Neděle, 15 června, 2025
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 902

Stavba plavebních stupňů na Labi začne nejdřív za 4 roky

Od
Michaela Drábková
-
Stavba klíčových plavebních stupňů na Labi u Děčína a Přelouče začne nejdříve za čtyři roky. Obě stavby stále nemají platná povolení. ČTK to řekl šéf Ředitelství vodních cest (ŘVC) Lubomír Fojtů. Chybějící plavební stupně jsou podle rejdařů jedním z hlavních problémů vodní dopravy v ČR. O stavbě jezů se hovoří už přes 20 let.

Jez u Děčína, který má přispět k lepší splavnosti řeky pro nákladní lodě, měl být podle dřívějších předpokladů hotov kolem roku 2021. Stát se však při přípravě stavby potýká s problémy zejména okolo vyhodnocení dopadů na životní prostředí (proces EIA). V této souvislosti loni rozhodovala Správa národního parku České Švýcarsko o stanovení možných opatření, které měly kompenzovat nepříznivé vlivy stavby na životní prostředí. Správa ale došla k závěru, že dopady stavby na krajinu nelze v tuzemsku dostatečně kompenzovat.

Další postup v přípravě stavby je tak stále zablokován. Vláda proto zadala ministru životního prostředí Richardu Brabcovi (ANO), aby případná kompenzační opatření realizovatelná mimo ČR projednal s Evropskou komisí a s Německem.

Podobná je situace okolo stavby plavebního stupně u Přelouče, kde možný termín Fojtů odhadl stejně jako u Děčína na roky 2023 až 2025. Stavba přitom podle ředitele ŘVC již v minulosti stavební povolení získala, to však u soudu napadli aktivisté. Stavba v minulosti měla už i platnou EIA, ta však kvůli legislativním změnám propadla. V současnosti se proto zpracovávají podklady pro novou EIA, které zahrnují i nově vytvořené území Natura 2000 v oblasti, což je soustava chráněných evropských území. Podle ŘVC je tak třeba stavbu adaptovat na nové podmínky, což zabere další čas.

Rejdaři volají po urychlené stavbě obou jezů mnoho let. Nedostatečná dopravní infrastruktura na Labi má podle nich fatální dopady na tuzemskou lodní dopravu. Rejdaři tak převážejí každý rok méně zboží, na čemž tratí desítky až stovky milionů korun ročně. V roce 2017 rejdaři převezli 1,567.700 tun nákladu, meziročně o zhruba 210.000 tun méně. Pokles pokračoval i loni.

Plavební stupně u Děčína a Přelouče byly zařazeny do seznamu staveb, na které se vztahuje novela zákona o urychlení výstavby dopravní a jiné infrastruktury.

Zdroj : ČTK

Letos bude pokračovat příprava mýta nebo liberalizace železnice

Od
Michaela Drábková
-
K nejzajímavějším tématům v dopravě bude v roce 2019 patřit příprava na vybudování nového mýtného systému, který konsorcium CzechToll/SkyToll spustí od roku 2020. Zároveň se do letošního roku přesunou i spory kolem mýtného tendru. Pokračovat bude také liberalizace železniční dopravy, kraje vyberou nové provozovatele svých tratí. Další rekord očekává i pražské letiště. Řada událostí z roku 2018 bude mít dohru i v roce 2019.

Rok 2019 bude poslední, kdy bude provozovatelem mýta rakouská firma Kapsch. Nový systém už bude od roku 2020 zajišťovat konsorcium CzechToll/SkyToll, které dostane za celkem desetiletý provoz 10,75 miliardy Kč. Společnost avizovala, že v letošním roce se bude věnovat přípravám a budování nového satelitního systému.

Pokračovat bude ovšem také spor okolo mýtného tendru. Firma Kapsch je odhodlána uplatňovat své námitky vůči průběhu soutěže u soudu, případně i arbitráže nebo Evropské komise. Námitky rakouské společnosti loni zamítl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, podnik však s rozhodnutím nesouhlasí, stát podle něj při tendru pochybil.

