Domů Blog Strana 951

SŽDC ukončila modernizaci plzeňského hlavního vlakového nádraží

[quote]Plzeňské hlavní nádraží, významný uzel dálkové a regionální železniční dopravy na koridoru z Prahy do Chebu, dostalo moderní podobu vlakové křižovatky. Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) dnes ukončila přestavbu stanice. Cestující mají od loňského prosince nové podchody pod všemi šesti nástupišti. Nové jsou prostor před nádražím a koleje ve směru na Cheb, opraveny jsou železniční mosty přes Mikulášskou ulici. Stavba, která trvala zhruba 2,5 roku, stála 1,35 miliardy korun, řekla dnes ČTK mluvčí SŽDC Radka Pistoriusová.[/quote]

Už v minulých letech SŽDC opravila úsek do stanice Plzeň-Jižní Předměstí, průjezd uzlem a východní část stanice. Postupně prošly rekonstrukcí 1., 2., 4. a částečně i 3. nástupiště.

Druhý podchod na hlavním nádraží od prosince spojuje všechna nástupiště s novým terminálem autobusové dopravy, který koncem loňského roku dostavělo město Plzeň. „Teď se dokončilo 3. nástupiště, kompletní modernizací prošla nástupiště 5 a 6. Rekonstrukce obou mostů Mikulášská zlepšila parametry železniční dopravy i provozu na silnici. Díky rozšíření se vytvořily samostatné pruhy pro tramvaje a cyklisty,“ řekl generální ředitel SŽDC Jiří Svoboda. Hlavním cílem rekonstrukce byla celková přestavba kolejového rozvětvení ve směru na Cheb a navazujících kolejí.

Cestující mohou využívat šest nástupišť, na všechna zajišťují výtahy z obou podchodů bezbariérový přístup. „Ještě před rekonstrukcí byl přístup na některá nástupiště po úrovňových přechodech, a to při velké frekvenci vlaků,“ uvedl Svoboda. Vlaky teď mohou projíždět nádražím rychlostí 80 km/h. Stanice má nový informační systém, protipožární signalizaci, kamery i systémy dálkového řízení provozu.

SŽDC projektuje rekonstrukci 112 let staré secesní nádražní budovy za miliardu korun. „Už letos nebo příští rok by se mělo začít,“ řekl Petr Kolář z plzeňské stavební správy SŽDC. Oprava památkově chráněné budovy potrvá nejméně dva roky. „Každopádně je v investičním plánu a chceme začít co nejrychleji,“ uvedl. Velké historické budovy typu Plzně a Českých Budějovic jsou prioritou SŽDC.

Plzeň zajistila kromě stavby autobusového terminálu za 150 milionů Kč, který nebyl součástí stavby SŽDC, také rekonstrukci tramvajové trati a prostoru před nádražím, vše za 100 milionů Kč. „Celá tato oblast se stává klíčovým moderním dopravním uzlem našeho města. Věřím, že i díky tomu přilákají jednotlivé druhy dopravy ještě více cestujících,“ uvedl primátor Martin Baxa (ODS).

Dokončenou stavbu podpořil téměř 630 miliony Kč evropský program CEF (Nástroj pro propojení Evropy).

Práce na železnici v Plzni pokračují stavbou nového úseku tratě na Domažlice a silničního mostu přes trať za 1,1 miliardy Kč. Hotovo má být letos. „Včetně výkupů pozemků už sem (do plzeňského uzlu) šlo k sedmi miliardám korun,“ řekl Kolář. V příštím roce se podle něj začne stavět nová železnice Lobzy – Koterov, kde chce SŽDC letos na podzim vypsat veřejnou zakázku na dodavatele stavby za necelou jednu miliardu korun. „Půjde o zrušení dnešní stanice Koterov a místo ní bude vybudována nová zastávka na Slovanech u Penny Marketu,“ uvedl. Poslední bude modernizace žateckého kolejového rozvětvení. V blízkém výhledu to není, dodal.

