Výzvy a prognózy automobilového průmyslu

22.5.2023

Automobilový trh se pomalu zotavuje z dopadů krize COVID-19, ale výrobci vozidel se stále potýkají s neregulovanými dodavatelskými řetězci. Nedostatek polovodičů a prudké zvýšení cen pohonných hmot vedly k vysoké inflaci, a to ještě není konec. V novém roce bude rychle se rozvíjející průmysl čelit celé řadě výzev, včetně úplného odstranění emisí CO2, které jsou určeny pro rok 2035.

Stav automobilového průmyslu v Evropě

V roce 2021 se počet elektromobilů zdvojnásobil a dosáhl téměř 10 %. Pro úspěšné dosažení evropských cílů v oblasti klimatu je zásadní zřízení husté sítě nabíjecí infrastruktury a zajištění přístupu k nezbytným surovinám. Za posledních 15 let se emise CO2 z výroby automobilů snížily na polovinu, zatímco spotřeba energie klesla o čtvrtinu.

Celkově vzato jsou hráči automobilového průmyslu odhodláni poskytovat bezpečnou a inteligentní dopravu. EU posiluje své vedoucí postavení v oblasti bezpečnosti silničního provozu a počet úmrtí se snižuje o více než 17 % ročně. Kromě toho Evropská asociace výrobců automobilů (ve francouzštině: Association des Constructeurs Européens d’Automobiles nebo ACEA) vynakládá veškeré úsilí na realizaci Vision Zero – cíle snížit počet obětí dopravních nehod téměř na nulu do roku 2050 – a v souladu s tím požaduje, aby byla auta vybavena pokročilými asistenčními systémy řidiče.

Bohužel průměrné stáří osobních automobilů (12 let), nákladních automobilů (14 let), mikrobusů (12 let) a autobusů (13 let) na evropských silnicích roste. Proto musí být náklady na nová elektrická vozidla v dosahu evropských občanů. Kvůli narušení dodavatelského řetězce klesla automobilová výroba v roce 2021 o 8 %, což vedlo k poklesu prodeje automobilů.

Vozový park nákladních vozidel

Údaje za rok 2020 shromážděné ACEA ukazují, že 27 zemí EU (kromě Spojeného království) registrovalo o 1,2 % více vozidel než v roce 2019. Na konci roku 2020 země EU, země zón volného obchodu ESVO a některé další regiony zaznamenaly nárůst počtu osobních automobilů o 1,6 %, dodávek o 2,9 % a nákladních o 2,1 %. Registrace autobusů se naopak snížily o 1,3 %. Celkový počet aut registrovaných v kraji je 405,3 milionu.

V roce 2019 byla největší flotila nákladních vozidel v USA s 58,4 miliony. V EU bylo registrováno 39,3 milionu nákladních vozidel, 25,7 milionu v Číně, 14,3 milionu v Japonsku a 10,4 milionu v Mexiku. Nejstarší flotilu nákladních vozidel má Řecko (průměrný věk 21,4 let) a nejmladší Rakousko (průměrný věk 7 let).

Základ evropské ekonomiky

Navzdory krizi polovodičů, přístupu k náhradním dílům a vysokým cenám energií vzrostl HDP EU v roce 2021 o 5,3 % a v roce 2022 o 3,6 %. Navzdory skutečnosti, že ruská invaze na Ukrajinu vedla ke zvýšení inflace, Evropská komise předpovídá další růst 2,8 % v roce 2023.

Automobilový průmysl je základem evropské ekonomiky. V roce 2021 fungovalo v Evropě a Střední Asii 301 továren na konečnou montáž a výrobu motorů. V roce 2017 bylo v 17 zemích EU v provozu 226 továren, z nichž 134 vyrábělo osobní automobily.

V Evropě je 41 továren na výrobu osobních užitkových vozidel, 52 továren na výrobu nákladních automobilů a 66 továren na výrobu autobusů. Je zde také 72 továren na výrobu motorů a 18 na baterie.

Nákladní vozy do 3,5 tuny pocházejí podle ACEA především z továren ve Španělsku, Francii a Německu. Ve výrobě nákladních vozů s celkovou hmotností nad 16 tun je lídrem Německo a trojici uzavírají Nizozemsko a Francie.

Už žádná auta se spalovacími motory od roku 2035

Elektrická vozidla byla v posledních 30 letech v automobilovém sektoru na prvním místě. Ministři životního prostředí EU schválili zákaz prodeje a registrace aut se spalovacím motorem, který vstoupí v platnost v roce 2035. To znamená, že se budou moci registrovat pouze auta na baterie nebo vodík. Vozidla vybavená spalovacími motory a hybridní technologií lze používat až do konce své životnosti. Politici EU předpovídají, že počet veřejně dostupných dobíjecích stanic se do roku 2030 zvýší 15krát.

