Domů Blog Strana 938

Kinematovlak zlínského festivalu zahájí svou pouť po republice

[quote]Kinematovlak zlínského filmového festivalu zahájí příští týden svou pouť po republice. Letos vyjede z Mikulova, sdělila dnes ČTK v tiskové zprávě mluvčí festivalu Kateřina Martykánová. Kinematovlak již 16. rokem nabídne v „kině na kolejích“ dětem projekce pohádek. Letošní 59. ročník Zlín Film Festivalu se uskuteční od 24. května do 1. června.[/quote]

„Start Kinematovlaku je tradičním symbolem pro veřejnost, že se Zlín Film Festival nezadržitelně blíží,“ uvedla výkonná ředitelka festivalu Jarmila Záhorová. V Mikulově, kde letos 14. května kinematovlak startuje, se na začátku června uskuteční také Mikulovské ozvěny Zlín Film Festivalu.

Vlak z Mikulova pojede do Znojma, rakouského Retzu, Kolína, Kutné Hory, Mladé Boleslavi, Nymburku a Brandýsa nad Labem. „Na Moravě budou jeho zastávky v Olomouci, Přerově, Kroměříži a svoji cestu skončí pohádkový vlak ve Zlíně v době konání filmového festivalu,“ uvedla Martykánová.

Kinematovlak v každém městě zastaví na nádraží, promítat se v něm bude vždy od 09:00. Dopolední projekce jsou určeny především dětem z mateřských škol a prvních stupňů základních škol. „Odpoledne jsou věnována široké veřejnosti. Děti se mohou těšit na spoustu známých večerníčků z produkce České televize a dalších známých pohádek,“ uvedla mluvčí.

Ve vlaku bude kromě vozu upraveného do podoby kinosálu také herna a historický vagon. „V něm návštěvníci uvidí, jak to kdysi na železnici vypadalo, a nahlédnou také do historie měst, kterými Kinematovlak projíždí,“ dodala Martykánová.

Zlínský festival pro děti a mládež je nejstarší a největší přehlídkou svého druhu na světě. Hlavním tématem letošního ročníku bude objevování a poznávání. Přehlídka také připomene cestovatele, dobrodruha a spisovatele Miroslava Zikmunda, který v únoru oslavil sto let.

 

Zdroj : ČTK

Babiš: Ochrana klimatu nesmí být na úkor evropského průmyslu

[quote]Česká republika udělá maximum k ochraně klimatu, nemůže to ale být způsobem, který zničí její průmysl. Před odletem na neformální summit 27 zemí EU v rumunském Sibiu to dnes novinářům řekl premiér Andrej Babiš. Za konkrétní „krok k začátku konce automobilového průmyslu v Evropě“ přitom Babiš jednoznačně považuje elektromobily. Tuzemské automobilky musely elektromobilitu přijmout za svou a podle jejich reakce ji berou jako příležitost.[/quote]

Otázka ochrany klimatu je pro řadu členských zemí EU jedním z klíčových témat pro práci unie v příštích letech. Osm z nich – například Francie, Nizozemsko či Belgie – před summitem ve společném dokumentu vyzvalo k tomu, aby například čtvrtina budoucího rozpočtu unie přímo směřovala do oblastí s touto problematikou spojených, včetně vývoje a výroby bezemisních automobilů, nových baterií a „udržitelné mobility“. Navrhly také, aby unie byla nejpozději v roce 2050 neutrální z hlediska emisí skleníkových plynů.

Vývoj elektromobility je podle ředitele českého Sdružení automobilového průmyslu Zdeňka Petzla jedním z hlavních směrů vedoucích k čisté mobilitě a lepší ochraně životního prostředí, což EU potvrdila schválením nařízení stanovujícím emisní normy CO2 pro následující dekádu. „Tato regulace již dnes klade velké nároky na finální výrobce i dodavatelský řetězec, český automobilový průmysl však udělá vše proto, aby se k těmto emisním limitům v požadovaném čase přiblížil. Jedině kvalitní spolupráce vlády, firem z autoprůmyslu a dalších zainteresovaných stran rozhodne o konkurenceschopnosti a úspěchu naší ekonomiky v relativně blízké budoucnosti,“ podotkl Petzl.

Podle Babiše si chce Česká republika dál zachovat právo rozhodovat sama o svém energetickém mixu, tedy o tom, z jakých zdrojů svou energii vyrábí. „Nechápu, proč jádro, které nemá emise, se nezapočítává do závazků na cíle u obnovitelných zdrojů,“ poznamenal Babiš.

