DPP loni utržil na jízdném zhruba 3,43 miliardy korun, víc než loni

Od

-

21.7.2023

Pražský dopravní podnik (DPP) v loňském roce utržil na jízdném v souvislosti se smlouvou s hlavním městem zhruba 3,43 miliardy korun, což je meziročně víc. Zvýšil se prodej jednotlivých jízdenek i předplatních kuponů. Vliv na výši prodaných jízdenek mělo ukončení opatření proti covidu-19. Vyplývá to z výroční zprávy podniku, kterou má ČTK k dispozici. Z celkové výše vybraného jízdného v pražské integrované dopravě (PID) tvoří jízdné DPP 78,91 procenta. Pražský dopravní podnik je největší městskou firmou, zaměstnává téměř 11.000 lidí a má na starosti MHD.

Tržby z prodeje časových jízdenek, včetně zaměstnaneckých a přenosných i reklamací, se proti roku 2021 zvýšil o 22 procent, což činilo meziroční nárůst o asi půl miliardy korun. Tyto tržby tvoří něco málo přes polovinu příjmů z jízdného.

U tržeb z prodeje jednotlivých jízdenek je situace obdobná. Také zde DPP podle dokumentu zaznamenal nárůst. Způsobil ho mimo jiné návrat turistů po zrušení proticovidových opatření. V porovnání s rokem 2021 jsou tržby za jízdenky na jednotlivou jízdu, včetně časových krátkodobých jízdenek, jako je například celodenní lístek, vyšší o 60,6 procenta, což činí zhruba 0,7 miliardy.

Revizoři dopravního podniku uložili loni 255.115 pokut za jízdu načerno, meziročně o 16 procent více. Na pokutách vybrali 213,7 milionu korun, to je proti předešlému roku o téměř 41 procent více. Většinu pokut lidé zaplatili do 30 dnů od jejich uložení.

Dospělí zaplatí za roční kupon MHD 3650 korun, za čtvrtletní 1480 a za měsíční to je 550 korun. Jízdenka na 30 minut vyjde na 30 korun a devadesátiminutová na 40 korun. K dispozici je ještě jízdenka 24hodinová nebo třídenní.

Zdroj: ČTK

V ČR v pololetí zprovoznili 45.197 fotovoltaik, více než za celý loňský rok

Od

Karolína Vágnerová

-

21.7.2023

V České republice bylo během prvního pololetí roku zprovozněno 45.197 fotovoltaických elektráren s celkovým výkonem 487 megawattů (MW). Počet instalovaných zařízení je téměř o čtvrtinu vyšší než za celý loňský rok. Postupně roste průměrná velikost elektráren. Výsledky z pololetí novinářům představila Solární asociace. V ČR je přes 130.330 fotovoltaických elektráren s výkonem 2,97 gigawattu.

„Aktuální údaje dokazují stále rostoucí zájem o fotovoltaické systémy a jsou pozitivním signálem pro budoucnost obnovitelné energetiky v Česku,“ uvedl výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.

Růst nadále táhnou domácnosti, téměř 43.000 zařízení bylo s výkonem do deseti kilowattů (kW). Kromě malých elektráren ovšem přibývají i rozsáhlejší projekty, ať už jde o střešní elektrárny s výkonem nad 100 kW, nebo o velké pozemní zdroje na jinak nevyužitelných plochách. Třináct nových elektráren s výkonem nad jeden MW přispělo k celkovému přidanému výkonu deseti procenty.

Nadále roste zájem lidí o akumulaci energie, skoro 95 procent letos připojených domácích elektráren je vybaveno bateriemi. Podle ředitele Asociace AKU-BAT CZ Jana Fouska je díky tomu Česko jedním z evropských lídrů u domácích fotovoltaik, zcela opačná situace je však u velkých instalací. “Nadále pokračuje trend výstavby velkých fotovoltaických elektráren prakticky bez akumulace, což je samozřejmě do budoucna velké riziko pro stabilitu elektrizační soustavy a bezpečnost dodávek,“ dodal.

