Noční nehody s chodci patří k nejtragičtějším událostem na českých silnicích. Podle dat Portálu nehod se téměř čtvrtina všech nehod s chodci odehrává po setmění. Nejrizikovější jsou nehody mimo obce, kde hraje roli nejen špatná viditelnost, ale i vyšší rychlost vozidel. Mladí lidé ve věku 18–24 let patří k nejčastějším obětem těchto tragédií, zejména při návratech z večírků nebo diskoték.

Po setmění se zhoršují podmínky pro vnímání okolí. I při zapnutých potkávacích světlech má řidič omezený rozhled — osvětlená oblast před vozidlem je kratší, než je potřebná brzdná dráha při vyšších rychlostech. Chodci v tmavém oblečení bez reflexních prvků se stávají téměř neviditelnými, což výrazně zkracuje dobu, během níž na ně řidič může zareagovat. Například osoba v tmavém oděvu je pro řidiče na silnici viditelná ze vzdálenosti přibližně 20 metrů, zatímco při použití reflexních prvků se tato vzdálenost prodlužuje až na 200 metrů.

Počet nehod klesá, ale tragické důsledky zůstávají

Noční nehody s chodci proto představují vážný rizikový problém na českých silnicích. Podle analýzy Portálu nehod se v letech 2010 až 2024 stalo 54 057 nehod s chodci, z toho více než čtvrtina se odehrála v noci. V průběhu posledních let obecně počet chodců, kteří se stali účastníky nehody ve tmě, klesl. „Zatímco na začátku sledovaného období se ročně evidovalo kolem 1 100 takových případů, v posledních třech letech se tento počet ustálil na hodnotě přibližně 800 chodců ročně. Tento pozitivní trend ovšem nemění fakt, že následky těchto nehod jsou často vážné. Podle našeho zjištění přes 90 % chodců, kteří se stali účastníky nehody po setmění, utrpělo nějaké zranění. Nejčastěji šlo o lehká zranění (66,32 % případů), vážná zranění tvořila 16,57 % a v 6,31 % případů skončila nehoda tragicky,“ uvedl Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod.

„Analýza Portálu nehod jednoznačně ukazuje, že nejvíce nehod s chodci po setmění se odehrává v zimních měsících, přičemž nejkritičtějším obdobím je prosinec. V tomto měsíci došlo v letech 2010 až 2024 k 2 818 nehodám s chodci ve tmě, což je více než sedminásobek počtu nehod zaznamenaných v letních měsících, například v červnu (391 případů),“ uvedla datová analytička Portálu nehod Petra Marková.

Chodci mohou pro svou bezpečnost udělat více

Mnoho chodců však bohužel stále podceňuje význam reflexních prvků, přestože jejich nošení je mimo obec na neosvětlených úsecích povinné. Tmavé oblečení, zejména v kombinaci s kapucí nebo deštníkem, který omezuje periferní vidění, ještě více zvyšuje riziko střetu.

Jednou z nejdůležitějších povinností chodců je proto nošení reflexních prvků při pohybu mimo obec za snížené viditelnosti. Tuto povinnost ukládá zákon o silničním provozu (č. 361/2000 Sb.) a její porušení může být nejen pokutováno, ale především může vážně ohrozit bezpečnost samotného chodce.

Jejich nošení je povinné, pokud se chodec pohybuje po krajnici nebo po okraji vozovky mimo obec v situaci, kdy je špatná viditelnost (tma, mlha, hustý déšť atd.). Umístěny by měly být na končetinách nebo částech těla, které se při chůzi pohybují, což zvyšuje jejich účinnost. Ideální je kombinace náramků, vest nebo pásků, které odrážejí světlo vozidel.

Reflexní prvky se ukázaly jako účinné řešení – řidič je totiž dokáže spatřit až na vzdálenost 200 metrů, což mu poskytuje dostatek času na bezpečnou reakci i při vyšší rychlosti. Naopak chodec v tmavém oblečení je za stejných podmínek viditelný pouhých 18 metrů před vozidlem, což při rychlosti 70 km/h znamená necelou sekundu na vyhnutí se kolizi. Tato extrémně krátká doba na reakci výrazně zvyšuje riziko tragických následků.

Negativní roli na straně chodců často hrají i mobilní telefony či sluchátka a s nimi spojené nevěnování pozornosti silničnímu provozu. Chodci se totiž až příliš často spoléhají na to, že je řidiči včas zaregistrují, a přecházejí vozovku bez dostatečné kontroly okolí.

Chodci mají rezervy i ve správném chování na vozovce. Ti, kteří se pohybují po pravé straně vozovky (tedy ve směru jízdy), dávají řidičům jen minimální šanci je spatřit včas. Naopak chůze po levé krajnici, kdy chodec vidí přijíždějící vozidla čelně, mu umožňuje včas zareagovat, například úhybem ke kraji. Stejně tak přecházení mimo přechod pro chodce nebo vběhnutí do vozovky z neosvětlených míst patří k častým příčinám nehod.

Nehody mimo obec bývají častěji fatální

Noční nehody s chodci se odehrávají jak na místních komunikacích ve městech a obcích, tak na silnicích mimo obce, přičemž obě situace mají svá specifika a odlišná rizika. „Nejvíce nehod s chodci, a tedy i po setmění, se stává na místních komunikacích, kde se nehody po setmění podílejí 23 %. Nicméně podíl nehod ve tmě na celkových nehodách je překvapivě nejvyšší na dálnicích (48,11 %). Zde je však absolutní počet nehod s chodci malý – v letech 2010 až 2024 zde došlo k 264 nehodám s chodci. Vysoký podíl nočních nehod s chodci je i na silnicích první třídy (38,7 %). Na silnicích druhé a třetí třídy je tento podíl shodně kolem 30 %,“ uvedla datová analytička Portálu nehod Petra Marková.

Nehody v obci mívají méně vážné následky především díky nižším rychlostem vozidel. Nicméně i zde může kolize skončit vážným zraněním, zvláště pokud chodec vběhne do vozovky nečekaně. Chodci totiž někdy přebíhají vozovku na nepřehledných místech a spoléhají se na nižší rychlost projíždějících vozidel. Řidič však nemusí mít dostatek času zareagovat. Navíc v husté zástavbě nebo podél silnic často brání řidičům ve výhledu zaparkovaná auta, což může vést k přehlédnutí chodce.

Mimo obce jsou nehody s chodci mnohem rizikovější a tragické následky jsou zde častější. Důvodem je především vyšší rychlost vozidel a výrazně horší viditelnost na neosvětlených úsecích. Při povolené rychlosti 90 km/h činí brzdná dráha osobního vozu při ideálních podmínkách zhruba 40 metrů, zatímco při mokré nebo zledovatělé vozovce se může prodloužit až na dvojnásobek. Pokud řidič spatří chodce na poslední chvíli, prakticky nemá šanci zastavit.

Nejohroženější jsou mladí lidé při návratu z party

Samostatnou kapitolou v nehodách chodců na silnicích mimo obce jsou noční návraty z restaurací, diskoték nebo oslav. Ty jsou obzvláště rizikové – pokud je to možné, je bezpečnější využít taxi nebo veřejnou dopravu. Kombinace alkoholu, špatného odhadu situace a nepozornosti chodců často vede k fatálním následkům.

„V tomto světle nepřekvapí, že nejvíce nehod s chodci ve tmě se stává v pátek (2 501 případů). Při pohledu na podíl nočních nehod na celkových nehodách s chodci je však nejrizikovější sobota (41,5 % nehod s chodci v sobotu se stalo po setmění) a neděle (40,08 %),“ uvedla datová analytička Portálu nehod Petra Marková.

Věková analýza potvrdila rizikový faktor návratů z diskoték a party: nejčastějšími oběťmi nočních nehod s chodci jsou lidé ve věku 18–24 let. Těchto mladých chodců bylo evidováno 1 823. V přepočtu na podíl nočních nehod na celkových nehodách s chodci je ovšem tato věková kategorie až druhá (38,81 %), předčili je chodci ve věku 25–31 let s podílem 41,88 %.

Společná odpovědnost

Prevence nočních nehod s chodci spočívá především v odpovědném přístupu obou stran. Chodci by měli být maximálně viditelní a řidiči zase obezřetní, zejména v oblastech s vyšším výskytem chodců. Vzájemná ohleduplnost, dodržování pravidel a důsledné používání bezpečnostních prvků jsou klíčem ke snížení počtu tragických nehod na českých silnicích.

Vývoj počtu nehod s chodci po setmění

Zdroj: Portál nehod

Při dopravních nehodách v Česku zemřeli o prodlouženém velikonočním víkendu od pátku dva lidé. Spolu se shodnou bilancí z roku 2023 je to nejnižší počet obětí nehod o Velikonocích v tomto století. Vyplývá to z dostupných policejních statistik. Letošní bilanci ale ještě může změnit večerní návrat motoristů do měst. Policie na síti X upozornila, že i letos na silnicích řidiče kontrolují stovky policistů po celé ČR.

Zcela bez obětí dopravních nehod se obešly pátek a neděle. V sobotu v Brumově-Bylnici na Zlínsku zemřel pětatřicetiletý cyklista po střetu s osobním autem. Dnes pak našli hasiči v Brně v hořícím voze mrtvého muže. „Podle prvotních zjištění se vozidlo pohybovalo po účelové komunikaci vysokou rychlostí, narazilo do křoví a vzňalo se,“ řekl ČTK mluvčí policie Bohumil Malášek.

Několik dalších nehod si vyžádalo těžká zranění. Například v neděli ve Velkých Karlovicích na Vsetínsku srazila dodávka dítě jedoucí na odrážedle. Z místa ho musel transportovat vrtulník. Celkem zatím policisté o Velikonocích evidují 12 těžce zraněných lidí při dopravních nehodách.

Policie upozornila, že dopravní hlídky od pátku zaznamenaly řadu prohřešků. Například v pátek třiadvacetiletý řidič jel v Olomouci rychlostí 107 kilometrů za hodinu. Rychlost tak překročil více než dvojnásobně. Dnes pak v obci Vřesová na Sokolovsku naměřili policisté jinému řidiči dokonce 115 km/h. Dva řidiči také přišli o řidičské průkazy kvůli tomu, že dnes jeli po D11 v Královéhradeckém kraji téměř 190 km/h.

O Velikonocích nebývají výjimkou ani opilí řidiči. „Policisté z dálničního oddělení Městec v obci na Chrudimsku zastavili 36letou řidičku, která nadýchala bezmála 1,3 promile alkoholu. V autě navíc vezla své dvě nezletilé děti,“ uvedla například dnes policie. V neděli odhalili policisté v Královéhradeckém kraji řidiče z ciziny, který nadýchal dokonce 3,6 promile.

Zatímco velikonoční nehody se zatím většinou obešly bez tragických následků, dny před svátky patřily v tomto ohledu k nejhorším za několik měsíců. Ve středu zemřelo na silnicích sedm lidí, což byl nejtragičtější den za posledních pět měsíců. Ve čtvrtek pak přibylo dalších pět obětí.

Počet mrtvých při dopravních nehodách od Velkého pátku do Velikonočního pondělí v posledních deseti letech:

Zdroj: ČTK

Pražský magistrát plánuje příští rok začít stavět asi 1,2 kilometru dlouhou dvouproudou silnici, která spojí ulice Budovatelská a Ocelkova v oblasti Hutí v Praze 14. ČTK to sdělil náměstek primátora pro dopravu Zdeněk Hřib (Piráti). Hlavní město v oblasti plánuje také stavbu obchvatu Satalic a elektrifikaci dvou autobusových linek.

Nové propojení má podle magistrátu výrazně ulevit dopravě v celé oblasti. „Plán na výstavbu této nové komunikace je už připraven a disponuje všemi potřebnými povoleními. Díky dobré přípravě již vznikl podjezd pod železniční tratí, kudy nová silnice povede. Ještě letos se uskuteční přeložka hlavního vysokotlakého plynovodu, který v trase překáží,“ uvedl Hřib.

Jakmile magistrát dokončí směny potřebných pozemků, vybere dodavatele stavby a podle předpokladu začne výstavba na jaře příštího roku. Radní města také tento týden schválili vypsání tendru na další navazující silnici, která bude fungovat jako obchvat Satalic a Kbel. Plánovaná zhruba dva kilometry dlouhá komunikace povede od křižovatky ulic Budovatelská a Novopacká severozápadním směrem podél vojenského letiště a napojí se ve Kbelích na Mladoboleslavskou. Její stavba má začít v roce 2029.

Hřib doplnil, že město plánuje v oblasti severovýchod metropole také elektrifikaci dvou autobusových linek. První bude regionální 375 do Brandýsa nad Labem-Staré Boleslavi, dopravní podnik chce získat povolení do konce roku a stavět v letech 2027 a 2028. Součástí projektu je vybudování nové nabíjecí a napájecí infrastruktury, která umožní nasazení bezemisních autobusů i na dalších linkách v okolí Letňan, Kbel a Vinoře.

Druhou linkou bude 201, která jezdí ze zastávky Nádraží Holešovice na Černý Most. „Projekční příprava byla zahájena teprve nedávno, a tak se samotná realizace očekává nejdříve v roce 2028 – pokud vše proběhne bez výrazných zdržení,“ uvedl Hřib. Na elektrifikaci obou linek chce dopravní podnik získat evropské dotace.

Zdroj: ČTK