Sobota, 9 srpna, 2025
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 77

Škoda Auto zvýší od dubna mzdové tarify o tři procenta

Od
Karolína Vágnerová
-

Škoda Auto zvýší od dubna mzdové tarify o tři procenta. Vedle toho dostanou zaměstnanci automobilky v květnu za rok 2024 variabilní bonus 120.000 korun a jednorázovou odměnu 10.000 korun, tedy celkem 130.000 korun. Automobilka uzavřela mzdové kolektivní vyjednávání s odbory. Informovala o tom v dopise zaměstnancům.

Celkem Škoda Auto vyplatí zaměstnancům s plným nárokem během roku na zaručeném a variabilním bonusu a dohodnuté jednorázové platbě v průměru přibližně 200.000 korun.

Škoda Auto, která je součástí německého koncernu Volkswagen, v Česku zaměstnává zhruba 37.000 lidí. Průměrný měsíční výdělek zaměstnanců mimo management byl loni 75.128 korun. Zahrnuje tarifní mzdu, bonusy, náhrady i příplatky.

Příplatek za práci v noci se od dubna zvýší o pět korun na 55 korun za hodinu. Příspěvek na doplňkové penzijní spoření vzroste o 200 korun na 1900 korun měsíčně. Zaměstnancům, kteří nesplnili podmínky pro výplatu variabilního bonusu a čerpají mateřskou dovolenou, rodičovskou dovolenou nebo neplacené volno do čtyř let věku dítěte, připíše společnost v květnu 65.000 bodů do cafeterie.

Společnost a odbory v dopise zaměstnancům uvedly, že zejména s ohledem na zostřující se konkurenční prostředí a přechod na elektromobilitu, se kterým souvisí legislativní změny týkající se zavádění cel a pokut, se nachází v období nejzásadnější transformace automobilového průmyslu. „Díky konstruktivnímu dialogu a vzájemné spolupráci se podařilo dosáhnout dohody, která zajišťuje stabilní pracovní prostředí a atraktivní odměňování a benefity. Obě strany učiní veškeré kroky k zajištění zaměstnanosti,“ stojí v dopise.

Škoda Auto loni celosvětově vyrobila přes 925.000 vozů, meziročně o 4,2 procenta víc. Na české závody automobilky v Mladé Boleslavi a Kvasinách připadlo 823.000 aut.

Zdroj: ČTK

Italský úřad vyšetřuje VW a další automobilky kvůli údajům o elektromobilech

Od
Karolína Vágnerová
-

Italský antimonopolní úřad vyšetřuje německou automobilku Volkswagen a její konkurenty Stellantis, Tesla a BYD kvůli podezření, že tyto firmy poskytují spotřebitelům zavádějící informace o svých elektromobilech. Uvedla to agentura Reuters. Vyšetřování se týká informací o dojezdu elektromobilů, vlivu stárnutí baterií na jejich kapacitu a omezeních u záruk na baterie. Úřad už provedl inspekce v italských ústředích automobilek, a to za asistence italské finanční policie.

Postup vyšetřovaných automobilek by podle úřadu mohl představovat porušení práv spotřebitelů. Za to mohou firmy podle italských zákonů dostat pokuty v hodnotě až deseti milionů eur (zhruba 250 milionů Kč).

Společnost Stellantis uvedla, že s antimonopolním úřadem plně spolupracuje a poskytuje mu požadované informace a dokumenty. „Stellantis staví potřeby a spokojenost svých zákazníků do centra všech svých aktivit a věří, že vyšetřování to potvrdí,“ dodala automobilka. Firmy Volkswagen a BYD se k vyšetřování odmítly vyjádřit. Tesla na žádost o komentář zatím nereagovala, píše Reuters.