 

Zdroj : ČTK

Auto na naftu si chce pořídit 18 pct Čechů proti čtvrtině loni

[quote]Zájem o auta s dieselovým motorem výrazně klesá. Auto na naftu by si v současnosti pořídilo jen 18 procent Čechů, což je o sedm procentních bodů méně než loni. Naopak benzinový agregát preferuje 43 procent řidičů, tedy o tři body více. Vyplývá to z letošního průzkumu EY.[/quote]

Auto s hybridním pohonem jako příští vůz preferuje pět procent lidí (nárůst o jeden procentní bod), elektromobil si chtějí pořídit tři procenta lidí proti loňským dvěma. Od nákupu elektromobilu odrazuje především vyšší cena. O nákupu elektromobilu by uvažovalo 63 procent Čechů, ke koupi by je přesvědčila například dotace od státu.

Nákup auta přes internet si dovede představit 33 procent respondentů. Loni to bylo 29 procent. Lidem by při nákupu on-line nejvíce chyběla možnost si auto prohlédnout (53 procent) nebo provést testovací jízdu (23 procent).

„Respondenti ve Visegradské čtyřce mají od možnosti nákupu vozu na internetu vysoké očekávání, která automobilky jen s obtížemi naplňují a tím vyklízí pole novým hráčům v odvětví,“ uvedl vedoucí partner EY Petr Knap.

Stále platí, že nejvíce preferovanou formou nákupu nového auta je návštěva klasického prodejce aut (82 procent). Sedm procent by si koupilo auto ve speciálním zážitkovém centru a sedm procent přes internet. Při nákupu ojetiny je preferovaným způsobem návštěva autorizovaného prodejce (36 procent) nebo nákup od rodinného příslušníka či známého (26 procent).

Prodejce aut si lidé nejčastěji vybírají na základě vlastní zkušenosti nebo doporučení od známých. Dalším kritériem je vzdálenost prodejny od domova a informace z internetu. Téměř polovina českých řidičů plánuje nákup budoucího auta z vlastních zdrojů. V případě cizích zdrojů nejčastěji volí úvěr nebo půjčku v rámci rodiny či přátel.

 

Zdroj : ČTK

DER KURIER: Jak správně zabalit zásilku?

[quote]Nakupování na internetu je stále sílícím trendem, důvodem je obliba vlastního pohodlí, ale také rychlý způsob života, kdy říkáme ano všemu, co nám nějakým způsobem ušetří čas. Mnoho lidí si tak většinu nákupů obstarává skrze e-shopy, přičemž už se zdaleka nejedná třeba jen o oblečení a elektroniku, ale také potraviny nebo drogerii. Je třeba si uvědomit, že nákup přes internet má za následek tvorbu velkého množství odpadu, a to zejména z obalových materiálů. Často se stává, že jsou zasílané balíky vyplněny až přehnaným množstvím materiálu a jsou tak zbytečnou zátěží pro životní prostředí. Ač se může zdát, že balení zásilek není žádná věda, hlavně ve velkém množství je potřeba o něm trochu přemýšlet.[/quote]

Mnoho e-shopů se již uchyluje k ekologickým přístupům a balení se stává důležitým tématem. Balení lze optimalizovat následujícími způsoby:

  • Místo plastu papír

Používání papíru namísto plastu je základem pro ekologické balení zásilek. Je pravda, že igelitové pytle zboží na rozdíl od papíru ochrání například před vlhkostí, je to ale nutné vždy a u všeho? Mnohdy místo sáčku postačí i velká papírová obálka. „Tématem je také lepicí páska, které bývá využíváno v přehnaném množství. Místo té klasické plastové, může obchodník využívat ekologičtější papírovou a vyhnout se nadměrné produkci plastového odpadu,“ říká Přemysl Lukeš, výkonný ředitel společnosti DER KURIER, www.derkurier.cz.

  • Výplně

V případech, kdy se jedná o křehké zboží, je nezbytné produkt v krabici ochránit před otlučením a poničením. Nejčastějším využívaným materiálem bývá bublinková fólie nebo polystyren, které jsou sice velmi praktickým pomocníkem, ale opět vytváří obrovské množství plastového odpadu, jehož následná likvidace je náročná. Místo bublinkové fólie a jiných plastových vycpávek se tak doporučuje používat třeba vlnitou lepenku nebo staré noviny. Důležité je hlavně volit správnou velikost krabice, aby nedocházelo k až bizarním situacím, kdy je v balíku výplně více než samotného zboží. Přehnaně obrovské balíky pak také zbytečně zabírají místo v autě, kde by se normálně mohlo vejít zásilek daleko více.