Automobilová logistika

V roce 2022 patří mezi 3 nejoblíbenější vnitroevropské trasy Česká republika-Německo, Německo-Francie a Německo-Polsko, přičemž největší objem přepravy tvoří náhradní díly a příslušenství pro automobily, vozidla pro osobní dopravu a pneumatiky.

„Co se týče přeprav různých druhů zboží automobilového průmyslu v rámci Evropy, byly v loňském roce dodávky nejčastěji realizovány v rámci Německa, z Rumunska do Bulharska a z Německa do České republiky, na této trase se obrat AsstrA zvýšil o 135 %. ve srovnání s rokem 2021. Automobilový průmysl se dynamicky rozvíjí, zejména v souvislosti s elektromobilitou, vzhledem k postupnému opouštění vozů se spalovacími motory budou poskytovatelé logistiky jistě nuceni zajistit bezpečnou přepravu baterií, které jsou klasifikovány jako nebezpečné zboží“, shrnuje Dorota Kaczorowska-Lada, globální manažerka klíčových zákazníků společnosti AsstrA Automobile & Mobility Industry Logistics.

Zdroj : AsstrA

Budovu Ministerstva dopravy si přišlo prohlédnout bezmála tisíc návštěvníků

Michaela Drábková

22.5.2023

V rámci festivalu otevřených budov Open House Praha se dnes přišlo podívat do sídla Ministerstva dopravy téměř 1000 návštěvníků. Účastníky dne otevřených dveří provedl po některých prostorách ministr dopravy Martin Kupka.

Návštěvníky zaujala architektura Antonína Engela, citlivá rekonstrukce kancelářských místností i některé původní vybavení, ale také kryt vystavěný ještě před 2. světovou válkou. Děti si mohly vyzkoušet bezpečnou jízdu s BESIPem na dopravním hřišti ministerstva.

Zájemci mohli navštívit jednací místnosti resortu, vstupní halu, pracovnu a jednací místnosti ministra dopravy, tzv. Husákův byt či kryt pod budovou. Seznámili se tak nejen s pohnutou minulostí původního ministerstva železnic, ale i současným využitím budovy či samotnými úkoly ministerstva.

Lidé také využili možnost setkat se přímo s ministrem dopravy Martinem Kupkou a zeptat se ho na to, co je zajímá. Mohli s ním probrat různé stavby, které se mají stavět v blízkosti jejich domovů či jim mohou pomoci při každodenním cestování, nebo témata která hýbou aktuálním veřejným děním.

„Doprava se týká denodenně nás všech, tak jsem rád, že můžeme i díky Open House Praha 2023 ukázat nejen zajímavou budovu na nábřeží Vltavy, ale i sídlo dopravní instituce, která stojí na počátku toho, co u nás v oblasti dopravy vzniká,“ říká Martin Kupka.

Se vznikem Československa bylo potřeba postavit mnoho nových staveb pro sídla významných státních institucí. Jednou z nich je i novoklasicistní budova ministerstva dopravy, dříve železnic, na vltavském nábřeží.

Monumentální stavba byla od roku 1960 až do sametové revoluce centrem totalitního režimu – právě odtud řídil zemi Ústřední výbor KSČ. Jeho nejvyšší představitelé tu měli dokonce své byty, svého času tu pobýval i komunistický prezident Gustáv Husák.

Dnes budova slouží opět svému původnímu účelu, tedy jako sídlo Ministerstva dopravy, zhruba stejnou část kanceláří využívají pak České dráhy nebo zde mají svoje kanceláře i zaměstnanci Úřadu vlády nebo Ředitelství vodních cest.

Na dnešním programu se mimo samotného ministerstva a BESIPu podílely i České dráhy a největší investoři dopravních staveb: Ředitelství silnic a dálnic ČR, Správa železnic a Ředitelství vodních cest ČR. Do akce Open House Praha se resort dopravy zapojil poprvé.

Zdroj : MD

Stát loni vybral na daních 790 miliard Kč, meziročně o 90 miliard víc

Michaela Drábková

21.5.2023

Stát loni vybral na daních do státního rozpočtu téměř 790 miliard korun, což byl proti předcházejícímu roku nárůst o 90 miliard. Rostly příjmy z většiny druhů daní, propadl se pouze příjem ze spotřební daně z pohonných hmot. Zákon loni dočasně snížil daň z benzinu i nafty v reakci na prudký nárůst jejich cen. Stojí to v návrhu státního závěrečného účtu za loňský rok. Za vyšším výběrem většiny daní stojí podle vlády hlavně oživení ekonomiky. O část výnosu z takzvaných sdílených daní se stát ještě rozdělil s rozpočty obcí a krajů.

