[quote]Ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) nechá prověřit stav všech 24.300 železničních a silničních mostů v Česku. Na těch rizikových ve špatném stavu budou přijata mimořádná opatření. Vznikne také pozice, která bude mít bezpečnost všech mostů na starosti. Ministr to řekl na tiskové konferenci po dnešním jednání komise pro bezpečnost na železnici, kterou nedávno ustavil po sérii tragických nehod.[/quote]

Ministerstvo také chystá zpřísnění dohledu nad strojvůdci, kteří mnohdy překračují limit pracovní doby. V novele drážního zákona, kterou by měla v září projednat Sněmovna, bude zaveden monitoring licencí strojvedoucích, který by měl odhalit skutečnou dobu práce u různých dopravců. Maximální délka směny má být 13 hodin bez zahrnutí režijní jízdy, doba odpočinku pak šest hodin. Novela by také měla umožnit odebrání licence při opakovaném projetí návěstidla.

Podle Havlíčka se pro něj bezpečnost na železnici po dalších nehodách v posledních dnech stala absolutní prioritou a činnost bezpečnostní komise si bere sám na starosti.

V Česku je 6700 železničních mostů. Revize se bude týkat nejen 11.700 mostů ve vlastnictví státu, ale i krajských mostů na silnicích II. a III. třídy. „Nevěřím tomu, že mosty jsou v současnosti pro kraje prioritou, ale chápu to,“ podotkl.

Vybrané mosty nechával prověřit v roce 2018 Havlíčkův předchůdce Dan Ťok. Revizí prošla zhruba tisícovka mostů, které byly postaveny v 60. až 80. letech. Zkontrolováno bylo asi 400 mostů na železnici a dalších 600 na dálnicích a silnicích. Kontroly se zaměřily především na kanálky, v nichž jsou vedena opěrná lana. Podnět ke kontrole zavdal Doubský silniční most v Karlových Varech, u kterého se při rekonstrukci přišlo na to, že je v horším stavu, než se na základě předchozích revizí čekalo, a musel být nahrazen novým.

Ministerstvo také urychlí práce na zabezpečení železničních přejezdů. Zhruba 500 přejezdů by mělo být zabezpečeno do roku 2022, tedy o pět let dříve, než byl plán. Projekty na 247 přejezdů budou schváleny do konce září. Investice mají dosáhnout jednu miliardu ročně.

Havlíček zopakoval, že stát chce v příštích 20 letech investovat do budování zabezpečovacího systému ETCS na železnici pět miliard korun ročně. Další dvě miliardy korun za rok chce dát v příštích deseti letech na instalaci zabezpečovacího systému do 1368 vlaků. Regionální tratě D3 budou zabezpečené zjednodušeným způsobem. Od soboty na nich začnou platit přísnější opatření spočívající v povinné ohlašovací povinnosti strojvedoucích nebo jízdě načas. Některé tratě D3 s větším provozem by se mohly přesunout do vyšší kategorie. Na 30 úsecích budou instalována nová odjezdová návěstidla.

V posledních týdnech se na železnici stalo několik velkých nehod. Nejtragičtější byl v červenci střet dvou vlaků na Karlovarsku u Perninku, při kterém zemřeli dva lidé a dalších 24 bylo zraněno. Další tragická nehoda se stala u Českého Brodu, kde v polovině měsíce narazil osobní vlak do zadní části nákladního expresu. Při nehodě zemřel strojvedoucí. Příčiny nehod se vyšetřují, podle předběžných zpráv šlo o lidské chyby. Havlíček po nehodách v polovině července inicioval vznik nové expertní komise, která bude každých 14 dnů řešit otázky bezpečnosti na železnicích. V komisi jsou zástupci ministerstva, Drážního úřadu, Správy železnic, Drážní inspekce, státních dopravců a akademické obce.

Ve Mstěticích u Prahy dnes ráno vykolejily vagony poblíž železničního přejezdu. Na vlečce ujelo 32 odstavených vozů, z nich sedm vykolejilo. Poškodily osobní auto, sloup trakčního vedení a drážní budovu, takzvané stavědlo. V Bzenci na Hodonínsku se před 11:00 na přejezdu srazil vlak s osobním autem. Zemřel řidič osobního auta

Zdroj : ČTK

[quote]Bývalý ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO) čelí kárné žalobě, kterou na něj podala Česká advokátní komora (ČAK). Uvedl to dnes server iHNED.cz. Kárné řízení inicioval právník Martin Janoušek, kterého Kremlík v médiích označil za člověka, jenž se ho coby ministra pokusil podplatit částkou 1,5 milionu korun za ovlivnění zakázky na auditora mýtného systému. Komoře vadí to, že Kremlík umožnil novinářům nahrání své schůzky s Janouškem.[/quote]

Podání kárné žaloby potvrdil na dotaz ČTK tajemník komory Petr Čáp. „Předseda kontrolní rady České advokátní komory podal na advokáta JUDr. Vladimíra Kremlíka kárnou žalobu 3. srpna 2020,“ uvedl. Dodal, že další informace nemůže poskytnout, protože advokátní kárné řízení je neveřejné.

Podle serveru komora v žalobě uvedla, že Kremlík nezákonně zasáhl do soukromí jiného člověka a že porušil etický kodex vyplývající ze zákona o advokacii. Kremlík totiž letos v lednu pozval Janouška na schůzku, kde se ho na údajný dříve nabídnutý úplatek vyptával, a přitom údajně věděl, že novináři si budou setkání skrytě nahrávat. Záznam se objevil na serveru Seznam Zprávy krátce poté, co Kremlíka odvolal premiér Andrej Babiš (ANO) kvůli předražené zakázce na elektronické dálniční známky.

Kremlíkovo jednání nebylo podle komory poctivé, ale „spíše přímo záludné“. Ačkoliv měl Kremlík v předmětné době pozastavený výkon činnosti advokáta kvůli ministerské funkci, dodržování právních předpisů včetně zákona o advokacii se na něj i nadále vztahovalo. Otázkou, zda skutečně byl nabídnut úplatek, se ČAK v žalobě nezabývá.

„Nepřísluší mi veřejně komentovat jakékoliv procesní úkony orgánů České advokátní komory. Mám plnou důvěru v nestrannost a profesionalitu rozhodování orgánů komory,“ napsal serveru Kremlík.

Janoušek Kremlíkova tvrzení o úplatku popírá a kromě stížnosti u ČAK podal na Kremlíka i trestní oznámení. Už dříve naznačil, že rozvířením kauzy se muž mohl chtít udržet v úřadě.

Zdroj : ČTK

[quote]Lodě plující místo fosilních paliv na elektřinu zůstanou pravděpodobně ještě dlouho pouze rekreační a turistickou záležitostí. Současné technologie neumožňují postavit velkou elektroloď, která by byla schopná plout několik hodin, ekologická revoluce se v lodní dopravě tedy pravděpodobně dlouho konat nebude. ČTK to dnes řekl mluvčí Pražské paroplavební společnosti Dušan Sahula při představení výletní elektrolodi Bella Bohemia, která bude ode dneška plout po Vltavě.[/quote]

„Myslím si, že dokud nedojde k nějakému technologickému průlomu, co se týče například kapacity baterií, tak lodní společnosti nebudou plošně na elektrolodě přecházet,“ řekl Sahula. Podle něj bude existovat segment lodní dopravy, jako jsou například výletní a turistické lodě, který bude postupně přecházet na lodě s elektromotorem. „Dokážu si představit i formu hybridu, že tam bude diesel a baterie, ale nedovedu si v dohledné budoucnosti představit, že by velká nákladní loď, která jede 24 hodin po Rýně a veze náklad, byla čistě elektrická. Taková loď by musela mít například obrovské baterie,“ dodal.

V současnosti se lodě na elektřinu používají hlavně pro rekreační účely. Projet se s nimi můžou lidé například na brněnské přehradě, Slezské Hartě či v Praze. „Máme menší elektrolodě na hodinové projížďky, kde je kapacita asi třicet osob,“ řekl Sahula. Kromě nich bude ode dneška po Vltavě plout také 25 metrů dlouhá elektroloď Bella Bohemia, na kterou se vejde 250 pasažérů.

Loď je na jedno nabití schopná plout až devět hodin, v běžném provozu přibližně pět až šest hodin. Baterie se dají nabíjet z přípojek instalovaných na náplavkách jak přes noc, tak průběžně mezi jednotlivými plavbami. Podle Sahuly se jedná o nejmodernější a nejekologičtější pražskou loď. Je poháněna dvěma sety baterií o výkonu 135 kW, což je přibližně jako výkon dvou či tří elektromobilů. „My ale na lodi vezeme 250 lidí, ty síly rozpohybování lodě na vodě a auta na silnici jsou trochu jiné, takže z toho ta loď vychází o dost lépe,“ dodal Sahula.

Pražská paroplavební společnost vznikla v roce 1865, a je tedy jednou z nejstarších stále fungujících firem v ČR. Kromě elektrických lodí provozuje například i dva historické parníky Vyšehrad a Vltava, které v roce 2013 ministerstvo kultury vyhlásilo kulturní památkou.

Zdroj : ČTK