Domů Blog Strana 416

MZd: Letecká záchranná služba by v Karlovarském kraji mohla být v roce 2024

Letecká záchranná služba (LZS) by mohla začít v Karlovarském kraji fungovat ve druhém pololetí roku 2024, zajistit by ji měla armáda. ČTK to řekl mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. Nové místo pro vrtulníky pokrývající Plzeňský kraj, pokud by se využilo letiště v Líních pro stavbu továrny na baterie do elektromobilů, podle něj vybírá ministerstvo průmyslu a obchodu.

„Zachování umístění Letecké záchranné služby v Plzeňském kraji je součástí usnesení vlády z července tohoto roku. My tedy nyní pracujeme právě na tomto řešení a na hledání vhodné lokality v rámci kraje,“ sdělil ČTK mluvčí ministerstva průmyslu Vojtěch Srnka.

V Karlovarském kraji stanoviště záchranářských vrtulníků dosud není, přestože ho regionální politici dlouhodobě žádají. Pokrývají ho letečtí záchranáři z letiště v Líních na Plzeňsku. Základny chybí také ve Zlínském a Pardubickém kraji, které také pokrývají letečtí záchranáři ze sousedních regionů.

„Probíhá vyhodnocení dostupnosti LZS v Karlovarském kraji v rámci přípravy nové strategie LZS po roce 2028. Materiál je nyní vytvářen, v připomínkovém řízení bude počátkem roku 2024 a vláda by jej měla schválit pravděpodobně v březnu 2024,“ doplnil mluvčí ministerstva zdravotnictví Jakob.

Současná smlouva na provoz LZS platí do konce roku 2028, náklady na osm let provozu jsou 2,8 miliardy korun. V šesti krajích zajišťuje vrtulníky pro záchranáře společnost DSA a ve dvou Air Transport Europe (ATE). DSA létá v Hradci Králové, Liberci, Ústí nad Labem, Českých Budějovicích, Jihlavě a Brně, ATE v Olomouci a Ostravě. Armádní vrtulník obsluhuje Plzeň, policejní pak Prahu a střední Čechy. Roční provoz jednoho stanoviště stojí přibližně 43 milionů korun, provozovaná armádou a policií jsou dražší.

Před uzavřením současné smlouvy vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) zvažovala, že by LZS provozoval státní podnik. Podle analýz by to ale nejspíš bylo nejen dražší kvůli nutnosti jednorázové investice do flotily vrtulníků, ale problém by byl také sehnat piloty, kteří se cvičí několik let.

Podle dřívějších údajů ministerstva zdravotnictví připadá v ČR na jedno stanoviště letecké záchranné služby 1,055.000 obyvatel, v Rakousku se složitějším terénem 343.000 obyvatel a v Polsku 2,226.000 lidí. Záchranářský vrtulník vzlétá k pacientovi asi ve třech procentech nejzávažnějších případů. Jde například o vážné dopravní nehody, zástavy srdce, popáleniny nebo úrazy v nepřístupném horském terénu. Menší část práce leteckých záchranářů tvoří převozy pacientů mezi nemocnicemi, častější byly v době epidemie covidu-19 kvůli nerovnoměrnému zaplnění kapacit.

Zdroj: ČTK

ŘSD dokončuje opravy dálnice D10 u Benátek n.J., staví novou protihlukovou stěnu

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) dokončuje rozsáhlé opravy dálnice D10 u Benátek nad Jizerou mezi kilometrem 28,8 a 29,6. Stavbaři aktuálně budují protihlukové stěny, v místě prací je omezený provoz a snížená rychlost, informoval ČTK Jiří Veselý z ŘSD.

Opravy navazují na výměnu povrchu mezi Benátkami nad Jizerou a Tuřicemi, se kterou začalo ŘSD loni v červnu. „Hlavním cílem stavební akce je rekonstrukce stávajících protihlukových stěn v délce 236 metrů vlevo ve směru na Prahu a v délce 510 metrů vpravo ve směru na Liberec. Kromě toho budujeme po obou stranách dotčeného úseku dalších 168 metrů nové protihlukové stěny, rekonstruujeme systém odvodnění, jeden most, vyměňujeme svodidla a pokládáme nový asfaltový koberec,“ uvedl Veselý.