Webové stránky vyšetřovaných automobilek podle úřadu poskytují „obecné a někdy protichůdné informace“ o dojezdu elektrických vozů, aniž by specifikovaly, jaké faktory mohou dojezd ovlivnit. Úřad rovněž tvrdí, že webové stránky automobilek neposkytují jasné informace o tom, jak se při používání elektromobilů snižuje kapacita baterií a jaká jsou omezení u záruk na baterie.

Americká společnost Tesla, v jejímž čele stoji miliardář Elon Musk, je považována za průkopníka v oblasti elektromobilů. V poslední době však o pozici jedničky na světovém trhu s elektromobily soupeří s rychle rostoucím čínským konkurentem BYD.

Německý koncern Volkswagen je největším výrobcem automobilů v Evropě, jeho součástí je i česká Škoda Auto. Společnost Stellantis vznikla začátkem roku 2021 spojením italsko-americké automobilky Fiat Chrysler a francouzského konkurenta PSA.

Zdroj: ČTK

Zpoždění vodíkových letadel Airbus: Jsou na vině dodavatelské řetězce?

Od
Karolína Vágnerová
-

Airbus odsouvá své plány na komerční letadla na vodíkový pohon až o deset let s odvoláním na zpoždění ve vývoji spolehlivých dodávek vodíku.

Společnost Airbus dlouhodobě prosazuje vodík jako klíčovou technologii pro snižování emisí v letectví prostřednictvím svého programu ZEROe.

Společnost však nyní přiznává, že dodavatelský řetězec vodíku se nevyvíjí dostatečně rychle, aby mohl v příštím desetiletí podporovat komerční letadla.

Guillaume Faury, generální ředitel společnosti Airbus, toto zpoždění vysvětluje: „V posledních letech se hodně pracovalo na zavedení ekologických dodávek vodíku do řady průmyslových odvětví jako způsobu dekarbonizace.

Guillaume Faury, generální ředitel společnosti Airbus – Kredit: Airbus/C. Guibbaud
„Analýza prostředí a pokroku ukázala, že mnoho projektů bylo odloženo, zpožděno nebo mají menší význam, než se očekávalo před pěti lety.“

Aby byla vodíková letadla realizovatelná, jsou nezbytné stabilní a rozsáhlé dodávky ekologického vodíku, vyráběného z obnovitelných zdrojů energie, nikoli z fosilních paliv. Airbus spolupracuje s letišti na zavedení vodíkové infrastruktury, ale pokrok je pomalý.

„Spolupracujeme s řadou letišť, která jsou ochotna začít zavádět vodík do svého provozu dříve než letadla, počínaje stacionárními zařízeními, automobily, autobusy, zařízeními na kolečkách, která se používají na letištích,“ říká Guillaume.

„To je růst ekosystému, který potřebujeme vidět probíhat s dostatečnou jistotou, abychom získali jistotu, že vstup do provozu bude z hlediska dodávek vodíku úspěšný.

„To dnes není ten případ.“

Mohlo by udržitelné letecké palivo představovat řešení?
Vzhledem k tomu, že vodík je stále vzdálen několik let, Airbus se zaměřuje na alternativní řešení ke snížení emisí.

Udržitelné letecké palivo (SAF) je v současné době nejperspektivnější možností, protože může být použito ve stávajících leteckých motorech s minimálními úpravami a nevyžaduje zcela novou infrastrukturu.

V červenci 2024 společnost Airbus oznámila strategickou investici do společnosti LanzaJet, která se zabývá technologiemi udržitelných paliv, s cílem urychlit výrobu a zavádění SAF.

Julie Kitcherová, ředitelka pro udržitelnost a komunikaci společnosti Airbus, říká: „Udržitelná letecká paliva jsou jednou z nejdůležitějších dostupných pák pro dekarbonizaci letectví, ale jejich výroba je stále omezená.

Julie Kitcher, ředitelka pro udržitelnost a komunikaci ve společnosti Airbus – Kredit: Airbus
„Naše partnerství se společností LanzaJet je důkazem odhodlání společnosti Airbus spolupracovat s předními dodavateli energetických technologií na zkoumání inovativních způsobů výroby a rozsahu SAF.

