[quote]Izraelská společnost Mobileye by mohla v Německu v blízké budoucnosti spustit taxislužbu využívající samořízené automobily, pokud země v létě podle plánu schválí zákon, který upravuje provoz autonomních vozů. Informoval o tom server německého listu Welt am Sonntag.[/quote]

„Pokud budou splněny všechny předpoklady, rádi bychom od příštího roku spustili naši službu v Německu,“ řekl listu manažer Johann Jungwirth, který má ve firmě Mobileye na starosti služby v oblasti mobility. „Byl bych rád, kdyby k tomu zákonodárci a ministerstvo dopravy vytvořili vhodný rámec,“ dodal.

Společnost Mobileye už své samořízené vozy testuje v Mnichově, v testovaných automobilech jsou z bezpečnostních důvodů i řidiči. Taxislužbu bez řidičů chce firma v příštím roce spustit nejprve v Tel Avivu, píše Welt am Sonntag.

„Příští rok odstraníme bezpečnostního řidiče a nabídneme v prvních městech flotily samořízených taxíků,“ uvedl Jungwirth. Mobileye je dceřinou společností amerického výrobce čipů Intel.

Zdroj : ČTK

[quote]Společnost Rencar, která se soudí s pražským dopravním podnikem (DPP) o platnost smlouvy na provozování reklamy v MHD, odmítla vyjádření podniku o jeho příjmech za pronájem reklamních ploch Rencaru. Ředitel Rencaru a předseda představenstva české pobočky jeho mateřské firmy JCDecaux Pavel Slabý ČTK v tiskové zprávě sdělil, že firma platila DPP 80 milionů korun ročně, a nikoliv 50 milionů, jak tvrdí podnik. DPP na svém tvrzení trvá, doložil ho vyúčtováním nájemného z roku 2016.[/quote]

Mluvčí DPP Daniel Šabík na konci března ČTK řekl, že podnik v loňském roce utržil 159 milionů korun z pronájmů reklamních ploch, což je trojnásobek oproti částce, kterou získával do roku 2016, kdy vypověděl exkluzivní smlouvu s Rencarem. Od vypovězení smlouvy, kterou Rencar nikdy neuznal, podnik vypisuje tendry na reklamní plochy po částech. DPP vlastní ve firmě Rencar asi třetinu akcií, zbytek patří mezinárodní skupině JCDecaux.

Rencar tvrzení podniku o zvýšení výnosů na trojnásobek označil za lživé. „Je potřeba uvést, že pravidelné roční výnosy DPP od společnosti Rencar se do roku 2016 pohybovaly v částce okolo 80 milionů Kč, přičemž do této částky není započtena hodnota podílu dopravního podniku ve společnosti Rencar. Nyní dosahují výnosy DPP z pronájmu téhož majetku DPP okolo 112 milionů Kč, ale z toho platí asi 13 milionů korun přímo společnost Rencar,“ uvedl Slabý.

Dodal, že rozdíl mezi částkami, které dříve platil Rencar a které DPP dostává nyní, je marginální a že podnik smlouvu v roce 2016 vypověděl proto, aby mohl „umožnit pronájem reklamních ploch předem vybranému subjektu“. Mají to podle něj potvrzovat poznámky v diáři předsedy klubu poslanců ANO Jaroslava Faltýnka, které zveřejnil server Seznam Zprávy. Část s z nich se podle serveru týkala právě vypovězení smlouvy s Rencarem.

Dílčí tendry na pronájmy reklamních ploch po roce 2016 byly podle Rencaru ze strany DPP vypsány v rozporu se smlouvou, jejíž neplatnost soud ještě nepotvrdil, a navíc je provázelo „množství netransparentních kroků“ a dalších podle Rencaru podezřelých okolností.

Dopravní podnik tvrzení Rencaru odmítl a označil je za „šikanózní jednání“ a „šíření lživých informací“. Částky za pronájem reklamních ploch podle DPP dokládá vyúčtování nájemného z roku 2016, které podepsal Slabý. Z vyúčtování, které má ČTK k dispozici, vyplývá, že Rencar na nájemném zaplatil podniku v daném roce asi 48,5 milionu korun. Na dalších asi 27,4 milionu pak Rencar hodnotil služby, které poskytl DPP, jako byla údržba reklamních nosičů a informačních prvků v metru. Podle podniku je nicméně směrodatné to, kolik peněz obdržel na účet.