Stavbaři aktuálně budují protihlukové stěny a další vrstvy dálnice. „Následovat bude pokládka asfaltových vrstev a dokončovací práce, které spočívají v realizaci krajnic a montáži svodidel. Nakonec vše završí vyměněna svodidel ve středním dělícím pásu,“ doplnil Veselý.

Rozsáhlé stavební práce na D10 u Benátek nad Jizerou provádí od loňska společnost Metrostav Infrastructure, vyjdou téměř na 94 milionů korun bez daně.

Zdroj: ČTK

SŽ vypsala zakázku na rekonstrukci smíchovského nádraží za 5,2 miliardy Kč

Správa železnic vypsala veřejnou zakázku na zhotovitele druhé etapy rekonstrukce smíchovského nádraží, náklady dosahují 5,2 miliardy korun a stavět by se mělo mezi lety 2024 a 2027. Správa železnic to uvedla v tiskové zprávě. Rekonstrukce zahrnuje kompletní přestavbu kolejiště, obnovu tří nástupišť a vybudování nového čtvrtého nástupiště. Nabídky mohou firmy podávat do 17. září, vyplývá ze zveřejněné zakázky.

Stavbaři také v druhé etapě rekonstrukce vybudují novou lávku do Radlické ulice, která povede nad celým nádražím a umožní bezbariérový přístup na jednotlivá nástupiště. Lávka v budoucnu rovněž spojí nádraží s novou čtvrtí Smíchov City. Správa železnic prodlouží stávající podchody, které budou ústit do budoucího parkovacího domu. Rekonstrukci smíchovské nádražní budovy plánuje Správa železnic zahájit v roce 2026.

Smíchovské nádraží bude Správa železnic rekonstruovat v několika etapách. V první etapě odstraní část kolejiště a demontuje ocelovou lávku, která vede přes koleje do Radlické ulice. Práce za 60 milionů začnou v záři letošního roku a provede je firma Strabag Rail.

Smíchovské nádraží by mělo být v budoucnu součástí nového dopravního terminálu, který by měl být zprovozněn v roce 2026. Vedle železniční stanice bude zahrnovat také stanice metra a tramvají, stanice městských, příměstských i dálkových autobusů, trolejbusů a elektrobusových linek. Vznikne rovněž velkokapacitní záchytné parkoviště P+R. Terminál Smíchov připravuje pražský magistrát.

Smíchovské nádraží bylo otevřeno jako druhá velká stanice v Praze v roce 1862. Nynější budova stanice byla postavena v 50. letech minulého století, původní budovy se totiž i kvůli poškození za druhé světové války nezachovaly. Smíchovské nádraží patří k nejvytíženějším železničním uzlům v Praze, spolu s nádražím hlavním – na které bylo napojeno deset let po svém vzniku – a Masarykovým.

Zdroj: ČTK

Silničáři bourají podjezd pod nedokončenou Baťovou dálnicí

Silničáři začali bourat chátrající betonový podjezd v Ludkovicích na Zlínsku. Postaven byl v roce 1940 a původně měl stát pod silnicí ze Zlína do Luhačovic na Zlínsku, takzvanou Baťovou dálnicí, která však nikdy nebyla dokončena. Stavební firma k demolici využívá tři bagry s hydraulickými bouracími kladivy a hydraulickými nůžkami. ČTK to včera ráno řekl Bronislav Malý, ředitel Ředitelství silnic Zlínského kraje (ŘSZK), které je příspěvkovou organizací hejtmanství a o silnice nižších tříd v regionu se stará.

„Jde to celkem dobře. Beton je bez výztuží zatím. Myslím si, že do tří dnů by firma měla zbourat ten objekt. Samozřejmě souběžně bude probíhat i odvoz materiálu, je to asi 4000 tun. Počítáme s tím, že ho bude firma recyklovat,“ řekl k postupu prací Malý. V příštím týdnu by podle něj měly pokračovat rekonstrukcí vozovky silnice třetí třídy z Ludkovic do Biskupic, která pod mostem vede. Chystá se i dostavba chodníku, který dosud před podjezdem z obou stran končil.

