[quote]Vloni Bonett prodal více než 13 milionu m³ stlačeného zemního plynu pro dopravu, čímž znovu překonal svůj rekord. Na celkovém objemu prodaného CNG v Česku se podílí více než 15 %! Letos se chce Bonett vedle budování sítě na CNG zaměřit i na biometan a LNG.[/quote]

Pro českou skupinu Bonett byl loňský rok opět rekordně úspěšný. Na 40 stanicích totiž prodal 13,6 milionu m³ CNG, což ve srovnání s předchozím rokem představuje nárůst o 18 procent. Bonett se tak významnou měrou podílel na rekordním objemu prodaného CNG v dopravě v České republice. Z celkových 90,4 milionu m³ si totiž „ukrojil“ více než 15 %. Mimochodem, oproti loňsku si celý český trh polepšil o 14,6 milionu m³ stlačeného zemního plynu, což představuje druhý největší meziroční skok od roku 2004.

„Rok 2019 byl pro nás opět rekordní. Těší nás zejména růst i udržení 15% podílu na domácím trhu, k tomu Bonett roste i v zahraničí, v Polsku jsme například otevřeli stanici pro 110 autobusů, a připravujeme i další zahraniční projekty,“ říká Václav Holovčák, člen představenstva společnosti Bonett Gas Investment. I v roce 2019 Bonett soustavně pracoval na rozšiřování své sítě plnicích stanic, která v současnosti čítá 40 míst. I letos bude pokračovat ve stejném tempu otvírání nových stanic, do rozvoje své sítě plánuje investovat jen v ČR půl miliardy korun, k tomu se pro skupinu otvírají i významné zahraniční investice. Celkem plánuje svou síť v ČR postupně rozšířit o dalších 10 až 15 stanic.

„Část z našich investic půjde i do projektů LNG stanic a biometanu,“ nastiňuje plány Václav Holovčák, člen představenstva společnosti Bonett Gas Investment. „Rádi bychom otevřeli co nejdříve naší první stanici na LNG, připravujeme několik takových projektů, naším cílem je stabilní růst skupiny“ dodává. Toto palivo se vůbec poprvé objevilo ve statistikách, vloni se ho prodalo 871 000 m³.

Spotřeba CNG v České republice roste nepřetržitě od roku 2004, a to díky čím dál většímu počtu veřejných plnicích stanic, kterých bylo ke dni 31.1.2020 celkem 207. Nových osobních vozidel na našich silnicích opět přibylo, v loňském roce jich bylo 25 310. Na celkové spotřebě se podílí i ekologické CNG autobusy, jejichž počet meziročně opět stoupnul na 1453. „Polovina všech autobusů na CNG je přitom plněna na technologiích dodaných naší skupinou,“ říká Václav Holovčák, člen představenstva společnosti Bonett Gas Investment.

Zdroj : Bonett

[quote]Skupina Škoda Transportation během dvou let investuje do své ostravské dceřiné firmy Škoda Vagonka miliardu korun. V projektu Nová Vagonka postaví novou lakovnu za 300 milionů korun, obráběcí centrum za 100 milionů korun nebo nové výrobní linky za 200 milionů korun. Na dvojnásobek rozšíří prostory firmy i počet zaměstnanců, ze současných zhruba 450 na 900. Oznámili to dnes předseda představenstva a prezident skupiny Škoda Transportation Petr Brzezina a předseda představenstva Škody Vagonky Martin Bednarz.[/quote]

„Nazýváme to Novou Vagonkou, protože firmu v podstatě zdvojnásobujeme. Škoda Transportation a Škoda Vagonka uzavřely řadu kontraktů, které musíme kapacitně zvládnout, a když jsme to počítali přes peníze, přes kapacity, přes plochy, tak jsme dospěli k tomu, že firmu musíme zdvojnásobit,“ řekl Bednarz.

V Ostravě montují vlaky z projektu 50 vozů v konsorciu se Siemensem pro České dráhy a také první z pěti patrových vozů pro trať Ostrava – Frenštát pod Radhoštěm. Budou tam dělat také nízkopodlažní vozy pro Lotyšsko z kontraktu za šest miliard korun i vozy pro varšavské metro ze zakázky za téměř osm miliard korun. „Pod novým vlastníkem, skupinou PPF se nám skutečně daří, jen v roce 2019 jsme podepsali zakázky za 45 miliard korun,“ uvedl Brzezina.

V současnosti jsou provozy Škody Vagonky na ploše 30.000 metrů čtverečních. Cílový stav má být 60.000 metrů čtverečních. „Některé pozemky kupujeme, některé si pronajímáme,“ řekl Bednarz.

