Sněmovna podpořila zákon, který při zakázkách zvýhodní nízkoemisní vozy

8.7.2022

Zadavatelé zřejmě budou muset při zadávání zakázek na zajištění veřejné dopravy stanovit minimální podíl vozidel s nízkými nebo nulovými emisemi. Počítá s tím vládní návrh nového zákona o podpoře nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících, který dnes v úvodním kole po rozsáhlé debatě poslanců podpořila Sněmovna. Zaznívaly hlavně obavy z ekonomických dopadů nově zavedené povinnosti.

Zákonem se poslanci začali zabývat poprvé 28. dubna, ale debatu nedokončili stejně jako 16. června. Předloha dnes odolala návrhu na zamítnutí, který vznesl poslanec SPD Karel Sládeček. Zdůvodnil ho ekonomickými dopady, které by nová opatření přinesla.

Také další poslanci varovali, že návrh bude mít značné ekonomické dopady. Předseda hospodářského výboru Ivan Adamec (ODS) uvedl, že příslušná směrnice vznikla ještě před ruskou agresí vůči Ukrajině, kdy ceny energií byly nižší. Z aplikace příslušné směrnice není podle svých slov nadšený. Bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) nadnesla myšlenku, zda by neměly státy vyvolat jednání s Evropskou komisí a domluvit se s ní, zda je to za současné energetické situace smysluplné v tomto plánu pokračovat a zda by se účinnost nových pravidel neměla odložit. „Nejsou komponenty na trhu. Dostáváme se do situace, kdy to bude velmi těžko splnitelné,“ varovala.

Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti), který zákon předložil, ale řekl, že diskuse s Evropskou komisí by byla namístě, kdyby česká strana nebyla dva roky v prodlení s převzetím směrnice. Uvedl, že zákon představuje čistou transpozici evropské směrnice. Je to minimalistická norma, nezpřísňuje pravidla obsažená ve směrnici, popsal. Informoval poslance, že Evropská komise již zahájila vůči Česku řízení kvůli tomu, že směrnici dosud nepřevzalo. Komise Česku prodloužila lhůtu pro převzetí do 6. září, poté může českou stranu zažalovat. To by umožnilo uložit Česku pokutu, které by nezabránilo ani to, že Sněmovna už příslušný zákon projednává.

Opatření má podle dřívějšího vyjádření ministerstva pro místní rozvoj zvýšit počet ekologických vozidel používaných státem, kraji nebo obcemi. Stejně tak se má zvýšit počet ekologicky šetrných vozidel, která používají dopravci k zajištění dopravní obslužnosti. Má to přinést lepší ovzduší hlavně ve městech a také pomoci ochraně klimatu. Zákon počítá s výjimkou například pro zemědělská nebo lesnická vozidla, pásová vozidla, vozidel určených speciálně pro ozbrojené síly, sanitky nebo třeba autojeřáby.

Minimální podíl ekologických vozidel do konce roku 2025 je stanoven pro osobní automobily, mikrobusy a lehká užitková vozidla 29,7 procenta, pro autobusy 41 procent a pro nákladní automobily devět procent. V dalším období do konce roku 2030 se limity dále zvýší. „Poloviny podílu stanoveného pro autobusy bude muset být dosaženo bezemisními vozidly,“ dodalo ministerstvo. Dohled nad dodržováním zákona bude mít antimonopolní úřad.

Vláda v důvodové zprávě uvádí, že dopad na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty nelze vyčíslit přesně, ale lze pouze vytvořit kvalifikovaný odhad. Náklady se budou odvíjet od toho, zda půjde například o vozidlo na plyn nebo třeba na vodík, a záviset bude i na značce vozidla a jeho modelu. Jako příklad důvodová zpráva uvádí, že v roce 2025 by měl na evropském trhu jeden vodíkový autobus stát 420.000 až 450.000 eur, tedy zhruba od 10,2 milionu do zhruba 11 milionů korun. Dopravci poskytující veřejné služby v přepravě cestujících budou moci žádat o dotaci na pořízení elektrobusů nebo autobusů na zemní plyn, uvádí vláda.

Zdroj : ČTK

Ukrajinci budou moci v EU používat své řidičské průkazy, schválili europoslanci

Michaela Drábková

8.7.2022

Ukrajinským řidičům bude na území Evropské unie dočasně stačit řidičský průkaz vydaný na Ukrajině. Návrh předložený před dvěma týdny Evropskou komisí dnes schválili poslanci Evropského parlamentu. Pravidla, která mají odstranit administrativní požadavky na ukrajinské uprchlíky v unijních zemích, podle českého předsednictví podporuje i Rada EU zastupující členské státy. Jejich definitivní schválení je tak otázkou nejbližších dnů.

Výrazná většina europoslanců schválila opatření, podle něhož budou Ukrajinci, kteří mají v EU status dočasné ochrany, po celou její dobu moci řídit auto s dokladem vydaným ve své rodné zemi. Nebudou tedy nuceni žádat o evropské osvědčení či absolvovat dodatečné řidičské zkoušky.

Evropská sedmadvacítka se dva týdny po únorovém začátku ruské invaze na Ukrajinu shodla na zavedení dočasné mimořádné ochrany uprchlíků. Miliony Ukrajinců prchajících před válkou na území EU mají nejméně na rok zaručen přístup k práci, vzdělání či sociální podpoře. Nyní se k tomuto statusu bude pojit i možnost používat vlastní řidičské průkazy.

Návrh ještě musí schválit členské země, které by to podle vyjádření Rady EU měly učinit během příštích dnů.

„Chceme sjednotit a zjednodušit uznávání řidičských průkazů ukrajinských uprchlíků v členských zemích. Snad to aspoň trochu zjednoduší jejich každodenní život, dokud tato nepřijatelná válka neskončí,“ prohlásil dnes za české předsednictví v Radě EU zástupce české velvyslankyně při unii Jaroslav Zajíček.

Česko patří k těm unijním státům, které ukrajinské řidičské průkazy uznávají už dnes. Ukrajinci v zemi také mohou registrovat nové či ojeté vozy a dočasně používat svá auta i bez registrace.

Zdroj : ČTK

EP navrhuje zvýšit cíle ohledně podílu udržitelných paliv v letecké dopravě

Michaela Drábková

8.7.2022

Evropský parlament (EP) dnes přijal vyjednávací stanovisko k návrhu nařízení, jehož cílem je snížit uhlíkové emise v letecké dopravě skrze navyšování role náhražek za fosilní paliva. Takzvaná udržitelná paliva by podle EP měla k roku 2050 tvořit 85 procent dodávek na unijních letištích, což je výrazně vyšší cíl oproti plánu Evropské komise. Konečnou podobu regulace stanoví vyjednávání zástupců EP, komise a Rady EU.

Chystané nařízení by nutilo dodavatele leteckých paliv od roku 2025 začít do svého mixu zahrnovat alternativní pohonné hmoty, jako jsou syntetická paliva či biopaliva, případně i vodík. Unijní exekutiva navrhla, aby se jejich minimální podíl navyšoval z počátečních dvou procent na 32 procent k roku 2040 a 63 procent o deset let později.

EP chce poslední dva uvedené limity zvýšit na 37, respektive 85 procent. Návrh s těmito a dalšími úpravami na plenárním zasedání podpořilo 334 europoslanců, 95 jich bylo proti a 153 se hlasování zdrželo.

Cílem legislativní iniciativy je „dekarbonizovat“ leteckou dopravu, která v roce 2017 podle zpravodaje EP Sörena Gadeho stála za 3,8 procenty všech uhlíkových emisí EU. Komise odhaduje, že zejména syntetická paliva mohou drasticky omezit produkci emisí ve srovnání s těmi fosilními. Zároveň uznává, že nové povinnosti pro dodavatele by vzhledem k vyšším nákladům na paliva vedly ke zvýšení cen letenek, a to asi o osm procent k roku 2050.

Europoslanci k plánu unijní exekutivy přidali desítky pozměňovacích návrhů, které se kromě podílu alternativních paliv týkají například i jejich definice. Tu chtějí rozšířit o „recyklovaná uhlíkatá paliva vyrobená z plynů ze zpracování odpadu a výfukových plynů“ průmyslových zařízení, dále o elektřinu z obnovitelných zdrojů a vodík. Naopak se staví proti palivům na bázi potravinářských a krmných plodin či paliv získaných z palmového oleje.

Zpravodaj EP Gade dnes na rozpravě hovořil o prvním kroku k „dekarbonizaci sektoru, u kterého je dekarbonizace možná nejtěžší“. „Dnes jsme ukázali, jak na to, a vyslali silný a ambiciózní signál občanům Evropy,“ dodal později.

Evropská komise návrh nařízení předložila loni v létě jakožto jednu ze součástí klimatického balíčku s názvem Fit for 55. Ten má Evropskou unii dovést k 55procentnímu snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 oproti úrovni z konce minulého století. Část týkající se leteckých paliv nyní čekají vyjednávání označovaná jako trialog, kterými nedávno prošla reforma trhu s emisními povolenkami či norma, která prakticky znemožňuje prodej nových aut se spalovacími motory od roku 2035.

„Je dobré vidět, jak tato důležitá agenda postupuje kupředu,“ řekla dnes v EP eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová. Zároveň však dala najevo, že s některými návrhy europoslanců nesouhlasí. „Stanovení vyšších, závazných cílů musí být pečlivě zváženo, s ohledem na celkovou environmentální integritu návrhu, zátěž pro letecké dopravce a potřeby zachovat dobře fungující letecký trh,“ uvedla.

Zdroj : ČTK

Německý investor Kühne je největším akcionářem Lufthansy, má v ní 15 procent

Michaela Drábková

8.7.2022

Německý investor a podnikatel v logistice Klaus-Michael Kühne se stal největším akcionářem aerolinek Lufthansa. Dopravce oznámil, že Kühne svůj podíl zvýšil z dosavadních deseti na více než 15 procent. Už v minulosti Kühne uvedl, že jeho cílem je být pro Lufthansu dlouhodobým, stabilním a spolehlivým partnerem.

Kühne tak svým podílem překonal německou vládu, která nyní prostřednictvím Hospodářského stabilizačního fondu vlastní v aerolinkách 14procentní podíl. Podle středeční závěrečné ceny akcií činí hodnota pětprocentního podílu zhruba 330 milionů eur (8,2 miliardy Kč). Akcie aerolinek na zprávu zareagovaly růstem.

Zvýšení podílu není překvapením, protože Lufthansa již v květnu uvedla, že firma Kühne Aviation investicí sleduje strategické cíle a v příštích 12 měsících nevylučuje další akvizice. Hlavní akcionář také získá místo v dozorčí radě.

Kühne patří mezi nejbohatší lidi v Německu. Vlastní také kontrolní podíl ve švýcarské ligistické společnosti Kuehne + Nagel a 30procentní podíl ve společnosti Hapag-Lloyd, která se zabývá kontejnerovou přepravou. Podle agentury Bloomberg je hodnota jeho majetku 35,1 miliardy USD (853,5 miliardy Kč).

Podíl státu v aerolinkách by se naopak měl snižovat. Stát musí svůj podíl prodat do října 2023, po splacení státní pomoci, kterou aerolinky získaly, aby přežily pandemii nemoci covid-19.

Kühne se nevyjádřil k tomu, proč podíl v Lufthanse zvyšuje. Několik velkých přepravních společností se ale pouští i do komerční letecké dopravy. Logistickým společnostem v poslední době prudce rostou zisky díky poptávce po přepravě nákladů. Některé z nich část těchto zisků investují do leteckých společností. Lufthansa má významné aktivity v nákladní dopravě, provozuje 12 velkých nákladních letadel a využívá také nákladní prostor v letadlech pro přepravu osob.

Francouzský logistický gigant CMA CGM se v květnu dohodl na převzetí podílu v Air France-KLM. Kontejnerový gigant MSC Mediterranean Shipping Company podal společně s Lufthansou nabídku na převzetí aerolinek Italia Trasporto Aereo (ITA), které jsou nástupcem zkrachovalé Alitalie.

Zdroj : ČTK

FUSO slaví jubileum

Michaela Drábková

7.7.2022

FUSO slaví jubileum. Mitsubishi Fuso Truck & Bus Corporation (MFTBC – „FUSO“), asijská dceřiná společnost koncernu Daimler Truck, slaví 90 let existence značky FUSO.

