Domů Blog Strana 599

Vláda odvolala většinu členů správní rady Správy železnic

Vláda odvolala pět ze sedmi členů správní rady Správy železnic, včetně předsedy rady Pavla Hrubeše. V radě skončili například i bývalý ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) a poslanec SPD Jaroslav Foldyna.  Kabinet schválil tři nové členy rady, dvě místa zatím zůstávají neobsazená. Novým předsedou rady bude podle serveru hejtman Královéhradeckého kraje Martin Červíček (ODS).

Kromě bývalého děkana Fakulty dopravní ČVUT Hrubeše, Ťoka a Foldyny skončili ve správní radě státní Správy železnic Ivo Drahotský z Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice a Vít Janoš z Ústavu logistiky a managementu dopravy ČVUT. Novými členy rady se stali kromě Červíčka zastupitel Středočeského kraje a místopředseda krajského výboru pro dopravu Jan Lička (Piráti) a bývalý šéf Ředitelství silnic a dálnic ČR David Čermák.

Z původního složení správní rady zůstali jen poslanec ANO Martin Kolovratník a náměstek ministra dopravy Ladislav Němec. Správní rada Správy železnic je sedmičlenná, takže dvě místa v radě jsou nyní neobsazená. Novým členem rady se má podle serveru stát také náměstek plzeňského hejtmana pro dopravu Pavel Čížek (STAN), nedodal ale včas všechny materiály pro schválení.

Správní rada schvaluje zásadní činnosti Správy železnic včetně koncepce, hospodaření nebo organizační struktury společnosti. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) oznámil už v únoru, že chystá obměnu správní rady.

Zdroj : ČTK

Český dron Bivoj by mohla v brzké době využívat ukrajinská armáda

Čeští odborníci vyvinuli a sestavili pozorovací dron Bivoj, který by v brzké době mohla využívat ukrajinská armáda. Vycvičena je již ukrajinská posádka, která ho převezme. Vybaven je kamerou, obsluhovat ho může i jen jeden člověk. Ukrajincům ho chce česká strana darovat, řekl dnes při jeho představení novinářům spolumajitel společnosti Jablotron Dalibor Dědek, který podporuje nákup zbraní pro Ukrajinu.

Firma, která dron vyrobila, z bezpečnostních důvodů nechtěla uvést svůj název ani místo, kde se dnešní prezentace uskutečnila. „Prvním úkolem dronu bude dávat přesná data, aby ukrajinské dělostřelectvo mělo lepší výsledky,“ uvedl Dědek, který pomohl propojit konstruktéry přes ukrajinské velvyslanectví s ukrajinskou armádou.

Dron nabízí výrobce jako soupravu, v níž jsou standardně tři letouny, ovládací stanice pilot-operátor, trekovací anténa nebo satelitní modul a katapult. Právě z něho dron startuje. „Pakliže se bavíme o radiovém signálu, tak ho lze poslat do vzdálenosti 50 až 60 kilometrů. Právě z takového okruhu může sbírat data a vrátit se,“ řekl novinářům zástupce firmy. K obsluze stačí i jen jeden člověk, pokud má dron nastaven autonomního pilota, ví, kam poletí a co má za úkoly.

Konstruktéři vyvinuli i zásahovou verzi, která může nést munici. Celková váha stroje je 25 kilogramů, rozpětí křídel 3,3 metru. Ve vzduchu může stroj sbírat data po dobu až šesti hodin, a to s ohledem na specifikum konstrukce tzv. negativního křídla. Dron je podle informací zástupců firmy skladný, lehce přemístitelný a nepotřebuje zpevněnou plochu. „V současné době je v procesu vojenské certifikace,“ uvedl Dědek. Dodal, že Ukrajina tuto certifikaci nepotřebuje. „Zatím jsme investovali zhruba 25 milionů korun a vypsána je sbírka v rámci fiktivního e-shopu www.zbraneproukrajinu.cz,“ uvedl Dědek.