Největší investicí bude nová lakovna. „Další z velkých investic bude obráběcí portálové centrum, které bude stát v nedaleké hale ve Vítkovicích. Bude moct obrábět až skoro 40 metrů dlouhé obrobky našich hliníkových skříní,“ řekl Bednarz.

Investice mají výrazně zvýšit výkonnost firmy. „Dneska jeden svařenec hrubé hliníkové stavby děláme za pět dní a v podstatě za jeden a půl roku budeme na maximální výkonnosti, kdy každý den z firmy vyexpedujeme jednu hrubou hliníkovou stavbu,“ řekl Bednarz.

Zdvojnásobení počtu zaměstnanců se bude týkat všech pozic. „Budeme muset nabrat 450 nových zaměstnanců v profesích od konstruktérů přes výrobní dělníky, zejména svářeče, lakýrníky, až po softwaráře v rámci naší dceřiné společnosti Škoda Digital,“ řekl Bednarz.

Nábor zaměstnanců se podle něj firmě daří. „Zatím jsme přijali během dvou měsíců asi stovku lidí. Zabýváme se i rekvalifikacemi. Zaměřujeme se primárně na český trh, nicméně pracovní agentury, se kterými spolupracujeme, nabízí i pracovníky z Polska a Slovenska,“ řekl Bednarz.

Škoda Vagonka vyrábí elektrické vlaky pro příměstskou dopravu, motorové soupravy nebo osobní přípojné vozy. Společnost je přímým pokračovatelem 120 let dlouhé tradice výroby osobních kolejových vozidel ve Studénce, do Ostravy se výroba přestěhovala v roce 2001. V roce 2005 firmu ovládla Škoda Transportation, která je od roku 2018 součástí skupiny PPF miliardáře Petra Kellnera.

Zdroj : ČTK

[quote]Studenti Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) představili dva návrhy tramvají bez řidiče jako vizi dopravy pro rok 2050. Téma jim zadala jako semestrální práci plzeňská skupina Škoda Transportation, která vyrábí tramvaje, trolejbusy, vlaky a vozy metra. Návrhy autonomních tramvají vytvořili studenti fakulty designu a umění se svými kolegy z fakult strojní, zdravotnických studií a ekonomické, řekla dnes ČTK mluvčí univerzity Šárka Stará.[/quote]

Studenti znali jen počty a skladbu cestujících a kolejovou síť vedoucí centry evropských měst. Vše ostatní mohli definovat podle vlastního uvážení. Mladí designéři, konstruktéři, odborníci na bezpečnost a ochranu zdraví a marketing navrhli v zimním semestru dvě tramvaje, které v únoru představili hodnotitelské komisi.

„Hlavními tématy bylo rozčlenění interiéru, například odstranění tyčí, aby se u dveří nehromadili cestující a zrychlil se nástup a výstup. Stroj musel být vhodný pro sériovou výrobu a reflektovat technický pokrok,“ uvedl vedoucí ateliéru produktového designu Jan Korabečný. Za 20 let podle něj vzrostla kapacita baterií o čtvrtinu a dál poroste, podobné je to u konstrukčních materiálů. „Dále je nutné počítat s tím, že přibudou starší pasažéři a lidi s handicapem,“ uvedl.

První tým navrhl tramvaj na vodíkový pohon, která by pomocí čističky ovzduší zároveň zlepšovala kvalitu vzduchu ve městě. Konstrukce počítá pro případ krizové situace se skrytým místem pro řidiče. Designér Kryštof Rozumek se zvýšenými bočnicemi snažil navodit pro sedící pocit bezpečí a zároveň zpevnit skelet vozu. Systém držení má přimět cestující uvolnit po nastoupení do vozu prostor dveří. V exteriéru použil druhý designér David Muk jednoduché zaoblené tvary se zvýrazněním prostoru dveří. Cílem bylo vytvořit tramvaj jako přátelského robota s řadou užitečných služeb, jako jsou automatizované defibrilátory.

Druhý tým zvolil bateriový pohon. Designéři Tomáš Cibulka a Tereza Machů navrhli 12metrový vůz s měchy, které slouží jako deformační zóny a pohltí energii čelního nárazu. Variabilitu interiéru zajistí vysunovací sedačky, aby vozy mohly pojmout co nejvíce pasažérů.

„Nekomplikujme a netvarujme věci, které se tvarovat nemusí. Pokud máme nalákat lidi do hromadné dopravy, musíme udělat systémové změny. Změnit dekor či tvar sedaček nestačí,“ řekl Korabečný. Podle produktového manažera Škody Jiřího Vokouna vypadají obě autonomní tramvaje skvěle. S jejich trojrozměrnými modely studenti dále pracují a pro mezinárodní workshop DESING+ na 2. dubna připraví prezentaci ve virtuální realitě.