Středa, 26 listopadu, 2025
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 809

10 otázek a odpovědí k Bio LPG. První „várka“ se na českých čerpacích stanicích objevila letos v červenci

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Bio LPG představuje emisně čistou variantu klasického fosilního LPG. Od července na něj už jezdí automobily na severní Moravě. Bio LPG pochází z obnovitelných zdrojů a konkrétní palivo, které bylo v rámci první dodávky dovezeno do Česka, je vyrobeno ze zbytků jídla a cukrové třtiny. Nejde tedy o žádné biopalivo z řepky či palmového oleje. Z pohledu celého životního cyklu paliva má až o 90 % nižší uhlíkovou stopu než benzín a nafta. Přinášíme 10 nejdůležitějších otázek a odpovědí k Bio LPG.[/quote]

 

  1. Co znamená Bio LPG a kolik obsahuje toho „bio“?

Bio LPG neobsahuje žádné biosložky, jako je tomu u konvenčních paliv benzínu a nafty. Po chemické stránce jde o palivo zcela identické klasickému LPG, tedy o plyny propan, butan a jejich směsi. Klasické LPG je sice ekologickým, ale i tak stále fosilním palivem, které se z části získává jako vedlejší produkt při rafinaci ropy, z části pak při těžbě zemního plynu. Jediná odlišnost Bio LPG spočívá právě ve způsobu jeho výroby. Vzniká totiž z obnovitelných zdrojů, díky čemuž může mít v závislosti na technologii a zdrojích výroby o 70 % nižší uhlíkovou stopu než fosilní LPG. „Bio LPG, které bylo letos v červenci dodáno na český trh, je z hlediska uhlíkových emisí ve srovnání s klasickým LPG dokonce o 83 procent šetrnější. Oproti naftě pak redukuje produkci skleníkových plynů o více než 90 procent,“ říká Jiří Karlík, odborník na LPG a generální ředitel společnosti Primagas.

 

  1. Jak může mít stejný produkt nižší emise?

Je zřejmé, že pokud je bio LPG z chemického hlediska totéž, co fosilní LPG, musí při spalování vznikat úplně stejné emise. Posuzovat ale jen to, co vyletí z výfuku, je značně zavádějící. Pro objektivní hodnocení vlivu spalování různých komodit na životní prostředí je vhodnější brát v úvahu celý životní cyklus paliva, tedy cyklus „od zdroje ke kolům“ (Well-To-Wheel). K úspoře na emisích CO2 u Bio LPG totiž dochází nikoliv při spalování ve voze, ale ve fázi Well-To-Tank, tedy ve zdrojové části a při výrobě paliva.

 

  1. Proč je vhodné hodnotit celý životní cyklus paliva?

Nedává smysl posuzovat emise CO2 jinak než optikou celého životního cyklu paliva. Skleníkové plyny totiž působí globálně. I když má například samotný vůz na elektřinu emise skleníkových plynů nulové, z pohledu celého životního cyklu záleží na tom, jak byla elektrická energie vyrobena. Pokud ho pohání elektřina z hnědého uhlí, dostáváme se na hodnoty emisí horší, než má nafta nebo benzín. Z hlediska cyklu Well-To-Wheel tedy reálný ekologický přínos elektromobility závisí na energetickém mixu daného státu.

 

  1. Kolik CO2 se tedy spalováním Bio LPG vyprodukuje?

Pokud jde o množství emisí skleníkových plynů, používá se jednotka gCO2ekv/MJ, která představuje ekvivalent CO2 na jednotku energie (megajoule). Zahrnuje tedy i jiné látky přispívající ke globálnímu oteplování. Dle mezinárodně používaného vzorce pro emise skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu produkuje benzín a nafta přes 90 gramů CO2ekv/MJ, fosilní LPG 73,6 gramů CO2ekv/MJ. Bio LPG vyprodukované z obnovitelných zdrojů pak pouze 12 až 18 gramů CO2ekv/MJ.

