Prazdroj otevřel nový, plně automatizovaný sklad

27.1.2023

E2023012300180 — Otevření nového plně automatizovaného skladu Plzeňského Prazdroje na lahvová a plechovková piva, 26. ledna 2023 Plzeň.

Více skladovacího prostoru a rychlejší odbavování lahvového a plechovkového piva. To zajistí Plzeňskému Prazdroji nový, plně automatizovaný sklad, který v těchto dnech zahájil provoz. Největší investice v plzeňském pivovaru od roku 2006 ve výši 780 milionů korun umožní Prazdroji rychleji zásobovat své zákazníky.

„Plzeňský Prazdroj se během 180 let své existence vždy snažil přinášet inovace, aby mohl poskytovat nejlepší výrobky a služby. Při vaření piva dodržujeme původní receptury i postupy, pro ulehčení práce a hlídání té nejvyšší kvality ale využíváme nejmodernější dostupné technologie, které nám pomáhají při balení našich produktů i v našich skladech. Nový, kompletně automatizovaný sklad je přesně ten případ. Zrychlí procesy, pomůže našim lidem s náročnou prací, a navíc díky použitým technologiím sníží naši celkovou uhlíkovou stopu,“ říká Dragos Constantinescu, generální ředitel Plzeňského Prazdroje.

Nový skladovací prostor stojí přímo v areálu plzeňského pivovaru na ploše 10 000 metrů čtverečních, což odpovídá rozloze 1,5 fotbalového hřiště. Hlavní budovu tvoří opláštěný samonosný regálový sklad, který je díky použité technologii nejmodernějším skladem Prazdroje a jedním z nejmodernějších skladů tohoto typu v Česku. Zboží ze stáčecí linky přepravuje automatický paletový pojízdný systém čítající 28 vozíků, tzv. gondol, které se pohybují po kolejích v celkové délce přes půl kilometru.

Lahve a plechovky si přímo ve skladu převezmou automatické jeřábové zakladače. Ty jsou vybaveny rekuperací a šetří díky tomu elektrickou energii. Unikátní samonosný regálový systém uskladní až 16 000 palet, tedy přibližně 18 000 000 piv. Celková kapacita skladovacích prostor v pivovaru se tak navýšila o více než 20 %. „Díky systému regálů i způsobu přepravy zboží mezi nimi ušetříme nejen prostor a náklady na převoz zboží, ale také snížíme množství vyprodukovaných emisí, což zapadá do naší strategie udržitelnosti. Využití kolejí výrazně omezilo potřebu vysokozdvižných vozíků. Ve skladu je nyní používáme už jen pro samotnou nakládku do kamionů a ty navíc nově místo LPG jezdí na elektřinu. Jen tím ročně nevyprodukujeme přibližně 500 tun CO2,“ říká František Holý, manažer skladů Plzeňského Prazdroje. Do budoucna pak pivovar počítá s umístěním fotovoltaických panelů na střeše budovy, které zajistí až 30 % celkové spotřeby skladu.

Pod zemí jsou zabudované tři retenční nádrže, které zachytí až 838 m3 dešťové vody. Ta by naplnila téměř dva dvaceti pěti metrové plavecké bazény. Pivovar dešťovou vodu znovu využije pro chlazení výrobní technologie ve vedle stojícím pivovaru Gambrinus.

Nový sklad zvýší kapacitu expedice zboží o 50 %. „Díky tomu je nyní možné vyskladnit až 290 palet za hodinu, což odpovídá naložení téměř 9 kamionů. Jsme tak schopní odbavit větší množství závozů a tím rychleji zásobovat naše zákazníky,“ dodává František Holý.

Na místě starého skladu v areálu pivovaru vznikne nová stáčecí linka na vratné skleněné lahve. Právě tento typ obalu je v rámci portfolia Prazdroje dlouhodobě nejprodávanější a z pohledu dopadů na životní prostředí jsou vratné skleněné lahve v segmentu baleného piva nejšetrnější volbou. Proto se na ně chce pivovar soustředit i v budoucnu. Nová linka by měla být uvedena do provozu na konci letošního roku.

Studii proveditelnosti včetně návrhu plně automatického paletového skladu obsluhovaného jeřábovými zakladači připravila firma Logio, která se dále podílela i na řízení realizace. „Jedním z našich hlavních úkolů bylo dohlédnout na to, aby automatizovaná technologie byla ve shodě s požadavky mnoha profesí, například statiky, požární bezpečností, elektroinstalací, IT, ale také údržbou technologií a dalších,“ shrnuje Roman Černohous senior konzultant Logia.

Přípravné práce pro výstavbu nového skladu včetně demolice toho starého měla na starosti firma APB – Plzeň a.s. Generálním dodavatelem stavební části nového automatizovaného skladu byla firma Swietelsky. „Stavělo se ve složitých geologických podmínkách, v prostoru vzniklém demolicí starších výrobních objekt. Přesto jsme se s tím dokázali vypořádat, stejně jako s řadou velmi specifických požadavků na kvalitu a vybavení stavby z pohledu technologie. Realizací tohoto projektu jsme navázali na dlouholetou úspěšnou spolupráci s Plzeňským Prazdrojem,“ říká Petr Šolc, ředitel závodu Pozemní stavby Západ společnosti Swietelsky.

