavebního stupně u Přelouče za více než tři miliardy korun. Stát pro něj nyní zpracovává podklady pro vyhodnocení dopadů stavby na okolní životní prostředí.

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI), ze kterého jsou financovány dopravní stavby, by měl letos hospodařit se 127,5 miliardy korun. Největší část peněz bude směřovat na silniční projekty. V dalších dvou letech by se měl rozpočet zvýšit o další desítky miliard.

 

Zdroj : ČTK

EU RADAR: aktuální dění v Bruselu očima Ondřeje Krutílka

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Analytik legislativy EU Mgr. Ondřej Krutílek každý měsíc představuje přehled dění v EU, kterým populární formou upozorňuje i na témata a otázky, o kterých mainstreamová média zpravidla neinformují.[/quote]

Co byste určitě neměli přehlédnout tentokrát?

  • Nadnárodní firmy budou muset být transparentnější
  • Rada schválila pravidla pro porcování kohezního medvěda
  • Za stejnou práci stejná odměna?
  • Systém obchodování s emisními povolenkami dozná změn
  • Digitální platformy by měly platit daně
  • Česko dostalo 1 mld. eur na program Antivirus
  • Rada dala zelenou programům Digitální Evropa, Horizont Evropa, Globální Evropa, LIFE a InvestEU
  • Rada přijala nařízení o potírání šíření teroristického obsahu
  • Komise navrhla zavést covidpas
  • Vývoz proticovidových vakcín z EU se zpřísní

EU NÁM

1/3 Místo A+++ jen A. Začaly platit nové energetické štítky. Zatím pro chladničky, mrazničky, myčky, pračky a televize.

2/3 Komise schválila projekty na podporu vnitrostátních reforem. 8 z 226 je z Česka.

2/3 Safety Gate, systém pro výměnu informací o nebezpečných nepotravinářských výrobcích, funguje. Komise zveřejnila výroční zprávu.

3/3 Budeme žít v Unii rovnosti. Komise představila desetiletku pro osoby se zdravotním postižením.

3/3 Nadnárodní firmy budou muset být transparentnější a zveřejňovat info o daních z příjmů. Rada souhlasila s jednáním s europoslanci.

3/3 Rada schválila pravidla pro porcování kohezního medvěda. V letech 2021-2027 bude k dispozici 330 mld. eur.

4/3 Za stejnou práci stejná odměna? Komise navrhla směrnici vycházející vstříc ženám.

5/3 EU a USA pozastaví odvetná cla spojená se spory mezi Airbusem a Boeingem. Zatím na období čtyř měsíců

8/3 EU a USA ještě jednou – uzavřely jednání o zemědělských kvótách. Na půdě WTO, kvůli brexitu.

9/3 Europoslanci schválili InvestEU. Program (primárně) pro firmy, který chce z 26,2 mld. eur udělat 372 mld. eur.

9/3 Program EU4Health dostal od europoslanců zelenou. 5,1 mld eur. půjde i na prevenci či boj s rakovinou.

10/3 Komise se pochlubila, že zajistila u Pfizeru 4 mil. proticovidových vakcín navíc.

10/3 Komise získala další peníze na kurzarbeit. Emitovala dluhopis za 9 mld. eur splatný v roce 2036.

10/3 Systém obchodování s emisními povolenkami dozná změn. Europoslanci jej chtějí propojit s novým nástrojem CBAM (carbon border adjustment mechanism).

10/3 Beztresné plundrovaní planety byznysem končí. Europoslanci ponoukli Komisi k nové legislativě.

10/3 Digitální platformy by v EU měly platit daně, a členské státy by proto měly rychleji sdílet všechny potřebné informace, souhlasili europoslanci i Rada.

11/3 EIB schválila projekty za 3,7 mld. eur. Podpoří postcovidové podnikání i obnovitelné zdroje energie nebo vzdělávání.

11/3 Komise autorizovala čtvrtou proticovidovou vakcínu. Tu od firmy Johnson & Johnson.

11/3 Komise navrhla uvolnit 529 mil. eur na podporu nouzových opatření proti covidu. 17 373 205 eur by mělo přitéct i do Česka.

11/3 Některé rybářské lodě budou muset být vybaveny kamerami, požadují europoslanci. Jde jim o to, aby rybáři nedělali na moři nepřístojnosti.

11/3 Na projekty v oblasti dopravy, digitálních technologií a energetiky bude do roku 2027 33,71 mld. eur. Zástupci Rady a Evropského parlamentu schválili podobu nového Nástroje pro propojení Evropy aka CEF.

