Domů Blog Strana 995

Nedostatek prémiových investičních produktů

[quote]Investiční trh v regionu střední a východní Evropy (CEE) zůstává pro investory i nadále velmi atraktivní, největší výzvou je však nedostatek prémiových produktů. Celkový objem investic v šesti zemích regionu CEE (Polsko, Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko a Rusko) za uplynulá tři čtvrtletí roku 2018 dosáhl 8,9 miliardy eur.[/quote]

Investiční aktivita v Polsku převýšila objem dosažený za celý rok 2017 a do konce roku by měla dosáhnout rekordní výše 6 miliard eur. Udržitelné a solidní výsledky srovnatelné s rokem 2017 hlásí Maďarsko a Slovensko, naopak v Rusku, Česku a Rumunsku se očekává konec roku ve znamení objemů investic pod úrovní roku 2017. Čtvrté čtvrtletí roku 2018 bude vzhledem k rozpracovaným projektům nejaktivnějším obdobím roku. Uskuteční-li se všechny očekávané transakce podle plánu, celkový objem investic ve všech šesti zemích regionu dosáhne zhruba 13 mld. eur, tedy méně než loňských 15,3 mld. eur.

 Institucionální investoři se zaměřují primárně na kancelářské a maloobchodní prostory, které se na celkovém objemu podílejí 42 %, resp. 41 %. Z hledáčku však nespouštějí ani další druhy nemovitostí jako například hotely a PRS.

Jeff Alson, partner a vedoucí investičního týmu pro střední a východní Evropu ve společnosti Cushman & Wakefield, říká: „Poptávka investorů nadále cílí na špičkové produkty a ceny zůstávají značně vysoké. Přispívá k tomu velmi silný trh ve většině segmentů na straně nájemců. Zdá se, že globální investoři upřednostňují region CEE před jinými trhy s relativním rizikem. I tak se zde investoři těší vyšší návratnosti než v západní Evropě.“

Investice do komerčních nemovitostí podle zemí, v milionech eur

Trh 2014 2015 2016 2017 Q1–Q3 2018
Polsko 3 096 4 089 4 591 4 663 4 831
Česko 1 995 1 941 3 380 3 631 1 210
Maďarsko 617 810 1 671 1 760 1 150
Rusko 3 332 3 651 2 841 3 533 667
Rumunsko 1 049 584 708 1 251 661
Slovensko 495 98 807 421 426

 

 

Česká republika

Ke konci třetího čtvrtletí činil celkový objem transakcí výše 1,2 mld. eur. Do konce roku by měl dosáhnout 2–2,5 mld. eur, což je méně než loňský rekord 3,3 mld. eur (vyjma hotelů). Pokles vyplývá především z absence větších transakcí.

Zvýšení poptávky po investicích do kanceláří v kategorii core (50 % celkového objemu) v Praze se odráží v cenách i ve skutečnosti, že se o tyto transakce zajímá především globální kapitál. Objemy transakcí v tomto sektoru ovlivňuje omezená nabídka maloobchodních nemovitostí.

Zahraniční investice tvoří menšinové procento celkového objemu. Lokální kapitál je stále silný, zejména v segmentu investic střední velikosti. Omezená nabídka institucionálních transakcí s přidanou hodnotou, částečně v důsledku silného trhu na straně nájemců kancelářských i průmyslových prostor, zajišťuje plnou pronajatost investičních produktů kategorie core.

Polsko

Polsko je nejsilnějším investičním trhem regionu již od roku 2015. Očekává se, že v roce 2018 dosáhnou v Polsku investice historicky rekordní výše: 6 miliard eur. Příliv kapitálu ze zahraničí byl v roce 2018 značný (56 % celkového objemu investic), zejména z Jižní Afriky, Jižní Koreje, Singapuru a Severní Ameriky.

Největší podíl z celkového objemu investic stále připadá na maloobchodní prostory (43 %), poptávka investorů (i dostupnost produktů v segmentu core) však klesá. Do budoucna budou preferovanými segmenty kancelářské a logistické nemovitosti v kategorii core/core+.