Klimatická problematika je jedním z bodů, kde se pohledy členských států unie na budoucí cestu liší. Připravená deklarace dnešní schůzky v Sibiu, kde chce EU především ukázat svou jednotu, proto toto téma obchází a zmiňuje jen potřebu „zajistit budoucnost dalším generacím Evropanů“ a připravit unii tak, aby byla schopna se vypořádat s klíčovými výzvami 21. století.

Český premiér připomněl, že o klimatické problematice dlouze diskutovali lídři už na posledním řádném unijním summitu v Bruselu. „Měli bychom být racionální,“ podotkl Babiš. Podle něho je důležité, aby po květnových volbách neseděli v europarlamentu „anarchisté typu zelení, piráti“.

Unie, která sama produkuje ani ne desetinu celosvětových skleníkových plynů, podle Babiše není schopna přesvědčit o potřebě dodržovat příslušné závazky své partnery a konkurenty jako je Čína nebo Spojené státy.

 

Zdroj : ČTK

Auditoři prověřují, zda budování silniční sítě propojující EU probíhá podle plánu

[quote]Evropský účetní dvůr provádí audit podpory EU pro silniční síť spojující členské státy a regiony. Auditoři budou zkoumat, zda opatření a financování Evropské komise vedou k tomu, že členské státy pokračují v budování sítě podle plánu a zlepšují dopravní spojení pro občany.[/quote]

Auditoři dnes zveřejnili zprávu o připravovaném auditu silniční sítě spojující evropské regiony. Zprávy o připravovaném auditu informují o probíhajícím auditním úkolu. Slouží jako zdroj informací pro ty, kteří se zajímají o politiky nebo programy, jež jsou předmětem auditu.

Silnice jsou stále hlavním způsobem pozemní přepravy osob a zboží v EU a pravděpodobně jím zůstanou i v dohledné budoucnosti, uvádějí auditoři. Výstavba silnic a jejich větší přístupnost jsou také důležité pro stimulaci hospodářského růstu. Podle údajů z roku 2016 zaměstnávala doprava více než 11 milionů osob – více než 5 % zaměstnanců v EU.

V 90. let minulého století se Komise rozhodla rozvíjet transevropskou dopravní síť (TEN-T), včetně silniční infrastruktury. Jejím cílem je do roku 2030 dokončit devět hlavních koridorů zahrnujících asi 40 000 kilometrů silnic od Pobaltí po Atlantický oceán a od Skandinávie po Středomoří. Tyto koridory mají nejvyšší strategický význam pro dosažení cílů politiky a spadá do nich většina hlavní sítě. Kromě toho Komise usiluje o to, aby do roku 2050 byla dokončena globální síť, díky níž budou přístupné a propojené všechny regiony v EU.

Částka, kterou EU v období 2007–2020 silniční síť financuje, dosahuje zhruba 82 miliard EUR, a polovina z této částky byla vynaložena na hlavní a globální síť. Největšími příjemci finančních prostředků jsou země střední a východní Evropy.

V posledních desetiletích pomohla EU svým financováním zlepšit dopravní spojení mezi členskými státy a regiony, avšak v silniční síti jsou stále mezery, chybějící články a úzká místa,“ uvedl člen Evropského účetního dvora odpovědný za tento audit George Pufan. „Hrozí, že celá hlavní síť propojující celou EU nebude dokončena včas.“

V americké nemocnici vozí vzorky do laboratoře drony

[quote]Jedna z nemocnic v americkém státě Severní Karolíně testuje používání létajících dronů pro převoz vzorků do laboratoře. Bezpilotní letouny totiž mohou urychlit diagnostikování pacientů až o tři hodiny, řekl americké stanici CBS doktor Stuart Ginn, který s nápadem přišel.[/quote]

Areál nemocnice je velice rozlehlý, dostat vzorky pěšky do místní laboratoře tak může trvat až tři čtvrtě hodiny. Bezpilotní letoun tutéž vzdálenost urazí za pouhé čtyři minuty.

Drony za den stihnou osm letů do laboratoře a zpátky, a pomohou tak vyhodnotit asi 200 vzorků. Projekt nemocnice uskutečnila ve spolupráci s kurýrní společností UPS a technologickou firmou Matternet. Jedná se o vůbec první komerční dronovou linku schválenou Federálním úřadem pro letectví (FAA).

