Sobota, 22 listopadu, 2025
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 910

ŘSD vypíše tento měsíc osm soutěží za deset miliard korun

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) během srpna vyhlásí na stavby osm soutěží. Jejich celková hodnota bude deset miliard korun. Mezi zakázkami budou mimo jiné dva zbývající úseky modernizované dálnice D1 nebo úsek D48. Celkem jde o více než 52 kilometrů dálnic a silnic. Silničáři to oznámili včera v tiskové zprávě.[/quote]

„V poslední době se nám postupně daří dokončovat přípravu řady klíčových staveb. Ve výběrových řízeních na zhotovitele budou do konce srpna stavby až za deset miliard korun a na podzim zahájíme další tendry. Na realizaci těchto staveb budeme potřebovat v následujících letech dostatek investičních peněz a kapacit stavebních firem,“ uvedl Radek Mátl, který je pověřen vedením ŘSD.

V případě D1 jde o poslední dva úseky, které je potřeba vysoutěžit. První z nich tvoří trasa Devět křížů-Ostrovačice s odhadovanou cenou 1,34 miliardy Kč, u které ŘSD hledalo zhotovitele už v předchozích týdnech, nakonec však tendr kvůli nedohodě s vítěznou firmou zrušilo. Druhá zakázka s předpokládanou hodnotou 1,5 miliardy Kč počítá s další fází modernizace úseku mezi Humpolcem a Větrným Jeníkovem. Práce na stavbě začaly už loni, stát však tehdejší stavební firmy v čele s Geosanem z úseku kvůli zpoždění v zimě odvolal. Další pokračování rekonstrukce následně rozdělil do dvou fází. První z nich, která je zaměřena zejména na problematické odvodnění v úseku a další bezprostředně nutné práce dostala na starost společnost Skanska. Další část prací bude ŘSD nyní soutěžit.

Vedle D1 jsou další tendry zaměřené na úsek Bělotín-Rybí na dálnici D48, který bude nejdražší položkou z připravovaných zakázek. Více než 13kilometrový úsek vyjde podle odhadů zhruba na 2,7 miliardy Kč. Na seznamu výběrových řízení je dále přeložka silnice I/27 Šlovice – Přeštice, křižovatka silnice I/35 Rádelský Mlýn, obchvat Chrudimi a Slatiňan, městský okruh Žabovřeská v Brně a obchvat Karviné.

Modernizace dálnice D1 letos pokračuje šestým rokem. Práce byly zatím kompletně provedeny na 13 úsecích, v současnosti pokračují na dalších pěti úsecích. Hotovo by mělo být v roce 2021.

Stát by letos měl zahájit stavbu na celkem 178 kilometrech dálnic a silnic. Tento rok by mělo být zprovozněno kolem 26 kilometrů nových dálnic, loni stát otevřel čtyři kilometry.

 

Zdroj : ČTK

České dráhy zaplatí pokutu 274 milionů Kč za zneužití dominance

Od
Michaela Drábková
-

[quote]České dráhy (ČD) zaplatí za zneužití dominantního postavení na trhu dálkové železniční dopravy v letech 2005 – 2014 nikoliv původně stanovenou pokutu 368 milionů korun, ale 274 milionů korun. Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Rafaj potvrdil rozhodnutí prvního stupně, že se ČD provinily, výši pokuty ale snížil. Rozhodnutí je pravomocné, a dopravce tak pokutu musí zaplatit. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě.[/quote]

Dominantní postavení podle úřadu České dráhy zneužily na tratích Plzeň – Most a Pardubice – Liberec, když ČD podaly v tendru nabídky s nepřiměřeně nízkou výší prokazatelné ztráty. Ta se používá při výpočtu odpovídající kompenzace pro provozovatele veřejné dopravy.

„Díky této nabídce České dráhy nabídkové řízení vyhrály, a poté začaly poskytovat služby, u nichž úhrada prokazatelné ztráty spolu s dalšími výnosy z poskytování uvedených služeb v této relaci nepokrývala jeho vyhnutelné náklady na jejich poskytování,“ uvedl Petr Rafaj.

