Pátek, 2 května, 2025
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 44

Asociace evropských pronajímatelů kolejových vozidel vyzvala ke koordinovanějšímu zavádění ERTMS, změnám dotačních politik a opatřením k zajištění celoživotní podpory vozidel.

Od
Karolína Vágnerová
-

Asociace evropských pronajímatelů kolejových vozidel vyzvala ke koordinovanějšímu zavádění ERTMS, změnám dotačních politik a opatřením k zajištění celoživotní podpory vozidel. Tvrdí, že tato opatření jsou potřebná, aby nedošlo k narušení zadávání veřejných zakázek a aby se zabránilo samotnému zpoplatnění železniční dopravy z trhu nákladní dopravy.

„Pronajímatelé volají po regulačním rámci, který podporuje inovace bez omezení využívání stávajících aktiv, který je stabilní a založený na průmyslových kapacitách a seriózních analýzách nákladů a přínosů,“ řekl Fabien Rochefort, předseda AERRL, která zastupuje Akiem, Railpool, Beacon, Northrail, RENFE Alquiler, Cargounit, Nexrail, ELL a RS Lease.

V manifestu vydaném 21. ledna 2025 AERLL vyzývá k méně ambicióznímu, ale koordinovanějšímu zavádění ERTMS v jediné verzi ETCS Baseline 3.4 a k zajištění toho, aby nově vznikající telekomunikační standard FRMCS byl nativně zpětně kompatibilní se stávajícími standardy, aby se zabránilo fragmentaci trhu. a neefektivnosti.
AERRL říká, že ERTMS je v současné době „spleť stále dražších technologií“, které spíše „brzdí rozvoj železniční dopravy“ než zvyšují bezpečnost a kapacitu.
AERRL také říká, že veřejné financování nákupu nově postavených kolejových vozidel by mělo být „přísněji nebo výslovně zakázáno“. Říká, že dotace na kolejová vozidla by se měly používat pouze k vybavení stávajících vozidel ERTMS, FRMCS a digitálními automatickými spřáhly, na podporu výzkumu a vývoje pro usnadnění přeshraničního provozu a na přípravu na konec dieselové trakce.

AERRL vyzývá EU, aby požadovala od výrobců, aby zaručili životnost vozidel alespoň 30 let po dodání, včetně přístupu k náhradním dílům, odborných znalostí o výrobcích, správy zastaralosti, přístupu ke zdrojovému kódu softwaru a nízkých nákladů a snadného upgradu, aby vyhovovaly novým regulačním požadavkům.

„Potřebujeme předpisy TSI, které podporují používání stávajících lokomotiv a neomezují je, proto budou inovace volitelné a nebudou závazné pro všechna vozidla,“ říká AERRL.
AERRL také vyzývá k centralizovanému řízení ERTMS na úrovni EU, aby posílila spolupráci mezi různými institucemi a zúčastněnými stranami, a uvádí, že „modernizace ETCS generují obrovské náklady, které někdy ohrožují běžnou 30letou životnost aktiv“.
Manifest říká, že nediskriminační přístup k národnímu financování by měl být posílen povinným používáním angličtiny ve výzvách ke státní podpoře. Poznamenává však:

„Nevěříme, že by se angličtina mohla v krátké době stát společným evropským jazykem na železnici, a podporujeme myšlenku, že technologie je dostatečně vyspělá, aby nabídla spolehlivé a bezpečné překladatelské nástroje pro usnadnění přeshraniční komunikace v příštím desetiletí.“
Chce také řešit mezeru v dovednostech v železničním sektoru podporou školení a rekvalifikací.

Zdroj: ŽESNAD

Je vyrobena první nová tramvaj pro Prahu Škoda ForCity Plus 52T. Poprvé se projela na zkušební trati

Od
Karolína Vágnerová
-

Po třinácti měsících od podpisu smlouvy mezi Dopravním podnikem hl. m. Prahy (DPP) a Škoda Group a osm měsíců od zahájení výroby je vyrobena první tramvaj Škoda ForCity Plus 52T pro Prahu, která se dnes poprvé projela na zkušební trati v plzeňském výrobním areálu Škodovky. Tramvaj má montážně dokončený exteriér, probíhá na ní dokončování interiéru, oživování a první zkoušky vozidla. V pokročilé fázi montáže jsou další dva vozy. Na dalších se svařují hrubé stavby jednotlivých článků. Celkem je v plzeňských výrobních dílnách rozpracováno osm tramvají pro Prahu. První tramvaj by do pražských ulic měla vyjet v dubnu, kdy zahájí zkušební jízdy bez cestujících v rámci procesu homologace nového typu vozidla.

