Domů Blog Strana 6

Pro opravu 2 mostů v Domašově připravujeme mostní provizoria

Hned dva mosty za sebou opravíme na trase od Šumperka do Jeseníku. V místech loňských povodní dojde k dvojité demolici a výstavbě mostních objektů silnice I/44, konkrétně se o nové přemostění postaráme nad řekou Bělou a Keprnickým potokem v Domašově.

Aktuálně probíhají přípravné práce (například kácení dřevin, odkopy a úprava terénu) před dodáním a osazením dvou kusů mostních provizorií, kudy od první poloviny srpna povede kyvadlový obousměrný provoz řízený semafory. Po odklonu vozidel na provizorní konstrukce začnou demoliční práce vyhodnocené jako nejvhodnější řešení podložených nedostatků mostů (zatékání, trhliny, koroze a degradace původních materiálů).

Odstranění a stavba nových mostů potrvá do listopadu (pokud se dramaticky nezhorší počasí podhorské oblasti) a celá akce vyjde přibližně na 25,3 milionu Kč. Dodavatelem se prostřednictvím veřejné soutěže stala firma Strabag.

Zdroj: ŘSD

Výběr elektronického mýta v pololetí stoupl o 12 procent na 9,525 miliardy Kč

Silniční dopravci v prvním pololetí zaplatili na elektronickém mýtném 9,525 miliardy korun, což je meziroční nárůst téměř o 12 procent. Výběr mýtného v červnu vzrostl o 11 procent na 1,623 miliardy Kč. ČTK to sdělil mluvčí správce mýtného systému, společnosti CzechToll, Miroslav Beneš.

Celkem 89 procent z vybraných mýtných poplatků připadá na dálniční síť, zbylých 11 procent je ze zpoplatněných úseků silnic I. třídy. Podíl 54 procent z vybraného mýtného v prvním pololetí měli zahraniční dopravci.

Společnost CzechToll zpracovala v červnu téměř 102 milionů mýtných transakcí, meziročně o čtyři procenta více. „S ohledem na geografickou polohu je Česká republika významnou tranzitní cestou a je pro nás klíčové rychle adaptovat elektronický mýtný systém na rozvíjející se dopravní infrastruktuře. Poslední změny ve zpoplatněné síti jsme úspěšně nasadili k 1. červnu,“ dodal ředitel CzechTollu Petr Chvátal.

Ke konci června bylo v systému elektronického mýtného registrováno 907.000 vozidel s hmotností nad 3,5 tuny, z toho 723.000 aut mělo zahraniční registrační značky. K registrovaným vozům vydal CzechToll dopravcům 666.000 palubních jednotek.

Výnosy z výběru mýtného jsou příjmem Státního fondu dopravní infrastruktury a pomáhají financovat dopravní stavby v České republice.

Zdroj: ČTK

Dobíjecích stanic je u nás už více než klasických čerpaček

Už 3182 dobíjecích stanic existovalo podle oficiálních údajů Ministerstva průmyslu a obchodu na území České republiky na konci prvního pololetí letošního roku. Je to více než dvojnásobek stavu, který platil před třemi roky.

Největší síť (914 stanic) provozuje v současné době energetická společnost ČEZ. Pražská energetika za ní ovšem zaostává jen o zhruba pět desítek.

Síť dobíjecích stanic je tak nyní již hustší než klasických čerpacích stanic se stojany pro výdej benzinu či nafty.

Rozšířující se síť navíc elektromobilisté využívají čím dál častěji. Třeba právě ČEZ letos eviduje o více než padesát procent více dobíjecích transakcí než ve srovnatelném období loňského roku a o 76 procent více odebrané elektrické energie. U PRE narostly odběry o 52,5 procenta a počet připojení elektromobilů se zvýšil o třetinu.