„Toto důležité partnerství se společností LanzaJet podtrhuje význam nových technologií a mezisektorové spolupráce pro dosažení nulových čistých emisí CO₂ do roku 2050.“

Společnost Airbus rovněž zvyšuje své vlastní využívání SAF. Na výroční tiskové konferenci k roku 2025 Faury podrobně popsal pokrok společnosti: „Pokud se podíváme na vlastní provoz společnosti Airbus v roce 2024, využili jsme 18 % SAF při letech letadel a vrtulníků.

„To znamená, že jsme zatím na dobré cestě k našemu cíli používat v našem provozu do roku 2030 alespoň 30 % SAF.

“ Ze 766 komerčních letadel dodaných v roce 2024 bylo 75 % dodáno svým zákazníkům se směsí SAF.“

Místo na Youtube
Dlouhodobý závazek společnosti Airbus v oblasti vodíku
Přestože se vodíková letadla potýkají se zpožděním, společnost Airbus je i nadále odhodlána tuto technologii rozvíjet. Společnost pokračuje ve zdokonalování svého přístupu a za nejslibnější cestu pro komerční vodíkové letectví považuje technologii palivových článků.

Guillaume upozorňuje na přetrvávající potíže dodavatelského řetězce, které ovlivňují širší náběh výroby Airbusu, včetně problémů s motory CFM a Spirit AeroSystems, které ovlivňují tempo výroby A350 a A220.

Uvádí: „Nárůst výroby bude i nadále probíhat v prostředí, zejména v dodavatelském prostředí, které zůstává složité a rychlé s přetrvávajícími problémy v dodavatelském řetězci.“

Guillaume rovněž uznává potřebu agilnějšího průmyslového systému: „I nadále si klademe za cíl dosáhnout kurzu 12 v roce 2028 a přizpůsobujeme tomu uvedení nákladní varianty A350 do provozu, které se nyní očekává v druhé polovině roku 2027.“

Tyto složitosti dodavatelského řetězce se týkají i letadel na vodík, která vyžadují zcela novou infrastrukturu pro výrobu, skladování a distribuci paliva. Airbus aktivně spolupracuje s energetickými firmami a letišti na vybudování tohoto ekosystému, ale problémy přetrvávají.

Navzdory zpoždění vidí Airbus ve vodíku budoucnost letectví. Společnost již dokončila návrh plně elektrického letadla poháněného pohonem na vodíkové palivové články, který bude poprvé představen v roce 2022.

„Stručně řečeno, ano, upravujeme náš plán ZEROe, ale ne, neodcházíme od vodíku,“ říká Guillaume.

Přestože udržitelné letecké palivo bude v příštích dvou desetiletích hrát klíčovou roli při snižování emisí, Airbus se i nadále zaměřuje na vodík jako na dlouhodobé řešení.

Zdroj: Supply Chain Digital

Výzkumníci předvedli v Plzni zařízení k přeměně tramvaje T3 na autonomní vozidlo

Od
Karolína Vágnerová
-

Výzkumníci předvedli v Plzni zařízení k přeměně nejběžnější české tramvaje typu T3 na autonomní vozidlo. Může tak sama automaticky popojíždět na konečné, řidič si odpočine, což může zabránit kolizím po nedobrzdění z únavy. Jde o projekt fakult elektrotechnických ČVUT a Západočeské univerzity a Plzeňských městských dopravních podniků (PMDP). Shodně ČTK sdělili, že je to ojedinělé řešení v Evropě.

„Je to první krok k tomu, abychom dokázali řidiče jednou ne úplně nahradit, ale abychom jim dali správnou podporu v provozu. Začínáme tím, že zkoušíme pohyb po konečných, pak by se to rozšířilo na pohyb po vozovně a možná i na méně vytížených tratích,“ řekl dopravně provozní ředitel PMDP Miroslav Macháně. Šlo by o linie, kde mají tramvaje vlastní dráhy, typicky z Bor na univerzitu a od lékařské fakulty na Košutku, kde jsou dráhy chráněné. „V centrech měst je to k té autonomii trochu dál,“ uvedl.