12/3 Rada doporučila, jak bojovat s diskriminací vůči Romům. Jedním z klíčů má být inkluze.

12/3 Komise navrhla kontrolovat dvě nové psychoaktivní látky z rodiny kanabinoidů – MDMB-4en-PINACA a 4F-MDMB-BICA.

15/3 Komise schválila plán programu Horizont Evropa na období 2021-2024. 95,5 mld. eur půjde (také) na zelenou a digitální Evropu.

16/3 Česko dostalo 1 mld. eur na program Antivirus. Z unijního nástroje SURE, který je podle Komise skvělý. Problém je jen v tom, že peníze bude třeba splatit.

16/3 EU, Norsko a Velká Británie uzavřely jednání o rybolovu v Severním moři v roce 2021, oznámila Komise.

16/3 Rada dala zelenou programům Digitální Evropa, Horizont Evropa, Globální Evropa aka NDICI, LIFE a InvestEU. Do roku 2027 počítají s rozpočty 7,588 mld. eur, 95,5 mld. eur, 79,5 mld. eur, 5,432 mld. eur a 26,2 mld. eur. (O osmém akčním programu pro životní prostředí se ještě bude jednat.)

16/3 Rada přijala nařízení o potírání šíření teroristického obsahu online. Měl by mizet během hodiny.

17/3 Komise navrhla zavést “digitální zelený certifikát” aka covidpas. Měl by vzniknout do června. A vyzvala státy, aby svá proticovidová opatření rozvolňovaly koordinovaně.

18/3 Komise zahájila činnost Evropské rady pro inovace. Cíl: proměnit nápady v inovace.

18/3 Rada a Evropský parlament se dohodly na pravidlech pro Evropský systém pro cestovní informace a povolení aka ETIAS.

18/3 Proticovidová vakcína AstraZeneca je bezpečná, sdělila k radosti Komise Evropská agentura pro léčivé přípravky EMA.

22/3 Komise chce předcházet lesním požárům. A tak zveřejnila “pokyny”. Klíčem je prevence.

22/3 Činnost EU související s vojenstvím a obranou pokryje… Evropský mírový nástroj! 5 mld. eur do roku 2027.

24/3 Děti budou mít svou eurozáruku. Na podporu rovných příležitostí. Komise předložila novou strategii.

24/3 Komise spustila Open Research Europe, platformu pro zveřejňování vědeckých dokumentů.

24/3 Vývoz proticovidových vakcín z EU, třeba do Velké Británie, se zpřísní. Na šest týdnů. Komise updatovala pravidla (a nadto usnadnila registraci upravených vakcín reagujících na mutace).

24/3 Posuzování nových zdravotnických technologií by mělo být rychlejší a levnější, souhlasila Rada.

25/3 Komise zveřejnila akční plán pro rozvoj ekologické produkce. Do roku 2030 má být ekologicky obhospodařováno 25 % zemědělské půdy.

25/3 Mobilita studentů se nezastaví. Komise schválila první roční pracovní program Erasmus+ z období 2021–2027.

EU SOBĚ

1/3 5 mld. eur na vyrovnání se s brexitem nemusí pomoct tak, jak si Komise představuje, upozorňují euroauditoři. #brexitadjustmentreserve1/3 Jsi novinář(ka) píšící odvážné reportáže? Přihlas se do 19. 4. 2020 do soutěže o Cenu Lorenza Nataliho.

3/3 Euroauditoři prověřují ochranu práv cestujících v letecké dopravě během covidové krize. Hotovo mají mít do letních prázdnin.

3/3 Bez podpory ostatních biodiverzitu neochráníme, prohlásila Komise u příležitosti Světového dne planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů.

3/3 Komise radí státům, jak na rozpočty v době covidu. Přijala sdělení.

4/3 Zase se bude debatovat o budoucnosti EU. Europoslanci i Rada krytí názorem eurolidu schválili kick-off deklaraci. Velcí šéfové ji podepsali a hned nato se začalo.

4/3 78% zaměstnanost v EU do roku 2030. To je jeden z cílů “akčního plánu pro evropský pilíř sociálních práv”.

5/3 Soudní dvůr byl v roce 2020 “velmi aktivní”. Covidu navzdory.

5/3 Stakeholdeři, vyjádřete se k uplatňování soutěžního práva na dohody o kolektivním vyjednávání s OSVČ, vyzývá Komise. Čas máte do 28. 5. 2021.