Nový mýtný systém bude navíc rozšířen na dalších 900 kilometrů silnic první třídy. Na nich však podle dohody ministerstva dopravy a samospráv bude moci být uplatněná nulová sazba. O konkrétních úsecích, kde se tak stane, rozhodnou samotné kraje a obce v průběhu letošního roku.

Liberalizace železnic i změny legislativy

Do další fáze by měla pokročit také liberalizace železniční dopravy. Část tratí, které si objednávají stát a kraje, byla rozdělena mezi dopravce už loni, o většině regionálních tratí se však bude rozhodovat až letos. Už nyní je ovšem jasné, že České dráhy část tratí, kde dosud jezdí, opustí. Současné smlouvy vyprší na konci roku 2019.

Očekává se také řada legislativních změn. Jedna z nejdůležitějších by měla navázat na loňskou novelu zákona o urychlení dopravních staveb. Ministerstvo dopravy v ní nově navrhuje kauce za každé odvolání proti rozhodnutí o umístění nebo povolení stavby. Dopravní stavby by navíc mohly být nově umístěny a povoleny v jediném řízení. Loňská úprava kromě jiného už obsahuje seznam dopravních staveb, u nichž se má usnadnit vyvlastňování pozemků pomocí takzvaného mezitímního rozhodnutí. Zavedla také fikci souhlasu, která má úřady přimět k tomu, aby konaly rychleji.

Nákladní dopravci budou netrpělivě očekávat vývoj unijní legislativy v oblasti pravidel pro vysílání pracovníků. Tuzemské firmy kritizují postup západoevropských zemí, které na řidiče kamionů tato pravidla uplatňují, podle dopravců jde o protekcionismus. Česko prosazuje vyjmutí nákladní silniční dopravy z norem pro vysílání pracovníků. O přesné podobě unijních norem by se mělo rozhodnout v tomto roce.

Rekordní čísla znovu očekává Letiště Praha. To by se za loňský rok mělo poprvé přiblížit k hranici 17 milionů odbavených cestujících za rok, v letošním roce by se tento počet mohl podle odhadů ještě zvýšit o několik procent. Pomoci by k tomu podle letiště mohly i nové linky, k těm nejočekávanějším patří přímá linka United Airlines do Newarku v USA.

Zdroj : čtk

Pohonné hmoty opět zlevnily, od minulé středy o desítky haléřů

Od
Michaela Drábková
-
Pohonné hmoty v Česku osmý týden zlevňují. Průměrná cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 klesla proti minulé středě o 25 haléřů na 31,70 koruny za litr. Nafta zlevnila o 31 haléřů na 32,23 Kč/l. Vyplývá to z údajů firmy CCS, která ceny sleduje. Loni byly na začátku roku pohonné hmoty lacinější, benzin zhruba o korunu a nafta o více než dvě koruny.

Nafta je dražší než benzin od začátku loňského listopadu, předtím tomu tak bylo naposledy v březnu 2015. Za podobné ceny jako nyní se pohonné hmoty prodávaly loni v květnu. Podle analytiků budou ceny benzin a nafta klesat i nadále. „V dalším týdnu budou pohonné hmoty v ČR dále zlevňovat, i když pomalejším tempem než v uplynulých sedmi dnech. Ceny jak benzinu, tak nafty poklesnou o dalších 15 až 20 haléřů na litr,“ uvedl hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

Důvodem je podle něj pokles cen ropy na světových trzích, způsobený nyní zejména obavou z letošního citelného zpomalení americké a potažmo světové ekonomiky. „Takové zpomalení by trvaleji oslabilo poptávku po ropě a působilo tudíž ve směru jejího dalšího zlevňování. Barel ropy Brent se přitom v posledním loňském čtvrtletí propadl až o 40 procent. Na začátku října se prodával za více než 86 dolarů, během Vánoc za ceny kolem 50 dolarů,“ dodal Kovanda.