Podle technika PMDP Jiřího Trnky zařízení vylepší odpočinek řidičů. „Ale má ještě antikolizní systém a umí zareagovat na nečekanou překážku,“ řekl. Podle něj se tím vyřeší nehody na konečných, kde řidič po průjezdu města ztrácí koncentraci, ale musí přitom každé dvě minuty popojíždět pár metrů. „A stává se, že vůz nedobrzdí. A tomu bychom měli také zabránit,“ uvedl.

PMDP poskytl data z vozidel, výzkumníci sestavili program a před třemi měsíci začali vyvinuté zařízení v Plzni zkoušet. „Máme hardwarový interface (od ZČU). Na předku tramvaje je senzor, který sbírá informace a uvnitř je počítač, které je vyhodnocuje a říká tramvaji, co má dělat,“ řekl Jaroslav Šíp z ČVUT. Senzor je podle Tomáše Krajníka z ČVUT, která vyvinula software, laserový dálkoměr. „Poskytuje velice přesné 3D informace o okolí a z nich si můžeme zmapovat, jak vypadá konkrétní konečná a známe pozici tramvaje v každém místě na centimetry. A je velmi jednoduché specifikovat, když už vůz na konečně není,“ řekl.

Podle Pavla Turjanici ze ZČU má zařízení budoucnost, protože starších vozů T3 jezdí v ČR několik tisíc. „Je řádově levnější než nová tramvaj,“ řekl. Zařízení přišlo na desetitisíce korun, ale sériová výroba ho zlevní. PMDP má 18 tramvají T3 a bude je využívat ještě minimálně deset let.

Podle Turjanici demonstrátor ukázal, že zadání je technologicky řešitelné, ale ještě se musí dořešit legislativa. Právě na ní nejvíce záleží termín uvedení do reálného provozu. K tomu se musí najezdit zkušební kilometry na nasbírání provozních dat, po jejichž vyhodnocení by ho schválil Drážní úřad. „Takže tady se bavíme o roce, možná o dvou,“ uvedl.

Podle šéfa městské Správy informačních technologií Luďka Šantory se Plzeň rozhodla, že bude tzv. living labem (živou laboratoří). „Autonomní mobilitu a mobilitu propojíme s komunitou mladých, které si vychováváme v TechToweru (technologickém centru). A letos připravujeme testovací kopii celého systému, který v Plzni řídí dopravu. A uvolníme ho právě mladým a firmám, které mají zájem si v Plzni zkoušet své nové technologie pro dopravu. Přitáhneme firmy, jimž vychováváme mladé lidi, které potřebují,“ uvedl.

V Plzni loni v červenci předvedly jiné fakulty ZČU i ČVUT a firmy podobný tříletý projekt Didymos (řecky Dvojče), který je ale určený pro nově vyráběné vozy. „Ukázal, že tramvaj umí sama brzdit před překážkou a komunikuje s dalšími účastníky provozu,“ uvedl Macháně.

Zdroj: ČTK

Přípravné práce spustí opravu dalšího mostu Rudné ulice v Ostravě

Od
Karolína Vágnerová
-

Od pondělí 24. února 2025 začínají přípravné práce plánované opravy dalšího mostu velice vytížené Rudné ulice v Ostravě. K probíhající rekonstrukci mostních objektů ve Svinově se od posledního únorového týdne přidá demolice a následná výstavba mostu ve Vítkovicích (konkrétně se jedná o most evidenčního čísla 11-143 přes silnici I/56 u Hornbachu v km 285,53 provozního staničení). 

 

Přípravné práce způsobí částečnou uzavírku Místecké ulice, provoz po silnici I/56 povede zúžením do jednoho pruhu v každém směru za účelem bezpečného zhotovení přejezdů středového dělícího pásu před a za opravovaným mostem. Následně stavbaři vytvoří nový sjezd do míst tradiční autoburzy (prostor obchodování zůstane přístupný, viz situační mapa). Tyto úvodní činnosti dělníkům potrvají přibližně 14 dní, poté je v plánu zúžení silnice I/11 (Rudné ulice) vlivem samotné demolice starých mostních konstrukcí.

 

Do výběrového řízení na zhotovitele se přihlásilo celkem 11 účastníků. Nejvýhodnější nabídku z hlediska financí i uvedení stavby do provozu předložila vítězná firma Strabag, konečná částka za zhotovení díla dosahuje hodnoty cca 82,2 milionu Kč. Hotovo bude v druhé polovině roku 2026.

 

Předmětný most délky nosné konstrukce 63 metrů obsahuje pět prostých polí s různým rozpětím. Všechna pole tvoří dohromady 25 kusů předpjatých betonových prefabrikátů propojených pomocí spřahovací desky. Celková šířka mostu je 25,8 metru.

 

Vzhledem k hustotě dopravy na silnicích I/11 a I/56 mohou během zúžení vznikat kolony. Předem se řidičům omlouváme a děkujeme za pochopení.

Zdroj: ŘSD

DPP nakoupí prvních sedm trolejbusů Bozankaya SNG T12

Od
Karolína Vágnerová
-

Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) na základě rámcové smlouvy se společností Bozankaya uzavřené letos v lednu objednal prvních sedm bateriových trolejbusů Bozankaya SNG T12. Prováděcí smlouvu na vozidla a dále šest sad hardware a software pro diagnostiku závad trolejbusů a jednu nabíječku v celkové hodnotě 96,34 milionů korun bez DPH obě strany uzavřely v těchto dnech. Všechny trolejbusy včetně příslušenství se dodavatel zavazuje dodat DPP do 12 měsíců od účinnosti smlouvy, tj. od jejího zveřejnění v registru smluv.

Domovskou garáží vozidel budou Řepy, kde DPP v současnosti buduje až 37 venkovních dobíjecích stání pro trolejbusy současně s výstavbou infrastruktury pro elektrifikaci autobusové linky č. 137. Po jejím zprovoznění se změní na trolejbusovou linku č. 52. Podle smlouvy se zhotoviteli, sdružení společností OHLA ŽS a Elektrizace Praha, by výstavba měla být dokončena a předána DPP do provozu do 30. dubna 2026. Aktuálně objednané trolejbusy jsou určeny pro zajištění provozu právě na lince č. 52.

Zdroj: DPP

Dál klesá počet strojvedoucích s licencí, odcházejí do penze, roste podíl žen

Od
Karolína Vágnerová
-

Strojvedoucích s licencí na české železnici od roku 2021 postupně ubývá. Loni jejich počet meziročně klesl o 175 na 9162, zatímco v roce 2021 jich Drážní úřad evidoval 10.509. Roste naopak počet žen jako strojvedoucích, když loni jejich počet meziročně vzrostl o devět na 110. V roce 2020 řídilo vlaky 58 žen. Novináře o tom informovali zástupci Drážního úřadu (DÚ). Důvodem úbytku strojvedoucích je podle ředitele technické sekce úřadu Radka Šafránka stárnutí strojvedoucích a jejich odchod do důchodu, případně změna zaměstnání.

Počet nově vydaných licencí se meziročně snížil ze 430 v roce 2023 na 415 nových licencí v roce 2024. Aktivních strojvedoucích s aktuálním osvědčením o zvláštní odborné způsobilosti bylo loni 8800. Podle Šafránka chybí evropská legislativa, která by umožnila zavedení registru doplňkových osvědčení. Drážní úřad tak musí počty aktivních strojvedoucích složitě zjišťovat od jednotlivých dopravců, dodal.