V tomto fiktivním e-shopu mohou přispět lidé přímo na drony. „Jsme k dnešku na čtrnácti milionech, potřebujeme vybrat 30 milionů korun na pokrytí nákladů na kompletní sadu, což jsou dva pozorovací drony a deset bojových,“ uvedl Dědek. „Ukrajinci řekli, že to chtějí vyzkoušet reálně v bojových podmínkách. V případě, že výrobek bude úspěšný, ukrajinská strana by vystavila provizorní certifikát, na jehož základě by se to nakupovalo,“ řekl.

Firma vyrobila zatím dva pozorovací drony, které by mohli Ukrajinci v krátké době dostat, a pracuje se na dronech určených pro boj. Tyto drony fungují jako tzv. stroj s opožděnou municí, ty by mohly být dodány na Ukrajinu za několik týdnů.

Zdroj : ČTK

Švédsko ČR nabídne bezplatný převod používaných gripenů

Švédsko Česku nabídne bezplatný převod nyní používaných stíhacích letounů Gripen. ČTK to v rozhovoru řekl švédský velvyslanec Fredrik Jörgensen. Letouny by byly modernizovány a Česko by si zároveň mohlo zakoupit nejmodernější verzi Gripen E. Podle ambasadora jde o atraktivní ekonomickou nabídku. Zdůraznil, že švédský výrobce Saab je schopen nové stroje dodat bez dlouhé čekací doby. Za důležité také považuje to, že by česká armáda nemusela měnit zázemí, které letouny potřebují. Ministerstvo obrany ČTK sdělilo, že podobnou nabídkou od Švédska nedisponuje. Podle ředitele komunikace ministerstva obrany Davida Jareše vláda rozhodne o budoucnosti českého nadzvukového letectva na základě odborného doporučení armády.

Česká republika si ze Švédska pronajímá 12 stíhacích letounů Gripen C/D v jednomístné verzi a dva ve verzi dvoumístné. Pronájem skončí v roce 2027 a může být o dva roky prodloužen. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) avizovala, že bude chtít o dalším osudu českého stíhacího letectva rozhodnout co nejdříve, z armády už dostala vojenské doporučení dalšího postupu. Vláda by se tématem údajně mohla zabývat v nejbližších týdnech. Jako o jednom z hlavních kandidátů se mluví o amerických strojích tzv. páté generace F-35 Lightning. Počet českých stíhacích letounů by se také mohl navýšit z nynějších 14 na 24.

Podle Jörgensena Švédsko stojí o pokračování v dosavadní spolupráci s českou armádou, kterou považuje za velký úspěch. Poukázal na to, že čeští piloti jsou na švédské stíhací stroje už zvyklí. „Řešení, které bychom mohli navrhnout, je velmi výhodné z hlediska hospodárnosti i efektivity,“ poznamenal.

Švédsko je podle něj připraveno předložit solidní a finančně atraktivní nabídku. „A dokázali bychom České republice dodat nová letadla včas, bez dlouhého čekání, to je v dnešní době samozřejmě důležitý faktor,“ poznamenal. „Letadla, která si Česko dosud pronajímalo, by se dala převést do České republiky prakticky bez nákladů. To je ekonomicky velmi atraktivní,“ zdůraznil.

„Ministerstvo obrany žádnou takovou nabídkou od švédské strany nedisponuje. Platí současná smlouva o pronájmu 14 letounů s platností do roku 2027, s případnou opcí do 2029,“ sdělil ČTK Jareš. „Vláda bude o budoucnosti nadzvukového letectva rozhodovat na základě odborného doporučení armády, která posoudila možné varianty,“ dodal.

Modernizace nyní pronajímaných strojů by podle něj mohla být ukončena během roku a výroba moderních typů zabrala další rok až rok a půl. „To je poměrně rychlý přechod, jakýkoli jiný systém by trval mnohem déle, to je zřejmé,“ podotkl.

Za další výhodu pro české letectvo v případě pokračující spolupráce považuje to, že by mu nevznikly dodatečné náklady se změnou zázemí nebo třeba s výcvikem techniků. Ty by si vyžádal případný přechod na jiný typ letadla. Zdůraznil také nižší provozní náklady gripenů. „Když se podíváte na náklady na udržení letadel ve vzduchu, odhadujeme, že u konkurence by to bylo za letovou hodinu pětkrát více. To je samozřejmě něco, co je třeba vzít v úvahu,“ poznamenal.

I když je nový Gripen E vybaven pokročilejšími systémy než jeho předchůdce, na které se musí piloti vycvičit, podle velvyslance jde o hladký přechod a nevyžaduje zvláštní přeškolení.

Řekl, že s českou stranou nebylo Švédsko v poslední době ohledně budoucnosti českého stíhacího letectva v kontaktu. Protože si ale zástupci Švédska uvědomili, že by mohla Česká republika nyní chtít postupovat rychleji, rozhodli se svůj návrh potvrdit. Poznamenal, že Švédsko je otevřeno k mezivládní dohodě i k dohodě mezi českou vládou a přímo výrobcem.

Kontrakt na pronájem gripenů podepsala vláda v roce 2004 na deset let, náklady byly zhruba 20 miliard korun. Později byl prodloužen do roku 2027 s opcí na další dva roky. V letech 2015 až 2027 dá stát na financování nadzvukového letectva 21,4 miliardy korun.

Zdroj : ČTK

Ekologové kritizují shodu ministrů omezit prostředky sociálně klimatického fondu

Výsledky jednání unijních ministrů a ministryň životního prostředí oslabilo klimatickou legislativu vyplývající z loňských návrhů Evropské komise (Fit for 55). Schválení pozdějšího nástupu Sociálního klimatického fondu a snížení peněz v něm z 72 miliard eur na 59 miliard eur by byla chyba, uvedla dnes Klimatická koalice v tiskové zprávě. Koalice je kritická i ke shodě ministrů a ministryň ohledně reformy trhu s emisními povolenkami. Klimatická koalice sdružuje ekologické organizace v Česku.

Kateřina Davidová z Centra pro dopravu a energetiku uvedla, že výsledný kompromis je slabší, než se očekávalo. Podle původního návrhu z balíku Fit for 55, který komise představila loni v červenci, by mělo být v tomto fondu mezi lety 2025 až 2032 k dispozici 72 miliard eur (zhruba 1,78 bilionu korun). Ministři a ministryně životního prostředí však schválili kompromisní návrh 59 miliard eur na roky 2027 až 2032. Fond má lidem kompenzovat zpoplatnění emisí z vytápění budov či dopravy. Pro české domácnosti by v něm podle shody rady mělo být 35 miliard korun.

Rada pro životní prostředí se také shodla na tom, že do roku 2030 by měla EU snížit produkci skleníkových plynů ze sektorů pokrytých emisními povolenkami o 61 procent ve srovnání s rokem 2005. Výsledek je shodný s loňským návrhem komise. „Dnes je už o dost jiná situace. A třeba i Evropský parlament navrhl vyšší cíl – pokles o 63 procent,“ řekla ČTK Davidová.

Pomalé by podle Davidové bylo i postupné ukončování bezplatných emisních povolenek vybraným odvětvím. „To se týká největších znečišťovatelů, ocelářský průmysl, cementářský průmysl, chemický průmysl a podobně. Pozice rady by vedla k tomu, že povolenky dlouho zůstávaly zdarma a každý rok po roce 2026 by to šlo dolů asi po pěti procentech, pak by se to zvýšilo po roku 2030 na deset procent a až v roce 2035 by to šlo o 20 procent dolů. Což je ještě mnohem horší než návrh Evropské komise, kde to mělo být každý rok deset procent dolů,“ řekla Davidová. Upozornila, že podle odsouhlaseného návrhu Evropského parlamentu by mělo bezplatné přidělování povolenek postupně skončit v letech 2027 až 2032.