Zájem o osobní elektromobily roste v současnosti zatím historicky nejvyšším tempem. Letos se jich u nás do provozu zaregistrovalo již bezmála sedm tisíc (oproti loňsku o 66 procent více). „Celkově se pak počet osobních elektromobilů u nás přiblížil hranici 50 tisíc,“ informuje Lukáš Kadula z Centra dopravního výzkumu.

Zdroj: ČTK

ČD Cargo propustí do konce roku až 700 lidí, více než desetinu všech zaměstnanců

Český nákladní dopravce ČD Cargo plánuje propustit do konce roku až 700 zaměstnanců, tedy více než desetinu celkového počtu. Vyplývá to z informací, které na síti X zveřejnil předseda představenstva a výkonný ředitel firmy Tomáš Tóth. Podle výroční zprávy ČD Cargo činil loni průměrný počet zaměstnanců asi 6500. Firma se podle Tótha musí připravit na výrazný pokles přepravy. Chystá i sešrotování některých vozidel. ČD Cargo je dceřinou firmou státních Českých drah. Příčinou propouštění v ČD Cargo a oslabení nákladní dopravy po železnici je snížení konkurenceschopnosti průmyslu i vliv Green Dealu, míní analytici.

„Zástupce odborových organizací jsme seznámili s dalšími etapami restrukturalizace vynucené poklesem přepravních výkonů. Vyžádají si šrotaci dalších vozidel a odchod až 700 zaměstnanců do konce roku 2025,“ oznámil Tóth. „Postupně ČD Cargo musíme připravit na reálné objemy cca 40 milionů tun zboží,“ doplnil.

Loni firma přepravila 56,7 milionu tun nákladu, meziročně o 2,7 milionu tun méně. Mezi důvody snížení objemu přepravy byly podle dřívějších informací Českých drah pokles přeprav dřeva, omezení produkce huti Liberty Ostrava nebo snížení přepravy hnědého uhlí do elektráren a tepláren. Loni ČD Cargo také zaznamenalo výrazný propad v hospodaření. Ze zisku před zdaněním 733 milionů za rok 2023 se dostalo do ztráty činící 946 milionů. Za vysokou ztrátou stálo podle serveru HN.cz hlavně přecenění majetku, především vagonů na uhlí, bez kterého by firma byla několik desítek milionů v zisku.

„Bohužel na základě signálů z trhu a z jednání s našimi obchodními partnery musíme pro rok 2026 počítat s dalším poklesem objemů tradičních komodit. To si vyžádá další redukci vzniklých nadkapacit. Nyní již víme, že celkový objem přeprav nebude v roce 2026 vyšší než 45 milionů tun,“ sdělil Tóth v tiskové zprávě na webu firmy. „V dlouhodobějším horizontu musíme být připraveni na fakt, že pokud se nám nepodaří dostat na železnici nové komodity, objemy ČD Cargo se stabilizují na cca 40 milionů tun přepraveného zboží ročně,“ doplnil.

Už v dubnu ČD Cargo oznámilo, že se v elektronické aukci zbavuje nadbytečných 24 lokomotiv a 1089 vozů různého typu. Firma tehdy uvedla, že s odprodejem dalších vozů počítá i později v letošním roce.

Analytici: Propouštění v ČD Cargo a pokles přeprav je důsledkem oslabení průmyslu

Připravované propouštění ve společnosti ČD Cargo je jedním z důsledků oslabující konkurenceschopnosti českého i evropského průmyslu. Nižší produkce v průmyslu snížila přepravy. Vyplývá to z komentářů analytiků pro ČTK. Drahé emisní povolenky a zelená transformace v Evropě podle nich navíc paradoxně více zasáhla železniční dopravce místo silničních přepravců.

Hlavní ekonom XTB Pavel Peterka upozornil, že ČD Cargo je silně spjato se sektory ekonomiky, jako je těžký průmysl, průmysl obecně, hutnictví a další, které čelí v současné době řadě nejistot a výzvám do budoucna. „To se u řady firem a stávajících klientů společnosti projevuje v poklesu ekonomické aktivity, což se propíše do slabší poptávky po přepravních kapacitách. Nejistoty pramení z probíhajících obchodních válek, zpomalení globální ekonomiky a zahraniční poptávky, která se propíše i do výkonu českých exportních firem,“ uvedl. Připomněl také slabší výkon ekonomiky Německa, které je hlavním obchodním partnerem ČR.