 

  1. Z čeho se Bio LPG vyrábí?

Bio LPG vzniká jako vedlejší produkt při výrobě hydrogenovaného rostlinného oleje (HVO) nebo bioethanolu. Jde tedy stejně jako u klasického LPG ve své podstatě o vedlejší produkt. „Dobrou zprávou je, že do výroby Bio LPG nemusejí vstupovat řepkové či palmové oleje. Bio LPG dodané aktuálně do Česka je totiž vyrobené ze zbytků jídla a cukrové třtiny použitých primárně na výrobu bioethanolu,“ popisuje Jiří Karlík. Vývojové projekty na výrobu Bio LPG v budoucnosti se však soustředí na využití odpadu. „I kdyby bylo vyrobeno maximální množství Bio LPG jako vedlejšího produktu při výrobě biopaliv, tvořilo by to jen asi dvě procenta z celkové světové spotřeby LPG. Nově se proto testují technologie na přímou výrobu Bio LPG z dřevěného odpadu, tedy odpadní celulózy, a lze předpokládat, že budou následovat i další způsoby výroby, například ze smíšeného odpadu,“ dodává Jiří Karlík.

 

  1. Kde se můžu setkat s Bio LPG, kde ho natankuji?

Bio LPG je v tuto chvíli k dostání na čerpacích stanicích na severní Moravě. Nijak ho ale samozřejmě nepoznáte. Protože jde o totožnou směs propan-butanu jako u klasického LPG, je součástí standardního autoplynu tankovaného do vozidel. Do Česka ho bylo dodáno 15 tun, což je ovšem v poměru k celkovému objemu prodávaného autoplynu minimální podíl v řádu jednotek procent. Během léta a podzimu budou zřejmě dodávky pokračovat, od příštího roku již na pravidelné bázi. S rostoucí produkcí Bio LPG poroste i jeho podíl na čerpacích stanicích a v budoucnu by se mohlo objevit také kupříkladu v plynových láhvích ve formě biopropanu pro pohon vysokozdvižných vozíků. V západní Evropě se LPG z obnovitelných zdrojů již dnes přidává i do běžných propan-butanových láhví nebo jako biopropan do propanových zásobníků, které domácnosti i firmy využívají k vytápění.

 

  1. Proč se Bio LPG míchá s LPG, když to není žádná příměs?

Díky bezproblémové mísitelnosti Bio LPG s konvenčním LPG se obě komodity distribuují ve směsích. Tím se jednak zamezí dodatečným dopravním nákladům a současně se dále sníží uhlíková stopa při přepravě. Jednoduše řečeno, než aby dodávku LPG přivezla jedna cisterna a Bio LPG druhá, dává větší smysl, když vyjede jen jedna naplněná směsí. Výsledná uhlíková stopa samozřejmě závisí na poměru obou složek. Prvních 15 tun Bio LPG dodaných v červenci zatím představuje minoritní podíl na celém objemu distribuovaného LPG. S růstem jeho produkce ale bude postupně růst i jeho podíl a v budoucnu možná nahradí fosilní LPG ze sta procent.

 

  1. Jsou pro použití Bio LPG nutné nějaké dodatečné úpravy palivových systémů vozidel nebo kotlů na vytápění domácností?

Kvůli Bio LPG není nutné investovat do nových technologií, vozidel nebo infrastruktury. Jak již bylo zmíněno, jde o emisně čistou variantu klasického LPG s naprosto stejným složením. Rozhodně tedy nehrozí, že by se vozidla na LPG musela nějak dodatečně upravovat. Totéž platí pro kotle či sporáky na LPG. Bio LPG tedy může na rozdíl od jiných alternativních paliv těžit z již velmi dobře rozvinuté stávající infrastruktury. Není proto ani třeba nákladně budovat a dotovat novou síť čerpacích stanic, kterých je v Česku už skoro tisícovka.

 

  1. Kolik stojí Bio LPG? Prodraží se jízda LPG automobilem?

Výhoda LPG spočívá kromě ekologického přínosu také ve velmi příznivé ceně paliva. Zatímco litr benzínu či nafty stojí v Česku dle posledních údajů ČSÚ skoro 28 korun, u LPG zaplatíte jen něco přes 12 korun za litr. Bio LPG se přitom na cenách LPG u čerpacích stanic nijak neprojevilo a v budoucnu by ani nemělo. „I když se v západní Evropě prodává Bio LPG pro topné účely přibližně o 5 až 10 procent dráž, v segmentu autoplynu se vzhledem k závazku ČR snižovat emise skleníkových plynů z dopravy cena LPG na stojanech našich čerpacích stanic zvedat nebude,“ říká Jiří Karlík z Primagasu.

 

  1. Má vůbec LPG nějakou budoucnost? Nových vozů se prodává minimum

Na LPG v tuzemsku jezdí dle informací České asociace LPG asi 170 tisíc vozidel, v celé Evropě je to dokonce více než 8 milionů. Na konci loňského roku a v první polovině toho letošního se na trhu objevily nové modely vozů s továrním pohonem na LPG. Informace o tom, že LPG za ostatními alternativami zaostává, jsou někdy poněkud zavádějící. Vycházejí totiž z údajů o registracích nových automobilů. Přitom ale většina „nových“ vozidel na LPG pochází z přestaveb starších benzínových, a tedy i emisně více problematických aut. Těch bylo loni dle údajů Ministerstva dopravy provedeno skoro šest tisíc. Pro srovnání, osobních vozů na CNG loni přibylo asi 1 700 a elektromobilů přibližně 600.

Šetření mezi podniky: Rychlý růst mezd se již zastavil

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Pandemie koronaviru snížila firmám příjmy, zisky i zakázky a zvýšila ekonomickou nejistotu. Vyplývá to z výsledků šetření za druhé čtvrtletí roku 2020, které Svaz průmyslu a dopravy ČR již devět let provádí společně s Českou národní bankou. Respondenty jsou firmy, které reprezentují strukturu české ekonomiky. Jejich očekávání a pohled na vývoj tak odráží relevantní trendy v ekonomice.[/quote]

„Pandemie zastihla českou ekonomiku ve specifické situaci postupně oslabujícího růstu. Jeho tempo se snižovalo i u našich hlavních ekonomických partnerů a zároveň se zvyšovaly mzdy na maximum a zdražovaly vstupy. Do vypuknutí pandemie a přijetí mimořádných opatření ale ekonomika stále celkově mírně rostla. Krize firmám jednoznačně snížila příjmy, zisky i zakázky a zvýšila ekonomickou nejistotu,“ uvádí Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Z šetření plyne, že se u firem zhoršilo hodnocení domácí i zahraniční poptávky a obdobně se u nich zhoršuje i očekávání zakázek pro následující měsíce. „Odraz aktuální situace vidíme i ve výraznějším poklesu očekávaných firemních investic. Po vypuknutí pandemie podniky svými investicemi rychle reagovaly na zhoršení aktuální situace. Kvůli krizi se ale firmám snížily zisky a teď už jsou s investicemi opatrné,“ vysvětluje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Přestože nadále přetrvávají silné inflační tlaky a například ceny materiálů a surovin se zatím nezačaly snižovat, situace na trhu práce se oproti předchozím čtvrtletím zklidňuje. „Mzdový růst již dosáhl svého stropu v 1. čtvrtletí a jeho tempo oslabuje. Tento trend očekáváme i v následujících čtvrtletích,“ říká Vladimír Štípek, ekonom-analytik Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Z šetření také vyplývá, že firmy nechtějí riskovat a snaží se zajišťovat svůj export proti kurzovému riziku. „Podíl zajištěného exportu se blíží 60 %, tato eliminace rizika samozřejmě vyžaduje náklady. Firmy se proti riziku zajišťují přirozeným využíváním eura i v domácích transakcích. Logickým krokem by tak při silné provázanosti se zeměmi používajícími euro bylo přijetí společné měny. Dle závěrů šetření ji firmy používají v Česku i pro tuzemské transakce v 15 až 20 procentech případů,“ dodává Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy.

 

ZDROJ: Svaz průmyslu a dopravy ČR

České loděnice v Děčíně mají zakázky, ale chybějí jim zaměstnanci

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Společnost České loděnice v Děčíně má nové zakázky, plánuje stavbu další haly a chce obnovit tradici praktické výuky učňů. Firmě, která má od roku 2017 jedinou majitelku, ale chybějí zaměstnanci. Ve výrobě pracovali Ukrajinci, kteří se nyní do Česka podle firmy kvůli epidemii koronaviru nedostanou. Loděnici ve čtvrti Křešice si dnes prohlédli účastníci konference pořádané na podporu výstavby plavebního stupně Děčín.[/quote]

Na stavbu jedné nákladní lodi je nutné mít zhruba 40 lidí. „Začínáme pociťovat až fatální nedostatek pracovníků, což by mohlo ohrozit termíny dodání zakázek. Pro pracovní síly ze zahraničí není možné kvůli koronaviru získat povolení,“ řekl novinářům ředitel společnosti Pavel Mráček.

V loděnici nyní budují chemický tanker pro nizozemského zákazníka. Je dlouhý 110 metrů, široký 11,5 metru a vysoký pět metrů, váží kolem 700 tun. Výroba začala v lednu, spuštěn na vodu bude v listopadu, následně si ho majitel odtáhne do Hamburku, kde se dovybaví. „Stavíme jen trup. Nemůžeme udělat kompletně vybavenou loď, protože by pak vážila dvojnásobek a nebylo by ji možné po Labi přepravit,“ uvedl Mráček.

V nejbližší době začnou v loděnicích pracovat i na druhé zakázce. V jedné obří hale se mohou najednou vyrábět až tři nákladní lodě. „Vše je ale o dostatku lidí, protože místní svářeči a obráběči odjíždí za prací do Německa, jsme odkázáni na cizince,“ uvedl Mráček.

V Křešicích dělníci lodě také opravují. Zatímco výrobu nových lodí zadávají zahraniční klienti, opravovat plavidla si nechávají čeští zákazníci. V halách je také prostor pro přidruženou kovovýrobu.

Od roku 2017 vlastní loděnice jediná fyzická osoba, je její Gayane Gukasyanová z Arménie. „Od vstupu nového vlastníka se zvyšuje obrat společnosti. Při vstupu byl 35 milionů, v roce 2018 sto milionů, loni 160 milionů a letos počítáme s obratem kolem 200 milionů korun,“ uvedl ředitel.

Firma investovala do modernizace jedné haly pro drobnější kovovýrobu či do opravy ubytovny pro zahraniční dělníky. V plánu je výstavba třetí haly, díky čemuž by vzrostla kapacita výroby lodí zhruba o třetinu. „Zaměřujeme se na stavbu velkých tankerů, ale do budoucna nevylučujeme stavbu menších lodí, o něž roste v posledních letech výrazně zájem i v Česku,“ uvedl Mráček.

 

Zdroj :  ČTK

Počet nehod na vodě se letos zdvojnásobil na 21, přibyla utonutí

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Počet plavebních nehod se letos proti loňsku zdvojnásobil na 21, z toho čtyři byly závažné. Všechny závažné incidenty, které doprovázelo zranění nebo utonutí, se týkalo vodáků. Uvedla to ředitelka Státní plavební správy Klára Němcová na dnešní tiskové konferenci. Letošní počet nehod nevybočuje z dlouhodobého průměru mezi deseti a 30 incidenty, dodala.[/quote]

„Čím je letošní rok výjimečný, je počet utonutí vůdců a posádek na lodích bez vlastního strojního pohonu,“ řekla Němcová. Za nárůstem proti loňsku podle ní stojí i fakt, že letos bylo více vody v řekách kvůli dešťům.

Celkový provoz na vodě byl srovnatelný s loňskem, i když přibylo 555 malých plavidel na celkových 19.300 a o 2000 na 95.000 se zvýšil počet vůdců malých plavidel. Důvodem byla omezení kvůli koronavirové epidemii.

Podle ministra dopravy Karla Havlíčka je obecným rysem velké části problémů alkohol. Připomněl, že ČR má nulovou toleranci alkoholu i na vodě. Plavební správa pro vůdce plavidel připravila mobilní aplikaci, která obsahuje mapy splavných vodních toků, aktuální stav i dopravní omezení. Zatím je dostupná pro mobily s Androidem.

Havlíček doplnil, že nalezl společnou řeč s ministerstvem životního prostředí při přípravě plavebního stupně na dolním Labi v Děčíně, konkrétní údaje neuvedl. Stavba jezu se odkládá už několik let, vláda ho přitom má mezi programovými prioritami. Projekt, který by podle rejdařů výrazně zvýšil splavnost Labe, brzdí především spory kvůli jejímu vlivu na okolní krajinu.