Rada pro životní prostředí jednala 15 hodin, závěry oznámila v noci na dnešek. Schválila celkem pět návrhů z balíku Fit for 55. Konečnou podobu všech norem budou členské státy dojednávat s Evropským parlamentem během půlročního českého předsednictví EU, které začíná v pátek.

Zdroj : ČTK

Provoz na letišti v Praze roste nad očekávání, letos čeká přes 10 mil. pasažérů

Letecký provoz na pražském letišti letos dál roste nad očekávání. Letiště Václava Havla v Praze v současnosti odhaduje, že za celý letošní rok odbaví přes deset milionů cestujících. To je skoro o 1,5 milionu víc, než se očekávalo na začátku roku. Na dotaz ČTK to dnes uvedla mluvčí Letiště Praha Klára Divíšková. Loni letiště odbavilo necelých 4,4 milionu pasažérů, před vypuknutím koronavirové krize, v roce 2019, to bylo 17,8 milionu lidí.

„V současné chvíli odhadujeme počet odbavených cestujících přes deset milionů za celý rok,“ řekla Divíšková.

Na začátku roku přitom letiště očekávalo kolem 8,6 milionu pasažérů za celý rok. Upravené předpoklady vycházejí podle mluvčí hlavně z vývoje provozu během jara a začátku léta. V prvních pěti měsících roku odbavilo přes 3,12 milionu cestujících, což znamená šestinásobný meziroční nárůst.

Pravděpodobně nejsilnějším obdobím v roce bude léto, uvedla Divíšková. Už během června by podle ní letiště mělo poprvé po téměř dvou a půl letech překonat milionovou hranici odbavených cestujících za jeden kalendářní měsíc. Během dvou prázdninových měsíců pak letiště očekává dohromady až 2,7 milionu pasažérů.

Velký nárůst provozu lze očekávat hlavně při cestách do tradičních dovolenkových destinací, uvedla mluvčí. „V létě očekáváme, že v segmentu charterových dovolenkových letů budeme letos na 120 procentech předcovidového stavu,“ podotkla Divíšková.

I přes současný prudký růst ovšem může podle ní další vývoj ovlivnit řada okolností. „Samozřejmě přetrvávají rizika jako případné rozšíření konfliktu na Ukrajině a také narůstající výdaje spotřebitelů, což může v budoucnu oslabit chuť lidí cestovat. Také je nevyzpytatelný i další vývoj pandemie,“ upozornila mluvčí.

Aktuální růst provozu způsobuje letištím v Evropě i problémy. Příčinou je nedostatek personálu u kontrol a odbavení, což vede k průtahům při kontrolách. Například pražskému letišti i přes náborovou kampaň, kterou spustilo na začátku roku, stále schází několik desítek zaměstnanců. Letiště nedávno připustilo, že tento stav může na začátku letních prázdnin vést i k průtahům při bezpečnostních kontrolách na letišti.

Problémy už v minulých týdnech měla například letiště ve Velké Británii, Belgii nebo Nizozemsku, kde dopravci museli některé spoje i zrušit. Letiště po celém světě během pandemie propouštěla kvůli tehdejšímu omezení provozu. Například ruzyňské letiště propustilo kolem 600 lidí.

Pražské letiště Václava Havla nabízí během letní sezony přímé lety do přibližně 150 destinací. Jsou mezi nimi i nová nebo obnovená spojení do New Yorku nebo Rijádu, u řady dalších míst přibývají frekvence letů. Před krizí se v létě létalo z Prahy do 190 lokalit.

Zdroj : ČTK

Ocenění “Logistický projekt roku 2022”

Cenu České logistické asociace za vítězný projekt národního kola soutěže „Logistický projekt roku 2022“ si odnáší společnost HOPI s.r.o.

Projekt „Nestlé 2020+“ je příkladem řešení optimalizace distribuční logistiky pro region CEE s cílem dosažení růstu ekonomické efektivity a celkové kvality služby při současném snižování negativních dopadů logistické služby na životní prostředí.

Společnost HOPI je česká rodinná firma, která úspěšně působí na trhu od roku 1992.

Její počáteční obchodní zaměření bylo na akvizici a prodej zboží, konkrétně potravin. Později se HOPI stala jednou z nejvýznamnějších logistických společností ve střední Evropě. První zahraniční expanze proběhla na Slovensko v roce 2000. Od roku 2005 HOPI působí v Maďarsku. V roce 2012 se společnost rozšířila do Polska a o rok později také do Rumunska.

HOPI poskytuje komplexní logistické služby ve všech teplotních režimech. To nezahrnuje pouze skladovací služby, ale také dopravu a služby s přidanou hodnotou.

V roce 2007 začala spolupráce mezi HOPI a Nestlé, kdy se podařilo zajistit přepravu ve výběrovém řízení na distribuci palet pro český region.

Projekt „Nestlé 2020+“ společnosti HOPI bude ve druhé polovině letošního roku dále bojovat mezi nominovanými projekty evropských asociací v nadnárodním kole soutěže „ELA AWARD“, kterou vyhlašuje Evropská logistická asociace se sídlem v Bruselu. Cílem této soutěže je podpořit a iniciovat inovativní řešení konkrétních logistických projektů.

ČLA je exkluzivním držitelem akreditace této prestižní soutěže. Je proto dobrou zprávou, že členská základna ČLA má pro letošní ročník znovu silného českého zástupce, který předstoupí před mezinárodní porotu a rozšíří tak řadu předchozích českých úspěchů společností jako např. ŠKODA Auto, Budějovický Budvar, MD logistika, Jipocar Logistic, Kiekert-CS, Raben Group a další.

Zdroj : ČLA

První vodíkové jednotky od Siemens Mobility pro metropolitní oblast Berlín-Braniborsko

Společnost Siemens Mobility získala od společnosti Niederbarnimer Eisenbahn zakázku na dodávku sedmi dvouvozových jednotek Mireo Plus H pro síť Heidekrautbahn (RB27) v metropolitní oblasti Berlín-Brandenburg. Tato vozidla druhé generace nabízející přepravu zcela bez emisí CO2 jsou vybavena elektrickým trakčním pohonem napájeným z vodíkových palivovových článků a z vyrovnávací lithium-iontové akumulátorové baterie.

„Cestování vlakem je dnes zdaleka klimaticky nejšetrnějším způsobem dopravy. Jsme velmi hrdí na to, že díky naší první zakázce na flotilu vodíkových vlaků zavádíme bezemisní železniční dopravu i na neelektrifikovaných tratích,“ říká Michael Peter, generální ředitel společnosti Siemens Mobility. „Naše Mireo Plus H je vodíková jednotka nové generace, která spojuje inovace s udržitelností. Díky svému dlouhému dojezdu, vysokému zrychlení a nejmodernějším technologiím stanoví nová měřítka v bezemisní osobní dopravě.“

„Jsme hrdí na to, že můžeme provozovat Heidekrautbahn, první síť v regionu Berlín-Braniborsko, ve které se budou používat vlaky na vodíkové palivové články,“ říká Detlef Bröcker, generální ředitel společnosti Niederbarnimer Eisenbahn (NEB). „Se společností Siemens Mobility má Niederbarnimer Eisenbahn po boku zkušeného a spolehlivého partnera. Vysoce inovativní vodíková vozidla jsou nejen šetrná k životnímu prostředí, ale nabízejí také moderní výbavu přizpůsobenou potřebám cestujících. Zapojení výrobce do údržby vozidel navíc zajišťuje vysokou úroveň bezpečnosti z hlediska dostupnosti vozidel. Technologicky a ekologicky obnovenou železnicí chceme aktivně podpořit obrat v energetice a dopravě a také zvýšit atraktivitu regionální osobní dopravy pro dojíždění do práce a cestovní ruch.“

Mireo Plus H je nejmodernější vodíková jednotka druhé generace vybavená vysoce výkonným trakčním systémem H2 o výkonu 1,7 MW, se zrychlením až 1,1 m/s² a maximální provozní rychlostí 160 km/h. Vozidla mají také nejnižší náklady na životní cyklus na trhu a nabízejí rychlé doplnění paliva za 15 minut. Mireo je navrženo tak, aby bylo energeticky úsporné a šetrné k životnímu prostředí. Základem je samonosná, svařovaná, lehká, integrální hliníková vozová skříň. Ke snížení spotřeby zdrojů a emisí přispívá také vylepšená aerodynamika, energetická účinnost komponentů a inteligentní řízení palubního napájení.

Dvouvozové jednotky se vyznačují komfortně navrženým, prostorným interiérem. Cestující mají k dispozici bezplatné Wi-Fi, obrazovky s dynamickými informacemi pro cestující zobrazovanými v reálném čase, speciálně vyhrazený prostor pro rodiny a dva víceúčelové prostory s dostatečným místem pro kočárky, invalidní vozíky a až dvanáct jízdních kol. Vozy jsou vybaveny třemi dveřmi na každé straně, což umožňuje snadný nástup a výstup cestujících na invalidních vozících nebo s kočárky, a to i na nižších nástupištích. Nový typ informačního systému ve vozidle zajišťuje také rychlou, snadnou a především bezbariérovou výměnu cestujících.

Součástí smlouvy se společností Siemens Mobility je také smlouva o poskytování servisu a náhradních dílů po dobu 10 let do roku 2034. Siemens Mobility zajišťuje dostupnost jednotek po celou dobu trvání přepravní smlouvy. Součástí této servisní smlouvy je nejen zajištění všech potřebných údržbových, servisních a opravárenských činností, ale také jejich průběžný další rozvoj, přizpůsobený specifickému využití vozidel na Heidekrautbahn.

Používání vodíkových vozidel na dráze Heidekrautbahn je součástí vědecky doprovázeného pilotního projektu financovaného spolkovou vládou a spolkovými zeměmi Berlín a Braniborsko, jehož cílem je vybudovat regionální udržitelnou vodíkovou infrastrukturu, která zahrnuje také hybridní elektrárnu a tankovací zařízení. Celý provoz vlaků RB27 a RB28 bude probíhat výhradně na regionálně vyráběnou energii z obnovitelných zdrojů. Přechodem z nafty na vodík dojde na lince Heidekrautbahn ke snížení emisí CO2 přibližně o tři miliony kilogramů ročně a úspoře 1,1 milionu litrů nafty.

Zdroj : Siemens Mobility

Reorganizace ČSA skončila, firma splnila podstatné části reorganizačního plánu

Reorganizace Českých aerolinií skončila. Insolvenční soud vzal na vědomí splnění podstatných částí reorganizačního plánu podniku. Šlo především o uhrazení největší části dluhů za více než 58 milionů korun, emisi nových akcií a převzetí novými akcionáři, změny základního kapitálu nebo načerpání vypořádacího a provozního úvěru od nových investorů. 

ČSA jsou od loňského března v úpadku, následně soud povolil jejich reorganizaci. Reorganizační plán, který vypracovala společnost Smartwings, v závěru března přijali ostatní věřitelé společnosti. Následně ho schválil i soud. To bylo podle mateřských Smartwings klíčové pro záchranu aerolinek.

ČSA deklarovaly splnění podstatných částí reorganizačního plánu už v závěru května. Jeho splnění následně soudu potvrdili i insolvenční správce Michael Šefčík a výbor věřitelů. Městský soud v Praze, který je v případě aerolinek insolvenčním soudem, tak nyní vzal splnění podstatných částí plánu na vědomí a reorganizaci letecké společnosti tím ukončil. Proti rozhodnutí není přípustné odvolání.

Součástí podstatných částí reorganizačního plánu bylo zejména uhrazení pohledávek dvou zajištěných věřitelů. Quiver Beta si nárokovala 55 milionů korun, Lufthansa Technik přes tři miliony Kč. Další podmínkou byl vstup nových investorů, kterým se stala v lednu založená Prague City Air, kterou vlastní majitelé Smartwings Group Jiří Šimáně a Roman Vik. S tím je spojena i emise nových akcií v hodnotě 30 milionů korun a změny základního kapitálu. Dosavadní podíly starých akcionářů, kdy skoro 98 procent akcií ČSA vlastnily mateřské Smartwings, další 2,2 procenta pak měla Česká pojišťovna, tímto zanikly. Aerolinky zároveň načerpaly vypořádací úvěr ve výši 125 milionů korun, který jim poskytli akcionáři na uhrazení dluhů, a také provozní úvěr za 15 milionů pro zajištění fungování firmy. ČSA dále uvedly, že hradí i další pohledávky, které považují za nesporné.

ČSA zasáhly dopady epidemie koronaviru, dopravce musel zrušit velké množství spojů. Kvůli ztrátám předloni propustil kolem 300 pracovníků. Loni v únoru firma oznámila úřadu práce záměr propustit až všech 430 zaměstnanců. ČSA v této souvislosti upozornily na to, že jde o jeden z kroků v připravované reorganizaci, záměr tak nemusí znamenat propuštění všech. Kvůli krizi se zmenšila flotila letecké společnosti, provoz však dále pokračuje.

Zdroj : ČTK

Státy EU schválily emisní reformu i omezení prodeje klasických aut od roku 2035

Státy Evropské unie se dnes nad ránem shodly na sadě klíčových návrhů, které mají přispět ke splnění klimatických cílů evropského bloku pro rok 2030. Ministři životního prostředí po více než patnáctihodinovém jednání podpořili reformu trhu s emisními povolenkami či normu, která prakticky znemožňuje prodej nových aut se spalovacími motory od roku 2035. Shodli se také na vzniku fondu kompenzujícího lidem zpoplatnění emisí z vytápění budov či dopravy, v němž má být 59 miliard eur (1,45 bilionu korun) na období let 2027 až 2032.

Konečnou podobu všech norem budou členské státy dojednávat s Evropským parlamentem během půlročního českého předsednictví EU, které začíná v pátek.

Ministři po dlouhém celodenním vyjednávání schválili pět návrhů z balíku, který před rokem předložila Evropská komise ve snaze dovést EU ke splnění nového klimatického závazku. Unie by podle něho měla do roku 2030 snížit své celkové emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent proti hodnotám z roku 1990.

„Přechod k ekologičtějšímu hospodářství s čistými energiemi bude vyžadovat přispění všech sektorů a členských států,“ komentovala výsledek jednání francouzská ministryně ministryně ekologické tranzice Agnès Pannierová-Runacherová, jejíž země předsedala poslednímu ministerskému zasedání, na němž předala na půl roku vedení Česku.

Členské země našly společný přístup k reformě trhu s emisními povolenkami, k vytvoření sociálně klimatického fondu, závazným každoročním omezením emisí pro jednotlivé země, omezování emisí při využívání půdy a lesů a ke zpoplatnění emisí z nových aut se spalovacími motory. Ministři se přes snahu několika států včetně Itálie či Slovenska o odklad termínu shodli na výrazném zpoplatnění jakýchkoli emisí skleníkových plynů z nově prodávaných aut od roku 2035, které je vnímáno prakticky jako jejich zákaz.

„V roce 2035 nekončí prodej aut se spalovacími motory, auta dál, pokud budou mít čisté alternativní palivo, mohou být prodávána,“ popsala po jednání kompromis dohodnutý na základě německého návrhu česká ministryně životního prostředí Anna Hubáčková. Termín roku 2035 navíc nemusí být definitivní, neboť unijní státy se shodly, že Evropská komise v roce 2026 zhodnotí, zda je v silách EU tohoto cíle opravdu dosáhnout či zda jej například odložit.

Státy se shodly také na tom, že do roku 2030 by měla EU snížit produkci skleníkových plynů ze sektorů pokrytých emisními povolenkami o 61 procent. V rámci očekávaného růstu cen kvůli zpoplatnění emisí z vytápění budov a ze silniční dopravy schválili ministři vznik sociálně klimatického fondu, jehož objem patřil k hlavním sporným bodům jednání. Konečný kompromis přinese podle Hubáčkové českým domácnostem ohroženým energetickou chudobou celkem 35 miliard korun.

Zdroj : ČTK

V ČR jezdí více než 33.000 aut se značkou na přání, poptávka však loni klesla

Po českých silnicích jezdí více než 33.000 automobilů s registrační značkou na přání. Poptávka po nich ovšem v poslední době klesla. V loňském roce úřady vydaly 6952 těchto značek, což je meziročně skoro o 1200 méně. ČTK dnes o tom informovalo ministerstvo dopravy. Stát zároveň zvažuje vytvoření celorepublikových značek.

Registrační značku si lze v Česku za poplatek objednat od roku 2016. Cena jedné tabulky činí 5000 korun. U auta, kde jsou nutné dvě značky, tak majitelé zaplatí 10.000 korun. Poplatky jsou příjmem obcí, které značky vydávají, státu tak z nich nejde nic.

Mezi největší zájemce o značku na přání podle úřadů dlouhodobě patří menší firmy a podnikatelé. Ti často značky využívají například i jako propagaci své společnosti, na autě tak většinou vozí značky s názvem podniku nebo činnosti.

Často kreativnější podle úřadů bývají soukromí motoristé, u nichž ovšem zájem v poslední době spíše kolísá. Lidé o značky na přání mají zpravidla zájem při první registraci nového auta. Nejčastěji přitom vybírají svá křestní jména nebo přezdívky, případně se snažili registrační značku ozvláštnit nějakým vtipem nebo odkazem na nějakou situaci. Na silnicích tak lze spatřit například vozy se značkou KRAK0N0S, XXL B00BS či 019 C0VID. Oblíbené jsou také kombinace stejných čísel nebo číselné řady.

Vydávání registračních značek s textem na přání se řídí několika pravidly. Lidé si nemohou nechat na tabulku vyrazit hanlivá slova nebo slova, která obsahují písmena G, CH, O, Q a W. Zákaz využití těchto snadno zaměnitelných písmen si v minulosti vyžádala dopravní policie. Vyřazeny jsou také kombinace začínající EL, které jsou určeny pro vozy s nízkými emisemi a mohou využívat některé výhody, a to například při parkování nebo při nákupu dálničních známek.

V budoucnu by se novinkou při vydávání registračních značek, kterou se už nyní zabývá ministerstvo dopravy, mohly stát i celorepublikové státní poznávací značky, které by neměly teritoriální rozdělení podle krajů vydání. Stát by tak získal přes 104 milionů možných kombinací. Důvodem pro vznik celorepublikových značek je především možnost rozvolnění a změny v případě značek při změně vlastnictví vozidla napříč kraji. Ještě před případným zavedením celorepublikové značky má ovšem stát k dispozici velké množství kombinací i při současném systému, kdy se v případě vyčerpání současné kombinace čísel a písmen na značce pouze posune jedno písmeno určené pro daný kraj na další místo v tabulce. To brzy nastane v případě Prahy, uvedlo ministerstvo.

Zdroj : ČTK

Logistický kalendář