[quote]V soutěži na nákup malého letadla pro přepravu ústavních činitelů zůstala společnost Omnipol, která nabídla ministerstvu obrany tryskáč Global 5000 kanadského výrobce Bombardier. Napsaly to Lidové noviny a deník E15. Tendr s předpokládanou cenou 661 milionů korun bez DPH však dosud není uzavřen, protože jeden ze soutěžících – švýcarská společnost STM Aircraft – se odvolal. Třetím účastníkem soutěže byla česká společnost Glomex MS, která armádě zajišťuje servis letounů Airbus A-319 a Jak-40. Všichni tři zájemci nabídli do vládní letky model Global.[/quote]

„Byl vybrán uchazeč s nejnižší nabídkovou cenou. Tendr ale dosud nebyl uzavřen, protože jedna z neúspěšných firem podala námitku a nyní běží zákonná lhůta související s jejím vypořádáním,“ řekl deníkům mluvčí ministerstva Jan Pejšek. Do ukončení celého procesu není podle něj možné poskytnout bližší informace.

Letoun Global 5000 podle Lidových novin v minulosti provozovala ruská společnost Insat Aero, která sídlí v Moskvě. Konkrétní stroj je registrován v leteckém rejstříku na Kajmanských ostrovech. Jako majitel byla 9. června 2014 uvedena společnost s ručením omezeným Adilmar Park Ltd, která má jako oficiální sídlo firmy uvedenou adresu na Britských Panenských ostrovech. Karibské souostroví je známým daňovým rájem, který se hojně využívá ke skrytí skutečných majitelů, poznamenal deník.

Armáda se v poslední době potýká kvůli poruchám či plánovaným údržbám s nedostatkem letadel, kterými by mohla přepravovat politiky. Kapacita vládní letky je podle ministerstva i ústavních činitelů nedostatečná a letka je zastaralá. Ministerstvo obrany vypsalo tendr loni v říjnu poté, co se do předchozího výběrového řízení přihlásil pouze jeden uchazeč, který nesplnil stanovené požadavky. Obrana žádala stroj schopný přepravit 14 až 19 cestujících, a to nový nebo už použitý. Má být schopen doletu více než 8000 kilometrů. Součástí tendru je i zajištění dvouletého servisu a oprav.

Armáda má nyní k dispozici dva airbusy A-319, které nejsou ekonomické pro dopravu menšího počtu cestujících. Dvěma letounům Jak-40 vyrobených na konci 70. let končí životnost a případná modernizace by byla nákladná, armáda se je proto chystá vyřadit. Před téměř 30 lety byl vyroben Challenger CL-601, který se rovněž používá na přepravu politiků. Vojáci si ale stěžují na jeho častou poruchovost.

Armáda také používá čtyři stroje CASA C-295M, které jsou však určeny především pro přepravu vojáků. Letoun má nižší dolet a v kabině je hlučný, ústavní činitele s ním proto armáda nepřepravuje.

Zdroj : ČTK

[quote]Internetový obchod a mobilní aplikaci, ve kterém si motoristé budou moci koupit a ověřit nové elektronické dálniční známky, zajistí společnost Asseco Central Europe. Ta za vytvoření systému a jeho čtyřletý provoz dostane zhruba 401 milionů korun bez DPH. Informovalo o tom dnes ministerstvo dopravy. Systém elektronických vinět začne fungovat od příštího roku, nahradí dosavadní papírové kupony. Podle experta není rok na přípravu systému příliš dlouhá doba.[/quote]

Vybraná společnost bude zodpovědná za vybudování systému, který bude zahrnovat právě e-shop a aplikaci, a následně i za její provoz do konce roku 2024. Vedle toho zajistí také provoz call centra, které bude k dispozici zákazníkům při problémech s nákupem.

Podle ředitele cloudových služeb společnosti Algotech Petra Loužeckého má internetový prodej a správa dálničních známek smysl, protože zvýší pohodlí uživatelů. Upozornil však na to, že rok na přípravu projektu není příliš dlouhá doba. „Dá se očekávat, že systém bude nárazově hodně vytížen a nelze podcenit ani technologickou a bezpečnostní část projektu, která bude důležitá z pohledu zákaznické spokojenosti,“ řekl. Zejména po spuštění systému a při vyřizování případných problémů tak podle něj bude důležitá úloha call centra. „Z tohoto pohledu dává smysl tendrování na čtyři roky,“ dodal Loužecký.

Stát rozdělil systém elektronických dálničních známek do několika částí. Vybudování a provoz internetového obchodu a aplikace je jednou z prvních částí, která zná provozovatele. Stát ho vybral bez veřejné soutěže.

V současnosti je těsně před uzavřením další zakázka na zajištění provozu prodejních míst elektronických vinět. Tu už SFDI uspořádalo v rámci soutěže. SFDI v ní vybralo zatím nespecifikovaného dodavatele, nyní běží lhůta pro neúspěšné zájemce pro podání námitek proti podmínkám soutěže. V případě, že nikdo námitky nepodá, uzavře fond s vítězem smlouvu. SFDI vybere vítěznou společnost podle nejvýhodnější ceny.

Elektronické známky zcela nahradí dosavadní papírové kupony. Stát si od nich slibuje snížení nákladů na provoz systému. Elektronické známky budou navázány na registrační značku auta. Oproti současnosti budou roční známky platit celých 365 dní bez ohledu na kalendářní rok. Elektronické známky fungují i v okolních státech, mimo jiné na Slovensku nebo v Maďarsku. V Rakousku platí současně papírové i elektronické známky.

Za dálnice se v Česku prostřednictvím časových kuponů platí od roku 1995, elektronické mýtné pro kamiony bylo spuštěno v roce 2007. V roce 2018 stát za dálniční známky vybral 5,16 miliardy korun, o rok dříve byly výnosy z prodeje vinět kolem pěti miliard korun. I přes elektronizaci systému dálničních poplatků by minimálně ještě pro rok 2021 měly zůstat ceny kuponů stejné jako nyní. Motoristé v současnosti zaplatí 1500 korun za roční, 440 korun za měsíční a 310 korun za desetidenní kupon.

Zdroj : ČTK

[quote]Jen deset centů z každého eura zaplaceného prostřednictvím mýta za využívání zpoplatněných úseků silnic na Slovensku bylo v letech 2014 až 2018 použito na výstavbu nových dálnic. Vyplývá to ze zprávy slovenského Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který závěry svého zkoumání zveřejnil před dvěma měsíci. Zjištění úřadu je jedním z důvodů, kvůli kterým teď na Slovensku nespokojení autodopravci blokují část hraničních přechodů.[/quote]

„NKÚ na základě kontroly upozorňuje na neefektivní a nehospodárně nastavený systém, a také na vážná rizika do budoucna. Ta souvisejí s vlastnictvím celého technického zázemí pro výběr mýta, a z toho vyplývající omezené možnosti NDS (Národní dálniční společnosti – pozn. ČTK) při rozhodování o provozovateli mýta po roce 2022, kdy smlouva se společností SkyToll skončí,“ píše slovenský NKÚ ve zprávě z 22. listopadu loňského roku.

Záznamy slovenské databáze FinStat ukazují, že společnost SkyToll v roce 2018 hospodařila se ziskem 20,95 milionu eur (528,8 milionu Kč), což byl proti předchozímu roku nárůst 42 procent. Tržby se zvýšily o dvě procenta na 74,43 milionu eur (1,9 miliardy Kč). Hrubá marže, což je důležitý ukazatel, který vyjadřuje, kolik procent z tržeb firmě zůstane po zaplacení nákladů, činila 55,6 procenta.

Slovenští autodopravci od nedělního večera začali znovu blokovat některé úseky silnic, včetně hraničních přechodů s Českou republikou. Unie autodopravců Slovenska (UNAS) mimo jiné požaduje snížení silniční daně pro kamiony o polovinu. V reakci na zprávu NKÚ také žádají pozastavení mýtného systému. Společnost SkyToll jej provozuje od roku 2010.

„Platby mýta za devět let dosáhly částky více než 1,576 miliardy eur (39,8 miliardy Kč). Z této sumy odešlo za uvedené roky na účet společnosti SkyToll až 48 procent, to je 760 milionů eur (19,2 miliardy Kč). Tato suma byla už v roce 2018 vyšší o 44 milionů eur než stanovená cena za komplexní služby výběru mýta za roky 2010 až 2022. Na účty jiných smluvních partnerů odešlo z výběru mýta 108 milionů eur, zbývající částku 709 milionů eur získala NDS,“ píše se ve zprávě NKÚ.

Kontrola použití čistého výnosu z mýta podle NKÚ rovněž ukázala, že se v plné míře neplní příslušné vládní usnesení, které Národní dálniční společnosti ukládalo, aby po splacení investičních nákladů na budování mýta šel celý čistý výnos na rozvoj silniční infrastruktury ve vlastnictví NDS. Kontrolní úřad proto upozornil vládu, že společnost ani v období, kdy jsou investiční náklady budování mýta splaceny, nepoužívá čistý výnos ve smyslu tohoto záměru.

Za výrazně problematické označil kontrolní úřad i vlastnictví majetku v rámci systému mýta. „Stát, který prostřednictvím NDS zaplatil za vybudování mýtného systému 256 milionů eur (6,5 miliardy Kč), nevlastní nejen technická zařízení, ale ani systém jako takový. Mýtný systém je i po jeho zaplacení NDS ve vlastnictví SkyTollu,“ píše se ve zprávě slovenského kontrolního úřadu. Takový stav je podle kontrolorů v rozporu s principy hospodárnosti.

„Otázkou je také možné porušení povinností při správě cizího majetku ze strany klíčových manažerů NDS či resortu dopravy – lidí, kteří připravovali soutěžní podklady a smlouvu se společností. Skutečnost, že NDS není vlastníkem majetku mýtného systému, bude podle kontrolního úřadu zásadním způsobem ovlivňovat rozhodování NDS o prodloužení smlouvy se SkyTollem,“ uvedl úřad. Smlouva platí do konce roku 2022 a je možné ji prodloužit až do roku 2027.

Zdroj : ČTK