Nejméně 23 procent financí z evropských fondů určených pro Česko za 20 let členství v EU využil stát v dopravě. V jednotlivých operačních programech zaměřených na dopravu stát čerpal částku přibližně 467,3 miliardy korun. Vyplývá to z dat, které ČTK poskytlo ministerstvo financí (MF), ministerstvo dopravy (MD) a ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). EU dopravu podle ministerstev podporuje také z fondů pro regionální rozvoj, výslednou částku čerpanou na dopravu v ostatní sektorech ministerstva neposkytla.

Podle ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády Petra Zahradníka byla na projekty spojené s dopravou vyplacena významná část peněz vyčleněných na regionální rozvoj. „V rozvoji regionů je nyní minimálně zhruba 30 procent prostředků vyčleněných na dopravní projekty renovací silnic první a druhé třídy, nádraží a zastávek a překladišť kombinované dopravy,“ řekl Zahradník ČTK. Z dopravních fondů podle něj byly zprvu podporovány všechny projekty v silniční a železniční dopravě. V současnosti je to pouze páteřní silniční a železniční síť a vybrané regionální projekty.

Financování dopravy z fondů pro místní rozvoj ČTK potvrdil i mluvčí MD František Jemelka. Podle informací MMR byla nejvyšší částka z evropských fondů ve výši 317 miliard korun od května 2004 do konce roku 2023 investována právě do rozvoje regionů. Podle Zahradníka tedy na dopravu mohlo být z evropských regionálních fondů posláno dalších přibližně 95 miliard korun. Z programu pro regionální rozvoj lze financovat například renovaci a výstavbu silnic první a druhé třídy, nádraží, vlakových a autobusových zastávek nebo stanic spojujících několik druhů dopravy v jednom místě.

Částka 467 miliard korun evidovaná ministerstvem dopravy zahrnuje finance z Fondu soudružnosti, operačního programu Infrastruktura, operačního programu Doprava 2007-2013, 2014-2020 a 2021-2027, dotací nástroje pro propojení Evropy Connecting Europe Facility CEF a návazný program CEF 2. Nejvyšší částky, více než 100 miliard korun, čerpalo Česko třikrát z programu Doprava. Následovaly programy CEF 2 a CEF s částkami 35,4 miliardy a 27,8 miliardy korun.

Z operačních programů Doprava a Infrastruktura a z Fondu soudržnosti šlo přibližně 143,2 miliardy korun do železnice, 180,3 miliardy korun na silnice. Z Fondu soudržnosti čerpal stát na dopravu 15,5 miliardy korun a nejméně, 2,5 miliardy korun, z operačního programu Infrastruktura. Díky evropským financím z těchto zdrojů stát pořídil 2196 vozidel veřejné dopravy a postavil nebo zrekonstruoval více než 5624 kilometrů silnic a dálnic, zhruba 1115 kilometrů železničních tratí, téměř 1543 kilometrů cyklotras a také 247 stanic veřejné dopravy.

Na železnici evropské finance nejčastěji pomáhaly s pořizováním nových vozidel, rekonstrukcí, elektrizací a modernizací tratí, případně zvyšováním kapacit trati, v posledních letech také s instalací evropského železničního zabezpečovacího zařízení ETCS. V silniční dopravě peníze kromě rekonstrukce a výstavby úseků silnic a dálnic směřovaly také do výstavby městských obchvatů, výstavby dobíjecích stanic, parkování nebo řízení dopravy. Evropské finance podpořily také tramvajovou a trolejbusovou veřejnou dopravu nebo několik regionálních letišť, například v Brně, Ostravě nebo Karlových Varech.

Podle dat, které ČTK poskytlo ministerstvo financí, ČR od svého vstupu do EU v květnu 2004 do konce loňského roku získala z evropských zdrojů dva biliony korun. Za stejné období do rozpočtu EU zaplatila 876,6 miliardy korun.

Zdroj: ČTK

Centrum šumavské Železné Rudy na Klatovsku od úterý 2. dubna uzavře rekonstrukce další části silničního průtahu městem. Po zimní přestávce stavební práce navážou na loni dokončenou první etapu oprav hlavního tahu. Úpravy mají zvýšit komfort i bezpečnost ve městě. Stavební práce potrvají do konce července, informoval ČTK Adam Koloušek z Ředitelství silnic a dálnic.

„Během loňské stavební sezony prošel kompletní rekonstrukcí úsek silnice od kruhového objezdu až po křížení silnice s ulicí 1. máje. V letošním roce budou práce na rekonstrukci vozovky, úpravě chodníků, veřejného prostranství, vodovodu nebo například veřejného osvětlení pokračovat v úseku mezi městským úřadem, Klostermannovým náměstím a železničním přejezdem,“ uvedl.

Železnorudský starosta Filip Smola (Místní – Aby se u nás dobře žilo) ČTK řekl, že se celkově i s loňskou etapou opravuje téměř 600 metrů silnice. Stavební úpravy si vyžádají úplnou uzavírku opravované části. „Omezení budou jako vždy nepříjemná, ale jsou nezbytná. Výsledek bude rozhodně stát za to. Už minulé etapy výrazně zvýšily kvalitu života a bezpečí v Železné Rudě. Po dokončení celého průtahu bude konečně po dlouhých letech čekání naše město přívětivé a bezpečné jak pro řidiče, tak pro chodce. Nové chodníky, osvětlení, přechody, samozřejmě i nový povrch vozovky a pod ním inženýrské sítě jsou jak okamžitou investicí do komfortu a bezpečí, tak rovněž investicí do budoucna,“ řekl starosta. Celkové náklady na všechny etapy rekonstrukce jsou podle něj kolem 70 milionů korun, město se podílí zhruba 16 miliony

Uzavření části hlavního průtahu si vyžádá objížďky. Auta do deseti metrů délky úsek objedou po místních komunikacích, vozidla delší než deset metrů by se ale v objížďce nevytočila, musí proto jet objízdnou trasou. Například směrem od Plzně musí v Klatovech sjet na Janovice nad Úhlavou a do Železné Rudy přijedou na kruhový objezd u čerpací stanice přes Nýrsko a Hojsovu Stráž. Kdyby ale někdo potřeboval s dlouhým autem přejet z jednoho konce města na druhé, objížďka několikasetmetrového opravovaného úseku by měřila téměř 70 kilometrů, vedla by přes Čachrov, Strážov, Janovice nad Úhlavou, Nýrsko a Hojsovu Stráž, uvedl Koloušek.

Zdroj: ČTK