Předseda při svém rozhodování částečně vyhověl námitkám Českých drah k výpočtu výše pokuty. „V prvostupňovém rozhodnutí nebyla zohledněna různá míra závažnosti dopadů jednání na obchod mezi členskými státy a na trh národní, což se projevilo tím, že základní částka pokuty byla za všechny delikty spáchané v souběhu navyšována stejně přísně,“ zdůvodnil snížení sankce Rafaj.

Na trati Plzeň-Most docházelo k protisoutěžnímu jednání v letech 2005 až 2014, na trati Pardubice-Liberec v letech 2006 až 2014. Svým jednáním způsobily České dráhy újmu dalším soutěžícím společnostem, které se v začátcích liberalizace železniční dopravy o zakázku ucházely.

Na obou tratích se o provoz ucházela také společnost Viamont, která v současnosti funguje pod názvem GW Train Regio a provozuje dopravu na několika regionálních tratích v Česku. O trať Pardubice – Liberec se ucházela ještě společnost Connex Česká železniční. Založena byla v roce 2004, aby provozovala železniční dopravu, což se nepodařilo, a v roce 2008 vstoupila do likvidace.

 

Zdroj : ČTK

Autonomní vozidla nezmění jen vzhled silnic. Nová éra čeká i pojištění a vlastnictví

Od
Michaela Drábková
-

Doprava budoucnosti se začíná stávat realitou a automobilky se předhánějí v představování samořízených automobilů. Kromě etického a technického aspektu bude mít jejich rozšíření vliv na samotný trh. Asociace pojišťoven předpokládá významný nárůst na poli operativního leasingu.

Podle expertů se stanou samořízená auta běžnou součástí dopravního provozu do deseti let. Boom podle nich ale nenastane – vozidla budou na silnice přibývat pomalu a postupně. „Rychlost nasazení autonomních aut ovšem může být ovlivněna přijetím společností, státní regulací a také cenou aut,“ upozorňuje Jiří Matas z Českého vysokého učení technického.

Růstu trhu autonomních vozidel nahrává skutečnost, že 90 % dopravních nehod je způsobeno lidskou chybou. Z konference České kanceláře pojistitelů zároveň vyplynulo, že právě autonomní vozidla mohou nehodovost rapidně snížit. V roce 2040 už by jich ve světe mohlo být prodáno více než 33 milionů, čemuž také odpovídají i aktivity jednotlivých automobilek. Například Hyundai a Kia v červnu oznámily investici do urychlení vývoje technologií pro autonomní vozidla. Ten samý měsíc představily automobilka Volvo Cars a společnost Uber vůz připravený pro autonomní řízení, který má být určený pro sériovou výrobu. Funkce modelu, jako například záložní zdroj energie, jsou přípravou na to, aby i car-sharingové služby mohla poskytovat právě autonomní vozidla. „Na inovace a nové technologie klade automobilový trh stále větší důraz, a to nejen v oblasti car-sharingu“ upozorňuje generální ředitel leasingové společnosti Arval CZ Arnault Leglaye.

Nejedná se přitom pouze o světový, ale i lokální, český trh. Aktivní jsou v tomto směru totiž i tuzemské samosprávné celky. Ústecký kraj například v posledních dnech informoval o plánech na vybudování zóny pro testování autonomních silničních vozidel v reálném provozu. „Spolupráci na projektu U SMART ZONE, tedy testování autonomních systémů, jako obsah memoranda podepsali hejtman Oldřich Bubeníček a primátor města Ústí nad Labem Petr Nedvědický,“ uvedla mluvčí kraje Lucie Dosedělová. Autonomní vozidla plánuje zavést i Hradní stráž na střežení odlehlejších částí areálu v Lánech.