Soren Rodian Olsen, partner investičního týmu společnosti Cushman & Wakefield v Polsku, prohlásil: „Podobně jako v celé oblasti EMEA (Evropa, Střední východ a Afrika) i v Polsku pokračuje snižování výnosů, zejména v segmentu kancelářských a maloobchodních nemovitostí kategorie core. Hlavními výzvami v nadcházejících 12 měsících bude dostupnost produktů, jelikož se blíží prodleva před dokončením nových projektů. Očekáváme, že poptávka investorů zůstane vysoká vzhledem k relativní láci oproti hlavním evropským trhům, růstu nájemného a nízké míře nepronajatosti v důsledku nebývalé poptávky korporátních nájemců.“

Maďarsko

Celková výše investic za prvních devět měsíců roku dosáhla 1,15 mld. eur. Téměř polovina kapitálu pocházela ze zahraničí a trh zažíval rekordní úroveň soustavné aktivity. Objem transakcí se nyní přibližuje 2 mld. eur ročně a poptávka je napříč všemi sektory.

Domácí fondy za poslední tři roky zdvojnásobily investice do nemovitostí, což přispělo ke zvýšení likvidity, ovšem velký zájem nadále přichází ze strany nadnárodních institucionálních zdrojů kapitálu.

Míra výnosnosti dosahuje dobré úrovně, konkrétně o 70–100 bazických bodů nižší než v ostatních předních metropolích regionu CEE, tj. Varšavě a Praze.

Rusko

Rusko nedosahuje dřívější výkonnosti: po devíti měsících činí objem transakcí 0,7 mld. eur s výhledem na celkem 1,2 mld. eur za celý rok, a to oproti 4 mld. eur v roce 2017.

Loni investorům peníze z Ruska přímo proudily, ale tento odliv kapitálu již skončil – odliv hotovosti v roce 2017 činil 0,7 mld. eur, kdežto v roce 2018 se zahraniční investice a dezinvestice téměř vyrovnaly.

 

Investice do komerčních nemovitostí podle typu nemovitostí (v %)

 

Odvětví 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018
Hotely 5,23 % 3,57 % 8,17 % 9,67 % 3,18 % 2,95 % 4,00 % 2,91 % 5,73 % 2,70 %
Průmysl 5,02 % 11,81 % 12,18 % 11,17 % 15,95 % 20,24 % 12,47 % 18,57 % 17,72 % 13,83 %
Smíšené 0,00 % 0,33 % 1,89 % 9,76 % 1,01 % 3,62 % 1,95 % 0,34 % 0,77 % 0,38 %
Kanceláře 70,27 % 48,03 % 42,08 % 36,00 % 43,22 % 45,64 % 36,82 % 48,43 % 34,76 % 42,11 %
Maloobchod 19,48 % 36,26 % 35,68 % 33,40 % 36,63 % 27,55 % 44,76 % 29,76 % 41,02 % 40,98 %

Zdroj : Cushman & Wakefield

Rok trvající velká výluka hlavního nádraží v Brně začne v neděli

[quote]Rok trvající velká výluka brněnského hlavního nádraží začne již v neděli. Dotkne se dvou třetin ze 60.000 lidí, kteří jím denně projdou. Nebudou na něj moct vjíždět vlaky od Břeclavi, Slavkova a Vyškova, kvůli omezené kapacitě na něj nepojedou ani některé vlaky od Tišnova.[/quote]

Omezení je nutné kvůli pokračující opravě mostů přes ulice Křídlovická a Hybešova a kvůli modernizaci zabezpečovacího zařízení. Jako náhrada se bude používat dolní nádraží a v mnohem větší míře nádraží v Židenicích, Králově Poli a Slatině.

Náklady na mosty a nové zabezpečovací zařízení činí 2,2 miliardy korun. Bez investic by nebylo možno zajistit další provoz brněnského nádraží. Na nádražích budou informátoři a lidé si budou moct také najít informace na internetu nebo letácích. Na dolním nádraží budou fungovat provizorní čekárny, pokladny i sociální zázemí, Správa železniční dopravní cesty dokonce vybudovala podchod a zcela nové ostrovní nástupiště. Náhradní dopravu na hlavní nádraží bude zajišťovat autobusová linka 61 a při nárazové poptávce také záložní autobusy dopravního podniku.