Jedním z důvodů je podle Peterky i současná zelená transformace, která negativně působí na emisně náročné provozy, využití uhlí, dřeva a další. „Na druhou stranu ale vidíme, že se v rámci ozeleňování ekonomiky v Evropě tlačí právě na preferenci železnic proti silniční přepravě a dopravě. Zásadní otázkou pro ČD Cargo a další podobné firmy je, jak toto bude promítnuto v ČR, ať už z pohledu soukromých, veřejných investic či současných kapacit železniční soustavy,“ podotkl.

Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy je propouštění v ČD Cargo jedním z důsledků drahých emisních povolenek a evropského programu Green Deal (Zelené dohody pro Evropu). Kovanda v této souvislosti upozornil, že jedním z paradoxních důsledků povolenek je cenové zvýhodnění silniční dopravy. Zatímco náklady na elektrickou trakci železnic v Česku mezi lety 2018 a 2023 stouply o 75 procent, nafta ve stejném období zdražila o přibližně 11 procent. „Silniční nákladní přeprava je tedy v porovnání s elektrifikovanou železniční přepravou dnes cenově ještě mnohem výhodnější než na sklonku minulého desetiletí. Přitom železniční přeprava je environmentálně mnohem šetrnější než ta silniční nákladní nejen v elektrifikované, nýbrž i ve spalovací variantě,“ podotkl Kovanda.

Připomněl, že růst nákladů na železnici tak snižuje konkurenceschopnost přepravy nákladu po kolejích. „Ostatně právě i nekončící kolony kamionů na hlavních dálničních tazích Českem stejně jako jimi často takřka permanentně zahuštěný dálniční pravý jízdní pruh jsou projevem přesunu nákladní přepravy z kolejí na silnice. A ten je pro změnu projevem rychleji rostoucích cen elektřiny a emisních povolenek, jejichž sama existence a rostoucí cena je zase projevem Green Dealu,“ dodal Kovanda.

Zdroj: ČTK

Staroměstská bude otevřena pouze pro výstup cestujících od 23. července 2025

Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) informuje cestující, že od dnešního dne 23. července 2025 (od zahájení provozu) bude stanice metra Staroměstská na lince A otevřena pouze pro výstup. Vstup do stanice zatím zůstává uzavřen.

V rámci plánované opravy se podařilo zprovoznit jeden z eskalátorů s využitím dílů z poškozených zařízení po mimořádné události. DPP nadále intenzivně pracuje na kompletním zprovoznění stanice Staroměstská.

DPP doporučuje cestujícím využít sousední stanici Malostranská, která je plně v provozu. O termínu otevření stanice i pro vstup bude veřejnost včas informována. DPP děkuje cestujícím za pochopení a trpělivost.

Zdroj: DPP

Rekonstrukce a modernizace v pražském metru ve druhé polovině letošních letních prázdnin

Ve druhé polovině letošních letních prázdnin bude Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) realizovat v metru několik významných stavebních akcí, které ovlivní jeho provoz. O víkendu 26. až 27. července proběhne další etapa výměny nosníků ve stropní konstrukci nad stanicí metra Florenc C, provoz metra bude proto obousměrně přerušen na lince C v úseku Hlavní nádraží – Vltavská. Od soboty 2. do neděle 10. srpna bude DPP dokončovat modernizaci zabezpečovacích zařízení na lince C v úseku Kačerov – Vyšehrad, proto bude obousměrně přerušen provoz metra v úseku Chodov – Muzeum. Tuto akci DPP využije k další etapě rekonstrukce stropní desky na Florenci, a to o víkendu 9. – 10. srpna 2025, během kterého bude výluka na lince C prodloužena z Chodova na Nádraží Holešovice. Kvůli realizaci víceprací na probíhající revitalizaci stanice Českomoravská bude o dvou víkendech 16.–17. srpna a 23.–24. srpna obousměrně přerušen provoz metra na lince B v úseku Florenc – Vysočanská.