Se zájmem včera ráno pozorovala demoliční práce řada místních, mezi nimi i Zdeňka a Ludmila Žmolíkovy. „Je to takové smutné podívání. Já už jsem tady 55 roků a od té doby pořád to tady je se mnou a teď naráz to zmizí. Byla to taková dominanta tady Ludkovic,“ řekla novinářům Zdeňka Žmolíková. „Je to ale popraskané, teče z toho voda, je to nebezpečné,“ doplnila Ludmila Žmolíková.

O demolici podjezdu, který nemá mostovku a zatéká do něj, rozhodli zastupitelé Zlínského kraje před dvěma lety. „Stavba je v havarijním stavu. Opadávají z ní betonové kusy, navíc je v úseku mostu přerušený chodník. Kousek od mostu je školka, chodí tudy maminky s kočárky, s dětmi, je to velmi nebezpečné místo. Stavba navíc nedává dopravně smysl. To všechno dohromady vedlo k tomu, že se rozhodlo o tom, že se to bude bourat,“ řekl ČTK náměstek hejtmana pro dopravu Radek Doležel (ANO). Zmínil i nezbytné náklady na údržbu podjezdu.

Jako Baťova dálnice bývá nejčastěji označován meziválečný plán podnikatele Jana Antonína Bati na silniční propojení Československa ze západu na východ. Stejně je ale přezdívána i chystaná silnice ze Zlína do Luhačovic. V krajině po ní jsou patrné některé pozůstatky, především u Ludkovic, kde stojí ještě jeden menší nadjezd, nebo na okraji Zlína. Nejvýraznějším z nich je ale nyní bouraný most, který měl pod takzvanou dálnicí vést a dnes mohl podle Petra Kopčila, ředitele Nadačního fondu Jana Antonína Bati, sloužit jako další turisticky atraktivní místo z Baťovské éry. Respektuje však názor odborníků, že je ve špatném stavu. „Je to něco, co nemůžeme podceňovat,“ řekl ČTK Kopčil.

Bourání mostu ho však mrzí. „Trošku nadneseně říkám, a co bude příště? Karlštejn? Protože kdybychom dávali na jakési rovnítko obecný názor, že stavba neslouží svému účelu, to znamená, že už tam nikdy žádná dálniční síť nebo silnice nepovede, a že je tedy zbytečná, tak to je podobné, jako říct, že na Karlštejně dneska už nebydlí panovník, nejsou tam uschovány korunovační klenoty, takže ten objekt vlastně taky nepotřebujeme,“ doplnil Kopčil.

Demoliční práce za sedm milionů korun a související dopravní omezení jsou v Ludkovicích naplánované do konce srpna. Vyžádaly si úplnou uzavírku silnice pod podjezdem. Objízdná trasa vede přes Březůvky, Doubravy, Hřivínův Újezd, Kaňovice a Biskupice na Zlínsku.

Zdroj: ČTK

Hovorová kázeň

Něco z interní činnosti a snah ŽESNAD.CZ

V následujících pár větách Vám chci alespoň rámcově představit něco z našich interních diskusích a akcích.

Velmi aktivní pracovní skupinou je PS Provozně-technologická. Každých 14 dní se schází a diskutuje o všem možném z pohledu strojvedoucích a ostatního provozního personálu. Jedno z témat  pracovní skupiny byla i hovorová kázeň na železnici.

A protože je ŽESNAD.CZ přesvědčen o nutnosti  zvyšovat bezpečnost na železnici a je i stálým členem Bezpečnostní komise ministra dopravy, navrhli jsme  po našich interních diskusích Správě železnic nějaká opatření nebo společné akce. Místo nekonečného teoretického blábolení o případných chybných krocích na všech možných diskusních odborných platformách si myslíme, že je rozhodně lépe něco konkrétně udělat.

Pravě nyní jsme dostali v případě našich návrhů na téma hovorové kázně ze strany SŽ pozitivní odpověď. Její dopis samozřejmě nejdříve prodiskutujeme na zasedání PS PT a také – možná především – na  PS Legislativně-strategické  samozřejmě s konečným slovem Předsednictva spolku.

Podrobnosti včetně dopisu jsou k dispozici pouze oprávněným členům neveřejného sharepointového webu PS Provozně-technologické ŽESNAD.CZ přes tento článek a pro ostatní čtenáře je tato anonce informací a potvrzením, že je náš spolek skutečně velmi aktivní a snaží se něco na železnici změnit k lepšímu.

