Horkovzdušný balon ke 100 letům založení Československa absolvoval dnes v Českých Budějovicích startovní zkušební let. V neděli 28. října vzlétne balon z letní míčovny Královské zahrady Pražského hradu. Balon dala vyrobit jihočeská firma Lety balonem.

Na balonu je lev a nápis 100 let. Dolet má 20 kilometrů, vnitřní objem 2600 metrů krychlových. Dnes balon přeletěl České Budějovice. „Nemůžeme si dovolit, abychom před slavnostním letem z Hradu balon poškodili. Dnes musíme balon vyzkoušet, projít si ho, osahat. Čeká nás náročný úkol, let v blízkosti Pražského hradu, tak chceme mít stoprocentní jistotu, že je v pořádku,“ řekl dnes ČTK majitel a zakladatel firmy Pavel Božoň, který dnes balon pilotoval a bude ho pilotovat i 28. října.

Balon vyrobila brněnská firma Balony Kubíček, stál asi 650.000 korun. Dnešního letu, kdy balon před 8:00 startoval z plochy před českobudějovickým Výstavištěm, se zúčastnil i primátor Českých Budějovic Jiří Svoboda (ANO). Do balonu k výročí ČSR se vejdou tři lidé a pilot. Na balonu je speciální textilie postavená na polyesteru, která má metalický zlatý povrch. „Nesmíme to ušpinit, aby si na Hradě nemysleli, že jsme my, Jihočeši, prasata,“ glosoval při nafukování balonu Božoň.

Firma Lety balonem získala povolení Úřadu pro civilní letectví a Správy Pražského hradu. Ještě 28. října těsně před vzlétnutím potřebuje povolení letiště. V koši balonu bude Božoň, nabídku dostal i ředitel odboru protokolu Kanceláře prezidenta republiky Vladimír Kruliš.

„Chtěl jsem říct nám všem, abychom si uvědomili, že žijeme v krásné zemi, že bychom si sto let měli zapamatovat nejenom pouze tím, že jsou slevy v e-shopech, ale uvědomit si to hlavně tím, že si rozhodně nežijeme špatně,“ řekl Božoň k tomu, proč se rozhodl nechat balon vyrobit. Zároveň tak chce zpopularizovat balonové létání v ČR.

Balon bude létat v jižních Čechách, majitelé ho budou půjčovat i do svých poboček po ČR. Firemní balony pravidelně létají na 25 místech, hlavní jsou Praha a Brno.

Společnost Lety balonem funguje deset let. Nejvíc letenek prodává firma s 21 registrovanými balony v okolí Prahy. Lety balonem patří v ČR ke dvěma největším firmám věnujícím se balonovému létání. Přibývá jí zákazníků z Jižní Koreje a za poslední rok se jí zvýšily tržby. Obrat má kolem deseti milionů korun a skončila v zisku.

Zdroj: ČTK

V Praze se bude v roce 2023 konat Světový silniční kongres. Česká republika zvítězila v hlasování rady Světové silniční asociace. Ministerstvo dopravy to dnes oznámilo v tiskové zprávě. Česká metropole naposledy hostila kongres v roce 1971.

„Pro Českou republiku je možnost hostit Světový silniční kongres úspěchem a velikou prestiží. Do Prahy se sjedou dopravní experti z celého světa. Budeme mít velkou příležitost prezentovat se jako země, která se od sedmdesátých let výrazně proměnila a může se právem řadit mezi moderní evropské státy,“ uvedl ministr dopravy Dan Ťok (za ANO).

Praha získala v Japonsku v tajném hlasování o pořádání kongresu celkem 122 hlasů, druhé Sydney 66 a Kuala Lumpur 32. K vítězství české metropoli pomohlo podle ministerstva vhodné profesní zázemí pro odborníky silniční dopravy. Dalším faktorem ve prospěch Prahy pak byla její geografická poloha, díky níž nabízí dostupné dopravní propojení s ostatními regiony.

Světová silniční asociace PIARC je mezinárodní neziskové a apolitické sdružení, které se věnuje rozvoji mezinárodní spolupráce v oblasti silniční dopravy a silniční infrastruktury. Světový silniční kongres se pořádá od roku 1909. Naposledy se konal v roce 2015 v Soulu, v příštím roce Světový silniční kongres bude ve Spojených arabských emirátech.

Zdroj: ČTK

Počet cestujících v letecké přepravě by se mohl v příštích 20 letech zdvojnásobit a v roce 2037 dosáhne 8,2 miliardy. K růstu přispěje hlavně vysoká poptávka v Asii. Rizikem růstu jsou současné ochranářské snahy. Vyplývá to z dnešní prognózy Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA).

Ročně se má počet cestujících v příštích 20 letech zvyšovat podle IATA v průměru o 3,5 procenta. Generální ředitel IATA Alexandre de Juniac dodal, že zdvojnásobení počtu cestujících přinese po celém světě 100 milionů pracovních míst. „Letecký průmysl roste a to přináší obrovské výhody pro svět,“ uvedl Juniac v prohlášení.

Upozornil také, že nová prognóza ukazuje na přesun zájmu o leteckou přepravu na východ. Nejvyšší růst zaznamená oblast Asie a Tichomoří, která se na celkovém počtu nových cestujících bude podílet více než polovinou. Někdy kolem roku 2025 by Čína měla nahradit Spojené státy a stát se největším leteckým trhem na světě. Na třetí místo se pak přesune Indie, která sesadí z této pozice Británii. Mezi čtyři největší trhy se v příštích 20 letech dostane také Indonésie.

Evropa v příštích 20 letech poroste v průměru o dvě procenta ročně. Počet přepravených cestujících by v roce 2037 měl činit 1,9 miliardy.

IATA varovala, že pokud budou nadále posilovat ochranářské snahy, letecký průmysl sice poroste, ale pomalejším tempem. To se promítne i do nižší tvorby pracovních míst.

Loni podle IATA aerolinky po celém světě poprvé přepravily více než čtyři miliardy cestujících a propojily rekordní počet měst. IATA podle svých internetových stránek sdružuje zhruba 290 leteckých společností, které se na celosvětové letecké přepravě podílejí přibližně 82 procenty. Mezi členy sdružení patří i České aerolinie.

Zdroj: ČTK

Vojenské letectvo Spojených států (USAF) se dostalo pod palbu kritiky poté, co jeden z amerických zákonodárců zjistil, že piloti pijí kávu z tak technologicky vyspělých hrnků, že jejich cena převyšuje 1200 dolarů za kus (asi 27.000 Kč), napsala dnes agentura AFP.

Uvedené hrnky nejsou obyčejné porcelánové šálky, ani obří termokelímky, ve nichž si Američané tolik libují. Ale nádoby vyrobené ze speciální slitiny mědi a chromu a vybavené zdířkou, díky které se mohou připojit přímo do elektrického systému letadla, což umožňuje uchovat správnou teplotu nápoje po celou dobu letu.

Podle mluvčího letecké základny Travis v Kalifornii cena těchto hrnků vyskočila z 693 dolarů (asi 15.800 Kč) v roce 2016 na 1220 dolarů (asi 27.700 Kč) v letošním roce z jediného důvodu: ouško se nedá vyměnit. „Bohužel, když hrnek spadne, plastová rukojeť se rozbije, což vede k vynakládání tisíců dolarů za náhradní hrnky,“ vysvětlil seržant Jamers Hodgman.

Podle vlivného republikánského senátora Chucka Grassleye takovou „maličkost“ sotva lze akceptovat. V dopise ministryni Heather Wilsonové, která má USAF na starosti, se senátor dožadoval vysvětlení výdajů, které označil za „nezodpovědné užití veřejných prostředků“.

Wilsonová v odpovědi uznala oprávněnost kritiky, nicméně výdaj vysvětlila tím, že výrobce přestal vyrábět potřebný náhradní dílu. Letectvo však podle ní našlo řešení: opraví si hrnky samo. „Nedávno jsme prokázali, že dokážeme udělat ouška za pomoci 3D tiskárny, kus za 50 centů (asi 11,40 Kč),“ objasnila.

Američtí zákonodárci nedávno schválili výrazné zvýšení vojenského rozpočtu, nicméně také kritizovali přehnanou cenu některých dílů, hlavně záchodová prkénka za 10.000 dolarů (asi 227.000 Kč) do transportního letounu C-17, dodala AFP. Podle televize CBS i tento díl si USAF už dokáže „vytisknout“, a to kus za 300 dolarů (asi 6800 Kč).

Zdroj: ČTK

Výběr informací o historii společnosti České dráhy (ČD); její předchůdkyně, společnost Československé státní dráhy (ČSD), byla založena před 100 lety, 28. října 1918:

– Podle internetových stránek ČD neexistuje, či spíše není znám žádný oficiální výnos či zákon, kterým by se tak stalo. Obecně se má ale za to, že ČSD vznikly přesně v den vzniku Československa. Současně převzaly téměř celou síť c. k. Státních drah a Maďarských státních drah.

– Mimo nově vzniklou společnost tehdy zůstaly samostatně pouze velké soukromé železniční společnosti – Košickobohumínská dráha (do roku 1945), Ústeckoteplická dráha a Buštěhradská dráha (v roce 1923 byly obě zestátněny). V roce 1925 pak vyšel zákon, kterým se zestátnilo a začlenilo do sítě ČSD celkem 48 místních drah.

– Začátkem 20. let minulého století představovala železniční doprava jediný moderní dostupný dopravní prostředek. Síť autobusů v té době neexistovala, v provozu bylo jen několik málo začínajících spojů. Vlastní automobil byl luxusem i pro řadu zámožných osob. Společnost ČSD získala na kolejích monopol, který trval přes 70 let.

– Železniční síť bylo v prvních letech nutné uzpůsobit novým požadavkům a dobudovat spojení se Slovenskem. K pilotním projektům patřila modernizace a zdvoukolejnění trati Praha – Brno, což se ale částečně podařilo až po druhé světové válce. Válečný konflikt znamenal pro železnici značné škody, i co se týkalo vozového parku.

– V roce 1960 postihlo tuzemskou železnici nejhorší neštěstí v historii. U obce Stéblová se 14. listopadu na jednokolejné trati mezi Hradcem Králové a Pardubicemi střetl osobní vlak tažený parní lokomotivou s motorákem. Následky čelní srážky byly děsivé, počet obětí dosáhl čísla 118 a více než stovka lidí byla odvezena do nemocnice.

– Po rozdělení republiky v roce 1993 vznikly jako nástupnické organizace po ČSD národní železnice – České dráhy a Železnice Slovenské republiky. Velká část vozového parku byla zastaralá, podniky hledaly cesty jak jej omladit. Z finančních důvodů se šlo zejména cestou dílčích oprav, řada tratí a spojů také bojovala o přežití.

– Po diskusích zda budovat zcela nové tratě nebo modernizovat stávající začalo Česko v roce 1993 s budováním takzvaných tranzitních koridorů. Klíčový byl též vstup země do EU, aplikace evropské legislativy, restrukturalizace a otevírání dopravního trhu.

– K 1. lednu 2003 vznikla na základě zákona 77/2002 Sb. akciová společnost ČD jako jeden z nástupnických subjektů původní státní organizace. Vznikla též Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), která je vlastníkem a provozovatelem železnic a spravuje infrastrukturu.

– Od roku 2007 existuje samostatná dceřiná firma drah – ČD Cargo, jakožto největší nákladní dopravce. Do Skupiny ČD dále patří například Výzkumný ústav železniční, ČD Reality, společnost DPOV (opravy a modernizace železničních vozidel) nebo ČD-Telematika (služby v oblasti telekomunikací a informatiky).

– Cestujících ve vlacích státního dopravce již několik let přibývá. Loni ČD přepravily téměř 175 milionů cestujících. Osobní doprava podniku díky tomu po mnoha letech zaznamenala zisk. Firma denně vypravuje v průměru 7016 vlaků, které ujedou kolem 340.000 km za den.

– ČD loni dosáhly zisku 984 milionů korun, meziročně o 102 miliony korun vyššího. Vedle osobní dopravy se na něm významně podílel také růst tržeb z nákladní dopravy a sílící kurz koruny. Tržby skupiny se zvýšily o 682 milionů korun na 33,9 miliardy korun. Firma též pokračovala ve snižování dluhu, který je nyní 27,2 miliardy korun.

– Od roku 2003 řídí ČD osmý generální ředitel, od letošního září je šéfem firmy a předsedou představenstva Miroslav Kupec (59). Jediným akcionářem ČD je stát. Skupina zaměstnává zhruba 23.400 lidí.

– V průběhu stoleté existence ČD postupně zužovaly svůj vozový park. Zatímco v roce 1919 měly tehdejší ČSD více než 3400 lokomotiv a téměř 6350 vagonů, v současnosti má společnost 2000 lokomotiv a asi 2100 osobních vozů. V posledních letech se ČD soustředí spíše na postupnou obnovu a modernizaci vozového parku.

– ČD jsou členem Mezinárodní železniční unie UIC, Organizace pro spolupráci železnic (OSŽD) nebo Společenství evropských železnic a infrastrukturních podniků (CER).

Zdroj: ČTK