Domů Blog Strana 680

Na českých silnicích letos zemřelo 466 lidí, mírně víc než loni

V letošním roce se na českých silnicích stalo přes 98.500 dopravních nehod, při kterých zemřelo 466 lidí. V meziročním srovnání počet havárií stoupl téměř o 3900 a usmrcených je zatím o sedm více. Mírně naopak ubylo těžce a lehce zraněných. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes ČTK sdělil ředitel dopravní policie Jiří Zlý. Definitivní čísla policisté zveřejní 7. ledna.

Tragičtější než před rokem byl i samotný prosinec. V posledním kalendářním měsíci letošního roku zatím zemřelo při nehodách 45 lidí. Loni jich bylo o 13 méně. Zhruba o 700 na 7841 případů stoupl počet nehod.

Nejčastěji letos v prosinci umírali řidiči osobních aut. O život jich při nehodách přišlo 20. Druhou nejpočetnější skupinou byli chodci, kterých zemřelo 17. Následuje pět obětí z řad spolujezdců v osobních vozech. O život přišel také jeden řidič nákladního auta, motorkář a cyklista.

Od začátku letošního roku do půlnoci z 30. prosince na dnešek se v Česku stalo 98.521 dopravních nehod. Loni jich bylo o 3873 méně. Počet obětí meziročně stoupl o sedm na 466.

Ubylo naopak zraněných účastníků dopravních nehod. Letos při haváriích utrpělo těžké zranění téměř 1600 lidí, loni jich bylo o 200 více. O zhruba 500 na 20.329 klesl počet lehce zraněných.

Loňský rok byl co do počtu obětí nehod nejméně tragický od roku 1961. Bilanci příznivě ovlivnila covidová pandemie, která snížila provoz na silnicích. Počty úmrtí při nehodách se ale snižují i dlouhodobě. V polovině 90. let minulého století ročně zemřelo na silnicích kolem 1400 lidí. Naproti tomu v posledních deseti letech bylo podle statistik dopravní policie maximem 681 mrtvých v roce 2012.

 

Zdroj : ČTK

Zelenou kartu může řidič předložit i na displeji mobilu, rozhodl úřad

Takzvanou zelenou kartu, kterou se dokládá zaplacení povinného ručení, mohou motoristé při silniční kontrole předkládat i v elektronické podobě na displeji mobilního telefonu. Rozhodlo tak ministerstvo financí, když posuzovalo případ z předloňského listopadu. Zároveň zrušilo dřívější rozhodnutí úřadů ve Středočeském kraji, podle kterých je zelenou kartu třeba ukázat policistům vytištěnou na papíře. O svém rozhodnutí ministerstvo informovalo na webu. O změně postupů jedná s policií.

Ministerstvo v přezkumném řízení rozhodovalo o situaci, kterou středočeský krajský úřad a před ním i místní samospráva posoudily jako přestupek a uložily řidiči pokutu 1500 korun. Řidič neměl zelenou kartu s sebou, našel ji proto v e-mailu zaslaném od pojišťovny, policistka ale kartu zobrazenou v mobilu odmítla uznat.

Ministerstvo poukázalo na to, že zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla požadavky na podobu zelené karty výslovně nestanoví. „Dále vzalo ministerstvo financí v úvahu, že zelená karta v listinné podobě nemá žádné zvláštní ochranné prvky, které by jakkoli zvyšovaly její průkazní funkci. Zelená karta předložená v elektronické podobě na displeji mobilního telefonu má tedy podle rozhodnutí ministerstva financí zcela rovnocennou průkazní funkci jako zelená karta v podobě listinné,“ uvedl úřad na webu.

Ministerstvo nicméně upozornilo, že nejde o změnu stanoviska, nýbrž o rozhodnutí v individuální věci. „O tom, jak se toto rozhodnutí promítne do metodických postupů, aktivně jednáme s Policií ČR,“ dodal úřad.

Zelenou kartu v současnosti pojišťovny motoristům často posílají elektronicky, řidiči si ji musejí vytisknout sami. Karta s údaji o autě a zaplaceném povinném ručení tak bývá bílá. Tradiční název jí zůstal z dřívější doby, kdy ji pojišťovny posílali řidičům vytištěnou na zeleném papíře.