Svět spíš svými smysly měř …

Silné téma uprostřed příslovečné okurkové sezóny aby jeden pohledal. To bohužel platí i v logistice, kde tradiční sezónnost postupně vymizela.

Aktualitou, která ale za zmínku stojí, protože přeci jen s logistikou tak trochu souvisí, je navýšení rychlostního limitu na části našich dálnic. To po červnovém souhlasu Poslanecké sněmovny v uplynulých dnech posvětil i Senát.

Jde o změnu, jež z logiky věci povede ke snížení bezpečnosti silničního provozu. Současně ale přinese i exaktně měřitelný nárůst škodlivých emisí. Přitom paradoxně přichází v době, kdy jednotky mikrogramů všemožných škodlivin horečnatě srážíme stále tvrdšími emisními normami ženoucími ceny nových vozidel do astronomických výšin. Pohonné hmoty vylepšujeme neúčinnými biosložkami a ve městech poslušně dopřáváme sluchu aktivistům za takové snížení rychlosti, u které nás při průjezdu po páteřních komunikacích budou předhánět i předškolní děti na svých plastových odrážedlech.

To celé je o to bizarnější, že do novely zákona se naopak nedostalo jinde běžné stanovení bezpečného odstupu mezi vozidly, nikdo se ani nepokusil regulovat zcela chaotický provoz elektro koloběžek, jež stále ve větší míře zaplavují centra měst a mnohdy tam komplikují nejen provoz vozidel, ale i pohyb chodců.

Jako by respektování názoru odborníků, statistik dopravních nehod a jejich příčin i prosté životní zkušenosti nebylo dost korektní. Jako by potřeba dotknout se horké plotny, aby pochopili, už nebylo výsadou jen malých dětí …

Zdroj: Reliant

RePETable™ podporuje zlepšení cirkulace primárních obalů

Sidel je nejenom synonymem pro vysokou kvalitu nápojových linek, ale i patří i ke špičce v oblasti poradenství a servisu.  Současnou novinkou podpory pro zákazníky je i vlastní kontaktní poradenství pro bezproblémový přechod na recyklovaný PET.

 

Sidel uvedením své nabídky „RePETable™.“ nabízí klientům své odborné znalosti v oblasti recyklovaného PET (rPET).  Toto jedinečné portfolio služeb je navrženo tak, aby pomohlo obalovému průmyslu při efektivním přechodu na výrobu rPET lahví a zároveň nabídlo podporu pro zlepšení cirkulace primárních obalů.

 

Ambice RePETable

Sidel si klade za cíl usnadnit hladký a efektivní přechod trhu na recyklovaný PET zřízením „beze strachu“, čemuž by nabídka RePETableTM měla významnou měrou přispět. Tato servisní řešení umožní zákazníkům zavést až 100 % rPET bez dopadu na kvalitu i výkon výroby lahví. Sidel může také nabídnout podporu průmyslu při vývoji inovativních a udržitelnějších primárních obalových materiálů, které jsou určeny k recyklaci.

 

Řešení specifických požadavků na míru

Nabídka RePETableTM byla navržena tak, aby si zákazníci mohli vybrat služby, které nejlépe vyhovují jejich specifickým potřebám. Nabídka RePETableTM společnosti Sidel je doplňkem k jejím službám optimalizace obalů pro nižší hmotnost lahví a pomáhá zákazníkům při nákladově efektivním přechodu na recyklovaný PET, včetně možností úprav jak při výrobě preforem, tak především při vyfukování láhví na linkách, kde nové požadavky často naráží výzvy spojené s výrobou rPET lahví a zajišťují mechanickou odolnost lahví s optimální roztažností materiálu a tvarováním lahví.

Investice společnosti Sidel do pilotní linky na recyklaci v malém měřítku podporuje primární dodavatele obalů při inovacích s novými materiály pro uzávěry, obaly, lepidlo, etikety, přísady, barviva a jakýkoli jiný primární obalový materiál.