Doktor Ginn doufá, že bezpilotní letouny budou brzy spojovat i celé nemocnice. Podle jeho názoru by mohly pomoci překonat vzdálenosti mezi odlehlými regionálními nemocnicemi a specializovanými centry. „Možná by sem pacienti nemuseli jezdit a mohlo by o ně být postaráno v menším zařízení,“ sdělil.

Drony budou vzorky dovážet tři roky v testovacím režimu, zkoumat se bude mimo jiné také to, jak se je daří začleňovat do komerčního vzdušného prostoru. Společnost UPS se domnívá, že v budoucnu by mohl být projekt rozšířen do dalších nemocnic v zemi.

 

Zdroj :ČTK

ČR může jednat o koupi více variant amerických vrtulníků

AH-1 Viper

[quote]Česká republika může jednat o více variantách nákupu 12 armádních vrtulníků od Spojených států. ČTK to dnes sdělil mluvčí českého ministerstva obrany Jan Pejšek, podle něhož umožňuje kombinaci různých strojů schválení jejich prodeje americkými úřady. Strategickou zakázku povolilo minulý týden americké ministerstvo zahraničí, které o tom informovalo Kongres.[/quote]

USA schválily podle informací, který na svém webu v pondělí zveřejnil Kongres, prodej 16 vrtulníků a dalšího vojenského vybavení v celkové ceně přes miliardu dolarů (25 miliard korun). Česká vláda má zájem o 12 vrtulníků, Washington však obvykle schvaluje kontrakty v nejvyšší možné hodnotě.

Praha nyní může zakoupit jak víceúčelové vrtulníky Black Hawk typu UH-60 či UH-1 Venom, tak bojové helikoptéry AH-1 Viper. Dodavateli vrtulníků a dalšího vojenského vybavení by měly být společnosti Bell Helicopter a General Electric.

„Teď se budou posuzovat varianty, co je pro armádu přínosnější a výhodnější. Zda pořídíme 12 víceúčelových strojů nebo ve stejném celkovém počtu kombinaci víceúčelových a bojových strojů,“ sdělil ČTK mluvčí Pejšek. Schválení zakázky podle něho znamená, že USA jsou ochotny prodat Česku stroje za stejných cenových podmínek, jako je pořizuje americká armáda.

Schválená částka je stropem a může se v průběhu dalšího vyjednávání snížit. Konečné nabídkové ceny by podle ministerstva obrany měly být známy v červnu. Podle březnového vyjádření ministra obrany Lubomíra Metnara je Česko jen za 12 helikoptér připraveno zaplatit okolo 12 miliard korun.

 

Zdroj : ČTK

Výcvik českých pilotů zlepší nový simulátor letových iluzí

[quote]Čeští piloti budou ode dneška absolvovat výcvik na novém simulátoru letových iluzí v Ústavu leteckého zdravotnictví v Praze. Přístroj za 80 milionů korun nahradil předchozí model, který ústav dostal v roce 2004 jako dar od americké vlády. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) dnes při slavnostním zahájení provozu přístroje novinářům řekl, že dezorientační simulátor má připravit piloty na krizové situace. Díky výcviku by měli být schopní iluze včas rozeznat a bojovat s nimi.[/quote]

Letové iluze vznikají například při nepříznivém počasí, tmě nebo vinou běžných optických klamů. „Člověk se nevyvinul k tomu, aby létal. Když letí, je vystaven naprosto nezvyklému podnětovému okolí, se kterým si jeho tělo nedokáže dobře poradit. Tak vznikají falešné pocity, nesprávné interpretace letu, kdy pocit neodpovídá tomu, jak ve skutečnosti letím,“ uvedl náměstek ředitele pro výcvikově expertizní činnost ústavu Petr Došel. Pilot podle něj musí při boji s iluzí vyřadit své pocity a „slepě věřit přístrojům“.

Simulátor dodala ústavu firma GLOMEX MS za zhruba 80 milionů korun. „Simulátor je speciálně konstruovaný tak, že se let nahrává a jakékoliv chyby se zpětně vyhodnocují, záznam se pilotovi přehraje. V tom spočívá ta hodnota výcviku, kdy pilot se naučí na vlastní chybě, kde ji udělal. Není to o tom projít – neprojít, je to o tom, aby se to pilot naučil,“ řekl ČTK projektový manažer firmy GLOMEX MS Petr Novák.

Metnar si dnes jako první nový přístroj vyzkoušel a zážitek si pochvaloval. „Byla to moje první zkušenost, takže jsem si to užíval. Já jsem měl asi základní nejjednodušší program,“ žertoval. Na přístroji budou trénovat především piloti české armády, spojeneckých armád i civilní piloti, dodal Metnar. Peníze na přístroj podle něj přišly nejen z ústavu, ale i z ministerstva obrany.