Stropní deska Florenc 26. – 27. července

O víkendu 26. a 27. července budou zhotovitelé odstraňovat původní předepjaté nosníky v rámci další etapy rekonstrukce stropní desky nad podchodem a vestibulem stanice Florenc C. Proto bude v uvedeném termínu od zahájení do ukončení provozu obousměrně přerušen provoz metra na lince C v úseku Hlavní nádraží – Vltavská. V denním provozu zavedena náhradní tramvajová doprava XC v trase Hlavní nádraží (v Opletalově ulici) – Masarykovo nádraží – Bílá labuť – Vltavská (na předmostí Hlávkova mostu) – Strossmayerovo náměstí – Letenské náměstí – Špejchar. Kromě ní DPP zavede také tramvajovou linku 36 v trase Zvonařka – I. P. Pavlova – Karlovo náměstí – Václavské náměstí – Masarykovo nádraží – Florenc – Křižíkova – Invalidovna – Palmovka – Bulovka – Kobylisy – Vozovna Kobylisy.

Modernizace zabezpečovacích zařízení na lince C a stropní deska Florenc 2. – 10. srpna

Od soboty 2. do neděle 10. srpna bude DPP v úseku Kačerov – Vyšehrad instalovat elektronická stavědla. Po jejich zprovoznění bude v tomto úseku dokončena modernizace a výměna původních staničních a traťových zabezpečovacích zařízení. Úsek Háje – Roztyly DPP zmodernizoval v loňském roce. Letos na podzim bude pokračovat ve stanicích I. P. Pavlova, Muzeum a Hlavní nádraží.

V koordinaci s modernizací zabezpečovacích zařízení proběhne o víkendu 9. a 10. srpna instalace nových předepjatých nosníků do stropní konstrukce nad stanicí metra Florenc C.

Vzhledem k uvedeným dvěma investičním akcím bude od zahájení do ukončení provozu obousměrně přerušen provoz metra na lince C v těchto termínech a úsecích:

  • Od soboty 2. do pátku 8. srpna Chodov – Muzeum
  • Od soboty 9. do neděle 10. srpna Chodov – Nádraží Holešovice.

 

DPP v uvedených úsecích po dobu obou termínů výluk metra zavede v denním provozu náhradní autobusovou dopravu XC a posílí vybrané autobusové linky v oblasti Jižního Města (125, 177 a 213), prodlouží vybrané autobusové linky do zastávky Hlavní nádraží (189, 196, 215) a po dobu druhého termínu výluky metra zavede náhradní tramvajovou dopravu 36. Detailní dopravní opatření bude k dispozici na dpp.cz.

Revitalizace stanice Českomoravská 16.–17. a 23.–24. srpna

Během probíhajících stavebních prací na kompletní revitalizaci stanice Českomoravská, po jejím kompletním odstrojení, se na některých nosných konstrukcích ukázalo, že jsou v mnohem horším stavu, než předpokládala projektová dokumentace. Vzhledem k tomu, že se jedná převážně o nosné pilíře a průvlaky v úrovni nástupiště, které podpírají klenby tunelů, DPP nechal ve spolupráci s projektantem a Kloknerovým ústavem ČVUT provést několik etap průzkumných prací pro zjištění skutečné míry poškození. Výsledky sond potvrdily výrazně vyšší rozsah poškození těchto konstrukcí. Projektant na základě výsledků průzkumu a analýzy vypracované Kloknerovým ústavem ČVUT stanovil technologické postupy k sanaci jednotlivých konstrukcí, které je nezbytné provést v rámci probíhající revitalizace stanice k zajištění jejich dlouhodobé životnosti.