Zdroj: SYBA

Jihlavská MHD loni přepravila 15,8 milionu lidí, skoro jako před epidemií

Městské autobusy a trolejbusy v krajské Jihlavě loni přepravily okolo 15,8 milionu lidí, v meziročním porovnání počet stoupl o 12 procent. Přiblížil se výsledku za rok 2019, kdy ještě veřejnou dopravu neomezovaly dopady epidemie covidu-19, tehdy dopravní podnik přepravil přibližně 16 milionů lidí. Vyplývá to z výročních zpráv Dopravního podniku města Jihlavy, a.s., které jsou zveřejněné ve Sbírce listin.

Tržby z MHD měl loni dopravní podnik 53,3 milionu korun, meziročně se zvýšily o 35 procent. Kromě vyššího počtu přepravených lidí k tomu přispělo zdražení jízdného od loňského května, v průměru stouplo skoro o 30 procent. Radnice tehdy uvedla, že ceny jízdenek stouply po 12 letech, a to kvůli zdražení paliv a energií.

Dopravní firma musela čelit skokovému zdražení energií, protože počátkem ledna ukončil činnost její dodavatel zemního plynu a elektřiny. Přes všechna přijatá úsporná opatření se náklady na stlačený zemní plyn zvýšily o 141 procent a na elektrickou energii o 150 procent, stouply i jiné náklady, uvedlo vedení společnosti ve výroční zprávě za minulý rok.

Kvůli zdražení energií město mimořádně navýšilo kompenzaci dopravnímu podniku o šest milionů korun, zastupitelé o tom rozhodli v září. Celkem tato firma od města minulý rok dostala 121 milionů korun proti 99 milionům korun v roce 2021. Loňské navýšení částky podle výroční zprávy zohledňuje také opravy trolejového vedení v Havlíčkově ulici.

Celkové výnosy dopravního podniku v roce 2022 byly 209,4 milionu korun při nákladech 199,2 milionu korun. Z deseti milionů korun, které akciové společnosti zůstaly, navrhlo její představenstvo uložit 7,2 milionu korun do fondu obnovy vozového parku a zbývající peníze rozdělit mezi sociální a rezervní fond.

Městský dopravní podnik loni zaměstnával 162 lidí, z toho přes 90 řidičů. Provozoval 40 trolejbusů a stejný počet autobusů. Trolejbusy v minulém roce ujely přes 1,1 milionu kilometrů a autobusy 1,67 milionu kilometrů. Kromě padesátitisícové Jihlavy podnik zajišťuje dopravu do obcí Velký Beranov, Malý Beranov, Hybrálec, Smrčná, Štoky a do průmyslové zóny u Stříteže.

Zdroj: ČTK

Poslanec opozičního ANO zpochybnil rušení úřadu, který reguluje železnici

Stínový ministr dopravy opozičního hnutí ANO Martin Kolovratník zpochybnil rušení Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře (ÚPDI), jehož hlavní činností je regulace přístupu k železnici. V poslanecké písemné interpelaci na premiéra Petra Fialu navíc obvinil ministra dopravy Martina Kupku (oba ODS) z překročení pravomocí, když evropská železniční směrnice podle Kolovratníka vyžaduje nezávislost regulátora, zejména na ministerstvu dopravy. Ministerstvo dopravy se v podkladech, které jsou součástí Fialovy odpovědi, proti Kolovratníkovým tvrzením ohradilo. Poukázalo mimo jiné na to, že příslušná legislativa spadá do jeho pověření.

Ministerstvo dopravy podle podkladů organizovalo začátkem letošního roku výběrové řízení na předsedu úřadu na další období, už se ale vedla i jednání o přesunu agendy ÚDPI pod Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Vláda v únoru předsedu nejmenovala. Řízením úřadu pověřila jeho místopředsedu, přičemž ÚDPI by měl s koncem roku zaniknout. Příslušný návrh zákona s převodem agendy na ÚOHS předložila skupina koaličních poslanců v čele s Kupkou koncem května, vláda jej v červnu podpořila. Předloha nyní čeká na schvalování zákonodárci.

Kolovratník tvrdí, že regulátor musí být nezávislý na ministerstvu dopravy, protože ministerstvo objednává veřejnou dopravu. „Ministerstvo dopravy nesmí do ÚPDI a zejména jmenování předsedy vůbec zasahovat. Pan Kupka překročil rámec svých kompetencí,“ napsal. V interpelaci se tázal mimo jiné na to, jak je možné, že ministr dopravy porušuje evropský předpis, když zasahuje do jmenování předsedy ÚPDI a zabývá se organizačním začleněním regulátora.

