Čtvrtek, 12 března, 2026
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 8

V Praze loni ubylo srážek chodců s tramvajemi i nehod s autobusy

Od
Karolína Vágnerová
-

Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) loni zaznamenal celkem 72 případů srážek chodců s tramvajemi, o 14,3 % méně než v roce 2024. Naprostá většina z nich, v součtu 82 %, skončila buď lehkým zraněním nebo bez něj, 16 případů těžkými zraněními a dva smrtí chodce, stejně jako o rok dříve. U autobusů a trolejbusů DPP loni zaznamenal celkem 22 případů nehod s chodci, o 8,3 % méně než v roce 2024. Ani jedna z nich neskončila smrtí chodce.

V loňském roce ubylo také nehod autobusů (včetně trolejbusů) i tramvají DPP s jinými motorovými vozidly. U autobusů a trolejbusů jich bylo meziročně o 10,5 % méně, u tramvají
o 5,6 % méně. Ve většině sledovaných parametrů srážek došlo loni k meziročnímu zlepšení i přes vyšší mobilitu obyvatel a meziroční nárůst počtu přepravených cestujících o 2,2 %.

Loňský počet srážek chodců s tramvajemi v Praze je nejnižší za uplynulých 10 let, pokud odhlédneme od dvou covidových let 2020 a 2021 s výrazně omezenou mobilitou obyvatel. Ve srovnání s nejhoršími předcovidovými roky se jedná o třetinový pokles případů. Ve srovnání s rokem 2024 se loni snížil o 17 % počet srážek na přechodech, o cca 15 % mimo přechod a o téměř 29 % v zastávkách. Zatímco loni bylo o polovinu méně případů bez zranění a o necelou čtvrtinu narostl počet lehce zraněných, výrazný pokles ale nastal v kategorii těžce zraněných chodců, meziročně
o 43 %. Počet usmrcených chodců se nezměnil, dva případy skončily tragicky loni i v roce 2024.

Až o třetinu méně bylo loni srážek, ve kterých figurovali cizinci, a to i přes nárůst počtu zahraničních turistů v Praze. Meziročně nastal pokles počtu případů také u žen (o 29 %), dokonce i u mužů
(o necelých 9 %). Počet srážek tramvají s dětmi zůstal beze změny. Nejstarší chodec byl ročník narození 1936, nejmladší 2017.

V roce 2025 se nejvíce případů stalo v prvním pololetí

Většina srážek chodců s tramvajemi se obvykle stane ve druhé polovině daného kalendářního roku, přičemž nejhoršími měsíci jsou září, kdy začíná školní rok, a závěr roku, tj. listopad a prosinec s vyšší mobilitou obyvatel související s tradičními svátky na konci roku. V roce 2023 se téměř polovina všech případů stala v září, listopadu a v prosinci, v roce 2024 se tyto tři měsíce podílely 43 % na celkovém počtu srážek chodců s tramvajemi. V loňském roce se naopak většina mimořádných událostí stala v prvním pololetí, přičemž mezi nejhorší měsíce kromě září s osmi případy patřily červen (s osmi případy), leden, únor, květen a říjen (shodně po sedmi srážkách).

Nejčastěji v úseku I. P. Pavlova – Štěpánská

Nejvíce srážek chodců s tramvajemi, celkem 6, se loni stalo v úseku I. P. Pavlova – Štěpánská. Druhou příčku obsadily společně úseky Invalidovna – Florenc a Drinopol Pohořelec, obě se
čtyřmi srážkami. Ani jedna z nich nebyla smrtelná. Ty se staly v úsecích Sídliště Zahradní Město – Obchodní centrum Hostivař a Vítězné náměstí – Hradčanská. V roce 2024 se nejvíce srážek chodců s tramvajemi stalo v úseku Kavalírka – Anděl, celkem sedm případů, z nichž jeden skončil smrtí. Na druhém místě skončil úsek I. P. Pavlova – Štěpánská s pěti případy, na třetím pak Invalidovna – Florenc se čtyřmi mimořádnými událostmi. Tři úseky s nejčastějšími srážkami chodců s tramvajemi se na celkové statistice podílí cca 20 %.

„Ke zlepšení výsledků bezesporu přispívá dlouhodobá kampaň „Neskákej mi pod kola!“, spolupráce s BESIPem, Policií ČR a společné vzdělávaní dětí i důraz na tuto problematiku na pravidelných školeních řidičů. V těchto aktivitách budeme i nadále pokračovat ve zvýšené intenzitě, nemohou ale zcela nahradit výchovu dětí v rodinách a vzdělávání na školách v oblasti bezpečnosti provozu na komunikacích,“ říká Jan Barchánek, člen představenstva a dopravní ředitel DPP a dodává: „Loni jsme bohužel zaznamenali první smrtelný úraz dítěte za uplynulých 10 let, nejmladší ročníky narozených po roce 2000 se podílí zhruba čtvrtinou na celkovém počtu srážek chodců s tramvajemi. Smrt nebo těžká zranění chodců s doživotními následky jsou zcela zbytečná, o to víc pokud jsou to mladí lidé. Hlavní příčiny srážek se pořád opakují: nerespektování elementárních dopravních pravidel (přebíhání na červenou; vstup na trať bez rozhlédnuti se), ignorování okolí a pocit naprostého bezpečí (pozornost upřena pouze na displej telefonu často v kombinaci se sluchátky v uších).“