Příčinou většího poškození, než byl původní předpoklad, je kombinace několika faktorů. Na některých konstrukcích byl při výstavbě stanice na konci 80. let použit nevhodný materiál pro ochranu ocelových konstrukcí, který podporuje korozi a je nutné ho v celém rozsahu odstranit. U nosných sloupů a průvlaků byla prokázána nekompaktní nebo chybějící injektáž vnitřních částí těchto konstrukcí. Druhým faktorem jsou průsaky agresivní vodou narušující nosné konstrukce a třetím faktorem je důsledek zatopení stanice během povodní v roce 2002.

Vícepráce je nezbytné realizovat i v prostoru kolejiště, kde se zejména jedná o výměnu zkorodovaného kotvení tělesa kabelovodu. Za stávajícího stavu je možné práce realizovat pouze během cca 2,5hodinové noční provozní výluky metra. Aby zhotovitel mohl vícepráce co nejefektivněji provést, potřebuje k tomu delší nepřerušovaný časový úsek. K tomu budou sloužit dvě víkendové výluky na trase B v úseku Florenc – Vysočanská, a to v termínech 16.–17. a 23.–24. srpna 2025 bez překryvu s jinými plánovanými výlukami metra a mimo návratový víkend z letních prázdnin. V uvedených termínech nejsou v O2 Aréně plánovány žádné kulturní ani společenské akce. Během výluky bude metro na lince B v provozu v úsecích Zličín – Florenc a Černý Most – Vysočanská. Ve vyloučeném úseku DPP zajistí náhradní tramvajovou dopravu.

S ohledem na rozsah víceprací budou pravděpodobně nutné ještě další výluky v úseku Florenc – Vysočanská i během podzimních měsíců. DPP předpokládá, že by se jednalo o formu večerních výluk, tj. dřívějšího ukončení provozu metra v dotčeném úseku, a to v termínech mimo kulturní a sportovní akce v O2 Aréně. Celkový rozsah nezbytných víceprací bohužel i přes tyto nově doplněné výluky prodlouží dobu celkové realizace revitalizace stanice Českomoravská s předpokladem dokončení v průběhu prvního čtvrtletí 2026.

Zdroj: DPP

Investice 156 milionů eur do seřaďovacích stanic ve Francii

Francie podpoří segment jednotlivých vozových zásilek „bezprecedentní“ veřejnou investicí v celkové výši 156 milionů eur do modernizace čtyř velkých seřaďovacích nádraží. Jedná se o čtyři ranžíry: Woippy (u Metz), Le Bourget (u Paříže), Sibelin (u Lyonu) a Miramas (u Marseille). Na financování se podílí francouzská vláda (48 %), Evropská komise (35 %), SNCF Réseau (15 %) a několik místních orgánů v regionu Provence-Alpes Côte d’Azur (2 %).

První fáze modernizace již proběhla v minulých měsících ve Woippy na východě Francie a v Le Bourget v pařížském regionu a další fáze jsou naplánovány do roku 2027. „Seřaďovací nádraží jsou nezbytná pro přepravu jednotlivých vozových zásilek, což je důležitý segment trhu železniční nákladní dopravy,“ vysvětlil Matthieu Chabanel, ředitel společnosti SNCF Réseau.

„Přispěje to k dekarbonizaci nákladní dopravy, ale také ke konkurenceschopnosti klíčových průmyslových odvětví v naší zemi (Francii), jako je ocelářství a chemický průmysl,“ dodal. U železniční nákladní dopravy ve Francii připadá přibližně 24 % přepravy na segment jednotlivých vozových zásilek, přičemž roční objem přepravy činí 8 miliard tkm. Čtyři terminály, na které jsou vyčleněny finanční prostředky z veřejných rozpočtů, jsou pro tento segment železničního carga nezbytným infrastrukturním předpokladem, který řadí téměř 80 % jednotlivých vozových zásilek.

Ranžír ve Woippy je s celkovou délkou kolejí 160 km největším zařízením služeb svého druhu ve Francii. Díky své zeměpisné poloze je ústředním bodem mezinárodní nákladní dopravy s Belgií, Lucemburskem, Nizozemskem, Německem a Švýcarskem. Přes Woippy prochází značná část mezinárodní nákladní přepravy v segmentu jednotlivých vozových zásilek.

Ranžír Miramas má v současné době roční kapacitu řazení 98 000 vagonů s potenciálem odbavit dalších 125 000-142 000 vozů. Aby byla zajištěna dlouhodobá budoucnost ranžíru a splněny prognózy nárůstu dopravy, byla v roce 2021 zahájena úvodní fáze prací na modernizaci některých zařízení.

Ranžír Le Bourget se nachází v srdci sítě odbavující vnitrostátní a mezinárodní železniční nákladní dopravu, která prochází nebo opouští pařížský region, hlavní hospodářskou zónu Francie. Vzhledem ke svým dostupným pozemkovým rezervám nabízí také možnosti rozvoje. Ranžír se však v současné době potýká s významnými odstávkami v důsledku stávek.

Ranžír Sibelin se nachází jižně od Lyonu a má přímé železniční spojení s tratí Paříž-Lyon-Marseille a francouzským „chemickým údolím“. Nachází se také na evropské křižovatce Středomořského a Severo-středomořského železničního koridoru. Jeho strategická pozice bude posílena propojením s velkými železničními projekty, které se v současné době připravují, jako je trať Lyon-Turín a východní obchvat Lyonu.

Z rozhodnutí vlády vyčlení stát pro SNCF Reseau od roku 2028 částku 4,5 miliardy eur na rozvoj železniční infrastruktury ročně. Generální ředitel Jean-Pierre Farandou označil rozhodnutí vlády za „historické“. Cílem je modernizovat železniční síť, zejména prostřednictvím příjmů z dálničních poplatků. Ministr dopravy Philippe Tabarot zároveň oznámil návrh zákona, který má zvýšit investice do železniční sítě o 1,5 miliardy eur ročně a od roku 2028 se mají zvýšit na již zmíněných 4,5 miliardy eur ročně. Návrh zákona vychází ze 14 návrhů, které předložili odborníci, volení zástupci a profesionálové na konferenci Ambition France Transports. Aby vláda peníze získala, hodlá zavést nový koncesní model pro dálnice, protože současné koncese, o které se dělí společnosti Vinci, APRR a Sanef, skončí v roce 2031.

Podle ministra dopravy kromě směsice „poezie a nostalgie“, kterou železniční nákladní doprava vyvolává, umožňuje mnohem harmoničtější řízení toků zboží a představuje mocný nástroj dekarbonizace.

Zdroj: ŽESNAD

Stanice metra Českomoravská bude uzavřena déle, než se předpokládalo

Rekonstruovaná stanice linky metra B Českomoravská bude kvůli horšímu stavu nosných konstrukcí uzavřena déle, než se čekalo. Namísto konce letošního roku se otevře až v prvním čtvrtletí příštího roku. V srpnu ji ze stejného důvodu také čekají dvě víkendové výluky. ČTK to v tiskové zprávě sdělila mluvčí pražského dopravního podniku (DPP) Aneta Řehková. Tento víkend bude výluka také na lince C mezi stanicemi Hlavní nádraží a Vltavská. Velkou část linky C čeká v srpnu výluka, která potrvá přes týden.

Rekonstrukce Českomoravské začala letos 6. ledna a měla trvat zhruba do konce letošního roku. Podle Řehkové se nicméně ukázalo, že některé nosné konstrukce stanice jsou v mnohem horším stavu, než se předpokládalo, což s sebou přinese práce navíc. Budou znamenat jednak nutnost víkendových výluk, se kterými se původně nepočítalo, a jednak prodloužení uzavření stanice až do termínu někdy v prvním čtvrtletí 2026.

Výluky v létě čekají úsek linky B mezi Florencí a Vysočanskou, a to o víkendech 16. až 17. srpna a 23.až 24. srpna. V těchto termínech nejsou podle mluvčí v O2 Aréně plánovány žádné kulturní ani společenské akce a DPP zajistí náhradní tramvajovou dopravu. „S ohledem na rozsah víceprací budou pravděpodobně nutné ještě další výluky v úseku Florenc – Vysočanská i během podzimních měsíců,“ doplnila Řehková. Pravděpodobně podle ní už půjde o menší omezení v podobě dřívějšího ukončení provozu metra v dotčeném úseku.

Nadcházející víkend čeká cestující omezení na lince C, které souvisí s rekonstrukcí stanice Florenc. V té DPP od roku 2022 pracuje na rekonstrukci stropní desky a vestibulu, která potrvá do konce příštího roku. Kvůli tomu jsou nutné opakované víkendové výluky, poslední byla v červnu.

V denním provozu bude v sobotu a v neděli ve vyloučeném úseku zavedena náhradní tramvajová doprava XC v trase z Hlavního nádraží přes Masarykovo nádraží, Vltavskou a Letnou na Špejchar. Kromě toho DPP zavede také tramvajovou linku 36 v trase ze Zvonařky přes I. P. Pavlova, Karlovo náměstí, Florenc a Palmovku do Kobylis.

Další výluka čeká cestující na lince C v srpnu, kdy nepojede metro od soboty 2. do neděle 10. srpna v úseku mezi Chodovem a Muzeem. Důvodem bude modernizace zabezpečovacího zařízení. V posledních dvou dnech, tedy 9. a 10. srpna, vlaky nepojedou až do zastávky Nádraží Holešovice, a to kvůli dalším pracím na Florenci. Podnik v době výluk zavede v denním provozu náhradní autobusy XC, posílí či prodlouží vybrané autobusové linky a zavede náhradní tramvajovou dopravu 36.

Zdroj: ČTK

ČD začnou od konce července vypravovat na lince z Prahy do Berlína nové vlaky

České dráhy začnou od konce července na lince Berliner mezi Prahou a Berlínem vypravovat výhradně vlaky ComfortJet. Na trase tak nasadí své dosud nejmodernější vozy. Současný vozový park z této linky dráhy přesunou na domácí rychlíkové spoje. Včera o tom informovaly České dráhy.

Výměnu flotily na lince z Prahy do Německa dráhy chystají od 26. července. Půjde o tři devítivozové a další tři osmivozové soupravy, které budou doplněny původními restauračními vozy. „Soupravy ComfortJet tak plně pokryjí provozní potřebu na této lince, “ řekl předseda představenstva a generální ředitel Českých drah Michal Krapinec. Vlaky zatím budou jezdit z Prahy do Berlína, po skončení současné výluky by měly pokračovat až do Hamburku.

Vozy, které dráhy dosud na lince Berliner využívaly, dopravce přesune na vybrané rychlíkové linky v tuzemsku. Podle společnosti tyto vlaky splňují kritéria vozů kategorie EuroCity a měly by tak zvýšit komfort na současných domácích linkách R18 mezi Prahou a Luhačovicemi nebo na rychlících R20 mezi Prahou, Kralupy nad Vltavou a Roudnicí nad Labem. Restaurační vozy WRmz815 pak dráhy přesunou do Bohumína a nasadí ve vlacích Ex1 Praha – Ostrava – Bohumín.

České dráhy počítají s vlaky ComfortJet zejména na svých mezistátních dálkových linkách. Kromě Německa s nimi budou jezdit z Prahy do rakouského Villachu, dále do Bratislavy, Budapešti a od poloviny příštího roku také do Kodaně. V současnosti mají dráhy u konsorcia Siemens-Škoda objednanou dodávku 20 netrakčních jednotek ComfortJet. Dosud dopravce převzal sedm devítivozových a pět osmivozových souprav.