Dalšími partnery projektu byly System Logistics, hlavní dodavatel technologické části, a Bilfinger Tebodin, který měl na starosti projektovou dokumentaci a následně také stavební dozor.

Zdroj :Prazdroj

Sedm lidí a dvě firmy čelí obžalobě za ovlivňování zakázek Českých drah

Michaela Drábková

27.1.2023

Státní zástupce podal obžalobu na sedm lidí a dvě firmy v kauze, která se týká podezření na ovlivňování zakázek Českých drah. Na webu to dnes uvedlo pražské vrchní státní zastupitelství. Obžaloba tvrdí, že organizovaná skupina využívala neveřejné informace u poptávkových řízení na zajištění náhradní autobusové dopravy při drážních výlukách. Podle dřívějších informací médií je mezi obviněnými fotbalový manažer Roman Rogoz.

Skupina podle státního zástupce poskytovala a zužitkovávala neveřejné informace o cenových nabídkách ostatních uchazečů o zakázky. Jejím cílem bylo upřednostnit vybrané dodavatele, a získat tak majetkový prospěch. Národní centrála proti organizovanému zločinu v minulosti zveřejnila, že skupina v roce 2020 získala informace prostřednictvím bývalého zaměstnance Českých drah a že chtěla ovlivnit celkem osm zakázek v hodnotě 18 milionů korun.

„Rozsah trestné činnosti i její konkrétní právní kvalifikace se u jednotlivých obviněných liší,“ uvedl státní zástupce Jan Scholle. V popsané trestné činnosti spatřuje podvod, zjednání výhody a také pletichy při zadání veřejné zakázky. Obviněným hrozí až osmileté vězení. Případ bude mít na starosti Obvodní soud pro Prahu 1.

Policie se kauzou začala zabývat na základě Rogozových odposlechů v jiném případu s krycím názvem Šváb, který se týká údajného ovlivňování výsledků fotbalových utkání druhé a třetí ligy. Někdejší sportovní manažer Slavoje Vyšehrad Rogoz je blízkým spolupracovníkem bývalého místopředsedy Fotbalové asociace ČR (FAČR) Romana Berbra. Vedle Rogoze a Berbra čelí v kauze Šváb obžalobě dalších 19 lidí, soud v Plzni začne kauzu řešit v dubnu.

Zdroj :ČTK

Politico: Mezi spojenci Kyjeva ožívá debata o dodávkách stíhaček na Ukrajinu

Michaela Drábková

27.1.2023

Mezi západními představiteli znovu ožívá debata o dodání stíhaček Ukrajině, uvedl list Politico s odvoláním na nejmenované diplomaty a zástupce obranného sektoru. Získání moderních stíhaček je pro Kyjev, který ve středu dostal příslib dodávek západních tanků, dalším logickým krokem, podotkl list. Ve středu dala Ukrajina opět najevo zájem konkrétně o americké stíhací letouny F-16. Společnost Lockheed Martin, která tyto stroje vyrábí, deníku Financial Times (FT) sdělila, že je připravena poptávce v souvislosti s konfliktem na Ukrajině vyhovět.

Do jednání o potenciálních dodávkách letounů na Ukrajinu firma přímo zapojena není, nebrání se však předání svých stíhaček třetí zemí, která o to projeví zájem s cílem „pomoci v současném konfliktu“, sdělil deníku FT provozní ředitel firmy Frank St. John. Za tímto účelem se Lockheed Martin chystá zvýšit svoji výrobu v Greenville v Jižní Karolíně.

Ukrajina bude usilovat o získání letounů, právě jako jsou americké F-16, sdělil ve středu poradce ukrajinského ministra obrany Oleksije Reznikova. O stíhačkách F-16 se o den dříve zmínil i šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba.

USA zatím ukrajinské žádosti o stíhačky odmítaly kvůli obavám, že by Kyjev tyto stroje mohl použít k útokům na ruské území. „Pokud jde o stíhačky F-16, tak zatím žádné oznámení nemáme,“ řekl deníku Financial Times nejmenovaný americký činitel z obranného sektoru.

Jak ale sdělil listu Politico jeden ze západních diplomatů, i dodání raketometů HIMARS nebo tanků bylo původně pro USA nepřekročitelnou linií, která ale časem padla. „Stíhačky jsou dnes zcela nemyslitelné, ale za dva nebo tři týdny bude možná tato diskuze na stole,“ řekl listu jiný vysoce postavený evropský činitel.

Případný prodej nebo poskytnutí amerických stíhaček Ukrajině třetími zeměmi si žádá souhlas USA. Právě takzvaný reexport strojů na Ukrajinu je ale podle evropských představitelů jednou z možností, jak by mohly letouny k Ukrajincům dorazit.

K potenciálním dodávkám stíhaček F-16 se staví kladně například Nizozemsko. Šéf nizozemské diplomacie Wopke Hoekstra minulý týden uvedl, že pokud jde o vojenskou podporu Ukrajiny, neexistují „žádná tabu.“ Podle Politica podporují debaty o dodání stíhaček Ukrajině také pobaltské státy.

