[quote]Přinášíme Vám přehled nejdůležitějších zpráv, které se udály během tohoto týdne v oboru logistiky a dopravy. Ujistěte se, že Vám nic důležitého neuniklo.[/quote]
[feature_slider display=“tag“ tag=“14091″ caption=“on“ caption_style=“2″ nav=“numbers“ animation=“crossfade“ easing=“easeInOutCubic“ arrows=“on“]
[quote]Americký provozovatel alternativní taxislužby Uber prodal své první dluhopisy, za které získal dvě miliardy dolarů (45 miliard Kč). Informoval o tom dnes list Financial Times (FT). Kvůli vysokému zájmu investorů firma původně nabízený objem dluhopisů zvýšila. Papíry mají výnos až osm procent ročně.[/quote]
Uber prodal dluhopisy v objemu 1,5 miliardy dolarů s osmiletou splatností a s výnosem osm procent. Původní záměr byl prodat papíry za jednu miliardu dolarů. Dalších 500 milionů dolarů podnik získal prodejem pětiletých dluhopisů s výnosem 7,5 procenta.
Na trzích se už dlouho spekuluje, že Uber na začátku příštího roku vstoupí na burzu. Od jeho primární veřejné nabídky (IPO) se očekává, že firmu ohodnotí na více než 100 miliard USD. Firma nedávno obdržela návrh od bank z Wall Street, kde se hovoří o ohodnocení až 120 miliard USD. Šéf Uberu Dara Khosrowshahi před časem uvedl, že burzovní debut se uskuteční v prvním pololetí 2019. Mohla by to být největší nabídka IPO v americkém technologickém sektoru za poslední roky.
Investoři mají značný zájem o dluhopisy s vysokým výnosem od rychle rostoucích firem. Například společnost WeWork, která poskytuje firmám sdílené fyzické i virtuální pracovní prostory, letos zvýšila objem emise z původních 500 milionů na 702 milionů USD. Podobně automobilka Tesla vloni prodala dluhopisy za 1,8 miliardy USD, zatímco původně počítala s částkou 1,5 miliardy USD.
Tržby Uberu se letos zřejmě zvýší na deset až 11 miliard USD ze 7,8 miliardy USD vloni. Firma je ale stále ztrátová, hlavně kvůli investicím do sdílení kol, dodávek potravin a technologie autonomního řízení. Jen v poslední jmenované sekci podle zdrojů FT prodělává minimálně 500 milionů USD ročně.
Zdroj: ČTK
[quote]Autonomní vozidla výrazně pomohou tuzemským kamionovým dopravcům, kteří se dlouhodobě potýkají s nedostatkem řidičů. ČTK to na konferenci věnované novým trendům v nákladní dopravě řekl generální tajemník sdružení dopravců Česmad Bohemia Vojtěch Hromíř. Autonomní systémy by mohly přispět i k větší plynulosti provozu nákladních vozů. V Česku je nyní zhruba 130.000 profesionálních řidičů, podle dopravců jich k ideálnímu stavu schází přes 15.000.[/quote]
,,Nákladní doprava se dlouhodobě potýká s nedostatkem řidičů. Evropě se přitom ekonomicky poměrně daří a poptávka po dopravě je velká. Pokud by se podařilo uvést do provozu autonomní řízení vozidel, tak by to určitě mnoha dopravcům vytrhlo trn z paty,“ řekl Hromíř.
Deficit šoférů se navíc bude podle Hromíře dál prohlubovat, protože současní řidiči stárnou a mladí o toto povolání příliš zájem nejeví. Počet zakázek by měl vzhledem k ekonomickému vývoji po celé Evropě naopak růst.
Hromíř předpokládá, že autonomní vozidla najdou využití na předem definovaných trasách, kde pro ně budou optimální podmínky. Na členitějších cestách by tak stále bylo dostatek prostoru pro klasické řidiče. Nasazení autonomních vozidel očekává nejdříve za deset až 15 let.
V rámci konference představil aktuální stupeň vývoje autonomních vozů David Chleboun ze společnosti Mercedes-Benz. Jednou z nejžádanějších technologií v současnosti je tzv. „platooning“, který pomocí elektronického vybavení vozidel udržuje řízení kamionů v seřazených jízdních četách.
Letos v létě uvedl server Euro.cz, že na dálnici A9 mezi Mnichovem a Norimberkem vyjely autonomní kamiony společnosti Schenker. Šlo o první test v běžném provozu na světě. Kolona kamionů, které jsou autonomně řízeny, má ušetřit palivo a jet rychleji. Řidič byl pouze v prvním voze.
Nedostatek řidičů je podle dopravců problém, který se dlouhodobě nedaří řešit pomocí mladých pracovníků ani najímáním pracovníků ze zahraničí. Příliš nepomáhá ani zvyšování mezd, které se podle sdružení v posledních letech každoročně zvyšují téměř o deset až 15 procent. Průměrná mzda řidiče kamionu ve vnitrostátní dopravě se pohybuje mezi 25 až 30 tisíci korun. U šoférů mezistátní přepravy jsou mzdy zhruba o pět tisíc nižší, protože tito řidiči dostávají ještě diety.
Zdroj: ČTK
[quote]Zástupci Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze věří, že se podaří vyřešit problémy s financováním projektu, ve kterém spolupracuje ČVUT s americkou firmou GE Aviation na vývoji leteckých motorů. Chtějí o tom jednat s vládou. ČTK to řekli děkan Fakulty strojní ČVUT Michael Valášek a rektor školy Vojtěch Petráček. Podle místopředsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) Karla Havlíčka hrozí v projektu ČVUT schodek ve výši jedné až 1,5 miliardy korun.[/quote]
Spolupráce ČVUT a společnosti GE Aviation má vést k rozvoji leteckého průmyslu v Česku a upevnit postavení ČVUT v oblasti digitalizace průmyslu. Dohoda, kterou letos v únoru zástupci školy a firmy podepsali, má umožnit Centru pokročilého leteckého a kosmického výzkumu, založeného na strojní fakultě, získat znalosti a digitální modely motorů pro výzkum monitorovacího systému provozu a prediktivní údržby motorů.
Místopředseda RVVI Havlíček tento týden ČTK řekl, že projekt měl stát 2,1 miliardy korun, bude stát ale zřejmě 2,5 miliardy. Škola dostala na začátku návratnou finanční výpomoc od ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), která skončí na konci roku. Původní částku pak chtěla zaplatit převážně z evropských fondů, na což ale z EU nedostala dost peněz. ČVUT tak hrozí schodek ve výši jedné až 1,5 miliardy korun, podle toho, jaké budou finální vícenáklady, a potřebovala by dál čerpat peníze od MPO, řekl Havlíček.
Financování projektu kritizoval premiér Andrej Babiš.
,,Je skvělé, že se naše univerzita pouští s nejlepšími světovými společnostmi do ambiciózních projektů, ale finančně je projekt velké fiasko,“ uvedl koncem minulého týdne na facebooku. ČVUT podle něj financování projektu podcenila, když nepracovala s rizikovými scénáři. Zmocnil proto ministryni průmyslu a obchodu Martu Novákovou a Havlíčka, aby se zástupci školy jednali. Dodal, že „pokud resort průmyslu neprodlouží čerpání půjčky, jde fakulta strojní do insolvence“.
Podle rektora ČVUT se v současnosti jedná na ministerské úrovni a záležitost se posunuje vpřed.
,,Jakmile budou další výsledky, představíme je. ČVUT rozhodně insolvence nehrozí, jak zaznělo, to je jediné, co bych v tuto chvíli chtěl říct,“ napsal rektor ČTK v SMS.
,,Jednal jsem s paní ministryní průmyslu a obchodu Martou Novákovou. Jsem přesvědčen, že problémy se vyřeší a projekt bude úspěšný,“ doplnil ho děkan Valášek.
Uvedl, že bude jednat s vládou. Na dotaz, kdo je podle něj za situaci odpovědný, napsal, že to nelze určit.
Podle ministerstva financí se nyní financování projektu ČVUT ve spolupráci s GE Aviation zajišťuje podle usnesení vlády a podmínek, za kterých ČVUT získala návratnou finanční výpomoc. MF není poskytovatelem této pomoci, uvedl Filip Běhal z tiskového oddělení úřadu. Podle něj lze předpokládat, že bude nutné o problematice opět jednat na úrovni vlády.
Zdroj: ČTK
[quote]Do české přepravní platformy Liftago investičně vstoupila společnost Livesport Invest miliardáře Martina Hájka. Součástí transakce za víc než 100 milionů korun je vedle investice také výkup většiny dosavadních akcionářů. Po dokončení obchodu budou zakladatelé firmy Liftago Martin Hausenblas, Juraj Atlas a Ondřej Krátký spolu s Livesportem držet přes 90 procent akcií. Liftago to ČTK sdělilo v tiskové zprávě.[/quote]
Liftago je na tuzemském trhu konkurencí alternativních přepravních platforem ze zahraničí, amerického Uberu a estonského Taxify. Působí v Praze, Brně, Bratislavě, Ostravě, Liberci, Zlíně, Plzni, Ústí nad Labem a Českých Budějovicích, v září ohlásila plán do konce roku expandovat do všech krajských měst v ČR.
,,My v Livesportu chceme Liftagu pomoci uspět také v mezinárodním měřítku,“ uvedl spolumajitel Livesportu Hájek.
Podle spoluzakladatele a ředitele Liftaga Krátkého jde oznámení investice ruku v ruce s expanzí firmy do krajských měst. Firma uvedla, že je zisková v Praze, Brně a Ostravě.
Liftago do letošního podzimu investovalo přes 80 procent dosavadních investičních prostředků do rozvoje technologie, týmu a stability platformy. Investice do marketingu byly doposud minoritní,“ doplnil.
Liftago bylo založeno v roce 2012 a podle informací firmy jejích služeb využívá přes 300.000 zákazníků a tisícovka firem. Aktivně pro ni jezdí zhruba 1500 profesionálních řidičů, registrovány jsou až 3000. Společnost uvedla, že spolupracuje na novelizace silničního zákona a chystané legislativě regulující jízdy aut bez řidiče.
Livesport je česká technologická společnost zaměřená na poskytování sportovních výsledků a statistik. Založena byla v roce 2006, vyvíjí weby a aplikace s rychlým zpravodajstvím ze 38 sportů ve více než 30 světových jazycích. Měsíčně její služby využívá zhruba 85 milionů uživatelů, některou z aplikací firmy si do mobilních zařízení stáhlo přes 50 milionů lidí. Peníze společnost získává z reklamy na svých webech a v aplikacích.
Livesport Invest je podle rejstříku firem stoprocentně vlastněná pražskou firmou Livesport, v níž podíl 85 procent drží Hájek, zbylých 15 procent druhý ze zakladatelů společnosti Jiří Mareš. Hájek patří podle žebříčkučasopisu Forbes do třicítky nejbohatších Čechů s odhadovaným majetkem 7,5 miliardy korun.
Zdroj: ČTK
[quote]Firma Kámen a písek, která těží a zpracovává kamenivo, čeká letos tržby 489,9 milionu korun. Za první pololetí měla společnost z Českého Krumlova tržby 199,5 milionu, meziročně o 14 procent nižší, a prodala 1,1 milionu tun materiálu, meziročně o 206.755 tun méně. Letos má oproti loňsku nižší dodávky pro stavbu dálnice D3, protože dva úseky jsou od podzimu 2017 v provozu. ČTK to řekl generální ředitel firmy Otakar Veselý.[/quote]
Největší výrobce drceného kameniva v Jihočeském kraji měl loni celkovou produkci 2,86 milionu tun, V roce 1992, kdy firma začínala, byla produkce 390.000 tun. Firma se 135 zaměstnanci vlastní v kraji deset kamenolomů.
Tržby za prodej výrobků, služeb a zboží zvýšila loni firma meziročně téměř o 19 procent na 514,8 milionu korun. Zisk po zdanění stoupl téměř o 16 procent na 85 milionů Kč. Vyplývá to z výroční zprávy.
,,Díky příznivým podmínkám na trhu a zejména dodávkám na výstavbu dálnice D3 se zvýšilo (loni) prodané množství kameniva meziročně o 20 procent. Nadstandardní byl i trh v dodávkách kameniva do obalovaných asfaltových směsí,“ uvádí firma ve výroční zprávě.
V letech 2019 až 2021 očekává oživení stavebního trhu v kraji. Loni firma investovala 34,7 milionu.
Letos čeká tržby 489,9 milionu, z toho za kamenivo 442 milionů.
,,Je to reálná záležitost. Je to skoro na sto procent jisté, jestli tam bude nějaká odchylka, tak velmi malá,“ řekl Veselý.
Firmě pomáhá stavba dálnice D3. Díky tomu bylo v roce 2016 prodané množství z kamenolomu Ševětín nejvyšší v historii firmy, milion tun, a kamenolom vzdálený 15 kilometrů od Českých Budějovic se stal nejproduktivnějším v ČR. Pro D3 dodala loni firma 990.000 tun kameniva. Za první letošní pololetí dodala na stavbu dálnice 281.000 tun kameniva.
,,Kapacitně i kvalitativně zvládáme všechny požadavky, ale objem dodávek pro D3 je v roce 2018 nižší. V roce 2017 jsme realizovali souběžně dodávky na všechny čtyři úseky D3,“ řekl Veselý.
Loni na podzim otevřel stát úseky Veselí-Bošilec a Borek-Úsilné, letos je tak prodej pro D3 nižší. Firma teď dodává na dva rozestavěné úseky D3 Bošilec-Ševětín a Ševětín-Borek.
Firma je součástí rakouské skupiny Kirchdorfer Gruppe, pětinový podíl v Kámen a písek drží Veselý. Skupina má 1200 zaměstnanců v 13 zemích.
Zdroj: ČTK
[quote]Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), ze kterého jsou financovány zejména stavby a opravy silnic a železnic, se příští rok zvýší na 86,3 miliardy korun. Je to zhruba o 14 miliard Kč více než v letošním roce. Vyplývá to z materiálu, který schválila vláda. Informoval o tom tiskový odbor vlády.[/quote]
Ministr dopravy Dan Ťok před jednáním vlády uvedl, že k rozpočtu SFDI předloží také doprovodné usnesení, ve kterém by vláda měla jemu i ministryni financí Aleně Schillerové uložit najít v příštím roce peníze na krajské silnice.
Stát do rozpočtu SFDI pro příští rok vloží ze státního rozpočtu 65,5 miliardy korun, o dalších 20,8 miliardy fond posílí z evropských fondů. Většina peněz by podle ministerského dokumentu měla financovat už rozestavěné projekty.
Návrh na výstavbu a rekonstrukce silnic a dálnic počítá z národních zdrojů s dotací přes 28 miliard korun, asi o dvě miliardy víc má směřovat na rozvoj železniční infrastruktury a zhruba 1,4 miliardy na vodní cesty.
Ze silniční daně by měl SFDI získat 6,3 miliardy korun, ze spotřební daně 8,6 miliardy korun a z mýtného 9,7 miliardy korun. Pět miliard korun by měly vynést dálniční známky.
Stát v minulých letech poskytoval krajům mimořádné dotace z vládních nebo ministerských úspor či nepotřebných zdrojů. V posledních čtyřech letech takto kraje dostaly od státu zhruba 15 miliard korun. Ministerstvo proto chce vytvořit systém, který by zajistil financování silnic druhé a třetí třídy ve výši čtyř miliard korun ročně.
Zdroj: ČTK
[quote]Společnost Uber Technologies nedávno obdržela návrh od bank z Wall Street, který ohodnocuje firmu pro primární nabídku akcií až na 120 miliard USD (2,7 bilionu Kč). Nabídka by se mohla uskutečnit v první polovině příštího roku. Napsal to list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na informované zdroje.[/quote]
Tato neuvěřitelná částka je téměř dvojnásobkem hodnoty, na kterou byl Uber oceněn před dvěma měsíc v rámci nabídky podílu investorům. Je také větší než činí hodnota automobilek General Motors, Ford Motor a Chrysler Fiat Automobiles dohromady.
Podle zdrojů banky Goldman Sachs Group a Morgan Stanley minulý měsíc dodaly Uberu návrhy na ocenění. Tyto dokumenty, které obvykle radí jak umístit akcie mezi potenciální investory, jsou běžným krokem předtím, než jsou banky formálně najaté k upisování primární nabídky akcií.
Prezentace bank naznačují, že cesta Uberu k primární nabídce nabírá na rychlosti. Vstup Uberu na burzu patří mezi nejvíce očekávané na Wall Street i v Silicon Valley. Uber byl založen v roce 2009 a má širokou podporu soukromého kapitálu.
Uberu klesla ve druhém čtvrtletí čistá ztráta na 891 milionů USD z loňských srovnatelných 1,1 miliardy USD. Čisté příjmy, které nezahrnují to, co firma vyplácí řidičům, se meziročně zvýšily o více než 60 procent na 2,8 miliardy USD. Proti předchozímu čtvrtletí byly vyšší o osm procent.
Od roku 2014 Uber působí také v Praze. Firma se dostala do sporu s magistrátem i ministerstvem dopravy, podle kterých by měla pro Uber platit pravidla jako pro jiná taxi. Uber tvrdil, že není taxislužba, ale že nabízí spolujízdu v rámci sdílené ekonomiky.
Zdroj: ČTK
[quote]Společnost CZ Loko z České Třebové, která vyrábí, modernizuje a opravuje lokomotivy, dosáhla v předchozím účetním období čistého zisku 72 milionů korun. Meziročně to představuje více než dvojnásobný nárůst, rok předtím činil zisk po zdanění 34 milionů korun. Tržby přitom meziročně klesly o dvě procenta na 2,2 miliardy korun, uvádí firma ve výroční zprávě zveřejněné ve Sbírce listin.[/quote]
Největší tržby společnosti plynuly z opravárenství, celkově asi 40 procent. Dalších 32 procent připadalo na modernizace, 22 procent na výrobu nových lokomotiv. Zbytek tvoří příjmy z pronájmů a dalších aktivit. Výroční zpráva zachycuje účetní období od 1. října 2016 do 30. září 2017.
Počet zaměstnanců se meziročně snížil ze 720 na 663. Průměrná mzda v roce 20017 dosáhla 29.847 korun.
Část produkce společnosti směřuje do zahraničí. Do Itálie například dodala pět posunovacích lokomotiv řady EffiShunter 1000. Letos vyrobila dvě speciální kolejová vozidla, která budou udržovat tratě v metru v Sofii.
Do portfolia firmy CZ Loko patří posunovací lokomotivy, elektrické traťové lokomotivy a speciální drážní vozidla. Vlastní závod v České Třebové, provozovny v Jihlavě, Letohradě, Přerově či Ostravě. Dceřiné společnosti má v Polsku a Itálii. Majoritní podíl drží ve společnosti s 51 procenty předseda představenstva Josef Bárta, zbývajících 49 procent patří firmě Zeppelin CZ.
Zdroj: ČTK
[quote]Postup ministerstva dopravy při zadávání provozu mýtného systému po roce 2019 znamená podle současného provozovatele firmy Kapsch ztrátu až 12,1 miliardy korun. Novinářům to dnes řekl šéf společnosti Karel Feix. Stát má podle něj stále dost času zajistit výběr mýta od roku 2020 jinými způsoby. Ministerstvo dopravy ale tvrdí, že Kapsch vybudoval a provozoval mýtný systém o zhruba 13 miliard korun dráž, než za kolik to zvládne nový provozovatel.[/quote]
V tendru na provozovatele mýtného systému po roce 2019 zvítězilo konsorcium CzechToll/SkyToll s nabídkou 10,75 miliardy korun za desetiletý provoz.
Kapsch celkovou ztrátu, kterou uvádí, vyčíslil z několika položek. Konkrétně šlo o účetní hodnotu stávajícího systému, který podle firmy přechodem na satelitní systém zůstane nevyužitý, a ústupem od zpoplatnění silnic první třídy. Úspory by podle firmy bylo možné získat i zlevněním provozu současného systému a provozem tohoto systému i po roce 2019, jehož provozní náklady by se podle firmy mohly snížit až na šest miliard korun.
Ministerstvo dopravy s tvrzením Kapsche nesouhlasí.
,,Kapsch vybudoval a doposud provozoval mýtný systém o zhruba 13 miliard korun dráž, než to zvládne v příštích deseti letech vítězné konsorcium CzechToll a SkyToll,“ uvedl mluvčí ministerstva Jakub Stadler.
Dodal, že Kapsch měl možnost nabídnout nejnižší cenu a vyhrát tak soutěž, ve které měli všichni stejné podmínky.
Ministr dopravy Dan Ťok podepsal s vítězným konsorciem smlouvu v září poté, co Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) rozhodl, že tendr neporušil zákon. Tím podle ministerstva zároveň zaniklo i dřívější předběžné opatření ÚOHS, které zakazovalo státu podepsat s vítězem smlouvu.
Podle Kapsche však opatření nadále platí, dokud ÚOHS nerozhodne o rozkladu, který firma podala. Kapsch proto podal návrh na neplatnost smlouvy státu s CzechTollem.
Kapsch očekává, že ÚOHS konstatuje protiprávnost podpisu, ale smlouvu nezruší s odůvodněním, že by tím mohl být ohrožen veřejný zájem státu, který by nastal výpadkem výběru mýta. Tento argument je však podle firmy nepoužitelný, protože při existenci stávajícího systému není výběr mýta v ohrožení. Ťok navíc prý podpisem smlouvy zapříčinil budoucí arbitrážní nároky Kapsche vůči státu. Feix zopakoval, že firma je připravena se v otázce mýtného tendru obrátit k soudu včetně evropských orgánů.
Ministr Ťok minulý týden umožnil krajům a obcím zavést nulovou sazbu na mýtné na silnicích první třídy, o které se mýto po roce 2019 rozšíří. Systém se rozšíří celkem o 900 kilometrů. Postup ministerstva kritizovali dopravci, podle kterých by se tak měla cena mýta snížit alespoň o třetinu.
Elektronické mýtné pro kamiony bylo spuštěno v roce 2007, systém funguje na více než 1400 kilometrech dálnic a vybraných částech silnic první třídy. Stát na mýtném od roku 2007 vybral celkem 93,4 miliardy korun. Za prvních šest měsíců letošního roku z něj získal 5,4 miliardy korun.
Zdroj: ČTK