ČD v současném jízdním řádu vypravují 148 mezistátních dálkových spojů a další čtyři sezonní vlaky do Polska. Do zahraničí jezdí také vlaky RegioJet nebo Leo Express.

Zdroj: ČTK

Ministerstvo vydalo kladné stanovisko EIA pro stavbu dálnice D52 do Mikulova

Ministerstvo životního prostředí vydalo souhlasné stanovisko EIA pro dostavbu 23 kilometrů dálnice D52 z Pohořelic na Brněnsku k hranici s Rakouskem u Mikulova. První úsek se má začít stavět na konci příštího roku a kompletně by dálnice měla být hotová v roce 2032, řekli na briefingu u Dolních Dunajovic na Břeclavsku ministři dopravy Martin Kupka (ODS) a životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Nyní bude Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) usilovat o společné povolení, jež zahrnuje dřívější územní rozhodnutí a stavební povolení.

Dostavbu dálnice D52 téměř 30 let zdržovaly průtahy v přípravě, mnohá odvolání, v řadě případů soudy odpůrcům vyhověly. ŘSD proto před několika lety zaahájilo přípravu znovu od začátku, intenzivně jednalo s obcemi a zapracovávalo jejich připomínky. Podle Kupky se tak podařilo vyhovět velké části odpůrců. Podle místostarosty Mikulova Iva Hrdličky (Piráti) se mnozí odpůrci unavili nebo už jsou v zastupitelstvech jiní lidé než před deseti či 20 lety. Navíc doprava je stále intenzivnější a dálnice jí tak velmi uleví. Po změně zákonů už není možné se proti kladnému stanovisku k posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) odvolat a jedinou možnost mají odpůrci až poté, co bude vydáno společné povolení, potvrdil Kupka.

„Dnes je běžné, že stojí kolona mezi Mikulovem a křižovatkou na Horní Věstonice. Do Mikulova jsou svedené kamiony od Brna a město je jimi zahlcené, v létě se přidává doprava turistů na jih. Městu dálnice pomůže, zlepší se prostředí,“ předpokládá Hrdlička.

Jako první se má začít stavět úsek od Novomlýnských nádrží k hranicím, s jehož přípravou jsou silničáři nejdále. V roce 2027 by se měl začít stavět úsek od Pohořelic k nádržím a jako poslední se bude stavět úsek přes nádrže. U něj se ještě silničáři musejí rozhodnout, zda zvolí přísyp k tělesu, na němž silnice vede nyní, nebo postaví přemostění. „S ohledem na odezvu místních při projednávání se kloníme spíše k přísypu. Rozhodnutí EIA umožňuje obě varianty a my se rozhodneme na základně detailní analýzy podmínek pro stavbu,“ řekl generální ředitel ŘSD Radek Mátl. Má menší hlukový dopad na okolí, se stavbou by se mohlo začít v roce 2029. V případě stavby přísypu je potřeba minimálně zachovat retenční prostor nádrže, proto bude potřeba někde vytvořit nový. „Existují dvě varianty,“ doplnil Hladík.

Při tvorbě stanoviska EIA ministerstvo zohlednilo došlé připomínky a je stanovených 96 podmínek pro výstavbu a provoz dálnice. „Mezi nejvýznamnější patří obchvat Nové Vsi, místní části Pohořelic, ochrana vodních zdrojů, protihluková opatření či taková opatření, která budou chránit pátky a netopýry, a opatření chránící okolí před světelným znečištěním. Mezi Pernou a Dolními Dunajovicemi je také navržený podjezd pod dálnicí,“ řekl Hladík.

Dálnice D52 po dostavbě spojí Brno s Rakouskem, kde už se po dálnici jezdí až do Vídně. Pouze několikakilometrový úsek od hranic je dvoupruhový, nicméně Rakušané v minulosti deklarovali připravenost rozšířit jej na standardní dálnici, až bude zřejmé, že bude dálnice i na české straně.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář