Domů Blog Strana 640

Před cestou na kontinent musí řidiči v Británii opět trávit hodiny v zácpách

Řidiči v Británii, kteří chtějí vyrazit na kontinent, musejí dnes znovu čekat dlouhé hodiny v dopravních zácpách. Intenzivní provoz, který způsobil chaos v přístavu Dover a na silnicích vedoucích k Eurotunelu pod Lamanšským průlivem, trvá už třetí den. Británie a Francie se vzájemně obviňují, kdo nese na situaci větší díl viny: podle Londýna problémy způsobil nedostatek francouzských celních úředníků, podle Paříže za zdržení může brexit, kvůli kterému trvá kontrola dokladů mnohem déle.

Obrovské množství lidí, kteří se začátkem prázdnin míří na dovolenou do Francie, nezvládají rychle odbavit ani v přístavu Dover, kde se auta naloďují na trajekty, ani ve Folkestone, kde funguje terminál pro přepravu vlakem skrze Eurotunel. V Doveru se dnes situace mírně zlepšila, přepravci ale varují, že je třeba počítat při příjezdu s minimálně dvouhodinovým zpožděním. O něco hůře je na tom Folkestone, kde stovky řidičů strávily na silnici celou noc, než se mohly tunelem přepravit do kontinentální Evropy.

Mnoho rodin popsalo britským médiím strastiplné čekání, které často trvalo i přes 20 hodin. „Do Folkestone jsme přijeli včera (v sobotu) v devět ráno, abychom se dostali do vlaku v 10:30, ale plazili jsme se v zácpě přes 21 hodin,“ řekl stanici BBC Andrew Dyer-Smith.

V přístavu Dover od pátku odbavili přes 72.000 cestujících a celní kontroly pracují nepřetržitě. Na trajekty se v sobotu nalodilo 10.000 aut, Eurotunelem projelo za sobotu 8500 vozidel. Dnes mají být počty o něco nižší.

Zdroj : ČTK

Britský aerosalon se nesl ve znamení obnoveného zájmu o boeingy MAX

Na letišti ve Farnborough u Londýna v pátek skončil mezinárodní aerosalon, jeden z největších na světě. Naznačil návrat zájmu o letouny MAX od americké společnosti Boeing a nesl se ve znamení snižování emisí. Po čtyřleté pauze vynucené koronavirovou pandemií byl ale jen stínem předchozích ročníků, píše agentura AFP.

Podle některých pozorovatelů akci poznamenala vlna nezvyklých veder, která v Británii udeřila začátkem týdne. Patrná je i absence ruských vystavovatelů, kteří bývali tradičně hojně zastoupení se svými dopravními letadly a vrtulníky, ale letos nemohli přijet kvůli sankcím uvaleným po invazi na Ukrajinu.

Na letišti tak bylo od pondělí k vidění méně letadel a vrtulníků, civilních i vojenských; na programu bylo i méně leteckých ukázek než v minulosti. Vůbec poprvé nebude moct aerosalon o víkendu navštívit veřejnost.

Z tradičního souboje o objednávky mezi evropským Airbusem a americkým Boeingem vyšli tentokrát úspěšněji Američané. Boeing si z Farnborough odváží 297 objednávek, zatímco Airbus se musí spokojit jen s 85 zakázkami, což je zrcadlově obrácený poměr oproti dubajském salonu konanému v listopadu, který Airbusu přinesl 408 objednávek a Boeingu 78.

Boeing bodoval hned v pondělí s objednávkou od Delta Airlines na 100 strojů 737 MAX 10 a s opcí na dalších 30. U Airbusu udělaly největší objednávku na 56 letadel A320 aerolinky easyJet.

Celkově je to ale jen zlomek objednávek z roku 2018, kdy si firmy na farnboroughském aerosalonu nasmlouvaly 1400 letadel. Koronavirová pandemie následně podkopala globální leteckou dopravu, která by se podle Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) měla vrátit na předkrizovou úroveň až v roce 2024.

Letošní ročník se nesl ve znamení snížení klimatické stopy při létání. Firmy představily řadu iniciativ, i když stále převážně experimentálních, ke snížení uhlíkových emisí.

Britský výrobce motorů Rolls-Royce tak oznámil několik partnerství ohledně vodíkového motoru, systémů palivových článků a elektrického pohonu. Airbus přišel s několika inovacemi, jako je projekt na zachycování a ukládání oxidu uhličitého nebo prototyp křídla z kompozitních materiálů, které sníží odpor letadla, a tím i spotřebu paliva.

Navzdory válce na Ukrajině a ohlášenému zvýšení rozpočtů na obranu v Evropě na sebe sektor vojenského letectví po celou dobu trvání aerosalonu příliš neupozorňoval. Velké zbrojní kontrakty se ale při této příležitosti stejně zpravidla neoznamují, připomíná AFP.

Zdroj  :ČTK

Přes pětinu motorek na českém trhu má stočený tachometr

Zhruba 21 procent motocyklů nabízených na českém trhu má podvodně stočený počet ujetých kilometrů na tachometru. Je to zhruba o polovinu méně než u osobních aut. Vyplývá to ze statistik platformy carVertical. Stáčení tachometrů je v tuzemsku nelegální a hrozí za něj vysoká pokuta.

„Stáčení tachometru je u motocyklů stejně běžné jako u automobilů. Pokud si prohlédnete inzeráty ojetých motocyklů na internetu, zjistíte, že většina z nich má najeto 10.000 až 20.000 km. Ve skutečnosti může být reálný počet najetých kilometrů až desetkrát vyšší,“ uvedl motocyklový kaskadér Šarunas Kezys. Zatímco v autě nebývá 100.000 nebo i 200.000 ujetých km problém, u motocyklu již může jít o hranici životnosti.

Motocykly jsou většinou sezónní záležitostí a proto u nich bývá roční nájezd nižší než u aut. Nicméně i v této kategorii není výjimkou nájezd 5000 až 10.000 km za rok. U desetiletého stroje tak může jít i o více než 100.000 ujetých km. Průměrné stáří motocyklů je přitom dvakrát vyšší než u aut.

V Česku je registrovaných 1,26 milionu motocyklů o průměrném stáří přes 34 let. Loni se v tuzemsku prodalo přes 22.000 nových strojů a 16.700 ojetých motorek se na trh dostalo ze zahraničí. Jejich průměrné stáří bylo 17,6 roku.

Platforma carVertical nedávno začala nabízet přehledy historie i u motorek. Řidiči si mohou po zadání VIN nyní zkontrolovat, zda nebyly najeté kilometry stáčeny, záznamy o krádežích, bezpečnostní odvolání a kontroly, škody, změny vlastníka či nahrané snímky. Pro motocykly dosud tuto službu nikdo nenabízel.

Zdroj : ČTK

Litva zrušila zákaz železniční dopravy zboží do Kaliningradu

Litva zrušila zákaz železniční dopravy zboží podléhajícího sankcím Evropské unie do ruské Kaliningradské oblasti, která je na baltském pobřeží obklopena Polskem a Litvou. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na ruskou agenturu RIA Novosti. Litva zakázala dopravu sankcionovaného zboží po železnici do Kaliningradu v červnu. Rozhořčila tak Rusko, které pohrozilo odvetnými opatřeními.

Evropská komise minulý týden uvedla, že přeprava zboží z Ruska do Kaliningradské oblasti je zakázána jen pro silniční, nikoli železniční dopravu. Dodala, že Litva by tak měla umožnit Rusku dodávat do Kaliningradské oblasti přes území EU beton, dřevo a alkohol. Litva následně sdělila, že se bude doporučením Evropské komise řídit.

Litevská státní železniční společnost nyní podle agentury RIA uvedla, že informovala zákazníky, že mohou opět dodávat zboží do Kaliningradu. Agentura TASS citovala představitele kaliningradské vlády, podle kterého by mělo do oblasti brzy dorazit 60 vagonů cementu.

Zdroj : ČTK

Přístav Rotterdam v pololetí zaznamenal prudký růst přepravy uhlí a LNG

Válka na Ukrajině způsobila v prvním pololetí prudký nárůst objemu přepravy uhlí a zkapalněného zemního plynu (LNG) přes nizozemský přístav Rotterdam. V samotném druhém čtvrtletí pak výrazně klesl podíl Ruska na přepravě. 

Celkový objem přepravy se meziročně zvýšil téměř o jedno procento. Objem kontejnerové přepravy o 8,9 procenta klesl, zejména kvůli globálním problémům s logistikou a ukončení kontejnerové dopravy s Ruskem. Tento pokles vykompenzoval růst dovozu surovin.

„Dovoz LNG i uhlí prudce vzrostl, jako alternativa ke snížení dovozu ruského plynu plynovodem v EU,“ uvedl provozovatel přístavu. Přeprava uhlí stoupla o 30 procent na 14,6 milionu tun, přeprava LNG se pak zvýšila o 46 procent na 5,4 milionu tun.

Před zahájením invaze na Ukrajinu koncem února měl obchod s Ruskem na celkovém provozu přístavu podíl zhruba 13 procent. Z Ruska pocházelo přibližně 30 procent ropy a 25 procent uhlí a LNG. Podle zveřejněného grafu, který však neuvádí přesná čísla, se dovoz ruského uhlí v červnu snížil na zanedbatelnou část a prudce klesl dovoz ruského LNG.

Příjmy přístavu se za pololetí zvýšily o 6,3 procenta na 412 milionů eur (10,1 miliardy Kč). Přístav vlastní město Rotterdam a nizozemská vláda, uvedla agentura Reuters.

Zdroj : ČTK

TransPod představuje první ultrarychlé vozidlo na světě

TransPod představuje FluxJet, první dopravní prostředek na světě pro ultrarychlou přepravu rychlostí přes 1000 km/h. Převratná kanadská inovace výrazně zlepší dostupnost a dobu cestování pro cestující, sníží uhlíkovou stopu a podpoří výrazný regionální hospodářský růst.

Společnost TransPod, start-up, který buduje přední světový systém pozemní ultrarychlé dopravy (TransPod Line), jenž má narušit a nově definovat osobní a nákladní dopravu, představila FluxJet, inovaci definující odvětví, která mění způsob, jakým žijeme, pracujeme a cestujeme.

FluxJet je plně elektrické vozidlo založené na převratných inovacích v oblasti pohonu a čistých energetických systémů bez fosilních paliv, které je vlastně hybridem mezi letadlem a vlakem. Díky technologickým skokům v bezkontaktním přenosu energie a novému oboru fyziky zvanému veillance flux se FluxJet pohybuje v chráněné dráze rychlostí přes 1000 km/h – rychleji než tryskové letadlo a třikrát rychleji než vysokorychlostní vlak.

FluxJet bude jezdit výhradně na lince TransPod, což je síťový systém se stanicemi v klíčových lokalitách a velkých městech, který se vyznačuje vysokou frekvencí odjezdů navržených tak, aby umožňoval rychlé, cenově dostupné a bezpečné cestování. Nedávno společnost TransPod potvrdila financování ve výši 550 milionů dolarů v USA a oznámila další fázi infrastrukturního projektu v hodnotě 18 miliard dolarů v USA, jehož cílem je vybudovat linku TransPod Line spojující města Calgary a Edmonton v kanadské Albertě. Předběžné stavební práce, včetně posouzení vlivu na životní prostředí, byly zahájeny. Tento zásadní projekt vytvoří až 140.000 pracovních míst a v průběhu výstavby přinese do HDP regionu 19,2 miliardy dolarů. Jakmile bude linka TransPod v provozu, bude cestující stát cesta tímto koridorem přibližně o 44 % méně než letenka a sníží emise CO2 o 636.000 tun ročně.

„Všechna tvrdá práce v uplynulých letech vedla k tomuto významnému okamžiku, kdy se řeči stávají skutečností. Technologie je ověřená a my máme důvěru investorů, vlád a partnerů, abychom mohli pokračovat v úsilí o efektivní změnu definice dopravy,“ řekl spoluzakladatel a generální ředitel společnosti TransPod Sebastien Gendron.

Na slavnostním představení společnosti TransPod v Torontu se zmenšený FluxJet představil v živé ukázce, která předvedla jeho letové schopnosti. Téměř tunové vozidlo FluxJet předvedlo vzlet, jízdu a přistání v rámci své vodicí dráhy.

„Tento milník je velkým skokem vpřed,“ řekl spoluzakladatel a technický ředitel společnosti TransPod Ryan Janzen. „FluxJet je na pomezí vědeckého výzkumu, průmyslového vývoje a masivní infrastruktury, která má řešit potřeby cestujících a snížit naši závislost na letadlech a dálnicích náročných na fosilní paliva.“

„TransPod zcela mění pravidla hry díky ultrarychlé osobní dopravě a nákladní dopravě s nulovými emisemi mezi hlavními vstupními městy,“ řekl generální ředitel společnosti MaRS Discovery District Yung Wu,. „Je na čase, aby naši politici, investoři a provozovatelé podnikli odvážné kroky a podpořili komercializaci inovací vyrobených v Kanadě, jako je TransPod, a vyhráli tak v globální inovační ekonomice s hodnotou několika bilionů dolarů.“

„FluxJet je první kanadskou inovací a dalším velkým infrastrukturním projektem, který se dostane do celého světa,“ řekl Janzen. „Linka TransPod je vyvíjena ve spolupráci s našimi partnery v Evropě, USA i mimo ně, včetně univerzit, výzkumných center, leteckého průmyslu, architektury, železnice a stavebních partnerů.“

Irská metropole Dublin se po dvacetileté debatě dočká první linky metra

Irská metropole Dublin se po dvacetileté debatě a deseti letech odkladů dočká první linky metra s názvem MetroLink. Převážně podzemní trasa dlouhá 19,4 kilometru bude mít 16 stanic a propojí centrum města se severními předměstími. Dokáže přepravit 20.000 pasažérů za hodinu. Jedna ze zastávek bude na dublinském letišti. Vláda v současnosti předběžně odhaduje náklady projektu na 9,5 miliardy eur (kolem 233 miliard Kč). Dokončení je plánováno na začátek příštího desetiletí.

Ekonomický záměr schválila irská vláda tento měsíc. MetroLink by mohl snížit vysokou závislost irské metropole na autech. V roce 2020 se podle indexu městské mobility společnosti Deloitte 59 procent všech cest po městě uskutečnilo osobním automobilem, zatímco autobusem, rychlodráhou nebo vlakem pouze 15 procent.

Statistiky dojíždějících do města a z něj vypadají lépe. V roce 2019 více než polovina osob cestujících do centra v ranní špičce využila veřejnou dopravu a dalších 18 procent šlo pěšky nebo jelo na kole. Dublinská síť lehké příměstské železnice Luas má však na severu města nedostatečné pokrytí a autobusy z letiště zase mohou kvůli nehodám nebo pracím na silnici jezdit jen velmi pomalu. MetroLink by mohl tyto nedostatky odstranit a poskytnout Dublinu propojenější síť veřejné dopravy méně náchylnou k dopravním zácpám.

Poprvé se vážný návrh linky dublinského metra v irské národní dopravní strategii objevil před dvaceti lety. Projekt zdržely administrativní tahanice a zastavila světová finanční krize v letech 2007 až 2008. Po jeho obnově se vlekly debaty o trase a rozsahu. I kdyby proces od nynějška probíhal hladce, stavba pravděpodobně nezačne dříve než v roce 2025.

Co se týče nákladů, jsou pouze orientační, a mohly by se vyšplhat až na 12,2 miliardy eur. Počítá se však s tím, že náklady na Metrolink budou kompenzovat přínosy ve výši 13,7 miliardy eur. Irsko má jen něco málo přes pět milionů obyvatel, a tak se zde takový infrastrukturní projekt nebere na lehkou váhu.

Po pomalém nebo dokonce záporném růstu na konci 20. století překročil počet obyvatel městské části Dublinu hranici jednoho milionu obyvatel teprve před 20 lety. Některým kritikům projektu se zdálo, že výstavba metra je spíše snahou Dublinu stát se velkoměstem než skutečnou potřebou jeho obyvatel.

Přesto se město v posledních dvou desetiletích dramaticky rozrostlo a počet jeho obyvatel nyní přesahuje 1,4 milionu. Přitom většina jeho zástavby je nízkopodlažní, s nízkou až střední hustotou zástavby, která není snadno a efektivně obsluhována železničními spoji.

Zdroj : ČTK

Proč studovat program Logistika na Vysoké škole logistiky

Vysoká škola logistiky (VŠLG) byla první a stále je jedinou vysokou školou v ČR svým zaměřením na logistiku. Připravuje studenty v bakalářském studijním programu Logistika ve specializacích Logistika v dopravě, Logistika ve službách a Informatika pro logistiku. V navazujícím magisterském studijním programu Logistika si studenti mohou zvolit zaměření podle zájmu na řízení procesů v dopravě nebo ve výrobě, řízení procesů ve službách a informační technologie.

VŠLG nabízí také studijní program MBA se zaměřením na logistiku, který je určen především absolventům magisterských studijních programů.

Studovat lze v sídle školy v Přerově, ale i na edukačních centrech v Praze a v Bratislavě.

V porovnání s jinými vysokými školami se VŠLG můžeme pochlubit jedinečností v přípravě absolventů pro obor logistika. Žádná jiná škola nemá studijní program tak úzce zaměřen na logistiku jako VŠLG. Dále lze vyzdvihnout provázanost teoretických znalostí s praktickými dovednostmi ověřenými v odborných učebnách a laboratořích a při praktické výuce na praxích ve výrobnách i nevýrobních institucích. V rámci bakalářského i magisterského studijního programu studenti absolvují, povinou praxi v délce 12 a 6 týdnů. Škola velmi úzce spolupracuje s významnými společnostmi, firmami a veřejnými institucemi.

Cílem vysoké školy je udržet tempo s technologickým pokrokem ve výrobních a logistických firmách a trvale zajistit potřebnou propojenost teorie s praxí.

Podmínkou pro zahájení přijímacího řízení je ukončení úplného středního vzdělání s maturitou a podání přihlášky ke studiu ve stanoveném termínu, včetně příloh a uhrazení poplatku za úkony spojené s přijímacím řízením. Ideální uchazeč by měl mít velmi dobrý vztah k vybrané specializaci, tj. dopravě, logistice, informačním technologiím a problematice služeb. Přijímací řízení je zahájeno přijetím písemné přihlášky ke studiu a ukončeno rozhodnutím rektora o přijetí nebo nepřijetí uchazeče o studium. Účast u přijímacího řízení zahrnuje osobní pohovor a předběžnou volbu bakalářského studijního oboru. Pro navazující magisterský studijní program je u přijímacího řízení pouze osobní pohovor (viz ww.vslg.cz).

Úspěšní absolventi mají vysoké uplatnění na trhu práce.

Přijímací řízení ke studiu v akademickém roce 2022/2023 je otevřeno, více na www.vslg.cz.

Monoposty Formule Student pohání český generátor elektřinou vyrobenou z vodíku

Na okruhu Autodromu v Mostě probíhá od 18. do 24. července mezinárodní soutěž Formule Student, ve které soupeří týmy mladých inženýrů s monoposty, které staví na svých fakultách. Část závodů je uzavřená, ale v pátek 22. a v sobotu 23. 7. je autodrom přístupný veřejnosti.

Letošního klání se účastní 57 týmů, které soutěží ve třech statických a pěti dynamických disciplínách. Kategorie vozů jsou se spalovacím motorem, elektromotorem a vozy bez řidiče, přičemž jako pohonné jednotky již převládají elektromotory.  Ty by v budoucnu měly zcela nahradit spalovací motory, které svými zplodinami přispívají ke změně klimatu. Studenti a pořadatelé soutěže chtějí emise skleníkových plynů v co největší míře omezit, a proto se rozhodli vyrobit si elektřinu pro své formule z vodíkového generátoru H2BASE, který vyvinuli čeští vývojáři z jablonecké společnosti DEVINN.

„Náš generátor prostřednictvím palivových článků přeměňuje elektrochemický potenciál vodíku na elektřinu. To všechno bez jediného gramu oxidu uhličitého nebo jiné emise při provozu. Ve srovnání s běžnou dieselovou centrálou tak jde o naprosto bezemisní a tiché řešení,“ uvádí Tomáš Doležal, specialista marketingu firmy DEVINN.

Vodík na provoz generátoru dodává společnost Air Products, která je jeho největším světovým výrobcem. „Vodík zde funguje jako nosič energie a generátor pak může vyrábět elektřinu kdykoliv a kdekoliv je potřeba, bez ohledu na dostupnost energie ze sítě,“ vysvětlila Zuzana Janatová, manažerka pro rozvoj vodíku ze společnosti Air Products výhody použití vodíku, jako úložiště energie.

Formule Student je celosvětová vzdělávací inženýrská soutěž, která využívá motoristický sport k inspiraci studentů, aby se dali na kariéru ve strojírenství. Poskytuje jim ideální příležitost prokázat své technické znalosti, otestovat a zlepšit své schopnosti vyvíjet komplexní a integrovaný produkt v náročném prostředí závodních monopostů. Soutěž vznikla v USA v roce 1981 a dnes v ní měří své síly na 800 týmů univerzit z téměř celého světa. Včetně českých, kdy se v roce 2012 do soutěže zapojil tým eForce FEE Prague Formula s elektrickým monopostem FSE.01. postaveným pod FEL ČVUT v Praze.

Ropa klesá, obavy o poptávku vyvolal nárůst zásob v USA a zvýšení sazeb v EU

Ceny ropy druhým dnem klesají, přes den ztrácely i přes pět dolarů. Obavy o poptávku vyvolaly vyšší americké zásoby benzínu a zvýšení úrokových sazeb v eurozóně. Obnovení dodávek z Libye navíc zmírnilo obavy ze slabé nabídky.

Cena severomořské ropy Brent kolem 16:45 SELČ vykazovala pokles o 3,1 procenta zhruba na 103,65 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) pak ve stejnou dobu ztrácela 3,7 procenta asi na 96,16 dolaru za barel. Brent ve středu ztratil 0,4 procenta a WTI oslabil o 1,9 procenta.

Ruský dodavatel plynu Gazprom dnes obnovil dodávky plynovodem Nord Stream 1, kterým má do Evropy proudit více než třetina ruského plynu a který procházel desetidenní údržbou. Dodávky ale přicházejí v mnohem menším množství, než by mohly.

Evropská centrální banka (ECB) se dnes připojila k mnoha dalším centrálním bankám a poprvé od roku 2011 zvýšila úrokovou sazbu. Zvedla ji o půl procentního bodu na 0,50 procenta. ECB se dříve soustředila spíše na boj proti nekontrolované inflaci než na hospodářský pokles, který může omezit poptávku po ropě.

Libyjská společnost National Oil Corp (NOC) ve středu uvedla, že po zrušení zásahu vyšší moci na vývoz ropy z minulého týdne obnovila těžbu na několika ropných polích.

Ceny ropy v dolarech za barel (asi 159 litrů):

BURZA TYP KONTRAKT AKTUÁLNÍ CENA PŘEDCHOZÍ ZÁVĚR
Londýn – ICE Brent září 103,65 106,92
New York – NYMEX WTI září 96,16 99,88

Logistický kalendář