Celková statistika srážek chodců s tramvajemi:

Rok 2025 2024 2023 2022 2021 2020 2019 2018 2017 2016
Celkový počet případů 72 84 74 83 40 47 87 105 111 75
Zranění                    
Exitus 2 2 4 4 0 0 3 8 3 2
Těžká zranění 16 28 24 19 5 3 4 10 7 11
Lehká zranění 46 37 42 41 24 38 64 64 80 43
Bez zranění 10 20 10 15 11 6 16 12 7 7
Nezjištěno 3 3 2 7 4 2 9 – – –
Místo srážky                    
Na přechodu 39 47 35 33 19 24 23 19 24 12
Mimo přechod 33 39 40 43 17 23 44 37 64 34
V zastávce 20 28 27 21 4 10 20 48 22 28
Ostatní                    
Občané ČR 43 41 45 48 23 33 55 65 65 43
Cizinci 22 33 24 25 10 11 19 30 26 18
Nezjištěno 10 14 9 11 7 3 13 10 20 14
Ženy 22 31 30 21 16 15 36 39 36 27
Muži 43 47 37 51 21 29 46 54 66 44
Dětí 10 10 11 12 3 3 5 9 9 4

Statistika nehod chodců s autobusy a trolejbusy

Rok 2025 2024 2023 2022 2021 2020
Celkový počet případů 22 24 21 18 18 18
Exitus 0 0 0 0 1 0

Denně v průměru celkem téměř šest nehod s motorovými vozidly

Srážky s chodci tvoří nejmenší podíl na celkovém počtu nehod autobusů (včetně trolejbusů)
a tramvají DPP. Loni to u autobusů a trolejbusů byly necelé 3 %, u tramvají necelých 5 %. Absolutní většinu nehod tvoří střety autobusů a trolejbusů nebo tramvají s osobními a nákladními motorovými vozidly. V loňském roce jich DPP v provozu autobusů a trolejbusů zaznamenal celkem 824, tj. v průměru 2,3 nehody každý kalendářní den, resp. 3,3 nehody každý pracovní den. Meziročně se jedná o pokles o 10,5 %. V tramvajovém provozu v Praze se loni stalo 1229 nehod s osobními nebo nákladními automobily, tj. v průměru 3,4 nehody každý kalendářní den, resp. 4,9 nehody každý kalendářní den. Také u tramvají loni nastal pokles nehod s motorovými vozidly, meziročně o 5,6 %, a to i přes nárůst provozu v pražských ulicích. Shodně u autobusů i tramvají se jedná o nejnižší počet nehod za uplynulých 10 let, vyjma covidového období 2020-2021.

Statistika nehod autobusů a tramvají s osobními a nákladními motorovými vozidly

Rok / Celkový počet nehod 2025 2024 2023 2022 2021 2020
Autobusy + trolejbusy 824 921 865 824 727 684
Tramvaje 1229 1302 1259 1241 985 949

 

Citace k vybraným případům srážek chodců s tramvajemi

Poskytnuté anonymizované záběry pochází z nehodových kamer, kterými jsou vybaveny všechny tramvaje DPP nasazované do pravidelného provozu. Jedná se o vybrané srážky s chodci, jejichž šetření bylo ze strany Policie ČR již uzavřeno. Citovaná osoba: Martin Doubek, vedoucí odboru Technická kontrola DPP:

  • Chmelnice 31. 12. 2025 – Vběhnutí chodce před tramvaj na červenou s telefonem v ruce
    a kapucí na hlavě. Nepochopitelná lhostejnost a bezohlednost k sobě samému měla za důsledek těžké devastující zranění dolních končetin.
  • Nádraží Holešovice 29. 10. 2025 – Lze předpokládat, že v určitém věku si člověk již dokonale zapamatuje a osvojí známá bezpečnostní pravidla. Ne tak docela u každého…
  • Hradčanská 4. 9. 2025 – Zcela bezprecedentní selhání mladé maminky se dvěma malými dětmi. Na červenou nekompromisně vběhla s kočárkem přímo pod tramvaj jen proto, že chtěla doběhnout tramvaj odbavující cestující v protisměru. Díky velkému štěstí a včasné profesionální reakci řidiče tramvaje měli všichni tři jen lehká zranění.
  • Invalidovna 18. 7. 2025 – Sluchátka na uších, telefon v ruce, úkrok chodce do jízdní dráhy tramvaje, a poté velké překvapení. Ano, po kolejích jede tramvaj! Přitom stačilo tak málo – podívat se doleva.
  • P. Pavlova 18. 7. 2025 – Přecházení chodce na červenou, s telefonem v ruce a rozhlédnutí se na opačnou stranu, než přijíždí tramvaj. Vražedná kombinace v zemi s pravostranným provozem…
  • Palmovka 30. 9. 2024 – Na frekventovaných komunikacích je nutností malé děti řádně hlídat a držet. Děti jsou spontánní, nemají odhad ani sebemenší ponětí o možných nebezpečí.
    V tomto případě starší dítě náhle vběhlo před přijíždějící tramvaj v protisměru a jeho matka
    s mladším sourozencem v náručí instinktivně běžela za ním jej ochránit. Bohužel matka skončila pod tramvají. Bilance? Starší dítě bez fyzické újmy, mladší s odřeninami a matka středně těžká zranění. Bohudík neohrožující na životě…

 

Sestřih uvedených videí ke stažení zde: https://youtu.be/2o31VoPjnd0

Zdroj: DPP

Více kilometrů, vyšší efektivita, moderní řízení dopravy. Doprava v nové hospodářské strategii hraje klíčovou roli

Od
Karolína Vágnerová
-

Moderní, bezpečná a efektivní dopravní infrastruktura představuje jeden z klíčových pilířů prosperity České republiky v nadcházejících desetiletích. Počítá s tím nová hospodářská strategie České republiky Česko: Země pro budoucnost 2.0. V rámci jejího naplňování se resort dopravy zaměří především na dobudování páteřní dálniční sítě, posílení kapacity železnic a moderní řízení nákladní dopravy.

„Doprava je krevním oběhem ekonomiky. Pokud chceme, aby Česká republika byla skutečně zemí pro budoucnost, musíme nezbytně dokončit páteřní dálniční síť, modernizovat a zkapacitnit železnici a zajistit dobrou dopravní obslužnost všech tuzemských regionů. Stejně důležité je ale stavět rychleji, efektivněji a s maximálním respektem k penězům daňových poplatníků Chceme stavět rychle, efektivně a chytře,“ říká ministr dopravy Ivan Bednárik.

Nechceme být levnou subdodavatelskou ekonomikou. Chceme podporovat investice do inovací a vytvořit stabilní a předvídatelné prostředí pro podnikání. Česká ekonomika musí znovu růst rychleji a motorem růstu se musí stát podniky a výzkum,“ říká k nové hospodářské strategii 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává: „Vláda jim k tomu musí vytvořit předvídatelné investiční podmínky a trh práce. Zjednodušeně řečeno, potřebujeme mít rozumně ceny energií, chytrou daňovou a odpisovou politiku a dostatek pracovníků v poptávaných profesích.“

Hospodářská strategie stanovuje za úkol dokončit nejpozději do roku 2035 základní dálniční síť. V nejbližších letech se počítá s dokončením klíčových tahů, jako jsou D3 směrem k Rakousku, propojení D1 a D11 v rámci Pražského okruhu, D35 mezi Hradcem Králové a Svitavami, D11 k hranici s Polskem či rozšíření D1 v oblasti Brna. Strategie také počítá s postupnou výstavbou základní sítě systému rychlých železničních spojení v ose Drážďany–Praha–Brno–Ostrava, se zvyšováním rychlosti na vybraných úsecích železničních koridorů, zkapacitňováním přetížených úseků, pokračující elektrizací a instalací nejmodernějšího evropského vlakového zabezpečovače ETCS.

Dokument zároveň reaguje na potřebu zvýšit efektivitu vynaložených prostředků na dopravní výstavbu. Ministerstvo dopravy proto připraví detailní komparaci cen dopravních staveb a přijme opatření vedoucí ke snížení investičních nákladů, včetně standardizace technických řešení, širšího využití metod BIM a smluvních standardů FIDIC a důslednější kontroly rozpočtů investičních organizací. Stále důležitější roli také budou hrát PPP projekty.

Strategie se věnuje také digitalizaci a řízení dopravy. Počítá se například se zavedením centrálního registru dopravních omezení, zefektivněním výběru mýtného či posílením kontrol přetížených vozidel.

„Investice do dopravy nejsou jen výdajem státního rozpočtu, ale strategickou investicí do budoucnosti celé země. Každý dokončený kilometr dálnice nebo modernizovaná železniční trať znamená více ekonomických příležitostí pro občany i firmy. Naším cílem je, aby doprava nebyla překážkou rozvoje, ale jeho hlavním impulzem,“ uzavírá ministr Bednárik.

Zdroj: MDCR

Železnice nabízí Evropě významnou příležitost ke snížení emisí z dopravy, zatímco silniční doprava stále dominuje

Od
Karolína Vágnerová
-

Doprava zůstává pro Evropu nejtrvalejší klimatickou výzvou. Zatímco železnice nabízí nízkoemisní alternativu pro přepravu osob a zboží, podle zprávy zveřejněné Evropskou agenturou pro životní prostředí (EEA) udržuje pokračující závislost Evropy na silniční dopravě vysoké emise skleníkových plynů a znečišťujících látek.

Doprava je pro moderní společnost a evropské hospodářství nezbytná, podporuje více než 10 milionů pracovních míst a přispívá přibližně 5 % k hrubému domácímu produktu EU. Zároveň je to jediný významný sektor, ve kterém emise skleníkových plynů od roku 1990 vzrostly. Podle zveřejněné zprávy „Udržitelnost evropských systémů mobility do roku 2025“ představovala doprava v roce 2023 přibližně třetinu celkových emisí skleníkových plynů v EU, přičemž drtivou většinu z nich způsobila silniční doprava.

Dosažení cílů EU – včetně klimatické neutrality do roku 2050 a nulového znečištění do roku 2030 – vyžaduje trvalé úsilí. Navzdory pokroku v oblasti snižování emisí výfukových plynů v posledních desetiletích však doprava i nadále vyvíjí značný tlak na životní prostředí a lidské zdraví. Emise některých znečišťujících látek, včetně amoniaku (NH3) a oxidu dusného (N2O), se stále obtížně snižují, zatímco hluková zátěž z dopravy nadále negativně ovlivňuje miliony lidí v celé Evropě.

Silniční doprava zůstává dominantní jak v osobní, tak v nákladní přepravě. V osobních automobilech se uskutečňuje přibližně 72 % přepravních výkonů v EU, zatímco podíl veřejné dopravy se výrazně nezvýšil. V roce 2023 byla silniční doprava zodpovědná za téměř tři čtvrtiny emisí skleníkových plynů souvisejících s dopravou, což odráží pokračující závislost tohoto odvětví na fosilních palivech, která pokrývala více než 90 % jeho spotřeby energie. Silniční doprava je také hlavním zdrojem hluku souvisejícího s dopravou, přičemž přibližně 90 milionů lidí v EU je vystaveno škodlivým hladinám hluku nad stanovenými prahovými hodnotami.

Železniční doprava naproti tomu nabízí vysokou energetickou účinnost a nízké emise skleníkových plynů a látek znečišťujících ovzduší. Představuje jednu z nejúčinnějších možností, jak snížit environmentální stopu dopravy, zejména u středně dlouhých a dlouhých přepravních vzdáleností. Evropský přeregulovaný železniční systém však zůstává roztříštěný a omezená přeshraniční integrace nadále omezuje jeho schopnost konkurovat automobilové a letecké dopravě. V nákladní dopravě došlo v letech 1995 až 2023 k poklesu železniční činnosti, i když se v příštím desetiletí očekává nárůst poptávky.

Do budoucna se předpokládá, že letecká a námořní doprava budou mít rostoucí podíl na emisích z dopravy v Evropě. Jejich společný podíl by měl vzrůst z dnešní přibližně čtvrtiny emisí skleníkových plynů souvisejících s dopravou na téměř polovinu do roku 2050, což zdůrazňuje potřebu trvalých opatření ve všech druzích dopravy.

Zpráva EEA dospívá k závěru, že dosažení udržitelného dopravního systému v Evropě bude vyžadovat důsledné veřejné a soukromé investice, pokračující inovace a účinné a důkladné provádění stávajících právních předpisů, včetně revidovaného systému obchodování s emisemi (ETS) a nového ETS2, s přísnými normami pro silniční dopravu, leteckou a námořní dopravu.

Zpřístupnění a zatraktivnění ekologičtějších druhů dopravy pro cestující i přepravce je nezbytné pro snížení emisí, zlepšení kvality ovzduší a snížení hlukového znečištění v celé EU.

GRAF: Podíl jednotlivých druhů nákladní dopravy na přepravním trhu EU27 dle scénáře Fit for 55 MIX scenario 2030. Zdroj: EEA

Přepravní výkon železniční nákladní dopravy v EU v letech 1995–2023 kolísal, přičemž v roce 2018 dosáhl vrcholu přibližně 432 mld. tkm (těsně nad úrovní z roku 2007) a v roce 2023 dosáhl přibližně 378 mld. tkm. To představuje nárůst o 5,6 % od roku 1995. Železnice je třetím nejdůležitějším druhem dopravy v odvětví nákladní dopravy a v roce 2023 představovala 11,5 % všech tunokilometrů. Navzdory tomu se její podíl na přepravě od roku 1995 snížil o 4,1 %. Evidence výkonů železniční nákladní dopravy je složitá, zejména v případě dopravců se sídlem v zahraničí (tj. když mají společnosti sídlo v jedné zemi a působí v jiné). Část těchto činností nemusí být (není) v národních statistikách plně zachycena.

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) je agentura Evropské unie, jejímž úkolem je poskytovat nezávislé a kvalitní informace o životním prostředí. Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) pracuje na podpoře udržitelného rozvoje a přispívá k dosažení významného a měřitelného zlepšení životního prostředí v Evropě tím, že tvůrcům politik a veřejnosti poskytuje včasné, cílené, relevantní a spolehlivé informace.