  • Opakované použití

E-shopy, které se na ekologické balení zásilek zaměřují, postupně přecházejí na opětovné využití materiálů. Staré krabice lze například využít jako výplňový materiál. „Řešením je určitě nevyhazovat krabice od zásilek, které se vrátily a zkrátka použít vše, co jde, víckrát než jednou. V dnešní době je již možné si dokonce objednat použité krabice, které obchodníka vyjdou levněji než nové a navíc díky nim tolik nezatěžuje životní prostředí,“ dodává Přemysl Lukeš, výkonný ředitel společnosti DER KURIER, www.derkurier.cz

Obecně jsou ekologická pravidla lépe uplatnitelná na menší produkty, které jsou méně náchylné k rozbití či poničení. Hůře se uplatňují například na větší elektrospotřebiče, ale i zde jsou možnosti, jak brát ohledy na životní prostředí. Mnoho firem dnes proto investuje to vývoje šetrných obalových materiálů.

Obal je potřeba uzpůsobit váze zboží

Ekologie je jedna věc, na druhou stranu je stále potřeba myslet na to, aby byl balík zabalen správně a účelně. Důležité je zohlednit zejména váhu zboží a balení tomu uzpůsobit, aby nedošlo k protržení obalu a dalším zbytečným komplikacím. Udává se, že balení by mělo unést alespoň pětinásobek své vlastní váhy. Toto pravidlo se nevyplatí podceňovat hlavně u dražších zásilek. Například Česká pošta také upozorňuje na to, že zásilka musí být zabalena takovým způsobem, aby do ní nemohl bez zanechání stop nikdo nepovoleně vniknout.

Je potřeba také myslet na to, že přepravní společnosti určují cenu dopravy podle rozměrů zásilky. A jak se takové rozměry určují? Zpravidla dvěma způsoby.

  • Volumetrická váha neboli objemová hmotnost

Zjednodušeně je volumetrická váha přepočet, kolik místa balík zabere. Objemová hmotnost se u kurýrních přeprav počítá ve většině případů z rozměrů balíku: šířka x délka x výška / 5000. Výsledek udává objemovou hmotnost, která se porovnává s reálnou hmotností balíku. Vyšší hodnotu vám pak dopravce naúčtuje.

  • Obvodová délka

Obvodová délka se počítá dle vzorce 2x výška + 2x šířka + délka v centimetrech. Většina přepravců nepřijímá zásilky s obvodovou délkou větší než 300 cm, případně si za takové zásilky přepravci určují příplatky. Co se týče reálné váhy balíku, dopravci jsou často omezeni hmotností 40 kg.

Zásilky by měly být snadno stohovatelné

„Rozměry a hmotnosti zásilek jsou pro přepravce důležitými parametry. Nadměrné zásilky totiž kromě toho, že zabírají mnoho prostoru v dodávce, mohou působit technické potíže na překladištích, kdy například nemohou projít automatickým tříděním a vyžadují tak individuální přístup,“ vysvětluje Přemysl Lukeš, výkonný ředitel společnosti DER KURIER, www.derkurier.cz

Pro naúčtování standardních ceníkových cen přepravci vyžadují, aby zásilky byly stohovatelné, tedy nevytvářely zbytečný vzdušný prostor, když se naskládají na sebe. Pokud je to alespoň trochu možné, je tedy vhodné balit produkty do obdélníkových krabic, které lze na sebe naskládat jednoduše. Přitom by se mělo ctít již zmíněné pravidlo pětinásobku váhy.

Obecně je potřeba myslet na to, aby balíky cestu vydržely. Měly by být uzpůsobeny případným otřesům, naklánění a nárazům. Na balení se nevyplatí šetřit financemi zejména při přepravě křehkých a cenných produktů, kde by úspora na obalovém materiálu mohla naopak způsobit poničení drahého zboží.

Přemysl Lukeš je výkonným ředitelem společnosti Der Kurier, www.derkurier.cz, která se specializuje na dopravu do Německa. Nabízí zde službu Do Německa bez hranic, která byla uvedena na začátku roku 2018. Určena je pro B2B trh a slibuje doručení zásilky v rámci Německa nejpozději do poledne druhého dne, a to za podmínek vnitrostátní přepravy po Německu.