Předsedu úřadu jmenuje a odvolává ze zákona vláda. „To nevylučuje, aby výběrové řízení organizovalo ministerstvo dopravy, které je zároveň gestorem příslušné legislativy,“ uvedlo v podkladech ministerstvo dopravy. Připomnělo, že návrh zákona ke zřízení ÚPDI předkládal někdejší ministr dopravy za ANO Dan Ťok a ministerstvo pod jeho vedením vypisovalo výběrové řízení na prvního předsedu. Už před vznikem ÚPDI se navíc na ministerstvu dopravy vedla debata o tom, zda má být zřízen samostatný úřad, nebo zda má agendu vykonávat už existující organizace, nejlogičtěji ÚOHS, dodalo.

Od zrušení ÚPDI si ministerstvo slibuje úspory. Vzniknou zejména zrušením šesti z 23 pracovních míst, což ušetří asi šest milionů korun ročně. Odborní zaměstnanci se přesunou na ÚOHS. Kolovratník ale tvrdí, že s ohledem na celkový rozpočet ÚPDI a na jeho úkoly je celková úspora zanedbatelná.

ÚPDI vznikl před šesti lety v reakci na otevření železničního trhu. Jeho úkolem je hlídat rovný přístup při přidělování kapacity dopravcům na přeplněných železničních tratích či posuzovat případnou ochranu spojů objednaných a financovaných z veřejných peněz proti komerčním linkám. Na starosti má také například dozor nad nediskriminačním přístupem k letecké infrastruktuře.

Zdroj: ČTK

Povinné ručení patrně bude třeba platit za širší okruh vozidel

Povinné ručení patrně bude nutné platit za víc druhů vozidel. Povinnost platit toto pojištění odpovědnosti z provozu vozidla také přejde z vlastníka na skutečného provozovatele vozu. Počítá s tím návrh zákona, který ve středu projedná vláda. Norma převádí do českého práva evropskou směrnici, účinná by měla být od Vánoc.

Zákon nově definuje pojem vozidlo, čímž rozšiřuje okruh vozidel, za která bude nutné povinné ručení platit. Nově se tato povinnost bude vztahovat na všechna motorová vozidla s konstrukční rychlostí vyšší než 25 kilometrů za hodinu a na motorová vozidla s konstrukční rychlostí vyšší než 14 kilometrů za hodinu, která váží víc než 25 kilogramů. Zákon zároveň stanovuje, že za motorová vozidla se považují ta, kde je motor hlavním zdrojem pohybu. Povinnosti platit povinné ručení tak nebudou podléhat elektrokola.

Nově by podle zákona také měl povinné ručení platit provozovatel vozidla, nikoli jeho vlastník. Změna podle důvodové zprávy k návrhu zákona vychází z negativních zkušeností s dosavadní právní úpravou při vyřizování přestupků, zániku pojištění nebo využívání systému bonusů a malusů při stanovení výše pojistného.

Nový zákon rovněž ruší takzvanou zelenou kartu pro prokazování zaplaceného povinného ručení na území Česka. Karta podle důvodové zprávy ztrácí svůj význam vzhledem k digitalizaci systému kontrol pojištění. Zelená karta tak bude nově sloužit pouze jako mezinárodní doklad o zaplacení pojištění odpovědnosti, pokud řidiči pojedou do zahraničí.

Zákon by měl zvýšit minimální limity pojistného plnění v případě újmy na zdraví, smrti nebo majetkové škody. Ve všech případech se limit zvyšuje z nynějších 25 milionů korun na 50 milionů korun. V případě újmy na zdraví nebo smrti se limit vztahuje na každou postiženou osobu, v případě majetkové škody je limit pro jednu škodní událost bez ohledu na počet poškozených.

Ministerstvo financí, které návrh zákona předložilo, navrhuje jeho účinnost od 23. prosince. Důvodem je skutečnost, že v tento den vyprší limit pro převedení evropské směrnice do národního práva členských zemí Evropské unie.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář