V České republice roste počet uživatelů elektrokoloběžek a spolu s tím i počet vážných dopravních nehod. Aktuální data za období leden–květen 2026 ukazují, že se zdaleka nejedná jen o problém mladých jezdců, jak by se mohlo zdát. Naopak. Nejvíce ohroženou skupinou jsou dospělí, kteří ochrannou přilbu často nepoužívají.
Bezpečnost uživatelů elektrokoloběžek se v České republice stává stále aktuálnějším tématem. Současná právní úprava stanovuje povinnost nosit ochrannou přilbu u osob mladších 18 let při jízdě na jízdním kole. Na základě tohoto ustanovení lze dovozovat obdobný přístup
i u elektrokoloběžek s konstrukční rychlostí do 25 km/h, a to rovněž pouze do 18 let věku.
U dospělých jezdců však taková povinnost výslovně stanovena není, přestože právě oni patří mezi nejrizikovější skupiny z hlediska závažných následků nehod.
Statistiky za období leden až květen 2026 jsou v tomto ohledu výmluvné. Na elektrokoloběžce byly od začátku roku usmrceny již tři osoby, přičemž jejich průměrný věk činil 50 let a ani jedna z nich neměla ochrannou přilbu. Ještě výraznější obraz poskytují data o těžce zraněných – přilbu mělo pouze necelých 19 % těchto jezdců a jejich průměrný věk dosahoval 39 let. Nehodovost tak jasně vyvrací představu, že by se nedodržování bezpečnostních pravidel týkalo především mladších generací. Naopak ukazuje na rizikové chování dospělých, kteří často podceňují závažnost možných následků. “Úrazy na elektrokoloběžkách nejsou ani tak po pádech v přírodě a v terénu, jsou spíše doménou měst. Lidé na nich obecně helmy nosí jen velmi zřídka. Většina úrazů by přitom při použití helmy nemusela být tak vážná. Nejčastěji lidé utrpí otřes mozku, někdy ale může být situace
i mnohem horší. Bohužel se na elektrokoloběžkách setkáváme i s úrazy ve spojení s alkoholem, jakoby si lidé neuvědomovali, že i na koloběžce jsou účastníky silničního provozu,“ řekl tiskový mluvčí ZZS LK Michael Georgiev.
Současná právní úprava tak vytváří určitý paradox. Zatímco mladiství mají povinnost chránit si hlavu, dospělí, kteří čelí vyššímu riziku vážných zranění, ji legislativně stanovenu nemají. Diskuse
o případném rozšíření této povinnosti proto nabývá na významu i v kontextu zkušeností ze zahraničí. Některé evropské státy již k regulaci přistoupily. Například v Dánsku nebo Chorvatsku je nošení ochranné přilby na elektrokoloběžce povinné pro všechny jezdce, zatímco jiné země alespoň částečně regulují tuto oblast například věkovým omezením. Tyto přístupy přitom reflektují skutečnost, že zranění hlavy patří mezi nejzávažnější následky nehod v oblasti mikromobility.
Odborné studie dlouhodobě upozorňují na význam ochranných pomůcek. Přilba může zásadně snížit riziko vážného poranění hlavy a v mnoha případech rozhoduje o následcích nehody. Zjištění z výzkumu projektu Bezpečně na elektrokoloběžce navíc potvrzují, že právě mezi dospělými je míra používání přileb nízká, přestože se jedná o skupinu s vysokým rizikem vážných úrazů. Výzkum zároveň ukazuje, že mnoho jezdců podceňuje rychlost i dynamiku elektrokoloběžek
a neuvědomuje si, že při pádu bez ochrany hlavy hrozí velmi závažné následky. „I když je nošení přilby pro osoby starší 18 let dnes pouze dobrovolné, statistiky vážných nehod nám jednoznačně ukazují, že ji dospělí jezdci často nepoužívají. Přitom i u nich může mít pád ty nejvážnější následky. Na elektrokoloběžku často nastupují lidé, kteří běžně nejezdí na kole nebo na něm dlouho neseděli a může je zaskočit i drobná nerovnost povrchu. Taková situace pak snadno končí pádem, který bez ochrany hlavy může mít i fatální následky. Povinné nošení ochranných přileb na elektrokoloběžkách by přitom mohlo tyto vážné následky výrazně zmírnit. Pokud navíc vidíme, že část jezdců není ochotná převzít za svou bezpečnost odpovědnost a počet vážných nehod dál roste, je namístě, aby se stát otázkou zavedení povinné přilby pro dospělé vážně zabýval,“ říká Radka Binhaková, autorka projektu Bezpečně na elektrokoloběžce.
Otázka, zda by měla být ochranná přilba na elektrokoloběžkách povinná i pro dospělé, se tak stává stále aktuálnější. Data z České republiky i ze zahraničí ukazují, že stávající nastavení nemusí dostatečně reagovat na reálné riziko. Zavedení povinnosti by mohlo přispět ke snížení počtu vážných zranění i úmrtí a zároveň podpořit širší změnu vnímání bezpečnosti při využívání tohoto stále populárnějšího dopravního prostředku. „Nošení přilby vnímám především jako osobní odpovědnost každého z nás. Zdraví je to nejcennější, co máme. Elektrokoloběžky jsou méně stabilní než kola a vyvinou stejnou rychlost. Nedává proto žádnou logiku vzít si přilbu na kolo, a na koloběžku ji nechat doma. V praxi sledujeme, že ani děti a teenageři přilbu na elektrokoloběžce často nenosí,
u dospělých pak je situace ještě horší. I proto jsou důležité osvětové projekty, které na to upozorňují,“ říká Tomáš Neřold, vedoucí samostatného oddělení BESIP.
Problematikou bezpečné jízdy na elektrokoloběžkách se dlouhodobě zabývá projekt Bezpečně na elektrokoloběžce, který se zaměřuje na osvětu, výzkum i návrhy systémových řešení v oblasti mikromobility. Projekt je financován z Fondu zábrany škod České kanceláře pojistitelů a jeho cílem je přispět ke zvýšení bezpečnosti všech účastníků silničního provozu.
Otázka ochranných přileb tak dnes již není pouze individuálním rozhodnutím jednotlivce, ale tématem veřejné bezpečnosti, které si zaslouží širší odbornou i společenskou diskusi.
Zdroj: BESIP
|