Ředitel ústavu Petr Chmátal si pochvaloval, že se instituci podařilo stroj pořídit za nižší cenu než za 86 milionů, které při vyhlašování otevřeného výběrového řízení očekával. „Bylo by nedůstojné, kdybychom neměli dost peněz, vůle a organizačních schopností, abychom tento přístroj obnovili,“ připomněl dosavadní model.

Chmátal uvedl, že letecká iluze stála v poslední době podle vyšetřování například za havárií letadla ruského ministerstva obrany z prosince 2016 u Soči, mezi jehož oběťmi byla i část pěveckého souboru Alexandrovců. „Podstatnou měrou se dávala souvislost s pravděpodobnou letovou iluzí kapitána letadla,“ konstatoval.

 

Zdroj : ČTK

Na německé dálnici se nákladní auta dobíjejí za jízdy

[quote]Německo spustilo první úsek dálnice, na němž se speciální nákladní auta mohou pomocí trolejí dobíjet rovnou za jízdy. Pětikilometrová testovací trasa na hesenské dálnici A5 nedaleko Frankfurtu nad Mohanem má ukázat, zda bude takový způsob nákladní dopravy možné využít i v širším měřítku a přispět jím ke snižování emisí oxidu uhličitého (CO2).[/quote]

Německu se zatím na rozdíl od ostatních sektorů vůbec nedaří snižovat emise CO2 v dopravě, které byly i loni prakticky na úrovni roku 1990, a hledá proto cesty, jak toho dosáhnout. Jednou z cest je zvažovaná daň z oxidu uhličitého, další pak inovativní technologie, jako je právě dobíjení aut za jízdy.

Možnosti takzvaných elektrických dálnic testuje už několik let společnost Siemens na bývalém vojenském letišti Gross Dölln, které leží asi 60 kilometrů severně od Berlína. Kamiony se tam za jízdy při rychlosti až 90 kilometrů v hodině připojují k elektrickému vedení za pomoci trolejí, které mohou během několika sekund vytáhnout z nástavby nad kabinou řidiče. Stejně tak se z něj mohou rychle odpojit, čehož je možné využít například při předjíždění, během něhož kamion využívá energii z hybridního motoru.

Prakticky identická technologie se nyní ve spolupráci s několika spedičními firmami začala testovat ve skutečném provozu v obou směrech mezi hesenskými městy Weiterstadt a Mörfelden-Walldorf, tedy na úseku, kterým denně projede zhruba 121.000 osobních a 14.000 nákladních aut. Ministerstvo životního prostředí do projektu, který využívá výhradně energii z obnovitelných zdrojů, investovalo 14,6 milionu eur (přes 375 milionů Kč).

Výhodou elektrického vedení je mimo jiné to, že ve spojení se zvláštními senzory umožňuje kamionům jednoduše držet jízdní pruh. Možná je také výměna energie skrze elektrické vedení mezi kamionem, který zrovna brzdí, a takovým, který právě zrychluje.

Za hlavní výhodu ale ministerstvo životního prostředí považuje dvojnásobnou efektivitu elektrického vedení ve srovnání se spalovacími motory, která vede k poloviční spotřebě energie a k nižšímu znečištění ovzduší. Nákladní auta s hmotností nad 3,5 tuny jsou v Německu zodpovědná za zhruba 26 procent emisí z dopravy.

Bývalá ministryně životního prostředí Barbara Hendricksová (SPD) plánovala, že by spolková republika do 15 let mohla elektrickým vedením pokrýt zhruba 3000 kilometrů dálnic v obou směrech. Jestli se tak skutečně stane, záleží mimo jiné na výsledcích testů. Další testovací trasy vznikají v severoněmeckém Šlesvicku-Holštýnsku a jihoněmeckém Bádensku-Württembersku.

 

Zdroj: ČTK

Kováčik chce v ŘSD změny, které urychlí dopravní stavby

[quote]Nový šéf Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Pavol Kováčik chce do úřadu zavést nové formy práce, které mají zintenzivnit a urychlit dopravní výstavbu. Jeho dalším cílem je zefektivnit řízení dopravního provozu při krizových situacích. Řekl to novinářům poté, co jej nový ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO) dnes uvedl do funkce. Konkrétní změny zatím nepředstavil, zaměřit se chce například na projektovou přípravu a kontrolní mechanismy. Kováčik na pozici generálního ředitele ŘSD nahradil Jana Kroupu, který skončil v pátek.[/quote]

Podle Kremlíka je prvořadým úkolem šéfa silničářů nastavit nové procesy, které urychlí dopravní výstavbu. „Chtěl bych, aby pan nový generální ředitel vnesl do fungující organizace nový impulz a účinně činil kroky k urychlení a zintenzivnění výstavby,“ řekl Kremlík. Kováčik k tomu uvedl, že chce v organizaci zavést nové pracovní postupy. „Provoz a samotná práce ředitelství se vyvíjí a je potřeba věci posunout dál, zavést nové impulzy a nové formy práce,“ podotkl. Zaměřit se chce zejména na nové formy projektového řízení, které by mělo zefektivnit přípravu investic.

Součástí nových postupů na ŘSD by podle ministra dopravy měla být i větší kontrola staveb, aby se tak stát vyvaroval případných zpoždění nebo chyb. ŘSD by tak podle něj mělo zavést přísnější kontrolní mechanismy. „Chci, aby bylo zcela jasné, kdo je za co konkrétně odpovědný, a následně se uplatňovala případná odpovědnost toho dotyčného,“ dodal Kremlík.

Dalším Kováčikovým úkolem je lépe řešit krizové situace v provozu a předcházet jim. „Chci, aby ředitelství bylo plně otevřeno veřejnosti, aby řidiči měli informace, co se děje, jak se řeší problém a jaká opatření k nápravě jsou ze strany státních orgánů zavedena,“ uvedl ministr. Kováčik se chce zaměřit zejména na vytížené silnice, některé z nich jsou podle něj na hraně své kapacity.

Prvním tématem, kterým se Kováčik bude tento týden zabývat, jsou dopravní značky, které upozorňují řidiče na jízdu na dálnici v protisměru. Jejich instalaci na dálnicích zatím brzdí technické problémy. Nový šéf úřadu proto chce ve spolupráci s ministerstvem osazování urychlit. Ministerstvo bude podle Kremlíka o aktuálním stavu a místech, kde se značky objeví, informovat v průběhu týdne.

Kováčik dosud působil jako předseda dozorčí rady Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) a na ministerstvu byl členem expertního týmu pro přípravu projektu PPP na dálnici D4. V minulosti pracoval také jako investiční ředitel Národní dálniční společnosti na Slovensku nebo jako předseda představenstva Inženýrských staveb Košice.

Kroupa byl v čele ŘSD od prosince 2014, ministr Kremlík jej odvolal pouhé tři dny po svém jmenování ministrem. V posledních měsících veřejnost Kroupu kritizovala kvůli tempu výstavby a modernizace dálnic. Vyčítala se mu také situace z loňského prosince, kdy se kvůli zpoždění oprav D1 a hustému sněžení tvořily na páteřní dálnici mnohahodinové kolony.

V Česku je nyní rozestavěno 39 dálnic a silnic první třídy. Jde o 140 kilometrů nových dálnic, 52 kilometrů oprav dálnice D1 a 63 kilometrů silnic první třídy. Letos by mělo být otevřeno zhruba 26 kilometrů nových dálnic, loni stát zprovoznil čtyři kilometry. V ČR je v současnosti v provozu 1248 kilometrů dálnic a přes 5642 kilometrů první třídy.

 

Zdroj : ČTK

Radě postižených se nelíbí výběr dopravců ani zastávky na znamení

[quote]Národní rada osob se zdravotním postižením (NRZP) kritizuje výběr provozovatele železniční linky z Roztok do Hostivaře, neboť zde nejezdí nízkopodlažní vozy. Stěžuje si také na dlouhý proces výběru provozovatele dopravy tělesně postižených a nelíbí se jí ani záměr provozu všech autobusových zastávek na znamení. V otevřeném dopise to primátoru Zdeňku Hřibovi (Piráti) napsal předseda NRZP Václav Krása. Primátor Hřib ČTK sdělil, že dopis ještě nečetl.[/quote]

Rada kritizuje výběr dopravce na železniční linku z Roztok přes Libeň do Hostivaře. V soutěži pořádanou organizací Ropid, která plánuje pražskou MHD, zvítězila společnost Arriva. Na lince ale nejezdí nízkopodlažní vozy. Podle Krásy jsou tyto vlaky zcela nevhodné pro handicapované i maminky s kočárky či seniory.

