[quote]Lokomotivní depo v Turnově, staré přes 80 let, se zařadilo mezi kulturní památky. Je to zejména díky rotundě, které se říká i výtopna nebo kruhová remíza. V republice jsou památkově chráněna jen dvě další depa, jedno je v Bohumíně a druhé, nepoměrně menší, v Kořenově na Jablonecku.[/quote]

„Rotundu podobné velikosti a podobného významu byste tady hledali široko daleko marně,“ řekl ČTK Alexandr Stamenov ze spolku Klubu přátel železnic Českého ráje, který návrh na zapsání turnovského lokomotivního depa mezi památky podával. Rotunda je zajímavá svou průmyslovou předválečnou architekturou. Stamenov, profesí stavební inženýr, považuje za unikátní hlavně její krov. „Je to klasická tesařská dřevěná konstrukce, která v maximální míře zachovává volný půdorys a navíc, když se podíváte na to tesařské provedení, tak to je prostě nádhera. Ačkoliv dnes je to sešlé,“ uvedl.

Provoz v rotundě byl oficiálně zahájen v roce 1940, nachází se v ní 14 kolejí s kolejovými jámami, vše je původní. Stavěla se pro parní lokomotivy. „Tady se lokomotivy opravovaly, dělaly se tu různé běžné opravy a přes noc tady byly lokomotivy naskladněné. Udržoval se v nich oheň, aby ráno mohly zase vyjet a měly dostatečný tlak páry,“ uvedl Stamenov. V minulosti měla výtopna i centrální odvod kouře. „Byly jen tři v republice, co měly centrální kouřovody na svod kouře z parních lokomotiv,“ uvedl předseda Klubu přátel železnic Českého ráje Josef Semecký. Komín byl ale podle něj zbouraný zhruba před 30 až 40 lety.

V depu s rotundou jsou nyní jen historické lokomotivy a vozy různých spolků, České dráhy ho přestaly využívat už téměř před 20 lety. „S přechodem z parních lokomotiv na motorové význam toho depa klesal a klesal, až ho v roce 2002 České dráhy opustily,“ uvedl Stamenov. Železničářský spolek má depo pronajaté. Zařazení mezi památky vnímá Stamenov jako jeho větší ochranu. „My jsme měli hlavně strach z toho, že pokud depo nemá žádný účel a žádný smysl pro České dráhy, aby nedošlo k prodeji a ke zbourání jako rotundy ve Všetatech,“ uvedl. Od památkové ochrany si slibuje také to, že bude možné na opravy získat dotace. O příspěvku spolek podle něj jedná i s Českými drahami. Opravit potřebuje zejména děravá střecha, na což bude potřeba odhadem 3,5 až čtyři miliony korun. Prohlédnout se musí i krov, do něhož zatéká, a opravit se musí i kolejiště.

Kromě rotundy má v depu památkovou ochranu i věžový vodojem, stanoviště točnáře, točna či kolejiště s popelovou jámou a vodním jeřábem. Předseda železničářského spolku upozornil, že točna je unikátní tím, že je původní z roku 1938. Točna slouží k tomu, aby se mohly lokomotivy snadno dostat do rotundy. „Lokomotiva najede na točnu, ta se otočí na jednotlivý paprsek, což je kolej do rotundy, a dostane se tak dovnitř na stání pro jednu lokomotivu,“ dodal Semecký.

Zdroj : ČTK

[quote]Letecké muzeum Vojenského historického ústavu (VHÚ) nabídne svým návštěvníkům po otevření dvě nově renovovaná historická letadla. Státní podnik LOM Praha mu dnes v Praze Kbelích po několikaměsíčních rekonstrukčních pracích předal opravené cvičné letouny Aero L-29 Delfín a Avia CB-33 (Il-10).[/quote]

„Dá se říci, že se jedná o světové unikáty,“ řekl ČTK ředitel LOM Praha Jiří Protiva. Ocenil vysokou kvalitu a historickou věrnost, v jaké zaměstnanci práci odvedli. Podle ředitele VHÚ Aleše Knížka má VHÚ oba stroje ve svých sbírkách již dlouhou dobu. Protože byly umístěny v depozitáři, veřejnost si je nemohla prohlédnout. To se poté, co protipandemická opatření umožní znovuotevření muzeí, změní. Na Delfínu pracovali technici asi půl roku, renovace stála řádově statisíce korun. Úpravy Avie musely být rozsáhlejší, zabraly přes rok a stály do dvou milionů korun.