Podle analytika Finlordu Borise Tomčiaka zaznamenala cena ropy největší kvartální pokles od roku 2014. „Důvodem je přebytek komodity na trhu, jelikož se významně zvýšila produkce kolem Perského zálivu, v Rusku a zejména v USA. Kartel OPEC (Organizace zemí vyvážejících ropu) se už před několika týdny domluvil spolu s Ruskem a dalšími nečlenskými zeměmi na opětovném snížení produkce o 1,2 milionu barelů ropy denně. To by mělo stačit na stabilizaci trhu a odstranění přebytku,“ míní Tomčiak.

Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček připomněl, že na začátku letošního roku přišel kartel OPEC o Katar, který z organizace vystoupil. „Katar se chce dle oficiálních informací soustředit na vývoz zemního plynu. Nicméně není žádným tajemstvím, že mezi Katarem a Saúdskou Arábií, která je dominantní zemí kartelu OPEC, panují dlouhodobé konflikty,“ uvedl.

Podotkl, že Saúdská Arábie dokonce obvinila Katar z podpory terorismu. „Přestože Katar tvořil jen zanedbatelnou část celkové produkce ropy v rámci členských zemí OPEC, jeho odchod není pro kartel dobrým signálem. Síla Organizace zemí vyvážejících ropu postupně klesá, což zřejmě povede k užší spolupráci s Ruskem,“ dodal.

Nejdražší paliva z celého Česka zůstávají nadále v Praze, kde za benzin řidiči zaplatí v průměru 32,84 koruny za litr a za naftu 33,09 koruny za litr. V žádném jiném kraji nestojí litr dieselu více než 33 korun. Naopak nejlevněji vyjdou pohonné hmoty v Jihočeském kraji. Tamní čerpací stanice prodávají benzin v průměru za 31 Kč za litr. Naftu tam lze pořídit za 31,50 Kč.

Zdroj : ČTK

Loď u Nizozemska ztratila desítky kontejnerů, zboží je na plážích

Od
Michaela Drábková
-
Zřejmě v důsledku nepříznivého počasí ztratila obří nákladní loď plující Severním mořem nejméně 270 kontejnerů s nákladem, které pak začal příboj odnášet k plážím ostrovů na severu Nizozemska. Informuje o tom dnes místní televize RTL, která se odvolává na informace pobřežní stráže. K břehům ostrovů Terschelling, Vlieland a Ameland donesly vlny tisíce předmětů – od hraček, přes velkoplošné televize až po součásti automobilů.

„Kam se podíváte, tam leží nějaké věci. Celá pláž je plná, jsou tady i nerozbalené výrobky IKEA. Všichni to všechno sbírají, na pláži je možná 200 džípů s vozíky,“ popsal situaci na Terschellingu Rimbaud Laperre, který je tam na návštěvě u rodiny.

Kontejnery převážela loď MSC ZOE plující pod panamskou vlajkou. V roce 2015, kdy byla výroba lodi dokončena, se plavidlo zařadilo mezi největší nákladní lodě na světě. Může vézt náklad až 19.000 kontejnerů. Alespoň 270 jich podle nizozemské pobřežní stráže spadlo z paluby nedaleko německého ostrova Borkum, mořské proudy a vítr pak některé z nich donesly až k nizozemským ostrovům.

Fotografie na webu RTL ukazují vyplavené dřevěné židle, boty, oblečení, hračky nebo komponenty aut. Je vidět i muž, jak odnáší na pevninu televizi zabalenou v polystyrenu. Nezvyklý úkaz podle místních médií přitáhl na pláže stovky lidí. „Na Terschellingu je to skutečná zlatá horečka, lidé tady šílí!“ řekl Laperre.

Pobřežní stráž ale před prozkoumáváním vyplavených kontejnerů varuje. Nejméně ve třech kovových boxech, které se odpoledne stále nacházely na hladině Severního moře, byly totiž v barelech převáženy chemikálie, které by pro člověka mohly být nebezpečné.

Zdroj : ČTK

Většina tuzemských řidičů si za mýto v Německu výrazně připlatí

Od
Michaela Drábková
-
Zavedení mýtného pro osobní automobily v Německu bude pro české motoristy znamenat velké zdražení cest do sousední země. Kvůli stáří vozového parku a vysokým emisím totiž bude velká část vozů spadat do skupiny s nejvyšším zpoplatněním. ČTK to dnes řekl mluvčí ÚAMK Igor Sirota. Průměrné staří tuzemských vozů se pohybuje okolo 15 let.

Spolkový ministr dopravy Andreas Scheuer (CSU) dnes oznámil, že mýtné pro osobní auta bude zavedeno od října 2020. Německo počítá s tím, že výše mýtného pro osobní auta se bude lišit podle objemu motoru a množství emisí, které produkuje. Desetidenní poplatek se bude pohybovat v rozmezí od 2,5 eura do 25 eur (64 až 644 Kč), nejdražší roční mýtné pro vozy s vysokou produkcí emisí bude stát 130 eur (3347 Kč).

Podle Siroty zatím není zřejmé, jestli se zpoplatnění bude týkat i příhraničních silnic první třídy. Ty často využívají zejména Češi, kteří jezdí do Německa za prací. Konkrétní úseky silnic prvních tříd, které budou zpoplatněny, Německo teprve vybere. V minulosti ovšem Německo podle Siroty zvažovalo, že právě příhraniční silnice by mohly být s ohledem na velký podíl řidičů ze zahraničí zdarma.

Pokud by však platilo mýtné i na příhraničních silnicích, může zavedení mýtného vést i k objíždění zpoplatněných tras po menších silnicích. To by podle Siroty využívali právě řidiči dojíždějící do Německa kvůli práce. Denně z Česka dojíždí za prací přes 10.000 řidičů.

Zpoplatnění německých dálnic v minulosti kritizovaly některé sousední státy včetně České republiky. Podle nich je mýtné nastaveno diskriminačně, Rakousko kvůli tomu Německo dokonce zažalovalo. Důvodem je to, že mýtné budou fakticky platit jen zahraniční řidiči. Majitelé aut registrovaných v Německu mýtné sice také zaplatí, posléze se jim ale o tuto částku sníží daň z motorových vozidel, kterou už nyní přispívají na rozvoj zdejší dopravní infrastruktury. Evropská komise však námitky Rakouska zamítla.

Německé ministerstvo dopravy si od zavedení poplatků slibuje čistý roční příjem kolem 500 milionů eur (12,8 miliardy Kč). Někteří odborníci to ale zpochybňují a tvrdí, že systém může být i ztrátový.

Zdroj : ČTK

Investice do komerčních nemovitostí letos klesly zhruba o pětinu

Od
Michaela Drábková
-
Investice do komerčních nemovitostí v Česku letos klesly meziročně zhruba o pětinu na 2,8 miliardy eur (72,5 miliardy korun). Podíl českých investorů činil dvě třetiny. Z celkového objemu se 60 procent proinvestovalo v Praze, zbytek v regionech. Vyplývá to z údajů realitní poradenské firmy Cushman & Wakefield, které má ČTK k dispozici.

„Přestože celkový objem uskutečněných transakcí v roce 2018 klesne, nelze to přisuzovat nedostatku zájmu o komerční nemovitosti v Česku. Naopak trh je velmi aktivní a zájem investorů neustupuje. Česko se stává mezinárodně vyspělým trhem, který je stabilní a pro investory dostatečně předvídatelný. Předešlé dva roky byly výjimečně bohaté na velké transakce,“ uvedl vedoucí investičního týmu Cushman & Wakefield Michal Soták.

Přestože objem investic klesl o 20 procent, počet transakcí byl podle něj i nadále vysoký. Čeští investoři proinvestovali dokonce dvakrát více než v roce 2017. „Silnému investičnímu trhu na poli komerčních realit nahrává také rekordně nízká neobsazenost kanceláří a skladů a rostoucí tržby v obchodních centrech,“doplnil Soták. Největší realitní transakcí roku je prodej tří průmyslových parků CTP německému investorovi Deka Immobilien za 460 milionu eur (11,9 miliardy korun).

Podíl volných kanceláří v Praze na konci září meziročně klesl o 1,6procentního bodu na 6,1 procenta. Ještě v polovině roku 2015 byl 16,8 procenta. Podíl volných průmyslových hal a skladů v Česku na konci třetího čtvrtletí sice mírně vzrostl na 4,3 procenta, za poslední tři roky se však drží přibližně na stejné úrovni.

Zatímco v roce 2017 dominoval investičnímu trhu maloobchod, letos se nejvíce obchodovaly kanceláře.„Retailové nemovitosti jsou momentálně v rukou dlouhodobých investorů, v nabídce je proto nějakou dobu investoři neuvidí. To je také důvodem, proč se tento rok neuskutečnilo více velkých transakcí. Vysoká poptávka po kancelářských nemovitostech v Praze se odrazila i v jejich cenách,“ sdělil Soták.

Také v příštím roce se budou podle něj na trhu realitních investic nejvíce obchodovat kanceláře, uskuteční se několik větších transakcí. „Do skladby kapitálu vedle českého a západního významně zasáhne kapitál asijský,“ dodal Soták

Zdroj: ČTK

Soud vyhlásil úpadek strojírenského Inekonu, firma chce exekuci

Od
Michaela Drábková
-
Pražský městský soud před Vánocemi vyhlásil úpadek strojírenské skupiny Inekon Group. Pražská firma dluží víc než 118,5 milionu korun. Podle Inekonu by se pohledávky měly vymáhat v exekuci, protože její podíl v čínské firmě Tong Hao Railway Vehicles má vyšší hodnotu než dluh a jeho exekučním prodejem by bylo možné věřitele uspokojit. Inekon se může proti rozhodnutí soudu odvolat. Vyplývá to z listin založených v Insolvenčním rejstříku.

Městský soud v Praze o úpadku rozhodl 20. prosince. V insolvenčním řízení byl Inekon od poloviny srpna. Soud ho zahájil na návrh pražské společnosti Gomanold, která letos v únoru převzala pohledávku vůči Inekonu od UniCredit Bank. Výše pohledávky přesahuje 102 milionů korun. Banka v červnu 2015 uzavřela smlouvu s Inekonem o úvěrové lince do výše 130 milionů korun, kterou Inekon zcela využil.

Podle soudu se do insolvenčního řízení přihlásilo 13 věřitelů Inekonu. Gomanold v insolvenčním návrhu argumentoval dluhem po splatnosti téměř 388.000 korun vůči společnosti DAKO-CZ za součástky kolejových vozidel nebo skoro dva miliony korun vůči firmě Alfa Union za komponenty pro tramvaje. Za nájem a energie Inekon dluží 12 milionů korun ostravské společnosti EKOVA ELECTRIC, uvedl Gomanold.

Inekon před vyhlášením úpadku poukazoval na svůj podíl 17 procent v čínské firmě Tong Hao Railway Vehicles, kterému odpovídá vklad deset milionů dolarů (zhruba 225 milionů Kč) do základního jmění čínského podniku. „Zpeněžením tohoto podílu v exekuci by tedy bylo možné uhradit celou pohledávku insolvenčního navrhovatele i nesporné pohledávky přihlášených věřitelů,“ uvedl Inekon.

Strojírenská skupina také uvedla, že brzy očekává vymožení čtyř milionů eur (103 milionů Kč) za modernizaci tramvají pro bulharské město Sofia a že získá také víc než 393.000 eur (cca deset milionů korun) za modernizaci kolejových vozidel pro rakouský Salcburk. Inekon poukázal i na sjednané dodávky cementáren do Egypta a Iráku, které ale zatím komplikuje politická situace v těchto zemích. Podle soudu ale Inekon „neprokázal existenci žádného konkrétního majetku, jenž by mohl bez obtíží sloužit k uspokojení věřitelů“.

Insolvenčním správcem soud stanovil Ivo Šotka. Vyzval také věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili do dvou měsíců. Jednání k přezkoumání přihlášených pohledávek a schůze věřitelů bude 26. března 2019.

Inekon Group podle svého webu vznikla v roce 1990 jako ryze soukromá česká firma, která se původně věnovala hlavně vývozu kolejových vozidel a dovozu surovin pro chemický průmysl. Později začala vyrábět a modernizovat tramvaje a vyvážet investiční celky, jako jsou elektrárny, průmyslová zařízení a čistírny odpadních vod. Zajišťovala také dodávky pro nemocnice a další zdravotnická zařízení. Podle informací sdělených soudu má firma víc než 50 zaměstnanců.

Skupina podle výroční zprávy za rok 2016 zvýšila čistý zisk na 148,3 milionu korun ze 76,7 milionu o rok dřív. Obrat Inekonu předloni stoupl na 907 milionů korun z 344 milionů v roce 2015. Čísla za loňský rok skupina zatím nezveřejnila.

Zdroj : ČTK

V loňském roce byly dokončeny čtyři kilometry nových dálnic

Od
Michaela Drábková
-
V loňském roce byly v Česku dokončeny čtyři kilometry nových dálnic. Na rekonstruované dálnici D1 stavební firmy předaly k užívání 26 kilometrů. Dokončeno bylo také 15 kilometrů silnic první třídy. ČTK to dnes sdělily ministerstvo dopravy a Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Sněmovní opozice pomalé tempo výstavby kritizuje. Ministr dopravy Dan Ťok (za ANO), který je ve funkci víc než čtyři roky, poukazuje na to, že jeho předchůdci přípravu staveb zastavili.

Vláda v programovém prohlášení 2017 uvedla, že chce do roku 2021 zprovoznit 210 kilometrů dálnic, z toho 110 kilometrů nových a 100 kilometrů opravené D1. V letošním roce zahájily stavební firmy stavbu 54 kilometrů nových dálnic a 16 kilometrů silnic první třídy. Na rekonstruované D1 to bylo 21 kilometrů.

Vláda je kvůli pomalé výstavbě a opravám silnic dlouhodobě terčem kritiky, podle expertů je tempo výstavby pomalé i nyní. Například podle analytika společnosti Cyrrus Petra Pelce je problém především v přípravné fázi, která v Česku trvá zpravidla více než deset let. V letech 2018 až 2020 předpokládá Pelc výstavbu zhruba 50 kilometrů dálnic.

Kritikou nešetří ani opozice. „Když se ministr vymlouvá na své předchůdce první rok ve funkci, je to standardní. Druhý rok je to už drzost. Nevím, jak nazvat ´odvahu´ svádět svoji neschopnost na své předchůdce pátým rokem ve funkci,“ napsal o víkendu na twitteru šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek. Ťok oponoval, že Kalousek jako ministr financí stopnul peníze na přípravu staveb a teď si stěžuje, že nejsou. Ministerstvo dopravy se kritice brání také poukazem na délku zahájených silničních staveb.

V současné době je rozestavěno 192 kilometrů dálnic (včetně oprav na D1) a silnic prvních tříd. Na nové úseky dálnic připadá zhruba 70 procent. Nejdelšími úseky jsou Hradec Králové – Smiřice na D11 (15,46 km), Časy – Ostrov na D35 (14,7 km) a Přerov – Lipník na D1 (14,32 km).

„Nejvíce rozestavěnými dálničními stavbami jsou a v příštím roce budou brněnská D1, jihočeská D3, karlovarská D6, chomutovská D7, hradecká D11, ale také obchvat Frýdku-Místku na D46 a D56, pokračování dálnice D48 nebo obchvat Otrokovic na D55,“ uvedl mluvčí ministerstva dopravy Zdeněk Neusar.

K zahájení stavebních prací je podle něj na příští rok připraveno dalších 172 kilometrů dálnic a silnic první třídy.

Seznam rozestavěných dálnic a silnic první třídy v ČR:

Stavba Délka (km)
D1 Přerov – Lipník 14,32
D1 Humpolec – Větrný Jeníkov – modernizace 13,58
D1 Mirošovice – Hvězdonice – modernizace 7,65
D3 Bošilec – Ševětín 8,14
D3 Ševětín – Borek 10,68
D6 Lubenec – obchvat 4,86
D6 Nové Strašecí – Řevničov 5,55
D6 Řevničov – obchvat 4,20
D11 Hradec Králové – Smiřice 15,46
D11 Smiřice – Jaroměř 7,15
D35 Časy – Ostrov 14,70
D46 Olšany – mimoúrovňová křižovatka 1,10
D48 Frýdek-Místek – obchvat 8,57
D48 Rybí – Rychaltice 11,53
D55 Otrokovice – jihovýchodní obchvat 3,14
D56 Frýdek-Místek – připojení na D48 2,31
I/11 Opava – severní obchvat 1,63
I/11 Ostrava – Rudná – hranice okresu Opava 6,66
I/13 Třebušice – mimoúrovňová křižovatka 1,35
I/15 Kravaře – obchvat 2,72
I/16 Slaný – Velvary 12,90
I/19 Kámen – obchvat 2,41
I/21 Nová Hospoda – Kočov 2,95
I/21 Trstěnice – Drmoul 5,02
I/38 Znojmo – obchvat 3,54
I/41 Brno – zkapacitnění ulice Dornych 1,33
I/42 Brno – velký městský okruh Žabovřeská I 1,80
I/53 Lechovice – obchvat 4,60
I/55 Přerov-Předmostí – mimoúrovňová křižovatka s ČD 1,46
I/57 Krnov – severovýchodní obchvat 7,75
I/58 Příbor – Skotnice 2,97
Celkem 192,05
Z toho dálnic 132,98
Z toho silnic I. třídy 59,07

Zdroj: ministerstvo dopravy

Obětí loňských dopravních nehod je 571, upřesnila policie

Od
Michaela Drábková
-
Při dopravních nehodách loni v Česku zemřelo 571 lidí, což je o 69 víc než o rok dřív. Předběžná čísla ze Silvestra dnes pro ČTK upřesnil ředitel dopravní policie Tomáš Lerch. Tragická bilance je nejhorší za tři roky. V samotném prosinci se počet usmrcených proti předchozímu roku zvýšil o šest na 51. Úplné údaje o nehodách a jejich následcích dopravní policie zveřejní na tiskové konferenci 8. ledna.

Lerch dnes upřesnil předběžné a neúplné číslo ze silvestrovského odpoledne. V nemocnici podle středočeské policie zemřel řidič, který na Silvestra odpoledne sjel do rybníka Harasov na Mělnicku.

Obětí nehod za celý rok bylo naposledy více v roce 2015, kdy na českých silnicích zahynulo 660 lidí. V následujících dvou letech mrtvých ubývalo na 545 předloni a 502 v loňském roce.

Usmrcených bylo loni podle dostupných informací nejvíc v srpnu a září, kdy při dopravních nehodách zemřelo shodně 64 lidí. Nejméně obětí si vyžádal únor, bylo jich 21. Následoval březen s 28 mrtvými.

Podle organizace Besip, která v Česku koordinuje bezpečnost silničního provozu, se na negativní bilanci loňského roku nejvíce podepsaly fatální nehody motocyklistů a obětí přibylo také mezi chodci. Mezi nejčastější příčiny tragických nehod patřila nepřiměřená rychlost a nepozornost řidičů. V počtu usmrcených na milion obyvatel je ČR zhruba v průměru Evropské unie na 15. příčce, uvedl Besip.

V prosinci si nejvíce obětí podle dostupných čísel vyžádal den před Štědrým dnem, bylo jich pět. Dva lidé 23. prosince zemřeli při srážce převozové sanitky a osobního auta u obce Nové Heřminovy na Bruntálsku. Čtyřicetiletá řidička zahynula na Svitavsku po nárazu auta do stromu, 89letý řidič u Semil narazil do betonové propusti. V Brně osobní auto srazilo sedmačtyřicetiletého muže, který zemřel při převozu do nemocnice.

Úmrtí při dopravních nehodách v České republice:

Rok Počet usmrcených
2018 571
2017 502
2016 545
2015 660
2014 629
2013 583
2012 681
2011 707
2010 753
2009 832
2008 992
2007 1123

Zdroj: Policie ČR

Ambiciózní projekt československého letadla L-610 skončil fiaskem

Od
Michaela Drábková
-
Letadla L410 a L610 (na snímku) rozšíří sérii odolných užitkových letadel americké firmy Ayres Corporation. Viceprezident a ředitel mezinárodního prodeje Ayres Henry Guthrie prohlásil, že z Letu Kunovice udělá Ayres "výrobce letadel na světové úrovni". (ČR-USA-strojírenství-Let-Ayres)

Čtyřicetimístný dopravní letoun L-610 měl být chloubou československého leteckého průmyslu. Stroj z dílen kunovického Letu, jehož prototyp poprvé vzlétl 28. prosince 1988, se však v důsledku rozpadu východního bloku a následných finančních potíží výrobce nikdy nedočkal sériové produkce.

Požadavek na vývoj největšího dopravního letadla, jaké kdy bylo v Československu zkonstruováno, vzešel ze Sovětského svazu. Tamější letecký přepravce Aeroflot měl totiž dobré zkušenosti s provozem devatenáctimístných strojů L-410 Turbolet, vyznačujících se svou nenáročností a spolehlivostí.

Požadavek na vývoj největšího dopravního letadla, jaké kdy bylo v Československu zkonstruováno, vzešel ze Sovětského svazu. Tamější letecký přepravce Aeroflot měl totiž dobré zkušenosti s provozem devatenáctimístných strojů L-410 Turbolet, vyznačujících se svou nenáročností a spolehlivostí.

Ačkoliv kunovičtí inženýři mohli vyjít z poznatků nasbíraných během vývoje zmíněné čtyřistadesítky, stroj s dvojnásobnou kapacitou, přetlakovou kabinou a integrálními palivovými nádržemi v křídlech znamenal vypořádat se s řadou nových problémů. Ty plynuly i z toho, že objednavatel několikrát pozměnil technické zadání.

Výsledkem úsilí českých a částečně i ruských konstruktérů byl skoro 26 metrů dlouhý hornoplošník, poháněný dvojicí turbovrtulových motorů M-602 z pražského Motorletu. Vzhledově byl letoun podobný menší L-410, včetně charakteristických „kapes“ ve spodní části trupu, do nichž se zatahoval mechanismus zadního podvozku. Na první pohled odlišujícím znakem šestsetdesítky pak byla ocasní plocha ve tvaru písmene „T“. Kromě konfigurace pro 40 cestujících vznikla i nákladní, smíšená a další varianty.

Prototyp letounu poprvé vzlétl z kunovického letiště těsně před koncem roku 1988. Veřejnosti se stroj představil první únorový den následujícího roku.

Celkem bylo vyrobeno šest prototypů původní verze, označované jako L-610M. Dva z nich posloužily k předepsaným pevnostním a únavovým zkouškám, které byly nutnou podmínkou pro zařazení letadla do civilního i vojenského provozu. Výroba prvních sériových kusů měla začít v roce 1990, ale plány přerušil rozpad východního bloku.

Ztrátu odbytišť v zemích Rady vzájemné hospodářské pomoci, pro něž byl letoun určen, se společnost Let pokusila kompenzovat průnikem na nové trhy. Proto vnikly dva prototypy verze L-610G, která byla vybavena americkými motory General Electric, odlišnými vrtulemi (čtyřlisté od firmy Hamilton Standard, namísto původních pětilistých avií) a západní avionikou.

Modernizovaná šestsetdesítka se v roce 1997 představila na aerosalonu ve francouzském Le Bourget, ale ani na její sériovou výrobu nedošlo. Příčinou byly finanční potíže, do nichž se akciová společnost Let dostala.

Téměř dokončený projekt L-610G nezachránila ani americká firma Ayres Corporation, která vstoupila do kunovického podniku v polovině roku 1998 a letadlo nějaký čas neúspěšně nabízela pod názvem Ayres 7000. Několikrát se sice objevily zprávy o údajných vážných zájemcích, žádný kontrakt však nebyl realizován a vývoj letadla nakonec definitivně skončil. Kdysi ambiciózní projekt tak má smutnou bilanci: pouhých osm dokončených prototypů.

Zdroj : ČTK

1...901902903...1 076Strana 902 z 1 076

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253