Konkurence na trhu s fotovoltaikami podle Solární asociace i letos roste. Upozornila na to, že obnovitelnými zdroji se zabývá v ČR stále více firem. Často jde o nové subjekty nebo o firmy, které se v minulosti věnovaly jinému oboru. Spolu s tím podle asociace postupně zrychlují instalace, problémy jsou nyní spíše s jejich připojováním do sítě.

I přes další rekordní počet instalací Česko podle Krčmáře pořád dál zaostává za některými okolními státy. Například v Polsku byl během pololetí instalovaný výkon více než trojnásobný.

„Slibný růst však mnohdy brzdí zbytečné bariéry, mezi které patří složité povolovací procesy, omezené možnosti připojení nebo odpor místních občanů či památkářů. Investoři se potýkají také s nejednotným přístupem úřadů,“ podotkl Krčmář. V této souvislosti připomněl například omezení v legislativě upravující agrivoltaiku nebo akumulaci energie.

Na to chce reagovat i ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). „Naším cílem je to změnit, proto měníme legislativu, abychom zjednodušili povolovací řízení pro obnovitelné zdroje energie a abychom jejich využívání zatraktivnili,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Jedním z kroků by měla být takzvaná komunitní energetika, kterou zavádí novela energetického zákona. Vzniknou energetická společenství, jejich členové mezi sebou budou moci sdílet elektřinu, kterou vyrobí ze společných výroben. MPO se také kvůli nedostatečným kapacitám v síti a problémům s připojováním chystá v příštích měsících vypsat dotační program na rozvoj distribučních soustav. Z fondu Národního plánu obnovy by na to mělo být vyčleněno 6,4 miliardy korun. Podle Fouska se připravuje také úprava legislativy v oblasti akumulace.

Prudký nárůst počtu nových zdrojů v soustavě vedl už také k prvním potížím v jejím fungování. Provozovatel energetické přenosové soustavy ČEPS odpojil během Velikonoc stovky tuzemských fotovoltaických elektráren na dvě hodiny od sítě. Důvodem byl nevyrovnaný výkon v elektrizační soustavě.

Zdroj: ČTK

Mluvčí: Škoda Auto plánuje do budoucna vyrábět ve všech třech závodech v ČR

Od

Karolína Vágnerová

-

21.7.2023

P2022030102097 — Škoda Auto kvůli ruské invazi na Ukrajině musí od tohoto týdne omezit výrobu, potýká se s kritickým nedostatkem dílů od ukrajinských dodavatelů. Na snímku je logo firmy u hlavní vjezdové brány do velkoskladu Škoda Parts Center v Mladé Boleslavi-Řepově.

Automobilka Škoda Auto plánuje v budoucnu vyrábět ve všech třech závodech v ČR elektromobily či komponenty. Pro každý závod a jeho zaměstnance má stanovenou dlouhodobou strategii. ČTK to sdělil mluvčí firmy Pavel Jína. Reagoval tak na vyjádření odborového předáka automobilky Jaroslava Povšíka v E15, podle něhož hrozí, že se výroba elektromobilu Enyaq přesune ze závodu v Mladé Boleslavi do továrny mateřského koncernu Volkswagen (VW) v německém Cvikově. Podle Povšíka je nejasná také budoucnost továrny ve Vrchlabí, v které se vyrábějí převodovky.

„Škoda Auto má pro každý výrobní závod a jeho zaměstnance jasně stanovenou dlouhodobou strategii. Do budoucna plánujeme vyrábět ve všech třech závodech v České republice elektrické vozy případně komponenty,“ uvedl Jína. Mluvčí zopakoval dřívější vyjádření automobilky, že výroba enyaqů zůstává v hlavním mladoboleslavském závodě a její přesun se neplánuje.

„V současné době se na úrovni koncernu Volkswagen projednávají všechny potenciální scénáře v rámci pokračujícího přechodu na elektromobilitu včetně termínů náběhů výroby nových elektrických modelů. Žádné finální rozhodnutí zatím nepadlo. Proto prosíme o pochopení, ale nebudeme komentovat žádné spekulace týkající se budoucích plánů,“ dodal mluvčí automobilky.

Deník E15 napsal, že na úrovni koncernu VW se jedná o konečné podobě 72. plánovacího kola, jehož součástí je rozhodnutí o tom, ve kterých závodech se budou vyrábět jednotlivé modely. Povšík se jednání účastní a podle odboráře zatím rozhodnuto není. Kde se budou enyaqy vyrábět, má být jasné v říjnu či listopadu, kdy se bude plánovací kolo uzavírat. Rozhodnutí učiní představenstvo koncernu VW a dozorčí rada.

Elektromobil Škoda Enyaq se v Mladé Boleslavi vyrábí od listopadu 2020 a pro automobilku je podle Povšíka velmi rentabilní. „Velmi se snažíme, abychom o něj nepřišli. Je to první plně elektrické auto Škody, díky kterému splňujeme emisní limity a vyhýbáme se pokutám,“ uvedl. Nejistá je podle něj i budoucnost závodu Škody Auto ve Vrchlabí na Trutnovsku, který přirovnal k Titaniku.

Jína v zaslaném prohlášení uvedl, že mladoboleslavský závod bude prvním výrobním závodem Škody Auto, který kompletně přejde na výrobu elektromobilů. Následovat budou Kvasiny. „Závod ve Vrchlabí a výroba komponentů v Mladé Boleslavi jsou nedílnou součástí plánu transformace směrem k elektromobilitě a zahrnuje průběžné zvyšování kapacit pro montáž bateriových systémů a zavádění výroby dalších elektrokomponentů, mezi které patří elektrické motory nebo velké komponenty vyráběné tlakovým litím,“ napsal.

Letos na jaře Škoda Auto oznámila, že do roku 2026 chce mít celkem šest plně elektrických modelů. Vedle modernizovaných vozů Enyaq a Enyaq Coupe nabídne malé SUV s pracovním názvem Small, kompaktní SUV pojmenované Elroq, velké sedmimístné SUV pod označením Space a nově do svých plánů zařadila také elektrické Combi. Automobilka plánuje do elektromobility v příštích pěti letech investovat 5,6 miliardy eur (zhruba 133,6 miliardy Kč).

Zdroj: ČTK

Skupina Sokolovská uhelná loni vytvořila rekordní zisk 2,3 miliardy Kč

Od

Karolína Vágnerová

-

21.7.2023

Skupina firem Sokolovské uhelné vykázala v loňském roce zisk téměř 2,3 miliardy korun. V roce 2021 byla v mírné ztrátě 96 milionů korun. Na rekordním zisku z posledních let se podílel nárůst tržeb za vlastní výrobky a služby, rostla také těžba i prodej uhlí. Samotná společnost Sokolovská uhelná a. s. měla loni zisk 2,28 miliardy korun. Vyplývá to z účetní uzávěrky zveřejněné na serveru justice.cz.

K 31. prosinci 2022 tvořily skupinu společnost Sokolovská uhelná a 26 firem, ve kterých má majetkový podíl. Z pohledu hospodaření patří mezi nejdůležitější Elektrárna Tisová, která loni vykázala výkony ve výši téměř 3,9 miliardy korun a zisk před zdaněním bezmála 700 milionů korun.

Na loňském hospodaření firmy se podílely do značné míry změny na trhu z energiemi. „Společnost byla nucena za účelem pokrytí poptávky po hnědém uhlí obnovit provoz v zálohu uvedených technologií pro skrývku a zaměřit se též na posílení v personální oblasti. Přes nárůst cen elektřiny nebylo v průběhu roku 2022 možné využívat zemní plyn pro výrobu elektřiny a tepla, a to v důsledku enormního nárůstu ceny zemního plynu. Skupina předpokládá v roce 2023 výrobu elektřiny a tepla zejména v uhelných elektrárnách, kdy využití zemního plynu pro výrobu elektřiny a tepla v paroplynové elektrárně bude, stejně jako v roce 2022, limitováno cenou zemního plynu,“ uvádí se ve výroční zprávě.

Z těžby sokolovského hnědého uhlí v roce 2022 v celkové výši 3,8 mil. tun činil odbyt pevných paliv 2,2 mil. tun, část vytěženého uhlí pak byla spotřebována ve vlastních zpracovatelských kapacitách k výrobě elektrické energie a tepla. Předloni firma vytěžila 3,23 milionu tun. Sokolovská uhelná loni vyrobila také 1,5 GWh elektrické energie, předloni výrazně více, 3,2 GWh.

Na prodeji se nejvíce projevil prodej uhlí, který tvořil přes dvě miliardy korun, za elektřinu firma utržila 1,3 miliardy, tepla prodala za téměř 1,6 miliardy korun.

Průměrný počet zaměstnanců skupiny za rok 2022 činil 2134. Nejvyšší počet zaměstnávala přímo Sokolovská uhelná, a to průměrně 1203. V dceřiných společnostech pracovalo 931 lidí. Průměrná měsíční mzda u společnosti Sokolovská uhelná stoupla vloni na 43.996 korun. Předloni to bylo 38.819 korun.

Využití výrobních zdrojů skupiny v roce 2024 a dalších letech z hlediska uhlí a plynu nelze podle výroční zprávy relevantně odhadnout a bude z velké části záviset na tržních podmínkách a legislativních, společenských a technologických podmínkách. „Skupina bude nadále těžit ze stávající zdrojové rozmanitosti, která ji předurčuje významný potenciál k tomu, aby úspěšně zvládla velmi rychle se měnící podmínky na relevantním trhu. Skupina bude i nadále pokračovat v restrukturalizaci, když bude podporovat svými zdroji (materiálními, finančními a personálními) rozvoj stávajících a vznik nových aktivit, jakož i vstup do nových oborů a oblastí podnikání, převážně se zaměřením na oblast Karlovarského kraje,“ píše firma ve výroční zprávě.

Zdroj: ČTK

Letiště v sicilské Katánii po požáru obnovilo dnes provoz jen částečně

Od

Karolína Vágnerová

-

20.7.2023

Letiště v sicilské Katánii, které kvůli požáru z neděle na pondělí přerušilo provoz, včera obnovilo lety jen částečně. Hlavní terminál zůstane uzavřen nejméně do 25. července, informoval deník Corriere della Sera. Podle původního plánu mělo letiště plně obnovit provoz včera odpoledne.

Lety v plné turistické sezoně musely být odkloněny na jiná letiště na Sicílii nebo do Kalábrie. Některá z nich ale už nápor nestíhají a další lety odmítají. Pro cestující, kteří měli naplánovány odlety z letiště v Katánii, místní úřady zavedly kyvadlovou dopravu na další sicilská letiště.

„Přijali jsme dvacet letů z Katánie pro čtvrtek 20. července, ale na pátek, sobotu a neděli žádné,“ řekl ředitel mezinárodního letiště v Palermu Natale Chieppa. Podle něj letiště už více pasažérů obsloužit nezvládne, situace je o to horší, že Itálii v těchto dnech sužují nebývalá vedra.

Požár, který vypukl na letišti v Katánii v noci na pondělí a jehož příčina zatím není známá, způsobil chaos v odletové hale terminálu A. Někteří cestující v panice utekli, ostatní evakuoval bezpečnostní personál. Nikdo nebyl vážně zraněn, několik lidí se nadýchalo kouře.

Podle odhadu místních médií postihlo uzavření letiště v Katánii už asi 120.000 cestujících.