Jan Sýkora, kurátor leteckého fondu Leteckého muzea, ČTK řekl, že v případě Avie CB-33 musel být stroj kompletně rozebrán. „Co se dalo sundat, bylo sejmuto, křídla samozřejmě oddělena od trupu. Celé bylo také kompletně odbarveno, včetně křídel, dutin, včetně vnitřku kabiny a trupu. Je to opravdu sisyfovská práce,“ poznamenal.

Protiva podotkl, že k Avii se nedochovala technická dokumentace a bylo potřeba sehnat řadu náhradních dílů. Podle Sýkory byly pořizovány i od pamětníků a na burzách. Některé z nich musely být i vyrobeny podle výrobních nákresů.

Na Delfínu je pak specifický jeho nátěr. „Jedná se o speciální syntetické barvy, které mají odstínit letoun proti tepelnému vyzařování,“ řekl. Na tomto stroji byly použity pro ověření jejich vlastností.

Cvičný proudový letoun Aero L-29 Delfín vyvinuli koncem 50. let minulého století, první exemplář vzlétl v dubnu 1959. Mezi lety 1963 až 1974 vzniklo více než 3500 letounů, které se staly standardním cvičným strojem armád Varšavské smlouvy. Nejvíce, na 2000, jich odebral Sovětský svaz, československé vojenské letectvo postupně zařadilo do výzbroje zhruba 400 delfínů. Kromě cvičné varianty existovala i průzkumná či akrobatická, v mnoha zemích zejména v Africe a Asii sloužily L-29 také jako lehké bitevníky.

Opravený cvičný bitevní letoun Avia CB-33 byl určen pro výcvik bitevních pilotů létajících na těchto strojích. Postaven byl patrně v roce 1954. Koncem 50. let se dostal od bojového útvaru na letiště Tábor-Všechov a posléze předán Aeroklubu Tábor. Na táborském letišti zůstal až do převzetí do sbírek VHÚ v roce 1967, kam se dostal ve značně poničeném a nekompletním stavu. Částečně byl opraven a následně si jej lidé mohli prohlédnout ve venkovní expozici muzea. Od počátku devadesátých let byl uložen v depozitáři VHÚ. Letoun byl vyvinut v sovětském svazu pod označením Iljušin Il-10. Československý podnik Avia ho v licenci vyráběl od počátku 50. let.

Podle Knížka VHÚ letos počítá s restaurací dalších dvou letounů, na kterých již pracuje státní podnik VTÚ. S LOM Praha VHÚ nyní jedná s ohledem na jeho kapacitu o opravách dalších strojů.

Zdroj : ČTK

[quote]Bratislavský městský dopravce DPB hledá dodavatele celkem 50 trolejbusů, které část své trasy jezdí pod trolejovým vedením a část dokážou zvládnout díky bateriím. Předpokládaná celková hodnota zakázek na dodání tří typů trolejbusů podle dnešní tiskové zprávy DPB činí 45,4 milionu eur (1,18 miliardy Kč) bez daně z přidané hodnoty. V minulosti v podobném tendru bratislavského městského dopravního podniku uspěla plzeňská Škoda Electric.[/quote]

DPB hodlá nakoupit trolejbusy o délce 12, 18 a 24 metrů. Všechna vozidla budou nízkopodlažní a klimatizována. Zakázky bude dopravce, jehož hospodaření negativně ovlivnily dopady koronavirové krize, financovat z evropských fondů. Nová vozidla plánuje DPB nasadit na různé linky ve slovenské metropoli.

Téměř polovinu ze zmíněného počtu kupovaných vozidel budou tvořit 18metrové hybridní trolejbusy, každý s kapacitou minimálně 115 cestujících. Trolejbus tohoto typu si DPB loni vypůjčil ke zkouškám z Českých Budějovic.

„Novými trolejbusy nahradíme autobusy na více linkách. Jsem hrdý na to, že v náročné situaci s výrazným výpadkem tržeb, způsobeným pandemií koronaviru, můžeme i nadále obnovovat vozový park díky efektivnímu využívání evropských fondů,“ uvedl předseda představenstva DPB Martin Rybanský.

DPB v uplynulých měsících vypsal soutěže i na nákup několika desítek nových tramvají.V podobných dřívějších výběrových řízeních bratislavského dopravce na dodávku tramvají uspěla Škoda Transportation, která je mateřskou firmou Škody Electric.