Nizozemsko má v arzenálu asi 40 stíhaček F-16 a v současnosti je nahrazuje pokročilejšími letouny F-35. Stíhačky F-16 má podle Financial Times ve výzbroji dalších sedm členských zemí NATO včetně Polska, Norska a Rumunska.

Americké stíhačky by také mohly být poslány do zemí bývalé Varšavské smlouvy, které by pak mohly Kyjevu poskytnout své stroje vyrobené v bývalém Sovětském svazu. Například Polsko na začátku války navrhlo, že ukrajinským silám poskytne sovětské stíhací letouny MiG-29, přičemž jedna z variant tohoto návrhu počítala s tím, že je v polském letectvu nahradí právě stroje F-16. Od tohoto plánu se v březnu ale upustilo s tím, že by mohl vést k vyostření konfliktu s Ruskem.

Zdroj :ČTK

USA požadují, aby Turecko zastavilo lety ruských aerolinek s americkými stroji

Michaela Drábková

27.1.2023

Američtí zástupci naléhají na Turecko, aby znemožnilo ruským aerolinkám s americkými letadly létat do země i z ní. Dnes o tom informoval list The Wall Street Journal s tím, že USA rozšiřují své snahy vymáhat sankce uvalené na Moskvu po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022.

Vysoce postavení američtí zástupci už minulý měsíc varovali, že tureckým občanům hrozí vězení, pokuty i další opatření, pokud poskytnou služby jako tankování nebo výměnu dílů americkým letadlům, která létají z Ruska a Běloruska a zpět. Tureckým představitelům to v prosinci sdělila náměstkyně amerického ministerstva obchodu Thea Kendlerová, píše WSJ.

Administrativa amerického prezidenta Joa Bidena zavedla sankce, které zakazují Rusku v reakci na invazi na Ukrajinu používat letadla vyrobená ve Spojených státech, jakož i ta, jejichž díly pocházejí z více než 25 procent ze Spojených států. Takové stroje nesmějí bez licence vydané americkým ministerstvem obchodu létat do Ruska ani Běloruska.

Ruské aerolinky navzdory americkým a evropským sankcím však nadále využívají proudová letadla Boeing a společně s běloruskými aerolinkami vypravily od 1. října 2022 přes 2100 letů do Turecka se stroji Boeing 777, 757 a 737. Podle dat analytické společnosti Ciricum jde také o linkové lety do tureckých měst včetně Istanbulu, Izmiru a středomořského letoviska Antalya.

Většina ruských civilních letadel pochází z dílen Boeingu a Airbusu a jsou pronajatá od společností v Irsku a na Bermudských ostrovech. Ruský prezident Vladimir Putin už v březnu podepsal zákon, který aerolinkám umožňuje stroje přeregistrovat v Rusku. Několik takových letadel ruských společností minulý rok létalo i do Turecka.

Americké varování Turecku je zkouškou, zda dokáží USA a jejich partneři izolovat Rusko dlouhodobě, nebo zda se Moskvě podaří ve svých ekonomických aktivitách pokračovat s pomocí třetích zemí, které jsou klíčové pro snahy Kremlu najít partnery jinde než na Západě, píše WSJ.

Turecké ministerstvo zahraničí věc odmítlo komentovat. Americké ministerstvo obchodu uvedlo, že nemůže k věci uvádět detaily, řeklo nicméně, že v nedávné době varovalo zahraniční letecké společnosti, aby jednaly v souladu s americkými sankcemi souvisejícími s údržbou ruských, běloruských a íránských komerčních letadel.

Zdroj :ČTK

Letový provoz nad ČR loni stoupl na 550.194 letů, o 52 procent více než předloni

Michaela Drábková

27.1.2023

dispečeř — 31.01.19. Jeneč, Řízení letového provozu, letectví, dispečink, letový provoz, centrála, řídící, letový sektor, deník

Letový provoz nad Českem loni stoupl na 550.194 letů, což bylo o 52 procent více než předloni. Jde o 64 procent úrovně z posledního předcovidového roku 2019, zatímco evropský průměr dosáhl 83 procent provozu roku 2019. Jedním z hlavních důvodů odlišného provozního vývoje ve vzdušném prostoru ČR byla válka na Ukrajině. Dnes to na tiskové konferenci uvedli předseda představenstva Letiště Praha Jiří Pos a ředitel Řízení letového provozu Jan Klas.

Průměrný denní počet pohybů nad ČR dosáhl 1507 pohybů. Největším uživatelem českého vzdušného prostoru byla irská nízkonákladová společnost Ryanair, která nad Českem prolétala 14,5 milionu kilometrů. Další místa obsadily společnosti Turkish Airlines a Wizz Air. Domácí dopravce Smartwings byl největším zákazníkem podniku na Letišti Václava Havla Praha.

Vývoj objemu provozu v českém vzdušném prostoru byl odlišný, než byl evropský průměr, který dosáhl 83 procent provozu roku 2019. Důvodem je úplná absence vnitrostátní letecké dopravy v ČR, vliv války na Ukrajině a ukončení využívání souvisejících letových tratí. Významný je také vliv sankcí pro ruské a běloruské dopravce a minimální provoz ukrajinských dopravců. Z těchto důvodů šlo o průměrně 200 letů denně méně.