Nově se hlavním přestupním uzlem stane židenické nádraží, odkud budou pendlovat osobní vlaky každých 15 minut na hlavní nádraží, některé vlaky pojedou až do Králova Pole. Zde totiž skončí všechny rychlíky od Havlíčkova Brodu. Cestující by se měli podívat předem do jízdního řádu, odkud jejich vlak vyjíždí, nebo kam je doveze. Místo hlavního nádraží to může být dolní nádraží, židenické, slatinské i královopolské.

Součástí náhradní dopravy bude také tramvajová linka P6 z Králova Pole k hlavnímu nádraží, autobusy z hlavního nádraží E63 do Chrlic a E77 k nádraží do Slatiny. Regionální linky budou pokračovat z Chrlic také na hlavní nádraží.

Výluka se dotkne nejen vlaků Českých drah, ale také dálkových vlaků RegioJetu, které stejně jako ostatní dálkové vlaky mezi Prahou a Břeclaví budou projíždět přes dolní nádraží a zastaví také v Židenicích.

 

Zdroj : ČTK

Soukromí dopravci na železnici plánují stamilionové investice

[quote]Soukromí dopravci, kteří uspěli se svými nabídkami na provoz některých tratí objednávaných státem, připravují velké investice do vlaků. Společnost Arriva, která uspěla na celkem čtyřech tratích, plánuje nákupy za stovky milionů korun. S rozšířením vozového parku počítá i firma RegioJet, který bude jezdit na frekventované trase Brno-Bohumín. Vyplývá to z aktuálních informací dopravců pro ČTK. Dopravci plánují i nábor zaměstnanců.[/quote]

Arriva bude od prosince 2019 následující tři roky jezdit na linkách Praha-Tanvald, Kolín-Nový Bor, Praha-Rakovník a Praha-Příbram-České Budějovice. Dopravce dostane za provoz vlaků celkem 731 milionů korun, což je o 200 milionů korun méně, než požadovaly České dráhy.

Dopravce chce na tratích využívat motorové vlaky z Německa od Deutsche Bahn, do jejichž skupiny Arriva patří. Stejný typ vlaků už nyní jezdí na lince dopravce z Prahy do Nitry. Podle mluvčího firmy Martina Faráře je společnost před nasazením do provozu ještě zmodernizuje. Celkem by mělo jít o 27 jednotek. Dopravce chce také posílit personál zhruba o 100 pracovníků, zejména na pozicích stevardů, strojvůdců a pokladních.

Ceny jízdného nebudou u Arrivy vycházet z ujetých kilometrů, ale budou stanoveny vždy pro konkrétní trasu. Podle Faráře budou ceny zohledňovat i ceny konkurence na trasách, například autobusů.

Také RegioJet počítá s investicemi do vlaků a posílení personálu, konkrétní plány chce ovšem představit až v průběhu příštího roku. V plánu je ovšem nákup vlaků i lokomotiv. Stejně jako Arriva také RegioJet počítá s otevíráním vlastních pokladen ve stanicích, kde to stát vyžaduje. RegioJet jich bude mít na trase Brno-Bohumín celkem deset.

Vedle těchto tratí oba dopravci uspěli i se svými nabídkami na provoz některých krajských a městských tratí. RegioJet bude obsluhovat například část linek v Ústeckém kraji, Arriva začne od 9. prosince jezdit na příměstské železniční lince S49 ze středočeských Roztok do pražské Libně a Hostivaře. Na všech tratích dopravci vystřídají České dráhy.

Ministerstvo dopravy se rozhodlo vybírat provozovatele objednávaných linek formou přímého přidělení. V řízení porovnává nabídky Českých drah a alternativních dopravců. Státní dopravce v těchto řízeních dosud uspěl na linkách Praha-Luhačovice, Praha-Žilina a Pardubice-Liberec.