Podle Havlíčka pokročila i příprava studie proveditelnosti kanálu Kožle – Ostrava, která je součástí plavební trasy Dunaj – Odra – Labe. České vlády se možnou stavbou kanálu zabývaly od 90. let, ale zatím bez konkrétních výsledků. Současný projekt má řadu odpůrců, zejména z řad ekologů, naopak jeho propagátorem je prezident Miloš Zeman.

 

Zdroj : ČTk

Distribuci elektronických dálničních známek provede pošta a Čepro

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Stát podepsal smlouvu na distribuci elektronických dálničních známek s Českou poštou a Čeprem. Společné konsorcium státních podniků uspělo s cenově nejnižší nabídkou, proti tendru nebyly námitky. ČTK o tom informoval podnik Cendis, který má přípravu systému elektronických známek na starosti. Elektronické dálniční známky by měly nahradit současné papírové kupony od příštího roku.[/quote]

Konsorcium bude dostávat 2,3 procenta z ceny prodaných vinět. Dosud je odměna pro distributory 4,6 procenta. Do veřejné soutěže na fyzickou distribuce se přihlásili čtyři zájemci. Vedle vítězného konsorcia se do tendru společně přihlásili i společnosti CzechToll a SkyToll, které už spolupracují na novém mýtném systému. Dalšími uchazeči byli konsorcium Autoklub Bohemia Assistance a MTX a samostatně podnik GECO.

„Ve výběrovém řízení jsme nově u elektronických zastropovali výši odměny na 3,3 procenta, vítěz pak nabídl 2,3 procenta,“ uvedla na začátku srpna za Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) Lucie Bartáková. Celkové náklady na distribuci známek nyní nelze odhadnout, záležet bude na prodejích vinět a zájmu motoristů o nový systém. Loni motoristé nakoupili papírové dálniční známky za 5,5 miliardy korun.

Jednou z podmínek tendru bylo zajištění kamenných prodejen v obcích nad 10.000 obyvatel, celkem tedy více než 305 obchodních míst s minimální otevírací dobou po dobu šesti hodin v rozmezí od 05:00 do 23:00 v pracovní dny. Vítězné konsorcium plánuje prodávat známky na pobočkách pošty a vybraných čerpacích stanicích.

„Lidé si budou moci sami rozhodnout, zda si elektronické dálniční známky koupí buď prostřednictvím internetu, nebo raději osobně na pobočkách České pošty a přibližně dvou stovkách čerpacích stanic sítě EuroOil,“ uvedly v dnešní tiskové zprávě Cendis a pošta.

SFDI zakázku vyhlásil už jednou, tehdy s odhadovanou cenou okolo 477 milionů korun. Navazovala na později zrušenou zakázku k informačnímu systému k dálničním známkám, proto byla zrušena i tato soutěž.

Fyzická distribuce známek bude doplňovat prodej přes internetový obchod. Vývoj informačního systému s e-shopem má nyní na starosti státní podnik Cendis. IT systém bude stát 128 milionů korun. Přípravu informačního systému provázely v minulých měsících velké problémy. SFDI totiž původně zakázku na jeho vývoj zadal společnosti Asseco Central Europe za 401 milionů korun.

To však vyvolalo vlnu kritiky, kauza následně stála místo i ministra dopravy Vladimíra Kremlíka. Stát původní zakázku zrušil a vývoj IT systému svěřil Cendisu. Spolu se zrušenou zakázkou na informační systém skončil i tendr na fyzickou distribuci známek, která měla původně vyjít na 477 milionů korun.

 