Zdroj: ČTK

Vláda dnes jmenovala ředitele dopravních úřadů, všichni tři obhájili funkci

Od

Karolína Vágnerová

-

20.7.2023

Vláda jmenovala ředitele tří dopravních úřadů, všichni obhájili funkci ve výběrových řízeních. Drážní inspekci tak dalších pět let povede Jan Kučera, Drážní úřad Jiří Kolář a Státní plavební správu Klára Němcová. ČTK to sdělilo ministerstvo dopravy v tiskové zprávě.

„Svoje pozice obhájili profesionálové, kteří mají mou důvěru. Věřím, že stejně jako doposud budou spravovat svoje úřady odpovědně, budou hledat další nutné provozní úspory, zjednodušovat a redukovat agendy a přispívat k další digitalizaci v dopravě,“ řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Výběrová řízení byla vypsána 16. března. Důvodem byla podle ministerstva dopravy novela služebního zákona, která stanovila povinnost přesoutěžení pozic vedoucích státních úředníků po uplynutí pětiletého funkčního období.

Drážní inspekce je správní úřad podřízený ministerstvu dopravy. Zřízen byl 1. ledna 2003 na základě zákona o drahách. Vykonává roli nezávislého národního úřadu pro vyšetřování příčin a okolností vzniku mimořádných událostí na drahách. Zvolený ředitel Kučera na Drážní inspekci nastoupil v roce 2003, od roku 2016 zastává pozici generálního inspektora.

Drážní úřad byl zřízen zákonem o dráhách 1. ledna 1995. Vykonává činnosti národního bezpečnostního úřadu pro provozování drah a drážní dopravy. Kolář v Drážním úřadu pracuje od roku 2014, a to na pozici ředitele.

Státní plavební správa byla zřízena zákonem o vnitrozemské plavbě 1. října 1995. Vykonává státní správu a státní dozor při provozování plavby na vnitrozemských vodních cestách a vyšetřuje nehody v plavebním provozu. Němcová ve Státní plavební správě pracuje od roku 2000, od roku 2016 zastává pozici ředitelky.

Zdroj: ČTK

Polská společnost InPost kupuje 30 procent v britské logistické firmě Menzies

Od

Karolína Vágnerová

-

20.7.2023

Polská společnost InPost se dohodla na převzetí menšinového podílu v britské logistické firmě Menzies Distribution. Za 30procentní podíl zaplatí 49,3 milionu liber (1,4 miliardy Kč). Cílem akvizice je snaha rychlé expanze v regionu a uspokojení rostoucí poptávky spotřebitelů. Součástí transakce je i tříletá opce na odkup zbývajících 70 procent firmy Menzies. Firma to uvedla ve včerejším sdělení. V InPost vlastní podíl skupina PPF.

InPost v současné době nevidí bezprostřední potřebu získat celou Menzies. V určitém okamžiku však bude o akvizici „vážně uvažovat“, řekl finanční ředitel Adam Aleksandrowicz. Cena podle něj v tu chvíli bude téměř určitě jiná.

Menzies má jednu z největších doručovacích sítí v Británii zaměřených na urychlenou přepravu zásilek, tzv. time-critical. Je poskytovatelem logistických služeb s celostátní sítí více než 100 skladů, téměř každý den firma doručuje zásilky do více než 47.000 míst. Má zhruba 5000 zaměstnanců a 52 procent akcií v ní vlastní firma Endless LLP.

„Spojením sil s Menzies překonáme (kapacitní omezení) a zároveň tuto kapacitu posílíme a zvýšíme naši schopnost uspokojovat potřeby klientů,“ dodal zakladatel a generální ředitel InPost Rafal Brzoska. Obě firmy jsou od letošního května v logistickém partnerství, koupě podílu umožní firmám plně sladit své obchodní strategie.

InPost provozuje samoobslužné schránky pro vyzvednutí zboží a logistická centra pro internetové obchody, zejména v západní Evropě. PPF letos v květnu koupila v InPost podíl 16,75 procenta od firmy soukromého kapitálu Advent International, a stala se tak jejím druhým největším akcionářem po firmě Advent. Součástí dohody je opce pro PPF na nákup dalších 15 procent akcií InPost od Advent International.

