[quote]Ministerstvo obrany je připraveno se proti zatím nepravomocně uložené pokutě za zakázku na nákup armádních vrtulníků bránit soudně a případně i u mezinárodních institucí. Na jednání sněmovního výboru pro obranu to řekl ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) minulý týden uložil ministerstvu obrany pokutu 550 milionů korun za údajná pochybení v zakázce za 17 miliard korun. Obrana s rozhodnutím nesouhlasí a chce proti němu podat rozklad. Podle Metnara by verdikt ÚOHS způsobil precedent, který by ohrozil i další armádní zakázky.[/quote]

Ministerstvo obrany se rozhodlo v roce 2019 koupit prostřednictvím americké vlády 12 bitevních a víceúčelových vrtulníků. Podle ÚOHS se úřad dopustil přestupku, když uzavřel smlouvu ještě před tím, než rozhodl o námitce italské společnosti Leonardo.

Obrana opakovaně jakékoli pochybení odmítá. Podle Metnara byla stížnost firmy k ÚOHS pouze obstrukční a společnost k ní nebyla oprávněna, protože ministerstvo jednalo pouze přímo s vládami. Poukázal na to, že italská nabídka nesplnila armádní požadavky, vojáci například chtěli stroj, který již byl vyzkoušen v boji. Obrana se proto rozhodla pořídit americké vrtulníky, které kritéria armády nejlépe odpovídají.

Metnar řekl, že ÚOHS vyřknul nebezpečný právní precedent, podle kterého by mohla jakákoli soukromá společnost vstoupit do vojenského tendru, ve kterém ministerstvo zvolí nákup s využitím výjimky ze zákona o zadávání veřejných zakázek formou mezivládní spolupráce. Ministr se obává, že tyto zakázky pak mohou být na dlouhou dobu pozastaveny. Poukázal na osud nákupu ručních zbraní od České zbrojovky, který se do konečného rozhodnutí ÚOHS zdržel o více než rok.

„Jestli mi tady korejská či ruská firma může podat námitku a zablokovat státní zakázku, tak to je pro mě neakceptovatelné a já se nestáhnu do ulity,“ řekl ministr. Ministerstvo je podle něj připraveno se v případě neuznání rozkladu obrátit i na soud a případně i na mezinárodní instituce. Zároveň řekl, že v příštím volebním období chce obrana předložit návrh zákona o vojenském materiálu, který by zároveň změnil i zákon o zadávání veřejných zakázkách. Při jeho přípravě se chce inspirovat v jiných evropských zemích.

Zakázku na nákup vrtulníků v minulosti prověřovala policie. Národní centrála proti organizovanému zločinu podle Metnara na konci loňského října řízení odložila, protože nedošlo ke spáchání trestného činu. Leonardo se s případem obrátil také na Evropskou komisi. Metnar je přesvědčen, že ministerstvo má pro obhájení svého postupu dostatečné argumenty. Na dotaz poslanců dodal, že nákup vrtulníků bude i nadále pokračovat podle stanoveného harmonogramu

Výbor ministra v usnesení vyzval, aby učinil taková personální a organizační opatření, která podobně závažným problémům v budoucnu zabrání. Zároveň poslanci ministerstvo požádali, aby pokračovalo v realizaci aliančních závazků v podobě výdajů ve výši dvou procent HDP a dokončilo proces navrácení pěti miliard do rozpočtu ministerstva obrany.

Zdroj : ČTK

[quote]Odborná komise Business Brand Council složená z expertů z oblasti byznysu, komunikace, marketingu, médií a marketingového výzkumu ocenila obchodní značku Gebrüder Weiss titulem Czech Business Superbrands 2021. „Zisku tohoto ocenění si v Gebrüder Weiss velmi ceníme a máme z něj velikou radost. Titul Czech Business Superbrands 2021 chápeme jako potvrzení dlouhodobě vysoké úrovně služeb a spolehlivosti, kterou našim zákazníkům poskytujeme,“ říká Jan Kodada, ředitel obchodu a marketingu Gebrüder Weiss ČR.[/quote]

V České republice je registrováno přibližně 2,1 milionu obchodních značek. Vedle brandů regionálních a lokálních jsou prostřednictvím svých dceřiných společností nebo místních zastoupení prakticky v každém průmyslovém oboru v ČR přítomny také mezinárodní a globální společnosti. Odborní členové poroty Brand Council a Business Brand Council hodnotí značky podle předem daných kritérií jako jsou známost, budování brandu, inovace či prestiž. „Gebrüder Weiss rozvíjí svoji činnost v souladu se svými základními hodnotami, kterými jsou nezávislost, udržitelný rozvoj, spolehlivost a dokonalý servis. Podtitul Superbrands 2021, Universal Seal of Excelllence, je pro nás potvrzením, že naše úsilí v naplňování našich čtyř firemních hodnot přináší hmatatelné výsledky a ocenění právě ze strany expertů v daných oborech,“ dodává Jan Kodada.

