Domů Blog Strana 939

Aimtec zvítězil v soutěži o nejlepší softwarovou inovaci ČR

hdr

[quote]Plzeňská poradensko-technologická společnost Aimtec zvítězila v kategorii Top logistický produkt – software soutěže Impuls logistika, kterou vyhlašuje společnost Economia v rámci své konference Zóna logistika. Porotu zaujala aplikace rozšířené reality pro kontrolu kvality standardizovaných výrobků Aimtec AR Quality Check (ARQ).[/quote]

 

Kontrola kvality pomocí rozšířené reality (AR) vznikla jako pilotní projekt pro významného dodavatele dveřních panelů osobních automobilů. Výrobky, které jsou standardizované tvarem, rozměry a dalšími parametry a které zároveň existují ve velkém množství variant, jsou těmi pravými, na které lze AR aplikovat.

 

V případě projektu s dveřními panely mohou být rozdíly mezi jednotlivými konfiguracemi pro operátory lidským okem prakticky neviditelné. Cílem Aimtecu bylo poskytnout jim nástroj, se kterým dokážou vyhodnotit situaci rychle, jednoduše a pokaždé stejně. Rozšířená realita je automaticky upozorní na jakékoliv odchylky od požadovaného stavu a umožní je nejen detekovat, ale také komplexně zaznamenat z pohledu zpětné sledovatelnosti. Nahrazuje tak dlouhý seznam otázek, který musí kontrolor projít u každého dílu.

 

Kontrola kvality pomocí tabletu

Při výstupní kontrole nejdříve pracovník kontroly kvality naskenuje pomocí tabletu čárový kód kontrolovaného dílu, a následně namíří kameru tak, aby byl na obrazovce celý díl. Systém automaticky monitoruje kontrolní body na výrobku a vyhodnotí, zda je díl kompletní. Pracovníkovi pak nabídne možnost vyfotografování produktu a zápis hodnoty výstupní kontroly. Data spárovaná s konkrétním výrobkem se odešlou do MES systému, kde jsou uložena pro další využití a zpětnou dohledatelnost.

 

Proč se Aimtec pro aplikaci AR rozhodl, vysvětluje Petr Stejskal, Technical & Support Director společnosti: „I přesto, že je využití rozšířené reality teprve na začátku, vidíme v ní velkou budoucnost. Současné technologie již umožňují dosáhnout uspokojivých výsledků i u běžně dostupného hardwaru, kde klíčovou roli hraje software. Pro implementaci našich řešení využíváme nejnovější AR framework od lídra trhu, společnosti Vuforia.“  

 

První verze aplikace ARQ vznikla v rámci R&D platformy AimtecLab. Na jejím přerodu v komerční produkt pracuje specializovaný tým vývojářů hledající uplatnění pro nové technologie v praxi. Při vývoji kontroly kvality v AR hrály velkou roli její přínosy ‒ snížení času potřebného k provádění kontroly, eliminace chyb, snadné zaškolení na proces, zvýšení kvality informací díky přesným a jednoznačným záznamům a digitalizace procesu a s ním související eliminace spotřeby papíru pro tištěné záznamy. Řešení může být díky dedikovanému týmu upraveno na míru prakticky kterýmkoli zákazníkům.

 

Zdroj : AIMTEC

Kremlík odvolal z čela ŘSD Kroupu, nahradil ho Pavolem Kováčikem

[quote]Nový ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO) odvolal generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Jana Kroupu. Jeho nástupcem jmenoval od 6. května Pavola Kováčika. Kremlík to uvedl na svém twitterovém účtu, informaci potvrdilo ministerstvo dopravy.[/quote]

Podle Kremlíka by nový šéf silničářů Kováčik, který dosud působil jako předseda dozorčí rady Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), měl zrychlit dopravní výstavbu. Kroupu chce ministr v resortu udržet.

