Zdroj: Pixabay.com

[quote] Podle zprávy Komise z 9.listopadu je hospodářství eurozóny letos na dobré cestě dosáhnout nejrychlejšího tempa růstu za poslední desetiletí: růst reálného HDP se odhaduje na 2,2 %. To je podstatně více, než se předpokládalo na jaře (1,7 %). Také hospodářství EU jako celku v letošním roce zřejmě překoná očekávání a vzroste o celých 2,3 % (na jaře se odhadovalo 1,9 %).[/quote]

Podle zveřejněné podzimní prognózy Evropská komise očekává, že růst v eurozóně i v EU bude pokračovat a dosáhne v roce 2018 2,1 % a v roce 2019 pak 1,9 % (jarní prognóza uváděla pro rok 2018 v eurozóně 1,8 % a v EU 1,9 %­).

Místopředseda Komise pro euro a sociální dialog Valdis Dombrovskis, který je rovněž odpovědný za finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů, k tomu řekl:

„Ekonomika EU celkově funguje dobře. Hospodářský růst a tvorba pracovních míst jsou solidní, investice se zotavují a schodek veřejných financí i veřejný dluh se postupně snižují. Objevují se také známky obnovení konvergence v oblasti reálných příjmů. Mezi členskými státy však existují značné rozdíly a v některých z nich jsou stále ještě značné volné kapacity na trhu práce. Naše politiky se musí i nadále důsledně zaměřovat na zajištění udržitelného a inkluzivního růstu. To znamená makroekonomickou politiku zaměřenou na stabilitu a reformy na podporu produktivity a schopnosti přizpůsobit se změnám. Je též třeba zajistit, aby se přínosy růstu projevovaly v celé naší společnosti.“

Komisař pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici dodal:

„Po pěti letech mírného oživení nyní růst v Evropě nabral na tempu. Situace se zlepšila v řadě oblastí: vzniká více pracovních míst, zvyšují se investice a posilují veřejné finance. Stále však přetrvávají výzvy v podobě vysoké míry zadlužení a nevýrazného růstu mezd. Členské státy by měly vyvinout rozhodné úsilí, aby se zajistilo, že toto oživení bude pokračovat a že jeho výsledky budou spravedlivě rozděleny. Kromě toho je zapotřebí strukturální konvergence a posílení eurozóny, aby byla odolnější vůči budoucím otřesům a stala se skutečným motorem společné prosperity. V tomto směru budou rozhodující následující týdny.“

Růst předčil očekávání, ale podle prognózy poněkud zpomalí

Evropskému hospodářství se letos daří podstatně lépe, než se předpokládalo, a to díky vlivu odolné soukromé spotřeby, silnějšího celosvětového růstu a klesající nezaměstnanosti. V důsledku příznivých podmínek financování se rovněž zvyšují investice, které těží z optimistické ekonomické nálady a snížení nejistoty. Ekonomiky všech členských států jsou na vzestupu a situace na trzích práce se zlepšuje, ovšem mzdy rostou jen pomalu.

Politický kontext se mění

Ačkoliv cyklické oživení nyní probíhá nepřetržitě již po osmnáct čtvrtletí, je stále neúplné, neboť například trh práce je nadále značně utlumený a růst mezd zůstává neobvykle nízký. Růst HDP a inflace proto dále závisí na podpoře politik. Měnová politika Evropské centrální banky si udržuje velmi akomodativní charakter, zatímco některé jiné centrální banky ve světě začaly zvyšovat úrokové sazby. Očekává se, že řada členských států eurozóny přijme na rok 2018 expanzivní fiskální politiku, avšak celková orientace fiskální politiky eurozóny zřejmě zůstane víceméně neutrální.

Nezaměstnanost nadále klesá, stále však zůstávají volné kapacity

Pokračuje vytváření pracovních míst a podmínky na trhu práce by měly být příznivě ovlivněny růstem poháněným domácí poptávkou, mírným nárůstem mezd a strukturálními reformami v některých členských státech. Očekává se, že nezaměstnanost v eurozóně letos dosáhne průměrné hodnoty 9,1 %, což je nejnižší úroveň od roku 2009. Celkový počet zaměstnaných osob dnes dosahuje rekordní úrovně. V příštích dvou letech se má nezaměstnanost dále snižovat na 8,5 % v roce 2018 a 7,9 % v roce 2019. V EU má míra nezaměstnanosti podle prognózy dosáhnout v letošním roce 7,8 %, v roce 2018 7,3 % a v roce 2019 pak 7,0 %. Tempo vytváření pracovních míst se zřejmě zmírní, jelikož v některých zemích budou končit dočasné daňové pobídky a v jiných se projeví nedostatek kvalifikovaných pracovních sil.

Při pomalém růstu mezd se očekává mírná inflace

Celková míra inflace vyjádřená indexem spotřebitelských cen v prvních devíti měsících roku kolísala pod vlivem cen energie. Jádrová inflace, z níž jsou vyloučeny ceny energií a nezpracovaných potravin, naproti tomu roste, ale stále jen mírně. V tom se odráží dopady dlouhodobě nízké inflace, slabého růstu mezd i přetrvávajícího útlumu trhu práce. Celkově se očekává, že inflace v eurozóně letos dosáhne v průměru 1,5 %, v roce 2018 zpomalí na 1,4 % a poté se v roce 2019 zvýší na 1,6 %.

Veřejné finance těží z lepších cyklických podmínek

U veřejných financí v eurozóně se předpovídá výraznější zlepšení, než jaké se očekávalo na jaře, a to převážně díky oživení růstu. Celkové saldo veřejných financí by se mělo téměř ve všech členských státech zlepšit. Nedojde-­li ke změnám politiky, poměr schodku veřejných financí k HDP v eurozóně v roce 2019 klesne na 0,8 % (1,1 % v roce 2017 a 0,9 % v roce 2018), zatímco míra zadlužení by měla podle prognózy klesnout na 85,2 % (89,3 % v roce 2017 a 87,2 % v roce 2018).

Rizika jsou v zásadě vyrovnaná

Rizika toho, že hospodářský vývoj by mohl být lepší nebo naopak horší, než se předpokládá, jsou víceméně vyrovnaná. Hlavní negativní rizika jsou vnější povahy a souvisí se zvýšeným geopolitickým napětím (např. na Korejském poloostrově), s možným zpřísněním globálních finančních podmínek (např. v důsledku zvýšení averze k riziku), s hospodářskou korekcí v Číně nebo s rozšířením protekcionistických politik. V Evropské unii se rizika horšího vývoje váží k výsledkům jednání o brexitu, silnějšímu zhodnocování eura a vyšším dlouhodobým úrokovým sazbám. Naproti tomu snížení nejistoty a zlepšení nálady v Evropě by mohlo vést k výraznějšímu růstu, než jaký se předpovídá, stejně jako silnější růst ve zbytku světa.

Pro Spojené království byl na rok 2019 použit čistě technický předpoklad

S ohledem na probíhající jednání o podmínkách odchodu Spojeného království z EU vychází prognózy na rok 2019 z čistě technického předpokladu, že obchodní vztahy mezi EU­27 a Spojeným královstvím zůstanou beze změny. Tento předpoklad slouží pouze pro účely prognózy a nemá žádný vliv na probíhající vyjednávání podle článku 50.

Souvislosti

Pokud jde o směnné kurzy, úrokové sazby a ceny komodit, vychází tato prognóza ze souboru metodických předpokladů s datem uzávěrky 23. října 2017. V případě všech ostatních vstupních údajů, včetně předpokladů ohledně vládních politik, zohledňuje informace do 23. října 2017 včetně. Projekce nepočítají s žádnými změnami politik s výjimkou případů, kdy jsou politiky věrohodně a dostatečně podrobně oznámeny.

Od roku 2018 začne Evropská komise opět vydávat každoročně dvě souhrnné prognózy (jarní a podzimní) a dvě průběžné prognózy (zimní a letní) namísto tří souhrnných prognóz ze zimy, jara a podzimu, které vypracovává od roku 2012. Průběžné prognózy budou zahrnovat roční a čtvrtletní ukazatele HDP a inflace na stávající rok a roky následující pro všechny členské státy a eurozónu, jakož i souhrnné ukazatele pro EU. Návrat k dřívějšímu modelu předpovědí uvádí harmonogram prognóz Komise do souladu s postupy dalších institucí (např. Evropské centrální banky, Mezinárodního měnového fondu či Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj).

Odhad za ČR v jarní prognóze 2017

Česká ekonomika neustále roste. Předpokládá se, že růst HDP bude vyšší než v roce 2017, avšak v roce 2018 a 2019 se očekává jeho zmírnění. což by mělo být neutralizováno silným růstem dovozu. Trh práce se blíží k plné zaměstnanosti a prognóza inflace se blíží cílům centrální banky ve výši 2%.

*jako obvykle je předpověď podmíněna mimo jiné technickými předpoklady nikoliv politických změn, Znamená to, že specifická opatření zejména na poli rozpočtu, které ještě nebyly odhaleny, se neberou v úvahu. V důsledku toho projekce 2019 jsou v zásadě extrapolace trendů.