Mezinárodní organizace Superbrands na základě sjednocených kritérií a metod každoročně identifikuje nejlepší z nejlepších značek v rámci lokálních trhů již od roku 1994. Po více než 25 letech činnosti se její působnost rozšířila z Velké Británie do více než 90 států napříč 5 kontinenty a je uznávanou nezávislou globální autoritou v oblasti hodnocení a oceňování obchodních značek.

Zdroj : GW

[quote]Sněmovna dnes schválila finanční závazek státu vůči francouzskému konsorciu DIVia za dostavbu dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem. Celkem je to zhruba 30,5 miliardy korun. DIVia postaví dálnici formou PPP projektu, tedy projektu partnerství mezi státem a soukromým sektorem. Schválení závazku je podmínkou pro uzavření koncesionářské smlouvy, kterou schválila vláda v lednu. Stavba D4 formou PPP projektu by se měla stát vzorem pro další dopravní stavby, státu by to umožnilo zvýšit investice, řekl novinářům ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO). Projekt má i kritiky, podle poslanců Pirátů dostavba D4 není pro PPP projekt vhodná a stát může prodělat miliardy korun.[/quote]

PPP předpokládá financování staveb ze strany soukromých investorů, kteří zároveň budou silnici po její dostavbě po určitou dobu provozovat. Stát by poté měl stavbu postupně splácet a po dohodnuté době i zcela převzít. Dostavba D4 je prvním PPP projektem, kdy dálnici postaví a následně bude provozovat soukromá firma. „Je to projekt, který by se měl stát vzorem a inspirací pro všechny další podobné stavby, protože pokud budeme využívat alternativní formu pro investování do dopravní infrastruktury, tak toho zvládneme proinvestovat výrazně více než v současné době,“ řekl Havlíček.

Konsorcium DIVia tvoří firmy Vinci a Meridiam. V soutěži uspělo s nabídkou 16,55 miliardy korun. Schválené přímé závazky státu představují 18,8 miliardy korun a 446 milionu eur, tedy asi 11,7 miliardy korun.

„Žádný z projektů obdobného charakteru na bázi PPP, který toto konsorcium udělalo v minulosti, nezbankrotoval, neskončil,“ uvedl ministr Havlíček. „I zde je dostatečná míra garance, že spolupracujeme s validním subjektem,“ dodal. Výhrady k návrhu měl klub Pirátů, kterým se nelíbil hlavně způsob financování. Jejich poslanec Mikuláš Ferjenčík poukazoval na to, že stavbu bude financovat soukromá firma za úrokové sazby, které mají soukromí investoři, zatímco stát si půjčuje levněji.

„Podle našich propočtů tak stát prodělá čtyři až pět miliard. Úroková sazba čtyři procenta je vyšší, než za kolik si stát běžně půjčuje. Česko bude dálnici investorovi splácet 25 let, dluh se ovšem nepromítne do schodku státního rozpočtu, což zatemňuje informace o skutečném stavu veřejných financí,“ sdělil v tiskové zprávě Ferjenčík. Podle poslance Pirátů Ondřeje Polanského se PPP projekty používají například, pokud hrozí riziko nárůstu nákladů. „V našem případě jsou ale rizika téměř nulová, stát má vykoupené pozemky, platné stavební povolení i hotový projekt a postavit dálnici standardním postupem není složité. Výhodné je to tedy především pro soukromého investora,“ doplnil.

Vítězné konsorcium by mělo postavit 32 nových kilometrů dálnice mezi Příbramí a Pískem, které následně bude 25 let provozovat a udržovat spolu s dalšími už postavenými navazujícími 16 kilometry.

V materiálech pro poslance je popsáno, že koncesionář bude výstavbu financovat kombinací dlouhodobých úvěrů a vlastního kapitálu. Tyto náklady mu následně splácí stát formou platby za dostupnost, která je navázána na řádnou dostupnost pro uživatele dálnice včetně poskytování přesně definovaných služeb.

Stavebně a projekčně bude za projektem stát česká stavební společnost Eurovia. Konsorcium bude zároveň zodpovědné za rekonstrukci a dovybavení stávajících úseků o nové technologie. Stát bude moci při snížení kvality dálnice nebo omezení jízdních pruhů provozovatele pokutovat srážkami z měsíčních splátek. Úseky bude vlastnit stát, který je po 25 letech převezme.

Po schválení finančního závazku má následovat podpis smlouvy. Stavba by měla začít v březnu. Nový úsek dálnice by měl být otevřen v říjnu 2024.

Hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň míní, že hlavním problémem tohoto projektu je jeho financování, které je podle jeho soudu pro stát v dnešní době nevýhodné. „Místo aby si stát půjčil svým jménem levně na finančním trhu, nutí koncesionáře, aby si na něm půjčil on za nutně vyšší úrok, který pak ale stejně zaplatíme všichni. Za dlouhé čtvrtstoletí trvání projektu se navíc úrokový rozdíl ještě znásobí. Zadlužíme se tak ještě více, jen to nebude prozatím tak vidět,“ sdělil ČTK.

Zdroj : ČTK

[quote]Výběr mýta na českých dálnicích a silnicích v lednu vzrostl meziročně o 12,6 procenta na téměř 1,07 miliardy korun. K růstu přispělo především letošní zavedení poplatků za hluk z provozu a za znečištění ovzduší. Informoval o tom dnes správce mýta, firma CzechToll. Nové sazby mýta prodražily dopravu nákladním společnostem a měly by letos navýšit výběry mýta na odhadovaných 12,6 miliardy Kč, což by bylo o 1,6 miliardy korun více než v předkrizovém roce 2019. Loni dopravci na mýtném zaplatili přes 11,5 miliardy Kč, což bylo meziročně o 5,24 procenta více.[/quote]

„Dopravci najeli po zpoplatněných komunikacích v lednu téměř 268 milionů kilometrů. Celkové mýtné vybrané na dálnicích dosáhlo 952 milionů korun, na silnicích první třídy pak CzechToll předepsal dopravcům k úhradě 115 milionů korun,“ uvedl provozní ředitel CzechTollu Petr Chvátal. Do mýtného systému bylo ke konci ledna zaregistrováno takřka 552.000 vozidel, ke kterým si dopravci vyzvedli 472.000 palubních jednotek.

O změnách sazeb mýta rozhodla vláda loni na podzim. Výše poplatků se nově počítá podle počtu náprav a hmotnosti vozidla, u znečištění pak je klíčová také emisní norma vozu. Poplatek tak stoupá spolu s vyšší váhou auta a vyšším počtem náprav, naopak se stoupající normou poplatek bude klesat, u vyšší emisní normy než EURO VI je poplatek nulový i pro vozidla nad 12 tun bez ohledu na počet náprav. Současně se změnou mýtných sazeb od letoška fungují novinky ve výpočtu slev na mýtném, o které mohou dopravci požádat.

Úpravy vychází z evropské legislativy a stát se jimi inspiroval například v Rakousku či Německu. Peníze z mýta navíc by podle ministerstva dopravy měly být určené pro omezení negativních dopadů silniční dopravy na obyvatele, kteří v okolí komunikací žijí. Typickým příkladem je výstavba protihlukových stěn.

Mýtný systém funguje na více než 2400 kilometrech dálnic a silnic první třídy. Od předloňského prosince provozuje nový satelitní systém společnost CzechToll. Vloni stát na mýtu vybral rekordních 11,5 miliardy korun, meziročně o 5,24 procenta více. K tomu přispělo především loňské rozšíření systému o 900 kilometrů. Do výběrů ovšem hlavně na jaře naopak negativně zasáhla koronavirová krize.

Zdroj : ČTK

[quote]Trh ojetých vozů zaznamenal v rámci meziročního srovnání propad obratu o 53,6 miliard korun a celkově se prodalo o 47 % méně ojetých automobilů. Důsledkem pandemie koronaviru je také nárůst průměrné ceny ojetin o 3 % a vzestup online prodeje, který během podzimního lockdownu pomohl zmírnit propad obratu o více než 1 miliardu korun. Vyplývá to z datových analýz online autotržiště Carvago, spadajícího do skupiny European Automotive Group (EAG). V loňském roce byly nejžádanější vozy nižší střední třídy a průměrné stáří bylo 10,5 roku.[/quote]

Zatímco se registrace nových aut loni propadly o 19 %, daleko drtivější dopad pandemie koronaviru pocítil trh ojetých automobilů, který se propadl o téměř 50 % a prodalo se pouhých 255 tisíc ojetin. Výsledkem je meziroční pokles obratu o 46 %, tedy o 53,6 miliard korun. Ke konci roku došlo na trhu ojetých aut k pozvolnému oživení, nicméně ve srovnání s loňskem stále ztrácel 78 %. Vlivem malého objemu prodejů, chybějící nabídky vozů z dovozu a nepříznivého vývoje na primárním trhu nových aut se v roce 2020 meziročně zvýšila také průměrná cena ojetých aut, která vzrostla o 3,19 % na 264 251 Kč.

V loňském roce automobilový trh doplatil na absenci plně zavedeného online prodejního kanálu, který vzhledem k uzavření kamenných poboček nabízel pro koncového zákazníka jedinou možnost, jak si koupit vůz. Prakticky žádný prodejce nebyl schopen zákazníkům prostřednictvím internetu krom nákupu vozu umožnit nad rámec odeslání objednávky také uzavření kupní smlouvy, potvrzení VOP, vyřízení pojištění a financování, a především pro online zcela neoddiskutovatelnou možnost vůz do 14 dnů od zakoupení vrátit. I když se většina tradičních prodejců v době krize zaměřila na posílení digitálního marketingu a svoje skladové vozy zalistovala do online nabídky, rozhodně se nejednalo o standardní online prodej, jak je známý z náročného a vysoce kompetitivního segmentu e-commerce.

„Digitalizace v automobilovém segmentu je nevyhnutelná i bez pandemie koronaviru, vždyť trh za posledních 30 let prakticky neprošel žádnou zásadní inovací. Online prodej ale ve většině případů znamenal pouze webovou prezentaci vozu a k reálnému prodeji docházelo stále fyzicky. Zákazník tak zůstal u většiny prodejců ochuzen o možnost vrácení vozu v rámci 14denní lhůty, která je pro online prodej zákonem daná,” uvedl Jakub Šulta, CEO online autotržiště Carvago. „S Carvagem se nám podařilo vybudovat plnohodnotné online tržiště, kde si zákazník koupí auto skutečně čistě přes internet – tedy jako například televizi, počítač či čerstvou zeleninu. Teď je před námi další, neméně těžký úkol – a to postupně bourat předsudky vůči nákupu aut právě prostřednictvím internetu. Nicméně našemu modelu věřím a s radostí pozoruji, jak nám po stovkách přibývají objednávky na vozy z celé Evropy. Pozitivní motivací je i úspěch jiných tržních segmentů, jako je například online nákup potravin, který se v českých domácnostech stal naprostým standardem.”  

I tak se během podzimního lockdownu trh do určité míry začal posouvat digitálním směrem a ve srovnání s jarním uzavřením kamenných poboček se prodalo o téměř 4 tisíce ojetých vozů více, což je nárůst o 179 %. Výsledkem je fakt, že si obrat celého trhu díky onlinu polepšil o více než 1 miliardu korun.

„Výběr ze 700 tisíc aut, který na našem tržišti zákazníkům přinášíme, je pouhá desetina toho, co celý evropský trh ojetin, z něhož čerpáme, nabízí. Pro představu – do Carvaga zařadíme pouhou desetinu aut, následně 3 z 5 vozů po naší certifikované kontrole CarAudit zákazníkovi doporučíme a prodáme. Tím, že je evropská nabídka ojetých vozů tak široká, můžeme si dovolit mezi vozy vybírat, a tím pádem zákazníkovi doručit opravdu kvalitní a v pravém slova smyslu bezvadný vůz. Takovéto obchodní filozofii se nabídka vozů z čistě lokálních zdrojů nikdy nemůže vyrovnat. Mnozí čeští bazaristé se navíc zdráhají přistoupit k online prodeji, protože s sebou nese zákonnou 14denní lhůtu na vrácení nevyhovujícího vozu,”, dodává Jakub Šulta a dále doplňuje: „CarAudit nám dává nejen obrovskou konkurenční výhodu, ale také jistotu v kvalitě prodávaných vozů. Tím, že vykupujeme a následně prodáváme jen skutečně kvalitní vozy, přinášíme s Carvagem na evropský trh zásadní kultivaci.”

Ojetá vs. nová auta 2020 a rozpad značek a modelů

Konec roku přál zejména registracím nových vozů, které za celý prosinec dosáhly nejlepších výsledků od roku 2016. Závěrem roku se díky posílení digitálního marketingu a online kanálů začal postupně zvedat také trh s ojetými vozy. Jeho meziroční propad obratu v prosinci již nedosahoval tak fatálních ztrát a dostal se na 78 % původního výkonu (obratu oproti prosinci v roce 2019).

Stejně jako u nových aut drží nejvyšší tržní podíl značka Škoda s 33,9 % a Volkswagen s 11,7 %. Naopak třetí pozici u ojetých aut zaujal Ford s 6,8 % a Hyundai skončil na čtvrtém místě s 4,0 %. Pátou příčku zaujal Peugeot s 3,7 %.

První dvě příčky si u nových i ojetých vozů dlouhodobě drží značka Škoda s modely Octavia (12,8 %) a Fabia (8,9 %), následuje Superb (4,4 %), Škoda Rapid (3,4 %) a Volkswagen Passat s podílem 3,1 %. Data online autotržiště Carvago rovněž ukazují odlišnost v porovnání obchodních tříd, kde na rozdíl od nových aut dominuje na prvním mírně nižší střední třída s 79% podílem, na druhém místě je kategorie SUV s 12 % a třetí pozici obsazují malé vozy s 5 %.

Zdroj : Carvago