Změny v pojištění i operativním leasingu

Zavedení nového typu vozidel bude mít mimo jiné obrovský dopad na podobu pojišťovnictví. Na toto téma dokonce Česká asociace pojišťoven vytvořila analýzu, ve které řeší odpovědnost za provoz nových typů vozidel. Autoři analýzy do budoucna předpokládají odklon od individuálních pojistek fyzických osob a rozvoj flotil provozovatelů autonomních vozidel, tedy prohlubování a rozšiřování principu současného operativního leasingu. Tím totiž ulehčí samostatným vlastníkům v komunikaci s automobilkou, či povinnosti servisování vozidla a provádění pravidelné aktualizace softwaru automobilů. „Pokud bude zprostředkovatel autonomních vozidel shodný s flotilovým operátorem, jedná se o analogii k operativnímu leasingu, byť doba operativního leasingu, resp. výpůjčky vozidla může být velmi krátká a může se týkat jen každé jednotlivé jízdy poptávané koncovým klientem,“ uvádí autor analýzy Petr Jedlička.

Naznačený vývoj podle něj prohlubuje stávající fenomén narůstajícího počtu vozidel pořizovaných v rámci operativního leasingu. Poskytovatelé se na novou roli na trhu připravují už nyní. Podle Leglaye je to pro leasingové společnosti důvod k dlouhodobému investování a neustálému testování nových produktů. „Za deset let bude nabídka leasingových společností jinde. Elektromobily a autonomní automobily budou mnohem rozvinutější a stanou se běžnou součástí života,“ upozorňuje Leglaye.

V rámci proměny mobility podle něj města, vlády i klienti postupem času například začnou klást větší důraz na koncept společenské odpovědnosti firem a nové možnosti mobility. „Již nyní proto pracujeme na projektech Mobility as a Service – mobilita jako služba. Potřeby našich klientů z pohledu společenské odpovědnosti firem se budou měnit, což si ze strany leasingové společnosti vyžádá vynalézavost a zdokonalování služeb,“ uvedl Leglaye. Poskytovatelé operativního leasingu by tedy podle něj už nyní měli myslet dva kroky dopředu s důrazem na nové technologie.

Česko kvůli kvalitě dálnic ztrácí miliardy korun ročně

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Špatný stav silnic v ČR přináší ztráty v řádech několika miliard korun ročně v nevyrobené produkci a promarněném čase. Česká republika přitom v investicích do silniční sítě dlouhodobě zaostává za průměrem EU i V4. Kvalita silnic, která je v ČR šestá nejhorší v EU, má zároveň přímý vliv na vývoj HDP a nezaměstnanosti. Vyplývá to z analýzy Raiffeisenbank. V Česku bylo k 1. lednu 2019 celkem 1273 kilometrů dálnic.[/quote]

Česko je přitom vzhledem ke své geografické poloze na kvalitě dopravní sítě a její napojení na okolní země závislé. ČR však ve srovnání s velikostně a ekonomicky srovnatelnými státy investovalo v letech 2010 až 2017 v průměru o 120 miliard korun méně, což je přibližně 800 kilometrů dálnic. Index kvality silnic se v té době na sedmibodové škále v zemi posunul ze 3,6 na hodnotu 4,0. Například v sousedním Polsku se za stejné období index posunul z 2,6 na 4,1. Podle modelu Raiffeisenbank by přitom zlepšení o jeden bod v indexu vedl ke zvýšení HDP na obyvatele o 5,7 procentního bodu.
Analýza se zaměřila také na ekonomické dopady současné modernizace dálnice D1. Podle odhadů Ředitelství silnic a dálnic by cesta autem mezi Brnem a Prahou po D1 měla za normálních okolností trvat hodinu a 45 minut. Během současné modernizace však podle analýzy trvá cesta zhruba o půl hodiny déle. Při tomto zpoždění tak řidiči podle banky čekáním a ztrátou času a produkce promrhají až 1,1 miliardy korun ročně.
Analýza také ukázala, že dobudování dálniční sítě má vliv na ekonomickou úroveň jednotlivých regionů. Po napojení Ostravy na dálniční síť se v celém regionu začala postupně snižovat nezaměstnanost, její vývoj se nakonec přiblížil k celorepublikovému průměru. Opačný vývoj naopak zaznamenal jihočeský region, který dosud není napojen na souvislou dálnici směrem do hlavního města. Podobný vývoj lze v těchto regionech sledovat i na růstu HDP. Přímý vliv kvality silniční sítě na ekonomickou situací regionů lze pozorovat například i v Polsku.
V Česku aktuálně chybí k dostavění hlavní sítě dálnic asi 800 kilometrů. Ta by podle původních plánů měla být dokončena do roku 2030. Podle programového prohlášení vlády by do roku 2021 mělo být zprovozněno asi 210 kilometrů. Z dosavadních ekonomických analýz i závěrů Nejvyššího kontrolního úřadu ovšem vyplývá, že se plán na dokončení dálniční sítě pravděpodobně nestihne.
V loňském roce byly v zemi postaveny celkem čtyři kilometry nových dálnic. Letos by podle plánů ministerstva dopravy mělo být zprovozněno kolem 26 kilometrů.
Zdroj : ČTK