Pro handicapované funguje služba dopravy tzv. od dveří ke dveřím. Řízení o výběru dodavatele bylo ukončeno k 30. dubnu. Podle NRZP délka řízení komunitu lidí se zdravotním postižením stresovala, neboť nebylo dlouho jasné, zda bude služba v květnu k dispozici.

NRZP nesouhlasí ani se záměrem, aby všechny autobusové zastávky pražské MHD byly na znamení. „Jsme překvapeni, že tento návrh nebyl s námi konzultován, protože je zcela proti koncepci odstraňování bariér ve veřejné hromadné dopravě,“ píše Krása. Nevidomí podle něj nezjistí, zda se blíží jejich spoj.

V dopise Krása rovněž upozorňuje, že město loni v prosinci ustavilo komisi pro pěší a bezbariérovost. „Do dnešního dne nejsou jmenováni členové komise, a tudíž ani nepracuje. Touto nečinností ztrácí lidé s omezením pohybu a orientace platformu pro zpřístupňování veřejného prostoru,“ napsal Krása.

NRZP byla založena v roce 2002 a sdružuje spolky lidí se zdravotním postižením. Rada je celostátní organizací a v každém kraji má své zastoupení. Jejím úkolem je mimo jiné poskytovat poradenství postiženým.

 

Zdroj : ČTK

Stát má několikaleté zpoždění ve stavbě vah na dálnicích

[quote]Ministerstvo dopravy má několikaleté zpoždění ve stavbě vah na dálnicích, které mají zabránit poškozování cest přetíženými kamiony. Vyplývá to z prověrky, jejíž výsledky dnes zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Ministerstvo ČTK v reakci sdělilo, že je stavba vah složitá. V nejbližší době budou dokončeny dvě. Kontroloři také vytkli ministerstvu, že od roku 2015 neurčilo podmínky pro kontrolu přínosu podobných dopravních systémů. Podle ministerstva vzniká IT systém, který bude vyhodnocovat efektivitu dopravních systémů i zpětně.[/quote]

Vláda v roce 2015 schválila Akční plán rozvoje inteligentních dopravních systémů (ITS) do roku 2020, který počítal mimo jiné se stavbou zmíněných vah nebo modernizací centra dopravních informací. Podle plánu měly už v letech 2016 a 2017 začít fungovat první vysokorychlostní váhy pro automatické měření kamionů. Ke konci roku 2018 ale Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) na silnicích, které spravuje, nezprovoznilo žádnou. Přitom třeba na krajských cestách podle NKÚ fungovalo loni na podzim už pět takových vah.

„Systém vysokorychlostního kontrolního vážení na dálnicích je z podstaty hustšího dopravního provozu na zmíněných komunikacích technicky náročnější na instalaci než na jiných typech komunikací,“ zdůvodnila zpoždění mluvčí ministerstva Lenka Rezková. Před dokončením má podle ní ŘSD dvě váhy na dálnicích D5 a D8. Spuštěny budou v nejbližší době, doplnila. Další váha se staví na D35 a tři váhy se brzy začnou stavět.

NKÚ na základě prověrky kritizoval také to, že cíle plánu rozvoje dopravních systémů jsou obecné a neměřitelné. Ministerstvo dopravy si také nestanovilo ukazatele, podle kterých by rozdělovalo peníze na projekty a zjišťovalo, jak se daří plán naplňovat. „Na projekty ITS je přitom v rámci akčního plánu připraveno přibližně devět miliard korun, přičemž do konce roku 2018 byly zahájeny, případně dokončeny, projekty za více než 2,3 miliardy korun,“ sdělil mluvčí NKÚ Václav Kešner. „Na podobné nedostatky v řízení programů dlouhodobě poukazujeme i u jiných resortů,“ doplnil člen NKÚ Jan Kinšt, který kontrolu vedl.

V době tvorby plánu ale podle ministerstva ještě nebyly ze strany Evropské unie vytvořeny podmínky pro nastavení kontrolních ukazatelů. Podle Rezkové už tyto ukazatele vytvořilo státní Centrum dopravního výzkumu. „Na jejich základě vzniká IT systém, který má vyhodnocovat indikátory koncepčně a dlouhodobě u všech instalovaných systémů, a to i zpětně od roku 2015,“ uvedla mluvčí. Systém podle ní bude spuštěn v příštím roce.

Kontrolní úřad naopak ocenil fungování Národního dopravního informačního centra, které poskytuje veřejným i soukromým subjektům údaje o provozu na silnicích. Modernizace centra byla součástí zmíněného akčního plánu.

 

Zdroj : ČTK

Logistický kalendář