U Podhořan u Ronova na Chrudimsku havaroval kluzák. Pilot bezmotorového letounu se katapultoval, nebyl zraněn, uvedla policie na sociální síti X, dříve twitteru. Dechová zkouška na alkohol byla u něj negativní.
„Kluzáku se při manévru ve vzduchu ulomilo křídlo a ten následně havaroval. Čtyřiapadesátiletý pilot se naštěstí katapultoval a nebyl zraněn,“ uvedla policie.
Nehodou se budou zabývat pracovníci Ústavu pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod.
Zdroj: ČTK
V Kaliningradské oblasti, území Ruska u Baltského moře, se během cvičného letu zřítila stíhačka Su-30. Zahynuli oba piloti na palubě, informovalo podle agentury RIA Novosti ruské ministerstvo obrany.
„Letoun Su-30 se zřítil v neobydlené oblasti. Let byl prováděn bez munice. Posádka letounu zahynula,“ uvedlo ministerstvo v prohlášení citovaném agenturou.
Pravděpodobnou příčinou nehody byla podle ministerstva pravděpodobně technická záhada. Další podrobnosti neuvedlo.
Kaliningradská oblast je ruská exkláva mezi Polskem a Litvou, tedy dvěma členskými státy NATO.
Zdroj: ČTK
Pražský dopravní podnik (DPP) musel vyřadit z pilotního provozu prototyp autobusu poháněného vodíkem, který jezdil od července na lince číslo 170. Důvodem je technická závada, kterou nyní řeší výrobce vozu. Informaci z webu dopravního podniku (DPP) ČTK potvrdil vedoucí provozu autobusů Jan Barchánek. Kdy se vůz vrátí do provozu, zatím není jasné. Na testování nového autobusu se domluvili hlavní město, DPP a společností Škoda Group, která je výrobcem vozu, a Orlen Unipetrol.
„Jedná se o pilotní provoz, který slouží k tomu, abychom takzvaně vychytali všechny mouchy, ať už z naší strany, co se týče provozu, tak po technické stránce ze strany výrobce. Projekt se nynějším odstavením rozhodně neruší, právě k takovýmto zjištěním slouží pilotní provoz, testování má právě všechny případné potíže odhalit,“ řekl Barchánek. „Stejné to bylo, když jsme v minulosti testovali například elektrobusy,“ doplnil.
O jakou závadu konkrétně jde, v tuto chvíli DPP podle něj neví a zjišťuje to výrobce. Jeho technici si vůz odvezli poté, když zjistili, že závadu nelze opravit na místě. Jakmile bude vůz v pořádku, vrátí se do provozu, dodal Barchánek.
DPP vybral pro testování prototypu vodíkového autobusu trasu linky číslo 170 záměrně. Má členitý a kopcovitý profil a její trasa patří mezi nejdelší v Praze s délkou v jednom směru zhruba 20 kilometrů. Nedaleko konečné na Barrandově se pak nachází plnicí vodíková stanice.
Pořizovací cena vozu je zhruba čtyřikrát vyšší než u naftového autobusu, to znamená mezi 18 až 20 miliony korun. Provozní náklady jsou zhruba na dvojnásobku provozu běžného autobusu.
Autobus Škoda H’City je nízkopodlažní a měří na délku 12 metrů a je široký 2,55 metru. Má 85 míst, z nichž je 30 k sezení. Dovnitř se rovněž vejdou dva kočárky či invalidní vozíky. Nejvyšší rychlost je 80 kilometrů v hodině. Průměrná spotřeba je deset kilogramů vodíku na 100 kilometrů.
Zdroj: ČTK
Automobilka Hyundai v závodě v Nošovicích na Frýdecko-Místecku zahájila výrobu nového modelu elektromobilu Kona Electric. Jde o první auto na elektrický pohon, které se v Česku začalo v roce 2020 sériově vyrábět. Zatím bylo vyrobeno 105.000 vozů určených především pro Německo, Francii, Norsko a Nizozemsko. Stejně jako doposud se Kona Electric bude v nové generaci vyrábět vedle nošovického závodu i v Jižní Koreji, a to primárně pro tamní trh a zámořské destinace. ČTK to za automobilku řekl Petr Michník.
Do konce roku má být v Nošovicích vyrobeno 21.000 vozů nové generace modelu, v příštím roce půjde o 50.000 aut. Druhá generace elektromobilu nabídne inovovaný design, nové technologie, vyšší dojezd, větší rozměry i užitečné prvky výbavy. Do vývoje se aktivně zapojili také nošovičtí inženýři. Podíl elektrifikovaných vozů v produkci HMMC, tedy elektromobilů, hybridů a plug-in hybridů, přesahuje 40 procent. Z celkového objemu roční výroby Kona zabírá 12 procent.
Cena pětimístného SUV se v případě první generace pohybovala od 899.990 korun pro základní verzi. Vůz s nejvýkonnější baterií a plnou výbavou stojí 1,2 milionu korun. Ceny u nového modelu budou podle automobilky podobné. Podobný vůz značky Kia EV6 ve verzi disponující pohonem zadních kol a sadou akumulátorů o kapacitě 77,4 kWh stojí 1,3 milionu.
„Plně elektrickou Konu v Nošovicích produkujeme od března 2020, stala se tak prvním elektromobilem nové generace vyráběným v České republice. Pro náš výrobní závod šlo o neméně přelomovou událost. Nastartovali jsme úspěšnou cestu k elektrizující budoucnosti a čisté mobilitě a aplikovali řadu nových technologií,“ uvedl prezident HMMC Changki Lee.
I nadále bude nošovický závod vyrábět dvě výkonné verze modelu Kona Electric s odlišnou kapacitou akumulátorů, obě varianty však nabídnou vyšší výkon i dojezd než doposud. Model s elektromotorem o výkonu 160 kW je vybaven sadou akumulátorů o kapacitě 65,4 kWh a dosahuje dojezdu 514 km (dle WVTA). Základní verze nabídne akumulátor s kapacitou 48,4 kWh a elektromotor o výkonu 114,6 kW. Bateriové články jsou ze závodu LG Energy Solution v Polsku. Baterie jsou pak do finální podoby kompletovány v nošovické průmyslové zóně.
Do vývoje nového modelu se zapojili odborníci z nošovického závodu. Dříve spolupracovali s vývojovým centrem od momentu, kdy vývojáři připravili prototyp. Teď se zapojují do vývoje už při přípravě výkresové dokumentace. „Ovlivňujeme tak už výkresy, ne až prototypy. Díky tomu se nám otevírá možnost ovlivnit charakter a parametry auta, ale také zohlednit specifika našeho závodu,“ řekl vedoucí subdivize výroby Martin Klíčník.
„Postupně přebíráme zodpovědnost za kompletní přípravu našich linek pro výrobu nových modelů. Pilotní auta testujeme na evropských silnicích a ve spolupráci s vývojovým centrem Hyundai v německém Rüsselsheimu přicházíme s nápady a podněty k jejich vylepšení z pohledu evropského zákazníka,“ dodal Klíčník.
Továrna v Nošovicích je jediným výrobním závodem Hyundai v Evropské unii. Závod má přes 3200 zaměstnanců, dalších asi 8700 lidí pracuje pro jeho přímé dodavatele. Automobilka loni vyrobila 322.500 aut, o 47.500 vozů více než předloni. Firma uvedla, že to bylo o 1000 aut více, než plánovala, a dokonce více než v posledním předkrizovém roce 2019.
Hlavním odbytištěm automobilky zůstává Evropa a Střední Východ, nejvíce vozů z Nošovic loni zamířilo do Německa. Letošní plán výroby má továrna stanoven na 328.500 vozů. Nyní vyrábí modely Tucson, i30 v několika variantách a Kona Electric.
Zdroj: ČTK
Paliva v Česku dál značně zdražují, nafta dokonce za poslední týden o téměř dvě koruny. Nejprodávanější benzin Natural 95 za uplynulý týden zdražil v průměru o 59 haléřů na 39,24 koruny za litr a nafta o 1,79 koruny na 36,71 koruny. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Paliva postupně zdražují zhruba od konce května. Zdražování nafty výrazně zrychlilo minulý týden, když byla od 1. srpna zvýšena spotřební daň. Podle analytiků bude zdražování paliv pokračovat i v následujících dnech.
Do cen pohonných hmot se podle analytika Purple Trading Petra Lajska v posledních dnech promítly hned tři negativní faktory najednou. „Výrazně začala oslabovat česká koruna, která prodraží dovoz ropy i pohonných hmot. Již šest týdnů navíc roste na trhu cena ropy, což se postupně promítlo i do cen pohonných hmot na burze v Rotterdamu. Například ceny nafty tam během července vzrostly o několik desítek procent. Do třetice navíc nastalo na začátku srpna zvýšení spotřební daně u nafty, které zvýší průměrnou cenu na litr o 1,80 Kč,“ uvedl Lajsek. Analytik XTB Jiří Tyleček připomněl také vliv zvýšených marží obchodníků, přestože začaly začátkem srpna klesat. „Nicméně korekce zatím nedosahuje ani čtvrtiny výrazného červencového nárůstu,“ podotkl.
Výhled na další dny přitom není podle analytiků příznivý. „Výraznějším tempem by stále měly růst ceny nafty. V polovině měsíce by se průměrná cena mohla přiblížit 37korunové úrovni. Trh je zatím nastaven také na zdražování benzinu, i když pomalejším tempem. V průběhu dalších týdnů však očekávám prolomení hranice průměrných 40 korun za litr,“ řekl Tyleček. Další zdražování očekává i Lajsek. Vyšší tempo růstu předpokládá u nafty, jejíž cena by podle něj mohla stoupnout až na 38 korun za litr. U benzinu rovněž očekává, že bude atakovat průměrnou cenu kolem 40 korun za litr. V delším časovém horizontu však vzhledem k situaci na trhu s ropou nevylučuje i výraznější růst cen.
Navzdory prudkému růstu u nafty i předchozímu zvyšování cen benzinu i nafty od května jsou však ceny pohonných hmot v Česku nyní stále výrazně nižší než loni ve stejnou dobu. Podle údajů CCS je teď benzin o 3,14 koruny na litru levnější než před rokem, a za naftu motoristé platí dokonce o zhruba sedm korun méně než loni. Ceny loni skokově stoupaly po zahájení útoku ruské armády na Ukrajinu na konci února 2022.
Nejdražší jsou dlouhodobě pohonné hmoty v Praze, kde litr benzinu stojí průměrně 40,35 koruny a nafta 37,83 koruny. Nejlevněji benzin nadále natankují řidiči v Ústeckém kraji, kde je litr v průměru za 38,73 koruny. Nafta je nyní nejlevnější v Jihočeském kraji, kde litr prodávají za 36,29 koruny.
| Kraj | Natural 95 | Nafta |
| ČR | 39,24 | 36,71 |
| Praha | 40,35 | 37,83 |
| Středočeský | 39,48 | 37,02 |
| Jihočeský | 38,76 | 36,29 |
| Plzeňský | 39,25 | 36,88 |
| Karlovarský | 39,06 | 36,48 |
| Ústecký | 38,73 | 36,49 |
| Liberecký | 39,03 | 36,49 |
| Královéhradecký | 38,97 | 36,31 |
| Pardubický | 39,16 | 36,38 |
| Vysočina | 39,35 | 36,88 |
| Jihomoravský | 39,44 | 36,95 |
| Olomoucký | 39,48 | 36,97 |
| Zlínský | 39,12 | 36,30 |
| Moravskoslezský | 39,20 | 36,63 |
Zdroj: ČTK
Hongkongská letecká společnost Cathay Pacific Airways plánuje koupit 32 letadel Airbus A321neo a A320neo. Nová letadla mají přispět k modernizaci flotily společnosti, uvádí se v prohlášení.
„Tato letadla jsou vybavena nejnovějšími technologickými vylepšeními, aby poskytla našim zákazníkům tišší, pohodlnější cestování s nižší spotřebou paliva,“ uvedl generální ředitel aerolinek Ronald Lam.
Společnost si již v roce 2017 objednala 32 letadel Airbus A321neo. Doposud jich převzala 13. Letadla z nové objednávky mají být dodána do roku 2029.
Aerolinky dnes také oznámily, že za první pololetí letošního roku vykázaly zisk 4,3 miliardy hongkongských dolarů (12,1 miliardy Kč). To je nejlepší výsledek za více než deset let. V předchozích třech letech společnost hospodařila se ztrátou, napsala agentura Reuters.
Zdroj: ČTK
Síť čerpacích stanic Benzina, která je s 436 stanicemi lídrem českého trhu, se do roku 2025 kompletně přejmenuje na Orlen. Téměř 90 procent stanic přitom změní název už letos. Krok je součástí sjednocení značek skupiny Orlen na mezinárodním trhu. Informovala o tom skupina Orlen. V současnosti nese název Orlen v ČR kolem 50 stanic, do konce letošního roku jich bude 370. Značka Benzina působí na českém trhu od 50. let minulého století.
S postupným přejmenováváním tuzemských čerpacích stanic začala skupina v roce 2019, letos ovšem celý proces výrazně urychlí. „Přejmenování celé sítě bychom měli dokončit na přelomu let 2024 a 2025,“ uvedl člen představenstva skupiny Orlen Unipetrol Zbigniew Leszczyński. Upozornil, že přejmenování na českém trhu je součástí mezinárodní unifikace sítě Orlen, do níž patří více než 3000 čerpacích stanic v šesti evropských zemích.
Od sjednocení názvu na mezinárodním trhu si Orlen slibuje nejen marketingové a provozní synergie, ale také vylepšení pozice pro případnou expanzi do nových oblastí. Dosud Orlen působí v Polsku, Česku, Německu, Maďarsku, Litvě a na Slovensku, zároveň dokončuje nákup čerpacích stanic v Rakousku.
Pro změnu jména stanic použil v jednotlivých zemích různé strategie. „Například na Slovensku a v Maďarsku, kde naše působení není tak dlouhé, dávalo z obchodního i marketingového hlediska smysl celou síť přejmenovat rychle. V Česku jsme ale vzhledem k historii a velikosti zdejší sítě šli postupnými kroky. Nyní již nazrála doba k akceleraci a dokončení celého procesu. Český trh je na tuto změnu připraven a značka Orlen je české veřejnosti již dostatečně známá a zákazníky akceptovaná,“ podotkl Leszczyński.
S postupujícím rebrandingem chce společnost změnit také svou marketingovou komunikaci. Od začátku příštího roku se tak firma zaměří na komunikační podporu pouze značky Orlen.
Národní podnik Benzina vznikl při celostátní hospodářské reorganizaci 1. dubna 1958. Součástí polské skupiny PKN Orlen je Orlen Unipetrol a Benzina Orlen od roku 2005. Na konci roku 2015 se Benzina stala odštěpným závodem společnosti Unipetrol RPA (dnes Orlen Unipetrol RPA), která je dceřinou firmou Orlen Unipetrolu.
Zdroj: ČTK
Stavební povolení pro trasu metra D obstálo před Nejvyšším správním soudem (NSS). Zamítl kasační stížnosti Pankrácké společnosti a muže z Kovařovicovy ulice v Praze 4, kteří už dříve neúspěšně zpochybnili stavební povolení u Městského soudu v Praze. Rozhodnutí NSS je dočasně zpřístupněné na úřední desce. Ve sporu šlo konkrétně o provozní úsek z Pankráce na Nové Dvory. Stavba už začala, pražský magistrát ji povolil v červnu 2021.
Odpůrci stavby poukazovali v kasační stížnosti například na domnělou systémovou podjatost úředníků magistrátu, a to s ohledem na vyjadřování pražských politiků. „Stěžovatelé neprokázali, ani netvrdili, že by na úřední osoby byl činěn ze strany vedení města tlak, aby rozhodovaly v rozporu s odbornými (závaznými) stanovisky či na základě neúplné stavební dokumentace. Ani z obsahu spisu nic takového nevyplývá,“ stojí v rozsudku.
Další námitky se týkaly například umístění pilotové stěny u bytového domu v Kovařovicově ulici nebo údajného zahájení stavby před vydáním stavebního povolení. Výhrady proti pilotové stěně měli stěžovatelé podle rozsudku uplatnit ve stavebním řízení. K druhé námitce správní soud uvedl, že šlo o geologický průzkum, nikoliv stavbu samotnou.
Odpůrci stavby původně podali žalobu ke Krajskému soudu v Ostravě, kde působí specializovaný senát pro nejvýznamnější projekty budované v režimu liniového zákona. NSS však už dříve dospěl k závěru, že metro mezi takové projekty nepatří. Žalobu tak projednával a zamítl správní úsek Městského soudu v Praze.
Modrá linka metra D by měla propojit Písnici s náměstím Míru a odlehčit dopravě na jihu hlavního města. Příprava stavby se potýkala s řadou problémů a provázely ji spory. Ve výstavbě je nyní kilometrový úsek mezi stanicemi Pankrác a Olbrachtova, který je nejsložitější vzhledem ke stavbě přestupního uzlu na trase C. Dopravní podnik počítal s tím, že letos v říjnu plynule naváže stavbou dalšího úseku z Olbrachtovy na Nové Dvory.
Antimonopolní úřad však zrušil zadávací řízení na druhou část trasy. Rozkladem proti rozhodnutí, který podal pražský dopravní podnik, by se měl nyní zabývat předseda úřadu Petr Mlsna.
Zdroj: ČTK
Česká společnost CzechToll podala nejvýhodnější nabídku ve dvou soutěžích v souvislosti s vybudováním nového mýtného systému na Slovensku. Oznámil to správce slovenských dálnic NDS. Tendr na klíčovou část příštího mýtného systému opakovaně prodloužily námitky neúspěšného uchazeče. Od nového systému si Bratislava slibuje výrazné snížení nákladů na jeho provoz oproti současnému stavu, ve kterém výběr mýta zajišťuje společnost SkyToll. Ta stejně jako CzechToll, který provozuje mýtný systém v České republice, patří do skupiny ITIS Holding.
NDS potřetí v řadě označila CzechToll za vítěze soutěže na vybudování mýtného systému formou dodávky na klíč do vlastnictví státu. Předchozí dvě rozhodnutí NDS o vítězi tohoto tendru zrušil úřad, který dohlíží na veřejné zakázky. CzechToll předložil nabídku za 13,7 milionu eur (332 milionů Kč) bez daně z přidané hodnoty (DPH), což představuje zhruba třetinu původně odhadované hodnoty zakázky.
CzechToll podle NDS předložil nejvýhodnější nabídku také na mýtné služby. Tato zakázka zahrnuje kromě jiného dodávky palubních jednotek a jejich distribuci pro dopravce, stejně jako zajištění zákaznických míst. CzechToll žádá za zakázku 28,7 milionu eur (696 milionů Kč) bez DPH; NDS původně počítala s tím, že za ni zaplatí 49,9 milionu eur (1,21 miliardy Kč).
Slovenský ministr dopravy Pavol Lančarič dnes novinářům řekl, že nový mýtný systém by mohl začít fungovat v srpnu nebo září příštího roku. Bratislava kromě toho chystá zavedení evropské služby elektronického mýtného (EETS), která umožňuje platit mýtné ve více zemích na základě jedné palubní jednotky a smlouvy s jedním poskytovatelem EETS.
EETS budou podle Lančariče od ledna poskytovat v zemi čtyři firmy. Tyto kroky by měly v příštím roce snížit náklady na mýtný systém na 15 procent a o rok později na jednocifernou hodnotu z vybraného mýtného.
Někteří slovenští politici, včetně členů současné úřednické vlády, kritizovali vysoké náklady na provoz nynějšího mýtného systému. Slovenský Nejvyšší kontrolní úřad v minulosti upozornil, že téměř polovina z vybraného mýtného ve zkoumaném období připadla SkyTollu ve formě odměny.
SkyToll vybírá mýtné na Slovensku od roku 2010. Smlouva měla původně skončit už loni, Bratislava ale kontrakt prodloužila, protože nestihla dokončit soutěž na nový mýtný systém. SkyToll původní zakázku na provoz mýtného systému získal s nejdražší nabídkou, když v tehdejší soutěži zůstal po vyloučení ostatních zájemců sám.
Mýtné za jízdu po slovenských dálnicích a vybraných silnicích první třídy se vztahuje na autobusy a nákladní vozy s hmotností nad 3,5 tuny. V prvním letošním pololetí výběr mýtného v zemi klesl meziročně o 1,6 procenta na 120,4 milionu eur (2,9 miliardy Kč).
Zdroj: ČTK
Plzeňská strojírenská skupina Škoda Group získala ve spolupráci s italskou firmou Titagarh Firema zakázku na dodávku až 370 lůžkových vagonů do Itálie. Hodnota zakázky tak může dosáhnout až 732,5 milionu eur (v přepočtu téměř 17,8 miliardy korun). Kupcem je italský státní železniční dopravce Trenitalia. Skupina to dnes oznámila v tiskové zprávě. První dílčí smlouva zahrnuje dodání 70 vozů za 138,6 milionu eur (asi 3,37 miliardy korun).
Nové vozy mají jezdit na trase Milán – Palermo – Syrakusy. Vagony vzniknou v několika variantách. Kategorie DeLuxe bude mít šest jednolůžkových a dvě dvoulůžkové ložnice, každou s vlastním WC a sprchou. Třída Comfort nabídne sedm kupé se čtyřmi lůžky a vlastním umyvadlem a ekonomická třída bude mít salonek se sedadly rozdělený na úseky a vybavený toaletami a úložnými prostory. Podle ředitele společnosti Titagarh Firema Carla Logliho se budou vozy vyrábět v Itálii.
„V říjnu 2022 otevřela Škoda Group svou pobočku ve Florencii, aby vstoupila na nový trh. O několik měsíců později se v Itálii podílíme na dvou důležitých projektech nových dálkových vozů a tramvají pro Bergamo,“ uvedl k nové zakázce generální ředitel Škody Group Didier Pfleger. Škoda Group vyrobí pro italské Bergamo podle dřívějších informací deset obousměrných tramvají a zajistí jejich tříletý kompletní servis. Hodnotu tohoto kontraktu ani jedna ze smluvních stran nesdělila.
Škoda Group už v minulosti dodávala své produkty na italský trh. Její trolejbusy jezdí v Bologni a Cagliari. Elektrické jednotky využívají cestující v Domodossole. V letech 2006 a 2007 dodala do Cagliari na Sardinii devět souprav obousměrných tramvají.
Škoda Group, která je je součástí skupiny PPF, vyrábí širokou škálu kolejových vozidel a komponentů včetně nízkopodlažních tramvají, elektrických lokomotiv, příměstských vlakových jednotek, souprav metra, elektrobusů a trolejbusů a také řídicích a pohonných systémů pro dopravní systémy. Zaměstnává 8000 lidí v několika výrobních závodech v České republice a Finsku. Obchodní jednotky má také v Německu, Itálii, Rakousku, Polsku, Maďarsku a na Ukrajině. V roce 2022 měla provozní zisk EBITDA (před úroky, daněmi a odpisy) 50,2 milionu eur, tedy v přepočtu přes 1,194 miliardy korun, a tržby 763,7 milionu eur (přes 18,168 miliardy Kč).
Zdroj: ČTK