V pololetí se stalo na železnici 634 incidentů, o 15 pct více

Od
Michaela Drábková
-

[quote]V prvním pololetí letošního roku se na železnici stalo 634 nehod a incidentů, což je o 15 procent více než za stejné období loni. Vážná byla situace zejména v prvních měsících, naopak v květnu a v červnu mimořádných událostí ubylo. Vyplývá to ze statistik Drážní inspekce. Letos přibylo také střetů na železničních přejezdech.[/quote]

Nejhorším měsícem letošního roku co do počtu mimořádných událostí na železnici byl zatím březen, kdy inspektoři museli řešit 117 incidentů. Nejtěžší nehodou byla srážka dvou vlaků v Brně z kraje března, při které se zranilo 23 lidí a škoda přesáhla půl milionu korun. Nárůst počtu nehod železničáři zaznamenali i v lednu, únoru a v dubnu, kdy se meziroční nárůst incidentů pohyboval až k téměř 30 procentům. V posledních dvou měsících pololetí naopak přišel meziroční pokles zhruba o deset procent. Podle odborníků jde o návrat do normálu.

Stát i dopravci kvůli nárůstu nehod zavedli několik opatření. Například České dráhy zpřísnily kontroly strojvedoucích a provedly stovky mimořádných. Dopravce uvedl, že kontroly žádná systémová pochybení nezjistily a ve většině případů šlo o individuální selhání. Stát kvůli nehodám začal připravovat nový bodový systém pro strojvůdce, který by je měl sankcionovat za časté prohřešky. Další připravovanou novinkou je kontrola volného času strojvedoucích, což by mělo zamezit situacím, kdy strojvedoucí místo povinného odpočinku jezdí pro jiného dopravce.

Letos přibylo také střetů na železničních přejezdech, ať už s automobily, lidmi nebo jinými překážkami. V pololetí se jich stalo 92, meziročně o 11 procent více. Zemřelo při nich 13 lidí. Správa železniční dopravní cesty letos investuje do zabezpečení železničních přejezdů desítky milionů korun. Organizace nedávno oznámila, že chce do roku 2023 vybudovat na téměř všech přejezdech na silnicích první třídy závory. Do konce letošního roku budou závory na 132 ze 164 přejezdů.

 

Zdroj : ČTK

Vědci ukázali roj autonomních dronů, hodí se na nepřístupná místa

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Vědci ze skupiny multirobotických systémů, která působí na Fakultě elektrotechnické ČVUT, dnes v Praze na Císařském ostrově představili fungování roje autonomních dronů. Cílem vývoje těchto strojů je jejich nasazení v praxi, například při monitorování lesů či průmyslových objektů nebo i složitější využití, jako je třeba stavba budov. ČTK to dnes při ukázce řekl vedoucí skupiny Martin Saska. Roj autonomních dronů vědci už využívají při monitorování interiérů historických budov.[/quote]

„Hlavním cílem dnešní akce je zkouška systému, který studenti naprogramovali během letní školy. Měli za úkol připravit systém, který bude autonomně ovládat skupinu dronů a vyřeší nějakou úlohu,“ uvedl Saska. Roje měly vyfotografovat co nejrychleji vlaječky rozmístěné na ploše.