 

V prosinci 2023 byla mezi DPP a Škoda Group podepsána rámcová smlouva na dodávku až 200 tramvají Škoda ForCity Plus 52T. Celková hodnota zakázky při jejím plném využití činí přes 16,6 miliard korun. DPP si závazně objednal 40 tramvají, které budou do Prahy dodávány postupně – prvních 20 letos, dalších 20 vozů do konce roku 2026. Po podpisu smlouvy týmy obou stran několik měsíců intenzivně pracovaly na finální podobě technického řešení zejména interiérových prvků a doladění kompletního designu tramvaje. Ke schválení jeho finální verze došlo v květnu 2024. Tento krok otevřel cestu k finalizaci technické dokumentace a zahájení výroby. Na vývoji a výrobě nových tramvají pro Prahu spolupracuje přes 230 dodavatelů, z nichž 76 % pochází z České republiky. Tento projekt tak podporuje domácí průmysl a vytváří pracovní příležitosti v celé zemi.

 

„První nová tramvaj 52T už je na světě! Jedná se o významný milník, protože po téměř 20 letech se Praha dočká zcela nového typu tramvají. Supermoderní nízkopodlažní tramvaje Škoda ForCity Plus 52T nabídnou klimatizaci, tichý provoz a pokročilý antikolizní systém. Do konce roku nám dorazí prvních 20 těchto špičkových vozů, přičemž během několika let může jejich celkový počet dosáhnout až na 200,“ říká Zdeněk Hřib, 1. náměstek primátora pro oblast dopravy a předseda dozorčí rady DPP a dodává: „V Praze jsme nastartovali nebývalý tramvajový boom. Nové tratě nám v hlavním městě rostou jako hřiby po dešti, a proto je nutné zásadně rozšířit vozový park. Během následujících dvou let totiž zahájíme hned několik nových tratí, třeba do Malešic, na Strahov, do Nových Dvorů, na Žižkov anebo u Muzea, kde navážeme na již realizovanou trať na Václavském náměstí. Tramvaje jsou zkrátka symbolem moderní a ekologické dopravy, díky nimž je Praha čistším a příjemnějším městem k životu.“

 

„Na příjezd nových tramvají se intenzivně připravujeme. V Praze finišuje výstavba nové vozovny Hloubětín, v těchto dnech začaly předpřejímky prvních technologických celků. Právě hloubětínská vozovna bude domovem nových tramvají. Bude zde probíhat jejich oživování po návozu z výroby, vypravování na zkušební jízdy i následně do pravidelného provozu. Pevně věřím, že všechny další kroky se bude výrobci dařit naplňovat podle harmonogramu a uzavřené smlouvy,“ doplňuje Jan Šurovský, místopředseda představenstva a technický ředitel DPP – Povrch.

 

„Dodávat tramvaje pro hlavní město naší země je pro nás nejen obrovskou ctí, ale také velkou odpovědností. Tento projekt přináší tisícům lidí napříč průmyslem v České republice stabilitu
a pracovní příležitosti. Věříme, že nová tramvaj nebude pouze symbolem technologické vyspělosti, ale také důmyslu a nasazení všech, kteří se na jejím vývoji podíleli,“ uzavírá Petr Novotný, CEO Škoda Group.

 

Co čeká první tramvaje Škoda 52T v příštích měsících?

V nadcházejících týdnech budou v Plzni dokončeny první tři tramvaje pro Prahu. Po oživení
a dynamických testech na zkušební trati budou převezeny do Prahy, kde v první fázi začnou zkušební jízdy bez cestujících v rámci homologace nového typu vozidla. Ty budou zahrnovat také kalibraci antikolizního systému a jeho kusové zkoušky. Ve druhé fázi budou následovat zkušební jízdy s cestujícími. Po splnění požadavků Drážního úřadu ČR a úspěšném dokončení zkušebního provozu získají tramvaje homologaci pro provoz v ČR. Mezitím bude v Plzni pokračovat sériová výroba dalších vozů, které budou do Prahy dodávány postupně dle smlouvy.

 

Moderní tramvaje pro moderní město

Nové tramvaje pro Prahu jsou 100% nízkopodlažní a nabízejí vyšší komfort pro cestující než dosud provozované typy vozidel. Interiér je prostornější, s širšími průchody mezi články, celovozová klimatizace využívá přírodní ekologické chladivo. Tramvaje jsou vybaveny moderním informačním systémem, který zlepšuje orientaci během jízdy. Technologická řešení jako podvozky s nápravami, elektromechanická brzda a rekuperace energie zajišťují nižší náklady na údržbu i spotřebu energie. Díky těmto vlastnostem se nové tramvaje stanou nejen ekologickým, ale i ekonomicky výhodným řešením pro městskou dopravu.