Zdroj  :ČTK

[quote]Policejní hlídky při středeční bezpečnostní akci, při které se zaměřily na kontrolu dodržování rychlosti na silnicích v ČR, zjistily 2747 přestupků. Většina z nich se týkala právě porušení stanovené rychlosti jízdy.[/quote]

Policisté zkontrolovali na zhruba 800 místech po celé zemi téměř 6000 řidičů a rychlost překročilo 2322 z nich, další měli nevyhovující technický stav auta, nebyli připoutáni bezpečnostním pásem, neměli dálniční známku nebo řídili pod vlivem návykových látek. Výsledky akce s názvem Speed marathon dnes policie zveřejnila na webu.

Bezpečnostní akce začala ve středu po půlnoci, trvala 24 hodin a zapojilo se do ní 669 policistů. Kontrolní místa policie vybrala ve spolupráci s občany, kteří o lokalitách mohli hlasovat v únoru. „I přesto, že byla veřejnost předem informována o stanovištích a celé akci, policisté zjistili během čtyřiadvaceti hodin 2747 dopravních přestupků,“ uvedla mluvčí policejního prezidia Hana Rubášová.

Vedle 2322 případů překročení rychlosti zjistili policisté u 51 aut nevyhovující technický stav, ve 48 případech nepoužití bezpečnostních pásů, 15 řidičů nemělo dálniční známku a 31 řidičů řídilo pod vlivem návykových látek.

Bezpečnostní Speed marathon pořádá organizace Roadpol po celé Evropě a česká policie se do ně zapojila pošesté. Cílem akce je snížit dopravní nehodovost a zvýšit bezpečnost a plynulost dopravy.

Zdroj : ČTK

[quote]Úspěšnost vymáhání nesplácených pohledávek v Česku klesá. Zatímco v roce 2019 se firmám podařilo nakonec přimět odběratele uhradit nesplácenou pohledávku v téměř 52 procentech případů, loni míra úspěšnosti klesla pod 45 procent. Důvodem jsou především ekonomické potíže, do nichž se kvůli hospodářské recesi v důsledku koronavirové pandemie dostává čím dál více podniků.[/quote]

Zasaženy přitom nejsou jen subjekty, jichž se krize dotkla přímo, ale potíže obchodních partnerů se skrze nesplácené pohledávky přenášejí i na firmy, je krize dosud příliš neovlivnila. „Nejčastěji používané nástroje vymáhání, jako jsou upomínky či výzvy k zaplacení pohledávek, přestávají být účinné. Nejhorší pozici proto mají v tomto ohledu firmy, jež se dosud spoléhaly při vymáhání nesplácených pohledávek samy na sebe,“ popisuje Pavel Vích, ředitel české pobočky společnosti Atradius Collections, jež se na vymáhání nesplácených pohledávek specializuje.

Podle Vícha se navíc bude situace v oblasti nesplácených pohledávek dál zhoršovat, protože se skutečný stav ekonomiky na statistikách úspěšnosti vymáhání projevuje až se zpožděním. „Firmy zpravidla nějakou dobu vyčkávají, než začnou pohledávku po splatnosti samy aktivně vymáhat, nebo ji předají specializované společnosti. Samotný proces vymáhání je rovněž časově náročný. Proto očekávám, že se následky lockdownů a zhoršení platební morálky na nesplácených pohledávkách naplno ukážou až ve druhé polovině letošního roku, nebo začátkem roku 2022.“

Tomuto scénáři nahrává také vývoj v zahraničí. U největších obchodních partnerů České republiky se propad v úspěšnosti vymáhání pohledávek ještě nedostavil. Zatímco v Německu úspěšnost vymáhání pohledávek loni podle dat Atradius Collections stagnovala kolem 59 %, na Slovensku zaznamenali dokonce nárůst ze 41,5 procenta na více než 50 %. „Je však jen otázkou času, než se potíže projeví i v těchto zemích. Čeští exportéři by proto měli být nyní mimořádně obezřetní a měli by předem zvážit, jak budou postupovat, až začne míra úspěšnosti vymáhání nesplácených pohledávek klesat i v zemích, kam nejvíce vyvážejí,“ říká Vích.