5/3 Platforma Komise „Fit pro budoucnost“ vybrala patnáct iniciativ s cílem zjednodušit právo EU. Proč jen patnáct?

5/3 Covid má na ženy negativní dopad, konstatovala Komise v předvečer MDŽ. A Evropský parlament raději rovnou pojmenoval dvě své budovy po ženách.

9/3 EU se bude řídit “digitálním kompasem”, což je taková desetiletka na podporu digitalizace.

10/3 Evropané věří, že v boji proti změně klimatu nejvíce pomůže změna chování. To Američané a Číňané věří spíš v inovace.

11/3 Poláci si vyhlásili “LGBTIQ-free zones” a europoslanci kontrovali označením EU za “LGBTIQ Freedom Zone”. Podle mě bizár. Obojí.

11/3 Komise vyhlásila vítěze v překladatelské soutěži pro střední školy Juvenes Translatores. V Česku vyhrála Kateřina Fryšarová z Rožnova pod Radhoštěm.

11/3 Generální advokát Gerard Hogan tvrdí, že Rada může zdržovat přistoupení EU k Istanbulské úmluvě.

12/3 Spotřebitelé nakupovali v prvním roce covidu “zeleně”. Alespoň to tvrdí Komise vycházející z výsledků nového průzkumu.

15/3 Velká Británie podle Komise porušuje dohodu o vystoupení. Zaslala jí proto vytýkací dopis. Problém je na hranici mezi Irskem a Severním Irskem. A nejen tam.

15/3 Začal fungovat nový systém na kontrolu dovozu. Jmenuje se ICS2.

16/3 Komise přivítala 10 mil. dávek proticovidových vakcín, které BioNTech-Pfizer dodá dřív, než plánoval.

22/3 EIB si udělala průzkum a zjistila, že “k posílení ekologické a digitální transformace Česka bude nutná dlouhodobá investiční podpora”.

23/3 Komise se ptá, jak vystupovat proti zemím mimo EU, které zasahují do našich politických rozhodnutí. Pokud máte názor, zapojte se do veřejné konzultace.

23/3 Dvojí kvalita potravin v EU existuje a spotřebitelé to jsou schopni reálně poznat, tvrdí Komise v nové studii.

24/3 Nejzelenější způsob přepravy = železnice, kromě chůze a jízdy na kole, tvrdí Evropská agentura pro životní prostředí.

24/3 Úřad EU pro duševní vlastnictví EUIPO neprávem prohlásil průmyslový vzor kostky Lega za neplatný. A tak to Soudní dvůr rozsudkem ve věci T-515/19 napravil.

25/3 EU bude mít nové rozpočtové příjmy. Europoslanci jim umetli cestu.

EU SVĚTU

1/3 EU posílá 95 mil. eur do Jemenu. Na pomoc lidem ohroženým konflikty a hladomorem.1/3 Vstoupila v platnost dohoda o partnerství mezi EU a Arménií.

2/3 Rada uložila sankce vůči čtyřem Rusům. Je mezi nimi i Kalašnikov.

3/3 EIB podpoří digitalizaci v Maroku a Kongu.

3/3 EU pomůže keňským společnostem zasaženým covidem. 120 mil. eur. #teameurope

4/3 Rada prodloužila zmrazení aktiv sedmi lidí odpovědných za zneužití ukrajinských státních fondů. Do 6. 3. 2022.

5/3 EU podpoří syrské uprchlíky a místní komunity v Jordánsku a Libanonu. 130 mil. eur.

10/3 Humanitární pomoc EU se musí s covidem změnit. Jak? Přečtěte si nové sdělení z pera Komise.

12/3 Nová zpráva upozornila na “alarmující zhoršení” politické situace v Hongkongu. (To v Macau je, zdá se, líp.)

12/3 Rada zrušila sankce vůči devíti Egypťanům a jednomu Libyjci. Zatímco ty vůči Ukrajině prodloužila o dalších šest měsíců do 15. 9. 2021.

22/3 EU uložila další sankce za porušování lidských práv. Speciálně se zaměřila na Myanmar.

23/3 EIB poskytne 40 mil. eur Bosně. Na zlepšení městské dopravy v Sarajevu.

25/3 Europoslanci souhlasili s přibližováním západního Balkánu k EU. A vlastně tak trochu i Afriky.

26/3 Rada prodloužila mandát operace EUNAVFOR MED IRINI. Ve Středomoří bude působit do 31. 3. 2023.

 

Zdroj: Ondřej Krutílek

1...755756757...1 164Strana 756 z 1 164

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253