Zdroj: DER KURIER

Školení a workshopy na míru firem v oboru logistika

[quote]Logistická akademie byla založena roku 2008 společností PQL poradenství pro kvalitu a logistiku, s.r.o. ve spolupráci s Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava a Technickou univerzitou Košice. Logistická akademie poskytuje certifikaci personálu a zvyšování kvalifikace v oblasti logistiky a v oborech návazných a to buď v otevřených kurzech a nebo v incompany školeních a workshopech připravených „na míru”.[/quote]

Vleklým problémem současnosti je nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Pro firmy je proto obtížné vyslat svého zaměstnance na dvoudenní školení, neboť jeho práci nemá kdo zastat. Na tuto situaci reagovala Logistická akademie a nabízí firmám školení přímo v jejich sídlech. Incompany školení je velmi účinná forma interního vzdělání, která nabízí řešení problémů do hloubky a to přímo v praxi. Účastníci získají potřebné znalosti a dovednosti, které aktuálně potřebují.

Přinášíme vám rozhovor s prezidentem Logistické akademie Ing. Jaroslavem Bazalou, Ph.D., ALog., který nám řekl o výhodách incompany školení.

 

1/ Vzdělávání logistiků se věnujete už dlouhé roky, je vidět v posledních letech nějaký vývoj nebo změna poptávky?

Ano, od obecného k praktickému! Stále zůstává zájem i o všeobecnou orientaci v logistice, tedy přehled o metodách řešení logistických úloh a přehled o dostupných technologiích.

 

2/ Jak dopadá aktuální situace na trhu práce právě na poptávku po vzdělávání logistiků? Dotklo se to nějak Logistické akademie?

Dotklo v tom, že logisticky „nemají čas“ se vzdělávat, nebo se jen stěží uvolňují (nebo jsou uvolňováni) z výkonu své práce. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků je stále akutnější a je prostě problém, aby odjeli na dva dny na školení.

 

3/ Říkáte, že poslední dobou pozorujete zvýšenou poptávku po incompany školeních, v čem se takové školení liší od otevřeného kurzu? Co může firmě přinést navíc?

Samozřejmě především promítnutí aktuálních potřeb do obsahu vzdělávání – v tomto případě workshopu. Vzhledem k tomu, že v logistice je toho dost na počítání, mohou účastníci používat i vlastní firemní data a pak tento druh tréninku nazýváme „výpočetní dílny“.

 

4/ A jaké konkrétní školení v současné době logistici nejvíce poptávají?

Určitě jsou to zmíněné výpočetní dílny zaměřené na snižování zásob, zkracování průběžné doby výroby, nastavení kanbanu nebo optimalizaci procesu skladování. Trvalým předmětem zájmu je také plánování výroby, neb to stále je (a bude) jedna z nejnáročnějších činností ve firmě. S tím také souvisí poptávka po metodách „štíhlé výroby“. Měl-li bych uvést nějaké téma speciální, pak je to určitě celnictví a incoterms.

 

5/ V dnešní době, kdy se všichni o svá data bojí pořádáte výpočetní dílny na vlastních datech. Říkáte, že je po nich poptávka, jak konkrétně to probíhá, co si pod tím mohou logistici představit a dá se výpočetní dílna realizovat i jako incompany?

Ano, výpočetní dílny organizujeme v obou formách, tedy jako tréninky otevřené nebo incompany. Účastníci musí mít notebooky, aby mohli pracovat se svými firemními daty. Strukturu dat dopředu domlouváme, ale data v každém případě zůstávají u každého účastníka zvlášť – tedy nedochází k jejich přenosu mimo výpočetní prostředek, na kterém daný jednotlivec pracuje. Také kontroly výsledků provádíme individuálně.

 

6/ Takže využitelnost výsledků v praxi je okamžitá?

Ano, o to právě jde! Navíc ti účastníci kurzů, kteří aspirují na získání některého z diplomů Logistické akademie, mohou dosažené výsledky využít při závěrečných obhajobách.