Zdroj : ČTK

Železniční přeprava s Čínou po „Nové hedvábné stezce“ silně roste

Od
Michaela Drábková
-
[quote]Logistická společnost ČD Cargo Logistics, 100% dceřiná společnost největšího tuzemského železničního dopravce ČD Cargo, zaznamenává silný růst poptávky po železniční přepravě zboží mezi Českou republikou a Čínou i v opačném směru po „Nové hedvábné stezce“.[/quote]
Společnost ČD Cargo Logistics mimo jiné úspěšně realizovala přepravu zdravotních pomůcek několika ucelenými vlaky z Číny pro Ministerstva vnitra České republiky a Slovenska a je kapacitně připravena zajistit další dopravu zdravotnického materiálu.
ČD Cargo Logistics zajišťuje železniční přepravu po „Nové hedvábné stezce“ již více než 5 let. Železniční spojení s Asií je využíváno zejména pro přepravu elektroniky, automobilových součástí a dalšího spotřebního zboží. V uvedených komoditách se železniční doprava po „Nové hedvábné stezce“ stala rovnocennou konkurencí pomalejší námořní a cenově náročnější letecké dopravě.
V posledních měsících ČD Cargo Logistics zaznamenává zvýšenou poptávku zejména po vývozu dřeva v kontejnerech do Číny.
„Daří se nám pružně reagovat na poptávku po rychlé přepravě ze strany českých vývozců dřeva a získáváme tím nové zákazníky, kteří dříve využívali pomalejší lodě,“ říká Ivan Bednárik, předseda představenstva ČD Cargo a předseda dozorčí rady ČD Cargo Logistics.
ČD Cargo Logistics ve spolupráci s ruskými a čínskými partnery nabízí přepravu nejen v ucelených kontejnerových vlacích, ale i přepravu jednotlivých kontejnerových zásilek (FCL) a kusových zásilek (LCL). Přeprava po „Nové hedvábné stezce“ trvá 16 – 20 dní, zatímco námořní jednou tak dlouho.

„V případě zajišťování přepravy zboží v rámci „Nové hedvábné stezky“ poskytujeme českým vývozcům i importérům širokou škálu logistických služeb. Jmenovat můžeme zajištění kontejnerů, sledování zásilky po dobu přepravy, celní odbavení, svoz a rozvoz zásilky, včetně zajištění Door – Door na obou koncích přepravy. Vlastní dopravní výkon ČD Cargo totiž představuje jen malou část, proto se touto službou zabývá naše dceřiná společnost ČD Cargo Logistics, která se dlouhodobě specializuje na poskytování kompletního logistického servisu,“ vysvětluje Ivan Bednárik.

„Oproti námořní dopravě je nespornou výhodou železnice, že se nesoustřeďujeme jen na velké přístavy v Číně, ale nabízíme železniční spojení s mnoha dalšími destinacemi v Číně, Kazachstánu, Uzbekistánu nebo Rusku.“ dodává Ivan Bednárik.

 

Zdroj : ČD CARGO

Účet za slevy v dopravě v pololetí klesl o 41 pct na 1,7 mld. Kč

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Stát letos za první pololetí dopravcům vyplatil za slevy poskytnuté studentům a seniorům 1,7 miliardy korun, což je meziročně o 41 procent méně. Důvodem poklesu je především omezení provozu během koronavirové krize. Na dotaz ČTK to sdělil mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Během krize jezdila vlaky a autobusy zhruba desetina původního počtu cestujících, část spojů dopravci navíc zrušili.[/quote]

Nejvýrazněji se krize projevila v dubnu, kdy se účet za slevy propadl na 49,5 milionu korun, což bylo oproti běžným měsícům o 90 procent méně. V následujících měsících se sice studenti i důchodci do vlaků a autobusů postupně vraceli, poptávka po cestování byla však stále hluboko pod průměrem. V květnu dopravci dostali 168,8 milionu korun, což bylo 32 procent částky z května 2019. O měsíc později pak dopravci vyfakturovali 301 milionů korun, meziročně o 41 procent méně.

Z dopravců dostali největší část kompenzací České dráhy, následoval RegioJet. Během krize vznikly rozdíly ve výši vyplacených slev mezi jednotlivými kraji, na první příčky se dostávali zejména středočeští dopravci. V závěru pololetí se ovšem podle Jemelky vrátila struktura cest i podíl jednotlivých dopravců do normálu.

Vláda původně chtěla platnost slev během koronavirové krize omezit, nakonec však zůstaly beze změny.

Slevy platí od září 2018 a za první rok jejich fungování stát dopravcům vyplatil přes 5,6 miliardy Kč. Slevy platí na všech vnitrostátních dálkových regionálních autobusových a železničních linkách, v integrovaných dopravních systémech a také na linkách městské hromadné dopravy, které zajíždějí za hranice města. V železniční dopravě platí pouze ve vozech druhé třídy.