Společnost InPost, jejíž akcie se obchodují na burze Euronext v Amsterodamu, byla založena v roce 1999 v Polsku. V současnosti působí v dalších osmi zemích západní Evropy – Belgii, Francii, Itálii, Lucembursku, Nizozemsku, Portugalsku, Španělsku a Británii. Provozuje více než 29.000 výdejních schránek pro zákazníky e-shopů a buduje centra pro skladování a distribuci zásilek, jejichž služby poskytuje internetovým obchodům.

Zdroj: ČTK

Vystrčil: Přímé letecké spojení ČR a Tchaj-wanu posune demokracii

Od

Karolína Vágnerová

-

20.7.2023

P2023071903350 — Přílet prvního letu nové přímé linky mezi Prahou a Tchaj-pejí se slavnostní inaugurací, 19. července 2023, Praha.

Přímá letecká linka mezi Prahou a Tchaj-pejí může podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) posouvat demokracii jak v Česku, tak na Tchaj-wanu. Řekl to novinářům na slavnostní inauguraci přímého leteckého spojení mezi Prahou a Tchaj-pejí. První letadlo dopravce China Airlines přiletělo z Tchaj-wanu včera před sedmou hodinou ráno, opačným směrem byl pravidelný odlet plánován na 11:05. První let směrem do Prahy byl téměř vyprodaný.

Vystrčil také řekl, že neočekává reakci Čínské lidové republiky. „Pokud je pravda to, co vždy tvrdí, totiž že byznysu nikdy bránit nebude,“ uvedl.

Prezident dopravce China Airlines George Kao novinářům řekl, že jsou spokojeni s dosavadním prodejem letenek na novou linku. Také zmínil, že letenky nakupují nejen Tchajwanci, ale také cestující z Jižní Koreje, Japonska a Vietnamu. Uvedl, že tato linka proto zatím vypadá velmi slibně. Dodal, že v příštích letech chtějí navyšovat množství letů do Evropy, což nyní brzdí nedostatek volných letadel.

Nová přímá linka nabídne dva lety týdně, z Prahy ve středu a v neděli, z Tchaj-peje v úterý a sobotu. Ceny zpáteční letenky začínají podle webu dopravce zhruba na 17.800 Kč. China Airlines bude využívat na lince letadlo Airbus A350-900. Podle webu dopravce nabídne dohromady 306 míst.

Ředitel Letiště Praha Jiří Pos považuje přímé spojení s Tchaj-wanem za mimořádný úspěch, který posílí cestovní ruch. „Před pandemií v roce 2019 navštívilo Českou republiku přes 190.000 cestujících z Tchaj-wanu, loni jich bylo pouze 13.791, což znamenalo pokles o téměř 93 procent,“ uvedl Pos. Podle něj by situaci mohlo zlepšit přímé letecké spojení, které zároveň pro cestující z Prahy rozšíří možnosti cestování do dalších míst v Asii.

Vedoucí Tchajpejské hospodářské a kulturní kanceláře v ČR Liang-Ruey Ke uvedl, že pravidelné spojení České republiky a Tchaj-wanu se začalo plánovat už v roce 2007. Od roku 2019 přispívaly k realizaci také častější vzájemné politické návštěvy. „V roce 2019 jsem s tímto nápadem seznámil prezidentku Cchaj-Jing-wem, u které jsme se dočkali přijetí s naší pražskou delegací,“ řekl náměstek primátora Zdeněk Hřib (Piráti). Následovaly návštěvy Vystrčila či předsedkyně sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09).

Linka je podle ředitele České centrály cestovního ruchu CzechTourism Jana Hergeta předznamenáním návratu asijských turistů do Česka. „Data o ubytování v hotelích v Česku z letošního května ukazují, že meziročně vzrostl počet Tchaj-wanců z 393 na 11.213. Znamená to velké přiblížení se situaci v květnu 2019, kdy se ve stejném období jednalo o 14.839 tchaj-wanských turistů,“ uvedl Herget.