 

Zdroj : Logistická Akademie

Spor RegioJetu a Flixbusu bude řešit soud, ÚOHS ho řešit nebude

[quote]Spor autobusových dopravců FlixBus a RegioJet bude řešit soud. Společnost RegioJet v minulých týdnech podala žalobu na konkurenčního dopravce, ve které ho viní z podnákladových cen. FlixBus naopak podal podnět k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) k prošetření jednání RegioJetu, který německého dopravce vyzýval k dodržování minimálních cen jízdného.[/quote]

Podle FlixBusu však jde o výzvy k uzavření protiprávní kartelové dohody. ČTK o tom dnes informovali zástupci obou společností, kroky protistran odmítají. ÚOHS dnes oznámil, že podnět řešit nebude, protože FlixBus návrh konkurenta odmítl a zákon tak porušen nebyl.

RegioJet podal žalobu k Městskému soudu pro Prahu 2. Podle společnosti podnikatele Radima Jančury se FlixBus dlouhodobě snaží vytlačit ostatní dopravce působící na českém trhu. „Podle znaleckých posudků, které si nechal RegioJet vypracovat, a které jsou přílohou žaloby, jezdil Flixbus déle než rok po svém příchodu na trh za ceny, které pokrývají jen 55 procent nákladů,“ řekl ČTK mluvčí RegioJetu Aleš Ondrůj.

FlixBus to odmítá a tvrdí, že nastavuje ceny samostatně a nezávisle na konkurenci. „Konkurence je trhu prospěšná a širší nabídka zákazníkům přináší možnost volby a současně kvalitnější služby nebo výhodnější cenu,“ uvedl jednatel Flixbusu v ČR Pavel Prouza.

FlixBus se naopak obrátil k ÚOHS a žádal prošetření loňských výzev, ve kterých ho konkurenční dopravce opakovaně vyzýval ke změně cen. Podle FlixBusu šlo o výzvy k uzavření protiprávní kartelové dohody.

„Výzvy společností RegioJet a Student Agency k dodržování minimálních cen jízdného, které lze vnímat jako pokus o porušení pravidel hospodářské soutěže, důrazně odmítáme a veřejně se od nich distancujeme,“ uvedl FlixBus. Podle společnosti by podobná dohoda vedla k plošnému navýšení cen jízdného. „Abychom zabezpečili férové konkurenční prostředí a ochránili naše zákazníky, předali jsme veškeré související podklady Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže,“ dodala společnost.

Antimonopolní úřad dnes potvrdil, že podnět od FlixBusu dostal. „Návrhem na dodržování určitých minimálních cen se společnost RegioJet dopustila jednání, které mohlo směřovat k uzavření kartelové dohody,“ oznámil úřad. Avšak tím, že FlixBus návrh odmítl, podle ÚOHS zákon porušen nebyl, přičemž ocenil odmítavé stanovisko německého dopravce. V opačném případě by podle ÚOHS hrozila oběma společnostem pokuta až do deseti procent ročního obratu.

RegioJet označil podnět Flixbusu za nesmysl. „Veškeré výzvy byly Flixbusu podány přes právního zástupce a jednoznačně vyzývaly k zanechání nekalosoutěžního jednání, nikoli ke stanovení určitých cen,“ řekl Ondrůj.

FlixBus dnes nabízí jízdenky například na nejvytíženější české lince mezi Prahou a Brnem ve většině případů za méně než 100 korun. Ceny RegioJetu se pohybují okolo 170 korun.

RegioJet kritizuje FlixBus dlouhodobě, v minulosti byl ale sám obviňován za zneužití dominantního postavení. Žluté autobusy podle rozhodnutí ÚOHS vytlačily v letech 2007 a 2008 z trhu konkurenční společnost Asiana s pomocí podnákladových cen.

Firma FlixBus vznikla v Německu a provozuje vnitrostátní i mezinárodní autobusovou dopravu. První mezinárodní linky v České republice spustila v roce 2015. Nyní působí ve 27 evropských zemích a její evropská síť zahrnuje přibližně 250.000 denních spojů do 1700 destinací.

RegioJet začal provozovat vnitrostátní autobusové linky v Česku od roku 2004, tehdy ještě pod značkou Student Agency. Nyní nabízí desítky vnitrostátních i mezinárodních spojů. Vedle autobusové dopravy provozuje železniční spoje.

