Domů Blog Strana 833

Mladí do 24 let zůstávají nejrizikovější skupinou řidičů

[quote]Lidí usmrcených a těžce zraněných při dopravních nehodách v Česku vinou nezkušených řidičů do 24 let loni ubylo, mezi řidiči ale zůstávají nejrizikovější skupinou. Vyplývá to z informací, které dnes ČTK poskytlo oddělení Besip ministerstva dopravy. V loňském roce se snížil i počet nehod, které mladí řidiči způsobili.[/quote]

„Stále platí, že nejvíce usmrcených a těžce zraněných zapříčiní mladí řidiči s délkou praxe jeden rok, a to především muži. Tito řidiči tíhnou k tomu na silnici riskovat, nemají ale odhad na limity vozidla a na to, jak řešit krizovou situaci,“ uvedl vedoucí Besipu Tomáš Neřold. Mezi nejčastější příčiny nehod nezkušených řidičů podle něj patří nepřizpůsobení rychlosti okolnostem nebo stavu vozovky, vjetí do protisměru a nevěnování se řízení.

Vinou mladých řidičů do 24 let bylo loni na českých silnicích usmrceno 84 lidí, meziročně zhruba o desetinu méně. Těžce zraněných 272 lidí při nehodách způsobených mladými řidiči bylo téměř o třetinu méně než v roce 2018. Nehod zaviněných těmito řidiči ubylo meziročně o pět procent na 9574 kolizí.

Pokles je znatelný i na podílu následků nehod v celkovém počtu. „Za rok 2019 evidujeme nejnižší podíl (15,4 procenta) usmrcených a těžce zraněných (12,9 procenta) osob vinou mladých řidičů od roku 2006,“ uvedl ředitel Centra dopravního výzkumu Jindřich Frič. Počty usmrcených i těžce zraněných tak podle něj dokonce dosáhly předpokladu Národní strategie bezpečnosti silničního provozu. V celkovém počtu nehod mladí řidiči nesli vinu na devíti procentech.

Loni také ubylo o víc než tři čtvrtiny obětí při nehodách, které mladí řidiči způsobili pod vlivem alkoholu nebo návykových látek. Počet těžce zraněných při těchto kolizích se naopak zvýšil o tři procenta. „I přes výrazné snížení počtu usmrcených evidujeme vysoký počet nehod (337) mladých řidičů, u kterých byla naměřena hladina alkoholu v krvi 1,51 promile a více,“ podotkl Neřold.

Mladých a nezkušených řidičů se může dotknout nová podoba systému bodů přidělovaných za vážné dopravní přestupky. Připravilo ji ministerstvo dopravy, platit by měla od roku 2022. Lidem do dvou let od získání řidičského oprávnění bude hrozit zabavení průkazu už při dosažení šesti trestných bodů, pro ostatní to bude nadále 12 bodů.

 

Zdroj : ČTK

Sněmovna schválila nižší DPH i širší uplatnění daňové ztráty

[quote]Daň z přidané hodnoty na ubytovací služby nebo u vstupenek na kulturní a sportovní akce se sníží z 15 na deset procent. Podnikatelům se sníží silniční daň na nákladní vozidla i autobusy nad 3,5 tuny a budou si moci zpětně uplatnit daňovou ztrátu. Obcím se rozšíří možnosti osvobodit vybrané nemovitosti od daně. Počítá s tím vládní daňový protikrizový balíček, který dnes ve zrychleném režimu ve stavu legislativní nouze schválila Sněmovna. Nyní ho dostane k projednání Senát.[/quote]

V případě zpětného uplatnění daňové ztráty Sněmovna přistoupila na poslanecký pozměňovací návrh, který omezuje její celkovou výši na 30 milionů korun. Návrh vznikl na základě dohody ve vládní koalici, protože někteří sociální demokraté měli výhrady k tomu, že zpětné uplatnění ztráty není omezeno.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) avizovala, že podpoří návrh na limit 30 milionů, protože jde o koaliční dohodu, kterou musí respektovat. Dodala ale, že smysl jí to nedává a smysl by dávalo, kdyby limit nebyl. Uvedla také, že i kdyby neprošel návrh na zpětné uplatnění ztráty, budou ji moci firmy tak jako doposud uplatňovat bez limitu následujících pět let, jak jim zákon umožňuje už víc než 20 let.

Vláda původně navrhla možnost uplatnit ztrátu bez limitu. Podle ministryně se tak stalo po debatě s odbornými svazy. Před variantou bez limitu varoval Ekonomický poradní tým při Ústředním krizovém štábu i některé opoziční strany. Podle týmu by to mělo značné dopady do rozpočtů a motivovalo by to nadnárodní korporace k přenosu daňových ztrát ze zahraničí do ČR. Ministerstvo financí uvádí, že nebude možné, aby se daňová ztráta zahraniční mateřské společnosti mohla uplatňovat na českou dceřinou společnost například využitím účelové fúze.

Daňový protikrizový balíček také rozšiřuje možnosti obcí osvobodit nemovitosti na svém území od daně z nemovitosti nejen na živelní pohromy, ale i na další mimořádné události, jako jsou pandemie nebo průmyslové havárie.

Schválený návrh zemědělcům zkracuje lhůtu pro pro vrácení přeplatku spotřební daně u tzv. zelené nafty z 60 na 40 dnů. Tzv. zelená nafta je nárok na vrácení části spotřební daně z minerálních olejů prokazatelně spotřebovaných pro zemědělskou prvovýrobu.

Předloha také snižuje o čtvrtinu silniční daň u automobilů s maximální povolenou hmotností nad 3,5 tuny bez rozlišení kategorie a podle ministryně půjde i o autobusy. Změna se projeví zpětně již od počátku roku 2020, což se projeví i snížením záloh, které mají být na tuto daň v letošním roce placeny. Loni se na této dani vybralo 6,6 miliardy korun; od roku 2016 výběr neklesal pod šest miliard.

Kromě zmíněného pozměňovacího návrhu omezujícího zpětné uplatnění daňové ztráty neschválila Sněmovna žádnou úpravu. Neuspěla opoziční ODS například se snahou zvýšit základní daňovou slevu nebo zvýšit limit pro povinnou registraci k DPH. Neuspěl ani sociální demokrat Václav Votava se snahou přesunout do nejnižší desetiprocentní sazby DPH základní potraviny. Neuspěly ani pokus ODS nebo KDU-ČSL prosadit obcím a krajům dotaci ze státního rozpočtu kvůli výpadku jejich daňových příjmů.

 

Zdroj : ČTK

Letecký provoz se po koronaviru zotaví nejdříve za tři roky

[quote]Zotavení letecké dopravy z koronavirové pandemie bude dlouhé a pomalé. Počet cestujících zřejmě zůstane pod úrovní před pandemií do roku 2023. Vyplývá to ze zprávy agentury S&P Global Ratings, ve které současně varovala před dalším snižováním ratingů letišť v příštích několika měsících.[/quote]

V letošním roce se má počet cestujících snížit až o 55 procent. To je mnohem více, než se doposud čekalo, uvádí analytici S&P. Jakékoliv zotavení bude záviset na faktorech, jako je zmírnění cestovních omezení jednotlivými vládami, ochotě lidí znovu létat a rozsahu hospodářských škod po epidemii.

Některé země už pomalu umožňují obnovení letů a zmírňují omezení pohybu. Objem dopravy však dál zůstává nízký. Problémy mají i podnikatelé na letištích, protože poptávka po službách jako stravování a bezcelní nákupy je tam prakticky nulová.

S&P uvedla, že letecká doprava se nakonec obnoví, až se podaří smysluplně vyřešit obavy o zdraví a bezpečnost cestujících a oživí se důvěra spotřebitelů. Rozsáhlejší přechod k práci z domova a k virtuálním pracovním schůzkám by však mohl mít dopad na služební cesty, které byly pro letecké společnosti lukrativnějším segmentem.

S&P již od března snížila rating 11 letišť. Očekává, že jejich finanční sílu naruší přerušení letů, ale také pomalé zotavení, snížení kapacity a problémy aerolinek. Klesnou jim také příjmy od leteckých společností a další příjmy, jako z pronájmu obchodů a restaurací, napsala agentura Bloomberg.

 

Zdroj : ČTK

V Praze loni přibylo aut a jejich počet se zvýšil na 1,140.482

[quote]V Praze loni přibylo 36.090 aut a jejich počet se zvýšil na 1,140.482 motorových vozidel. Většinu z toho tvoří osobní auta. Zvýšil se rovněž počet kilometrů, které řidiči po městě najezdili. Nejvytíženější komunikací byl stejně jako předloni Barrandovský most. Vyplývá to z dopravní ročenky Technické správy komunikací (TSK), kterou má ČTK k dispozici. Na území Prahy je 4047 kilometrů komunikací, z nichž je 2327 ve správě TSK, zbylé mají ostatní vlastníci, a na nich je 607 mostů a 13 tunelů.[/quote]

Z celkového počtu vozidel registrovaných v hlavním městě je 911.844 osobních aut. Pro srovnání, v roce 2018 evidovaly úřady 882.717 osobáků a o rok dříve 844.613. Na území Prahy loni řidiči najezdili 23,356 milionu kilometrů, což je o asi 300 tisíc meziročně více. Z toho najezdili většinu řidiči osobních aut, a to přes 21 milionů kilometrů.

Oproti roku 2018 se zvýšil počet aut zajíždějících a odjíždějících z centra města, a to o asi 8000 na 525.000 aut denně a většinu tvořily rovněž osobní vozy. Mimo centrum pak počet aut vzrostl o 19.000 na 689.000 aut denně. Také tady tvoří většinu osobáky.

Nejvytíženější komunikací byl stejně jako předloni Barrandovský most, po kterém denně projede 143.000 aut, což je asi o tisícovku meziročně méně. Druhou nejvytíženější je Strakonická ulice v úseku mezi Dobříšskou a Barrandovským mostem a třetí Jižní spojka od ulice 5. května po Vídeňskou.

Barrandovský most je zároveň nejvytíženějším mostem přes Vltavu. Následuje Hlávkův a most Barikádníků. Nejvytíženějším tunelem je Dejvický tunel, který je součástí tunelového komplexu Blanka a projede jím 94.000 aut denně. V první pětce nejvytíženějších tunelů jsou i zbylé úseky Blanky, a to Brusnický a Bubenečský tunel.

Nejvytíženější běžnou křižovatkou je křížení Černokostelecké s Průmyslovou s 69.000 aut denně a takzvanou mimoúrovňovou křižovatka 5. května a Jižní spojky, kudy projede 210.000 aut denně.

Oproti uplynulým rokům se nezměnila obsazenost v automobilech. Ta se drží na 1,3 člověka na jedno vozidlo. Pro srovnání v roce 1990 to bylo 1,57 a v roce 2000 pak 1,37 osob na vůz.

Ranní špička se odehrává mezi 08:00 a 09:00 a odpoledne doprava kulminuje mezi 16:00 a 17:00. Zhruba dvě třetiny jízd pak řidiči uskuteční mezi 06:00 až 18:00. Po 19:00 začíná podle dokumentu počet aut prudce a víceméně rovnoměrně klesat až do půlnoci. Nejvytíženějším dnem byly pátky a měsícem duben.

Počet vozidel v Praze

Rok Počet motorových vozidel Počet osobních aut
2015 941.145 740.745
2016 1,002.645 795.178
2017 1,058.949 844.613
2018 1,104.392 882.717
2019 1,140.482 911.844

Množství ujetých kilometrů

Rok Množství kilometrů (v milionech km)
2017 23,043
2018 23,006
2019 23,356

Nejvytíženější úseky

Úsek Počet aut za den
Barrandovský most 143.000
Strakonická (Dobříšská – Barr. most) 130.000
Jižní spojka (5. května – Vídeňská) 129.000
Jižní spojka (Chodovská – V korytech) 125.000
D1 (Chodovec – přípojka Chodov) 118.000

Nejvytíženější mosty

Most Počet aut za den
Barrandovský most 130.000
Hlávkův most 73.000
most Barikádníků 63.000
Radotínský most 58.000
Jiráskův most 43.000

Zdroj: Technická správa komunikací (TSK)

Přístav Antverpy: Současný vývoj a novinky

[quote]Druhý největší evropský přístav může hodnotit uplynulé čtyři měsíce tohoto roku jako něco neočekávaného, náročného a také v mnoha směrech nového a inovativního. Belgický přístav Antverpy je klasifikován jako nezbytná součást vnitrostátní infrastruktury a vstupní brána do velké části Evropy, a proto přístav a celá jeho komunita (teminály, přístavní správa, dopravní a výrobní společnosti, sklady atd..) vynakládá veškeré úsilí, aby zajistili 100% fungování přístavu, a to se díky všem podařilo a daří.[/quote]

Takto vynaložené úsilí má zároveň dopad a pozitivní vliv na výsledek zmanipulovaného objemu zboží, které za poslední období prošlo přístavem. Celkový objem za měsíc duben klesl, ale meziročně za období leden–duben/2020 rostl o 0,4 %, hlavní podíl růstu připisuje přístav kontejnerové dopravě, ta meziročně rostla o 6,1%, i přesto může být tento růst přibrzděn, a to v důsledku stornovaných servisů, což se zřejmě projeví ve zbytku druhého kvartálu.

Antverpský přístav je leaderem v inovacích a nejedná se jen o využití takovýchto projektů v přístavech, ale zároveň i na jiných místech, v jiných společnostech, kde mohou mít technologické inovace významný přínos. Důkazem je digitální náramek Romware od společnosti ROMBIT, který byl testován již dříve ve spolupráci s přístavem, a jeho upgrade funkcí na Covid-19 opatření. Díky tomu se povedlo urychlit jeho uvedení na trh. Přístav Antverpy nedávno tento projekt s bezpečnostním náramkem veřejně představil a je první, kdo Romware ONE s funkcí Covid využije v operativě.

 

Více o inovacích a novinkách přístavu Antverpy se dočtete zde

 

Martin Hubeňák
Port Representative Central & Eastern Europe

Antwerp Port Authority

Už téměř polovina škod motocyklů se týká skútrů

[quote]Zvyšující se obliba skútrů se projevuje v nárůstu počtu škod, které jejich řidiči způsobují. Téměř polovina nehod motocyklů, které pojišťovny řeší, se podle nich týká právě skútrů. Podle Svazu dovozců automobilů (SDA) se v Česku každoročně registruje 5000 až 7000 nových motocyklů do kubatury 125 ccm, ojetých motocyklů celkem je přihlašováno až 18.000.[/quote]

Od ledna roku 2013 může každý držitel řidičského oprávnění skupiny B vyrazit na silnici se skútrem s objemem motoru do 125 ccm. Od té doby sledují pojišťovny také růst nehodovosti. „Polovina nehod, které u jednostopých vozidel řešíme, se týká právě skútrů,“ uvedl mluvčí Generali České pojišťovny Jan Marek. V důsledku nové legislativy podle něj téměř vymizely skútry o objemu 50 ccm a většinou se jezdí na ‚stopětadvacítkách‘.

Více skútrů v provozu registruje i pojišťovna UNIQA. „Zatímco mezi motocyklisty s vyšší kubaturou je podíl viníků nehod poměrně vysoký, u řidičů skútrů je nižší,“ uvedla mluvčí pojišťovny Eva Svobodová. U skútrů podle ní nebývají zranění vzhledem k omezené rychlosti tak vážná, ale je mezi nimi zase hodně lidí bez adekvátní výstroje. „Často jezdí v žabkách, nemají chrániče holení, kolen, nártů a chybí jim rukavice. I malý pád znamená relativně větší zranění,“ doplnil Igor Sirota z Ústředního automotoklubu ČR.

V cenách oprav jsou mezi jednotlivými skútry velké rozdíly. Zatímco nové levnější čínské skútry lze pořídit v ceně kolem 30.000 korun, některé japonské stroje mají pořizovací cenu vyšší než 300.000 korun. Tedy i ceny oprav se mohou výrazně lišit.

„Při škodách na motocyklech obecně platí, že položí-li řidič motocykl na bok, vznikají škody podobné těm, které způsobí řidič automobilu při jeho převrácení. Často je tak výsledkem havárie likvidace formou totální škody, kdy náklady na opravu jsou vyšší než tržní cena pojištěného skútru. Při nižší pořizovací ceně je potom riziko toho, že havárie bude totální škodou, vyšší,“ upozornila Svobodová.

