[quote]Správa železnic letos bude hospodařit s rozpočtem 46,9 miliardy korun. Rozpočet zahrnuje i navýšení o 3,5 miliardy, které nedávno schválila vláda. Jde o druhou nejvyšší částku v historii Správy železnic. Peníze navíc organizace využije na opravy a údržbu tratí a výpravních budov. Dnes o tom informovala Správa železnic. Loni organizace hospodařila s rozpočtem skoro 44 miliard korun.[/quote]

Více peněz než letos měla Správa železnic k dispozici pouze v roce 2015, kdy hospodařila s více než 50 miliardami korun. Tehdy rozpočet navýšily zejména peníze z evropských fondů. Letos vláda kvůli koronavirové krizi rozhodla o navýšení investic v dopravě.

Správa železnic má letos připraveno na investice více než 24,2 miliardy korun, což je o 4,6 miliardy více než vloni. Z této částky zatím do konce dubna organizace proinvestovala téměř 28 procent. To je i přes koronavirovou krizi více než loni.

„Bez ohledu na stávající situaci pokračujeme bez přerušení v přípravě dalších plánovaných investičních akcí. Běží zadávací řízení, pokračuje uzavírání smluv se zhotoviteli jak projektů, tak i samotných stavebních prací,“ uvedl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

Největší část peněz, o které se nyní navýšil rozpočet, využije Správa železnic na opravu obou traťových kolejí mezi Děčínem-Prostředním Žlebem a Dolním Žlebem. Rozpočet opravy se navýší o 280 milionů korun. Plánovaná je od poloviny července do konce října. Dalších 200 milionů bude na opravu nestabilních náspů v úseku Hájek – Dalovice, která celkově vyjde na téměř půl miliardy. Další část peněz bude směřovat na opravu tratí Mostek – Horka u Staré Paky, Kralupy nad Vltavou – Podlešín, Kladno – Řevničov, Horažďovice – Žichovice, Bystřice nad Pernštejnem – Rožné či na části úseku mezi Brnem a Vlkovem u Tišnova.

Část peněz dá organizace i na opravy výpravních budov. Jde například o zastávku Litoměřice město, dále stanice Hronov, Potštejn, Sedlčany či Nová Ves u Českých Budějovic. Opraví se i zastřešení nástupišť na ostravském hlavním nádraží nebo střecha a hromosvody v sídle Oblastního ředitelství Olomouc.

Vláda v březnu rozhodla o navýšení rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. Ten je nyní o 6,5 miliardy vyšší, tedy celkových 113 miliard korun. Stát tak podle ministra dopravy Karla Havlíčka reagoval na krizi a předpokládaný pokles tuzemské ekonomiky kvůli šíření koronaviru. Vedle Správy železnic dostalo o tři miliardy více i Ředitelství silnic a dálnic, jehož rozpočet nyní činí 55 miliard korun.

Zdroj : ČTK

[quote]Závažnost dopravních nehod na českých silnicích během nouzového stavu vzrostla. I přes meziroční snížení celkové nehodovosti o téměř třetinu se podíl usmrcených na počet nehod zvýšil o 22 procent. Celkem od 12. března do 18. května, kdy trval v ČR nouzový stav, přišlo o život na silnicích 76 lidí, meziročně o 13 méně. Dnes o tom informovalo Centrum dopravního výzkumu (CDV).[/quote]

Během nouzového stavu se stalo 13.504 dopravních nehod. To je meziroční pokles o 30 procent. Počet fatálních nehod se však snížil pouze o 15 procent. Podle analýzy CDV tak vzrostla závažnost dopravních nehod. Zatímco vloni bylo při přepočtu zemřelých na 1000 nehod usmrceno 4,6 lidí, letos je to 5,6 osob. Závažnost nehod v období vyhlášeného nouzového stavu je tak meziročně o 22 procent vyšší.

Centrum také porovnávalo vývoj nehodovosti za jednotlivé roky od 13. března do 18. května od roku 2010. Ze statistik vyplývá, že i přes platnost nouzového stavu a omezení volného pohybu neměl letošní rok v tomto období nejméně tragickou celkovou bilanci. V roce 2017 zemřelo na silnicích 72 lidí. Nejnižší ovšem byl počet těžce i lehce zraněných, kterých bylo 3072. Loni to bylo o 1119 více. Nejtragičtějším dnem na silnicích bylo během nouzového stavu úterý 28. dubna, kdy při nehodách zemřelo pět lidí.

Jednou ze skupin, u kterých se v období nouzového stavu výrazně zvýšil počet nehod, jsou motocyklisté. Za čtyři měsíce letošního roku zemřelo při nehodách 20 motorkářů, což je meziročně o 67 procent více. Většina těchto nehod se stala právě během nouzového stavu.

Zvýšil se i počet nehod, ve kterých hrál roli alkohol. Pod jeho vlivem byl každý dvacátý řidič, který boural. To, že si Češi hlavu s pravidly příliš nelámou, potvrzují i průzkumy. „Každý pátý Čech se nám přiznal k tomu, že občas hrubě porušuje dopravní předpisy. Na 15 procent pak přímo uvedlo, že alespoň jednou řídili s alkoholem v krvi,“ upozornil expert na odškodnění společnosti Vindicia Tomáš Beck.

Právě pro otázku odškodnění je přitom alkohol zásadní. Pokud dojde k autonehodě, kdy byl viníkem opilý řidič, nemá na kompenzaci nárok. „Pro viníka z toho ale plynou i vážnější potíže. Pojišťovny často požadují, aby uhradil částku, kterou musely vyplatit poškozeným. V případě, že si nehoda vyžádala oběti na životech, může jít i o miliony,“ dodal Beck.

Problém má i řidič, který sice nehodu nezavinil, ale byl u něj naměřen alkohol. V takovém případě zpravidla dochází ke krácení odškodnění, běžně o polovinu. O část odškodnění mohou přijít i spolujezdci řidiče, který seděl za volantem pod vlivem alkoholu. Nezáleží přitom na tom, zda byl viník, či nikoliv.

Řízení s alkoholem v krvi je hodnoceno jako trestný čin samo o sobě. „Případný trest závisí na mnoha faktorech. V prvé řadě na závažnosti následků, kdy je přísněji posuzován případ, kdy došlo k úmrtí či vážným zraněním. Soud přihlíží také k trestní minulosti viníka. Roli hraje právě i nouzový stav. Ten sice u nehod pod vlivem alkoholu nestanoví přísnější sazby, je ale brán jako přitěžující okolnost, doplnil Martin Čumpelík z advokátní kanceláře Vilímková Dudák & Partners.

Zdroj : ČTK

[quote]Doprava klesla během karantény v Česku o desítky procent, a to u všech typů vozů. Posunula se také ranní dopravní špička, odpolední pak nebyla patrná. Situace v České republice se vrací k normálu výrazně rychleji než v okolních zemích. Vyplývá to z analýzy vedoucího oddělení kvality ovzduší brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Jáchyma Brzeziny, kterou zveřejnil na blogu brněnských meteorologů.[/quote]

Brzezina uvedl, že pokles dopravy lze vzhledem ke karanténě očekávat, zajímala jej však data, která čerpal z více zdrojů. Například ze sčítače dopravy na dopravní stanici imisního monitoringu v Ústí nad Labem v zatížené Všebořické ulici. Zařízení je schopné sčítat nejen celkový počet aut v obou směrech, ale dokáže je i rozdělit podle délky do čtyř kategorií – na osobní vozy, dodávky, malá nákladní auta a autobusy a na kamiony. Vědec do analýzy zahrnul druhý až 19. týden roku 2019 a 2020, které vzájemně porovnal, přičemž karanténa byla v Česku kvůli šíření koronaviru vyhlášena na začátku 12. týdne.

Pokles nastal u všech typů vozidel. „To znamená osobních vozidel, dodávek, nákladních vozidel a autobusů i kamionové dopravy. Zároveň je vidět, že k poklesu všech typů vozidel v pracovní dny došlo právě v týdnu od vyhlášení nouzového stavu,“ uvedl Brzezina. Nejmenší pokles vědci pozorovali v případě osobních vozů, byly zhruba na 80 procentech průměru roku 2019, o víkendu pak na 60 procentech. Další typy vozů byly ve všední dny na přibližně 60 procentech roku 2019.

Data také ukázala, že od začátku vyhlášení nouzového stavu byl následující zhruba čtyři týdny stav obdobný a od 5. týdne nouzového stavu, tedy přibližně od poloviny dubna, se doprava znovu začala zvyšovat.

Zaměřil se také na intenzitu dopravy během dne v době karantény. „Je vidět potlačení ranní špičky, ta sice částečně nastává, ale v pozdějších hodinách. Odpoledne není špička patrna téměř vůbec. V nočních hodinách je počet vozidel podobný ve všech obdobích,“ uvedl Brzezina.

Vědec zkoumal to, zda doprava poklesla a lidé trávili více času v domácnostech, i z jiných veřejných zdrojů, například z anonymních dat o mobilitě uživatelů mobilních telefonů s operačním systémem Android či z údajů od mobilních operátorů a pohybu SIM karet. Z těchto dat lze podle Brzeziny říci, že se asi o 20 procent zvýšila doba, kterou lidé strávili v domácnostech a až o polovinu klesl podíl lidí na pracovištích. „Zároveň data naznačují, že se situace v České republice vrací k normálu výrazně rychleji než v okolních zemích a to stejné platí i pro Prahu ve srovnání s jinými velkoměsty světa,“ uzavřel Brzezina.

Zdroj : ČTK

[quote]České aerolinie (ČSA) dnes po více než dvou měsících obnoví svůj pravidelný provoz, jejich letadla poletí do Paříže, Frankfurtu nad Mohanem a Amsterdamu. Jde o první tři obnovené linky, další budou následovat v příštích dnech. Společnost v polovině března kvůli koronavirové krizi zastavila všechny pravidelné lety z a do Česka.[/quote]

Společnost už dříve avizovala, že spouštění prvních linek bude závislé na podmínkách cestování do vybraných zemí. V první vlně obnovování provozu jsou tak země, které tolik neomezují vstup cizinců.

Jako první by mělo odletět letadlo do Paříže, které má naplánován odlet na 06:55. Krátce na to by měly následovat i spoje do Amsterdamu a Frankfurtu. Všechny spoje poletí dnes z Prahy dvakrát, stejně jako ve druhém směru.

ČSA plánují v následujících dnech obnovit ještě další linky. Ve čtvrtek 21. května by měly začít létat do Stockholmu a od 25. května do Bukurešti.

Podle původních informací měly být v příštím týdnu obnoveny také linky na Ukrajinu, konkrétně do Kyjeva a Oděsy. Dopravce je ovšem nyní na svém webu mezi spuštěnými linkami neuvádí. Do Kyjeva by podle rezervačního letu měl první spoj letět 3. června, do Oděsy pak o den později.

ČSA se tak přiřadí k dopravcům, kteří provoz na pražském letišti obnovili na začátku května. Prvním dopravcem byly aerolinky Eurowings se spoji do Düssledorfu, které první let podnikly 3. května. O den později začal do Amsterdamu denně létat také dopravce KLM. Vedle toho na letišti bez přerušení fungují spoje do Minsku od společnosti Belavia a do Sofie od Bulgaria Air.

Skupina Smartwings, do které ČSA patří, v březnu zastavila všechny pravidelné letecké spoje z a do Česka, na zemi tak zůstalo přes 90 procent její flotily. Celá skupina, do níž vedle českých dopravců patří zahraniční divize, tak v dubnu přepravila 4900 cestujících, což je zhruba jedno procento v porovnání se stejným období loni. V posledních týdnech se na politické scéně diskutuje o možné státní pomoci pro Smartwings.

Společnost během března a dubna vypravila po dohodě s ministerstvem zahraničí několik repatriačních letů pro české občany v zahraničí a také další spoje pro zdravotnické pomůcky z Číny.

Zdroj : ČTK