 

Zdroj : ČTK

Lodě v Česku budou muset mít zařízení ke sledování pohybu

[quote]Lodě na vnitrozemských plavbách s výjimkou malých plavidel a převozních lodí budou muset být na některých úsecích vybaveny zařízením pro sledování pohybu. Povinnost přinese novela, kterou dnes podepsal prezident Miloš Zeman. O jeho podpisu dnes informoval Hrad.[/quote]

Zařízením budou muset být podle vládní novely vybavena plavidla s vlastním strojním pohonem. Výjimku kabinet stanovil pro rekreační lodě, plovoucí stroje a malá plavidla s trupem delším než sedm metrů, které provozuje správce vodní cesty, plavební úřad nebo složka integrovaného záchranného systému. Převozní lodě přidala do výjimek Sněmovna.

Ministerstvo dopravy si od zavedení nové povinnosti slibuje zejména zvýšení bezpečnosti na řekách. Opatření by mělo pomoci také v ochraně životního prostředí a ke zvýšení efektivity plavebního provozu. Povinnost bude platit jen na vybraných vodních cestách. První z nich je na Labi od jezu Přelouč po hranici s Německem, druhá na Vltavě od Slapské přehrady po soutok s Labem u Mělníka.

Údaje o plavbě se budou přenášet do systému Říční informační služby, který by měl evidovat veškeré potřebné informace o všech plavidlech a jejich cestách. Systém bude součástí celoevropského programu, jehož cílem je spravovat informace o vnitrozemské vodní dopravě v Evropské unii.

Správcem systému v Česku je Státní plavební správa. Monitorovací zařízení nyní využívají provozovatelé lodí dobrovolně. Mají je například policejní plavidla. Podle ministerstva dopravy by náklady na pořízení jednoho zařízení neměly přesáhnout 150.000 korun.

 

Zdroj : ČTK

Rychlotrati v ČR se začnou stavět dle francouzských norem v 2025

Stationary high speed trains TGV are seen in the Lyon Perrache railway station in Lyon, southeastern France October 18. All eight SNCF railway unions will strike from Thursday evening and only 10 percent of trains will be run as public transport and energy employees strike to protest against a government reform of special pension schemes enjoyed by a minority of state sector workers. REUTERS/Robert Pratta (FRANCE) - RTR1V24I

[quote]Stavba prvních vysokorychlostních tratí v České republice by měla začít v roce 2025. Řekl to po dnešní návštěvě Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO). Česko při stavbě bude využívat normy pro vysokorychlostní vlaky francouzských státních drah TGV. SŽDC za normy zaplatí francouzskému dopravci SNCF Mobilités 11 milionů korun.[/quote]

Podle generálního ředitele SŽDC Jiřího Svobody je využití zavedených a fungujících norem vhodnější, než vyvíjet nový postup. „V příštích hodinách začneme jednat s francouzskou stranou o tom, jak se mají stavět tunely, mosty a trakční vedení na vysokorychlostních tratích,“ řekl Svoboda. Převzetí francouzského postupu podle SŽDC zkrátilo již přípravy stavby, a to o pět let.

Prvními vysokorychlostními úseky, které začne správa železnic stavět, budou krátké tratě mezi Prahou a Běchovicemi a Přerovem a Ostravou. V případě rychlodráhy Praha-Drážďany podle Svobody bude příprava trvat déle, a to zejména kvůli problémům s výkupy pozemků u Prahy.

Kremlík se při návštěvě SŽDC zajímal také o investice do nádražních budov. Organizace do nich ročně vkládá přes miliardu korun, letos v tom bude pokračovat. Dalším tématem bylo železniční napojení pražského letiště. Ministr chce na začátku června navštívit jeden z rozpracovaných úseků tratí mezi Prahou a Kladnem.

„SŽDC pod vedením pana Svobody plní programové prohlášení vlády a veškeré úkoly jsou plněny řádně a včas,“ řekl dnes ministr. Železnice je pro něj v Česku dopravou budoucnosti, zejména kvůli ekologičnosti a rychlosti. Vysokorychlostní tratě by toto postavení podle něj měly podpořit, jejich stavba je proto pro něj prioritou.