Odborníci upozorňují také na to, že vymáhání nesplácených pohledávek je vždy důležité řešit včas. Pokud se odběratel dostane do konkurzu je už pozdě, protože věřitelé v takovém případě inkasují v průměru jen 1 až 3 % z jistiny pohledávky. Insolvencí firem přitom bude letos rovněž přibývat. Úvěrová pojišťovna Atradius očekává, že jich za celý rok 2021 bude v Česku o 18 % více než loni. „Řada firem v hospodářských potížích se insolvenci zatím vyhnula díky moratoriím, jež dočasně rozvolnila pravidla pro podávání insolvenčních návrhů. S potupným odezníváním pandemie ale budou ochranná opatření končit,“ popisuje Vích. Firmám, jež čelí nespláceným pohledávkám, proto doporučuje podniknout kroky k získání vlastních peněz z pohledávek po splatnosti co nejdříve. „Pohled na nejméně příznivé roky v historické časové řadě ukazuje, že z loňské 45% úspěšnosti vymáhání nesplácených pohledávek je bohužel prostor pro další pokles až k pouhým 30 procentům,“ uzavírá Vích.

[quote]Covid-19 v populaci setrvale slábne, potvrzují data z plošného testování zaměstnanců ve firmách. Podniky se proto už připravují, aby zkušenosti z testování využily také pro očkování svých zaměstnanců. Od ledna roste podíl firem, které se chtějí do očkování aktivně zapojit. V dubnovém průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR uvedlo 86 procent ze 190 zúčastněných firem, že se hodlají podílet na očkování. Podle odhadů Svazu průmyslu a dopravy ČR by se díky aktivitě firem mohl naočkovat až milion lidí.[/quote]

Jak se blíží doba, kdy se očkování proti Covid-19 otevře širším skupinám populace, roste zájem firem podílet se na očkování svých zaměstnanců, případně jejich rodinných příslušníků a veřejnosti. Potvrzují to data z průzkumů Svazu průmyslu a dopravy ČR. V tom posledním z poloviny dubna uvedlo 86 procent firem, že se chtějí do očkování aktivně zapojit. O měsíc dříve mělo o očkování zaměstnanců zájem 70 procent podniků. V lednu o očkování svých zaměstnanců uvažovala zhruba třetina podniků.

„Očkování ve firmách dává velký smysl. Pro zaměstnance bude očkování na pracovišti komfortní, nebudou  za ním muset nikam jezdit. Věříme, že snadnější přístup k očkování zajistí i vyšší proočkovanost v populaci.  Stát by měl tuto nabídku podniků využít a zajistit pro ně dostatek vakcín,“ říká Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Ve firmách už druhý měsíc běží plošné testování zaměstnanců. Výsledky testování z dvou týdnů po Velikonocích ukazují, že rozsah epidemie v pracující populaci slábne. Firmy, které se zúčastnily dubnového průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR, otestovaly v každém týdnu zhruba 130 tisíc zaměstnanců. V prvním povelikonočním týdnu zachytily 369 zaměstnanců s pozitivním testem, což odpovídá 0,28 procenta ze všech testovaných. O týden později se podíl pozitivních záchytů dál snížil na 0,17 procenta.

„Data z průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR ukazují, že testování ve firmách funguje. Je to vidět na výsledcích ve středních firmách. Ty  s testováním začaly o něco později než velké podniky, z nichž řada dobrovolně testovala zaměstnance už dříve. V polovině dubna se střední firmy dostaly na stejně nízký podíl pozitivních testů jako velké firmy, a to na 0,17 procenta pozitivních testů,“ dodává Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Podíly pozitivních testů ve firmách podle průzkumů Svazu průmyslu a dopravy ČR klesly od začátku března do poloviny dubna z 0,77 procenta na 0,17 procenta.

„Firmy nyní potřebují, aby stát jasně řekl, jak dlouho plošné testování v podnicích ještě potrvá. Požaduje to podle našeho průzkumu 99 procent firem, aby věděly, jak dlouho budou muset testování věnovat své finanční a personální kapacity,“ uvádí Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Ceny samovyšetřovacích testů za měsíc a půl pomalu klesají. Zatímco na začátku března 80 procent firem kupovalo testy za více než 100 korun za kus, v polovině dubna jich bylo 37 procent. Polovina firem nyní kupuje testy za cenu v rozmezí od 60 do 100 korun. Ministerstvo zdravotnictví ovšem stále nevyslyšelo požadavky Svazu průmyslu a dopravy ČR, aby sestavilo seznam doporučených testů podle jejich kvality a citlivosti. Takové doporučení firmám stále chybí, aby se mohly lépe orientovat v nabídce testů na trhu.

Pokud by stát zajistil dostatečné laboratorní a logistické kapacity pro PCR testy a přišel také s dostatečnou finanční kompenzací těchto testů, bylo by ochotno na tuto metodu přejít převážná většina firem. „Smysl přechodu na PCR testování ve firmých by ještě vzrostl, pokud by tyto testy mohli zaměstnanci používat také k prokazování bezinfekčnosti například při návštěvách kulturních a společenských akcí nebo pro využívání služeb, u nichž by stát vyžadoval negativní test. Do té doby by pro vybrané služby mohl sloužit i negativní výsledek antigenního testu prováděný na pracovišti,“ říká Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Svaz průmyslu a dopravy ČR dosud provedl tři průzkumy, v nichž monitoroval průběh a výsledky testování na Covid-19 ve firmách. Firmy poskytly údaje s výsledky testů za první tři březnové týdny a první dva dubnové týdny. V každém týdnu firmy, které se účastnily průzkumů, otestovaly více než 100 tisíc zaměstnanců.

Zdroj : SP

[quote]Německo, země dálnic a silného automobilového průmyslu, chce po svých občanech, aby trávili méně času za volantem a začali více jezdit na kole. Spolková vláda dnes za tímto účelem schválila strategii rozvoje cyklistické dopravy do roku 2030. Podle ministra dopravy Andrease Scheuera plán učiní z Německa „zemi jízdních kol“, informovala agentura AP.[/quote]

Strategie má za cíl zvýšit o polovinu v příštích deseti letech počet cest na kole každého obyvatele Německa – z průměrných 120 na 180 ročně. Podle mluvčí německé vlády Ulrike Demmerové tento rozdíl představuje tři až čtyři miliony tun kysličníku uhličitého, který se tímto neuvolní do atmosféry.

Obavy z klimatických změn se v posledních letech umísťují v průzkumech veřejného mínění mezi nejpalčivějšími problémy, jimž Německo čelí. Strana Zelených se tento týden poprvé dostala do čela průzkumu volebních preferencí, což z ní učinilo favorita zářijových parlamentních voleb.

Aby se ježdění na kole stalo atraktivnější, plánují úřady rozšířit v zemi počet páteřních „cyklodálnic“, vytvořit více vyhrazených cyklostezek a stojanů na kola a zohlednit potřeby rostoucího počtu uživatelů nákladních kol.

Plán má rovněž za cíl snížit v příštích deseti letech počet usmrcených cyklistů na německých silnicích o 40 procent oproti roku 2019, kdy při dopravních nehodách zemřelo 445 lidí na kole.

Jen v příštích dvou letech hodlá německá vláda na realizaci strategie rozvoje cyklistické dopravy vyčlenit téměř 1,5 miliardy eur (téměř 39 miliard korun).

Zdroj : ČTK

[quote]Letecký provoz bude oživovat z pandemie nemoci covid-19 pomaleji, než se doposud čekalo. Otevírání trhu brzdí pomalejší očkování a nechuť vlád vytvořit plány pro uvolnění cestování a otevírání hranic, uvedlo dnes Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu (IATA). Celosvětový letecký provoz na základě počtu cestujících a proletěné vzdálenosti bude letos na 43 procentech úrovně před krizí. Koncem loňského roku IATA čekala, že bude na 51 procentech předkrizové úrovně.[/quote]

IATA rovněž předpokládá, že ztráty odvětví za letošní rok dosáhnou 47,7 miliardy USD (jeden bilion Kč). To je sice výrazně zlepšení proti loňské ztrátě 126,4 miliardy USD, IATA však dodala, že aerolinky budou nadále potřebovat od vlád podporu na vyplácení mezd.

„Tato krize je delší a hlubší, než kdokoliv mohl očekávat,“ řekl generální ředitel IATA Willie Walsh.

Nejnovější výhled pro odvětví také ukazuje, jak je oživení nerovnoměrné. Rostou hlavně velké domácí trhy v USA a Číně. Naopak Evropa bude letos jen na třetině provozu z roku 2019, odhadla IATA.

Tržby letos pravděpodobně stoupnou o 23 procent na 231 miliard USD. Stále však budou hluboko pod tržbami z roku 2019, kdy činily 607 miliard USD.

Světlým bodem nadále zůstane poptávka po nákladní přepravě. Ta se má letos zvýšit o 13,1 procenta a překoná úroveň z roku 2019. Celkový objem nákladu má činit 63,1 milionu tun a dostane se do blízkosti předkrizového vrcholu z roku 2018, napsala agentura Reuters.

IATA podle svých internetových stránek sdružuje zhruba 290 leteckých společností, které se na celosvětové letecké přepravě podílejí přibližně 82 procenty. Mezi členy sdružení patří také České aerolinie.

Zdroj : ĆTK