[quote]Státní fond dopravní infrastruktury bude příští rok hospodařit se zhruba 70 miliardami korun. Je to o pět miliard více, než byl původní návrh státního rozpočtu schválený vládou, řekl dnes ČTK a České televizi ministr dopravy Vladimír Kremlík po jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou (oba za ANO). Rozpočet ministerstva dopravy se proti původnímu plánu měnit nebude a zůstane 60,2 miliardy korun.[/quote]

„Paní ministryně si uvědomuje, že v době zpomalující se ekonomiky nelze neinvestovat do dopravní infrastruktury, nelze podseknout investice. Z hlediska Státního fondu dopravní infrastruktury budeme z hlediska národních zdrojů mít částku přibližně 70 miliard korun,“ řekl Kremlík. Kremlík je s výsledkem jednání spokojen a další zvyšování rozpočtu požadovat nebude.

Rozdělení investic v příštím roce bude podle Kremlíka záležet na připravenosti jednotlivých staveb. Dnes Schillerové předložil seznam staveb, které chce ministerstvo příští rok realizovat. Nevyloučil to, že by stejně jako letos mohlo jít víc peněz na železniční než na silniční infrastrukturu.

Podle Schillerové Kremlík předložil seznam staveb, které už mají stavební povolení. „Když zpomaluje ekonomika, tak co je největším motorem ekonomiky? Prostě investice. My jsme opakovaně řekli, naše vláda, že investice jsou významnou naší prioritou. Takže logicky se snažím dát maximum peněz do investic, protože to se nám vrátí celkově v ekonomice,“ řekla ministryně novinářům.

Rozpočtová kapitola ministerstva dopravy se podle ministra měnit nebude. „Tam já respektuji omezení a rušení míst. S tímto si musíme poradit v rámci ministerstva dopravy,“ řekl Kremlík.

Vláda schválila předběžný návrh rozpočtu s deficitem 40 miliard korun, pro ale hlasovali pouze ministři za ANO, nikoli za koaliční ČSSD. Ministři podle Schillerové poté vznesli požadavky na další dvě desítky miliard korun, z toho zhruba 18 miliard korun žádali členové vlády za ČSSD.

Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) pak uvedl, že původní návrh státního rozpočtu neodpovídá vládnímu programu. Schillerová označila požadavky ČSSD za nerealistické. V pondělí se ale dohodla s ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem (ČSSD), že ministerstvo zemědělství pro příští rok dostane proti původnímu návrhu 23 miliard korun z národních zdrojů o miliardu více. Z toho půjde 700 milionů korun na podporu lesního hospodářství a 300 milionů na dotace do vodního hospodářství.

Kabinet musí konečnou verzi státního rozpočtu předložit do Sněmovny do konce září.

Zdroj : ČTK

[quote]Státní fond dopravní infrastruktury bude příští rok hospodařit se zhruba 70 miliardami korun. Je to o pět miliard více, než byl původní návrh státního rozpočtu schválený vládou, řekl dnes ČTK a České televizi ministr dopravy Vladimír Kremlík po jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou (oba za ANO). Rozpočet ministerstva dopravy se proti původnímu plánu měnit nebude a zůstane 60,2 miliardy korun.[/quote]

„Paní ministryně si uvědomuje, že v době zpomalující se ekonomiky nelze neinvestovat do dopravní infrastruktury, nelze podseknout investice. Z hlediska Státního fondu dopravní infrastruktury budeme z hlediska národních zdrojů mít částku přibližně 70 miliard korun,“ řekl Kremlík. Kremlík je s výsledkem jednání spokojen a další zvyšování rozpočtu požadovat nebude.

Rozdělení investic v příštím roce bude podle Kremlíka záležet na připravenosti jednotlivých staveb. Dnes Schillerové předložil seznam staveb, které chce ministerstvo příští rok realizovat. Nevyloučil to, že by stejně jako letos mohlo jít víc peněz na železniční než na silniční infrastrukturu.

Podle Schillerové Kremlík předložil seznam staveb, které už mají stavební povolení. „Když zpomaluje ekonomika, tak co je největším motorem ekonomiky? Prostě investice. My jsme opakovaně řekli, naše vláda, že investice jsou významnou naší prioritou. Takže logicky se snažím dát maximum peněz do investic, protože to se nám vrátí celkově v ekonomice,“ řekla ministryně novinářům.

Rozpočtová kapitola ministerstva dopravy se podle ministra měnit nebude. „Tam já respektuji omezení a rušení míst. S tímto si musíme poradit v rámci ministerstva dopravy,“ řekl Kremlík.

Vláda schválila předběžný návrh rozpočtu s deficitem 40 miliard korun, pro ale hlasovali pouze ministři za ANO, nikoli za koaliční ČSSD. Ministři podle Schillerové poté vznesli požadavky na další dvě desítky miliard korun, z toho zhruba 18 miliard korun žádali členové vlády za ČSSD.

Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) pak uvedl, že původní návrh státního rozpočtu neodpovídá vládnímu programu. Schillerová označila požadavky ČSSD za nerealistické. V pondělí se ale dohodla s ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem (ČSSD), že ministerstvo zemědělství pro příští rok dostane proti původnímu návrhu 23 miliard korun z národních zdrojů o miliardu více. Z toho půjde 700 milionů korun na podporu lesního hospodářství a 300 milionů na dotace do vodního hospodářství.

Kabinet musí konečnou verzi státního rozpočtu předložit do Sněmovny do konce září.

[quote]Využívání zkapalněného zemního plynu (LNG) českými dopravci zatím brání nedostatek stanic a pořizovací cena nákladních vozů na toto palivo, která je vyšší než u jejich naftových verzí. I přesto se LNG již brzy může stát zajímavou příležitostí, a to především z pohledu ekonomiky provozu. Na dnešní tiskovém setkání pořádaném Českým plynárenským svazem (ČPS) to řekl generální tajemník Sdružení automobilových dopravců Česmad Bohemia Vojtěch Hromíř.[/quote]

„Vše tedy závisí na nastavení sazeb, jako je mýto, silniční daň, spotřební daň, a dotačních programů pro pořízení nákladnější technologie, případně zřízení vlastní plnicí stanice. Nutnou podmínkou je dostupná síť plnicích stanic nebo třeba dlouhodobý kontrakt se stabilním zákazníkem se zajištěním doplňování plynu na nasmlouvaných trasách,“ uvedl Hromíř.

Pořizovací cena nákladního automobilu na LNG je podle něj aktuálně zhruba o polovinu vyšší než u nafty, kde se cena pohybuje kolem 70.000 až 80.000 eur (kolem dvou milionů korun). Podle ČPS tento náklad kompenzuje čtvrtinová úspora nákladů na pohonné hmoty při použití LNG.

Výkonná ředitelka ČPS Lenka Kovačovská dnes uvedla, že v současnosti je v Česku v provozu jedna veřejná plnicí stanice na LNG a několik testovacích mobilních stanic LNG u firem, které o zavedení LNG uvažují. Do roku 2022 by podle ní měly veřejné stanice na LNG vzniknout v dalších 13 lokalitách.

„Klíčové je především zajistit základní infrastrukturu LNG plnicích stanic, což se postupně realizuje prostřednictvím dotačního programu ministerstva dopravy. V rámci první výzvy Operačního programu Doprava byla podpořena výstavba prvních z nich,“ uvedl zmocněnec ministra dopravy pro čistou mobilitu Jan Bezděkovský. K dispozici podle něj je 100 milionů korun. „Další výzva je plánována letos na podzim, těch 13 proto nemusí být konečné číslo,“ dodal.

Jedním z hlavních zájemců o stavbu je společnost GasNet, největší tuzemský distributor plynu. „Skoro rok a půl se problematice LNG intenzivně věnujeme. Jsme připraveni zajistit dopravcům testování LNG přímo v jejich areálech instalací dočasné čerpací stanice včetně dodání samotného paliva,“ uvedl specialista firmy na LNG Ladislav Pivec. První mobilní stanice chce firma nabídnout v prvním čtvrtletí příštího roku. Konkrétní plány rozvoje LNG infrastruktury GasNet plánuje zveřejnit na podzim.

ČPS dnes uvedl, že LNG zaujímá v nádrži třikrát menší objem než stlačený zemní plyn (CNG). To v praxi znamená, že automobil na LNG dojede téměř třikrát dál než vozidlo se stejně velkou nádrží na CNG. Naopak nevýhodou LNG, který vzniká zkapalněním zemního plynu při teplotě -162 °C, je, že i přes tepelně izolovanou nádrž dochází při delší odstávce vozidla k jeho odpařování. „Velký potenciál pro LNG je proto především v nákladní dopravě a také mezinárodní kamionové dopravě, což potvrzují zkušenosti zahraničních dopravců a spedičních firem. Jen v Evropě je v současnosti v provozu více než 6000 tahačů na LNG,“ uvedla Kovačovská.

Podotkla, že mezi českými motoristy neustále roste zájem také o CNG. „V současnosti jezdí po českých silnicích již více než 23.000 vozidel na CNG, z toho 1370 autobusů, což je v porovnání s rokem 2017 nárůst o 26 procent,“ uvedla. „Náklady na ujetý kilometr ve výši zhruba jedné koruny a pořizovací cena CNG automobilů srovnatelná s vozy na klasický pohon dělají z CNG jeden z nejdostupnějších alternativních pohonů,“ dodala.

Výhodnost CNG a LNG proti tradičním pohonným hmotám podporuje mimo jiné spotřební daň. Od loňského roku činí spotřební daň na metr krychlový obou plynů jako automobilového paliva 1,44 Kč proti 12,84 Kč za litr benzinu. Podle dat Svazu dovozců automobilů je v Česku registrováno zhruba osm milionu vozidel všech kategorií. Podíl těch s pohonem na CNG tak činí necelé tři desetiny procenta.

Zdroj : ČTK

[quote]Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) chce od října až listopadu zvýšit současnou povolenou rychlost průjezdu dálničním tunelem Valík o čtvrtinu na 100 kilometrů za hodinu. Po 13 letech od zprovoznění jej zrekonstruuje za 150 milionů Kč bez DPH. První tubus ve směru na Rozvadov je hotový a průjezdný od konce července, zatím maximální rychlostí 80 km/hod. Druhý tubus na Prahu se začal opravovat 29. července a má být hotový 8. září. Po technických přejímkách požádá ŘSD o souhlas silniční správní úřad a policii, řekl ČTK mluvčí ŘSD Jan Rýdl.[/quote]

Valík patří k nejkratším dálničním tunelům v ČR a bude první, kde se začne jezdit stokilometrovou rychlostí. „Po minimálně ročním testovacím provozu tento režim vyhodnotíme a chceme postupně, po úpravách, zvyšovat rychlosti v dalších osmi dálničních tunelech, kde zatím platí osmdesátka,“ uvedl Rýdl. Podle ŘSD to bude pro řidiče pozitivní, nebudou muset při vjezdu do tunelu brzdit ze 130 na 80 km/hod.

Práce na 390 metrů dlouhém Valíku začaly 21. června. Firmy AŽD, Subterra a ELTODO vyměňují osvětlovací systém sodíkových lamp za LED technologii. Přibude stropních lamp a osvětlení se použije i na vodicí, poziční a bezpečnostní osvětlení nad chodníkem a před portály. „Kromě úspor je to kvalitnější systém, lepší na pohled a pro přirozenost řidičů a je dimenzovaný na stovku,“ řekl technolog stavby.

Firmy také vyměnily silové kabely osvětlení, slaboproudé jsou v dobrém stavu. „Po stavební stránce je tunel úplně bezvadný, nejsou tu žádné problémy. Provádělo se pouze pár mikroinjektáží prasklin, prořezání spár, z lícové strany se čistily povrchy od mechů a nánosů,“ řekl stavbyvedoucí. Rýdl potvrdil, že stavebně i technologicky jsou tunely stále na výši. „Kdyby tomu tak nebylo, okamžitě je zavřeme nebo omezíme provoz, což od roku 2006 nikdy nebylo,“ uvedl.

ŘSD také odstranilo velké proudové ventilátory. Zvýšení rychlosti by mělo posílit pístový efekt projíždějících vozů, uvedl mluvčí. Podle něj sice provoz ve Valíku, kudy denně projede zhruba 27.000 vozidel, poroste, ale přídavné ventilátory budou podle odhadů expertů třeba až kolem roku 2050. ŘSD vylepšilo i kamerový systém před tunelem a v něm. „Jsou na něj například navázány softwarové nástroje, které nám signalizují, když někdo zastaví v tunelu, požár, zakouření, pád nákladu, chodce a vůz v protisměru,“ uvedl mluvčí. Součástí úprav je i výměna dopravního značení a avíz před portály.

Upravené tunelové tubusy budou mít nové úsekové měření rychlosti, které ohlídá nadměrné náklady, a systém detekce přepravy nebezpečných látek. Stavbaři nakonec dokončí jako novinku v ČR speciální vyztužená svodidla na středové části v délce 200 metrů před tunelem.

Zdroj :ČTK