Dočasný zákaz dronů v centru Prahy

Od

-

25.7.2022

drone-1080844_960_720 — Zdroj: Pixabay.com

České předsednictví v Radě EU ovlivnilo také létání s drony. Manipulace s těmito bezpilotními letouny je dočasně zakázána v oblasti od pražského Žižkova po Braník a z Radlic do Vršovic. Zákaz platí podle Úřadu pro civilní letectví do 25. října 2022. Výjimku mají pouze drony policejní.

Nová bezletová zóna s označením „LKP Centrum“ doplňuje trvalou bezletovou zónu nad Pražským hradem a týká pouze bezpilotních letadel. Provoz dopravních letadel nad centrem Prahy funguje bez omezení.

„Při minulém předsednictví v roce 2009 takový prostor vyhlášen nebyl, protože tehdy počty, popularita ani technické parametry bezpilotních systémů nebyly ani zdaleka na dnešní úrovni,“ vysvětlil Radek Hodač z Řízení letového provozu.

Podle Jaroslava Řešátky z importérské firmy DJI Telink má v sobě většina dronů nahrané souřadnice bezletových zón. Mezi tyto zóny patří mezinárodní letiště, elektrárny a další objekty významné z bezpečnostního hlediska. V takové oblasti dron díky uloženým GPS souřadnicím nevzlétne nebo na zónu upozorní. „Jedná se o aktivitu výrobce, který se snaží předcházet nejvážnějším problémům. Bohužel to ale neznamená, že se bezletové zóny musí na 100 procent shodovat s tuzemskými pravidly pro bezpilotní létání. V případě dočasných nofly zón, je naopak jasné, že tato zóna v databázi dronu není. Znamená to, že si to každý uživatel musí zjistit dopředu sám,“ doplnil informace Jaroslav Řešátko.

Výslovně zakázán je provoz dronů v okolí letišť, vojenských základen, elektráren nebo nad shromážděními.

Podrobné informace včetně přehledně uvedených zakázaných oblastí jsou uvedeny na stránkách Řízení letového provozu.

V členských zemích Evropské unie platí od 31. 12. 2020 harmonizovaná pravidla pro provoz bezpilotních systémů (dronů i modelů letadel) nařízená Evropskou komisí. V ČR tato pravidla pro nově prodané i pro dříve nakoupené stroje doplnila novela zákona o civilním letectví přijatá vládou v loňském roce. Drony se tak nově klasifikují do tří kategorií. Provozovatel je povinen zaregistrovat se na webu Úřadu civilního letectví. On-line registrace je poskytována zdarma. Po registraci získá jedinečné identifikační číslo, jímž označí všechny své drony. Piloti musí úspěšně absolvovat on-line test.

Zdroj : ČTK

ČSAD Autobusy České Budějovice koupí 109 autobusů, plánuje obrat přes půl miliardy

Od

Michaela Drábková

-

25.7.2022

Firma ČSAD Autobusy České Budějovice měla loni čistý obrat 372,9 milionu korun, meziročně stoupl o šest procent. Zisk po zdanění klesl téměř o 16 procent na 7,3 milionu. Výsledky odpovídají plánu. Letos plánuje firma rekordní investice přes půl miliardy korun, i proto, že uspěla v zakázce Jihočeského kraje a od 12. června nově zajišťuje dopravu na Jindřichohradecku a Strakonicku. Letos chce koupit 109 autobusů, plánuje obrat přes 500 milionů.

Náklady loni firmě meziročně stouply o 8,1 procenta, hlavně kvůli vyšším odpisům a cenám za paliva. „Finanční výsledek hospodaření byl příznivější než v roce 2020, kdy jej zhoršilo rozkolísání kurzu koruny vůči euru,“ uvedla firma. Letos plánuje obrat téměř 504 milionů a čistý zisk 2,5 milionu korun. Odhaduje, že k ziskům převyšujícím osm milionů se vrátí v roce 2024. Plán sestavila loni na podzim, tedy ještě před tím, než skokově zdražily pohonné hmoty.

Díky krajské zakázce, platné od letoška do roku 2032, pořídila firma již loni 40 autobusů. Smlouvu uzavřela s firmou Zliner. Loni dopravce investoval 94,9 milionu Kč. Letos investuje přes půl miliardy korun. Na nákup autobusů vyčlenila firma přes 480 milionů Kč, dalších zhruba 15 milionů dá na plánovanou přestavbu servisní dílny v Prachaticích a vybavení dalších dílen. Další peníze půjdou do nádrží na naftu.

„Za šestadvacet let u ČSAD nepamatuji tak velké investice jako letos. Pro zajištění základní dopravní obslužnosti na území Jihočeského kraje nakoupíme – včetně subdodavatelů – na 190 nových autobusů,“ uvedl již dříve generální ředitel společnosti Vladimír Homola. Koncem loňského roku měla firma 170 autobusů.

Firma zaměstnává 250 lidí, především řidičů. Jejich počet postupně vzroste o dalších 150, hledá je právě pro dopravu v okresech Strakonice a Jindřichův Hradec.

Dosud firma zajišťovala dopravu v okresech Český Krumlov, Prachatice a Písek, od 12. června rozšířila služby veřejné linkové dopravy v okresech Strakonice a Jindřichův Hradec. Uspěla v téměř rok trvající krajské soutěži na dopravní obslužnost pro roky 2022 až 2032. Již nyní působí v části Strakonicka, kolem Vodňan, po akvizici v roce 2011. „Jako hlavní dopravci v kraji skončily firmy Icom, ČSAD STTrans a Comett Plus. Mohou ale případně fungovat jako subdodavatelé, neboť smlouva připouští zajistit část výkonů subdodavatelsky,“ uvedl Homola.

Jihočeský kraj vybral dopravce na příštích deset let za cenu zhruba 7,4 miliardy korun. Z toho uhradí ze svého pět miliard a zbylé 2,4 miliardy obdrží dopravci z tržeb od cestujících. Riziko tržeb nese kraj.

ČSAD Autobusy České Budějovice provozuje linkové autobusy i nepravidelné zájezdové spoje. Zajišťuje MHD v Písku, Českém Krumlově, Milevsku a Vimperku a příměstskou autobusovou dopravu v okolí Českých Budějovic, Písku, Milevska, Vodňan, Českého Krumlova, Kaplice, Prachatic a Vimperku. Jejím většinovým vlastníkem je rakouský ÖBB Postbus.

Zdroj : ČTK

Před cestou na kontinent musí řidiči v Británii opět trávit hodiny v zácpách

Od

Michaela Drábková

-

25.7.2022

Řidiči v Británii, kteří chtějí vyrazit na kontinent, musejí dnes znovu čekat dlouhé hodiny v dopravních zácpách. Intenzivní provoz, který způsobil chaos v přístavu Dover a na silnicích vedoucích k Eurotunelu pod Lamanšským průlivem, trvá už třetí den. Británie a Francie se vzájemně obviňují, kdo nese na situaci větší díl viny: podle Londýna problémy způsobil nedostatek francouzských celních úředníků, podle Paříže za zdržení může brexit, kvůli kterému trvá kontrola dokladů mnohem déle.

Obrovské množství lidí, kteří se začátkem prázdnin míří na dovolenou do Francie, nezvládají rychle odbavit ani v přístavu Dover, kde se auta naloďují na trajekty, ani ve Folkestone, kde funguje terminál pro přepravu vlakem skrze Eurotunel. V Doveru se dnes situace mírně zlepšila, přepravci ale varují, že je třeba počítat při příjezdu s minimálně dvouhodinovým zpožděním. O něco hůře je na tom Folkestone, kde stovky řidičů strávily na silnici celou noc, než se mohly tunelem přepravit do kontinentální Evropy.

Mnoho rodin popsalo britským médiím strastiplné čekání, které často trvalo i přes 20 hodin. „Do Folkestone jsme přijeli včera (v sobotu) v devět ráno, abychom se dostali do vlaku v 10:30, ale plazili jsme se v zácpě přes 21 hodin,“ řekl stanici BBC Andrew Dyer-Smith.

V přístavu Dover od pátku odbavili přes 72.000 cestujících a celní kontroly pracují nepřetržitě. Na trajekty se v sobotu nalodilo 10.000 aut, Eurotunelem projelo za sobotu 8500 vozidel. Dnes mají být počty o něco nižší.

Zdroj : ČTK

Britský aerosalon se nesl ve znamení obnoveného zájmu o boeingy MAX

Od

Michaela Drábková

-

24.7.2022

Na letišti ve Farnborough u Londýna v pátek skončil mezinárodní aerosalon, jeden z největších na světě. Naznačil návrat zájmu o letouny MAX od americké společnosti Boeing a nesl se ve znamení snižování emisí. Po čtyřleté pauze vynucené koronavirovou pandemií byl ale jen stínem předchozích ročníků, píše agentura AFP.

Podle některých pozorovatelů akci poznamenala vlna nezvyklých veder, která v Británii udeřila začátkem týdne. Patrná je i absence ruských vystavovatelů, kteří bývali tradičně hojně zastoupení se svými dopravními letadly a vrtulníky, ale letos nemohli přijet kvůli sankcím uvaleným po invazi na Ukrajinu.

Na letišti tak bylo od pondělí k vidění méně letadel a vrtulníků, civilních i vojenských; na programu bylo i méně leteckých ukázek než v minulosti. Vůbec poprvé nebude moct aerosalon o víkendu navštívit veřejnost.

Z tradičního souboje o objednávky mezi evropským Airbusem a americkým Boeingem vyšli tentokrát úspěšněji Američané. Boeing si z Farnborough odváží 297 objednávek, zatímco Airbus se musí spokojit jen s 85 zakázkami, což je zrcadlově obrácený poměr oproti dubajském salonu konanému v listopadu, který Airbusu přinesl 408 objednávek a Boeingu 78.

Boeing bodoval hned v pondělí s objednávkou od Delta Airlines na 100 strojů 737 MAX 10 a s opcí na dalších 30. U Airbusu udělaly největší objednávku na 56 letadel A320 aerolinky easyJet.

Celkově je to ale jen zlomek objednávek z roku 2018, kdy si firmy na farnboroughském aerosalonu nasmlouvaly 1400 letadel. Koronavirová pandemie následně podkopala globální leteckou dopravu, která by se podle Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) měla vrátit na předkrizovou úroveň až v roce 2024.

Letošní ročník se nesl ve znamení snížení klimatické stopy při létání. Firmy představily řadu iniciativ, i když stále převážně experimentálních, ke snížení uhlíkových emisí.

Britský výrobce motorů Rolls-Royce tak oznámil několik partnerství ohledně vodíkového motoru, systémů palivových článků a elektrického pohonu. Airbus přišel s několika inovacemi, jako je projekt na zachycování a ukládání oxidu uhličitého nebo prototyp křídla z kompozitních materiálů, které sníží odpor letadla, a tím i spotřebu paliva.

Navzdory válce na Ukrajině a ohlášenému zvýšení rozpočtů na obranu v Evropě na sebe sektor vojenského letectví po celou dobu trvání aerosalonu příliš neupozorňoval. Velké zbrojní kontrakty se ale při této příležitosti stejně zpravidla neoznamují, připomíná AFP.

Zdroj :ČTK

Přes pětinu motorek na českém trhu má stočený tachometr

Od

Michaela Drábková

-

24.7.2022

Zhruba 21 procent motocyklů nabízených na českém trhu má podvodně stočený počet ujetých kilometrů na tachometru. Je to zhruba o polovinu méně než u osobních aut. Vyplývá to ze statistik platformy carVertical. Stáčení tachometrů je v tuzemsku nelegální a hrozí za něj vysoká pokuta.

„Stáčení tachometru je u motocyklů stejně běžné jako u automobilů. Pokud si prohlédnete inzeráty ojetých motocyklů na internetu, zjistíte, že většina z nich má najeto 10.000 až 20.000 km. Ve skutečnosti může být reálný počet najetých kilometrů až desetkrát vyšší,“ uvedl motocyklový kaskadér Šarunas Kezys. Zatímco v autě nebývá 100.000 nebo i 200.000 ujetých km problém, u motocyklu již může jít o hranici životnosti.

Motocykly jsou většinou sezónní záležitostí a proto u nich bývá roční nájezd nižší než u aut. Nicméně i v této kategorii není výjimkou nájezd 5000 až 10.000 km za rok. U desetiletého stroje tak může jít i o více než 100.000 ujetých km. Průměrné stáří motocyklů je přitom dvakrát vyšší než u aut.

V Česku je registrovaných 1,26 milionu motocyklů o průměrném stáří přes 34 let. Loni se v tuzemsku prodalo přes 22.000 nových strojů a 16.700 ojetých motorek se na trh dostalo ze zahraničí. Jejich průměrné stáří bylo 17,6 roku.

Platforma carVertical nedávno začala nabízet přehledy historie i u motorek. Řidiči si mohou po zadání VIN nyní zkontrolovat, zda nebyly najeté kilometry stáčeny, záznamy o krádežích, bezpečnostní odvolání a kontroly, škody, změny vlastníka či nahrané snímky. Pro motocykly dosud tuto službu nikdo nenabízel.

Zdroj : ČTK

Litva zrušila zákaz železniční dopravy zboží do Kaliningradu

Od

Michaela Drábková

-

24.7.2022

Litva zrušila zákaz železniční dopravy zboží podléhajícího sankcím Evropské unie do ruské Kaliningradské oblasti, která je na baltském pobřeží obklopena Polskem a Litvou. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na ruskou agenturu RIA Novosti. Litva zakázala dopravu sankcionovaného zboží po železnici do Kaliningradu v červnu. Rozhořčila tak Rusko, které pohrozilo odvetnými opatřeními.

Evropská komise minulý týden uvedla, že přeprava zboží z Ruska do Kaliningradské oblasti je zakázána jen pro silniční, nikoli železniční dopravu. Dodala, že Litva by tak měla umožnit Rusku dodávat do Kaliningradské oblasti přes území EU beton, dřevo a alkohol. Litva následně sdělila, že se bude doporučením Evropské komise řídit.

Litevská státní železniční společnost nyní podle agentury RIA uvedla, že informovala zákazníky, že mohou opět dodávat zboží do Kaliningradu. Agentura TASS citovala představitele kaliningradské vlády, podle kterého by mělo do oblasti brzy dorazit 60 vagonů cementu.

Zdroj : ČTK

Přístav Rotterdam v pololetí zaznamenal prudký růst přepravy uhlí a LNG

Od

Michaela Drábková

-

23.7.2022

Válka na Ukrajině způsobila v prvním pololetí prudký nárůst objemu přepravy uhlí a zkapalněného zemního plynu (LNG) přes nizozemský přístav Rotterdam. V samotném druhém čtvrtletí pak výrazně klesl podíl Ruska na přepravě.

Celkový objem přepravy se meziročně zvýšil téměř o jedno procento. Objem kontejnerové přepravy o 8,9 procenta klesl, zejména kvůli globálním problémům s logistikou a ukončení kontejnerové dopravy s Ruskem. Tento pokles vykompenzoval růst dovozu surovin.

„Dovoz LNG i uhlí prudce vzrostl, jako alternativa ke snížení dovozu ruského plynu plynovodem v EU,“ uvedl provozovatel přístavu. Přeprava uhlí stoupla o 30 procent na 14,6 milionu tun, přeprava LNG se pak zvýšila o 46 procent na 5,4 milionu tun.

Před zahájením invaze na Ukrajinu koncem února měl obchod s Ruskem na celkovém provozu přístavu podíl zhruba 13 procent. Z Ruska pocházelo přibližně 30 procent ropy a 25 procent uhlí a LNG. Podle zveřejněného grafu, který však neuvádí přesná čísla, se dovoz ruského uhlí v červnu snížil na zanedbatelnou část a prudce klesl dovoz ruského LNG.

Příjmy přístavu se za pololetí zvýšily o 6,3 procenta na 412 milionů eur (10,1 miliardy Kč). Přístav vlastní město Rotterdam a nizozemská vláda, uvedla agentura Reuters.

Zdroj : ČTK

TransPod představuje první ultrarychlé vozidlo na světě

Od

Michaela Drábková

-

23.7.2022

TransPod představuje FluxJet, první dopravní prostředek na světě pro ultrarychlou přepravu rychlostí přes 1000 km/h. Převratná kanadská inovace výrazně zlepší dostupnost a dobu cestování pro cestující, sníží uhlíkovou stopu a podpoří výrazný regionální hospodářský růst.

Společnost TransPod, start-up, který buduje přední světový systém pozemní ultrarychlé dopravy (TransPod Line), jenž má narušit a nově definovat osobní a nákladní dopravu, představila FluxJet, inovaci definující odvětví, která mění způsob, jakým žijeme, pracujeme a cestujeme.

FluxJet je plně elektrické vozidlo založené na převratných inovacích v oblasti pohonu a čistých energetických systémů bez fosilních paliv, které je vlastně hybridem mezi letadlem a vlakem. Díky technologickým skokům v bezkontaktním přenosu energie a novému oboru fyziky zvanému veillance flux se FluxJet pohybuje v chráněné dráze rychlostí přes 1000 km/h – rychleji než tryskové letadlo a třikrát rychleji než vysokorychlostní vlak.

FluxJet bude jezdit výhradně na lince TransPod, což je síťový systém se stanicemi v klíčových lokalitách a velkých městech, který se vyznačuje vysokou frekvencí odjezdů navržených tak, aby umožňoval rychlé, cenově dostupné a bezpečné cestování. Nedávno společnost TransPod potvrdila financování ve výši 550 milionů dolarů v USA a oznámila další fázi infrastrukturního projektu v hodnotě 18 miliard dolarů v USA, jehož cílem je vybudovat linku TransPod Line spojující města Calgary a Edmonton v kanadské Albertě. Předběžné stavební práce, včetně posouzení vlivu na životní prostředí, byly zahájeny. Tento zásadní projekt vytvoří až 140.000 pracovních míst a v průběhu výstavby přinese do HDP regionu 19,2 miliardy dolarů. Jakmile bude linka TransPod v provozu, bude cestující stát cesta tímto koridorem přibližně o 44 % méně než letenka a sníží emise CO2 o 636.000 tun ročně.

„Všechna tvrdá práce v uplynulých letech vedla k tomuto významnému okamžiku, kdy se řeči stávají skutečností. Technologie je ověřená a my máme důvěru investorů, vlád a partnerů, abychom mohli pokračovat v úsilí o efektivní změnu definice dopravy,“ řekl spoluzakladatel a generální ředitel společnosti TransPod Sebastien Gendron.

Na slavnostním představení společnosti TransPod v Torontu se zmenšený FluxJet představil v živé ukázce, která předvedla jeho letové schopnosti. Téměř tunové vozidlo FluxJet předvedlo vzlet, jízdu a přistání v rámci své vodicí dráhy.

„Tento milník je velkým skokem vpřed,“ řekl spoluzakladatel a technický ředitel společnosti TransPod Ryan Janzen. „FluxJet je na pomezí vědeckého výzkumu, průmyslového vývoje a masivní infrastruktury, která má řešit potřeby cestujících a snížit naši závislost na letadlech a dálnicích náročných na fosilní paliva.“

„TransPod zcela mění pravidla hry díky ultrarychlé osobní dopravě a nákladní dopravě s nulovými emisemi mezi hlavními vstupními městy,“ řekl generální ředitel společnosti MaRS Discovery District Yung Wu,. „Je na čase, aby naši politici, investoři a provozovatelé podnikli odvážné kroky a podpořili komercializaci inovací vyrobených v Kanadě, jako je TransPod, a vyhráli tak v globální inovační ekonomice s hodnotou několika bilionů dolarů.“

„FluxJet je první kanadskou inovací a dalším velkým infrastrukturním projektem, který se dostane do celého světa,“ řekl Janzen. „Linka TransPod je vyvíjena ve spolupráci s našimi partnery v Evropě, USA i mimo ně, včetně univerzit, výzkumných center, leteckého průmyslu, architektury, železnice a stavebních partnerů.“

Irská metropole Dublin se po dvacetileté debatě dočká první linky metra

Od

Michaela Drábková

-

23.7.2022

Irská metropole Dublin se po dvacetileté debatě a deseti letech odkladů dočká první linky metra s názvem MetroLink. Převážně podzemní trasa dlouhá 19,4 kilometru bude mít 16 stanic a propojí centrum města se severními předměstími. Dokáže přepravit 20.000 pasažérů za hodinu. Jedna ze zastávek bude na dublinském letišti. Vláda v současnosti předběžně odhaduje náklady projektu na 9,5 miliardy eur (kolem 233 miliard Kč). Dokončení je plánováno na začátek příštího desetiletí.

Ekonomický záměr schválila irská vláda tento měsíc. MetroLink by mohl snížit vysokou závislost irské metropole na autech. V roce 2020 se podle indexu městské mobility společnosti Deloitte 59 procent všech cest po městě uskutečnilo osobním automobilem, zatímco autobusem, rychlodráhou nebo vlakem pouze 15 procent.

Statistiky dojíždějících do města a z něj vypadají lépe. V roce 2019 více než polovina osob cestujících do centra v ranní špičce využila veřejnou dopravu a dalších 18 procent šlo pěšky nebo jelo na kole. Dublinská síť lehké příměstské železnice Luas má však na severu města nedostatečné pokrytí a autobusy z letiště zase mohou kvůli nehodám nebo pracím na silnici jezdit jen velmi pomalu. MetroLink by mohl tyto nedostatky odstranit a poskytnout Dublinu propojenější síť veřejné dopravy méně náchylnou k dopravním zácpám.

Poprvé se vážný návrh linky dublinského metra v irské národní dopravní strategii objevil před dvaceti lety. Projekt zdržely administrativní tahanice a zastavila světová finanční krize v letech 2007 až 2008. Po jeho obnově se vlekly debaty o trase a rozsahu. I kdyby proces od nynějška probíhal hladce, stavba pravděpodobně nezačne dříve než v roce 2025.

Co se týče nákladů, jsou pouze orientační, a mohly by se vyšplhat až na 12,2 miliardy eur. Počítá se však s tím, že náklady na Metrolink budou kompenzovat přínosy ve výši 13,7 miliardy eur. Irsko má jen něco málo přes pět milionů obyvatel, a tak se zde takový infrastrukturní projekt nebere na lehkou váhu.

Po pomalém nebo dokonce záporném růstu na konci 20. století překročil počet obyvatel městské části Dublinu hranici jednoho milionu obyvatel teprve před 20 lety. Některým kritikům projektu se zdálo, že výstavba metra je spíše snahou Dublinu stát se velkoměstem než skutečnou potřebou jeho obyvatel.

Přesto se město v posledních dvou desetiletích dramaticky rozrostlo a počet jeho obyvatel nyní přesahuje 1,4 milionu. Přitom většina jeho zástavby je nízkopodlažní, s nízkou až střední hustotou zástavby, která není snadno a efektivně obsluhována železničními spoji.

Zdroj : ČTK

Proč studovat program Logistika na Vysoké škole logistiky

Od

Michaela Drábková

-

22.7.2022

Vysoká škola logistiky (VŠLG) byla první a stále je jedinou vysokou školou v ČR svým zaměřením na logistiku. Připravuje studenty v bakalářském studijním programu Logistika ve specializacích Logistika v dopravě, Logistika ve službách a Informatika pro logistiku. V navazujícím magisterském studijním programu Logistika si studenti mohou zvolit zaměření podle zájmu na řízení procesů v dopravě nebo ve výrobě, řízení procesů ve službách a informační technologie.

VŠLG nabízí také studijní program MBA se zaměřením na logistiku, který je určen především absolventům magisterských studijních programů.

Studovat lze v sídle školy v Přerově, ale i na edukačních centrech v Praze a v Bratislavě.

V porovnání s jinými vysokými školami se VŠLG můžeme pochlubit jedinečností v přípravě absolventů pro obor logistika. Žádná jiná škola nemá studijní program tak úzce zaměřen na logistiku jako VŠLG. Dále lze vyzdvihnout provázanost teoretických znalostí s praktickými dovednostmi ověřenými v odborných učebnách a laboratořích a při praktické výuce na praxích ve výrobnách i nevýrobních institucích. V rámci bakalářského i magisterského studijního programu studenti absolvují, povinou praxi v délce 12 a 6 týdnů. Škola velmi úzce spolupracuje s významnými společnostmi, firmami a veřejnými institucemi.

Cílem vysoké školy je udržet tempo s technologickým pokrokem ve výrobních a logistických firmách a trvale zajistit potřebnou propojenost teorie s praxí.

Podmínkou pro zahájení přijímacího řízení je ukončení úplného středního vzdělání s maturitou a podání přihlášky ke studiu ve stanoveném termínu, včetně příloh a uhrazení poplatku za úkony spojené s přijímacím řízením. Ideální uchazeč by měl mít velmi dobrý vztah k vybrané specializaci, tj. dopravě, logistice, informačním technologiím a problematice služeb. Přijímací řízení je zahájeno přijetím písemné přihlášky ke studiu a ukončeno rozhodnutím rektora o přijetí nebo nepřijetí uchazeče o studium. Účast u přijímacího řízení zahrnuje osobní pohovor a předběžnou volbu bakalářského studijního oboru. Pro navazující magisterský studijní program je u přijímacího řízení pouze osobní pohovor (viz ww.vslg.cz).

Úspěšní absolventi mají vysoké uplatnění na trhu práce.

Přijímací řízení ke studiu v akademickém roce 2022/2023 je otevřeno, více na www.vslg.cz.