Letiště Praha v loňském roce odbavilo 10,734.880 cestujících, meziročně více než dvojnásobek. V roce 2021 to bylo za celý rok téměř 4,4 milionu lidí. Počet vzletů a přistání se vyšplhal přes 100.000, což je o 35 procent méně než v předcovidovém roce 2019. Letos letiště očekává 12,7 milionu přepravených cestujících, řekl Klas.

V letošním roce přibudou v Praze nové dálkové linky. Korean Air nabídne obnovené spojení do Soulu, Cyprus Airlines linku do Larnaky, Icelandair do Keflavíku, EasyJet do Lisabonu, Eurowings na Rhodos a Korfu a do Ženevy, Ryanair do Gdaňsku, Rimini a na Skiathos, Air Cairo do Marsá Alam v Egyptě a Vueling do Bilbaa. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) uvedl, že v únoru bude další kolo jednání s Qatar Airlines o budoucí lince do Kataru.

Podle Pose je důležité také navýšení kapacit na už existujících linkách, a to hlavně do nejvíce vytížených destinací. Zvedne se tak počet letů například do Londýna s British Airways na pět letů denně, do Paříže s AirFrance na čtyři lety denně či do Bruselu s Brussels Airlines na tři lety denně.

Od 23. února se český vzdušný prostor stane součástí Jihovýchodního evropského prostoru volných tratí SEE FRA, do kterého patří Slovensko, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko a Moldavsko, uvedl Klas. Tato změna přispěje ke snížení emisí a spotřeby paliva a zkrácení letových tratí. Podstatný bude podle Klase také nový hlavní systém pro řízení letového provozu TopSky.

Zdroj :ČTK

V ČR loni vznikly stovky nových dobíjecích stanic, spotřeba vzrostla až dvakrát

Michaela Drábková

26.1.2023

Elektromobilita je v Česku na vzestupu. Loni vznikly stovky nových dobíjecích stanic pro elektrická auta. Spolu s tím významně vzrostly i spotřeba a počet dobíjení uživateli, u některých provozovatelů i více než dvojnásobně. Počet stanic bude přibývat i v příštím roce, trendem jsou především ultrarychlé dobíjecí stojany. Vyplývá to z informací velkých provozovatelů dobíjecích stanic pro ČTK. V České republice bylo ke konci loňského roku podle statistik úřadů kolem 1360 dobíjecích stanic.

Prudký růst využívání dobíjecích stanic postupuje společně se stoupajícím zájmem o elektrická auta. Elektrických osobních aut bylo v Česku ke konci loňského roku evidováno 14.316, což je o 5075 meziročně víc. Kromě toho po tuzemských silnicích jezdí desetitisíce hybridních aut, které kombinují elektrický pohon s klasickým spalovacím motorem.

Na to reagují i největší tuzemští provozovatelé dobíjecích stanic pro elektromobily, kterými jsou zejména velké energetické firmy. Polostátní společnost ČEZ loni nově zprovoznila 130 stanic. Celkem jich tak má v zemi 500. Řidiči loni podle firmy u jejích stojanů načerpali při 265.000 zastaveních přes 4,4 GWh energie, což znamená meziroční nárůst o 25 procent. Největší počet dobíjení ČEZ zaznamenal v Praze, kde jich řidiči provedli přes 28 procent. Téměř pětinový podíl byl ve Středočeském kraji. Další kraje mají podíl na dobíjení pod deseti procenty. Nejvytíženější byly podle společnosti rychlodobíjecí stojany, které měly více než 91procentní podíl na všech odběrech.

„Letos cílíme znovu na více než 20procentní růst odběrů a výrazné překročení hranice načerpaných pěti milionů kWh. Mělo by se to podařit i díky zrychlení výstavby ultrarychlých stojanů, kterých zprovozníme asi 40,“ řekl ředitel elektromobility ČEZ Tomáš Dzurilla.

Dynamický rozvoj dobíjecí infrastruktury zaznamenala také Pražská energetika (PRE). Ta loni otevřela skoro 200 nových stanic, jejich počet se tak rozšířil na více než 500. Spotřeba energie u nich loni podle firmy meziročně stoupla o 121 procent. Elektromobilisté u stojanů odebrali téměř tři MWh energie. Většinu stanic, konkrétně 370, má PRE v Praze, zbylých 130 stanic firma postavila po celé republice.

Ambice na udržení současného tempa výstavby si dělá PRE i tento rok. „Letos nás čeká především zahušťování dobíjecí sítě v Praze a tolik očekávané navyšování nabíjecího výkonu stávajících dobíječek u dálnic,“ řekl Vojtěch Fried z oddělení Rozvoj elektromobility v PRE.