Nejvíce vzrostl výběr daně z přidané hodnoty, a to o téměř 47 miliard korun. Státní rozpočet na ní získal přes 345 miliard, i když stát na ní vybral celkově přes 536 miliard korun. Do státního rozpočtu však zamířily jen zhruba dvě třetiny této sumy, protože 25,84 procenta získaly podle rozpočtového určení daní obce a dalších 9,78 procenta kraje. Přes nárůst výběru se státu nepodařilo naplnit plánovaný výběr do státního rozpočtu, a to kvůli zpomalení růstu spotřeby domácností. V první polovině roku ovlivnila inkaso daně rostoucí spotřeba domácností i vyšší růst cen, ale koncem roku se začalo projevovat zpomalení ekonomiky v souvislosti s válkou na Ukrajině a energetickou krizí, uvádí vláda.

Na daních z příjmů fyzických osob vybral stát téměř 195 miliard korun, ale do státního rozpočtu zamířilo 124 miliard, což bylo meziročně zhruba o 15 miliard víc. Zbytek si opět rozdělily obce a kraje. Na daních od zaměstnanců získal státní rozpočet 94,1 miliardy, což byl meziroční nárůst o sedm miliard. Do výběru daně se promítaly i některé dřívější daňové změny, hlavně zrušení superhrubé mzdy od roku 2021. Od lidí podávajících daňové přiznání, tedy hlavně od živnostníků, vybral stát do rozpočtu devět miliard korun, tedy o 2,8 miliardy meziročně víc.

Výběr daně z příjmů firem do státního rozpočtu se zvýšil zhruba o 17 procent téměř na 152 miliard korun. Celkově stát vybral od firem 235 miliard, ale stejně jako v případě dalších sdílených daní se o ni podělil s kraji a obcemi. Firmy nyní podléhají sazbě daně z příjmů 19 procent. Vláda ji chce ale od příštího roku zvýšit na 21 procent. Slibuje si od toho dodatečný výnos pro rok 2025 ve výši 22 miliard korun. U této daně se podařilo ve státním rozpočtu plánovanou částku překročit. Podle vlády za tím stojí lepší než odhadovaná ziskovost firem. „Nárůst inkasa na dani se projevil zejména v oblasti velkoobchodu, maloobchodu, zdravotní péče, nemovitostí, lesnictví, energetickém sektoru a dále v sektoru pojišťovnictví v souvislosti se změnou ve zdanění rezerv pojišťoven,“ stojí v materiálu.

Celostátní výběr spotřebních daní včetně odvodů z elektřiny ze solárních elektráren vzrostl meziročně o tři miliardy téměř na 161 miliard korun. Z toho do státního rozpočtu vybraly úřady 153,5 miliardy korun a dalších 7,2 miliardy ze spotřební daně z pohonných hmot získal Státní fond dopravní infrastruktury. Výběr této daně zaostal za plánem kvůli prodloužení snížené sazby spotřební daně z nafty až do konce letošního roku.

Na spotřební dani z tabákových výrobků sice stát vybral meziročně o 3,1 miliardy víc, ale výběr daně zaostal za očekáváním o 3,3 miliardy. Sazby této daně se loni zvyšovaly v průměru o pět procent. Kuřáci odvedli 59,4 miliardy korun. Vláda nižší než plánovaný výběr přičítá chování spotřebitelů, kteří dávají přednost například zahřívanému tabáku nebo elektronickým cigaretám. Některé náhražky, jako je třeba žvýkací tabák nebo nikotinové sáčky, už nejsou spotřební daní zatíženy vůbec, dodává vláda.

Vývoj vybraných příjmů státního rozpočtu (údaje v mld. Kč):

položka	2021	2022
příjmy rozpočtu celkem	1487,	1624,4
daňové příjmy bez pojistného	699,4	789,7
daň z příjmů právnických osob	129,1	151,5
daň z přidané hodnoty	298,5	345,2
daň z příjmů fyzických osob	109,1	123,6
spotřební daň z minerálních olejů	74,9	71,8
spotřební daň z tabákových výrobků	56,2	59,4
Pojistné na soc. zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti	595.5	637,7

Zdroj: návrh státního závěrečného účtu za rok 2022

Prodejci letenek hlásí nejlepší výsledky za poslední tři roky

Michaela Drábková

21.5.2023

Zájem o letenky je největší za poslední tři roky, uvedli pro ČTK prodejci letenek. Nárůst zájmu oproti minulému roku je v závislosti na prodejci od deseti do 50 procent. Nejvíce chtějí toto léto Češi cestovat do Španělska a Itálie. Prodeje rostou i přes zdražování letenek.