Vedle dálkových linek, které objednává stát, vedou železniční dopravci jednání o regionálních linkách s kraji. Stávající smlouvy krajů se státním dopravcem vyprší v příštím roce.

 

Zdroj : ČTK

Počet pasažérů v letecké přepravě v EU loni překonal miliardu

[quote]Počet cestujících v letecké přepravě v Evropské unii v loňském roce poprvé překonal miliardovou hranici. Podle dnešních údajů statistického úřadu Eurostat se zvýšil o sedm procent na rekordních 1,043 miliardy osob.[/quote]

Nejvýraznější nárůst letecké osobní přepravy loni v rámci EU vykázalo Slovinsko, a to o téměř 20 procent. V České republice, Lucembursku, Estonsku a Bulharsku činil růst zhruba 19 procent.

Jedničkou z hlediska objemu osobní letecké přepravy byla v loňském roce Británie s 265 miliony pasažérů. Druhé místo obsadilo Německo následované Španělskem, Francií a Itálii. Česká republika vykázala 16,25 milionu cestujících, což ji zařadilo na 17. příčku.

Nejrušnějším letištěm v EU loni zůstalo londýnské letiště Heathrow, které odbavilo 78 milionů cestujících. Pražské ruzyňské letiště obsadilo 29. příčku. Odbavilo téměř 15,4 milionu cestujících, což představovalo meziroční nárůst o více než 18 procent.

 

Zdroj : ČTK

První absolventi VŠTE získali certifikát Evropské logistické asociace

[quote]Prvních sedm absolventů magisterského studijního programu Logistika získalo na českobudějovické Vysoké škole technické a ekonomické certifikáty Evropské logistické asociace. Jihočeská Technika je první veřejnou vysokou školou v Česku, která je může udělovat, neboť letos získala prestižní akreditaci Evropské certifikační rady pro logistiku (ECBL).[/quote]

„Certifikát mi umožní doložit, že na své pracovní pozici mám odpovídající odborné kompetence, které jsou v souladu s evropskými standardy,“ říká Martin Komorný, manažer skladu a distribuce pivovaru Budějovický Budvar, který je mezi absolventy školy, kteří nabízenou možnost využili.

Podle docenta Rudolfa Kampfa, garanta studijního programu Logistika, díky akreditaci studijního programu, absolventi získali mezinárodní certifikát bez dodatečných zkoušek. „O vystavení certifikátu a používání titulu EJLog, může prostřednictvím školy požádat Evropskou logistickou asociaci každý náš absolvent studijního programu Logistika. A sedm jich to využilo,“ vysvětlil Rudolf Kampf.

Certifikát dokládá jejich vzdělání a může jim také pomoci při hledání zaměstnání v Evropě i některých dalších zemích mimo ní. Zaměstnavatelům totiž zaručuje jejich odborné znalosti v logistice a schopnost je využívat v mezinárodním prostředí. Počet certifikovaných logistiků přitom není v Česku vysoký a nedosahuje ani stovky lidí. To je pod průměrem evropských zemí, jako je Švýcarsko, Nizozemí a Velká Británie.

Magisterský studijní program Logistika je na VŠTE koncipován jako profesně zaměřený a působí na něm přes 170 posluchačů. Předchází mu bakalářský program Technologie dopravy a přepravy, na němž je zapsáno přes 710 studentů.

 

Zdroj : VŠTE

Škoda předala Chemnitzu první ze 14 tramvají za miliardu

[quote]Skupina Škoda Transportation dnes představila v německém Chemnitzu (Saské Kamenici) první ze 14 tramvají ForCity Classic pro tamní dopravní podnik. Za tramvaje podnik zaplatí zhruba 950 milionů korun.[/quote]

V nízkopodlažní tramvaji ForCity Classic se tam první cestující svezou ve zkušebním provozu na jaře příštího roku, celá flotila bude v Německu do léta 2019, řekl ČTK předseda představenstva a generální ředitel Škody Transportation Petr Brzezina.

„Tramvaj je navržena v duchu představ o budoucnosti této dopravy. První vůz teď zahajuje několikaměsíční náročné typové zkoušky v Chemnitzu,“ uvedl.

Škodovka už tam v roce 2012 vozila cestující pražskou tramvají ForCity Alfa. „Tehdejší testovací provoz byl vyhodnocen velice úspěšně a stal se základem pro naši později úspěšnou nabídku,“ řekl viceprezident skupiny pro obchod Zdeněk Majer. Škoda Transportation vyhrála tendr v roce 2016. „Představujeme tramvaj plnou inovací, za něž považujeme stoprocentní nízkopodlažnost bez ramp, bezpřevodovkový pohon s motory s permanentními magnety v kombinaci se vzduchovým vypružením,“ uvedl.

Tramvaje pro dopravní podnik v Chemnitzu (CVAG) mají kapacitu 281 cestujících, z toho 64 sedících. Budou mít dva velké prostory pro čtyři invalidní vozíky, dětské kočárky, nebo šest kol. Tramvaj dlouhá 31,4 metru a široká 2,65 metru má informační systém i pro zrakově postižené. Její maximální rychlost je 80 kilometrů za hodinu, ale v Chemnitzu je omezena na 60 kilometrů za hodinu.

„Kvalitní jízdní vlastnosti i při nepřízni počasí zajistí stoprocentní adheze (přilnavost, každé kolo pohání motor bez převodovky). Skříň vozu je vyrobena z nerezové oceli s pevností pro příměstská vozidla. Vozy mají novou generaci elektrického pohonu, vyrobeného také ve Škodovce,“ řekl hlavní projektant Jaroslav Kulhánek.

Škoda Transportation také letos v červnu zvítězila v tendru na 80 tramvají, které budou jezdit mezi německými městy Mannheim, Ludwigshafen a Heidelberg. První vozidla tam budou nasazena do provozu začátkem roku 2021. Součástí kontraktu je také opce na dalších 34 vozů. Celková hodnota dodávky včetně opcí činí téměř deset miliard korun.

Škodovka dále vyrobila pro německé dráhy Deutsche Bahn Regio šest vysokokapacitních dvoupodlažních souprav včetně šesti lokomotiv. Soupravy jsou určeny pro provoz na nejvýznamnější bavorské trati Norimberk – Ingolstadt – Mnichov. Od jara začnou nahrazovat staré jednotky InterCity. Celá flotila vyjede v červnu 2019.

 

Zdroj : ŠKODA Transportation

Novým předsedou představenstva ČSA se stal Petr Kudela

[quote]Novým předsedou představenstva Českých aerolinií (ČSA) se stal Petr Kudela, kterého do funkce zvolili ostatní členové nejužšího vedení společnosti. Vyplývá to ze zápisu představenstva uveřejněném ve sbírce listin. Volbu nového předsedy potvrdil ČTK dnes také mluvčí společnosti Daniel Šabík. Kudela ve funkci nahradil Jozefa Sinčáka, jemuž v říjnu skončilo funkční období a valná hromada společnosti mu jej už neprodloužila.[/quote]

Kudela do ČSA přišel ze společnosti Travel Service, která je majoritním vlastníkem dopravce. U Travel Service nadále působí jako finanční ředitel. Místopředsedou představenstva ČSA zůstal Martin Štolba, který ve vedení dopravce zůstal jako jediný z předchozího představenstva. Třetím členem je Radek Müller, který stejně jako Kudela přišel z Travel Service, kde současně vykonává funkci manažera pro pravidelnou leteckou přepravu dopravce. Podle majitele aerolinek jsou změny součástí kroků vedoucích k naplňování nové strategie v rámci nově vzniklého koncernu Smartwings. Travel Service v této souvislosti mění svůj obchodní název na Smartwings.

K 24. říjnu skončil v čele ČSA Jozef Sinčák, který byl předsedou představenstva od září 2014. Spolu s ním v představenstvu skončil i Josef Adam, který na svou funkci rezignoval.

České aerolinie patří mezi pět nejstarších aerolinek na světě. Loni přepravily 2,9 milionu cestujících, meziročně o sedm procent více. Společnost Travel Service letos v únoru odkoupila 64 procent akcií ČSA od Korean Air a státní firmy Prisko. Stala se tak vlastníkem 97,7 procenta v národním leteckém dopravci.

 

Zdrij : ČTK

Ejpovický tunel je suverénně nejdelším na české železnici

[quote]Přehled nejdelších tunelů v ČR. Nový Ejpovický tunel je s délkou 4150 metrů suverénně nejdelším železničním tunelem v Česku.[/quote]

Nejdelší železniční tunely v ČR:

 

Název (místo) Uvedení do provozu Délka v metrech Počet kolejí (stavebně/provozně)
Ejpovický (Plzeňsko) 2018 4150 2/2
Březenský (Chomutovsko) 2007 1758 1/1
Špičácký (Klatovsko) 1878 1747 2/1
Jižní vítkovský (Praha) 2008 1364 2/2
Severní vítkovský (Praha) 2008 1316 2/2
Vinohradský I (Praha) 1871 1145,50 2/2
Vinohradský II (Praha) 1944 1126,32 2/2
Vinohradský III (Praha) 1989 1125 2/2*
Krasíkovský (Ústeckoorlicko) 2004 1098 2/2
Zahradnický (Benešovsko) 2012 1044 2/2

 

Výběr informací o Ejpovickém železničním tunelu, nejdelším tunelu v Česku, který bude po pěti letech výstavby obousměrně zprovozněn 9. prosince:

– Tunel tvoří dva tubusy, každý o délce 4150 metrů. Tím se na více než dvojnásobek zvýší rekord nejdelšího železničního tunelu v Česku, doposud byl nejdelším tunelem Březenský nedaleko Chomutova s délkou 1758 metrů. Ten byl otevřen v roce 2007 a o 11 metrů překonal tunel Špičácký u šumavské Železné Rudy (Klatovsko), který byl zprovozněn již v roce 1878 a Česku tak kraloval téměř 130 let.

– Stavba Ejpovického tunelu vznikla v rámci modernizace železniční trati Plzeň – Rokycany. Ta je součástí páteřní transevropské dopravní sítě a vnitrostátního III. tranzitního železničního koridoru, který vede z Prahy přes Plzeň a Cheb až na státní hranici s Německem. Cílem modernizace je mimo jiné dosáhnout jízdní doby pod jednu hodinu z hlavního nádraží v Praze na hlavní nádraží v Plzni.

– Objednatelem stavby je státní organizace Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), která modernizace trati za téměř 6,8 miliardy korun financovala. Projektantem byla společnost SUDOP Praha.

– Tunel postavila společnost Metrostav v konsorciu s firmou Subterra. O jejich vítězství v soutěži rozhodoval až Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), u kterého společnost Skanska neuspěla s rozkladem, jímž se pokoušela výsledek zvrátit.

– Skanska skončila v tendru za Metrostavem, který nabídl v soutěži, jež původně počítala s náklady 7,5 miliardy korun, cenu 3,97 miliardy korun. Nižší ceny dosáhl Metrostav jinou technologií stavby tunelu. Zatímco Metrostav nabídl metodu s razicím štítem, Skanska podle projektu chtěla tunel vrtat a odstřelovat. Její nabídka byla 4,75 miliardy korun.

– Tunely razil Metrostav speciálním strojem od německé firmy Herrenknecht TBM, který se pro stavbu vyráběl sedm měsíců na míru. Přišel na stovky milionů korun. Jde o dosud největší štít v Česku o průměru hlavy téměř deset metrů, dlouhý je 114 metrů a váží 1800 tun. Ražba jižního tubusu o délce 4150 metrů začala u Kyšic v únoru 2015 a skončila před Plzní v červnu 2016. Na severním tubusu začal pracovat razicí štít, pojmenovaný Viktorie, v září 2016 a skončil loni v říjnu.

– První vlak projel tunelem zkušebně 15. listopadu, o den později projel v jižním tubusu první vlak s cestujícími. Severním tunelem začnou jezdit nákladní vlaky 7. prosince, o den později pak soupravy s cestujícími a 9. prosince, tedy ode dne platnosti nového jízdního řádu, tam budou jezdit všechny vlaky.

– Od nového grafikonu by rychlíky, které tam pojedou rychlostí 160 kilometrů v hodině, měly trasu Plzeň – Rokycany zvládnout za 11 minut, což je o devět minut méně než dosud a dvakrát rychleji než nejrychlejší autobus. Doba cestování rychlíkem mezi Plzní a Prahou se sníží na hodinu a 20 minut.

– Nové tunely na III. železničního koridoru Praha – Cheb v úseku z Rokycan do Plzně, které protínají vrchy Chlum a Homolka, možná nejdelšími českými železničními tunely nebudou desetiletí, jako jejich předchůdci. Jednou z variant modernizace IV. koridoru z Prahy do Českých Budějovic je totiž stavba 4810 m dlouhého tunelu u Chotýčan na Českobudějovicku, na který by měl navázat 3120 m dlouhý tunel u Hosína.

– Vůbec nejdelší železniční tunel dlouhý 24,7 km měl vyrůst na III. koridoru mezi Prahou a Berounem, vláda však projekt v roce 2010 kvůli finanční úsporám zastavila. Podle posledních informací však nyní SŽDC připravuje novou vysokorychlostní trať Beroun – Praha-Smíchov s dlouhým berounským tunelem. „Momentálně se jeví, že ten nejdelší tunel (původně plánovaný), více než 20kilometrový, nebude ekonomicky vycházet. V současné době jsou tři varianty. Ta třetí, která je ekonomicky nejblíže k povinným parametrům, je třítunelová (tři tunely za sebou),“ řekl nedávno ČTK generální ředitel SŽDC Jiří Svoboda s tím, že kdyby v roce 2025 byla definitivní podoba projektu včetně vyhlášení soutěže, tak by to považoval za úspěch.

– V ČR je nyní v provozu asi 160 železničních tunelů (ve správě SŽDC), z toho většina je jednokolejných.

 

Zdroj : ČTK

Ministři dopravy se v Bruselu dohodli na kompromisu k balíčku mobility

[quote]Ministři dopravy se v Bruselu v noci na dnešek dohodli na kompromisu k balíčku mobility, který rozděloval Evropu na dva tábory. Tato kompromisní dohoda o sociálních pravidlech pro řidiče bude znamenat konec uplatňování jednostranných národních opatření členských zemí EU, která omezují trh silniční nákladní dopravy.[/quote]

„Pro Českou republiku bylo zásadní, aby se na bilaterální dopravu a transit nevztahovala směrnice o vysílání pracovníků. Co se týká takzvané kabotáže, tedy provozování dopravy uvnitř jiného členského státu, tak zůstává zachován stávající režim, který umožňuje tři operace v sedmi dnech. Naopak nově bylo stanoveno období přestávky mezi kabotáží, a to v podobě pěti dní“, říká ministr Dan Ťok, který se zasedání ministrů dopravy členských států EU zúčastnil.

Pravidla zároveň řidičům umožní trávit dva zkrácené týdenní odpočinky po sobě v kabině vozidla, pravidelný týdenní odpočinek ale musí trávit mimo vozidlo. Práce řidiče zároveň musí být ze strany dopravce organizována tak, aby se mohl každé tři nebo čtyři týdny vrátit domů. Do konce roku 2024 pak musí být všechny vozidla provozující mezinárodní dopravu a kabotáž vybavena smart tachografy druhé generace.

O kompromisu se bude následně vyjednávat v rámci trialogů s Evropskou komisí a Evropským parlamentem. O tzv. balíčku mobility se v minulosti vedly dlouhé spory. Země jako Francie, Belgie či Německo se rozhodly bránit před levnější konkurencí ze střední i východní Evropy a o dialog neměly zájem. Veškeré snahy zemí východní a střední Evropy, které za dobu vyjednávání nabídly řadu ústupků, permanentně blokovaly.

Ministři v Bruselu zároveň diskutovali o směrnici týkající se ukončení sezónní změny času. Většina členských států se stejně jako v říjnu ve Štýrském Hradci shodla na tom, že na evropské úrovni by měly být k uvedenému návrhu předloženy detailní analýza a hodnocení.

 

Zdroj : Ministerstvo dopravy ČR

WorldStar Awards pro nejlepší obaly světa

[quote]Přišel, zúčastnil se, vyhrál. I takto lakonicky by se dala popsat letošní účast obalů z vlnité lepenky společnosti Smurfit Kappa v klání o nejlepší obaly světa: WorldStar for Packaging. Vyhráli prostě se všemi přihlášenými obaly.[/quote]

My, organizátoři národní obalové soutěže nejsme překvapeni, Smurfit si pravidelně odnáší běžné trofeje i ocenění The-best-of-the-best v soutěži OBAL ROKU, loni například za přepravní balení pro automotiv pod názvem „Levá? Pravá? – Neřeš to“, což byla univerzální, manipulačně jednoduchá fixace pro 12 různých automobilových zámků. To, z čeho si lze u tohoto obalu opravdu sednout na zadek je, že zatímco zákazníkovo řešení počítalo s časem cca 30s na sestavení vložky, nové řešení Smurfitu znamenalo úsporu 87% času. Na sestavení stačily necelé 4 vteřiny.

Smurfit Kappa patří k největším výrobcům vlnité lepenky a zároveň i k největším výrobcům lepenkových obalů. Společnost patří i k pravidelně oceňovaným, je držitelem řady cen nejenom soutěže OBAL ROKU, ale i cen mezinárodních jako  je World Star či RED DOT.

Oceněním Worldstar 2019 bylo oceněno řešení konstruktéra Jiřího Novotného, „Sardinky“. Přesně jako sardinky, tedy natěsno jedno vedle druhého, jsou uložena dveřní těsnění v chytře řešeném insertu z vlnité lepenky. Tato fixace nahradila nevyhovující původní molitanový „hřeben“. Nový insert je jednoduše sestavitelný, usnadňujeme operátorovi vložit pevná těsnění tak, aby se nekroutila a zabírala minimum místa. Šipka na dně napovídá ze které strany začít.

Na jedno patro se vejde 12 těsnění, o 25 % více než s předchozím řešením. Mimochodem obal získal letos také stříbrnou Cenu Předsedkyně Poroty v národní obalové soutěži.

 

 

 

„Ani kapka nazmar“ je další oceněný obal, tedy vlastně krabice na dva pětilitrové vaky s dialyzačním roztokem. Výzvou bylo dodržet zaoblené vnitřní rohy a nedopustit protržení. Otvírání musí být umožněno bez ostrých nástrojů, pomocí trhací pásky.

 

 

Opravdový mediální humbuk se strhl okolo řešení Petra Šlajse „Feedo hrad“.Z diskuzí na internetu bylo zřejmé, že tato původně pouhá zasilatelská krabicečasto zastínila samotný přepravovaný produkt. Byla zdrojem hry, inspirace a zábavy pro mnoho dětí a rodičů. Na sestavení opět není třeba nástrojů a naprosto bez rizika se otevírá nekonečný prostor pro hru a tvořivost. Zákazník přechodem z 5VVL za 3VVL ušetřil 9% nepřímých nákladů a Smurfit musel zaměstnat 15 lidí na odpovědi děkovných dopisů od zákazníků (ale to je jen odhad naší redakce). Btw obal získal letos také ocenění Ceny Spotřebitele, které vybírají přímo uživatelé obalu. A bylo to o parník! Vlastně o hrad.

Obalový Galavečer WOrldStar 2019 v Praze

Všichni vítězové budou oceněni v rámci slavnostního ceremoniálu a Galavečera 15. května 2019 v Praze během 102. zasedání předsednictva WPO, které pořádá Obalový Institut SYBA.

 

 

Zdroj : SYBA

Logistický kalendář