Spor mezi oběma společnostmi je i o výplatu dividendy. Rencar uvedl, že podniku jakožto akcionáři poslal asi sedm milionů korun jako dividendu, což byl další příjem DPP. Podle vedoucího odboru marketingu podniku Jiřího Voltra ale firma přestala DPP dividendu počínaje rokem 2016 vyplácet.

Rencar označil za nepravdivou také informaci podniku o tom, že trojnásobné výnosy nyní vykazuje pronájmem třetiny reklamních ploch oproti dřívějšku. I za tím si podnik stojí. Generální ředitel DPP Petr Witowski vyzval skupinu JCDecaux, aby se “ zdržela zveřejňování lživých či účelově zkreslených informací a dalších jednání, které poškozují DPP.“ „Pokud tak neučiní, jsme připraveni se bránit všemi dostupnými právními prostředky, abychom ochránili dobré jméno DPP,“ sdělil ČTK Witowski.

Spor o platnost smlouvy z roku 1997 nepravomocně rozhodl předloni Obvodní soud pro Prahu 9 ve prospěch DPP. Po odvolání Rencaru loni Městský soud v Praze věc vrátil prvoinstančnímu soudu zpět kvůli nejasnostem v původním rozsudku. Rencar nyní uvedl, že jako svědky přizve k dalšímu jednání řadu lidí včetně Faltýnka, bývalé primátorky Adriany Krnáčové (ANO), advokáta dříve působícího v DPP Květoslava Hlínu, ale i současné i bývalé členy vedení DPP či bývalého předsedu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petra Rafaje. JCDecaux také kvůli sporu zahájila s českým státem mezinárodní arbitráž.

Zdroj : ČTK

[quote]Evropská investiční banka (EIB) se od března 2021 stala řádným členem Asociace pro rozvoj infrastruktury, z. s. (ARI). Aktivně se tak zapojí do přípravy společných konferencí, komunikačních aktivit a zároveň zintenzívní spolupráci s ostatními členy ARI v rámci pracovní skupiny pro financování infrastruktury. Spolupráce se bude soustředit především na oblast infrastruktury, podpory PPP projektů a naplňování cílů Zelené dohody pro Evropu.[/quote]

„EIB jako klimatická banka EU je pevně odhodlána podporovat zelenou transformaci a zavedení udržitelného financování považujeme za klíčový krok tímto směrem. EIB hraje důležitou roli zejména při rozvoji a financování zelených a klimaticky-odolných investic. Jako významný finančník veřejné infrastruktury vidíme v ARI našeho přirozeného partnera v České republice a jsme potěšeni, že můžeme posílit naši spolupráci a spojit své síly při podpoře udržitelných investic,“ vysvětlila Nathalie Binet, vedoucí kanceláře skupiny EIB v Praze.

EIB je bankou Evropské unie a jednou z největších nadnárodních finančních institucí. Úlohou skupiny EIB je podporovat investice poskytováním dlouhodobého financování, záruk a poradenských služeb. Aktivity skupiny se zaměřují na šest prioritních oblastí: klima a životní prostředí, infrastruktura, inovace a dovednosti, malé a střední podniky, rozvoj a koheze. Od roku 2020 se EIB schválením svého Plánu pro změnu klimatu stává Klimatickou bankou EU, a to s ambiciózními cíli poskytnout 50 % svého financování na opatření v oblasti klimatu do roku 2025 a zmobilizovat 1 bilion EUR na investice v oblasti klimatu a udržitelnosti životního prostředí do roku 2030. V České republice skupina EIB od roku 1992 doposud podpořila investice přesahující 23,2 miliardy EUR.

EIB je velmi aktivní v podpoře veřejného i soukromého sektoru, poskytovaní projektového financování, včetně financování PPP projektů. Poskytuje také specializované poradenství v oblasti PPP prostřednictvím svého týmu odborníků z EPEC – European PPP Expertise Centre. Posláním EPEC je podporovat veřejný sektor v celé Evropě při zajišťování lepších partnerství veřejného a soukromého sektoru. Děje se tak prostřednictvím tří pilířů aktivit – podpory přípravy PPP projektů, podpory rozvoje PPP metodologie a sdílením osvědčených postupů.

EIB podporuje Českou republiku také prostřednictvím technické pomoci, a to především přes aktivity Evropského centra investičního poradenství (EIAH). Ve všeobecnosti EIB poradenství podporuje samosprávy prostřednictvím svého poradenského programu „URBIS“ nebo pomáhá s přípravou projektů energetické účinnosti prostřednictvím „Evropské místní energetické pomoci“ (ELENA). V současné době EIB mimo jiné podporuje Ministerstvo dopravy ČR při přípravě úseku dálnice D35 formou PPP a ČMZRB při zřizování poradenského hubu. Banka také pracuje na třech projektech technické pomoci ELENA pro investice do energetické účinnosti pro Středočeský kraj, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR a ČMZRB.

„Dlouholeté spolupráce s EIB si velmi vážíme. Vstup EIB mezi řádné členy ARI je pro nás velkým závazkem, ale hlavně uznáním naší práce, toho, co ARI dělá a kam směřuje. Investice do zelené a digitální ekonomiky a udržitelné veřejné infrastruktury vyžaduje nové myšlení, nové přístupy a nové způsoby financování. Společným cílem je sdílení informací mezi členy, spolupráce na nových produktech a inovativních řešeních,“ zhodnotil Tomáš Janeba, prezident ARI.

Zdroj : ARI

[quote]Motoristé v Česku zatím utratili za nové elektronické dálniční známky více než tři miliardy korun. Nakoupili za ně 2,3 milionu dálničních kuponů, většinu z nich přes internet. Na twitteru to dnes uvedl ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO). Elektronické viněty platí od začátku letošního roku, nahradily staré papírové kupony. Těch řidiči za celý loňský rok nakoupili za celkem 4,8 miliardy korun.[/quote]

„Už 2,3 milionu dálničních e-známek za více než tři miliardy korun se prodalo od spuštění elektronických dálničních známek. Přes 80 procent nakupujících využilo k nákupu web edalnice.cz. Vše obstaráte rychle, pohodlně a během pár minut. Jasný příklad úspěšného digitalizačního projektu,“ napsal Havlíček na svém účtu.

Nové známky jsou v prodeji od prosince na e-shopu edalnice.cz, dále na pobočkách pošty, čerpacích stanicích Euro Oil a v samoobslužných kioscích u hranic. Zatím největší zájem je o roční kupony, proti starému systému je však jejich prodej rozprostřen během celého roku.

Nové elektronické viněty jsou vázány na poznávací značky aut, není tak už nutné je lepit na přední sklo vozidla. Novinkou proti starým papírovým známkám je také klouzavá platnost nových ročních vinět. Řidiči si mohou nastavit platnost známky od přesně vybraného data na následujících 365 dní bez ohledu na kalendářní rok. U papírových kuponů platila roční známka celkem 14 měsíců, výhradně však od prosince předcházejícího roku do konce ledna roku příštího. Nezměnily se naopak ceny známek, roční stojí 1500 korun, 30denní 440 korun a desetidenní je za 310 korun.

Viněty je možné koupit s až 90denním předstihem. Jeho využití doporučuje společnost Cendis, která má systém na starosti, kvůli možným chybám při nákupu. Zhruba tři procenta řidičů při nákupu udělalo omyl, kdy zadalo například špatnou poznávací značku vozidla. Podle Cendisu bude do konce dubna možné vrácení platby těm řidičům, kteří při nákupu zadali neexistující poznávací značku, možnost bude fungovat zpětně. Vrácení platby naopak nebude dál možné při zadání poznávací značky, která patří jinému autu.

Zdroj : ČTK

[quote]Letecká společnost Smartwings nabídne cestujícím, kteří si u dceřiného dopravce ČSA koupili letenku na let Smartwings a ten byl následně kvůli pandemii zrušen, náhradní poukaz na jakýkoliv jiný let aerolinek. Voucher bude ve stejné hodnotě jako nevyužitá letenka. Platby za tyto letenky Smartwings vracet nebudou. Společnost o tom dnes informovala v tiskové zprávě. Cestující s nevyužitými letenkami koupenými přes ČSA zároveň mohou dál žádat o vrácení platby, žádost však mohou uplatnit právě u ČSA. Ty jsou však nyní v insolvenci.[/quote]

Výměna bude možná u letenek, které dosud cestující nevyužili. Cestující budou muset žádost podat do konce letošního července, Smartwings jim následně vydá elektronický voucher. Poukaz bude ve stejné hodnotě jako původní letenka s platností na 12 měsíců na jakýkoliv z pravidelných letů Smartwings.

Žádost o vrácení platby je nadále možné podat u prodejců původní letenky. To znamená, že pokud byly původním prodejcem ČSA, musí cestující zažádat o vrácení platby právě u nich. V takovém případě se však vrácení bude řídit pravidly aktuálního insolvenčního řízení, protože ČSA jsou v současnosti v úpadku.

Letečtí dopravci Smartwings a ČSA, kteří patří do jedné skupiny, plánují během letní sezóny létat z českých letišť do 74 destinací v Řecku, Španělsku, Itálii, Francii, Portugalsku, Bulharsku, Černé Hoře, Chorvatsku, Izraeli, Egyptě, Turecku, Tunisku, SAE, Kapverdách, Nizozemsku, Švédsku, Dánsku, Rusku, Maltě, Ukrajině či Islandu. Do 49 destinací budou směřovat pravidelné linky Smartwings a ČSA, do dalších 25 destinací budou na charterových letech. Vedle toho budou aerolinky létat ze svých základen v Polsku, Francii, Maďarsku, na Slovensku a Kanárských ostrovech.

Smartwings i ČSA se kvůli koronavirové krizi a rušení letů ocitly v ekonomických problémech. Smartwings od závěru března čerpají úvěr od čtyř bank za dvě miliardy korun. Celkově financování dopravce přesáhne sedm miliard korun, další peníze zajistí čeští akcionáři, podpora leasingových firem a restrukturalizace. Dluhy firmy jsou okolo 6,6 miliardy korun. Na půjčku naopak nedosáhly dceřiné ČSA, které jsou nyní v úpadku. Ten na ně uvalil soud po jejich vlastním návrhu.

Společnost eviduje nesplacené pohledávky za přibližně 1,8 miliardy korun, z toho miliardu v rámci neproplacených nebo neprojetých letenek cestujících a zbytek pak společnost dluží dodavatelům. Podle firmy je cílem reorganizace společnosti její záchrana.

Zdroj : ČTK

[quote]Na přibližně 800 místech po celém Česku bude policie ve středu 21. dubna kontrolovat, zda řidiči dodržují maximální povolenou rychlost jízdy. Lokality vybrali policisté i veřejnost. Policie to dnes uvedla na webu. Do bezpečnostní akce nazvané Speed marathon se policejní hlídky zapojí pošesté. Cílem akce je snížení dopravní nehodovosti a zvýšení bezpečnosti a plynulosti dopravy na silnicích.[/quote]

Policisté se zaměří na dodržování stanovených rychlostních limitů v obci i mimo obec, měření budou provádět po celý den. „Cílem není odhalit co nejvíce přestupků, ale upozornit na rizika, která sebou nedodržování rychlosti přináší a má za následek každoročně tisíce dopravních nehod a desítky zmařených lidských životů,“ uvedla policie.

Minulý rok policisté kontrolovali dodržování rychlosti na silnicích v pátek 14. srpna. Více než 600 policistů bylo na 900 místech a při kontrole 5300 aut zjistili 2281 dopravních přestupků. Povolenou rychlost jízdy porušilo 1740 řidičů, tedy zhruba třetina kontrolovaných. O stanovištích a celé akci byli řidiči předem informováni.

Právě rychlost jízdy je podle policie jednou z nejčastějších příčin dopravních nehod. Loni se sice nepřiměřená rychlost podílela na počtu dopravních nehod „pouze“ 16 procenty, usmrceno ale bylo při těchto nehodách 179 lidí. To je 43 procent lidí usmrcených při nehodách zaviněných řidiči aut. V prvním letošním čtvrtletí zemřelo při dopravních nehodách v Česku 81 lidí, z toho 32 úmrtí způsobila nepřiměřená rychlost.

Akci Speed Marathon pořádá organizace Roadpol po celé Evropě.

Zdroj : ČTK