[quote]Obchod mezi Evropskou unií a Velkou Británií bude probíhat od 1. ledna 2021 v drtivé většině případů bez celních poplatků a kvót. I po brexitu budou mít firmy na obou stranách zaručené srovnatelné podmínky bez nekalé konkurence. Obchodování s Velkou Británií ale bude i přes uzavřenou smlouvu komplikovanější než dosud.[/quote]

„Uzavřením dohody se podařilo stvrdit, že i přes odchod Velké Británie z Evropské unie a přes odlišné vyjednávací pozice obou aktérů existuje oboustranný zájem na udržení dlouhodobě budovaných vztahů. Pro firmy to je velice pozitivní zpráva, protože se tím nijak zásadně nenaruší obchodní vazby ani neomezí dodávky zboží oběma směry. Především však končí období nejistoty, kterému musely firmy čelit během prodlužovaného vyjednávání. Věříme, že technická opatření, které jednotlivé státy zavedly na hraničních přechodech a v celních systémech, současně zajistí hladké fungování dopravy,“ řekl Lukáš Martin, ředitel Sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Obchod mezi Evropskou unií a Velkou Británií bude probíhat od 1. ledna 2021 v drtivé většině případů bez celních poplatků a kvót. Firmy na obou stranách budou mít zaručené srovnatelné podmínky bez nekalé konkurence. Z hlediska udržitelnosti těchto pravidel je také důležité, že se obě strany dohodly na jasných pravidlech pro vymahatelnost dohody.

„Na druhou stranu podpis smlouvy neznamená, že obchod mezi EU a Británií bude pokračovat ve stejném režimu jako dosud. České firmy působící nejen na britském trhu již nyní ekonomicky zatížily náklady vložené do příprav na brexit. Hospodářská krize, kterou způsobuje pandemie Covid-19, zátěž firem ještě prohlubuje. O to víc je nyní obchodní dohoda s Británií a její řádná implementace důležitá,“ upozornil Lukáš Martin.

„Jisté administrativní a technické překážky však vzniknou v každém případě. I zboží s nulovým clem je třeba deklarovat a odbavit, složitější bude obchod s produkty podléhajícími fytosanitární regulaci i uznávání různých certifikací a standardů. Nemluvě o dopadu na přeshraniční poskytování služeb a pohyb pracovníků. Ani velmi kvalitní obchodní dohoda nemůže nahradit členství v Evropské unii a výhody Evropského vnitřního trhu. Český export do Velké Británie tak může v konečném důsledku zdražit, ale dohoda nastavuje předvídatelné podmínky, které dopady minimalizují a po jejím zaběhnutí do praxe by se situace měla dále zlepšit,“ uvedl Lukáš Martin.

Velká Británie je pro Českou republiku jednou z nejdůležitějších destinací zahraničního obchodu. Ročně tam putuje téměř 5 % vývozu, což Británii staví z hlediska celkového objemu českého exportu celosvětově na 5. místo. České firmy na zdejším trhu dosud zaznamenávaly velké úspěchy především v automobilovém průmyslu, letectví, elektrotechnice či ve zdravotní technice.

„Obchodní bilance ČR s Velkou Británií tradičně dosahuje vysokých kladných hodnot, celkově nejvyšších po Německu a Slovensku. Věříme, že dohoda mezi EU a Británií nám pomůže si tuto pozici udržet a tradiční vazby dále rozvíjet,“ dodal Lukáš Martin.

Zdroj : SP

[quote]V příštím roce čeká na Jihomoravany řada omezení spojených s dopravními stavbami. Dělníci budou na silnicích všech tříd i na železnicích. Mezi největší plánované akce patří stavba velkého městského okruhu v brněnské Žabovřeské ulici či rekonstrukce železniční trati mezi Brnem a Blanskem. Řidičům a cestujícím se naopak uleví v okolí Plotní ulice v Brně, kde skončí přeložka tramvajové trati. Na dálnici D1 skončí modernizace úseku Devět křížů – Ostrovačice. Vyplývá to z odpovědí zástupců oslovených organizací.[/quote]

Správa železnic plánuje v příštím roce projekty za více než sedm miliard korun. Proti letošnímu roku je to podle šéfa oblastního ředitelství Správy železnic Libora Tkáče mírný nárůst. Na podzim začnou práce mezi brněnskými Maloměřicemi a Adamovem. „Předmětem stavby je kompletní rekonstrukce železničního svršku, částečně železničního spodku, výstavba nové odbočky Svitava a komplexní úpravy zastávek Bílovice nad Svitavou a Babice nad Svitavou. Dále zrekonstruujeme vybrané mostní objekty, všechny čtyři tunely a více než 1500 metrů přilehlých skalních svahů,“ sdělila mluvčí SŽ Nela Friebová. Práce spolu s výlukou potrvají do začátku roku 2023. Předpokládané náklady se pohybují ve výši 2,6 miliardy korun.

Na stejné období železničáři naplánovali rekonstrukci železničního svršku a pěti tunelů mezi Adamovem a Blanskem. Předpokládané náklady činí 2,9 miliardy korun. V souvislosti s tím opraví i nástupiště a vnitřek výpravní budovy v Adamově, kde vznikne i parkoviště pro 30 míst za zhruba 860 milionů korun. Mezi další projekty SŽ patří výstavba odbočky Rajhrad, oprava 5. a 6. nástupiště na brněnském hlavním nádraží nebo dokončení elektrifikace trati z brněnských Horních Heršpic do Střelic na Brněnsku.

Ředitelství silnic a dálnic plánuje dokončit více než desetikilometrový úsek mezi Devíti kříži a Ostrovačicemi na Brněnsku. Letos tam dělníci bourali nadjezdy a pracovali na rozšíření silnice. Příští rok je čeká výměna povrchů. Celkové náklady činí 1,724 miliardy korun bez daně.

Po Novém roce začnou hlavní práce na druhé etapě velkého městského okruhu v brněnské Žabovřeské ulici. Silničáři tam musí přeložit tramvaj do půlkilometrového tunelu, který bude z větší části ražený, částečně přesýpaný. Náklady na druhou etapu činí 2,03 miliardy. S přeložením trati se pojí dvouletá výluka tramvají linky 1. V příštím roce plánuje ŘSD také zahájit stavbu velkého městského okruhu Rokytova a Tomkovo náměstí, kde zatím v soutěži vybírá zhotovitele. „Tento úsek odvede dopravu směřující od Husovického tunelu na sídliště Vinohrady a Líšeň z dopravně přetížené Svatoplukovy ulice a spodní části Rokytovy ulice. Předpokládaná cena stavby je 2,2 miliardy korun bez daně,“ řekla mluvčí ŘSD Lucie Trubelíková.

Začít by podle ní měla také stavba mimoúrovňové křižovatky na D46 Drysice a o letních prázdninách plánuje ŘSD opravit oba tubusy A i B Pisáreckého tunelu.

Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje v květnu zahájí stavbu obchvatu Čebína na Brněnsku, která potrvá do prosince roku 2022. Náklady jsou 560 milionů korun. Do července chce dokončit opravu Bělohorské ulice v Brně za 103 milionů, která trvala od letošního léta.

Brněnský dopravní podnik na příští rok naplánoval investice za 1,3 miliardy. Pro cestující to například znamená omezení v podobě výluky v Lesnické ulici nebo naopak úlevu díky dokončení přeložení tramvajové tratě z ulice Dornych do Plotní, které začalo na jaře 2018.

Větší komfort budou mít cestující také na brněnském hlavním nádraží, kde České dráhy plánují na sklonku roku dokončit revitalizaci budovy.

Zdroj : ČTK

Stát podpoří formou investiční pobídky rozšíření výroby ostravské Škody Vagonky. Společnost připravuje investice za více než miliardu korun. Firma požádala stát o tříletou slevu na dani z příjmu, což je zhruba 260 milionů korun. Na tiskové konferenci po jednání vlády o tom informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle kalkulace CzechInvestu by stát mohl díky investicím získat v následujících deseti letech 1,7 miliardy korun.

Škoda Vagonka, dceřiná společnost skupiny Škoda Transportation, plánuje v příštích letech v rámci projektu Nová Vagonka postavit například novou lakovnu za 300 milionů korun, obráběcí centrum za 100 milionů korun nebo nové výrobní linky za 200 milionů korun. Výrobní kapacita by se měla zvýšit ze současných 90 vozidel až na 316. Rozšíření výroby by podle dokumentu ministerstva měla vytvořit 315 nových pracovních míst.

V únoru společnost podala žádost o investiční pobídku, ta by měla mít formu slevy na dani z příjmu právnické osoby po dobu následujících tří let. Sleva by v souhrnu činila asi 260 milionů korun. Agentura CzechInvest vyčíslila přínosy z projektu pro státní rozpočet během následujících deseti let na 1,66 miliardy korun.

MPO si od projektu slibuje přínos pro ostravský region, který je dlouhodobě zasažen vysokou nezaměstnaností. Zároveň oceňuje, že Škoda Vagonka je koncovým výrobcem, a nepůjde tak o pouhé montovny. Ke zvážení o neposkytnutí pobídky MPO naopak připomnělo, že firma pouze ze třetiny odebírá materiál a služby od tuzemských dodavatelů. Projekt navíc úplně neodpovídá plánům na soustředění vědeckých a výzkumných projektů na Ostravsko.

Škoda Vagonka vyrábí elektrické vlaky pro příměstskou dopravu, motorové soupravy nebo osobní přípojné vozy. Společnost je přímým pokračovatelem 120 let dlouhé tradice výroby osobních kolejových vozidel ve Studénce, do Ostravy se výroba přestěhovala v roce 2001. V roce 2005 firmu ovládla Škoda Transportation, která je od roku 2018 součástí skupiny PPF miliardáře Petra Kellnera.

Zdroj : ČTK