Povinné ručení poskytuje 12 pojišťoven. Většina z nich sazby stanovuje podle věku a místa bydliště řidiče, stáří vozidla, objemu a výkonu motoru, počtu ujetých kilometrů a dalších kritérií. Česká kancelář pojistitelů počátkem listopadu uvedla, že průměrné pojistné u povinného ručení stouplo letos o 2,9 procenta, tedy o 91 korun na 3212 korun. Jde o zpomalení dynamiky růstu, v minulých letech činil nárůst 4,5 až 4,7 procenta.

 

Zdroj : ČTK

Ford Trucks otevřel největší prodejní a servisní centrum v Česku

Společnost F Trucks, importér nákladních vozidel Ford Trucks, ho provozuje v moderním areálu TIR Centrum ve Stránčicích na Exitu 15 na dálnici D1 ve směru na Velké Popovice.

Velkou předností nového prodejního a servisního centra je především strategická poloha poblíž dálnice D1 i celé řady logistických center. „Jsme rádi, že můžeme našim zákazníkům nabídnout servis vozidel s perfektní dostupností, v nových a moderních prostorách a s kvalifikovanými a motivovanými zaměstnanci,“ říká o nových servisních prostorech značky Ford Trucks Miloš Pavlíček, předseda představenstva společnosti F TRUCKS. „Areál TIR Centra dále nabízí dopravcům další služby v podobě nákupu a prodeje ojetých vozidel, mytí vozidel a také krátkodobé i dlouhodobé bezpečné parkování s doplňkovými službami pro řidiče,“ dodává ke komplexnosti nabídky Petr Pitliak, šéf poprodejních služeb značky Ford Trucks.

Servis je základ

Značka Ford Trucks je na českém trhu od roku 2018, její etablování na našem trhu narušila pandemie Covid-19. Nicméně během těch tří let importér budoval v tuzemsku servisní síť, která má v současnosti čtrnáct partnerů. V průběhu příštího roku by mělo dojít ke sjednocení standardů. „Mezi ně patří nejen vizuální identita nebo technické vybavení servisu, ale také třeba servisní výjezdní vozidlo,“ vysvětluje Petr Pitliak. Servis ve Stránčicích, coby vlajková loď celé sítě, má čtyři servisní pozice, z toho dvě jsou vybavené montážní jámou. Otevřeno má zatím od pondělí do pátku od 7 do 15:30 hod, nicméně jak Petr Pitliak slibuje, do konce roku naberou další techniky a budou mít dvě směny. Díky tomu budou moci prodloužit otvírací dobu a přidají i sobotu, což jistě zákazníci ocení.

Zásobování dílů z Polska

Aby mohla servisní střediska správně fungovat, je třeba zajistit rychlé zásobování náhradními díly. To probíhá z hlavního skladu z Polska, který má k dispozici cca 98 % veškerých používaných dílů. Zbytek se posílá z centrálního skladu v Istanbulu. Zatímco dříve docházelo k zásobování servisních partnerů v Česku přes Stránčice, nyní si díly objednává každý sám. To pochopitelně zvýšilo efektivitu i rychlost zásobování.

Míří na pět procent

Kvalitní servisní zázemí i silnější prodejní tým by měl pomoci splnit ambiciózní plán společnosti F Trucks dosáhnout do roku 2025 pětiprocentního podílu na českém trhu. Od svého vstupu na trh v roce 2018 se na našich silnicích objevilo celkem 220 aut, z toho jenom 120 letos. „Například letos v říjnu se značce podařilo dosáhnout podílu 3,1 %, což je zatím nejlepší výsledek v historii,“ říká Štefan Krajčí, obchodní ředitel společnosti F Trucks. „Letos bychom se měli pohybovat pod 2 % tržního podílu a v příštím roce plánujeme navýšení o minimálně jedno procento,“ dodává Štefan Krajči, který pro značku Ford Trucks pracuje od ledna 2021. Příští rok by importér rád prodal 150 až 170 aut.

F TRUCKS nově součástí AUTO IN GROUP

Společnost F TRUCKS a.s. je nyní součástí skupiny AUTO IN, která se zabývá především prodejem, servisem a veškerými službami v oblasti nových a ojetých vozidel značek Ford, Hyundai, Volvo a Škoda, a to ve 30 pobočkách po celé ČR. Se značkou Ford patří mezi největší prodejce osobních a užitkových vozů. „Těžká nákladní vozidla Ford Trucks jsou pro nás logickým rozšířením našich obchodních aktivit, které realizujeme se značkou Ford,“ uvádí k propojení osobních, užitkových a nákladních automobilů majitel skupiny Miloš Pavlíček.

Expanze značky Ford Trucks do Evropy

Ford Trucks pokračuje ve své globální expanzi a expanzi na evropský trh. Nejnovějším trhem, kde začal Ford Trucks působit, je Německo, největší trh těžkých užitkových vozidel v Evropě. Značka Ford Trucks tam vstoupila po aktivaci distributorů v Portugalsku, Španělsku, Itálii, Belgii a Lucembursku a pokračuje ve svém úspěšném růstu na celém kontinentu. Do roku 2024 by značka Ford Trucks ráda operovala v 55 zemích.

 

Zdroj : Ford Truck

Společnost Smartwings loni hlavně kvůli covidu prodělala 2,5 miliardy Kč

Hospodaření letecké společnosti Smartwings loni skončilo se ztrátou 2,5 miliardy korun po zisku 133,4 milionu Kč o rok dříve. Kvůli epidemii covidu-19 dopravci klesl počet cestujících o více než čtyři pětiny. Firma se loni musela vypořádat mimo jiné s výpadkem tržeb a s dopady nuceného přerušení provozu letadel Boeing 737 MAX. ČTK to dnes sdělila v tiskové zprávě mluvčí Smartwings Vladimíra Dufková.

Kvůli pandemii onemocnění covid-19 aerolinky Smartwings část loňského roku nelétaly. Počet přepravených cestujících za celý rok 2020 firmě klesl o 84 procent. Ztrátu tržeb firma vyčíslila na 13,8 miliardy korun. V důsledku pandemie a navazujících opatření musela skupina Smartwings přijmout úsporná opatření a propustit 600 zaměstnanců, uvedla mluvčí.

Člen představenstva a finanční ředitel Smartwings Jiří Jurán považuje loňský rok za nejtěžší v pětadvacetileté historii firmy. „Předpokládáme, že výsledek hospodaření za rok 2021 skončí již v kladných číslech a v průběhu roku 2022 věříme v další oživení poptávky,“ uvedl.

Kromě epidemie se na loňském hospodářském výsledku aerolinek projevily i ztráty způsobené nuceným přerušením provozu letadel Boeing 737 MAX. Stroje byly celosvětově odstaveny v březnu 2019 kvůli dvěma nehodám v Indonésii a v Etiopii, při nichž zahynulo 346 lidí. Zpět do provozu je mohly Smartwings nasadit koncem loňského roku, tedy po téměř dvou letech. Společnost má sedm letadel tohoto typu.

Hospodaření firmy podle mluvčí aerolinek negativně ovlivnilo i znehodnocení finanční investice do dceřiných Českých aerolinií, které jsou od letošního března v úpadku. V červnu soud povolil její reorganizaci, kterou má vypracovat mateřská společnost Smartwings.

Letos v březnu Smartwings uzavřely dohodu s bankami v čele s UniCredit Bank, díky které získaly úvěr dvě miliardy korun, za který z 80 procent ručí státní Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP). Společnost také obdržela finanční pomoc v řádu vyšších stovek milionů korun od svých českých akcionářů, zejména společnosti Unimex Group.

Největší česká letecká společnost Smartwings patří do koncernu Smartwings Group ze skupiny Unimex Group, kterou vlastní podnikatelé Jiří Šimáně a Jaromír Šmejkal. Kromě pravidelných linek a charterových letů Smartwings dlouhodobě zajišťují také velké množství speciálních letů pro mezinárodní firmy, světové humanitární a sportovní organizace. Flotila Smartwings Group čítá 43 letadel.

 

Zdroj : ČTK

Dopravu v příštím roce čekají jen dílčí změny, provoz bude dál omezovat pandemie

Dopravu v Česku čekají podle analytiků v příštím roce spíše jen dílčí změny. Nová vláda by měla pokračovat v některých legislativních změnách, například v bodovém systému nebo v systému slev ve veřejné dopravě. Osobní dopravu, zejména pak leteckou, budou zřejmě nadále brzdit protipandemická omezení. Při zpevňování koruny by naopak mohly na začátku roku zlevňovat pohonné hmoty. Vyplývá to z komentářů analytiků a ekonomů na dotaz ČTK.

Letošní rok byl podle analytiků výrazně pod vlivem pandemie. Železniční a autobusoví dopravci se museli zejména na jaře opět vyrovnávat s velkým úbytkem cestujících. Letecká doprava je kvůli omezením hluboko pod normálem po celý rok. Problémy postihly i zaoceánskou námořní přepravu, která kvůli nedostatku kapacit lodí a kontejnerů zasáhla celosvětový průmysl.

Právě potíže v zaoceánské přepravě se podle ekonoma Cyrrusu Petra Pelce projevily hlavně v automobilové výrobě. Nedostatek čipů výrazně zpomalil výrobu, zároveň zvýšil ceny dalších materiálů. Pro další dopravní segmenty byla podle analytika společnosti Natland Petra Bartoně největší zprávou pro ČR postcovidová várka peněz z EU v rámci tzv. plánu obnovy, které se Česko rozhodlo dát z velké části na rozvoj železniční infrastruktury. To by mělo urychlit zejména přípravu vysokorychlostních tratí. V silniční dopravě Bartoň vyzdvihl začátek stavby dálnice D4 formou PPP projektu, který se může stát východiskem pro toto financování dopravních staveb do budoucna. Pelc v této souvislosti připomíná hlavně zdlouhavou přípravu nových dálnic, která je podle něj například v Německu o polovinu kratší. Cena tuzemské výstavby je podle Pelce naopak v rámci Evropy srovnatelná.

„V příštím roce nečekejme v oblasti dopravy žádné převratné, revoluční změny. V řadě ohledů se evolučně naváže na to, co je již rozpracováno,“ uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Z očekávaných změn připomněl reformu bodového systému, který by měl přísněji postihovat závažné přestupky. Další očekávané legislativní změny by měly umožňovat zvýšení maximální rychlosti na některých úsecích dálnic, a to asi na 140 km/h, pokračovat by se mělo také v transformaci Ředitelství silnic a dálnic na novou státní organizaci.

Změny při stavbě dálnic a železnic naopak podle Kovandy zaberou mnohem více času. Jednou z větších změn v dopravě by mohlo být přehodnocení systému slev dopravě. Ty nyní studentům a seniorům zajišťují 75 procent slevy na jízdném. Nová vláda už ohlásila, že systém změní.

Osobní dopravu budou i v následujícím roce omezovat protipandemická opatření. Podle Bartoně bude pod tlakem zejména mezinárodní letecká doprava. „Někteří lidé sice budou ještě více hladoví po cestování, ale překážky v mezinárodním pohybu osob zůstanou ještě na dlouhá léta dopředu,“ uvedl. Podle něj navíc budou celosvětově klesat státní kompenzace leteckým společnostem. Do cestování se promítnou i další faktory. Bartoň očekává, že kvůli posilující koruně by na začátku příštího roku měly zlevňovat pohonné hmoty.

Ministerstvo dopravy upozornilo na řadu legislativních úprav, které začnou platit od ledna. Jde například o novou povinnost řidičů při objíždění cyklistů, kdy musí mít při předjíždění odstup minimálně půldruhého metru. V bodovém systému se nově budou udělovat dva trestné body za nedovolené parkování na místech pro handicapované. Zhruba o 380 kilometrů silnic první třídy se rozšíří mýtný systém pro kamiony. Od února začne platit novela zákona o drahách, která počítá s institutem tzv. monitoringu licence strojvedoucích, který bude sledovat dodržování pravidel o délce směny strojvedoucího a dobu řízení vlaku.

 

Zdroj  :ČTK

Nová aplikace Plzně spočítá, kolik bude stát zábor parkovacích míst

Plzeň spustila novou aplikaci, která pomůže předem zjistit, kolik bude stát zábor parkovacích míst v placených zónách ve městě. Záborovou kalkulačku, jak město aplikaci nazvalo, využijí firmy i občané, kteří na území Plzně staví nebo pořádají nějaké akce a potřebují využít místní komunikaci v zónách placeného státní.

Aplikace je k dispozici na adrese https://kvpm.plzen.eu/ . Zájemci tam najdou i ceníky podle jednotlivých parkovacích zón. Aplikaci připravily společně městské příspěvkové organizace Správa veřejného statku města Plzně a Správa informačních technologií města Plzně, informoval dnes ČTK magistrát v tiskové zprávě.

Když chce někdo pořádat ve městě akci na veřejném prostranství, musí požádat o zábor prostoru. V případě, že je zábor veřejného prostoru v placené zóně, je nutné vyblokovat parkovací místa a díky nové aplikaci si žadatel může předběžně spočítat náhradu za ušlý výnos z vyblokovaných parkovacích míst. Pro výpočet částky, kterou nakonec zaplatí, je ale rozhodující až následně vystavená faktura za přesný počet vyblokovaných parkovacích míst. Náhrada ušlého výnosu se vypočítává podle průměrné obsazenosti parkovacích míst v jednotlivých zónách. „Chtěli jsme umožnit občanům, ale i firmám, které o zábory žádají, předem si spočítat, kolik je zábor bude stát. Teď už nemusí chodit na úřad, aby si cenu zjistili. Výsledek ze záborové kalkulačky současně slouží jako podklad pro fakturaci vypočtené částky. Celkově tak nová aplikace pomůže zrychlit práci úřadu při vyřizování žádostí a zkrátí čekání žadatelů,“ uvedl náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí Michal Vozobule (TOP 09).

Žadatel na internetu vyplní základní údaje – adresu, počet zabraných parkovacích míst a předpokládanou dobu záboru. Aplikace mu spočítá celkovou částku za plánovaný zábor i s informacemi, za kolik pracovních dnů i svátku zaplatí a jak vysoká je denní sazba.

 

Zdroj : ČTK

Nové tratě, vozy, přístřešky – i přes vysoké ztráty DPMB letos uskutečnil své plány

I přes ztráty přesahující 160 miliónů korun Dopravní podnik města Brna uskutečnil všechny naplánované projekty, ať už to byly rekonstrukce tratí, nákup nových vozů nebo oprava zastávek a instalace nových přístřešků. Investice do pohodlného a bezpečného cestování se vyšplhaly téměř na 1,5 miliardy korun.

 „Město Brno a jeho občané získali téměř 5 kilometrů opravených tratí, 42 nových vozů a 23 nových přístřešků na zastávkách městské hromadné dopravy. Navíc jsme my jako podnik i naši zaměstnanci pomohli nemocnici darováním krve, obětem domácího násilí, lidem bez domova i hospitalizovaným dětem. Vážím si toho, že kromě projektů na poli městské hromadné dopravy vytváříme a uskutečňujeme i tyto dobročinné akce. Nejsme jen tým kvalitních odborníků, řidičů a dělníků, ale i kolektiv, který se dokáže semknout a pomoci dobré věci,“ sdělil generální ředitel Dopravního podniku města Brna Miloš Havránek.

 Tratě

Tramvaje se po nich proháněly i třicet let a letos se dočkaly rekonstrukce. Dopravní podnik zrekonstruoval a zprovoznil během roku 4,8 kilometru tratí. Nový tramvajový svršek, rošt a protihlukové prvky získaly tratě v ulicích Lesnická (582m), Jugoslávská (225m), ve Starém Lískovci (1890 m), křižovatka u Semilassa (350 m) nebo smyčky Komárov a Zemědělská. Po zcela nové trati dlouhé 1415 metrů vozí tramvaje cestující do Komárova – projekt Tramvaj Plotní byl po třech letech dokončen na konci června. Do finále také vstoupila stavba tramvajové trati ke Kampusu – během uplynulého roku se podařilo dokončit hrubé práce na 619 metrů dlouhém tunelu, vytěžit zeminu, vybudovat základy konečné stanice před FN Brno a položit první úsek kolejí. Celkové náklady na letošní objem prací na trati ke Kampusu jsou 650 miliónů korun. Stavba bude zprovozněna na konci roku 2022. Souhrnné náklady na uvedené stavební investice v roce 2021 činí 837 miliónů korun.

 Vozy

Vozový park brněnského dopravního podniku se v roce 2021 rozrostl o 42 nových vozů. Jedná se o autobusy, trolejbusy i tramvaje, jedno ale mají společné – díky nízkopodlažnosti budou přístupné i cestujícím se zhoršenou pohyblivostí a díky klimatizaci bude cestování v nich příjemné i v letních měsících. V Brně přibylo 13 kloubových autobusů SOLARIS, 20 kloubových trolejbusů Škoda 27Tr a 9 tramvají Drak, které montují zaměstnanci DPMB v ústředních dílnách. Dva z těchto projektů budou pokračovat i v příštím roce, kdy přibude dalších 20 trolejbusů tohoto typu a 7 tramvají Drak. Celkové výdaje za nové vozy činí pro letošní rok 582 miliónů korun.

 Dopravní podnik nejen nakupoval nové vozy, ale pustil se i do oprav těch starších. V ústředních dílnách se podařilo zmodernizovat tři tramvaje typu Škoda 13T, které v provozu jezdí od roku 2007. Kontrolou a obnovou komponent projde v příštím roce dalších šest tramvají tohoto typu. Pokračovala také oprava historické kavárenské tramvaje 4MT, kterou pracovníci DPMB dokončí v příštím roce. Vůz získá kompletně nový interiér uzpůsobený potřebám pronájmů – audiovizuální techniku, odnímatelné stolky nebo lednici. Vnější vzhled a řízení vozu zůstane původní. Dopravní podnik města Brna také rozšířil svou sbírku retro vozidel o autobus Karosa ŠM11. Vozy tohoto typu jezdily v Brně s cestujícími v 60. – 80. letech minulého století.

Přístřešky a zastávky

Samostatně i v rámci rekonstrukcí tratí dopravní podnik na zastávky MHD instaloval 23 skleněných přístřešků. Jejich součástí je střecha chránící před deštěm a podle prostorových možností i bočnice a lavičky. Čekání na spoj je tak při špatném počasí příjemnější pro cestující na zastávkách Grohova, Česká, Hrnčířská, Šumavská, Lesnická nebo Tomanova. Náklady na jejich vybudování se šplhají k 9 miliónům korun. Další přístřešky instaluje dopravní podnik v příštím roce, a to například na zastávkách Krematorium, Brechtova a Filova. Rekonstrukce se dočkaly i nástupní ostrůvky na šesti tramvajových zastávkách – například na Hrnčířské nebo Běloruské. Příští rok bude DPMB pokračovat na zastávkách Šumavská (z centra) nebo Pionýrská.

 Dobročinné projekty

Dopravní podnik města Brna a jeho zaměstnanci se během uplynulého roku zapojili do několika dobročinných aktivit. Věnováním vyřazeného autobusu Karosa B 931E udělal DPMB hned v lednu radost Spolku křesťanské pomoci Bučovice, který v Brně provozuje kontaktní centrum pro lidi bez domova. Spolek ho využije ke svozu lidí z různých částí města do centra, kde dostanou jídlo, oblečení a mají možnost základní hygieny. V únoru a pak opět v listopadu předalo vedení podniku celkem 432 zimních bund a 293 pánských kalhot Sociálnímu nadačnímu fondu města Brna a Jihomoravského kraje, který je rozdělil mezi lidi bez domova a sociálně slabší. Zaměstnanci DPMB darovali do sbírky pro Fakultní nemocnici Brno 207 dětských pyžam. Netradičně dopravní podnik pojal oslavu Dne matek, když pro organizaci Magdalenium pečující o oběti domácího násilí vybral mezi svými pracovníky drogistické zboží a hotovost za 20 tisíc korun. Po řádění tornáda na jihu Moravy vyjelo na místo osm řidičů DPMB s auty naloženými vodou, potravinami a potřebnými věcmi pro místní obyvatele. DPMB poskytl šest autobusů, které zařizovaly převoz dobrovolníků mezi zasaženými obcemi. V červnu a pak znovu v listopadu darovali zaměstnanci krev pro FN Brno. Výjezdní tým transfúzní stanice za nimi přijel přímo do vozovny Medlánky. Obou akcí se dohromady zúčastnilo 39 lidí. V závěru roku DPMB uspořádal na Facebooku dražbu oblíbených her Brno Šalinou. Výtěžek ve výši 11 399 Kč putoval organizaci Magdalenium na pokrytí psychologické péče pro děti a dospělé, kteří se stali oběťmi domácího násilí.

