[quote]Snížení ekologické a energetické náročnosti tuzemské dopravy, jejího udržitelného plánování a využití moderních technologií patří mezi hlavní cíle, které vymezuje stát ve své strategii dopravní politiky do roku 2027. Ta počítá i s výhledem až do toku 2050, kdy je cílem snížení spotřeby zhruba na třetinu. Vyplývá to z materiálu ministerstva dopravy, se kterým se v pondělí seznámí vláda. Doprava patří k energeticky nejnáročnějším oborům v českém průmyslu, na spotřebě se podílí ze čtvrtiny.[/quote]

Energetická náročnost a snižování emisí či znečišťujících látek je jedním z hlavních cílů strategie pro dopravní politiku. Doprava se v současnosti podílí na spotřebě energie přibližně 25 procenty a patří k největším spotřebitelům. Zatímco ostatní průmysl a domácnosti v posledních letech svůj podíl postupně snižují, v dopravě spotřeba každoročně rostě v průměru o 3,5 procenta.

Potenciál úspor energie v dopravě je podle ministerstva značný. Dosáhnout toho chce například využíváním ekologičtějších zdrojů, tedy například postupným přechodem ze spalovacích motorů na elektrické či plynové, k čemuž chce motivovat dopravce například sazbami mýta či daní. Dalším krokem by byla i větší motivace pro cestující využívat oproti silniční dopravě například železnici. Města i stát by k tomu měly přispět zlepšením územního i dopravního plánování a vzájemnou spoluprácí, například při vytváření integrované dopravy či kombinováním různých druhů dopravy. Materiál také počítá s využíváním nových technologií, které by měly zefektivnit různé procesy nejen v dopravě.

Ministerstvo v materiálu upozorňuje, že strategie zatím neřeší dopady koronavirové krize. Ty bude nutné zohlednit v následujících dvou až třech letech v rámci akčního plánu. Plán však vznikne, až budou k dispozici všechny potřebné informace po krizi. Resort v této souvislosti upozorňuje, že cíle dopravního politiky do roku 2027 jsou spíše dlouhodobého charakteru.

Zdroj : ČTK

[quote]Letecké společnosti, na které tvrdě doléhají nepříznivé dopady pandemie, se po koronavirové krizi změní. Očekávají to analytici, podle nichž aerolinky počítají s vyšší poptávkou po cestách na dovolenou k moři a naopak s poklesem zájmu o cestování byznys třídou na konference a obchodní schůzky. Více se přizpůsobit jiným prioritám cestujících by mohl být způsob, jak se rychleji zotavit z masivních ztrát způsobených pandemií.[/quote]

„Evropské aerolinky se zaměří na cestování za odpočinkem,“ řekl finanční televizi CNBC analytik Adrian Yanoshik ze společnosti Berenberg. „Je to od nich taktická reakce – jdou tam, kam jdou lidi,“ dodal.

Například největší německé aerolinky Lufthansa tento týden uvedly, že od roku 2019 do roku 2020 jim počet přepravených cestujících klesl o 75 procent. To jen dokresluje, jakým potížím odvětví letecké dopravy čelí od loňského jara, kdy byla epidemie nového typu koronaviru oficiálně vyhlášena za pandemii.

Přestože v některých evropských zemích pandemie teprve vrcholí, některé státy už se chystají omezující opatření uvolnit. Očekává se, že jakmile to bude možné, lidé se budou snažit vyrazit na dovolenou, vzhledem k tomu, že kvůli pandemii jsou nuceni už asi rok zůstávat co nejvíce doma. Zlepšení u obchodních cest ale podle expertů zabere více času.

„Vypravím se na jednodenní výlet z Londýna do New Yorku, abych se tam zúčastnil tříhodinové schůzky? Asi ne, takže budou nějaké dopady na obchodní cesty,“ poznamenal už dříve šéf společnosti IHG Hotels & Resorts Keith Barr.

Se změnami v letecké dopravě počítá i šéf letecké společnosti Scandinavian Airlines Rickard Gustafson. Některé budou podle něj docela významné. „Já si myslím, že bude méně obchodních cest, ale více letů na dovolenou. Budeme se muset víc než dosud přizpůsobit sezonním výkyvům,“ dodal.

Nízkonákladové letecké společnosti, jako je Ryanair nebo easyJet, vždy lákaly cestující na to, že si mohou vzít pár dnů volna a odletět za sluncem. Třeba do Řecka, do Španělska nebo do Itálie. Teď by ale to stejné mohly dělat i další aerolinky, včetně Lufthansy či British Airways. Ty se dosud zaměřovaly spíše na klienty, kteří cestují pracovně.

„Obchodní cesty se nad úroveň roku 2019 dostanou do konce tohoto desetiletí,“ předpovídá Stephen Furlong, hlavní analytik společnosti Davy, která se specializuje na správu majetku. Naproti tomu u cest na dovolenou se podle něj dá po odeznění pandemie čekat poměrně rychlé zotavení.

Rozkvět obchodních cest aerolinky donutil vytvořit byznys třídu, nabízet za poplatek sedadla s větším komfortem a poskytovat různé věrnostní programy. To se ale teď patrně změní, jestliže se potvrdí, že bude o takové cesty menší zájem. „Sedadla na palubě se rozmístí jinak,“ domnívá se Furlong a odkazuje na předpokládaný pokles zájmu o obchodní cesty a s tím spojený menší prostor, který bude v letadlech vyhrazen pro byznys třídu. „Prostor v letadlech se zmenší,“ dodal.

Evropské aerolinky spoléhají na takzvané očkovací pasy, od kterých si slibují, že jim letos pomohou rychle se zotavit. O podobě těchto pasů ale zatím není jasno. Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu (IATA) takový záměr prosazuje a už pracuje na digitální platformě, kde si cestující budou moci stáhnout data o svém aktuálním zdravotním stavu a absolvovaných testech, třeba právě na koronavirus.

Zdroj  :ČTK

[quote]Globální letecká nákladní doprava se v lednu vrátila na úrovně z období před pandemií covidu-19, propad v osobní dopravě se však prohloubil. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu (IATA).[/quote]

Poptávka po letecká nákladní dopravě se letos v lednu podle IATA zvýšila o 1,1 procenta oproti lednu 2019. Sdružení upozornilo, že nepoužívá srovnání s loňským lednem, protože je zkreslené pandemií. „Letecká nákladní doprava je zpátky na předkrizových úrovních, což je dobrá zpráva po světovou ekonomiku,“ uvedl šéf sdružení Alexandre de Juniac.

Poptávka po letecké osobní dopravě však byla letos v lednu o 72 procent nižší než v lednu 2019. To představuje horší výsledek než meziroční pokles o necelých 70 procent v loňském prosinci, píše IATA.

„Rok 2021 začíná hůř, než rok 2020 skončil, což říká mnohé. Přestože očkování nabírá na tempu, vlády kvůli novým variantám covidu zpřísňují restrikce,“ upozornil de Juniac. „Nejistota ohledně délky trvání těchto restrikcí má dopad také na budoucí cestování,“ dodal.

V celém loňském roce se globální letecká osobní doprava kvůli pandemii propadla o 65,9 procenta. Utrpěla tak nejprudší celoroční pokles v historii. Globální poptávka po letecké nákladní dopravě se loni snížila o 10,6 procenta. To představovalo nejprudší pokles od roku 1990.

IATA podle svých internetových stránek sdružuje zhruba 290 leteckých společností, které se na celosvětové letecké přepravě podílejí přibližně 82 procenty. Mezi členy sdružení patří také České aerolinie.

Zdroj : ČTK

[quote]Výletní loď Sea Diamond, která s 1600 lidmi na palubě před 14 lety u řeckého ostrova Santorini najela na podmořský útes a posléze se potopila, leží stále na mořském dně. Místní obyvatelé se od té doby marně snaží přimět úřady, aby vrak odstranily. Ten je časovanou bombou nebezpečnou pro místní ekosystém, nádrže s palivem, které se dosud nepodařilo zcela odčerpat, totiž korodují, napsal server Greek Reporter.[/quote]

Nehoda se stala 5. dubna 2007, kdy asi 140 metrů dlouhá loď na výletní plavbě po Egejském moři najela na podmořský útes. Při neštěstí zemřeli Francouz a jeho dcera, jimž se nepodařilo uniknout z kabiny, kterou okamžitě po nárazu zalila voda. Francouzova žena a druhé dítě se dostaly v pořádku na pevninu, stejně jako všichni ostatní z lodě. Celkem na ní plulo téměř 1200 cestujících a 400 členů posádky.

Kvůli nehodě bylo odsouzeno několik lidí k podmíněným trestům od šesti měsíců do 12 let. Nejvyšší trest dostal kapitán lodi. Další soudní proces, který ještě neskončil, se vede o to, kdo zaplatí odstranění vraku. V roce 2014 soud uznal vinným z nehody majitele lodi, jemuž nařídil zaplatit odstranění vraku i odškodnění místním úřadů a řeckému státu. Firma se ale proti verdiktu odvolala a kvůli několika odročením soudu proces ještě neskončil, napsal v úterý server Greek Reporter.

„Nemůžu říct, že bychom teď měli dehet na plážích, nebo se kvůli tomu nemohli koupat, ale na hladině v okolí místa potopení lodi jsou stále vidět olejové skrvny. A jednoho dne se palivové nádrže vraku rozlomí,“ varoval Lukas Lignos, zástupce dvou sdružení, která bojují za odstranění vraku.

Řecké centrum pro výzkum moře sice pravidelně monitoruje úroveň znečištění v oblasti a kolem místa potopení lodě je bariéra, na hladině se ale stále objevují palivové skvrny vždycky, když je silný vítr. Ve vraku jsou kromě zbytků paliva i další chemikálie, například elektrolyty v bateriích.

„Obávám se, že za dvacet třicet let nám řeknou, loď je už natolik zkorodovaná, že nejde vyzvednout. Necháme ji tam a vždycky když vyteče palivo na povrch, tak ho odstraníme,“ uvedl Lignos.

Zdroj : ČTK