SŽDC, pro kterou pracuje asi 17.000 lidí, spravuje celostátní i regionální tratě, jež vlastní stát. Od roku 2016 se stará také o nádražní budovy, které převzala od Českých drah.

 

Zdroj : ČTK

Se zdaněním leteckého paliva klesnou emise sektoru o 11 pct

[quote]Zdanění leteckého paliva, kerosenu, v Evropské unii by přineslo snížení uhlíkových emisí sektoru o 11 procent, přičemž dopad na zaměstnanost a hrubý domácí produkt by byl zanedbatelný. Uvádějí to uniklé unijní dokumenty, do nichž měl možnost nahlédnout list Financial Times (FT).[/quote]

Při zdanění leteckého kerosenu ve výši 330 eur (8490 Kč) na tisíc litrů by se cena letenek v EU zvýšila o deset procent na průměrných 333 eur. Počet cestujících v letecké přepravě by se pak snížil o 11 procent na 613 milionů ročně.

Zpráva připouští, že se zavedením daně by zaměstnanost sektoru klesla o 11 procent, dopad na celkovou zaměstnanost v EU by ale byl minimální. Ze 194 milionu pracovních míst v unii je v leteckém sektoru 3,2 milionu.

Letecké palivo pro mezinárodní linky (v EU i do třetích zemí) je osvobozeno od daně z přidané hodnoty. Pravidla EU členským státům umožňují uplatňovat daň z kerosenu v domácí přepravě, žádný z nich to ale nedělá, upozorňuje list.

Letecký sektor generuje asi 2,5 procenta globálních emisí oxidu uhličitého. Spolu s hospodářským růstem se zvyšují i emise, na období 2010 až 2020 se počítá s jejich zvýšením o 68 procent. Vyplývá to z dokumentu, který v únoru předložilo na jednání EU Nizozemsko. To také zorganizovalo konferenci na téma daní v letecké přepravě, svolalo ji na 20. června. „Každý sektor musí přispět k boji se změnami klimatu, od dopravy a zemědělství k průmyslu a letecké přepravě. Jelikož emise se u hranic nezastaví, musíme konat na evropské úrovni,“ uvedl nizozemský diplomat.

Letecké společnosti jako IAG, Lufthansa a Air FRance-KLM vidí za špatnými výsledky svého hospodaření vysoké náklady na palivo. Podle dat společnosti Patts barel leteckého paliva stojí kolem 85 dolarů (1947 Kč), zatímco před třemi lety to bylo 50 dolarů.

 

Zdroj : ČTK

Obchodní lodě plující poblíž SAE prý byly terčem sabotáže

[quote]Spojené arabské emiráty (SAE) dnes oznámily, že čtyři obchodní lodě, které pluly v blízkosti jejich výsostných vod, se staly terčem „sabotážních operací“. Informovaly o tom agentury AP a Reuters. Ministerstvo zahraničí v prohlášení uvedlo, že nikdo nebyl zabit ani zraněn, ale přesnou podobu sabotáží nijak nespecifikovalo a neuvedlo ani, kdo je spáchal.[/quote]

Zmiňované sabotáže se podle SAE udály v blízkosti emirátu Fudžajra, který leží v blízkosti Hormuzského průlivu, jedné z nejfrekventovanějších námořních tepen.

„Udělat z komerčních plavidel cíl sabotážních operací a ohrozit životy jejich posádek se dá považovat za nebezpečný vývoj,“ uvedlo ministerstvo. Konkrétní lodě úřady SAE neidentifikovaly.

Vláda emirátu Fudžajra v dřívějším tweetu rovněž dementovala zprávy, že v přístavu Fudžajra došlo k výbuchům, a uvedla, že přístav funguje bez jakýchkoli problémů. V příspěvku nezmínila média, která tuto zprávu šířila, agentura Reuters nicméně připomněla, že íránská televize dnes s odkazem na panarabskou stanici Al-Majádín uvedla, že ve Fudžajře někdo zaútočil proti sedmi ropným tankerům.

Spojené státy v pátek oznámily, že kvůli neupřesněné íránské hrozbě přesunou na Blízký východ raketový systém Patriot. Už dříve Washington sdělil, že do regionu vyslal operační svaz v čele s letadlovou lodí USS Abraham Lincoln.