 Rekordní plavební sezóna

Sedmičlenná flotila lodí Dopravního podniku města Brna přepravila na přehradě během 75. plavební sezóny rekordní počet cestujících – 286 tisíc. Takový zájem o lodní dopravu byl naposledy v 80. letech minulého století. DPMB připravil na druhou zářijovou sobotu oslavu polokulatého výročí, návštěvníci se mohli zdarma svézt lodí a navštívit hangár s výstavou zachycující historii tohoto typu dopravy. Akci navštívilo přibližně 9 tisíc lidí.

Mimořádný úspěch si připsal DPMV v soutěži Stavba Jihomoravského kraje 2020. Moderní hala denní očisty a denního ošetření v Pisárkách získala první místo v kategorii Průmyslové a technologické stavby. Druhým místem v kategorii Dopravní a inženýrské stavby byl oceněn projekt rekonstrukce tramvajové trati na Nových sadech nazvaný Zelené plíce města Brna.

 

Zdroj : ČTK

Po roce elektronických dálničních známek jich řidiči koupili přes šest milionů

Téměř rok je nutné pro cesty po českých dálnicích kupovat elektronické dálniční známky. Řidiči jich od spuštění prodejů nakoupili přes šest milionů kusů za více než 5,43 miliardy korun. Největší zájem je o roční kupony, nejčastěji pak motoristé k nákupům využívají internetové stránky. Vyplývá to z informace správce systému známek společnosti Cendis. Elektronické dálniční známky od letoška nahradily staré papírové kupony. Výnosy jsou zatím asi o 600 milionů korun vyšší než za celý loňský rok.

Motoristé za uplynulý rok koupili přes 2,92 milionu kusů ročních známek a 2,48 milionu kusů desetidenních kuponů. Nejmenší zájem byl o měsíční viněty, kterých se prodalo kolem 665.000 kusů. Nejoblíbenějším prodejním kanálem je internetový obchod na webu edalnice.cz. Jeho prostřednictvím si e-známku kupuje zhruba 83 procent motoristů. V dalších zhruba sedmi až osmi procentech případů využívají řidiči pro nákup známky pobočky České pošty a čerpací stanice EuroOil. Ve dvou procentech prodejů pak řidiči, a to zejména ze zahraničí, koupili známku ve 14 samoobslužných kioscích u hranic.

Nové elektronické známky letos nahradily papírové kupony. Jsou vázány na poznávací značky aut, není už tak nutné je lepit na přední sklo vozidla. Další z novinek, kterou elektronické známky oproti starým papírovým přinesly, je jejich klouzavá platnost. Řidiči si mohou nastavit platnost známky od přesně vybraného data na následujících 365 dní bez ohledu na kalendářní rok. Od poloviny dubna mohou řidiči také žádat o vrácení platby při chybném nákupu na neexistující poznávací značku vozidla. Ceny známek zůstaly proti loňsku stejné, roční stojí 1500 korun, 30denní 440 korun a desetidenní 310 korun.

Prodej nových elektronických známek byl spuštěn loni v prosinci, v první den jej však provázely problémy s výpadky systému. Zprovozněn byl ještě týž den odpoledne, výpadek systému však vyvolal vlnu kritiky politiků i odborníků. Od té doby systém funguje bez výraznějších problémů.

 

Zdroj : ČTK

ČD uzavřely dohodu se Škodou Transportation na vybavení vozů ETCS za 1,4 mld.

České dráhy uzavřely rámcovou dohodu se Škodou Transportation na vybavení 51 vozů zabezpečovacím zařízením ETCS za více než 1,4 miliardy korun. Vyplývá to z informací ve věstníku veřejných zakázek. 

Dráhy v dohodě uzavřené 21. prosince požadují dodání zabezpečovače ETCS do elektrických vozů řad 640, 650, 650 AVV, 660 a 661. Ty jezdí v Česku pod názvy RegioPanter a InterPanter. Zařízení dodá Škoda Transportation, která byla jediným účastníkem tendru, spolu se svou dceřinou firmou Škoda Pars. Harmonogram dodávek nebyl ve smlouvě zveřejněné ve věstníku uveden.