 

 

Technické parametry Škoda ForCity Plus 52T pro Prahu

  • Délka vozidla přes nárazníky: 31,99 m
  • Šířka vozidla: 2,5 m
  • Celková kapacita vozidla: 243 (při obsazenosti 5 osob na m2)
  • Míst k stání: 173
  • Míst k sezení: celkem 70, z toho 44 po směru = 62 % (Standardy kvality PID požadují min. 60 %) a 26 proti směru = 38 %
  • Nízkopodlažní část: 100 % (všechna sedadla přístupná bez podest a schodů)
  • Celkový počet podvozků: 4 trakční (2 volně otočné a 2 částečně otočné)
  • Brzda: elektromechanická
  • Průměr nových kol: 640 mm
  • Výška nástupní hrany: 350 mm
  • Dveře: 5 ks dvoukřídlé o šířce 1 300 mm a rovnoběžné s osou zastávek
  • Dveře řidiče: vnější mechanické, vnitřní posuvné
  • Životní cyklus vozidla: 30 let
  • Nejvyšší provozní rychlost: 70 km/h
  • Hmotnost prázdného vozidla: 48 t
  • Multifunkční prostor: 2 místa pro kočárek, 2 místa pro vozíčkáře

Zdroj: DPP

Tisková zpráva Rok 2024 přinesl řadu výzev v oblasti vodíkového hospodářství. Co přinese rok 2025?

Od
Karolína Vágnerová
-
  • EU: Provozní podpora obnovitelného vodíku ze strany Evropské komise pokračuje
  • EU: Unijní legislativa zavedla definici nízkouhlíkového vodíku
  • EU: Net-Zero Industry Act podpoří výrobní kapacity nízkouhlíkových technologií
  • EU: I nadále je upřednostňován obnovitelný vodík před nízkouhlíkovým vodíkem
  • ČR: Schválena aktualizace vodíkové strategie, zahájena transpozice směrnice RED do české legislativy
  • ČR: Program GREENGAS podpoří výstavbu elektrolyzérů částkou 3 miliardy korun, v zemi vyrostou elektrolyzéry o kapacitě desítek MW
  • ČR: HYTEP usiluje o zmírnění pravidel pro výrobu obnovitelného vodíku na unijní úrovni

 

Rok 2024 je u konce, a proto nastal čas na bilancování toho, co nám tento rok v oblasti rozvoje výroby a využití vodíku přinesl. Zatímco řada klíčových unijních směrnic a nařízení byla dokončena a členské státy, včetně České republiky, zahájily jejich transpozici, vodíkový sektor se nadále potýká s celou řadou výzev.

Nejvýznamnější událostí roku 2024 na evropské úrovni je pokračování provozní podpory obnovitelného vodíku ze strany Evropské komise, která spustila již druhou výzvu z Inovačního fondu v rámci tzv. Evropské vodíkové banky. V prvním kole bylo podpořeno celkem sedm projektů částkami od 0,37 € do 0,48 € za každý vyrobený kilogram obnovitelného vodíku. Tento vodík by měl být vyráběn za cenu okolo 6–7 € za kilogram ve Španělsku, Portugalsku, Finsku a Norsku. Výsledky Evropské vodíkové banky dávají naději, že může být výroba obnovitelného vodíku v Evropě konkurenceschopná. Nicméně v porovnání se šedým vodíkem (vyrobeným z fosilních paliv) je, i v těchto státech, cena obnovitelného vodíku přibližně dvakrát vyšší.

Nízkouhlíkový vodík zakotven v evropské legislativě

V roce 2024 bylo rovněž dokončeno projednávání dekarbonizačního balíčku pro trh s plyny, který do unijní legislativy zavádí definici nízkouhlíkového vodíku. Následná veřejná konzultace k pravidlům jeho výroby byla zahájena v říjnu 2024 a Komise jejich finalizaci očekává do poloviny roku 2025. Ačkoliv prvotní návrh pravidel není pro Českou republiku zcela optimální, HYTEP bude i nadále usilovat o jeho úpravy.

Neméně důležitou problematikou na unijní úrovni bylo projednávání iniciativy Net-Zero Industry Act, jejímž cílem je podpora výrobních kapacit nízkouhlíkových technologií, a to včetně elektrolyzérů a palivových článků. Na tuto iniciativu má v únoru 2025 navázat Clean Industrial Deal, připravovaný Evropskou komisí. Ten by měl do popředí unijní regulace opět nastolit otázku konkurenceschopnosti, samozřejmě s ohledem na podporované zelené technologie.

Z hlediska infrastruktury bylo v roce 2024 oznámeno posunutí realizace několika přepravních koridorů pro vodík z roku 2030 na rok 2033, zejména v Německu a Nizozemsku.

Z pohledu vodíku musíme bohužel konstatovat, že Evropská unie i nadále upřednostňuje obnovitelný vodík, před nízkouhlíkovým (vyráběný například pomocí elektřiny z jaderných elektráren, či pyrolýzou metanu, kdy přímo nevzniká žádné CO2), který nemá v unijní regulaci stejné postavení. Doufáme, že v roce 2025, pod vlivem tlaku Komise a vzhledem k jejím zeleným ambicím, dojde i k podpoře nízkouhlíkových technologií, a to například úpravou některých dotačních rámců.