 

Zdroj : ČTK

 

Berlínské letiště se má otevřít příští rok, má ale tisíce závad

[quote]Berlínské letiště Willyho Brandta mělo být už osm let v provozu. Zatím se ho ale kvůli technickým potížím ani na několik pokusů nepodařilo otevřít. Obyvatelé německé metropole jsou proto už velmi skeptičtí, když SE zase mluví o dalším termínu, kdy by vzdušný přístav měl přivítat první pasažéry. Šéf letiště Engelbert Lütke Daldrup ale ujišťuje, že tentokrát už to bude jiné, že to určitě vyjde a letiště se skutečně otevře příští rok na podzim. Zbývá už „jen“ odstranit přes 11.500 závad.[/quote]

„Jsme si jisti, že v říjnu 2020 otevřeme,“ zdůrazňuje zahraničním novinářům s odhodláním v hlase Daldrup, který ale i tak musí odpovídat na řadu pochybovačných dotazů. A není divu. Jeho předchůdci v čele letiště stejně přesvědčivě slibovali, že se vzdušný přístav, s jehož stavbou se začalo před téměř 13 lety, otevře v roce 2011, pak v roce 2012, a pak ještě v několika dalších termínech.

Nestalo se tak ani jednou, především kvůli zásadním problémům v prostorách prvního terminálu, kde chaotické vedení projektu vedlo ke stavbě místností, které vůbec nebyly plánovány, nebo vážným nedostatkům v protipožární ochraně. „Byla to stavební katastrofa,“ připouští Daldrup, podle něhož se nejvíce chyb udělalo v hektické snaze za každou cenu stihnout druhý termín otevření letiště v červnu 2012.

Chyby vedly nejen k opakovanému odložení zahájení provozu, ale také k výraznému zvýšení nákladů, které se podle německých médií vyšplhaly už na více než sedm miliard eur (180 miliard korun). „Jen na údržbu máme náklady zhruba deset milionů eur (258 milionů korun) měsíčně,“ vysvětluje Daldrup při prohlídce letiště, na němž je možné potkat zaměstnance čistící už léta nepoužívané toalety nebo kompletně připravené odbavovací přepážky, na které ale zatím jen sedá prach. Celkem se údržbě a ostraze prázdného letiště věnuje přes 100 lidí.

Šéf letiště, jehož areál místy zarůstá trávou, je ale přesvědčen, že se jejich pracovní náplň už brzy změní. Stavba hlavního terminálu je podle něj prakticky hotová a také problémy s protipožární ochranou se po mnoha letech konečně podařilo vyřešit. Podobně to prý vypadá i s drtivou většinou dalších nedostatků. S těmi zbývajícími, kterých ale bylo podle březnové zprávy kontrolorů jen v oblasti kabeláže stále 11.519, si podle Daldrupa stavaři poradí v příštích měsících. Kontroloři, kteří se na letišti pohybují už poslední tři roky, pak mají vše posvětit příslušnými razítky.

Zhruba za rok se první terminál, který má na 360.000 metrů čtverečních a několik tisíc místností, začne připravovat na provoz. K tomu bude potřeba kolem 10.000 dobrovolníků, s jejichž pomocí se budou půl roku testovat jezdící schody, výtahy, odbavovací přepážky, pásový systém pro zavazadla nebo bezpečnostní kontroly, tak aby se vše před ostrým startem vyladilo.

První skutečné cestující letiště, na které bude možné se vlakem z berlínského hlavního nádraží dopravit za 20 minut, odbaví podle aktuálního plánu příští rok v říjnu. V prvním roce provozu by jich podle Daldrupa mělo být zhruba 31 milionů. Do roku 2025 a dostavbě druhého a třetího terminálu má kapacita letiště, které nahradí dvě dosavadní, Tegel a Schönefeld, vzrůst na 45 milionů pasažérů ročně a do roku 2040 pak na 55 milionů.

Pro většinu Berlíňanů jsou ale takové plány hudbou daleké budoucnosti, kterou neposlouchají příliš vážně. Přes dvě třetiny z nich si totiž podle ankety listu Tagesspiegel stejně myslí, že se letiště v jižní části německé metropole nikdy neotevře.

 

Zdroj : ČTK

Logistický kalendář