Dvojnásobné množství odebrané energie i dvojnásobný počet využití dobíjecích stanic ve srovnání s rokem 2021 vykázal E.ON. Řidiči podle společnosti v její sítí více než 260 stanic odebrali přes 1,3 GWh elektrické energie. Celkově provedli 80.000 dobití. Nejvytíženější byly podle E.ON rovněž ultrarychlé stanice. „Trendem poslední doby je také soustředění dobíjecích bodů do společných hubů. Naše ultrarychlé stanice nestojí osamoceně, ale jsou doplněné o další dobíječky tak, abychom byli schopní uspokojit co největší počet zájemců o dobíjení,“ řekl jednatel společnosti E.ON Drive Infrastructure Martin Klíma.

Zdroj :ČTK

Novela drážního zákona zřejmě zvýší některá práva cestujících na železnici

Michaela Drábková

26.1.2023

Zvýšit některá práva cestujících na železnici má novela drážního zákona, kterou dnes v úvodním kole podpořila Sněmovna. Může například usnadnit přepravu handicapovaných cestujících nebo jízdních kol. Předloha kromě jiného rozšiřuje možnost všech cestujících koupit si jízdenku bez doplatku, pokud v železniční stanici není pokladna nebo například automat a ani jiný dostupný způsob, jak si jízdenku nebo přepravní doklad zastoupit. Jak ale upozornil mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka, v tomto směru zachovává již existující stav v ČR. Novela také stanoví přestupky a pokuty za nedodržení nově zavedených povinností.

Novela má vstoupit v účinnost letos 7. června. Zavádí do českého zákona pravidla z nového evropského nařízení z roku 2021 o právech a povinnostech cestujících v železniční dopravě. „Měníme tedy zákon o dráhách tak, aby vyhovoval všem požadavkům evropské legislativy,“ řekl poslancům ministr dopravy Martin Kupka (ODS). „Je to zákon, který nepovažujeme za konfliktní,“ uvedl stínový ministr dopravy a poslanec ANO Martin Kolovratník.

Nová evropská úprava má podle důvodové zprávy pomoci zvýšit počet cestujících na železnici a zvýšit podíl železniční dopravy ve vztahu k ostatním druhům dopravy. „Vychází se ze skutečnosti, že cestující v železniční přepravě je slabší stranou přepravní smlouvy, a proto by měla být více chráněna jeho práva,“ stojí v důvodové zprávě. Původní nařízení z roku 2007 umožňovalo členským státům zavést některé výjimky, tuto možnost ale nové nařízení postupně ruší, což má vést k větší ochraně cestujících.

Předloha na návrh Sdružení dopravních podniků ČR také zužuje okruh podmínek pro vydání průkazu způsobilosti k řízení trolejbusu. Sdružení podle důvodové zprávy poukázalo na duplicitní požadavky na řidiče, kteří musí splnit požadavky týkající se řízení vozidel na pozemních komunikacích i řízení drážních vozidel. Uchazeči nebudou muset zvlášť prokazovat splnění požadavků obsažených v drážním zákoně, například pokud jde o věk nebo spolehlivost. Stačit bude, že splní podmínky pro řidičský průkaz skupiny D, tedy hlavně autobusů.

Novela zavádí i některé výjimky pro osobní drážní dopravu historickými vozidly, pokud se koná pro účely zážitkové jízdy. Na ně se některá ustanovení evropského nařízení vztahovat nebudou. Postupně se bude zkracovat lhůta pro zaslání žádosti o potřebě pomoci osobě se zdravotním postižením nebo s omezenou schopností pohybu a orientace o zajištění asistence v železniční stanici nebo ve vlaku. Od letošního června se zkrátí ze 48 hodin na 36 hodin a od 1. července 2026 až na 24 hodin. V důsledku evropského nařízení se právo cestujícího se zdravotním postižením nebo s omezenou schopností pohybu a orientace na pomoc při nastupování do vlaku a vystupování z něj rozšíří na všechna regionální a dálková spojení v EU.

Přestupkem bude, pokud železniční dopravě nezajistí v soupravě stanovený počet míst pro jízdní kola. Přestupkem bude také, pokud dopravce nezveřejní na internet podmínky pro přepravu kol a aktuální informace o dostupnosti kapacity pro jejich přepravu.

Zdroj :ČTK

Po bouřlivém roce 2022 očekávejte v sektoru budov roce 2023 tyto trendy

Michaela Drábková

26.1.2023

Turbulentní rok 2022 je za námi a je čas podívat se vpřed na trendy, které budou v roce 2023 určovat podobu sektoru komerčních, průmyslových a obytných budov. Není překvapením, že zastřešujícím tématem je energie.

Nedostatek energií, který se v Evropě objevil v souvislosti s nárůstem poptávky po covidové krizi, prohloubila válka na Ukrajině, což vedlo k bezprecedentnímu omezení dodávek. Výsledkem je pokračující úsilí EU a jednotlivých států o zvýšení energetické bezpečnosti.

Stejně naléhavou prioritou zůstává snižování emisí uhlíku. Listopadové zasedání OSN COP27 bylo naléhavou připomínkou, že energetická bezpečnost je sice důležitá, ale nutností je zmírnit změnu klimatu. Odvětví stavebnictví v Evropě má co zvažovat tváří v tvář požadavkům, které na něj budou kladeny v roce 2023.