 

Zdroj : ČTK

Prehled o ceskem realitnim trhu za 2. ctvrtleti 2020

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Společnost  Colliers International připravila zprávu o realitním trhu v druhém čtvrtletí roku 2020 v České republice.[/quote]

 

Průmyslový trh:

Česká republika stále patří mezi nejatraktivnější evropské země pro výstavbu průmyslových nemovitostí. Neobsazenost se zvýšila a 18 nových budov bylo dokončeno. Na trhu je k dispozici 11 hal o velikosti větší než 10k.

 

Kancelářský trh:

Pražský kancelářský trh stojí na pevných základech. V posledním čtvrtletí bylo dokončeno sedm kancelářských budov. Neobsazenost se mírně zvýšila a nájmy zůstaly stabilní.

 

Investiční trh:

Investiční trh opět nabírá na síle, a to i přes trvající omezení cestování. Významné transakce se udály hlavně v kancelářském a retailovém sektoru. Významnou část kupujících tvoří domácí investoři.

 

Kevin Turpin, regionální ředitel průzkumu trhu pro východní a střední Evropu, říká: „Když mluvíme o pražském trhu s kancelářemi, v prvním pololetí 2020 bylo pronajato přibližně 150 000 m2 kancelářských prostor, což je o 30% méně než v loňském roce. Do určité míry je však tento rozdíl zavádějící, protože minulé roky byly velmi silné a samozřejmě Covid měl také dopad na procesy rozhodování, což se na těchto číslech odrazilo. Když se podíváme na nabídku kancelářských prostor v tomto roce, na trhu je přibližně 170 000 metrů čtverečních ve výstavbě, které maj být tento rok dokončeny. Doteď bylo dokončených zhruba 80-90 m2. 170 000 je něco málo nad normálním ročním průměrem, jenž se pohybuje kolem 140 000 m2. Tohle se vyrovná příští rok, kdy se dokončí dalších ca 90 000 m2. Co se prostor k pronájmu týče, míra neobsazenosti je momentálně na konci prvního pololetí 6,1%. Je to trošku víc než v loni. Další faktor, který ovlivňuje v tomto roce míru neobsazenosti, a který je částečně důsledkem Covidu, jsou podnájmy. Momentálně je na trhu 40 000 m2 prostor k podnájmu a toto číslo se pravděpodobně vyšplhá ke konci roku na 60 000 m2. Výsledkem toho bude, že takzvaná „šedá“ neobsazenost dosáhne jednoho až jeden a půl percentuálního bodu navrch stávající míry neobsazenosti.“

 

Petr Žalský, ředitel kancelářského oddělení pro českou pobočku Colliers International, dodává: „Nájemné v kancelářských budovách zůstává prakticky beze změny oproti situaci před Covidem. Nominální nájemné se nemění. Nedovolují to ceny stavebných prací, stejně tak jako nízká neobsazenost, která je kolem 6%. To, kde zaznamenáváme rozdíl je v ochotě pronajímatelů pomoci nájemcům s tím buď setrvat, nebo se přestěhovat do jiné budovy, tím, že umějí dát větší pobídky formou nájemných prázdnin a nebo přízpěvku na vnitřní vybavení. Na trh nastupuje nová skupina, což jsou podnájmy kancelářských prostor. Většinou to je atraktivní pro firmy, které vstupují na trh, nebo jsou ve fázi růstu nebo naopak, zmenšování a nepotřebují pětiletou smlouvu, ale flexibilitu, to znamená pronájem na rok, na dva, to znamená, třeba i obsazených prostor. Tyto budou konkurovat klasickým kancelářským prostorům, stejně tak jako flexi a servisovaným kancelářím.“

 

Jana Vlková, ředitelka oddělení Workplace Advisory, řekla: „Společnosti v současné době revidují pravidla práce z domova a řeší jakým způsobem budou fungovat do budoucnosti. To, jaký to bude mít vliv na využití kancelářských prostor a na plochu kancelářských prostor, uvidíme u společností až za šest až dvanáct měsíců.“

Více informací a infografiku naleznete v přiložených zprávách ve formátu PDF a také tady:

Capital Markets report ENG
Industrial report ENG
Office report ENG

Investiční zpráva CZ
Průmyslová zpráva CZ
Kancelářská zpráva CZ

 

Zdroj : Colliers

Příprava stavby nové ranveje na letišti v Praze nemůže pokračovat

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Územní řízení na stavbu nové ranveje na pražském Letišti Václava Havla nemůže pokračovat. Nejvyšší správní soud zamítl žádost letiště na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Tu podalo letiště společně se Středočeským krajem a Ředitelstvím silnic a dálnic poté, co krajský soud zrušil aktualizaci zásad územního rozvoje Středočeského kraje, v nichž se vymezovala plocha pro stavbu ranveje. Vyplývá to z usnesení, které je dostupné na webu Nejvyššího správní soudu. Meritorně o kasační stížnosti soud dosud nerozhodl. Letiště i přes dnešní rozhodnutí se stavbou ranveje dál počítá.[/quote]

Proti stavbě nové ranveje se zatím úspěšně brání pražské městské části Nebušice a Suchdol, jejichž obyvatele provoz letiště zatěžuje. Krajský soud zrušil aktualizaci kvůli tomu, že kraj nezohlednil některé zdroje hluku a emisí. Stavbu dráhy mělo letiště naplánovanou na rok 2025, cílem bylo zvýšit kapacitu letiště. Vedle stavby nové ranveje za devět miliard chystá letiště rozšíření druhého terminálu za 16 miliard korun. To by mělo být dokončeno do roku 2028.

Krajskému soudu vadilo především nedostatečné zhodnocení možné kumulace dopadů z provozu na nové dráze a na blízké železnici a dálnici. V zásadách podle soudu schází vyhodnocení dopadů na hlučnost a ovzduší v okolí.

Letiště chtělo odkladný účinek do doby, než ve věci rozhodne Nejvyšší správní soud. Dnešní zamítnutí žádosti ovšem bere na vědomí. „Letiště Praha i po tomto rozhodnutí nadále počítá s realizací svého dlouhodobého rozvoje, včetně výstavby paralelní dráhy, která by měla být zprovozněna v roce 2028. Zároveň Letiště Praha čeká na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ve věci kasační stížnosti,“ řekl ČTK mluvčí Roman Pacvoň.

Letiště usiluje o stavbu nové ranveje dlouhodobě a argumentuje nutností zvýšit kapacitu. Například loni se dostalo na hranu kapacity, protože odbavilo rekordních 17,8 milionu cestujících. Letos to bude kvůli pandemii covidu-19 násobně méně.

Podle dřívějšího vyjádření starosty Nebušic Viktora Komárka nelze bez řádného posouzení všech negativních vlivů na životní prostředí o další dráze ruzyňského letiště rozhodovat. Starosta Suchdola Petr Hejl označil projekt paralelní dráhy za přežitý.

 

Zdroj : ČTK

OBAL ROKU – After-judging party

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Uzávěrka registrace do letošního ročníku otevřené národní soutěže OBAL ROKU  je za námi. Řada exponátů byla doručena s přihláškou, jiné postupně přichází, na poslední chvíli budou dopraveny zejména rozměrné obaly uřčené pro automotive či obaly přepravní. Desítky exponátů čekají na posouzení porotců. Součástí projektu je i After-judging party, neformální vyhlášení výsledků. Jedná se završení druhého hodnotícího dne.[/quote]

Vstup po registraci volný

After-party je určena pro porotu, přihlašovatele, mediální a VIP partnery, ostatní přátele obalů a soutěže OBAL ROKU. Je skvělou příležitostí pro prohlédnutí si všech přihlášených obalů i pro setkání s odbornou porotou. Její součástí je také neformální vyhlášení vítězných obalů.

Kdy, kde, jak a v čem

Na party budou obaly, nefomální setkání, maso na grilu i zmrzlina. Spousta parkovacích míst, klimatizace a krytá terasa k tomu. After-party proběhne po druhém dni hodnocení odbornou porotou dne 27. srpna 2020 v 18:30. Letos možná poslední příležitost setkat se bes roušek.

Místo: Konferenční sál na Středním odborném učilišti Gastronomie a Podnikání v Praze 9; Za černým mostem 3/362, 198 00 Praha 9-Hloubětín.

Oblečení: Neformální.

Registrace nutná

Na afterparty jste srdečně zváni (vstup volný), je však nutná registrace: https://obalroku.cz/after-judging-party. Nezapomeňte, už jen do pátku 21. srpna 2020 přijímá organizátor registrace na letošní After-judging party.

 

1...808809810...1 150Strana 809 z 1 150

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253