Tři miliardy pro české elektrolyzéry, vodíková Tatra i polygon pro plynaře

Na národní úrovni byla v polovině roku 2024 schválena aktualizace Vodíkové strategie. Co se týče státní správy, ministerstva zahájila transpozici směrnice RED do zákona o ochraně ovzduší a zákona o podporovaných zdrojích energie. Směrnice stanovuje cíl pro spotřebu obnovitelného vodíku v průmyslu a dopravě. Ta by do roku 2030 měla dosáhnout až 20 tisíc tun obnovitelného vodíku. Pro porovnání, v současnosti spotřebuje Česká republika přibližně 135 tisíc tun šedého vodíku. V tomto směru česká státní správa, i díky přičinění HYTEP, nezahálela a v rámci Modernizačního fondu připravila program GREENGAS, který podpoří výstavbu elektrolyzérů na území České republiky prvotní částkou 3 miliardy korun. I nadále platí, že pro české projekty je nejvhodnější provozní podpora. K té je ale nutné u Komise vyjednat notifikaci. Individuální notifikace provozní podpory bude pro HYTEP v roce 2025 prioritou.

Z infrastrukturních projektů vynikla především společnost GasNet, která postavila nový elektrolyzér v Hranicích u Aše, a která zde bude na začátku roku 2025 testovat postupné přimíchávání vodíku do zemního plynu, tzv. blending. GasNet rovněž vybudoval v Pardubicích zkušební polygon určený k tréninku plynárenských techniků a testování částí plynárenských zařízení, jako jsou materiály, armatury a regulátory, a to nejen pro zemní plyn, ale i pro vodík.

Za zmínku stojí také projekt vodíkové Tatry, na kterém spolupracovalo konsorcium firem ÚJV Řež, Centrum výzkumu Řež, Czechoslovak Group, Devinn a Tatra Trucks. I když byl projekt ukončen již v roce 2023, prvního ostrého terénního nasazení vodíkové Tatry, která má dojezd až 500 km, jsme se dočkali až ke konci roku 2024.

Klíčová je a bude poptávka po obnovitelném a nízkouhlíkovém vodíku

Rok 2024 lze z hlediska rozvoje vodíkového hospodářství hodnotit rozporuplně. Na jedné straně získala řada dobře připravených projektů finální investiční rozhodnutí (FID), které se v následujících letech začnou realizovat. Na druhé straně jsme byli svědky rušení řady vodíkových projektů, zejména u novějších aplikací, jako je mobilita, a to jak v ČR, tak v Evropě. Klíčovou překážkou zůstává nedostatečná poptávka po obnovitelném či nízkouhlíkovém vodíku.

V roce 2024 proto došlo k posunu projektů především v sektorech rafinace ropy, kde platí cíle na snižování emisí v dopravě, a průmyslu, kde je potřeba do roku 2030 nahradit šedý vodík obnovitelným vodíkem. Společnosti jako BP, Shell, RWE, Total Energies či Orlen Unipetrol učinily zásadní kroky k výstavbě elektrolyzérů o souhrnné kapacitě stovek MW.

V Česku vyrostou elektrolyzéry o kapacitě desítek MW

V příštích letech očekáváme v České republice uskutečnění řady projektů, které přinesou minimálně desítky MW elektrolytické kapacity. To vytvoří příležitost posunout vodík kupředu i v sektorech, kde dosud nebyl vyřešen problém „vejce nebo slepice,“ tedy například v mobilitě. K tomuto posunu přispějí první dotace určené přímo na výrobu obnovitelného vodíku i tlak na ozeleňování, například v rámci systému emisních povolenek (EU ETS 1 a 2).

Platforma HYTEP bude i nadále, za Českou republiku, usilovat o změnu přísných pravidel pro výrobu obnovitelného vodíku na unijní úrovni. Věříme, že pomalejší rozjezd vodíkových projektů je, společně s dalšími důvody, způsoben právě těmito striktními legislativními podmínkami.

Aktuálnímu stavu, trendům, vývoji i výzvám v oblasti vodíkového sektoru, nejen v České republice, bude věnován i jubilejní 15. ročník mezinárodní odborné konference s názvem Hydrogen Days 2025. Ta se uskuteční ve dnech 19.–21. března v Praze a nabídne jedinečný prostor pro setkání všech, kdo se vodíkem zabývají po jakékoli stránce.

Zdroj: BÍLÝ MEDVĚD PUBLIC RELATIONS, s.r.o.

Leo Express upraví vlaky k používání dvou forem trakční elektřiny za 400 mil. Kč

Od
Karolína Vágnerová
-

Dopravce Leo Express (LE) upraví své vlaky k využívání nejen stejnosměrného, ale i střídavého elektrického proudu. Takzvanou dualizaci udělá švýcarská firma Stadler, podílet se budou i další firmy. Dopravce bude do úprav investovat 400 milionů korun, přibližně 40 procent získal z dotace od ministerstva dopravy. Leo Express o tom informoval v tiskové zprávě.