Jedním z hlavních cílů dnešní akce a letní školy, kterou skupina letos uspořádala, je ukázat možnosti fungování roje autonomních dronů a jejich každodenního využití. „Zaměřujeme se na místa, kam se nemůže dostat člověk, který by je tam ovládal. Dron tam létá sám a je vhodné jich tam mít víc. Typickým příkladem jsou operace, kdy se stane nějaké neštěstí, případně hoří les, a my potřebujeme získat informace z toho prostředí na více místech a co nejrychleji,“ popsal využití Saska. Drony tak například při požárech mohou lokalizovat místa, kde by se mohl oheň dále šířit. O takové využití drony se podle Sasky už velmi zajímají například hasiči.

Drony se v těchto případech chovají autonomně, orientují se v prostředí, dokážou se vyhýbat překážkám a vědí i o sobě navzájem. Na strojích mají počítače s prvky umělé inteligence, řada senzorů a kamer na vnímání okolí. Počítače vyhodnocují data, podle kterých se následně drony rozhodují.

Roje plně autonomních dronů jsou podle vědce ČVUT využitelné v celé řadě oblastí. „Už druhým rokem je používáme pro dokumentování interiérů historických budov. Létáme v místech, kam se památkáři nedostanou,“ podotkl. Jde například o kostely. Systémy autonomních dronů však lze využít i při stavbách, například v případě kooperativní stavby budov, při kterých jsou dosud na zvedání velkých částí využívány helikoptéry. Dále také například v zemědělství, monitorování průmyslových objektů, indikací požárů nebo případných přírodních katastrof a další.

Skupina, ve které je 15 vědců z ČVUT a dalších zhruba 25 studentů, pracuje na systému plně šestým rokem. Náklady na vývoj se podle Sasky vyšplhaly na několik desítek milionů korun.

 

Zdroj : ČTK

Do konce roku propadne řidičský průkaz 268.000 řidičů

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Více než 268.000 motoristů propadne do konce letošního roku řidičský průkaz. Letos si zatím průkaz vyměnilo 38 procent řidičů z celkových 433.000, kterým v letošním roce platnost dokladu vyprší. Jde o průkazy vydané v roce 2009 s dobou platnosti na deset let. Dnes o tom informovalo ministerstvo dopravy.[/quote]

Mezi kraje s největším počtem řidičských průkazů, které bude nutné vyměnit, patří Středočeský kraj, kde je víc než 33.000 lidí, kterým letos doklad propadne. K dalším vytíženým regionům patří Praha a Jihomoravský kraj.

Řidiči o výměnu mohou požádat nejdříve tři měsíce před skončením platnosti svého dokladu. K výměně je nutné donést platný doklad totožnosti a stávající řidičský průkaz. Výměnu řidičského průkazu provádějí všechny úřady s rozšířenou působností, bez ohledu na místo trvalého bydliště žadatele. Standardní výměna je zdarma, v případě žádosti o vydání dokladu do pěti dnů motoristé zaplatí 700 korun. Od loňska žadatel při výměně nemusí předkládat papírovou fotografii, tu si úřady pořizují digitálně na místě.

Ministerstvo také upozornilo, že za jízdu s propadlým řidičským průkazem hrozí pokuty. V případě řešení přestupku na místě jsou sankce do 2000 korun, ve správním řízení hrozí až 2500 korun.

 

Zdroj : ČTK

Pětinový nárůst srážek s vlakem na železničních přejezdech – jak řešit krizové situace?