Strojvedoucí mohou získat licenci na deset let. Prvním desetiletým licencím skončila platnost v roce 2021, ne všichni strojvedoucí ale následně požádali o obnovení. Počty uchazečů o zkoušky k získání licence strojvedoucího podle Šafránka stagnují.

Nejvíce strojvedoucích loni bylo ve věkové kategorii 51 až 60 let, jde zhruba o 2500 lidí. Na druhém místě podle věku je skupina strojvedoucích ve věku 41 až 50 let, když Drážní úřad evidoval 2000 strojvedoucích v této kategorii. Předloni byla druhou nejsilnější skupinou nejstarší skupina nad 60 let. Třetí nejpočetnější skupinou loni byli strojvedoucí ve věku 31 až 40 let, skupina starších 60 let byla loni až čtvrtá nejpočetnější. Naopak nejméně, a to přes 1000, je strojvedoucích ve věku mezi 20 a 30 lety.

Zdroj: ČTK

Do silnic, tratí pro MHD a cyklostezek v Plzni půjde přes 1 mld., meziročně víc

Od
Karolína Vágnerová
-

Do silnic, tramvajových tratí a cyklostezek v Plzni půjde letos z města, kraje a státu výrazně přes jednu miliardu korun, meziročně více. Největšími akcemi jsou rekonstrukce okružní křižovatky u Makra, doplnění přechodů na největší křižovatce v centru U Jána, silnice Lidická – Plaská a oprava tramvajové trati ve Skvrňanské ulici, řekl ČTK náměstek primátora Aleš Tolar (STAN).

„Určitě je to rekordní rok investic v dopravě, jen Makro je za čtvrt miliardy korun,“ uvedl. Rozšíření okružní křižovatky, investice Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), kraje a města, už začala přípravnými pracemi. „Od 1. března tam bude první dopravní omezení,“ řekl Tolar. Po dobu rekonstrukce, která má být hotová do září, bude křižovatka podle něj průjezdná, ale s omezeními v jednotlivých pruzích a paprscích. „Jde o nejzatíženější uzel v Plzni, kudy podle Tolara projíždí zhruba 48.000 aut denně,“ řekl.

Na úpravy křižovatky U Jána podle Tolara běží soutěž na dodavatele. „Do konce února čekáme nabídky,“ uvedl. Ve třech ze čtyř směrů doplní město do podzimu přechody pro chodce a semafory, nedotkne se to pouze ulice U Prazdroje, nad níž je lávka. Křížení pěti širokých ulic mezi centrem města, Prazdrojem a nádražím je velmi frekventované, chodci a cyklisté ho teď překonávají jen obtížně.

ŘSD dále opraví frekventovaný příjezd do krajského města od Žatce a Mostu, tedy hlavní tah I/27. Vymění povrchy vozovek Lidické a Plaské ulice od vlakové zastávky Bolevec po křižovatku Karlovarská – Lidická, tedy na třech kilometrech. Pětiměsíční stavba má začít v dubnu. Další velkou akcí v režii kraje bude průtah zastavěnou částí Bílá Hora v délce 1,5 kilometru. Velkou opravou projde do konce srpna také silnice na Rolnickém náměstí v Lobzích, hlavní propojce Doubravky a Slovan.

Na opravu tramvajové trati ve Skvrňanské od Kalikovy ulice po křižovatku u Škodovky vypíše nyní město soutěž. „Tam se trochu zpozdila prováděcí dokumentace,“ řekl Tolar. Stavba asi za 200 milionů Kč zahrne také zatravnění tramvajové tratě.

Zhruba 60 milionů Kč bude stát instalace Faltusova mostu, který se demontoval v areálu Škodovky při stavbě železničního koridoru. Přesune se nad silnici na Karlovy Vary k Chotíkovu. „Máme přiznanou dotaci. Fakt, že už je (most) památkově chráněný, nebude žádnou komplikací,“ uvedl Tolar. Další je stavba lávky pod soutokem Radbuzy s Úhlavou za 50 milionů Kč. Na desítky milionů přijde také lávka přes Rokycanskou třídu, což je hlavní tah na Prahu, a poslední úsek železniční stezky na Chrást.