„Od nastupujícího generálního ředitele očekávám nový impulz k zefektivnění práce ŘSD, dopravní stavby je třeba dobře připravit, správně nastavit smlouvy a důsledně dohlížet na jejich plnění, musí také dbát na kvalitu staveb. Je potřeba nastavit účinné řídící i kontrolní mechanismy a projektové řízení, měl by také zvážit celkovou transformaci ŘSD,“ uvedl Kremlík.

Kováčik má podle ministra také zefektivnit řízení mimořádných událostí v provozu. Kremlík chce, aby ŘSD případné komplikace v provozu řešilo rychleji a transparentně. „Řidiči musí mít při nehodách nebo překážkách na silnicích dostatek informací, aby mohli na situaci okamžitě reagovat,“ dodal Kremlík. Nový šéf ŘSD by měl o postupu jednat také s policií a kraji.

Kováčik dosud působil jako předseda dozorčí rady SFDI a na ministerstvu byl členem expertního týmu pro přípravu projektu PPP na dálnici D4. V minulosti působil také jako investiční ředitel Národní dálniční společnosti na Slovensku nebo jako předseda představenstva Inženýrských staveb Košice.

Kroupa byl v čele ŘSD od prosince 2014. V posledních měsících byl veřejností kritizován kvůli tempu výstavby a modernizace dálnic. Vyčítána mu byla také situace z loňského prosince, kdy se kvůli zpoždění oprav D1 a hustému sněžení tvořily na páteřní dálnici mnohahodinové kolony.

V Česku je rozestavěno 39 dálnic a silnic první třídy. Jde o 140 kilometrů nových dálnic, 52 kilometrů oprav dálnice D1 a 63 kilometrů silnic první třídy. Letos by mělo být otevřeno zhruba 26 kilometrů nových dálnic, loni stát zprovoznil čtyři kilometry. V ČR je v současnosti zprovozněno 1248 kilometrů dálnic a přes 5642 kilometrů první třídy.

 

Zdroj : ČTK

Dopravci nasadí na MS v hokeji speciální vlaky se stovkami míst

[quote]Největší tuzemští železniční dopravci České dráhy a RegioJet vypraví na hokejový šampionát na Slovensku speciální vlaky se stovkami míst. Spoje budou jezdit mezi Prahou a Bratislavou. Vedle speciálních linek mohou zájemci využít i pravidelných linek, které směřují také do Košic. V případě velkého zájmu je dopravci mohou posílit o další vozy. ČTK to dnes sdělili zástupci obou firem. Mistrovství světa v ledním hokeji se uskuteční od 10. do 26. května v Bratislavě a Košicích.[/quote]

Zvláštní hokejové vlaky Českých drah budou jezdit v obou směrech. Ve směru do Bratislavy vyrazí ráno z Prahy a pojedou po trase Pardubice-Brno-Břeclav. Opačným směrem budou ze slovenského hlavního města odjíždět krátce před půlnocí. Vlaky pojedou celkem v sedmi termínech, konkrétně 10., 11., 13., 16., 17., 19. a 21. května.

Dráhy pro speciální vlaky připravily soupravy, které budou mít zhruba 12 vozů. Soupravy budou míst kapacitu až 900 míst. Vlaky budou sestaveny z běžných rychlíkových vozů klasické stavby.

Dráhy část kapacity těchto vlaků nabízely v balíčcích, jejichž součástí byly i vstupenky na vybraná hokejová utkání. Ty jsou však podle mluvčího Petra Šťáhlavského už vyprodány.

RegioJet bude speciální vlaky nabízet vždy večer ve směru z Bratislavy s odjezdem po 23. hodině. Vlaky budou jezdit v celkem sedmi dnech, a to 10., 13., 16., 21., 23., 25. a 26. května. Spoje budou po výjezdu ze slovenského hlavního města postupně zastavovat v Brně a v Pardubicích a do Prahy by měly dorazit kolem 03:15 hodin ráno. V případě prodloužení zápasů dopravce posune odjezd vlaků, o čemž bude cestující předem informovat.