Zdroj: ČTK

Míra inflace v EU v červnu opět výrazně klesla, dostala se na 6,4 procenta

Od

Karolína Vágnerová

-

20.7.2023

Míra inflace v Evropské unii v červnu opět výrazně klesla a dostala se na 6,4 procenta. To je o sedm desetin procentního bodu méně než v květnu. Ve své zprávě to uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Ještě výrazněji zpomalilo tempo růstu spotřebitelských cen v České republice, kde se inflace snížila o 1,3 bodu na 11,2 procenta. I tak ale zůstává třetí nejvyšší v celé sedmadvacítce zemí.

V případě eurozóny statistický úřad potvrdil předchozí rychlý odhad, podle něhož se inflace snížila na 5,5 procenta z květnových 6,1 procenta. Před rokem, kdy se ceny rekordně zvyšovaly zejména kvůli nevídanému zdražování energií, inflace v EU dosáhla 9,6 procenta. V zemích používajících euro pak činila 8,6 procenta. Meziměsíčně se ceny v EU i v eurozóně letos v červnu zvýšily o 0,3 procenta.

Nejrychleji rostly ceny stejně jako v květnu ve čtveřici států Visegrádské skupiny (V4). Výrazně nejvíce to bylo stejně jako v předchozích měsících v Maďarsku (19,9 procenta), dále na Slovensku (11,3 procenta), v Česku (11,2 procenta) a Polsku (11 procent).

Hned tři země se v červnu poprvé po mnoha měsících dostaly pod dlouhodobý dvouprocentní inflační cíl Evropské centrální banky (ECB). Je to Lucembursko (1,0 procenta), Belgie a Španělsko (shodně 1,6 procenta). Ve srovnání s květnem se meziroční inflace snížila v 25 zemích EU, beze změny zůstala v Chorvatsku a o půl bodu vzrostla v Německu, kde dosáhla 6,8 procenta.

Zdroj: ČTK

Pražská burza dnes rostla, oslabila jen jedna z hlavních emisí

Od

Karolína Vágnerová

-

20.7.2023

Pražská burza posílila. Index PX vzrostl o 0,54 procenta na 1324,80 bodu. Z deseti hlavních emisí oslabila pouze jedna, a to akcie tabákové společnosti Philip Morris ČR. Polepšily si například cenné papíry energetické firmy ČEZ nebo Komerční banky. Vyplývá to z výsledků obchodování na webu burzy.

Celkem zdražilo šest hlavních emisí a u dalších tří cena stagnovala. Nejvýrazněji stoupla cena akcií výrobce solárních elektráren Photon Energy, jehož cenné papíry si polepšily o 2,97 procenta na 65,90 koruny. Nahoru ale pomohly indexu PX hlavně ČEZ a Komerční banka, jejichž akcie se podílely na většině z celkového objemu obchodů na burze. Cenné papíry ČEZ si připsaly 0,22 procenta na 897 korun a cenné papíry Komerční banky 0,99 procenta na 715 korun.

Jedinou oslabující emisí tak byly akcie Philip Morris ČR. Pohoršily si však pouze mírně, když odepsaly 0,12 procenta na 16.940 korun.

Koruna pokračovala v oslabování k oběma hlavním světovým měnám

Koruna pokračovala v oslabování k oběma hlavním světovým měnám. K euru si pohoršila o sedm haléřů na 23,93 Kč/EUR. K dolaru klesla o 16 haléřů a podle serveru Patria Online se kolem 17:00 obchodovala za 21,38 Kč/USD.

„Středoevropské měny během dne držely trend z předchozích dnů a oslabovaly, v odpoledních hodinách již ale byla patrná korekce. Česká koruna během dopoledne oslabila až k 23,95 CZK/EUR a dostala se tak na nejslabší hodnotu za poslední dva týdny. V odpoledních hodinách pak mírně korigovala k 23,90 CZK/EUR,“ uvedl analytik Komerční banky Jan Vejmělek.