Josef Trejbal z portálu Letuška.cz uvedl, že zájem o letenky každým dnem stoupá a je největší za poslední tři roky. „V tuto chvíli je prodej letenek o deset procent větší než loňský květen a je úměrný navýšenému počtu letů z pražského letiště,“ uvedl Trejbal. V prodejích podle něj převládají španělské a chorvatské destinace. Eliška Řezníček Dočkalová z kiwi.com dodala, že se v oblibě Čechů na prvním místě každoročně střídá Španělsko s Itálií. Podle ní je na kiwi.com zájem o letenky vyšší o 50 procent oproti loňsku.

Společnost Student Agency pozoruje oproti loňsku větší zájem o cestování v létě o 40 procent. „Nejprodávanější destinace na letní období jsou Řím, Barcelona, Londýn, Paříž či New York,“ uvedla mluvčí Alexandra Janoušek Kostřicová. Podle mluvčí je vyšší zájem i přesto, že se letenky meziročně zdražily průměrně až o 12 procent, u dálkových letů až o 22 procent. „Letecké společnosti obnovují i speciální akce, například formou výprodeje po určité období,“ dodala.

Častější využívání speciálních akcí Čechy zmínila také mluvčí společnosti Pelikán Katarína Šuchterová. „Zejména pokud jde o exotické destinace,“ uvedla. Podle ní Pelikán eviduje dokonce vyšší zájem o letenky než v předcovidovém roce 2019, a to o 25 procent. Dodala, že prodejům na léto dominuje Středomoří v čele se Španělskem a Itálií. „Velmi oblíbená je také ostrovní Malta, o kterou vzrostl zájem meziročně o 55 procent,“ dodala Šuchterová.

Nejčastější jsou pro letní dovolené u Čechů lety na kratší vzdálenosti do už zmíněného Španělska či Itálie. Z dálkových letů jsou to pak například New York, Bangkok či Los Angeles.

Z Letiště Praha se během letního letového řádu, který bude platit do konce října, létá do 152 destinací přímou linkou. Přibyly nové přímé linky do Gdaňsku, Bilbaa či Dubrovníku, od května funguje opět přímé spojení mezi Prahou a New Yorkem.

Letiště Praha letos cílí na odbavení 13,5 milionu cestujících, řekl nedávno ředitel Jiří Pos. V minulém roce letiště odbavilo 10,7 milionu cestujících, což však bylo stále pod úrovní čísel z roku 2019. Tehdy pražské letiště odbavilo 17,8 milionu pasažérů. S návratem k těmto číslům letiště počítá v roce 2026.

Zdroj : ČTK

Volkswagen prodal své aktivity v Rusku ruské společnosti Avilon

Michaela Drábková

20.5.2023

P2022030305112 — FILED - 10 November 2021, Lower Saxony, Wolfsburg: The Volkswagen logo is seen at a brand pavilion in the Autostadt. Photo: Swen Pförtner/dpa

Německý automobilový koncern Volkswagen prodal svou továrnu v Kaluze v Rusku ruskému prodejci automobilů Avilon. Společnost se tak z Ruska zcela stáhla.

Po dřívějších krocích v souvislosti s válkou na Ukrajině toto rozhodnutí znamená konec samostatného ruského podnikání největší evropské automobilové skupiny. Podle zpráv médií daly ruské úřady transakci zelenou tento týden, uvedla agentura DPA.

Hodnota obchodu oznámena nebyla. Podle nedávné zprávy agentury Interfax, která se odvolává na zdroj obeznámený s příslušným rozhodnutím podvýboru vládní komise pro kontrolu zahraničních investic, zaplatí Avilon za ruské aktivity Volkswagenu 125 milionů eur (zhruba tři miliardy Kč).

VW už v březnu 2022, krátce po útoku ruských sil na Ukrajinu, pozastavil výrobu ve svých tehdejších dvou továrnách v Rusku. Zastavil také vývoz vozů do Ruska pro všechny koncernové značky.

Vysoce moderní továrna v Kaluze asi 150 kilometrů jihozápadně od Moskvy se 4000 zaměstnanci je považována za nejdůležitější aktivum VW v Rusku. Podle ruského ministra průmyslu a obchodu Denise Manturova se už hledá dodavatel z jihovýchodní Asie, který by výrobní závod znovu uvedl do provozu.