Od
Michal Drha
-

V období leden-červen 2019 bylo při srážkách s vlakem na železničních přejezdech evidováno 84 nehod (meziročně o 14 více, tj. +20 %), při kterých bylo 5 osob usmrceno (meziročně o 3 méně, tj. -38 %), 6 těžce (meziročně o 1 méně, tj. -14 %) a 22 lehce zraněno (meziročně o 1 méně, tj. -4 %). Nedávná tragédie rodiny, která zahynula po střetu s vlakem na železničním přejezdu, či úterní srážka nákladního vozidla s motorovým vlakem na Opavsku opět připomenuly nebezpečí, jež hrozí na komunikacích, které křižují železniční koleje. 

 

Řešení krizových situací na železničních přejezdech

„Na základě analýz nehodovosti a dosavadních znalostí byly vytvořeny krátké instruktážní spoty, které se zaměřily na nejčastější rizika a předcházení krizovým situacím, případně jejich řešení, na železničních přejezdech,“ říká vedoucí oddělení BESIP Tomáš Neřold a dodává: „Videa jsou zaměřena především na cílovou skupinu profesionálních řidičů a problémy typické pro tuto skupinu, většinu případů však lze zobecnit na všechny řidiče. Například v klipu „Odjeď pryč“ je reálná ukázka jak osobní automobil podjede závoru prakticky bez poškození.“

 

Instruktážní spoty popisují vybrané krizové situace na železničních přejezdech s návodem na jejich řešení:

  • Závory klamou, riziko předčasného vjezdu na přejezd ve výstraze
  • Odjeď pryč, řešení v případě uzavření mezi závorami
  • Neztrácej čas, řešení v případě uváznutí vozidla v prostoru přejezdu, číslo přejezdu, provedení návěsti „Stůj, zatavte všemi prostředky“
  • Není místo, rizika na zúženém nebo krátkém přejezdu
 

Spoty naleznete zde

 

Bilance roku 2018

V roce 2018 bylo evidováno 388 dopravních nehod na železničních přejezdech, meziročně o 26 více, tj. + 7,2 %. Při dopravních nehodách na železničních přejezdech bylo usmrceno 19 osob, tj. meziročně o 2 více (+11,8 %), dalších 109 osob bylo zraněno (meziročně o 11 méně, tj. -9,2 %).

 

„Česká republika disponuje jednou z nejhustších sítí železničních přejezdů v Evropě,“ říká Ing. Jindřich Frič, Ph.D., ředitel Centra dopravního výzkumu, v.v.i. a dodává: „Závažnost dopravních nehod na železničních přejezdech při srážkách s vlakem ve srovnání s ostatními nehodami vykazuje více než 20x vyšší hodnoty! K 31. 12. 2018 bylo evidováno celkem 7 858 železničních přejezdů, z nichž téměř polovina (3 884, 49 %) byla na účelových komunikacích. Nejvíce nehod (70) a lehce zraněných (30) na železničních přejezdech při srážkách s vlakem bylo v roce 2018 evidováno na místních komunikacích, nejvíce usmrcených (7) a těžce zraněných (6) pak na silnicích III. tříd.“ Nejvyšší počet nehod na 1 000 železničních přejezdů byl v roce 2018 evidován na místních komunikacích (39), následovaly silnice III. třídy (35), silnice II. třídy (32), silnice I. třídy (18) a účelové komunikace (2).

 

Polovina (3 720) železničních přejezdů byla zabezpečena pouze výstražným křížem, tj. 47,3 %. Dle legislativy musí být v České republice železniční přejezdy chráněné, tedy pro účastníky silničního provozu zabezpečené. Databáze ŘSDP PP ČR rozlišuje železniční přejezdy na:

–              technicky zabezpečené přejezdovým zabezpečovacím zařízením,

–              technicky nezabezpečené, resp. zabezpečené pouze výstražným křížem.

 

V roce 2018 bylo evidováno na technicky nezabezpečených (zabezpečené pouze výstražným křížem) železničních přejezdech při srážkách s vlakem 85 nehod (57 %), při kterých bylo 8 osob usmrceno (44 %), 9 osob těžce zraněno (75 %) a 19 osob bylo zraněno lehce (32 %).