Zdroj: ŽESNAD

Veřejná konzultace k pravidlům pro výpočet a ověřování průměrné míry ztrát tříděného odpadu

Od
Karolína Vágnerová
-

Evropská komise otevřela veřejnou konzultaci k připravovanému rozhodnutí v přenesené pravomoci, které má konečně nastavit jednotná, jednoduchá a přiměřená pravidla pro:

  • výpočet průměrné míry ztrát tříděného odpadu (tzv. average loss rate),
  • ověřování těchto ztrát,
  • a vykazování hmotnosti materiálů nebo látek, které se po třídění „ztratí“ – tedy nejsou následně recyklovány.

    Konzultace je otevřená do 17. 3. 2026 a příspěvek lze zaslat přímo v rozsahu max. 4000 znaků (případně delší text vložením přílohy).

Proč to Komise řeší právě teď
EU dlouhodobě směřuje k tomu, aby se recyklační míry napříč členskými státy počítaly srovnatelně – tedy aby „recyklováno“ znamenalo totéž v Praze, Miláně i Stockholmu. Jedním z nejslabších míst systému jsou právě ztráty mezi tříděním a skutečnou recyklací: část materiálu se při dotřiďování, čištění a dalších krocích oddělí jako nečistoty nebo netargetní složky a do recyklace už nevstoupí. Komise proto sbírá zpětnou vazbu k tomu, jak nastavit průměrné míry ztrát tak, aby byly použitelné v praxi – ale zároveň nezpůsobily „statistickou“ penalizaci systémů, které měří poctivě.

 

Co znamená „průměrná míra ztrát“ v praxi
Zjednodušeně: jde o pravidla, která mají říct kolik z vytříděného odpadu se má odečíst jako ztráta, protože se už reálně nerecykluje. Metodika typicky pracuje s tím, že ztráta se vyjadřuje jako podíl ztrát vůči množství tříděného odpadu a že se počítá pro konkrétní typy tříděného odpadu a běžné postupy předúpravy.

 

Proč by nás mělo zajímat obalový průmysl
Tahle „technická“ metodika má velmi konkrétní dopady:

  • EPR a vykazování recyklace: změna pravidel pro odečty ztrát může ovlivnit vykazované výsledky systému (a tím i tlak na cíle, náklady, reporting).
  • Důkazní břemeno a auditovatelnost dat: Komise míří na to, aby byla data ověřitelná a konzistentní – což se následně promítá do požadavků na evidenci v celém řetězci.
  • Srovnatelnost napříč EU: jednotná pravidla mohou omezit „národní výjimky“ a rozdílné interpretace – a to je pro firmy působící ve více zemích zásadní.

    Jinými slovy: nejde jen o statistiku. Jde o to, co bude v EU považováno za recyklované – a jak náročné bude to prokazovat.

Jak se lze zapojit
Konzultace je dostupná na stránkách Komise (Have Your Say) a je otevřená do 17. 3. 2026. Připomínku lze vložit přímo do formuláře do 4000 znaků, případně připojit delší stanovisko jako přílohu. (Odkaz je uveden výše ve vašem podkladu.)

Zdroj: SYBA

Praha přivítá mezinárodní experty na vodík. Hydrogen Days 2026 otevřou debatu o budoucnosti odvětví

Od
Karolína Vágnerová
-

V době, kdy se vodíkové projekty v Evropě posouvají z fáze ambiciózních plánů do fáze realizace a zároveň čelí nejistotě investic, regulace i geopolitickému vývoji, se Praha stane místem klíčové odborné debaty o další budoucnosti vodíku. Ve dnech 11.–13. března 2026 se v prostorách OREA Hotel Pyramida Praha uskuteční 16. ročník mezinárodní odborné konference Hydrogen Days 2026, pořádané Českou vodíkovou technologickou platformou (HYTEP).

Konference se bude věnovat celé šíři témat souvisejících s vodíkovou ekonomikou, od vývoje a využití vodíku v energetice a dopravě, přes legislativní a regulační rámce, až po financování a praktické příklady realizace projektů. Hydrogen Days dlouhodobě představují platformu pro setkávání klíčových hráčů vodíkového ekosystému a přinášejí prostor pro sdílení zkušeností, prezentaci inovací i diskusi o strategickém směřování sektoru.

Vodík na rozcestí: odvaha pokračovat

Letošní ročník nese motto „Vodík na rozcestí: odvaha pokračovat“, které reflektuje aktuální situaci vodíkového sektoru nacházejícího se v klíčové fázi svého rozvoje. V době, kdy se řada projektů posouvá z plánování do realizace a zároveň čelí ekonomickým
i regulatorním výzvám, se konference stává důležitým místem pro otevřenou a věcnou debatu o dalším směřování vodíkové ekonomiky.

Vodík je považován za jeden z klíčových nástrojů dekarbonizace průmyslu, dopravy
i energetiky. Současně však sektor čelí otázkám, které rozhodnou o jeho budoucím postavení.

„Vodík dnes stojí na zásadním rozcestí. Pokud má sehrát významnou roli v dekarbonizaci průmyslu a energetiky, je potřeba otevřeně mluvit nejen o příležitostech, ale i o bariérách, které jeho rozvoj brzdí. Technologie jsou připravené, ale jejich širší nasazení závisí na správném nastavení regulace, investic a spolupráce mezi státem, průmyslem i výzkumem,“ říká Martin Křemenák, výkonný ředitel České vodíkové technologické platformy (HYTEP).

Program konference

Konference nabídne třídenní program zaměřený na nejnovější trendy ve výzkumu, inovacích, regulaci i praktické implementaci vodíkových technologií. Návštěvníci se mohou těšit na odborné přednášky, panelové diskuse, posterovou sekci, networking
i doprovodné akce, které propojí průmysl, akademickou sféru, veřejnou správu i investory. Program zahájí vystoupení předních osobností vodíkového sektoru, Karla Bouzka (VŠCHT Praha), Aleše Doucka (HYTEP) Petra Mervarta (Ministerstvo průmyslu a obchodu)
a Christophera von dem Bussche (Gascade).

Program konference je rozdělen do tematických bloků reflektujících různé perspektivy vodíkového ekosystému. První den nabídne celodenní program strategických diskusí zaměřených na klíčové otázky současného vodíkového sektoru. Analytický pohled na vývoj evropského trhu přinese prezentace Martina Tenglera (BloombergNEF) a diskuse
o regulaci, infrastruktuře a investicích doplní zástupci evropské politiky a průmyslu, například Jakub Iwanowski (ORLEN Unipetrol), Mark Freymüller (Hyundai Commercial Vehicle & Hydrogen Business Europe) či Mario Ragwitz (Fraunhofer IEG).

Odpoledne prvního dne bude patřit vyhlášení ceny HYTEP za excelentní diplomovou práci v oblasti vodíku a vodíkových technologií, která ocení tři nejlepší studenty a poskytne jim možnost prezentovat výsledky svých prací účastníkům konference. Jedná se o jednu
z forem, jimiž HYTEP dlouhodobě podporuje vzdělávání a rozvoj mladých odborníků
v oblasti vodíku.

Další dva dny konference nabídnou rozšířený odborný program, tematické bloky zaměřené na konkrétní technologie a sektory. Účastníci se tak mohou těšit na diskusi expertů z průmyslu i akademické sféry, například Andrého Klingera (Siemens Energy Global GmbH), Vitalyho Ivanova (Bosch) či Jiřího Štefanici (ÚJV Řež), kteří představí praktické zkušenosti s nasazováním vodíkových technologií.

Moderátorka prvního dne: Claudia Patricolo

Diskuse prvního dne bude moderovat Claudia Patricolo, zkušená mezinárodní novinářka a moderátorka specializující se na energetiku a klimatickou politiku ve střední a východní Evropě. Dříve působila jako šéfredaktorka CEENERGYNEWS, dnes se zaměřuje na inovace v čistých technologiích, udržitelnost a transformaci energetických trhů do životaschopných obchodních modelů. Její zkušenosti a mezinárodní perspektiva ji činí ideální moderátorkou pro den věnovaný propojení vodíkové politiky s byznysem.

Témata s přesahem do praxe

Témata konference Hydrogen Days 2026 mají přesah i do každodenního života. Dotýkají se například budoucnosti dopravy, bezpečnosti energetických dodávek, konkurenceschopnosti evropského průmyslu či vzniku nových pracovních míst. Diskuse
o vodíku tak nejsou pouze technickou záležitostí, ale otázkou dlouhodobého ekonomického a společenského rozvoje. Účastníci se dozvědí, jaké technologie a strategie jsou klíčové pro širší rozšíření vodíkových řešení v praxi, jak se mění legislativa v Evropě i v České republice a jak se z vyspělých konceptů stávají fungující projekty.

Konference Hydrogen Days 2026 se koná pod záštitou Ministerstva pro místní rozvoj ČR a hlavního města Prahy.

Program konference Hydrogen Days naleznete ZDE.

Zdroj: BÍLÝ MEDVĚD PUBLIC RELATIONS, s.r.o.

V lednu vybral stát na mýtném 1,52 miliardy korun, meziročně o 2,5 pct více

Od
Karolína Vágnerová
-

V lednu vybral stát na mýtném 1,52 miliardy korun, meziročně o 2,5 procenta více. Systém zpracoval přes 88 milionů mýtných transakcí, proti loňsku zhruba o tři procenta méně. ČTK to sdělil Miroslav Beneš, mluvčí společnosti CzechToll, která je správcem mýtného systému. Za celý loňský rok zaplatili dopravci na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.

Z většiny se na vybraném mýtném za leden podíleli zahraniční dopravci, jejichž podíl je 54 procent. Celkem 89 procent zaplatili dopravci za jízdu po dálnicích, zbylou část za jízdu po silnicích první třídy.

Ke konci ledna bylo v systému elektronického mýtného zaregistrováno 872.000 vozidel s hmotností nad 3,5 tuny. Společnost CzechToll vydala registrovaným vozidlům 590.000 palubních jednotek.

Od ledna je mýtné vybíráno také na nových úsecích dálnic D1, D35 a D55. Po nejdelším novém úseku, který je na D35 mezi Janovem a Opatovcem, projelo v lednu ve směru na Litomyšl přes 43.000 nákladních aut, v opačném směru přes 49.000.

Sazby mýtných poplatků pro nákladní automobily vzrostly od začátku roku o 1,5 procenta. Systém elektronického mýtného v ČR vybudovaly a v listopadu 2019 předaly do vlastnictví České republiky společnosti SkyToll a CzechToll. Příjem z výběru mýta využívá Státní fond dopravní infrastruktury k financování dopravních staveb.

Zdroj: ČTK

Silná koruna vývozcům loni vzala přes 100 miliard Kč, uvedli exportéři

Od
Karolína Vágnerová
-

Loňské posílení kurzu koruny vůči euru připravilo české exportéry na výnosech a zisku o více než 100 miliard korun. Celkový vývoz zboží z České republiky do zahraničí loni meziročně vzrostl o 1,5 procenta na rekordních 6,2 bilionu korun. Přebytek zahraničního obchodu meziročně klesl o 32 miliard korun na 663 miliard korun, tedy o 4,6 procenta. Jde o hodnoty počítané v takzvaném přeshraničním pojetí. V tiskové zprávě to uvedl místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk.

„Dovoz rostl rychleji než vývoz, což spolu s kurzovým vývojem ukrojilo část zisků českých exportérů. Při porovnání průměrného kurzu eura mezi roky 2024 a 2025 přišli exportéři, pokud nebyli zajištěni, o 108,7 miliardy korun,“ uvedl Daněk.

Koruna loni vůči hlavním světovým měnám výrazně posílila. K euru to bylo skoro o čtyři procenta. Rok začala na kurzu 25,16 Kč/EUR a skončila na 24,17 Kč/EUR.

Rok 2025 podle Daňka ukázal, že český export je i v nynějším geopoliticky nestabilním prostředí a nejistotě na světových trzích schopen růstu a dosažení historických rekordů. „Současně ale vidíme, jak silně do výsledků promlouvá kurz koruny a geopolitické napětí. Bez aktivního řízení měnového rizika by byla ztráta exportérů ještě citelnější,“ uvedl Daněk.

Letošní rok bude podle Asociace exportérů ve znamení vysokého kolísání, a to v důsledku obchodní politiky USA, tlaku na mzdy či vývoje kurzu koruny. Kladně by mělo působit očekávané snížení cen energií.

„Český export stojí na silném průmyslovém základu, ale prostor pro další růst bude stále více záviset na schopnosti firem diverzifikovat trhy, investovat do vyšší přidané hodnoty a efektivně řídit rizika,“ uvedl Daněk.

Pilířem českého exportu podle něj byl i loni vývoz strojů a dopravních prostředků, který vytvořil přebytek přes jeden bilion korun a představoval 59 procent exportu. „Samotné osobní automobily dosáhly exportní hodnoty 838 miliard Kč a zůstávají nejsilnější jednotlivou položkou českého vývozu,“ uvedl Daněk. Naopak největší zápornou bilanci vykázala minerální paliva a chemické výrobky, v součtu minus 395 miliard korun.

Největším exportním trhem loni zůstalo při poklesu o 0,3 procenta Německo s vývozem téměř za dva biliony korun. Podíl zemí Evropské unie na českém exportu činil téměř 79 procent, u zemí OECD to bylo 88,5 procenta. Podle Daňka tato čísla potvrzují silnou orientaci českých exportérů na vyspělé trhy.

Současně Daněk upozornil na nárůsty exportu do Turecka a Indie, kam vývozy mezi lety 2021 až 2025 stouply o 118 procent a o 64 procent. Naopak export do Ruské federace od roku 2021 propadl o 87 procent na necelých 12 miliard korun.

Zdroj: ČTK

V lednu ruzyňské letiště odbavilo 1,1 milionu cestujících, meziročně více

Od
Karolína Vágnerová
-

Pražské letiště v lednu odbavilo 1,098.636 cestujících, meziročně o 13,21 procenta více. Loni v lednu to bylo 970.479 cestujících, předloni 850.335. Vyplývá to z dat uveřejněných na webu letiště. Za loňský rok Letiště Václava Havla odbavilo celkem přes 17,75 milionu cestujících, přiblížilo se tak k 17,8 milionu cestujících v rekordním roce 2019.

Žebříčku států, kam lidé v lednu mířili nejčastěji, dominovala stejně jako v loňském roce Británie, kam odletělo 149.021 cestujících. Nejvíce z nich letělo do Londýna, a to 84.948. Do Manchesteru, který také figuruje v patnáctce nejoblíbenějších destinací, zamířilo 26.926 lidí.

Do Itálie v lednu odletělo 122.825 cestujících, do Španělska 108.160. Následovaly Francie, Spojené arabské emiráty, Turecko a Německo. Mezi nejoblíbenějšími městy následuje za Londýnem Istanbul s 57.131 cestujícími a Paříž s 54.788. V žebříčku destinací dále figurují Dubaj, Řím, Tel Aviv, Frankfurt nad Mohanem, Amsterodam či Milán.

V porovnání s loňským lednem vzrostla i hmotnost přepraveného nákladu. Zatímco loni v lednu ruzyňské letiště přepravilo téměř 5550 tun, letos to bylo 9799 tun. Za celý loňský rok byla váha přepraveného nákladu 96.481 tun, za rok 2024 to bylo 65.306 tun. Za leden na letišti evidují 9400 vzletů a přistání, meziročně téměř o 10 procent více.

Zdroj: ČTK

SŽ opravuje v Pardubickém kraji dvě výpravní budovy, na další se chystá

Od
Karolína Vágnerová
-

Správa železnic (SŽ) opravuje v Pardubickém kraji některé výpravní budovy a rekonstrukci další chystá. Stavbaři pracují například na celkové obnově nádražního objektu v Hlinsku na Chrudimsku. Celkové náklady jsou vyčísleny na 55 milionů korun, uvedla mluvčí SŽ Nela Eberl Friebová.

V přízemí nádražní budovy se zrekonstruují prostory pro cestující, veřejná WC, prostory pro dopravce a zázemí. Ve vyšších podlažích vzniknou prostory pro zaměstnance Správy železnic, nocležny pro dopravce a byt. Díky investici vzniknou také parkovací místa pro automobily a jízdní kola s návazností na železnici. Práce by měly skončit o letošních letních prázdninách.

Správa železnic už dokončila modernizaci železničního uzlu Pardubice, jejíž součástí byla i výšková a střední část budovy. Dál pokračuje rekonstrukce výpravní budovy. Za plného provozu dělníci obnovují odbavovací halu a renovují střechu, fasády i celý interiér, který bude plně bezbariérový. Zlepší se i služby pro cestující, vznikne více obchodů a do haly pardubického nádraží se vrátí historické fotografie s motivy československých měst. Vše by mělo být hotové v zimě příštího roku. Aktuální etapa rekonstrukce nádražní budovy v Pardubicích vyjde podle Eberl Friebové přibližně na miliardu korun.

Letos na jaře by měla začít rekonstrukce výpravní budovy v železniční stanici Letohrad na Orlickoústecku. Historická budova nádraží podstoupí celkovou obnovu, v modernizovaném zázemí pro cestující budou nové komerční prostory, díky nimž budou moci využívat vybrané služby přímo na nádraží. Náklady dosáhnou 83 milionů korun, opravy jsou naplánované do konce příštího roku.

Zdroj: ČTK

Bruntál letos investuje 56 mil. Kč do oprav místních komunikací

Od
Karolína Vágnerová
-

Bruntálská radnice v letošním roce investuje 56 milionů korun na plošné opravy a rekonstrukce místních komunikací. Většinu plánovaných zakázek však ještě čeká soutěž, takže konečná částka, kterou město vynaloží ze svého rozpočtu, bude pravděpodobně nižší. ČTK to řekl mluvčí města Jiří Ondrášek.

„Celoplošnými opravami letos projdou povrchy v ulicích T. Kronesové a Sadové a v plánu je také malý úsek u bytovek v Nezvalově ulici. Dále se oprav dočkají ulice Brothánkova a Na Svahu. Po přípravách z minulých let se letos uskuteční celková rekonstrukce Dobrovského ulice, jejíž součástí bude i oprava části ulice V Táboře,“ vyjmenoval Ondrášek.

Velkou změnou projde podle něj i místní komunikace v ulici Chelčického. „Projekt zahrnuje nejen dosud neopravenou část od Selika směrem k městskému parku, ale také nové řešení křižovatky s ulicí Jesenickou a nevyhovujícího výjezdu z ulice Jaselské. Stávající autobusová zastávka u Selika ve směru na Rýmařov a Vrbno pod Pradědem bude přemístěna naproti zastávce pro opačný směr,“ uvedl.

Dodal, že priority při plánování oprav a rekonstrukcí jsou stanoveny s ohledem na frekvenci využití a skutečný stav jednotlivých komunikací. „Každoročně se snažíme opravovat co největší počet chodníků a místních komunikací v našem městě. Je to nikdy nekončící snaha o maximálně schůdné a sjízdné komunikace, jejichž opravy jsou však omezeny dostupnými finančními zdroji,“ uvedl místostarosta Petr Rys (Bruntál 2022).

Zdroj: ČTK

1...789...1 199Strana 8 z 1 199

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253