„Díky dualizaci projedou vlaky Leo Express pod trakčním vedením nejen na stejnosměrný, ale také na střídavý proud, což nám umožní rozšíření služeb,“ uvedl generální ředitel společnosti Leo Express Peter Köhler. Podle mluvčího dopravce Emila Sedlaříka úpravy umožní zahájení nových linek na nových trasách, například na jihu Moravy, kam vlaky LE zatím nemohou.

Zakázka se týká vlaků Flirt od výrobce Stadler. Kromě švýcarské společnosti se na zakázce bude podílet také několik českých firem, například AŽD Praha nebo VUZ Velim. Úpravy dopravci umožní pokračovat v provozu na trati mezi Prahou a Ostravou, kde je plánovaná změna napájecího systému.

Podle Sedlaříka je nyní v ČR část železnice provozovaná pod stejnosměrným a část pod střídavým proudem. Po dualizaci tak vlaky LE mohou jezdit na všech tratích v ČR.

Zdroj: ČTK

Praha loni řidičům nákladních vozidel rozdala pokuty za 19,4 mil. Kč

Od
Karolína Vágnerová
-

Dopravní odbor pražského magistrátu loni na základě kontrol dodržování předpisů uložil řidičům nákladních vozidel nad 3,5 tuny pokuty za zhruba 19,4 milionu korun. ČTK to v tiskové zprávě sdělil mluvčí Prahy Vít Hofman. Kontroly se podle něj týkají zejména dodržování stanovených dob řízení, bezpečnostních přestávek a povinných dob odpočinku. Magistrát také letos plánuje spustit dvě nová kontrolní stanoviště určená pro nákladní automobily.

Na kontrolách magistrát podle mluvčího spolupracuje s hlídkami policie a experty z Centra služeb pro silniční dopravu. Zejména se zaměřují na řidiče, kteří s využitím skrytých zařízení manipulují s takzvanými tachografy, které zaznamenávají rychlost vozidla právě pro účely kontrol dodržování povinných přestávek. Kontroloři k tomu využívají moderní technologie, které jsou schopné manipulace odhalit.

„Kontroly tohoto typu se konají v různou denní i noční hodinu na vhodných místech tak, aby byly co nejméně předvídatelné a současně bylo možné lokalizovat vozidla s předpokladem zakázaných instalací,“ uvedl mluvčí. Dodal, že kontroloři musí mít podrobnou znalost elektroinstalací ve vozidlech a kontrola může trvat i několik hodin. Kromě toho se kontroloři zaměřují také na přepravu nebezpečných nákladů.

S ohledem na nedostatek míst pro kontrolu nákladních vozidel vzniknou letos podle mluvčího dvě nová. „Nejprve byly vytipovány vhodné lokality, následně byly nastaveny technické parametry a v současné době se dokončují projekční práce. Samotná výstavba moderních kontrolních stanovišť by se měla uskutečnit v letošním roce,“ dodal Hofman.

Zdroj: ČTK

Škoda Auto loni zvýšila v Česku prodej nových aut o 0,8 pct na 78.097 vozů

Od
Karolína Vágnerová
-

Škoda Auto loni zvýšila na českém trhu prodej nových aut o 0,8 procenta na 78.097 vozů. Celý trh však rostl o 4,6 procenta, tržní podíl značky proto mírně klesl o 1,3 procentního bodu na 33,7 procenta. Letos si chce firma udržet tržní podíl a růst v prodeji elektromobilů. Na setkání s novináři to dnes řekl ředitel českého zastoupení společnosti Jiří Maláček.

Trh se podle Maláčka stále neblíží předcovidovým číslům, na která ztrácí okolo 40.000 prodaných aut. „Očekáváme, že trh by měl být v letošním roce stabilní, možná s mírným poklesem. My si chceme udržet tržní podíl a dealerskou síť,“ uvedl Maláček s tím, že značka k tomu má všechny předpoklady díky většině inovovaných modelů i novému modelu Elroq.

V minulém roce měla na prodeje mimo jiné vliv nová kyberbezpečnostní pravidla pro automobily, dotace na elektromobily i blížící se zpřísnění emisních limitů CO2, které přišlo letos.

V první desítce nejprodávanějších vozů roku 2024 figuruje osm modelů značky Škoda. Celému žebříčku vévodí Octavia, která loni zaznamenala 19.425 registrací. Na druhou pozici dosáhl Karoq s 10.743 registracemi a třetí byl Kodiaq s 10.328 prodanými vozy. Stále oblíbenější jsou podle Maláčka vozy kategorie SUV, naopak pokračuje pokles nejmenších vozů, tedy Fabie. Elektrický Enyaq si loni pořídilo 1644 zákazníků a stal se tak třetím nejprodávanějším elektrickým modelem na trhu.

V rámci programu prodeje ojetých vozů Škoda Plus se zvýšil odbyt o 8,8 procenta na 53.600 aut. Nejprodávanějšími modely byla Octavia, Fabia a Scala. Škoda Auto má v Česku síť 173 prodejních míst a 222 servisních míst, z toho Škoda Plus funguje na 151 prodejních místech a má 500 zaměstnanců.

Zdroj: ČTK

Využití plošných cen paliv loni opět rostlo. Firmy také stále více dobíjí elektromobily

Od
Karolína Vágnerová
-

Firmy i podnikatelé využívající tankovací karty stále více preferují plošné ceny paliv. Jsou vyhlašovány zpravidla na týdenní bázi a platí napříč celou sítí čerpacích stanic. Z dat nákupní aliance Axigon vyplývá, že téměř 90 % veškerých odběrů paliva loni bylo realizováno právě v režimu těchto vyhlašovaných cen. To je meziročně o 5 procentních bodů více. Celkově firmy v roce 2024 odebraly o pětinu více paliva než v roce 2023, výrazněji rostlo dobíjení elektromobilů, kde Axigon eviduje 40% růst odebrané energie.

 

Tankovací karty jsou mezi podnikateli stále oblíbenější, a to ve velké míře také u menších firem nebo živnostníků. Koncept nákupní aliance totiž umožňuje vyhnout se závazkům k minimálním odběrům pohonných hmot. Podnikatelé tak mohou neomezeně využívat vyhlašované plošné ceny, které jsou dlouhodobě pod průměrem trhu a platí univerzálně v dané síti čerpacích stanic bez ohledu na totemové ceny.

 

Konkrétně to znamená, že například při tankování na dálnici lze ušetřit nejčastěji mezi 5 až 7 korunami na litru paliva. I proto firmy častěji preferují nikoliv pevnou slevu ze stojanových cen, která třeba v případě dálničních čerpaček nic neřeší, ale plošné ceny. Zatímco v roce 2023 bylo dle dat Axigonu, který sdružuje kolem 10 000 firem, uskutečněno 85 % odběrů benzínu či nafty právě v režimu plošné ceny, loni už to bylo 90 %.

 

Odběry konvenčních paliv prostřednictvím tankovacích karet poskytovaných nákupní aliancí Axigon v absolutních hodnotách meziročně vzrostly o 2 miliony litrů. Nejvyšší tempo růstu vykázaly odběry v rámci sítě Čepro, do které patří kromě čerpacích stanic EuroOil od loňska nově též čerpačky RoBiN OIL. „Na stanicích Čepro firmy s našimi kartami natankovaly meziročně o pětinu více paliva. Během posledních 3 let se tyto odběry dokonce zdvojnásobily,“ říká Damir Duraković, generální ředitel nákupní aliance Axigon, která je autorizovaným distributorem tankovacích karet Shell a EuroOil.

 

Zajímavý je rostoucí podíl benzínu na celkových odběrech firem. „Po letech poklesu, kdy například v roce 2017 činil podíl benzínu na celkových odběrech paliv pouhých 14 %, firmy v roce 2024 natankovaly prostřednictvím našich tankovacích karet už 26 % Naturalu. Očekáváme, že s další obměnou vozového parku a odklonem od dieselových motorizací ve firemních flotilách tento podíl dále poroste,“ popisuje Damir Duraković.

 

Pokud jde o elektromobilitu, tam je nárůst odběrů ještě výraznější. „V roce 2024 naši klienti s využitím Energokarty realizovali už přes 46 000 dobíjení, což je meziročně o 28 % více. V rámci těchto transakcí bylo loni poprvé celkově odebráno více než 1 GWh elektřiny, což představuje meziroční růst o 40 %,“ doplňuje Damir Duraković.

Zdroj: AXIGON

Na D4 startuje vážení kamionů a měření rychlosti

Od
Karolína Vágnerová
-

Na nových úsecích dálnice D4 začínají od středy 22. 1. 2025 v ostrém provozu fungovat systémy vysokorychlostního vážení a úsekového měření rychlosti. Plnohodnotné využití obou bezpečnostních prvků umožnilo souhlasné stanovisko dopravní policie, která posuzovala metodiku nasazení instalovaných technologií a je za měření rychlosti ze zákona odpovědná.

Na trase nové D4 jsou umístěny také dvě vysokorychlostní váhy, z toho jedna ve směru z Prahy do Písku, druhá v opačném směru. Instalované technologie pro dynamické vážení vozidel v reálném čase (WIM – Weight in motion) umožňují bez přerušení nebo omezení provozu zaznamenat celkovou hmotnost vozidla, zatížení jednotlivých náprav a řadu dalších parametrů.

Pokud řidič se svým vozem překročí povolenou váhu, je o tom vzápětí informován: na nejbližší informační tabuli se rozsvítí jeho SPZ a údaj o nadlimitní hmotnosti v tunách. Omezení jízd přetížených vozidel přitom představuje jednu z cest, jak chránit vysokou kvalitu čerstvě dokončené dálnice D4.

Systém vysokorychlostního vážení je pro statistické účely v provozu nepřetržitě. Podle předem stanoveného algoritmu se pak v různých intervalech spouští tzv. sankční režim, v němž jsou přepravcům za překročení povolené hmotnosti vozidel udělovány i pokuty. Správa přestupků je přitom rozdělena mezi města Příbram a Písek, z nichž každé zodpovídá za agendu jedné vysokorychlostní váhy.

Rovnoměrně mezi Písek a Příbram je rozdělena také agenda úsekového měření rychlosti. Na D4 je v každém směru osm úseků, v nichž jsou instalovány technologie pro měření rychlosti. Úseky jsou přitom rozloženy tak, že ve směru na Písek i ve směru na Prahu vždy čtyři spadají pod Středočeský kraj (agenda města Příbram) a čtyři pod Jihočeský kraj (agenda města Písek). Měřit se bude vždy jen v jednom vybraném úseku v každém směru.

Měřené úseky se budou v pravidelných intervalech měnit a řidiči budou, v případě, že nebudou nutná jiná povinná oznámení, o měření informováni prostřednictvím proměnného dopravního značení s nápisem „Probíhá úsekové měření rychlosti“. Podle typu vozidla je maximální povolená rychlost na dálnici pro vozidla do 3,5 tuny a autobusy 130 km/h, pro motorová vozidla nad 3,5 tuny pak 80 km/h.

Aktuální seznam automatizovaných technických prostředků:

https://policie.gov.cz/clanek/seznam-mist-osazenych-automatizovanymi-technickymi-prostredky.aspx

Dálnice D4 se začala stavět v červnu 2021 a zprovozněna byla v prosinci 2024. Projekt PPP D4 realizovalo sdružení Via Salis. V rámci prvního úspěšného silničního projektu realizovaného v rámci partnerství soukromého a veřejného sektoru PPP (Public Private Partnership) vzniklo na trase mezi Příbramí a Pískem 32 kilometrů zcela nové komunikace a bylo modernizováno dalších 16 kilometrů starších úseků. Za správu a údržbu nové dálnice je zodpovědná společnost Via Salis Operations.

Zdroj: Svencom

AI agenti změní pravidla byznysu: Připravte se na B2A

Od
Karolína Vágnerová
-

Nástup která technologie nás letos nejvíce ovlivní? Odpověď je naprosto jednoznačná. Je to umělá inteligence. Ne že by se neobjevily žádné jiné zajímavé technologie, ale právě dopad AI a změny, které přinese, budou mít na celou společnost zdaleka největší vliv.

Umělá inteligence sice plní novinové články už dlouho, nyní ale všichni očekávají příchod naprosto zásadní „nové AI“, která výrazně posune možnosti toho, co technologie dokáže. Letos totiž očekáváme příchod „AI agentů“, kteří by měli být schopni na základě zadání sami vykonávat potřebné činnosti.

Dnešní generativní AI umí pracovat s texty (rozumět jim, vytvořit nový text na základě otázky), ale neumí vykonávat práce. Je to proto, že je postavena na velkých jazykových modelech (LLM). Aby AI agent dokázal vykonávat práci, potřebuje mít velký model akcí. To znamená, že musí být natrénován na obrovském množství různých aktivit, ze kterých si pak na základě zadání vybere tu správnou sekvenci akcí, kterou vykoná. Na vznik těchto modelů se aktuálně čeká, ale předpokládá se, že se jich dočkáme už letos.

Schopnost agentů vykonávat činnosti může být opravdu převratná. Někteří, například CEO Microsoftu Satya Nadella, kvůli tomu dokonce předpovídají, že zaniknou klasické softwarové programy, protože je nahradí právě agenti vybavení obrovskými knihovnami akcí. Tito agenti vlastně na základě našeho zadání vždy vytvoří program na míru, který vykoná požadovanou činnost. Když mluvím o AI agentech, nemám tím na mysli, že po ulici začnou ve velkém běhat roboti. Očekávám, že se objeví v našich telefonech a počítačích. Budou nám dělat osobní asistenty a automatizovat práci lidí ve firmách (hlavně tu, která spočívá v provádění relativně dobře popsatelných a opakujících se úloh). To jsou první místa, kde očekávám, že se objeví. Jak se budou AI agenti vyvíjet dál a k čemu všemu je lidstvo použije, je nyní opravdu těžké odhadnout.

S příchodem AI agentů vzniknou úplně nové, a přitom obrovské obchodní příležitosti. Firmy se doteď dělily podle toho, zda své služby a produkty prodávají jiným firmám (B2B, business-to-business), nebo zda je prodávají koncovým zákazníkům (B2C, business-to-consumer). S příchodem agentů se otevírají nové obchodní modely, například B2A (business-to-agent), kde firma marketuje a prodává své služby a produkty AI agentům. Takové služby budou vypadat úplně jinak, budou se jinak prodávat a hlavně se budou jinak propagovat, protože příjemcem marketingu nebude člověk, ale samotný stroj. Obdobně vznikne například A2A obchodní model (agent-to-agent), tedy jakási obdoba dnešních peer-to-peer tržišť typu Airbnb nebo Aukro. Půjde o tržiště služb, kde agenti budou nabízet své služby a jiní agenti je budou poptávat. Výsledkem bude schopnost

celého ekosystému kombinovat schopnosti jednotlivých agentů a plnit tak mnohem komplexnější úlohy, než by zvládl jeden agent.