„Do cykloinfrastruktury dáme letos 200 milionů korun, v minulých letech jsme se pohybovali kolem půlky,“ uvedl Tolar. Kromě dvou lávek, přes Karlovarskou a pod soutokem, uvedl cyklostezku z Malesic do Touškova za 37 milionů Kč, cykloboxy za pět milionů korun a sdílená kola, které mají od poloviny roku provozovat městské dopravní podniky za 25 milionů Kč na tři roky.

Zdroj: ČTK

Stát v lednu na mýtném vybral 1,48 miliardy korun, meziročně o pětinu více

Od
Karolína Vágnerová
-

Dopravci letos v lednu za mýtné na českých silnicích zaplatili 1,48 miliardy korun, meziročně o 20 procent více. Růst způsobilo zejména zavedení čtvrté složky mýtných poplatků za emise oxidu uhličitého loni v březnu. Nový emisní poplatek se dlouhodobě podílí na výběru mýtného přibližně 15 procenty. Přispěly také změny v mýtných sazbách a rozšíření zpoplatněné sítě silnic a dálnic od 1. ledna letošního roku. V tiskové zprávě o tom ČTK informoval správce mýtného systému, společnost CzechToll.

O 1,25 procenta vzrostl meziročně počet mýtných transakcí na 91 milionů. Mírný růst počtu transakcí zapříčinilo rozšíření zpoplatněné sítě silnic a dálnic.

Od 1. ledna stát rozšířil výběr mýtného na 124,91 kilometru nových silnic a dálnic. Zpoplatněné jsou od ledna nově otevřené úseky dálnic D3, D4, D6, D7, D49 a D55 a silnice první třídy I/27, I/33, I/58. Nově je zpoplatněna také část silnice I/20 u obce Klášter na Plzeňsku, kde vzniklo nové křížení se silnicí třetí třídy. Zrušeny jsou mýtné úseky na silnicích první třídy číslo 22, 27, 33 a 58 o délce 8,73 kilometru.

Od začátku roku stát také zvýšil poplatek za emise oxidu uhličitého. „Růst sazeb dosahuje v závislosti na emisní třídě vozidla maximálně pěti procent oproti hodnotám z roku 2024,“ uvedl generální ředitel CzechTollu Petr Chvátal. Nárůst je závislý na emisní třídě, do které je nákladní vozidlo zařazeno. Stejné zůstaly sazby pro vozidla poháněná výhradně elektřinou nebo vodíkem a vozidla kategorie M2 a M3, tedy autobusy. Emisní složku mýtného stát na základě evropského nařízení zavedl loni v březnu.

Ne konci ledna bylo v systému elektronického mýtného zaregistrováno 884.000 vozidel s hmotností nad 3,5 tuny, z toho 701.000 automobilů mělo zahraniční registrační značky. K registrovaným vozidlům vydal CzechToll dopravcům 658.000 palubních jednotek.

Loni dopravci v Česku zaplatili na mýtném rekordních 17,161 miliardy korun, meziročně o 15 procent víc. CzechToll loni zpracoval 1,16 miliardy mýtných transakcí, meziročně o tři procenta více.

Satelitní mýtný systém CzechToll začal fungovat 1. prosince 2019. Výnosy z mýtných poplatků jsou příjmem Státního fondu dopravní infrastruktury. Slouží k financování investic do oprav a rozvoje dopravní infrastruktury.

CzechToll patří do skupiny ITIS Holding, která zastřešuje aktivity skupiny PPF v oblasti inteligentní dopravní infrastruktury. Společnost na konci roku 2019 vystřídala na pozici správce mýta v ČR rakouskou společnost Kapsch. Průměrný měsíční výběr mýtného od vozidel s hmotností nad 3,5 tuny loni činil přibližně 1,43 miliardy korun.