Rostoucí obliba skútrů je podle Siroty jednoznačně pozitivním trendem. „Je to rychlá a efektivní doprava, v porovnání s auty navíc ekologická. Také je to skvělá příležitost pro začátečníky, jak se naučit v silničním provozu jezdit,“ míní Sirota. Odhadl, že v důsledku koronaviru budou skútry nejen v tuzemsku ještě oblíbenější.

 

Zdroj : ČTk

Drony v ČR budou od příštího roku létat dle nových pravidel, zavedení ovlivnil koronavirus

Silhouette of drone flying above city at sunset

[quote]K 31. prosinci 2020 začnou platit v České republice a celé Evropské unii nová pravidla pro provoz bezpilotních letadel, zpravidla označovaných jako „drony“. Z důvodu soustředění se na priority spojené s bojem proti šíření nákazy COVID 19 se posouvá původně avizovaný termín, kterým měl být 1. červenec letošního roku. Po zbytek letošního roku tak nadále zůstává v platnosti dosavadní úprava. Nová pravidla se budou týkat především registrace dronů, podmínek jejich provozu a požadavků na jejich technické parametry. Jednotná pravidla umožní provoz dronů napříč všemi státy EU.[/quote]

„Hlavní změnu představuje povinnost provozovatele dronu registrovat se v novém registru Úřadu pro civilní letectví (ÚCL), od kterého získá unikátní identifikační číslo, kterým označí všechny své drony. Tato registrace se bude týkat drtivé většiny dronů. Bude probíhat on-line a zdarma,“ představuje nový systém ředitel Odboru civilního letectví Ministerstva Dopravy Zdeněk Jelínek.
Dojde k zavedení tři základní kategorie provozu dronů: „otevřená“, „specifická“ a „certifikovaná“. Nejnižší, „otevřená“, kategorie provozu umožní provozovat dron i bez předchozího povolení úřadu, za předpokladu, že budou splněny jasně dané podmínky. Střední, „specifická“ kategorie provozu umožní provoz těm, kteří potřebují překročit některý z limitů otevřené kategorie. Nejpřísněji regulovaná, „certifikovaná“, kategorie je pak zamýšlena spíše pro sofistikovaný provoz bezpilotních letadel v budoucnu.
Stávající prostory, ve kterých je létání dronů zakázáno nebo omezeno, zůstanou prozatím v zásadě zachovány. Po přechodnou dobu dvou let bude také možné provozovat drony, které nebudou zcela odpovídat novým celoevropským požadavkům na technické parametry a vybavení dronů. Na provozovatele bezpilotních letadel sdružené ve Svazu modelářů České republiky a dodržující omezení plynoucí z dosavadních vnitrostátních pravidel se bude vztahovat dvouleté období s výjimkami z nových pravidel.
Ministerstvo dopravy a Úřad pro civilní letectví v dostatečném předstihu představují pravidla, která od příštího roku budou upravovat provoz bezpilotních letadel. Desatero hlavních změn najdete v závěrečné rekapitulaci a podrobnosti v příloze. Informace o nových pravidlech budou průběžně zveřejňovány i na speciálním webu Létejte zodpovědně.
Přehled hlavních změn platných od 31. 12. 2020:
1.    Provozovatel dronu se musí zaregistrovat v novém registru, který zprovozní Úřad pro civilní letectví (ÚCL), obratem obdrží jedinečné identifikační číslo, kterým označí veškeré své drony.
2.    Povinná registrace se bude týkat velké většiny osob, které provozují dron s hmotností již od 250 g.
3.    Registrace bude probíhat on-line bez nutnosti dostavit se osobně na ÚCL a bude zdarma.
4.    Budou zavedeny tři základní kategorie provozu dronů podléhající odlišným regulačním požadavkům.
5.    Nejnižší, otevřená, kategorie provozu umožní provozovat dron i bez předchozího povolení úřadu, jakkoli s řadou omezení a požadavků, např. na proškolení pilotů apod.
6.    Střední, specifická kategorie provozu umožní provoz těm, kteří potřebují překročit některý z limitů otevřené kategorie. Nejpřísněji regulovaná, certifikovaná, kategorie je pak zamýšlena spíše pro sofistikovaný provoz do budoucna.
7.    Stávající prostory, kde je v ČR dronům povoleno, nebo zakázáno létat (např. okolí letišť) zůstanou alespoň zpočátku v zásadě zachovány.
8.    Nově budou stanoveny i požadavky na technické parametry a vybavení dronů prodávaných v ČR, přechodně bude nicméně možné omezeně užívat i stávající, takto nevybavené, drony.
9.    Přechodně bude umožněno pokračovat podle platných vnitrostátních pravidel v provozování modelů letadel v rámci klubu nebo sdružení leteckých modelářů – v ČR konkrétně Svazu modelářů České republiky z. s.
10.    Výše uvedená pravidla budou umožňovat provoz dronů napříč všemi státy EU, samozřejmě za předpokladu splnění případných dodatečných požadavků daného státu.
Zdroj : MD

Česko-saské přístavy s.r.o.: Spolehlivý partner v krizových dobách s nabídkou trimodální logistiky pro české hospodářství

[quote]Společnost Česko-saské přístavy s.r.o. vlastní a provozuje pozemní část veřejných přístavů v Děčíně-Loubí a v Lovosicích-Prosmykách. Tyto veřejné přístavy jsou svou škálou nabízených služeb přirozenými, regionálními, trimodálními logistickými uzly s funkcemi podobnými HUBu či dopravně zbožových center. Dopravní infrastruktura veřejných přístavů bezprostředně navazuje na státní dopravní infrastrukturu a je ze zákona bezdiskriminačně poskytována všem uživatelům přístavů. [/quote]

V období  coronavirové  krize nebyla dosud většina služeb přístavů dotčena a společnost Česko-saské přístavy si udržela plnou zaměstnanost. Přispívá tak svým dílem k tolik potřebné stabilitě zbožových proudů zejména v mezinárodních logistických řetězcích.

Provozovatelé veřejných přístavů však již delší dobu musí čelit krizi ve vnitrozemské vodní dopravě, která v posledních letech eskaluje omezenou splavností řeky vlivem sucha. ČSP se tedy snaží najít více aktivit „mimo vodu“ a první přirozenou alternativou je vytváření většího prostoru pro železniční dopravu, která je schopna v některých přepravách na velké vzdálenosti vodní dopravu substituovat.

V přístavu Lovosice-Prosmyky se tak slibně rozvíjí logistika zemědělských komodit, kdy v importní i exportní relaci dochází díky rychloobrátkovým skladovacím kapacitám k rozvozu i svozu zakázek kamiony a pro přepravy na velké vzdálenosti železniční dopravou. Poslední investiční akcí ČSP byla před rokem zprovozněná lehká hala jako logistický, podlahový sklad pro krmiva v režimu GMP+ s kapacitou 2000 t. Podobným způsobem zde na volných skladovacích plochách probíhá i distribuce pevných paliv. Vodní doprava je zde však nezastupitelná v segmentu některých přeprav těžkých a nadrozměrných kusů. Jedná se většinou o výrobky pro investiční celky s vysokou přidanou hodnotou, které je možno na „Terminálu“ v Prosmykách manipulovat až do hmotnosti kolem 400 t. Omezená splavnost na Labi „pod Střekovem“ dělá z této aktivity sezonní záležitost a speditérům i investorům vrásky na čelech.

V přístavu Děčín-Loubí je železniční doprava historicky přirozená a dostatečně kapacitní pro většinu logistických úloh.  Kůrovcová krize sem přivedla kalamitní dřevo z národního parku České Švýcarsko, kdy na území veřejného přístavu dochází ke kompletaci exportních vlaků se dřevem s intenzitou odpovídající hrozbě, které naše lesy čelí. Železniční doprava zde vstupuje i do procesu přeprav ocelového odpadu z  produkce lisoven  Automotive, kdy často musí nahrazovat efektivnější, tradiční vodní dopravu. Do třetice se na děčínském terminále slibně rozvíjí i kombinovaná (kontejnerová) doprava se silničními asfalty. Jedná se o svoz z rafinérií a po meziuskladnění export po železnici k pravidelnému kontejnerovému vlaku. Ostatní obvyklé aktivity, jako pronájmy prostor a ploch, služby veřejného přístavu a další, jsou doplňkem, který nemá rozhodující vliv na prosperitu přístavů. Rovněž tak překlad těžkých a nadrozměrných kusů v Děčíně je díky nízkým vodním stavům málo četná záležitost.

V závěru je třeba zmínit, že společnost Česko-saské přístavy s.r.o. je schopna nabídnout i víc. Zejména potenciál přístavu v Lovosicích není zcela využit. Vlečkové napojení na železniční stanici Lovosice má celou řadu problémů, většinou kapacitních, jež ústí v nespolehlivost přístaveb zátěže na vlečku. ČSP má připraveny již delší dobu projekty na rozšíření kapacity dopravní infrastruktury přístavu, jejichž realizace by dílčím způsobem přinesla zlepšení. Chybí však potenciál pro zainvestování a projekty jsou závislé na podpoře. Již několik let se čeká na vyhlášení výzvy z programu OPD2 pro přístavní infrastrukturu. Současná praxe ukazuje, jak i v období krize dokáže veřejný přístav fungovat v duchu tezí z Bílé knihy dopravy EU a je tedy hoden podpory v investičním rozvoji. Je třeba jen ve správném kontextu chápat úlohu dopravní infrastruktury veřejného přístavu.

 

Česko-saské přístavy s.r.o. (CSP) – Děčín, Lovosice

Divize Air & Sea společnosti GEFCO startuje do další éry s novým vedením

[quote]Divize Air & Sea společnosti GEFCO startuje novou éru. Po reorganizaci se pod novým vedením zaměří na posílení pro-zákaznického přístupu a na akceleraci poskytovaných služeb ve třech klíčových segmentech, jimiž jsou: průmysl, automotive a zdravotnictví, farmacie, biotechnologie.[/quote]

 

Od února vede divizi Air & Sea společnosti GEFCO výkonný viceprezident Paul-Henri Fréret, manažer s letitými zkušenostmi ve společnosti GEFCO, který vedl aktivity Skupiny v Asii a Latinské Americe, stejně jako třeba toky Skupiny PSA v rámci centrály Skupiny GEFCO. Ve společnosti GEFCO zastával také funkci globálního manažera pro skladovou logistiku a silniční dopravu.

 

V květnu byl do pozice ředitele obchodu a marketingu divize Air & Sea společnosti GEFCO jmenován Cyril Lefebvre, který doposud zastával post výkonného ředitele pro francouzské logistické toky. Celosvětovou obchodní a marketingovou strategii společnosti GEFCO bude Cyril Lefebvre stavět na bohatých zkušenostech získaných jak v GEFCO i dalších logistických společnostech.

 

Cílem reorganizace divize Air & Sea je především posílení stávajících pozic ve třech klíčových segmentech: průmyslu, automobilovém průmyslu a zdravotnictví, farmacii a biotechnologiích. Rozvoj aktivit v oblasti průmyslu bude nyní z pozice Industry Market Line Manager řídit Serge Kisselevsky, vedení oblasti automobilového průmyslu bude mít v rukou Adrian Draghici a segment zdravotnictví, farmacie a biotechnologií bude i nadále pod taktovkou Karin Van-Den Brekel, která pozici zastává již více než rok. Podporu veškerých aktivit v klíčových odvětvích budou zajišťovat nový Trade Lane manažer Amer Benouda spolu s manažerem Centra tendrů, Romainem Bérardem.

 

„Řídit divizi v této době, kdy je ve fázi růstu, je pro mne velkou poctou,“ uvedl Paul-Henri Fréret, výkonný viceprezident GEFCO Air & Sea. „Naše pobočky ve 116 zemích světa s novou organizační strukturou se teď plně zaměří na to, abychom byli schopni uspokojit potřeby zákazníků z jakéhokoliv průmyslového odvětví. Využijeme naše letité zkušenosti, abychom byli v synergii s dalšími divizemi společnosti GEFCO schopni nabízet jedinečná integrovaná řešení dodavatelského řetězce.“

 

 

Zvýšená poptávka po leteckých charterech během epidemie COVID-19

 

Od počátku epidemie COVID-19 divize Air & Sea společnosti GEFCO úspěšně implementovala svá řešení urgentních přeprav Time Critical Solutions, která pomáhají udržet dodavatelské řetězce zákazníků v pohybu. Tři charterové lety z Číny do slovenské Bratislavy vypravila v průběhu uplynulého měsíce slovenská pobočka Air & Sea pod vedením Ladislava Balogha pro společnost PENTA. Ochranné pomůcky, obličejové roušky, respirátory, testovací sady i doplňky stravy a vitamíny byly distribuovány v rámci slovenského a českého trhu do sítě lékáren a nemocnic.

 

Pro dva významné hráče na poli evropského automobilového průmyslu zajistilo GEFCO přepravu 750 tun klíčových dílů pro automobily z Číny do Francie. Turbokompresory, písty, ovládací panely či dveře byly přepraveny celkem osmi charterovými lety, aby se zamezilo zastavení výrobních linek a přerušení výroby.

 

Pro lídra v oblasti laboratorní diagnostiky přepravilo GEFCO celkem 30 tun vybavení včetně testovacích setů na COVID-19 z Francie do Alžíru, Tunisu a na Antily, kde hrozil akutní nedostatek ochranných pomůcek, materiálu i testů díky zvýšené poptávce. Stejně tak zajistilo GEFCO přepravu více než tisícovky nemocničních lůžek týdně pro francouzského producenta, který se v průběhu koronavirové krize potýkal se zvýšenou poptávkou. GEFCO tyto speciální lůžka i další materiál pro zdravotníky a chirurgy doručilo do nemocnic a domovů seniorů v různých destinacích v Evropě.

 

Zdroj : GEFCO

Pražské metro přepravilo loni 440,489 milionu cestujících

[quote]Pražské metro přepravilo loni 440,489 milionu cestujících, což bylo více než předloni. Důvodem navýšení byl menší počet rekonstruovaných eskalátorů než v předešlém roce. Stejně jako předloni nejvytíženější byla přestupní stanice Můstek mezi linkami A a B a nejvytíženější úsek byl na trase C mezi stanicemi I. P. Pavlova a Vyšehrad. Vyplývá to z dopravní ročenky Technické správy komunikací (TSK), kterou má ČTK k dispozici. Metro má tři linky s 61 stanicemi a provozuje jej městská firma dopravní podnik (DPP).[/quote]

V roce 2018 jelo metrem 430,919 lidí, což je o zhruba deset milionů méně. „Mírný růst počtu přepravených osob oproti roku 2018 vyplývá z nižšího počtu realizovaných výměn eskalátorů a oprav významných vestibulů, Karlovo náměstí,“ píše se v dokumentu.

Každý den se metrem přepravilo asi 1,45 milionu cestujících. Vozy metra najezdily za rok 60,894 milionu kilometrů. V obou případech je to meziročně více. Na trasách bylo ve špičce 103 souprav, nejvíce na lince C. Trasa C měla rovněž nejkratší interval a projelo ji nejvíce spojů, a to 672 denně.

Nejvytíženějším úsekem metra mezi Vyšehradem a I.P. Pavlova na trase C se denně svezlo 277.300 lidí. Nejvytíženější stanicí Můstek prošlo každý den 178.100 cestujících.

Loni byla například dokončena rekonstrukce vestibulu stanice metra B Karlovo náměstí směrem na Karlovo náměstí. Vyměňovány byly pražce, kdy na lince C bylo vyměněno na tisícovku pražců. Na lince B byly v některých stanicích instalovány nájezdové rampy pro vozíčkáře, které vyrovnávají výškový rozdíl podlahy vozů a nástupišť a překlenují mezeru mezi nimi.

Pražské metro v roce 2019

Počet linek 3 (A, B, C)
Rozsah provozu denní cca 4:45 až 0:15
Provozní délka sítě 65,1 km
Přepravených osob za den 1,454.240
Přepravených osob celkem 440,489.000
Stanic 61
Bezbariérových stanic 44
Průměrná vzdálenost stanic 1,122 km
Průměrná cestovní rychlost 35,7 km/h
Ujetých vozokilometrů za rok 60,894.000
Vlaků v provozu ve špičce 103 (A 26, B 38, C 39)
Nejvíce spojů na lince Linka C (672 spojů/den)
Nejkratší interval Linka C (1 min 55 sekund)
Nejzatíženější úsek I.P.Pavlova-Vyšehrad (277.300 osob/den)
Nejzatíženější stanice Můstek A/B (178.100 osob/den)

Zdroj: Technická správa komunikací (TSK)

Logistický kalendář