Další velký trend spojený s AI, s kterým se perou IT týmy ve firmách, je tzv. BYOAI, neboli „Bring-your-own-AI“. Jde o obdobu staršího trendu, kdy jsme si zvykli, že v řadě firem můžeme pracovat na noteboocích, které jsme si jako zaměstnanci sami koupili. Vzhledem k pomalému nasazování AI do firem si řada zaměstnanců platí vlastní soukromé předplatné AI nástrojů (nejčastěji ChatGPT, ale i jiných) a používá je pro svou práci. To je často v rozporu s pravidly firmy, protože s veřejnou AI při dotazování sdílejí citlivá firemní data. Děje se to však v masivním měřítku a prostý zákaz tento problém nevyřeší.

Jediná další technologie, která je vedle AI trochu vidět a svým způsobem se dere dopředu, je pokrok kvantových počítačů. Nikdo sice neví, kdy budou v praxi použitelné, ale riziko prolomení existujících šifrovacích algoritmů je velké. A protože šifrování je ukryté hluboko ve všech systémech a zařízeních, které používáme, bude výměna všech těchto šifrovacích mechanismů za nové, kvantově odolné, nadlidský úkol – větší než problém Y2K na přelomu tisíciletí.

Zdroj: TOPIC PR

Letiště Praha loni přepravilo 65.306 tun nákladu, meziročně téměř o polovinu víc

Od
Karolína Vágnerová
-

Pražské Letiště Václava Havla za loňský rok přepravilo přibližně 65.306 tun nákladu, meziročně o 49 procent více. Největší meziroční nárůst v množství přepraveného nákladu zaznamenalo letiště v červenci. Ve srovnání s červencem 2023 činil nárůst 74 procent a letiště přepravilo 6109 tun nákladu. Vyplývá to ze statistik zveřejněných na jeho webu. Příčinou růstu je větší míra využívání letů s cestujícími k přepravě nákladu, řekl ČTK mluvčí letiště Jiří Hannich.

„Celkového meziročního nárůstu v oblasti letecké nákladní dopravy bylo dosaženo, aniž by se meziročně navýšil počet standardních cargo letů. Ve vetší míře se totiž pro přepravu carga využívaly lety s cestujícími, a to zejména na dálkových tratích,“ uvedl Hannich a dodal, že se letišti také loni dařilo efektivněji využívat nákladní lety.

Na pasažérských linkách podle Hannicha vzrostlo množství přepraveného nákladu meziročně o 57 procent. Největší meziroční nárůsty letiště evidovalo na linkách na Tchaj-wan, do Kataru a do Jižní Koreje. „Standardními nákladními linkami letělo v loňském roce 51 procent leteckého nákladu. Na letech s cestujícími pak bylo vloni přepraveno 49 procent z celkového objemu leteckého nákladu,“ doplnil.

Poptávka po letecké přepravě nákladu rostla i celosvětově, ale pomaleji než v Praze, uvedl Hannich. Data Mezinárodní asociace evropských letišť (ACI Europe) podle Hannicha ukazují, že letiště v Evropě za posledních devět měsíců loňského roku vykázala průměrný meziroční růst poptávky po přepravě nákladu o 11,8 procenta. „Ve srovnatelném období jsme na našem letišti zaznamenali meziroční nárůst o 50 procent,“ řekl Hannich.

Podle Hannicha je ruzyňské letiště primárně pasažérským letištěm. „Poskytováním infrastruktury pro leteckou nákladní dopravu doplňujeme portfolio našich služeb,“ řekl. Možnost naložení nákladu na dálkové linky podle něj zvyšuje zájem dopravců linky provozovat, protože je tak jejich provoz pro ně výhodnější.

Pravidelné komerční nákladní lety na pražském letišti provozuje Qatar Airways Cargo na lince do katarského Dauhá a Turkish Cargo na lince do Istanbulu. Z Prahy podle Hannicha létají také dva kurýrní dopravci. „Jedná se o společnost UPS, která letecky přepravuje zásilky do Kolína nad Rýnem a Budapešti, a rovněž o společnost FedEx, jež zajišťuje leteckou přepravu zásilek do Paříže, Gdaňsku a Brna,“ dodal.

Letiště v příštím roce plánuje posílit růst pasažérských dálkových linek, což jim podle Hannicha umožňuje mimo jiné i rostoucí poptávka v oblasti nákladní letecké dopravy.

Letiště Václava Havla loni odbavilo 16,35 milionu cestujících. Meziročně se počet odbavených cestujících zvýšil o 18 procent, dostal se tak na 92 procent počtu odbavených cestujících v roce 2019 před pandemií covidu-19. Letos chce letiště odbavit 18,4 milionu cestujících, dosud nejvíce.

Zdroj: ČTK

1...434445...1 056Strana 44 z 1 056

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253