RegioJet na speciální spoje nasadí soupravy s více než 300 místy. Využije na nich své standardní vozy s klasickým servisem ve čtyřech třídách, stejně jako na klasických linkách dopravce. Na rozdíl od zavedených spojů RegioJetu, kde je možné zdarma stornovat jízdenku až 15 minut před odjezdem vlaku, ovšem bude možné zrušit rezervaci nejpozději 48 hodin před odjezdem, a to s desetiprocentním poplatkem.

Vedle speciálních vlaků budou pokračovat zavedené spoje obou dopravců. České dráhy ve spolupráci se zahraničními dopravci jezdí mezi Prahou a Bratislavou ve dvouhodinových intervalech. Jednou denně nabízejí i spoj mezi Ostravou a hlavním městem Slovenska. Šťáhlavský připustil, že v případě velkého zájmu je dopravce připraven tyto linky posílit o další vozy.

Čtyřikrát denně jezdí z Prahy do Bratislavy podle klasického jízdního řádu i RegioJet. Soukromý dopravce navíc na Slovensko jezdí i s autobusy. Žluté vlaky jezdí pravidelně přes Ostravu i do Košic, dalšího místa dění hokejového mistrovství, přičemž tyto spoje chce firma průběžně posilovat.

Další soukromý dopravce Leo Express speciální vlaky kvůli šampionátu neplánuje. „Cestující nicméně mohou využít naše pravidelné spoje do Košic,“ uvedl mluvčí společnosti Emil Sedlařík. Tyto vlaky vyrážejí z Prahy dvakrát denně.

Turnaj začne v pátek 10. května. Česká reprezentace odehraje všech sedm skupinových zápasů v Bratislavě.

 

Zdroj : ČTK

Vyčištění ruské ropy – logistická noční můra

A MOL worker walks around the newly opened emergency gas storage facility in Algyo, 185km (115 miles) east of Budapest October 1, 2009. REUTERS/Laszlo Balogh (HUNGARY POLITICS ENERGY ENVIRONMENT BUSINESS)

[quote]Jak dostanete miliony barelů špinavé ruské ropy z ropovodu? Východoevropské státy pracují na nebývalé logistické operaci, která to má dokázat, píše agentura Bloomberg.[/quote]

Ruská ropa proudící do Evropy byla v druhé polovině dubna znečištěna vysokou hladinou organických chloridů. Podle analytika firmy Energy Aspects Christophera Hainese mohlo být znečištěno asi 30 milionů barelů ropy, dost na to, aby se vešla do 15 supertankerů.

Rozsáhlé řešení bude zahrnovat pomalé přidávání znečištěné ropy do dodávek čisté suroviny, aby se rozředila kontaminace, a tisíce železničních vozů, které budou přesouvat ropu na jiná místa v Rusku. Kromě uvolnění strategických rezerv ropy pak také bude pravděpodobně nutné dopravit ropu z jiných částí světa, aby bylo možné udržet rafinerie v činnosti.

„To je obrovský logistický problém,“ řekl agentuře Bloomberg Haines. „Je to jeden z největších ropovodů, který vede do Evropy. Může tam být mezi 20 a 50 miliony barelů této ropy, odhadujeme to na asi 30 milionů.“

Odhaduje se, že část kontaminované ropy může obsahovat až několik stovek částic na jeden milion (ppm) organického chloridu, který je korozní a může poškodit jak potrubí ropovodu, tak rafinerie. Transněfť, který provozuje ropovod Družba, má limit deset ppm a normální úroveň se pohybuje mezi jednou až třemi ppm, uvedl Haines.

Jedna větev ropovodu má být uvolněna přesunem zhruba 400.000 tun znečištěné ropy do skladů v Maďarsku, na Slovensku a na Ukrajině, aby bylo možné obnovit tok ropy. Podle ukrajinského provozovatele ropovodu by to mohlo znamenat, že čistá ropa dorazí do Evropy do 18. května.

Současně ruská železniční společnost pomáhá odvést část ropy z Běloruska vlakem. Nicméně podle analytičky Facts Global Energy Dory Polgarové železnice nemá dostatek vozů, které by byly schopné odvézt dostatek ropy z ropovodu. Bude tak zřejmě nutné obrátit tok v ropovodu, aby se část toku vyčistila.

„Kapacita železnice je omezená,“ uvedla Polgarová. „Mluvíme o celé Družbě a ropovodu, který vede do Usť-Luga, a oni na železnici nemají odpovídající kapacitu, ani nejsou blízko.“

Vlády jednotlivých zemí, které jsou odběrateli ruské ropy, také uvolňují strategické rezervy, aby jejich rafinerie měly náhradu za kontaminovanou ropu. I přes uvolnění těchto zásob však budou rafinerie nucené získat ropu také z jiných zdrojů, zvlášť po moři. Vzhledem k tomu, že některé státy se domnívají, že vyčištění může trvat měsíce, může být v ohrožení jak ruský vývoz, tak činnost evropských rafinerií, varuje konzultační firma JBC Energy.

„Musíte kontaminovanou ropu buď dostat do skladu, aby odkapávala do vaší rafinerie, nebo, pokud nemáte skladovací prostory, ji odvézt,“ dodal analytik Wood Mackenzie Jonathan Leitch. „Pak se musíte ptát: můžete dostat dostatek ropy do rafinérie, abyste ji udrželi v chodu? Je to trochu logistický problém pro rafinerie, ale pracují na tom, aby to vyřešily.“

 

Zdroj : ČTK

Čína díky technologiím na prvním místě v indexu globálních center výroby, Česká republika je jedničkou v Evropě

[quote]Globální poskytovatel realitních služeb Cushman & Wakefield zveřejnil novou zprávu, v níž hodnotí 48 světových lokalit co do vhodnosti k rozšiřování či stěhování provozů globálních výrobců. Přestože se konkrétní potřeby různých výrobců liší, díky vládním investicím do přijetí technologií se v tomto ohledu daří Číně. Spojené státy jsou zase nejatraktivnější pro firmy, které se snaží minimalizovat ekonomická a politická rizika. V tomto ohledu je po Spojených státech a Kanadě nejlepší destinací Česká republika. Dle základních kritérií pak obsadila pátou příčku globálně a první příčku v Evropě.[/quote]

 

Index výrobního rizika 2019
Celkové pořadí Základní kritéria Nákladové kritérium Riziková kritéria
1 Čína Čína Spojené státy
2 Spojené státy Malajsie Kanada
3 Indie Vietnam Česká republika
4 Kanada Indonésie Čína
5 Česká republika Indie Singapur
6 Polsko Thajsko Německo
7 Malajsie Litva Dánsko
8 Litva Rumunsko Finsko
9 Maďarsko Srí Lanka Rakousko
10 Thajsko Polsko Velká Británie

 

 

 

„Přesto, že Česko nepatří zdaleka mezi nejlevnější země z hlediska výrobního průmyslu, kde se hodnotí nejen mzdy tuzemské pracovní síly, ale také ceny energií, průmyslové výstavby a administrativních poplatků, je vyhodnocena jako nejlepší destinací pro výrobu v Evropě,  a to hlavně díky vysoké bezpečnosti, relativní politické stabilitě, v porovnání se svými sousedy na východ Evropy, a ekonomické a korporátní stabilitě. Rizika jsou tudíž pro investory minimální. Velkou výhodou je i centrální poloha se strategickým přístupem na hlavní evropské trhy,“ říká Ferdinand Hlobil, vedoucí týmu pronájmu průmyslových ploch ve střední a východní Evropě ve společnosti Cushman & Wakefield.

 

Index výrobního rizika (Manufacturing Risk Index, MRI) společnosti Cushman & Wakefield posuzují každou zemi podle 20 proměnných, z nichž vycházejí tři vážené žebříčky hodnotící podmínky, náklady a rizika pro výrobu. Zdrojová data indexu pocházejí z řady spolehlivých zdrojů, mj. od Světové banky, UNCTAD a Oxford Economics.

 

Ze zprávy vyplývá, že z pohledu základního scénáře, který přikládá stejnou důležitost podmínkám pro podnikání a cenové konkurenceschopnosti v dané zemi, je na prvním místě Čína. Na druhém místě se umístily Spojené státy, následované v první pětici ještě Indií, Kanadou a Českou republikou. Česká republika dosáhla nejvyšší pozice z evropských zemí, přičemž na předních místech se umístily také Polsko, Litva a Maďarsko.

 

Při pohledu na data z hlediska nákladů – jež upřednostňuje země s nižšími provozními výdaji včetně mzdových – se na prvním místě stále drží Čína a asijské země dominují i první desítce. Z jiných oblastí se v první desítce umístily pouze Litva na sedmém a Rumunsko na osmém místě.

 

Třetí žebříček – na základě rizik – bere v úvahu rostoucí geopolitické riziko a straní zemím, kde jsou ekonomické a politické hrozby nejmenší. V tomto ohledu vede Severní Amerika s USA na prvním a Kanadou na druhém místě, přičemž Čína se propadla až na čtvrté místo. Na evropské země připadá více než polovina první desítky – vede Česká republika, která se v žebříčku umístila celkově třetí, a z dalších evropských zemí se do první desítky prosadily ještě Německo, Dánsko, Finsko, Rakousko a Velká Británie.

 

Autorka studie Lisa Graham, vedoucí oddělení společnosti Cushman & Wakefield pro průzkum odvětví logistiky a průmyslu v regionu EMEA, prohlásila: „Tyto žebříčky poskytují zásadní vhled do rapidně se vyvíjejícího odvětví výroby a do rozhodujících faktorů při volbě lokalit. Globální výroba vstoupila do nové éry, která se vyznačuje rostoucím vlivem technologií při řešení otázek produktivity, nedostatku pracovních sil a bezpečnosti v odvětvích výroby a logistiky.

 

Jsme svědky vzestupu někdejších nízkonákladových oblastí jako Číny a Indie v řetězci tvorby hodnoty, a to díky vládní podpoře adopce technologií. Proto si v našich žebříčcích tak dobře vedly právě asijské země. Tato oblast však stále vzbuzuje obavy ohledně duševního vlastnictví, což znamená, že i navzdory vyšším nákladům budou těžištěm výroby i nadále země v Severní Americe a Evropě.“

 

Rob Hall, vedoucí logistického a průmyslového týmu společnosti Cushman & Wakefield pro region EMEA, prohlásil: „Jsme svědky projevů protekcionismu a nacionalismu, které ohrožují globální i regionální dodavatelské řetězce. V Evropě výsledek probíhajících jednání o Brexitu pozmění jak regionální výrobu, tak vnitrostátní a mezinárodní toky zboží.

 

Uspějí země, které investují do platforem umožňujících pohyb zboží na výrobní linky a z nich. V Číně vedlo dokonalé propojení dodavatelských řetězců ke značným investicím do infrastruktury a multimodální dopravy, včetně železničních a námořních projektů v rámci Nové Hedvábné stezky a pobídek podnikání. Tyto faktory do značné míry vyvažují obavy o bezpečnost duševního vlastnictví.“

 

Kritéria pro hodnocení pořadí v kategoriích: základní kritéria – riziková kritéria – nákladová kritéria:

 

 

 

Zdroj : Cushman & Wakefield

Matematici pomohou Plzeňskému kraji k úsporám při zimní údržbě

[quote]Matematici zpracovali pro silničáře Plzeňského kraje optimalizaci zimní údržby silnic, měla by uspořit až deset procent nákladů. Nechala ji zpracovat krajská správa a údržba silnic (SÚS) od Matematicko-fyzikální fakulty Praha (MFF). SÚS by měla ušetřit deset velkých automobilů, tedy 30 řidičů. Nový model totiž sníží o deset na 102 počet okruhů, které desítky let každou zimu projížděla údržbová vozidla. Řidiči, jichž je nedostatek, nahradí kolegy, kteří odcházejí do důchodu, řekl ČTK náměstek hejtmana Pavel Čížek (STAN). SÚS má na starosti zimní údržbu více než 5000 kilometrů silnic.[/quote]

„Můžeme tak lépe zabezpečit zimní údržbu s dosavadním počtem řidičů, kteří nám odcházejí, protože jejich průměrný věk je přes 50 let. Máme problém je nahrazovat, takže teď to půjde o něco snáz,“ uvedl Čížek.

Hejtman Josef Bernard (ČSSD) uvedl, že optimalizaci zpracoval profesor Martin Loebl a studentka fakulty na toto téma zpracuje diplomovou práci, z níž vyjdou výsledky praktické aplikace v příští zimní sezoně. Studii zaplatí SÚS z úspor, kterých dosáhne.

Počet zaměstnanců SÚS se podle Čížka odvíjí od toho, kolik lidí potřebuje na nonstop zimní údržbu. Každý okruh se projíždí různě často. Nejméně silnice třetí třídy, naopak v Plzni to musí být každých pár hodin. Je to velký a náročný systém, uvedl Čížek.

Fakulta vytvořila vlastní model. „Propočítali to a všechny okruhy, které měla SÚS desetiletí ve zvyku, úplně změnili. Teď vše vydiskutovali a vypadá to, že SÚS ušetří deset okruhů, tedy deset velkých aut, z nichž jedno stojí x milionů korun a ke každému tři lidi, tedy 30 řidičů,“ uvedl Čížek.

SÚS obsluhuje 4600 kilometrů krajských komunikací II. a III. třídy a od předloňska také 426 kilometrů silnic I. třídy. K tomu měla v letošní zimní sezoně 122 sypačů. Náklady na zimní údržbu se pohybují kolem 190 milionů Kč. V kraji ji letos zajišťovalo 336 řidičů a 54 dispečerů. „Potýkáme se s nedostatkem kvalifikovaných lidí,“ řekl nedávno ČTK provozní ředitel SÚS Radek Šíma. Nejnáročnější na údržbu je horské Klatovsko, kde je 1123 km silnic. Tam byl také dosud nejdelší okruh Nýrsko – Svatá Kateřina – Chudenín – Beňovy o délce 151 km.

 

Zdroj : ČTK

Letiště plánuje modernizaci, vypíše 145 tendrů za 2,5 miliardy Kč

[quote]Pražské letiště v nejbližších měsících vypíše 145 výběrových řízení na modernizaci své dopravní, stavební i technické infrastruktury. Předpokládaná hodnota stavebních a infrastrukturních zakázek, které letiště letos vypíše, bude přibližně 2,5 miliardy korun. ČTK to dnes oznámilo Letiště Praha. V letošním roce chce letiště investovat do modernizace celkem více než tři miliardy korun.[/quote]

Většina soutěží, které letiště chystá, se týká oprav a rozšiřování infrastruktury. Některé zakázky však souvisí i s dlouhodobými plány letiště. „Zde se jedná například o zpracování projektové dokumentace k zamýšlenému rozšíření Terminálu 2 nebo dostavbě estakády v centrálním prostoru mezi Terminálem 1 a 2,“ uvedl šéf představenstva letiště Václav Řehoř.

Největší dopravní stavbou z připravovaných zakázek bude stavba pojezdové dráhy, která bude fungovat jako odbočka z hlavní přistávací a vzletové dráhy. Pojezdová dráha vytvoří rychlý výjezd pro přistávající letadla k odbavovacím stáním. Letiště bude rovněž hledat projektanta hydrantového systému pro rozvod leteckého paliva u Terminálu 2. Dále je v plánu například modernizace vzduchotechniky na Terminálu 1.

Z dalších staveb patří k nejdůležitějším rekonstrukce biologické linky čističky odpadních vod, přestavba letadlových stání a výměna nástupních mostů, nebo stavba nové odbavovací čekárny. Zrekonstruována bude také letištní restaurace a venkovní terasa na prvním terminálu.

Seznam připravovaných soutěží letiště uveřejnilo v elektronickém nástroji pro správu veřejných zakázek EZAK. „Přehled chystaných tendrů z oblasti dopravní, stavební i technické infrastruktury je nyní veřejně k dispozici všem uchazečům z řad potenciálních dodavatelů. Kromě těchto zakázek vypisuje Letiště Praha každoročně také celou řadu výběrových řízení na dodavatele provozních technologických řešení, která nejsou součástí tohoto přehledu,“ podotkl tiskový mluvčí Letiště Praha Roman Pacvoň.

Letiště Václava Havla v Praze je na hraně své kapacity, loni odbavilo 16,8 milionu cestujících. Letiště proto naplánovalo pro letošní rok například otevření nové odbavovací přepážky na Terminálu 1 a nový odbavovací ostrov na Terminálu 2. Začala také rekonstrukce třídírny zavazadel.

V příštích letech letiště plánuje investice za přibližně 27 miliard korun, po nichž by se maximální kapacita měla od roku 2027 zvýšit o čtyři miliony na 21 milionů cestujících za rok. Hlavní položkou by mohla být stavba nové paralelní dráhy a rozšíření Terminálu 2. K dalším dlouhodobým projektům patří rozvoj veřejného prostoru, tzv. Airport City, kde by například mohly vzniknout hotely, zdravotnická centra nebo sportovní či vzdělávací zařízení.

 

Zdroj : ČTK

Lodě v Česku budou muset mít zařízení ke sledování pohybu

[quote]Lodě na vnitrozemských plavbách s výjimkou malých plavidel a převozních lodí budou muset být na některých úsecích vybaveny zařízením pro sledování pohybu. Povinnost dnes v novele o vnitrozemské plavbě schválil Senát. Předloha nyní zamíří k podpisu prezidentovi.[/quote]

Zařízením budou muset být podle vládní novely vybavena plavidla s vlastním strojním pohonem. Výjimku kabinet stanovil pro rekreační lodě, plovoucí stroje a malá plavidla s trupem delším než sedm metrů, které provozuje správce vodní cesty, plavební úřad nebo složka integrovaného záchranného systému. Převozní lodě přidala do výjimek Sněmovna.

Ministerstvo dopravy si od zavedení nové povinnosti slibuje zejména zvýšení bezpečnosti na řekách. Opatření by mělo pomoci také v ochraně životního prostředí a ke zvýšení efektivity plavebního provozu. Povinnost by měla platit jen na vybraných vodních cestách. První z nich je na Labi od jezu Přelouč po hranici s Německem, druhá na Vltavě od Slapské přehrady po soutok s Labem u Mělníka.

Údaje o plavbě se budou přenášet do systému Říční informační služby, který by měl evidovat veškeré potřebné informace o všech plavidlech a jejich cestách. Systém bude součástí celoevropského programu, jehož cílem je spravovat informace o vnitrozemské vodní dopravě v Evropské unii.

Správcem systému v Česku je Státní plavební správa. Monitorovací zařízení nyní využívají provozovatelé lodí dobrovolně. Mají je například policejní plavidla. Podle ministerstva dopravy by náklady na pořízení jednoho zařízení neměly přesáhnout 150.000 korun.

 

Zdroj : ČTK

Červená pro PVC i PLA

[quote]V rámci racionalizace balení spojené se zvýšením recyklace obalových materiálů a redukce množství, vydávají obchodní řetězce požadavky na obaly dodávaného zboží ve výše zmíněných intencích. Některým se to daří lépe, některým méně, což odráží znalost problému kompetentními pracovníky jednotlivých řetězců. K těm s lepší formulací problémů a požadavků a se širším rozhledem jistě patří Tesco. I když vydaná příručka je nyní směrována na dodavatele privátních značek, ukazuje obecně trend, kterým se vývoj obalů bude v nejbližší ubírat.[/quote]

TESCO CE Packaging guide 2018

Tvůrci příručky TESCO CE Packaging guide vydané v listopadu 2018 vykročili v zásadě dobrým směrem, zabývají se otázkami balení v širším záběru, nejen výlučně z pohledu ochrany životního prostředí. Jistě v dalším vydání se vyvarují některých omylů a chyb zejména v terminologii, například rozdíl mezi pojmy „foil“ a „film“, či „direct contact with the food“.

Červená značí stop

Materiály označené jako „červené“ budou strpěny pouze do konce roku 2019. V tabulce s tímto červeným zákazem figurují následující materiály pro obaly:

  • polystyrén (PS)
  • polykarbonát (PC);
  • kyselina polymléčná (PLA);
  • polyvinylchlorid (PVC);
  • celofán;
  • akrylát;
  • oxo a bio degradovatelné plasty;
  • kompostovatelné plasty.

Zdroj : SYBA

Do dnešní akce Do práce na kole je přihlášeno 19.000 lidí

[quote]Akci Do práce na kole, kam se přihlásilo 19.000 lidí, dnes odstartuje vyjížďka dánského velvyslance v ČR Oleho Frijse-Madsena s pražským primátorem Zdeňkem Hřibem na koloběžce od dánského velvyslanectví na Maltézském náměstí k magistrátu na Mariánském náměstí. Cyklisté, běžci, chodci, bruslaři i skateboardisti se letos do akce mohou zapojit podeváté. Jejím cílem je motivovat lidi k pohybu po městě vlastní silou bez použití aut.[/quote]

„Když lidé přestanou denně jezdit autem, zlepší tak nejen svou kondici, zdraví, náladu a možná i vztahy s kolegy, ale přispějí i k čistšímu ovzduší a celkově příjemnějšímu a bezpečnějšímu městu,“ uvedli organizátoři ze spolku Auto*Mat. V až pětičlenných týmech kolegů ze zaměstnání mohou lidé soutěžit o titul nejvýkonnějšího cyklisty a běžce i v dalších kategoriích. Podruhé se letos mohou zúčastnit školáci a studenti, pro které je připravena výzva Do školy na kole.

Na webu výzvy se pro letošní květen zaregistrovalo zhruba 19.000 lidí ze 45 pořadatelských měst a více než 2500 firem. Víc než čtvrtina účastníků připadá na Prahu. Tématem je Homo cykliens, což je podle pořadatelů nový člověk z doby šlapací. Tváří akce je právě dánský velvyslanec jako zástupce cyklistické velmoci. K měsíční květnové týmové výzvě letos v lednu přibyla podobná týdenní akce určená pro jednotlivce.

Loni se do květnové výzvy zapojilo 16.347 zaměstnanců z 1838 firem, účastníků tak proti předchozímu roku přibylo o 27 procent. Vlastní silou urazili víc než 3,5 milionu kilometrů, podle pořadatelů se tak do ovzduší nedostalo 457 tun oxidu uhličitého. Ocenění vedle účastníků dostávají také zaměstnavatelé za to, že svým pracovníkům dojíždějícím na kole vytvářejí zázemí, jako jsou kolárny, šatny nebo sprchy.

 

Zdroj : ČTK

Logistický kalendář