 

Krajské srovnání

V roce 2018 bylo nejvíce nehod na železničních přejezdech při srážkách s vlakem a také následků na životech a zdraví evidováno ve Středočeském a Jihočeském kraji.

 

Nejvíce nehod na železničních přejezdech při srážce s vlakem v roce 2018 bylo evidováno ve Středočeském kraji (39), naopak nejméně v Karlovarském kraji (2). Nejvyšší podíl těchto nehod na všech nehodách byl evidován v Jihočeském (0,37 %) a Plzeňském kraji (0,35 %). Suverénně nejvíce usmrcených osob na železničních přejezdech při srážkách s vlakem v roce 2018 bylo evidováno ve Středočeském kraji (8 osob), naopak v 8 krajích nedošlo k usmrcení osoby.

 

 

Lokalizace srážek s vlakem na železničních přejezdech

Srážky s vlakem na železničních přejezdech v roce 2018 jsou uvedeny v mapových podkladech z aplikace DOPRAVNÍ NEHODY V ČR (https://nehody.cdv.cz/). Předdefinovány byly příslušné filtry tak, aby bylo na první pohled zřetelné, kde došlo v uplynulém roce k nehodám, resp. usmrcením, těžkým a lehkým zraněním. Součástí detailů nehod jsou desítky důležitých informací. Změnou územní jednotky lze zobrazit detailněji uvedené nehody např. v rámci konkrétního kraje. Pozn. pro otevření interaktivní mapy v prohlížeči klikněte na obrázek výše, příp. zde.

Zdroj : BESIP

Plán výstavbu Nikaragujského průplavu ztroskotal

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Šest let po oznámení začátku stavby Nikaragujského průplavu, jenž by spojoval Tichý a Atlantický oceán a byl tak konkurencí svému panamskému protějšku, není po novém kanálu ani stopy. Ačkoli ambiciózní plán kritizovaný zahraničními odborníky, ekology i místními obyvateli zřejmě ztroskotal, jeho důsledky na Nikaragujce stále dopadají. Vláda totiž projekt oficiálně neukončil.[/quote]

V platnosti tak zůstávají zákony, které úřady přijaly při přípravě výstavby tohoto veledíla. Jako nejzásadnější se jeví ten, podle kterého může vláda vyvlastnit jakékoli potřebné pozemky stojící kanálu v cestě. Tisíce lidí se tak stále nacházejí v situaci, kdy mohou kdykoli přijít o svůj majetek. Občané proto požadují zrušení zákona.

Podle jedné z místních farmářek přišli před několika lety úředníci přeměřit jejich dům. Když obyvatelé protestovali, donutili je příslušníci národní gardy lehnout si na zem, bili je tyčemi a pokřikovali na ně nadávky. „Dokud je tato vláda u moci, nejsme v bezpečí. Kdokoli, koho seberou a dají ho do vězení, je v nebezpečí,“ uvedla farmářka.

Nikaragujský prezident Daniel Ortega plán výstavbu kanálu schválil v roce 2013. Investorem projektu, od kterého si Ortega sliboval zajištění práce pro desítky tisíc lidí a ekonomický boom, měla být čínská společnost HKND Group telekomunikačního magnáta Wang Ťinga. Cena kanálu byla odhadována na 50 miliard dolarů (v červnu 2013 asi 1,1 bilionu Kč).

Důvodů pro nezdar projektu bylo několik. Stavba by jednak byla výjimečně inženýrsky náročná, nový průplav měl být více než třiapůlkrát delší než v Panamě.

Panama také v roce 2017 přerušila vztahy s Tchaj-wanem a zahájila diplomatické styky s Čínou. V důsledku toho se Peking rozhodl na příští desetiletí podpořit rozvoj Panamského průplavu. Podle serveru opendemocracy.com tak přestalo být pravděpodobné, že by Čína investovala v blízké budoucnosti v Nikaragui. Někteří experti měli přitom již v době oznámení nikaragujského projektu podezření, že za HKND Group stojí čínská vláda.