Trend č. 1 – Lepší energetický management

Vlády dělají vše pro to, aby snížily poptávku po energii. Nezávislý think-tank Bruegel připravil přehled přijatých opatření podle jednotlivých zemí, který ukazuje různorodost přístupů: Reakce jednotlivých států na energetickou krizi (bruegel.org). Pro majitele budov je všude společným znakem potřeba pečlivě hospodařit s energií.

Strategické využívání systémů skladování energie bude pro mnohé z nich oblíbenou volbou. S výhodou skladování energie si může podnik nebo majitel domu ponechat energii ze sítě mimo špičku. Veškerou energii, kterou vyrobí z obnovitelných zdrojů, může navíc použít jak a kdy potřebuje. Tuto změnu ve způsobech využívání energie urychlila energetická krize a s ní spojené vysoké ceny. V průběhu roku 2023 proto očekávejte zvýšenou poptávku po systémech skladování energie.

Trend č. 2 – Regulační lhůty

Opatření ke snížení spotřeby energie jsou řízena regulačními lhůtami a snaha o splnění lhůt se v roce 2023 zintenzivní. Země EU dostaly za úkol implementovat legislativní balíček Fit-for-55, který má jejich ekonomiky dovést k 55% snížení čistých emisí skleníkových plynů do roku 2030. Některé požadavky byly v roce 2022 revidovány směrem nahoru v zájmu podpory iniciativy REPowerEU, která urychlí pokrok Evropy směrem k energetické bezpečnosti, mimo jiné prostřednictvím vyšší úrovně distribuované výroby energie z obnovitelných zdrojů.

To vše způsobí, že rok 2023 bude klíčový, protože majitelé budov budou muset vyřešit, jak snížit spotřebu energie i emise.

Trend č. 3 – Elektromobily a obnovitelné zdroje energie

Majitelé budov jsou někdy překvapeni, když se v jednom rozhovoru hovoří o nabíjení elektromobilů (EV) a obnovitelných zdrojích energie. Není jim hned jasné, jak může infrastruktura pro nabíjení elektromobilů zvýšit energetickou účinnost budovy – ale přesně to se může stát díky sektorovému propojení, které zahrnuje užší propojení výroby energie se spotřebou a také velmi efektivní využívání obnovitelných zdrojů energie.

Tento typ přístupu – říkáme mu „Budovy jako síť“ pro komerční a průmyslové nemovitosti nebo „Domy jako síť“ pro obytné nemovitosti – mění budovu v energetický uzel, který lze snadno realizovat již nyní. Očekávejte, že v roce 2023, kdy se přiblíží datum ukončení používání benzinových a naftových vozidel, bude tento přístup využívat více majitelů budov. Očekávejte také, že se zvýší hlasitost volání po tom, aby národní sítě umožňovaly obousměrné nabíjení, protože majitelé nabíječek pro elektromobily vidí, jak by mohli vydělávat na prodeji energie do sítě. Například v Norsku je tato možnost již povolená a oblíbená.

Trend č. 4 – Renovace a modernizace

Charakteristickým rysem roku 2023 bude obnovený důraz na renovace, protože majitelé budov a domů se snaží snížit dopad vysokých cen energie modernizací izolací a aktiv, jako jsou solární panely. Další pobídky k modernizaci budou mít podobu národních předpisů, které vyplynou z vládních iniciativ, jako je revidovaná směrnice EU o energetické náročnosti budov (EPBD). Směrnice EPBD mimo jiné požaduje, aby země nařídily nabíjení elektromobilů v nových i rekonstruovaných budovách, a urychlily tak přechod na elektromobilitu. Očekává se, že většina zemí v EU i mimo ni zavede podobné předpisy, pokud je již nemá.

Renovace mají při energetickém přechodu zásadní význam, protože přibližně 35 % budov v EU je starších než 50 let, téměř 75 % fondu budov je považováno za energeticky neefektivní a každoročně je renovováno pouze asi 1 % fondu budov. S podobnými problémy se potýkají i další evropské země.

Trend č. 5 – Překonání nedostatku kvalifikovaných pracovníků

V celé Evropě chybějí odborné elektrotechnické dovednosti, takže školení pracovních sil pro instalaci infrastruktury potřebné pro přechod na novou energetiku je všude prioritou. Evropské národy budou muset v roce 2023 více usilovat o to, aby zajistily, že sektor komerčních, průmyslových a obytných budov bude zásobován potřebnými kvalifikovanými pracovníky.

Realizace strategií, které nahradí fosilní paliva novým energetickým mixem, v němž budou mnohem více zastoupeny obnovitelné zdroje energie, bude vyžadovat spoustu práce v oblasti infrastruktury – a lidi, kteří ji budou vykonávat. V tomto úsilí pomůže automatizace a zavádění efektivních a opakovatelných pracovních postupů, protože umožní menšímu počtu kvalifikovaných lidí dosáhnout většího výkonu.

Zdroj :EATON

Autoklub ČR proškolí další stovky řidičů záchranek

Michaela Drábková

26.1.2023

Třetím rokem se pod hlavičkou Autoklubu České republiky rozběhne projekt Systémového vzdělávání řidičů zdravotnických záchranných služeb (ZZS). Komplexní proškolování zdravotnických záchranářů, kteří řídí sanitní vozidla s právem přednosti v jízdě, i letos podpořil Fond zábrany škod. Do konce léta 2023 projde kurzy dalších 480 řidičů záchranek.

Školení je rozděleno do dvou stupňů. Teoretická část se zaměřuje na zásady defenzivní jízdy, rozborům dopravních nehod a hraničních situací při řízení vozidel ZZS za použití zvláštního zvukového a světelného výstražného zařízení. Součástí je také workshop s psychologem Centra dopravního výzkumu, pozornost je věnována legislativě. Na speciálním otočném simulátoru všichni účastníci mohou zažít převrácení vozidla při nehodě. Hlavním přínosem je pocitový vjem řidiče o bezpodmínečné nutnosti připoutání se za jakékoliv situace a zajištění předmětů v interiéru vozidla. Teoretická příprava je zakončena testem znalostí z probraných témat. Praktická část zahrnuje monitorovanou jízdu sanitním vozem v běžném silničním provozu a kurz zvládání krizových situací na polygonech sdružených v Asociaci center pro zdokonalovací výcvik řidičů Autoklubu ČR. Speciální monitoring jízdy v provozu přesně analyzuje způsob řízení a poukazuje na přínos defenzivního stylu oproti agresivitě za volantem.

„Jak v oblasti urgentní medicíny patří čeští záchranáři mezi nejlepší na světě, tak je naším cílem, aby řidiči ZZS patřili soustavně mezi světovou elitu v řízení vozidel tzv. pod majákem. Tento projekt je zaměřen na zvyšování bezpečnosti zdravotnických profesionálů v jízdách k naléhavým událostem, zpravidla spojených se záchranou lidského života, potažmo všech účastníků silničního provozu. Máme radost, že účastníci kurzy hodnotí velmi kladně a jsou pro ně jednoznačným přínosem,“ uvedla Veronika Truhlářová, manager obecného motorismu Autoklubu České republiky. V roce 2021 bylo proškoleno 480 řidičů Zdravotnických záchranných služeb Libereckého, Ústeckého a části Pardubického kraje. Vloni s dokončením v Pardubickém kraji odstartovalo systémové vzdělávání řidičů záchranek v Královéhradeckém a Olomouckém kraji, jež bude pokračovat na jaře. V současné době Autoklub ČR oslovuje s nabídkou kurzů další krajské zdravotnické záchranné služby.

O Fondu zábrany škod

Fond zábrany škod je zřízen zákonem č. 168/1999 Sb., a věcně ho spravuje Česká kancelář pojistitelů, profesní organizace pojišťoven, které jsou oprávněny na území České republiky provozovat pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (povinné ručení). Tyto pojišťovny do fondu zábrany škod odvádí ročně 3 % z přijatého pojistného z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

Prostředky z fondu jsou rozdělovány mezi základní složky IZS, tedy hasiče, policisty a záchranáře, ostatní složky IZS a subjekty realizující projekty vedoucí ke zvýšení bezpečnosti na silnicích a programy prevence v oblasti škod z provozu vozidel. Více informací: www.fondzabranyskod.cz.

Extrémně nízká neobsazenost okolo 1 % přetrvává, podíl spekulativní výstavby narostl na 40 %

Michaela Drábková

26.1.2023

Celková plocha moderních průmyslových prostor určených k pronájmu v České republice téměř dosáhla hranice 10,8 milionů metrů čtverečních a očekáváme, že do konce prvního čtvrtletí roku 2023 překoná 11 milionů metrů čtverečních.

Toto čtvrtletí bylo dokončeno celkem 167 300 m² skladových ploch ve 12 průmyslových parcích na území České republiky. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku se jedná o 10% nárůst, mezičtvrtletně jde o 66% pokles. Tento znatelný pokles byl způsoben souhrou dvou událostí na trhu. První je, že minulý kvartál bylo dokončeno 187 000 m² distribučního centra Amazonu v Olomouckém kraji u Kojetína, což výrazně ovlivnilo mezičtvrtletní srovnání. Zároveň několik budov s původně plánovaným dokončením do konce roku 2022 posunulo data dokončení na první čtvrtletí roku 2023. Za celý rok 2022 bylo v České republice dokončeno přes 1 100 000 m², což představuje 121% nárůst oproti roku 2021. Toto množství představuje největší objem nově dokončených ploch na českém trhu s průmyslovými nemovitostmi v jednom kalendářním roce.

Největší dokončenou halou je budova o celkové velikosti 39 200 m², která se nachází v industriálním parku VGP Olomouc a v době dokončení byla celá pronajata nezveřejněné společnosti ze sektoru logistiky. Druhá největší dokončená budova se nachází v D2 Logistics Parku (22 000 m²), hala byla v době dokončení plně pronajata společnosti zaměřené na automobilový průmysl.

Za celý rok 2022 byla největší dokončená hala v Olomouckém regionu u města Kojetín, kde developer Panattoni postavil pro Amazon nové distribuční centrum (187 000 m²).

PROJEKTY VE VÝSTAVBĚ

Na konci čtvrtého čtvrtletí roku 2022 bylo ve výstavbě celkem 1 219 000 m² skladových a výrobních prostor, což představuje 4% nárůst oproti předchozímu čtvrtletí a navýšení o cca 7 % ve srovnání se čtvrtým čtvrtletím roku 2021. Přibližně 26 % z nich se nachází v Karlovarském kraji, dalších 15 % v Plzeňském kraji a 12 % v Jihomoravském kraji. V posledním čtvrtletí byla zahájena nová výstavba hal o celkové ploše 213 200 m². Podíl industriálních prostor ve spekulativní výstavbě (bez předem zajištěného nájemce) ve čtvrtém čtvrtletí 2022 vzrostl na 40 %. V roce 2023 očekáváme dokončení více než 1 milionu m² skladových a výrobních ploch, v takovém případě je možné, že do konce roku 2023 přesáhne celková velikost ploch moderních průmyslových prostor určených k pronájmu v České republice hranici 12 milionů m².

REALIZOVANÁ POPTÁVKA

Hrubá realizovaná poptávka (včetně renegociací) v posledním čtvrtletí roku 2022 dosáhla 354 000 m² a ve srovnání s předchozím čtvrtletím zaznamenala pokles o 27 %. V porovnání s čtvrtým čtvrtletím roku 2021 se hrubá realizovaná poptávka snížila o 45 %. Podíl renegociací činil 35 % z hrubé realizované poptávky, což představuje nárůst oproti předchozímu čtvrtletí, kdy jejich podíl činil 27 %.

Čistá poptávka čítala ve čtvrtém čtvrtletí roku 2022 celkem 231 300 m² a zaznamenala tak znatelný pokles o 35 % v porovnání s předchozím čtvrtletím a ještě větší pokles o 48 % oproti stejnému období v minulém roce. Největší podíl na nové poptávce (bez důvěrných smluv) měly ve čtvrtém čtvrtletí především společnosti zabývající se výrobou, tyto firmy tvořily 59% podíl z celkového objemu. Následované byly společnostmi zabývajícími se logistikou, které tvořily 31 % z čisté realizované poptávky a na posledním místě se umístily firmy ze sektoru distribuce s pouhým 10% podílem na celkovém objemu. Čistá realizovaná poptávka ve čtvrtém kvartálu roku 2022 je tou nejmenší zaznamenanou hodnotou na českém trhu od třetího čtvrtletí roku 2020, kdy bylo nově pronajato pouze 165 600 m².

Za celý rok hrubá poptávka přesáhla úroveň 2,2 milionů m², což představuje pokles o 10 % vůči roku 2021, ale to pořád znamená značný nárůst o 45 % ve srovnání s rokem 2020.

VÝZNAMNÉ PRONÁJMY V RÁMCI POPTÁVKY

Největší novou transakcí ve čtvrtém čtvrtletí roku 2022 byl pronájem v Industrial Park Rosice o velikosti 17 000 m², který podepsala nezveřejněná firma. Druhou největší realizovanou transakcí byl předpronájem v Garbe Parku České Budějovice, kde si společnost Taconova Production pronajala halu o velikosti 10 500 m². Třetím největším realizovaným pronájmem se stal předpronájem ve VGP Parku Ústí nad Labem, kde si společnost z automobilového sektoru pronajala halu o velikosti 10 200 m². Největší renegociace (60 600 m²) ve čtvrtém kvartálu byla uzavřena v industriálním parku P3 Lovosice, kde společnost FM Logistics podepsala prodloužení své stávající smlouvy s P3. Ve stejnou dobu se na trhu událo i několik větších transakcí, avšak tyto transakce jsou důvěrné a není možné sdílet bližší informace.

NEOBSAZENOST

Na konci čtvrtého čtvrtletí roku 2022 dosáhla míra neobsazenosti 1,18 %. S ohledem na probíhající krizi to prokazuje odolnost českého průmyslového trhu. Pro srovnání jde jen o malý čtvrtletní nárůst o 26 bazických bodů a malý meziroční pokles o 10 bazických bodů. Celkově je v současné době na trhu pouze 127 100 m² moderních průmyslových prostor, které jsou připraveny k okamžitému nastěhování. Neobsazenost průmyslových skladových prostor v regionu Prahy a okolí je ještě nižší než celostátní míra a od 2. čtvrtletí 2021 se drží na téměř nulové úrovni.

NÁJEMNÉ

Nejvyšší dosahované nájemné průmyslových a logistických nemovitostí (tzv. prime headline) v České republice dosáhlo ve čtvrtém čtvrtletí roku 2022 úrovně 7,50 – 7,90 eur/m²/měsíc. Některé speciální nabídky, zejména v Praze, začínají na 8,50 eur/m²/měsíc. Ve vybraných lokalitách mimo Prahu nyní roste nájemné rychleji než dříve a pohybuje se okolo 6,00 eur/m²/měsíc. Výše nájemného za kancelářské vestavky dosahuje 9,50 – 12,50 eur/m²/měsíc. Obvyklá výše servisních poplatků se pohybuje mezi 0,65 – 1,00 eur/m²/měsíc.

Zdroj :IRF