Zdroj: ČTK

České dráhy loni přepravily 168,8 milionu cestujících, meziročně o tři procenta více

Od
Karolína Vágnerová
-

Národní dopravce České dráhy (ČD) loni přepravil 168,8 milionu cestujících, meziročně o tři procenta více. Počet cestujících meziročně vzrostl na vnitrostátních i mezinárodních linkách. Dráhy o tom informovaly v tiskové zprávě. Jde o téměř 93 procent hodnoty z předcovidového roku 2019, kdy národní dopravce přepravil 182,1 milionu cestujících. Meziroční nárůst počtu cestujících mohl být ještě větší, podle drah tomu zabránily tomu podzimní povodně, které zasáhly především severní Moravu a Slezsko.

Vlaky RegioJetu (RJ) loni využilo devět milionů cestujících, uvedl dopravce už dříve. Arriva ve svých vlacích přepravila téměř devět milionů lidí, řekl ČTK její mluvčí Jan Holub. Leo Express (LE) zatím přepravní výsledky za loňský rok nemá.

„K nárůstu došlo ve vnitrostátní přepravě a výrazněji i na mezinárodních linkách, kde byl nárůst počtu cestujících oproti roku 2023 o 12 procent,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČD Michal Krapinec. Růst byl podle něj důsledkem pořízení nových vlaků pro regionální i dálkovou dopravu.

„Vysoký růst počtu přepravených cestujících vidíme na lince spojující Prahu s Drážďany, Berlínem a Hamburkem, Prahu s Brnem a Vídní, Prahu s Polskem,“ řekl Krapinec. Na tyto linky dráhy postupně nasazují nové vlaky ComfortJet s vyšší kapacitou. „V regionální dopravě evidujeme růst počtu cestujících například v Královéhradeckém kraji, kde v průběhu roku došlo k nasazení nových vozidel,“ uvedl Krapinec. Dráhy v kraji loni nasazovaly soupravy RegioFox, do regionů mířily také vlaky RegioPanter.

Leo Express loni zaznamenal největší zájem o spoje mezi Prahou a Ostravou a do Krakova. „Na zájem o cestování měla vliv zlepšení, jako jsou kožené sedačky ve třídě Economy nebo pokrytí 5G internetem,“ uvedl mluvčí Emil Sedlařík. Vlaky Arrivy využívali cestující loni více na rychlíkovém spoji z Liberce do Pardubic nebo na lince mezi Kolínem a Mladou Boleslaví. „Počty cestujících rostou hlavně v okolí velkých měst a při cestách na delší vzdálenosti,“ dodal Holub.

RegioJet zaznamenal silný zájem o mezinárodní trasy. Meziročně větší zájem byl podle mluvčí Alexandry Janoušek Kostřicové o linku Praha-Ostrava-Košice nebo Praha-Vídeň-Budapešť, kde dopravce navyšovat frekvenci spojů ze dvou na čtyři denně v obou směrech.

Cestující loni ve vlacích národního dopravce průměrně jezdili na vzdálenost 49 kilometrů, podobně jako předloni. Vnitrostátně dráhy odbavily o dvě procenta pasažérů více, v mezinárodní dopravě počet cestujících vzrostl o 12 procent.

Zářijové povodně na několik dní přerušily dopravu na koridoru do Ostravy, vlaky nejezdily ani do Polska a na Slovensko nebo na regionálních linkách v ostravské aglomeraci. Na dobu až několika týdnů záplavy zastavily železniční dopravu na více tratích ve Slezsku.

Loni dráhy vypravily 2,4 milionu spojů, meziročně o 10.000 méně. Letos plánuje vypravit podobný počet vlaků. Průměrný denní počet vlaků je 6605. Průměrné zpoždění vlaků ČD loni podle dat Správy železnic činilo 1,85 minuty.

Zdroj: ČTK

1...767778...1 101Strana 77 z 1 101

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253