Wang Ťing tak měl stále větší problémy doložit, odkud chce peníze na stavbu získat. Podezření na nedostatek financí potvrdily zprávy o tom, že se v dubnu 2018 bez vysvětlení přesunula z Hongkongu kancelář firmy Canal Development Group, která měla projekt realizovat. Společnost přitom neuvedla, kde se bude nacházet její nové sídlo.

V Nikaragui stále existuje úřad, který má na stavbu kanálu dohlížet. S jeho provozem se počítá i ve státním rozpočtu. Vedoucího úřadu se však nepodařilo novinářům opakovaně zastihnout a vláda neodpověděla na žádost o rozhovor. Plán výstavby průplavu se tak zdá být projektem duchů.

 

Zdroj : ČTK

Stát chce u dálničních poplatků zvýhodnit některá ekologická auta

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Stát chce zvýhodnit provozovatele nízkoemisních vozidel při platbě dálničních poplatků. Úleva při placení dálničních známek, která je součástí návrhu novely zákona o pozemních komunikacích, by měla platit pro vozidla na stlačený zemní plyn (CNG) a elektromobily. Zvýhodnění se však netýká všech nízkoemisních vozů, pro vozy na zkapalněný ropný plyn (LPG) platit nebude. ČTK to sdělila mluvčí ministerstva dopravy Lenka Rezková. Odpůrcům návrhu se to nelíbí, podle nich není návrh technologicky neutrální. Návrh novely již v polovině července schválili poslanci, nyní ji bude řešit Senát.[/quote]

Novela by měla řidičům ekologických aut ušetřit peníze za dálniční známky. Roční kupón pro auta na CNG by měl stát místo 1500, které platí řidiči běžných aut, maximálně 1000 korun. Krátkodobé kupony by pak oproti běžným cenám měly stát polovinu.
Podle ministerstva je hlavním důvodem nezařazení LPG do zvýhodnění poměrně vysoký počet provozovaných vozidel na tento pohon. Podle odhadů Asociace LPG je jich v Česku přes 200.000. Stát se proto podle Rezkové rozhodl zvýhodnit nízkoemisní vozidla, která dosud nejsou v zemi tolik rozšířená. V případě vozidel na CNG je to kolem 20.000 aut.
Nezařazení LPG znamená podle ministerstva i velkou finanční úlevu pro státní rozpočet. Mluvčí v této souvislosti upozornila, že zvýhodnění pro ostatní ekologická vozidla skončí nejpozději v okamžiku, kdy jejich počet bude na úrovni 250.000.
Podle odpůrců ministerského návrhu je však zvýhodnění CNG na úkor LPG nesmysl. „Pokud má jít o podporu snižování emisí, nelze preferovat pouze jednu technologii na úkor ostatních,“ uvedl místopředseda podvýboru pro energetiku Poslanecké sněmovny Vojtěch Munzar (ODS). Podobně návrh hodnotí i zakladatelka portálu EnergetickaPoradna.cz Jana Poncarová, podle níž je argument o vyšším počtu vozidel na LPG scestný. Česká asociace LPG zase podotkla, že úspora, která vznikne nezvýhodněním vozů na LPG, nebude tak významná, jak se stát domnívá.
Odpůrci návrhu navíc připomínají, že vozy na LPG jsou ekologicky srovnatelné s auty na CNG. To připouští i ministerstvo, přesto jde podle úřadu o podporu výrazně ekologičtějšího typu mobility. V případě stlačeného zemního plynu totiž existuje náhrada za obnovitelný biometan, tzv. bioCNG. U zkapalněného ropného plynu se sice v západní Evropě objevuje srovnatelná varianta bioLPG, tu je však podle ministerstva v Česku složité zavádět.
Zdroj : ČTK
1...909910911...1 149Strana 910 z 1 149

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253