ETCS je automatický zabezpečovací systém, který kontroluje pohyb a polohu vlaků. Umožňuje například zastavit vlak při nedovoleném projetí návěstidla, dohlíží také na dodržování nejvyšší dovolené rychlosti. Při jejím překročení zabezpečovač zasáhne do řízení. ETCS rovněž sjednocuje zabezpečovací systémy po celé Evropě.

Dráhy postupně chtějí vybavit systémem ETCS stovky svých vozů. Už předloni se dráhy dohodly na vybavení až 131 elektrických lokomotiv zabezpečovačem se sdružením ČD-Telematika a AŽD Praha. Dopravce jim zaplatí také asi 1,4 miliardy. Vedle toho postupně dráhy vyřazují starší lokomotivy a vozy, do kterých se už nevyplatí zabezpečovací systém instalovat. Ty následně nahrazují novými vlaky, které jsou už systémem vybaveny z výroby.

 

Zdroj : ČTK

České dráhy uvažují o výstavbě nové lanovky na Ještěd, naváže na tramvaj

České dráhy uvažují po říjnové havárii kabinové lanovky na Ještěd, při které zemřel průvodčí, o výstavbě lanovky nové. Byla by zhruba o 800 metrů delší a začínat by měla u konečné tramvajové trati v Liberci – Horním Hanychově. Informuje o tom MF Dnes. Ve hře ale zůstává i základní oprava lanovky nebo větší rekonstrukce v současné trase, která vychází ekonomicky a časově nejlépe. Podle náměstka generálního ředitele Českých drah pro osobní dopravu Jiřího Ješety ale ČD zatím preferují novou lanovku.

Kabina visuté lanové dráhy spadla v neděli 31. října odpoledne z třicetimetrové výšky při cestě z horní stanice do dolní po přetržení tažného lana, zemřel její průvodčí. V kabině pro 35 lidí byl sám. Třinácti cestujícím ve druhé kabině se nic nestalo, zůstala viset na nosném laně 15 metrů nad zemí. Průvodčímu se podařilo aktivovat záchrannou brzdu a kabinu, která po přetržení tažného lana prudce sjížděla zpátky k dolní stanici, zastavit.

V bezmála 90leté historii lanovky to byla první taková nehoda. Vyšetřování stále pokračuje, obnově lanovky to ale nebrání. „Výsledky včetně závěrečné zprávy by měly být hotové do června příštího roku,“ řekl generální inspektor Jan Kučera.

Podle generálního ředitele ČD Ivana Bednárika musí zvolit takový projekt, aby lanovka znovu získala důvěru lidí. „Nemá smysl opravit lanovku tak, jak je, a přidat tam automatickou brzdu. To by nepřesvědčilo cestující, že je to bezpečné. Tam je potřeba to celé zmodernizovat. Stávající lanovka nemá velký potenciál už kvůli návaznosti na parkoviště, na MHD a vzhledem k její kapacitě. Finální rozhodnutí by mělo padnout v lednu 2022,“ uvedl Bednárik.

Výstavba nové lanovky by znamenala její prodloužení ze současných 1188 metrů zhruba na dva kilometry. České dráhy zároveň počítají se změnou systému kabin na oběžný, podobně jako je to na Sněžce. Dosud měla lanovka jen dvě kabiny, kdy lano táhlo jednu nahoru a druhá zároveň sjížděla dolů. Nově by měl celý úsek až 20 kabin až pro deset cestujících. „Víc kabinek s sebou přináší vyšší kapacitu, které se nám v posledních letech už nedostávalo. Nebyli jsme schopni všechny zájemce lanovkou přepravit,“ řekl Ješeta.

České dráhy zároveň zvažují možnost zapojit do projektu nové lanovky slovenského miliardáře Igora Rattaje, jehož společnost Tatry Mountain Resorts (TMR) provozuje skiareál na Ještědu a před lety měla zájem lanovku na Ještěd odkoupit. Tehdy ČD odmítly, nehoda a nutnost velkých investic však změnila situaci. „Bavíme se o tom s nimi, že by se na stavbě nějak podíleli. Předpokládám, že TMR bude jedním z partnerů projektu,“ dodal Ješeta. Podle mluvčího TMR Mariana Galajdy by v takovém případě TMR prosazovala novou lanovku.

 

Zdroj : ČTK

Logistický kalendář