Vláda schválila další kroky v přípravě nových PPP projektů na připravovaných dálnicích a železničních tratích. Po vyhodnocení dosavadního postupu realizace D4 metodou spolupráce veřejného a soukromého sektoru by se touto metodou mohl začít stavět chybějící úsek IV. železničního koridoru Nemanice – Ševětín a vybrané úseky železničního spojení centra Prahy s Letištěm Václava Havla. U obou staveb potvrdily studie proveditelnosti výhodnost jejich realizací formou PPP. Resort dopravy také začne prověřovat možnosti využití PPP u dostavby dálnic D55, středočeské D3, severních částí Pražského okruhu a některých chystaných úseků vysokorychlostní železnice v rámci baltsko-jadranského koridoru.

„Pokud chce Česká republika držet krok s okolními zeměmi, musíme dobudovat páteční dálniční síť a začít stavět vysokorychlostní tratě. Bez nich budeme čelit obrovské konkurenční nevýhodě. Dlouho odkládané investice na dostavbu a modernizaci železniční i dálniční infrastruktury nicméně nyní přesahují možnosti financování pouze z prostředků státního rozpočtu. Proto prověřujeme alternativní možnosti financování, a to i formou spolupráce veřejného a soukromého sektoru v rámci tzv. PPP projektů,“ říká ministr dopravy Martin Kupka. „Máme dobrou zkušenost s právě probíhající dostavbou dálnice D4, která je prvním velkým PPP projektem u nás. Chceme prověřit, kde dále bychom tuto formu financování mohli využít. PPP projekty nejsou všespásné, ale zkušenosti i z jiných zemí ukazují, že jako doplňkový nástroj k zajištění výstavby dopravní infrastruktury fungují,“ dodává Kupka.

V případě dvou pilotních železničních projektů, části IV. železničního koridoru mezi Nemanicemi a Ševětínem a železničního úseku Praha-Veleslavín přes zastávku Praha-Ruzyně na nádraží Letiště Václava Havla, byly dokončeny studie proveditelnosti a v obou případech bylo ověřeno, že projekty jsou vhodné k realizaci metodou PPP. Po schválení vládou bude příprava nyní pokračovat výběrem transakčního poradce a následně budou zahájeny práce na zadávacích dokumentacích pro výběr koncesionářů. Samotný výběr koncesionářů bude probíhat v letech 2024 a 2025 s cílem zahájit výstavbu obou železničních staveb v průběhu roku 2026.

Středočeská D3 a vysokorychlostní tratě – další kandidáti na PPP projekt

Vláda dnes také pověřila Ministerstvo dopravy přípravou studií proveditelnosti na další možné PPP projekty na dálniční a železniční síti. Ty prověří vhodnost dostavby středočeské D3, jižní části D55 a severních částí Pražského okruhu formou spolupráce veřejného a soukromého sektoru. Obdobná studie bude vypracovaná i na připravovaných úsecích rychlé železnice mezi Rakvicemi, Brnem, Přerovem a Ostravou. „Jedná se o první krok k prověření, zda-li je pro stát výhodné realizovat tyto dopravní stavby pomocí PPP projektů,“ dodává Kupka.

Aktuálně se úspěšně v České republice prostřednictvím metody spolupráce veřejného a soukromého sektoru staví dálnice D4. V roce 2022 proběhla realizace dalších stavebních objektů v celé trase, které umožnily odvést ze staveniště občanský provoz na souběžné či provizorní komunikace. Založeny byly také zásadní stavební objekty a jejich výstavba nadále probíhá. V roce 2023 pokračují rozsáhlé intenzivní stavební práce na objektech na hlavní trase i na stavebních objektech souvisejících. V plánu je dokončení většiny hrubých staveb, téměř všech mostů a opěrných zdí v tomto roce.

Vláda také již dříve schválila projekt výstavby nejvýchodnějších úseků D35 prostřednictvím PPP, kdy v současné době Ministerstvo dopravy a Státní fond dopravní infrastruktury zajišťují veřejnou soutěž na výběr transakčního poradce pro výběr koncesionáře.

V Evropě se za poslední tři desetiletí uskutečnilo téměř 2 000 projektů soukromých investic do veřejné infrastruktury v souhrnné hodnotě 410 miliard Eur (10,7 bilionu Kč), většina z nich v zemích západní Evropy.

Ceny pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v červenci klesly v průměru o 105 korun. Průměrná cena povinného ručení činila ročně 6783 korun, za tuto částku bylo možné podle Broker Consulting POVIndexu sjednat povinné ručení pro vůz Škoda Octavia 1,6 TDI, 85 kW, což je typický automobil v českých domácnostech. Společnost Broker Consulting o tom ČTK informovala v tiskové zprávě.

Za poklesem stojí změna v produktech na tuzemském pojišťovacím trhu, protože skončilo poskytování jednoho z nejdražších pojištění vozidel v ČR. Nová nabídka tak ovlivnila sledovaný vývoj ukazatele. Podle odborníků se ale trend mírného růstu cen přesto nemění.

Aktuální hodnota indexu je nejvyšší za červenec od počátku měření, které odstartovalo v srpnu 2019. Dlouhodobý průměr se nachází stejně jako v předcházejících měsících pod aktuální hodnotou a celkově činí 6731 korun.

Při srovnání celorepublikového průměru s trendem v hlavním a menším městě je situace obdobná. „Nadále a zejména pak na přelomu roku očekáváme další nárůst cen u povinného ručení. U pojišťoven se mohou nyní objevovat sezonní nabídky, dá se ale s velkou mírou jistoty očekávat, že dlouhodobě ceny pod dlouhodobý průměr POVIndexu neklesnou,“ uvedl analytik neživotního pojištění Broker Consultingu Jiří Váchal.

POVIndex společnosti Broker Consulting od svého počátku sleduje vývoj nákladů na povinné ručení pro řidiče „bez historie“, tedy nové řidiče nebo řidiče, kteří donedávna užívali služební vozidlo. Broker Consulting POVIndex užívá odlišnou metodiku než například Česká kancelář pojistitelů.

Povinné ručení v ČR poskytuje 12 pojišťoven. Většina z nich sazby stanovuje podle věku a místa bydliště řidiče, stáří vozidla, objemu a výkonu motoru, počtu ujetých kilometrů a dalších kritérií. Povinné ručení musí mít každý dopravní prostředek, kterému byla přidělena registrační značka nebo technický průkaz.

Zdroj: ČTK

Na nových ekologických materiálech, které by zamezovaly srážkám se zvěří, pracuje tým českých vědců. Zatímco u dálnic a silnic s velkým provozem doporučují odborníci využívat ploty, pro silnice nižších tříd žádná obecně uznávaná opatření se stejnou účinností nejsou. V řadě zemí střední Evropy se využívají pachové repelenty, nanášejí se ale na montážní pěny, a tím silně znečišťují životní prostředí. Řešením by mohly být materiály vyrobené z biologického odpadu, informovala Technologická agentura v tiskové zprávě.

„Materiály vyrobené z biologického odpadu, jako jsou celulózové kaly, uhlovodíky nebo tanin či biouhel, mají přidanou hodnotu pro životní prostředí. Jsou totiž schopné se kompletně biologicky rozložit v přirozených přírodních podmínkách. Mohly by tak nahradit syntetickou pěnu, zejména polyuretanovou, která se v současnosti běžně používá coby nosič pro pachové repelenty ve formě kuliček,“ řekla Olga Šolcová, hlavní řešitelka projektu z Ústavu chemických procesů Akademie věd (ÚCHP AV ČR).

Srážky volně žijících živočichů a vozidel představují v mnoha zemích po celém světě problém v bezpečnosti provozu i v ochraně přírody. V současnosti široce používané pachové nosiče představují podle vědců riziko pro životní prostředí nejen z důvodu dlouhé stálosti materiálu, ale i jeho potenciálu tvořit sekundární mikroplasty. Problematické je i složení některých používaných pachových chemických přípravků. Většina z nich obsahuje diisokyanáty, tedy alifatické či aromatické látky, které byly v červnu omezeny mezinárodním nařízením REACH a jejichž použití se bude po letošním 24. srpnu přísně regulovat.

Jednou z možných surovin, která by se dala použít pro přípravu náhrad syntetických pěn jsou taniny neboli třísloviny, které jsou mimo jiné dobře rozpustné ve vodě. Taniny obsahují například rostliny, kůra různých stromů, žaludy, zrna vinné révy, ale i různé druhy tropického ovoce, vlašské ořechy nebo například luštěniny či čaj. „Velkým zdrojem taninů jsou i odpady při výrobě vína, zvláště červeného, jsou i v odpadním chmelu po chmelování piva,“ řekl Lenka Wimmerová z České zemědělské univerzity.

Taniny se získávají extrakcí vodou nebo alkoholy, někdy se využívá i tepelný šok při mikrovlnném záření. „Významná možnost využití taninů jako sorbentů spočívá v jejich schopnosti snadno tvořit gely. Může tak být zabudován do tuhých pěn. Ty vznikají například polykondenzací taninového prášku,“ řekla Martina Dlasková z ÚCHP AV ČR.

Taninové gely je podle vědců možné při přípravě i modifikovat, a získat tak větší sorpční kapacitu, například přidáním biouhlu připraveného z různých odpadních materiálů. Biouhel je produkt, který vzniká karbonizací biomasy s účelem uložení do půdy. Tím by mohla vzniknout vysokokapacitní ekologická a v přírodě rozložitelná náhrada v současnosti využívané syntetické pěny.

Zdroj: ČTK