Původ ikonického jména FUSO sahá až do května 1932, kdy sjel z montážní linky v loděnici Kobe bývalé společnosti Mitsubishi Shipbuilding Company první autobus Mitsubishi s označením „B46 type shared car“. Autobusu se začalo říkat FUSO. Tento název navrhl inženýr, který pracoval v loděnici. Původně toto slovo označovalo velký posvátný strom a dnes se používá jako pojmenování pro květy ibišku. Sedmimetrový autobus s 38 sedadly byl poháněn zážehovým šestiválcem se zdvihovým objemem 7 litrů a nejvyšším výkonem 100 k. U příležitosti předání prvního autobusu typu B46 ministerstvu železnic bylo z interních návrhů vybráno označení FUSO.

FUSO slaví jubileum

Karl Deppen, prezident a generální ředitel společnosti Mitsubishi Fuso Truck & Bus Corporation a vedoucí divize Daimler Truck Asia, řekl: „FUSO slaví jubileum. U příležitosti 90. výročí existence značky FUSO děkujeme všem našim zákazníkům, zaměstnancům a partnerům za jejich věrnost a podporu. Toto jubileum je známkou jejich dlouhodobé důvěry v naše produkty, technologie a služby. Automobilové odvětví usiluje o dekarbonizaci a my ve společnosti MFTBC jsme součástí tohoto řešení. Dokladem tohoto našeho úsilí je představení našeho prvního modelu eCanter se zcela elektrickým pohonem již v roce 2017. Nová generace tohoto modelu nabídne řešení pro elektromobilitu ještě širšímu okruhu zákazníků.“

Krátká historie značky FUSO

Po prvním vozidle byl název značky FUSO i nadále používán pro důležité produkty, jakými byla 4tunová nákladní vozidla se zážehovým motorem KT1 (1946), první japonská velká nákladní vozidla s kabinou T380 nebo první japonské mikrobusy Rosa (1960). V průběhu 50. až 70. let, kdy Japonsko procházelo obdobím silného hospodářského růstu, se produktová paleta rychle rozrůstala a zahrnovala řadu nákladních vozidel od malých až po velká a autobusy různých velikostí. Tyto dopravní prostředky sehrály v tehdejším hospodářském vývoji významnou roli. Společnost MFTBC, výrobce užitkových vozidel značky FUSO, vznikla v roce 2003. Společnost Mitsubishi Motors Corporation tehdy oddělila divize užitkových vozidel a osobních automobilů, aby se mohl výrobce užitkových vozidel stát součástí bývalého koncernu DaimlerChrysler. Společnost MFTBC byla začleněna do divize užitkových vozidel koncernu DaimlerChrysler v roce 2004.

FUSO dnes

FUSO v současnosti vyrábí širokou paletu užitkových vozidel, mimo jiné lehká, středně těžká a těžká nákladní vozidla a autobusy, jakož i průmyslové motory pro více než 170 trhů na celém světě. FUSO s více než 11 000 zaměstnanci je neodlučnou součástí globálního portfolia nákladních vozidel a autobusů společnosti Daimler Truck AG („Daimler Truck“) a důležitým pilířem obchodních aktivit koncernu na asijském kontinentu. Značka FUSO prodala v roce 2021 více než 125 000 vozidel – to je více než čtvrtina globálního odbytu koncernu – a zásadním způsobem tak přispěla k loňskému vysokému nárůstu celkových prodejů společnosti Daimler Truck.

Legendární lehké nákladní vozidlo FUSO Canter je oceňováno na celém světě a na mnoha trzích mu patří nejvyšší tržní podíly. Od jeho uvedení na trh v roce 1963 bylo na celém světě vyrobeno více než 4,5 milionu vozidel FUSO Canter. V roce 2021 zahájila značka FUSO prodej nové generace modelu Canter s pokrokovými bezpečnostními, komfortními a designovými prvky.

FUSO eCanter

Asijská dceřiná společnost koncernu Daimler Truck je také považována za průkopníka nákladní dopravy s nulovými emisemi. Značka FUSO představila již v roce 2017 první sériově vyráběnou generaci modelu eCanter, inovativního lehkého užitkového vozidla se zcela elektrickým pohonem. Zákazníci v Japonsku, Evropě a Severní Americe provozujívíce než 350 těchto vozidel, která v každodenním provozu ujela už více než 4,5 milionu kilometrů s nulovými lokálními emisemi. FUSO zanedlouho představí zcela novou generaci modelu eCanter jak v Evropě, tak v Asii. Nový eCanter je výsledkem nepřetržité, pětileté spolupráce s prvními provozovateli vozidel eCanter, založené na výměně zkušenostíz praktického provozu. Tento velkosériový model nabídne další vylepšení v oblastech dojezdu a bezpečnosti i rozšířenou paletu variant. Podrobnější informace o nové generaci modelu eCanter budou zveřejněny na nadcházejícím veletrhu IAA Transportation 2022 v Hannoveru (20. až 25. září).

Vedoucí postavení na důležitých trzích

FUSO hraje pro koncern Daimler Truck významnou roli na trzích s užitkovými vozidly, které patří v Asii mezi nejdůležitější. Například v Indonésii má FUSO již více než pět desetiletí vedoucí postavení s tržním podílem 46,7 % (2021). Na Tchaj-wanu má FUSO tržní podíl cca 33,6 % a v této zemi je nejprodávanější značkou již více než 30 let. FUSO je jedničkou na trhu také na Novém Zélandu, kde oživení poptávky, rozšíření prodejní sítě a uvedení nových modelů na trh přispělo v uplynulém roce k tržnímu podílu 19,7 %. FUSO slaví úspěchy rovněž na evropských silnicích. V tržním regionu EU30 zaznamenala značka FUSO nejvyšší objem prodeje za posledních deset let a v segmentu lehkých užitkových vozidel s celkovou hmotností do 10 tun získala nejvyšší podíl na trhu, 37,1%.

Zdroj : FUSO

Ceny ropy kvůli obavám z recese dále klesají, Brent spadl pod 100 dolarů

Michaela Drábková

7.7.2022

Ceny ropy dál klesají kvůli obavám z recese, jež by utlumila poptávku. Severomořský Brent klesl pod 100 dolarů. Obavy z hospodářského poklesu v náladě trhu převážily nad znepokojením ohledně omezených dodávek. Kolem 17:30 SELČ vykazovala cena severomořské ropy Brent pokles přibližně o 3,8 procenta na 98,84 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI pak odepisovala 4,1 procenta zhruba na 95,44 dolaru za barel.

K poklesu cen ropy přispívá též silný dolar. Dolarový index, který vyjadřuje hodnotu dolaru ke koši šesti hlavních světových měn, dnes vystoupal nejvýše od roku 2002. Silnější americký dolar zdražuje ropu pro držitele jiných měn, což může omezit poptávku.

K tlaku na pokles cen ropy dále mimo jiné přispěla norská společnost Equinor. Ta uvedla, že všechna ropná a plynová pole postižená stávkou v norském ropném sektoru by měla být během několika dní opět v plném provozu.

Ceny ropy v dolarech za barel (asi 159 litrů):

BURZA	TYP	KONTRAKT	AKTUÁLNÍ CENA	PŘEDCHOZÍ ZÁVĚR
Londýn – ICE	Brent	září	98,84	102,77
New York – NYMEX	WTI	srpen	95,44	99,50

Evropský parlament na závěr zasedání projedná i návrh z balíku Fit for 55

Michaela Drábková

7.7.2022

Ve Štrasburku dnes končí plenární zasedání Evropského parlamentu. Na programu posledního dne mají europoslanci mimo jiné projednání návrhu, jehož cílem je postupně zvyšovat využívání „udržitelných“ paliv v letecké dopravě. Dopoledne bude iniciativa předmětem rozpravy, hlasování by mělo přijít krátce po poledni.

Evropská komise návrh nařízení předložila loni v létě jakožto jednu ze součástí klimatického balíčku s názvem Fit for 55. Ten má Evropskou unii dovést k 55procentnímu snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 oproti úrovni z konce minulého století. Jednotlivé části balíčku nyní procházejí unijním legislativním procesem, přičemž u návrhu o „udržitelné letecké dopravě“ se teprve bude dojednávat konečná podoba.

Europoslanci přišli s desítkami pozměňovacích návrhů a mimo jiné se zřejmě budou dožadovat ambicióznějších cílů ohledně přechodu na alternativní paliva, jako je syntetické palivo, použitý kuchyňský olej nebo dokonce vodík. Výbor EP pro dopravu a cestovní ruch chce stanovit minimální podíl udržitelných paliv, která by měla být k dispozici na letištích EU, na 37 procent k roku 2040 a 85 procent o deset let později. Komise navrhla pro tyto termíny 32, respektive 63 procent.

Kromě pravidel pro leteckou dopravu budou europoslanci na závěr zasedání jako obvykle hlasovat o rezolucích týkajících se případů porušování lidských práv a demokratických zásad. Mimo jiné by mohli přijmout usnesení k ochraně práva na potrat v EU v návaznosti na rozhodnutí amerického nejvyššího soudu, který minulý měsíc zrušil v USA ústavní právo na přerušení těhotenství.

Zdroj : ČTK

Itálie obdržela ze zahraničí nabídky na koupi aerolinek ITA

Michaela Drábková

7.7.2022

Italská vláda obdržela ze zahraničí nabídky na převzetí národní letecké společnosti Italia Trasporto Aereo (ITA), nástupce aerolinek Alitalia. Uvedla to agentura Bloomberg s odvoláním na informované zdroje. Úspěšný prodej by znamenal velké vítězství pro premiéra Maria Draghiho po sérii neúspěšných pokusů, které v posledních deseti let organizovaly předchozí vlády. Generální ředitel ITA Fabio Lazzerini minulý měsíc uvedl, že očekává, že se podaří prodej uzavřít do konce roku.

Mezi zájemci je konsorcium vedené kontejnerovým přepravním gigantem MSC Mediterranean Shipping a německými aerolinkami Lufthansa, které vyjádřilo zájem již v lednu. Zájem má také americká investiční společnost zaměřená na cestovní ruch Certares Management.

Italská vlajková letecká společnost ITA, nyní ve stoprocentním vlastnictví italského státu, zahájila provoz loni v říjnu a hledá kapitálové partnery. Média v lednu odhadla, že hodnota ITA může být až 1,5 miliardy eur (37,2 miliardy Kč).

Společnost Alitalia byla založena v září 1946, létat ale začala až v květnu 1947. V minulosti bývala symbolem italského stylu. Na cesty si ji vybírali papežové, italské primadony či politická elita. Po roce 2000 byla jen v jednom roce účetně v zisku a vláda jí mnohokrát musela přispěchat na pomoc. Kvůli finančním potížím ji ale od roku 2017 řídili správci, které vybral stát.

Zdroj : ČTK

Kolektivní sbírání pneumatik má smysl

Michaela Drábková

6.7.2022

Společnost ELTMA provozuje v ČR kolektivní systém, který firmám umožňuje plnění povinností zpětného odběru pneumatik. Jedná se o úspěšný systém, loni se díky němu podařilo splnit povinnosti nad rámec platné legislativy.

Kolektivní systém disponuje téměř 3 600 místy zpětného odběru, kam mohou koneční uživatelé bezplatně pneumatiky odevzdat. Sběrná síť se rozšířila v rámci plnění povinné dostupnosti také o městské a obecní sběrné dvory. Široká síť dopomohla k vysbírání bezmála 52 000 tun opotřebovaných pneumatik.

Trend je vzrůstající oproti loňskému roku, což značí brzký návrat na hodnoty z doby před pandemií. Minimální úroveň zpětného odběru stanovená legislativou pro rok 2021 ve výši 70 % byla kolektivním systémem opět překonána – vysbíral téměř 83 % pneumatik, které jeho účastníci uvedli na trh. V roce 2021 přibylo rekordních 94 nových účastníků a ke konci roku jsme evidovali 182 společností, které se rozhodly plnit své povinnosti s jediným autorizovaným kolektivním systémem, tedy v principu transparentnosti a nediskriminace, a v neposlední řadě řádně v souladu s legislativou.

Úroveň zpětného odběru stanovená legislativou pro rok 2021 ve výši 70 % byla kolektivním systémem opět překonána

V roce 2022 se společnost zaměří na další zlepšení fungování systému, a to hlavně zjednodušením a zefektivněním informační části. To přinese možnost rychlejšího objednávání svozů, efektivní využití personálních zdrojů a vedení evidence tak, jak požaduje nová legislativa. Společně vytváříme lepší svět – a děkujeme tímto všem, kdo nám v tom pomáhají.

Eltma jako autorizovaný kolektivní systém organizuje svoz a zpracování pneumatik. Financování je zajištěno účastnickým poplatkem. Svoz a likvidace je v rukou našich zpracovatelů, vybraných na základě výběrového řízení. Pneumatiky jsou sváženy z jednotlivých sběrných míst a převáženy ke zpracování. Odpadové pneumatiky lze využít energeticky. Zařízení na energetické zpracování pneumatik musí mít povolení ČIŽP, která také provádí kontrolu a monitoring spalování a vzniku emisí. Materiálovému využití předchází separace ocelových kordů, textilu a gumového granulátu. Ocelové kordy jsou dále použity v hutním průmyslu, textil například do izolačních desek. Z gumového granulátu se vyrábí povrchy pro průmysl, jízdárny, tlumící podložky pod koleje, náhrady za kovové poklopy a další produkty.

Zdroj : ČTK

Skandinávské aerolinky SAS požádaly v USA o ochranu před věřiteli

Michaela Drábková

6.7.2022

Skandinávská letecká společnost SAS požádala ve Spojených státech o ochranu před věřiteli a varovala, že stávka pilotů ovlivňuje její finanční situaci a likviditu. Podání žádosti má urychlit transformaci aerolinek, které budou po celou dobu konkurzního řízení nadále poskytovat veškeré služby zákazníkům, i když stávka pilotů zahájená v pondělí ovlivňuje její letový řád, uvedla společnost.

„Aby mohla pokračovat v realizaci důležitých bodů plánu, SAS a její určité dceřiné společnosti dobrovolně požádaly v USA o postup podle kapitoly 11, což je právní proces finanční restrukturalizace prováděný pod dohledem amerického federálního soudu,“ uvádí se v prohlášení.

Aerolinky SAS mají podle vlastního odhadu dostatečnou likviditu, aby v nejbližší době dostály svým obchodním závazkům. Stávka pilotů, která začala v pondělí, má ale negativní dopad na likviditu a finanční situaci a v případě prodloužení by mohl být dopad stávky na hospodaření podstatný.

Společnost očekává, že se jí podaří konkurzní řízení dokončit za devět až 12 měsíců. Za tuto dobu chce uzavřít dohodu s hlavními zúčastněnými stranami, restrukturalizovat dluh, rekonfigurovat letadlový park a získat kapitálovou injekci.

V pondělí zkrachovala mzdová jednání mezi vedením a piloty SAS. Piloti proto vstoupili do stávky, která ohrožuje budoucnost aerolinek a přispívá k chaosu v cestování po celé Evropě v době, kdy začíná vrchol letních dovolených.

Ztrátové aerolinky SAS se snaží o restrukturalizaci svého podnikání rozsáhlými škrty v nákladech, získáním nové hotovosti a přeměnou dluhu na vlastní kapitál. Ve společnosti mají podíly vlády Švédka a Dánska. Kodaň už dříve uvedla, že je ochotna poskytnout SAS další finanční injekci a odepsat dluh pod podmínkou, že aerolinky najdou také soukromé investory. Švédsko další finanční injekci odmítlo, zatímco Norsko, které podíl v aerolinkách v roce 2018 prodalo, ale stále vlastní dluh společnosti, uvedlo, že může přistoupit na přeměnu dluhu na vlastní kapitál.

Analytik společnosti Sydbank Jacob Pedersen odhadl, že stávka by SAS mohla denně stát kolem 80 až 90 milionů dánských korun (266 až 300 milionů Kč). Stávkou podle něj utrpí také prodej letenek společnosti na budoucí lety.

Aerolinky odhadují, že kvůli stávce budou muset zrušit zhruba polovinu pravidelných letů, a že se tak stávka dotkne přibližně 30.000 cestujících denně. Společnost minulý měsíc přepravila v průměru 58.000 cestujících denně a létá do destinací v Asii, Evropě a Spojených státech.

Zdroj : ĆTK