Západní sankce zasadily ruskému automobilovému sektoru tvrdou ránu. Celková výroba osobních automobilů v Rusku se loni propadla o 67 procent na 450.000 vozů, což je nejnižší úroveň od pádu Sovětského svazu v roce 1991.

Zdroj : ČTK

Poplatky za přístup na trať v Nizozemsku v roce 2024 opět vzrostou

Michaela Drábková

20.5.2023

Poplatky za užití infrastruktury železniční dopravní cesty v Nizozemsku se příští rok zvýší o +10,5 procenta. V pondělí 15. května to oznámil správce infrastruktury ProRail. Nárůst cen odpovídá inflaci.

Nárůst cen se vypočítává na základě inflace za poslední dva roky, aktuální rok a rok následující. Na základě toho by se poplatky za přístup na trať měly podle ProRail zvýšit o +14 procent. Aby provozovatel dráhy vyšel vstříc dopravcům a přepravcům, rozhodl ProRail stanovit očekávanou inflaci pro rok 2024 prozatím na 0 %.

S navýšením cen nesouhlasí nákladní dopravci. Pro rok 2023 společnost ProRail loni zvýšila ceny o +12 procent, zatímco německá DB NETZ zvýšila ceny pouze o +2,3 procenta. Kromě vysokého navýšení cen stouply i poplatky ProRail za odstavování a posun nákladních vlaků a vagónů v roce 2024 opět prudce zvýší. Je to proto, že po šestinásobném zvýšení těchto poplatků pro železniční nákladní dopravu v Nizozemsku od 1. ledna 2023, dotace se sníží o -56,25 procent ve srovnání s rokem 2023.

Nesoulad mezi zpoplatněním drah v Nizozemsku a Německu je již mnoho let frustrací pro odborníky na železniční nákladní dopravu. Poplatky za užití dráhy spolurozhodují o konkurenceschopnosti železnice. Když jsou ceny na druhé straně hranice nižší, volba německého přístavu a vnitrozemí je snadná.

Politika EU týkající se vybírání poplatků za užití dráhy umožňuje každému členskému státu vytvořit si vlastní strukturu poplatků, což vytváří prostor pro velké rozdíly. Je zapotřebí jiný přístup, protože údržba sítě má v každé zemi jiné požadavky. Jak již bylo řečeno, poplatky za trasy jsou často také záležitostí politických rozhodnutí.

Podle ProRail je nárůst cen vysoký, nicméně souvisí se zvýšenou cenou materiálu. Nižší navýšení ceny za trasy není z důvodu rostoucích nákladů možné. To by vedlo k finančnímu deficitu, který by znemožnil provést plánovanou správu a údržbu v celém potřebném rozsahu.

Platební morálka je nejhorší za osm let. Nejčastěji jsou ohroženy logistické společnosti

Michaela Drábková

19.5.2023

Výsledky průzkumů ukazují, že téměř polovina evropských firem má obavy ze zhoršení platební morálky svých obchodních partnerů. S pozdním splácením faktur mělo nepříjemnou zkušenost dokonce 85 procent společností. Letos po osmi letech dochází k výraznému zhoršení situace, firmy na proplacení svých faktur čekají nejdéle od roku 2015. Nejhůře jsou na tom společnosti z oblasti logistiky, služeb a lidských zdrojů.

Na začátku loňského roku mnozí majitelé firem očekávali postupné zlepšování ekonomické situace, nicméně od ruského útoku na Ukrajinu se hospodářský útlum ještě prohloubil. Podle průzkumu Barometr platební morálky, který byl realizován mezi 1 300 podniky z České republiky, Slovenska, Bulharska, Maďarska, Polska a Turecka, očekává 48 % oslovených firem v roce 2023 prodloužení průměrné doby splatnosti faktur. „Řada firem v regionu se dokázala vyrovnat s dopady koronavirové pandemie a ustát i prudký růst cen energií. Nejistý výhled na vývoj ekonomiky v roce 2023 ale na trhu zvyšuje napětí a vzbuzuje obavy podniků, nakolik budou odběratelé schopni za dodané zboží a služby včas platit,“ uvedla Markéta Stržínková, ředitelka české pobočky pojišťovny Atradius, která průzkum pravidelně provádí. Skeptickou náladu obchodních společností ukazují i výsledky ekonomického průzkumu Asociace německých obchodních a průmyslových komor (DIHK). Z nich vyplývá, že téměř každá čtvrtá společnost očekává v příštích měsících zhoršení platební morálky.

Proplácení faktur je nejhorší od roku 2015

Platební morálka firem v Evropě se letos po osmi letech zhoršila. Průzkum inkasní agentury EOS KSI uvádí, že každá čtvrtá faktura je ve východní Evropě zaplacena pozdě nebo vůbec. Zhoršení situace popisují i výsledky nedávného průzkumu společností Intrum Czech a Komory certifikovaných účetních. Podle něj se s pozdě zaplacenou fakturou setkalo dokonce 85 % firem. Průměrná splatnost faktur se v Česku dlouhodobě pohybuje okolo 52 dnů. Interní databáze platební instituce Roger však ukazuje, že poměrně často přesahuje i 60 dnů. „Firmy jsou v takovém případě nuceny čekat, než odběratel zaplatí, a to na úkor rozvoje a investic do dalších zakázek,“ uvádí spoluzakladatel a CEO platební instituce Roger Adam Šoukal. Navíc musí podnikatel měsíčně platit své náklady, jako je DPH, mzdy nebo materiál. „S nejdelší splatností faktur se potýká zejména oblast logistiky, služeb nebo odvětví lidských zdrojů,“ doplňuje. Výsledky průzkumu společnosti Intrum Czech ukazují, že polovina českých firem je na tom mnohem hůře než před pandemií. Dokonce čtyři z pěti firem z různých důvodů akceptují stále delší odklady splatností a jen 13 % českých společností se soustředí na vymáhání pohledávek. „Mnohé společnosti s delší splatností faktur počítají a hledají řešení, aby neohrozily svou existenci. Jedna z možných variant je přizpůsobit tomu plánování a cashflow,“ radí Ondřej Stöhr, jednatel společnosti Conti RSC, největšího českého dopravce v silo cisternové dopravě.

Logistické společnosti bojují s rostoucím zpožděním plateb

To, že si klienti logistických firem se zaplacením faktur dávají načas, potvrzují údaje českého fintechu 4Trans. Podle něj se doba splatnosti aktuálně pohybuje okolo 54 dnů. Zákazníci tak logistickým společnostem zaplatí průměrně s 12denním zpožděním. Podle údajů fintechu byla doba splatnosti před čtyřmi roky poloviční. „Mnohem více jsou ohroženy menší a střední společnosti, kterým bezproblémové fungování komplikují i rostoucí náklady spojené s energetickou krizí. Když se jejich odběratelé s platbou faktury opozdí, nemohou čekat další dva týdny, jelikož musejí financovat svůj provoz,“ upřesňuje Jaroslav Ton, generální ředitel fintechu 4Trans. Tím se mnoho logistických firem může poměrně snadno dostat do druhotné platební neschopnosti. Podle Ondřeje Stöhra je velmi důležitá pravidelná kontrola platební morálky klientů. „Pokud na nějakou nesrovnalost přijdeme, telefonicky na zpoždění platby upozorníme. V drtivé většině případů se nám podaří problémy rychle vyřešit,“ vysvětluje Stöhr.

Tým studentů sponzorovaný společností Gebrüder Weiss získal cenu za inovaci v soutěži Hyperloop

Michaela Drábková

19.5.2023

Začátkem dubna získal studentský tým Swissloop Tunneling, sponzorovaný společností Gebrüder Weiss, cenu za inovativní design v soutěži „Not-A-Boring-Competition“ za high-tech vrtného robota. 40členný tým ze Švýcarského federálního technologického institutu (ETH) v Curychu obstál před konkurencí z celého světa a převzal ocenění v soutěži pořádané společností The Boring Company. Gebrüder Weiss s dostatečným předstihem před samotnou soutěží zajistil profesionální a bezpečnou přepravu speciální vrtné soupravy do USA. „Projekt Hyperloop navazuje na jednu z našich čtyř firemních hodnot, a tou je lepší a udržitelnější mobilita,“ vysvětluje Lothar Thoma, výkonný ředitel divize Air & Sea ve společnosti Gebrüder Weiss.

V soutěži ve vrtání tunelů „Not-A-Boring Competition“ 2023 v texaském Bastropu získal tým „Swissloop Tunneling“ ze Švýcarského federálního technologického institutu (ETH) v Curychu na začátku dubna hlavní cenu za inovativní design. Tým 40 studentů, sponzorovaný společností Gebrüder Weiss, se prosadil v celosvětové konkurenci.

„Investice do budoucnosti mobility a způsobů, jak zlepšit udržitelnost, jsou pro nás i pro průmysl zcela zásadní. Proto se podílíme na projektech, jako jsou Hyperloop, mise na Mars nebo mise SubOrbital Express. Zároveň pracujeme na vývoji alternativních pohonů, protože právě tyto projekty odráží hodnoty Gebrüder Weiss a pomáhají nám na cestě k ochraně zdrojů a uhlíkové neutralitě,“ uvádí Lothar Thoma.

V závěrečné fázi soutěže se proti sobě postavilo pět nejinovativnějších a nejambicióznějších studentských týmů světa, které se kromě hlavní soutěže mohly umístit také ve čtyřech dílčích kategoriích: (1) nejrychlejší dokončení tunelu, (2) inovativní návrh, stavba a/nebo testování, (3) nejpřesnější tunel a (4) tunel s nejužším obloukem. Kromě celkového druhého umístění v soutěži získal tým Swissloop Tunneling prvenství v kategorii inovací. „Hledání inovativních řešení a testování moderních technologií patří k naší každodenní práci. Podpora podobných projektů u nás i v zahraničí je pro nás důležitá, protože nám pomáhají zlepšovat naše služby a posouvat logistický obor kupředu,“ vysvětluje Jan Kodada, obchodní a marketingový ředitel Gebrüder Weiss ČR.

Cílem plánované technologie Hyperloop je rychlejší přeprava zboží a případně i osob na delších vzdálenostech pomocí systému tunelů.

„Náš tým měl velké štěstí, že se mohl v posledních dvou soutěžích spolehnout na svého logistického partnera Gebrüder Weiss. Vědomí, že vyznáváme společné hodnoty a snažíme se uvést v život vize budoucí mobility, posiluje naši důvěru v tuto spolupráci,“ řekl Stefan Kaspar, zakladatel a spoluprezident společnosti Swissloop Tunneling. „V letech 2021 a 2023 jsme plně ocenili neobyčejné nasazení a kvalitu služeb Gebrüder Weiss. Bez podpory této logistické společnosti bychom neměli účast na projektu vůbec jistou.“

Zdroj : GW

V Česku je nedostatek profesionálních řidičů, chybí jich až 25.000

Michaela Drábková

19.5.2023

V České republice chybí asi 25.000 profesionálních řidičů. Nedostatek se dále prohlubuje, protože profesi přestává ročně vykonávat zhruba 8000 lidí, přičemž ji začíná provozovat 5000. Citelný je i malý zájem mladých lidí o řidičskou profesi a zdlouhavý proces zaměstnání cizinců, uvedl dnes na dotaz ČTK ředitel Institutu silniční dopravy Česmad Tomáš Bicera.

V České republice podle Bicery chybí zhruba 20.000 řidičů kamionů a přes 5000 řidičů autobusů. „Ačkoliv se nedostatek pracovních sil nyní týká téměř každé profese, v oblasti dopravy je o to citelnější, že pozice řidičů nelze v současné době zatím nahradit technologiemi. Problém je přitom celoevropský, ba celosvětový,“ uvedl Bicera.

Nedostatek řidičů se snaží Sdružení automobilových dopravců Česmad, pod který Institut silniční dopravy spadá, řešit podporou českých středních škol. Bicera uvedl, že podporují žáky technických oborů, aby si při studiu udělali řidičský průkaz skupiny C. „Doprava, ač důležitý obor, nemá žádný samostatný učební obor řidič. A o jeho vytvoření se ani neuvažuje. Důvodem, je, že absolventi by měli mít co možná největší uplatnitelnost na trhu práce, a úzce specializovaný učební obor do této koncepce nezapadá,“ dodal.

Řidičský průkaz na skupinu C, tedy nákladní vozidla nad 3,5 tuny, může dnes získat uchazeč od 21 let. Výjimku mohou mít 18letí uchazeči, kteří absolvují rozšířený rozsah školení v délce 280 hodin. Podle Bicery by oboru prospělo, pokud by mohli získat řidičské oprávnění C nebo D řidiči od 18 let po absolvování školení v základním rozsahu 140 hodin.

„Je iluzorní se domnívat, že delší školení nějak významně zlepší znalosti a schopnosti nového mladého řidiče oproti tomu, kdo absolvuje základní školení. Snížení věku na 18 let se nabízí i proto, že moderní vozidla jsou vybavená asistenčními systémy, které řidiči výrazně pomáhají při řízení a zajišťují i vyšší bezpečnost provozu,“ řekl Bicera. Dodal však, že s tímto problémem čeští zákonodárci na lokální úrovni nic nezmůžou. „Bohužel, aby taková změna nastala, musí dojít ke změně směrnice Evropské unie,“ uvedl.

Dalším řešením by podle Bicery mohlo být zjednodušení procesu zaměstnávání zahraničních pracovníků na řidičské pozice. „Proces zaměstnání cizince a vyřízení zaměstnanecké karty v Česku zabere řádově čtyři až osm měsíců, zatímco v zahraničí, například v Polsku, je možné stejného zahraničního pracovníka zaměstnat v řádů týdnů,“ řekl. Podle něj situaci neřeší ani volný vstup na český trh práce Ukrajinců, neboť v Česku nyní převažují ukrajinské ženy. „Proto lze hovořit jen o dílčích náborových kampaních autobusových dopravců, kteří jsou schopni zaměstnat některé ženy na pozicích řidiče MHD,“ dodal. Podíl řidiček je v Česku tři procenta, což je pod evropským průměrem.

Tábor připomíná 120 let trati Bechyňka, lidé spatří Křižíkův voltmetr či lampu

Michaela Drábková

19.5.2023

Křižíkovu obloukovou lampu, historické snímky trati Bechyňka nebo voltmetr nabízí výstava František, Elinka a Bechyňka, kterou dnes otevřelo Husitské muzeum v Táboře. Připravilo ji ke 120 letům Křižíkovy elektrické dráhy z Tábora do Bechyně. Při oslavách výročí vyjede na trať i nejstarší český elektrický železniční vůz zvaný Elinka z roku 1903. Novinářům to řekli zástupci muzea. Koleje mezi Táborem a Bechyní jsou první elektrifikovaná trať v tehdejším Rakousku-Uhersku. Výstava potrvá do 25. června.

Ve dvou sálech je výběr ze sbírek Národního technického muzea. Jde o předměty spojené s osobností vynálezce a podnikatele Františka Křižíka (1847 až 1941), který se na vzniku trati zvané Bechyňka podílel a kterému se říkalo český Edison. „Návštěvníci uvidí Křižíkovu pokusnou obloukovku, historické fotografie Bechyňky i dosud nezveřejněný portrét Františka Křižíka a jeho manželky, “ řekl generální ředitel Národního technického muzea Karel Ksandr.

Lidé spatří ampérmetr Křižík z plzeňského divadla, také voltmetr, jejž vyráběla firma Křižík a jehož systém je namontovaný na břidlicové desce tlusté 1,5 centimetru. Ve vitrínách je i Zlatá medaile, kterou Křižík dostal na Mezinárodní elektrotechnické výstavě v Paříži v roce 1881 za diferenciální obloukovou lampu.

„Osobnost Františka Křižíka je s Táborem velmi úzce spjata, protože všichni obyvatelé města vědí o jeho elektrické dráze Tábor – Bechyně a všichni si této technické památky váží. Všichni si tedy váží i Františka Křižíka. Navíc byl tvůrcem prvního veřejného osvětlení v Táboře. Je znám jako zdokonalovatel mechanismu obloukové lampy. V našich dějinách ho vnímáme někdy trošku s nadsázkou jako českého Edisona, ale na tomto výroku je docela dost pravdy. Byl nejenom velice technicky zdatný, ale byl inovátor, který dokázal existující principy zdokonalit a uvést do praxe i do sériové výroby,“ řekl dnes ČTK ředitel Husitského muzea Jakub Smrčka.

Děti čeká hravá místnost, kde najdou prvky inspirované Křižíkovou prací. Vedle elektrického pohonu kolejových vozidel jsou to osvětlení měst, budov nebo elektromotory a generátory. Mohou si zkusit rozsvítit žárovku pomocí dynama, malé děti zaujme dráha s dřevěným vláčkem a polštářky s názvy 16 stanic Bechyňky.

Provoz na trati Tábor – Bechyně, o které se uvažovalo od roku 1874, začal 21. června 1903. Dodnes po ní jezdí elektrické vlaky. Křižík významně přispěl k vybudování této první elektrické trati v zemi. Právě on také řídil při jejím otevření motorový vůz zvaný Elinka, který je teď součástí sbírek Národního technického muzea. Její nynější červený nátěr vystřídal zeleň rakouských drah.

Na trati, která spojuje Tábor a Bechyni, chtěl Jihočeský kraj změnit trakci. Je napájená 1500 volty, nově to mělo být 25.000 voltů a 50 herzů, aby tam mohly jezdit moderní vlaky. Rozhodnutí zatím nepadlo. Proti změně trakce jsou krajští zastupitelé Pirátů, podle nich zamýšlená změna ohrožuje provoz historických vlaků na trati. Proti je i město Tábor. Když se trakce změní, skončí podle táborských radních letní nostalgické jízdy, kdy jezdí souprava tažená lokomotivou Bobinka, někdy i Elinka z roku 1903. Podle průzkumu trať využívá v pracovním týdnu 434 cestujících denně.

Zdroj : ČTK