„Vždy 1. května slaví lidé na celém světě Svátek práce. Co začínalo jako každoroční protest pracujících, se stalo státním svátkem oslavujícím jejich sociální výdobytky. Prvním sociálním úspěchem bylo omezení pracovního dne na 8 hodin. Od té doby došlo k mnoha dalším pozitivním změnám. Avšak Svátek práce není pouze dnem, kdy se oslavují úspěchy. Rovněž slouží jako připomínka toho, že řádně fungující sociálně tržní hospodářství není samozřejmostí a že pravidla se musejí přizpůsobovat, neboť technologie, které mají dopad na naše ekonomiky i společnosti, se neustále vyvíjejí.
Právě to bylo v tomto funkčním období cílem Komise, kterého jsme také dosáhli: znovu zařadit evropský sociální rozměr mezi priority našeho programu. V listopadu 2017 se v Göteborgu konal první sociální summit po 20 letech. Evropský parlament, členské státy a Evropská komise na něm vyhlásily evropský pilíř sociálních práv, což je soubor dvaceti zásad a práv, která podporují možnosti přístupu k odborné přípravě, vzdělávání a celoživotnímu vzdělávání, dobré pracovní podmínky a účinné systémy sociálního zabezpečení. Nyní je třeba zajistit, aby se tyto zásady a práva prováděly v praxi. Na úrovni EU jsme již několik takových iniciativ předložili: agenda dovedností pro Evropu má zajistit, aby lidé byli připraveni na současná i budoucí pracovní místa. Vypracovali jsme návrhy na zajištění předvídatelnějších a transparentnějších pracovních podmínek, na zajištění přístupu k náležité sociální ochraně pro všechny pracovníky nebo na vytvoření spravedlivých a vymahatelných pravidel pro mobilní pracovníky.
Provádění pilíře a jeho zásad vyžaduje společné úsilí. Zapojit se musí všichni: naše členské státy, Evropský parlament, sociální partneři a v neposlední řadě občanská společnost. Těším se na spolupráci se všemi zainteresovanými stranami, abychom v nadcházejících letech mohli společně ukázat,že hospodářský a sociální pokrok se navzájem posilují a že k oslavám Svátku práce máme důvod.“
Důchody v EU: zpráva Komise uznává úsilí členských států o zajištění přiměřených důchodů, je však zapotřebí udělat vice
Zpráva o přiměřenosti důchodů v roce 2018 zveřejněná 30. dubna analyzuje, jak současné a budoucí důchody pomáhají předcházet chudobě ve stáří a udržovat příjem mužů a žen po jejich odchodu do důchodu. Zdůrazňuje, že členské státy v rámci svých reforem věnují stále větší pozornost udržitelným a přiměřeným důchodům, avšak v budoucnu budou zapotřebí další opatření.
Marianne Thyssen, komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu, uvedla:
,,Každý důchodce má právo na důstojný život, což je klíčovým principem Evropského pilíře sociálních práv. Přiměřené důchody jsou zásadní pro prevenci chudoby a vyloučení starších lidí v Evropě, zejména žen. Musíme se také ujistit, že lidé v nestandardní práci nebo samostatně výdělečné činnosti nejsou vyloučeni. Naší prioritou musí být pokračovat v probíhajících reformách, které podporují přiměřené důchody pro všechny.”
Dnes je o 1,9 milionu méně starších Evropanů ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením než před deseti lety, zatímco počet starších pracovníků v zaměstnání se v posledních třech letech zvýšil o 4,1 milionu. Navzdory těmto zlepšením v situaci evropských důchodců není prostor pro uspokojení. V EU žije 17,3 milionu nebo 18,2 % starších lidí (ve věku 65 a více let) ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením. Tato čísla zůstávají od roku 2013 téměř nezměněna. Navíc zůstávají významné rozdíly mezi zeměmi a skupinami obyvatel. Například, důchody žen jsou stále o 37 % nižší než důchodců mužů kvůli nižším platům a kratším pracovním životům spojeným s péčí. Stejně tak lidé s nestandardním postavením nebo samostatně výdělečně činné osoby často čelí méně příznivým podmínkám pro přístup k důchodovým právům a zvyšování jejich důchodových nároků než u standardních pracovních míst. Riziko chudoby a sociálního vyloučení ve stáří se také zvyšuje s věkem.
Více než polovina všech starších lidí, kterým hrozí riziko chudoby nebo sociálního vyloučení v EU, je starší 75 let. Je to způsobeno skutečností, že i když potřeby rostou s věkem, hodnota důchodů klesá během odchodu do důchodu. Členské státy zavedly opatření k zajištění přiměřenosti důchodů, která jsou v centru jejich politického úsilí, zejména pokud jde o důchody s nízkými příjmy, ale je třeba učinit více. Pro zajištění přiměřenosti a udržitelnosti současných a budoucích důchodů musí důchodové systémy podporovat delší pracovní životy v souladu s nepřetržitě rostoucí střední délkou života. Toho lze dosáhnout podporou celoživotního učení, poskytováním bezpečného a zdravého pracovního prostředí, úpravou důchodového věku, odměňováním pozdějšího odchodu do důchodu a odrazováním předčasného odchodu do důchodu. Flexibilní pracovní možnosti včetně možnosti kombinovat důchod s příjmy z práce a daňové pobídky podporující pozdější odchod do důchodu se stále častěji rozšiřují a budou i nadále důležité.
Členské státy by rovněž měly podniknout další kroky k odstranění rozdílu mezi pohlavími v důchodech tím, že zavedou politiky rovných příležitostí zaměřené na ženy a muže v produktivním věku, například podporou rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a rovnoměrným rozdělením povinností péče, účasti, intenzity práce a přerušení kariéry. Zejména důchodové politiky by měly adekvátně chránit přestávky související s péčí. V souladu s Evropským pilířem sociálních práv má Komise za cíl podpořit členské státy v tomto úsilí, například svým návrhem k vytvoření lepší rovnováhy mezi soukromým životem a profesní kariérou pro pracující rodiče a pečovatele.
Konečně je také důležité, aby bylo nadále rozšiřováno důchodové pojištění pro osoby v nestandardní nebo samostatné výdělečné činnosti a aby se podpořilo doplňkové důchodové spoření. V této souvislosti a také pod praporem pilíře sociálních práv Komise nedávno předložila návrh doporučení o přístupu k sociální ochraně.
Souvislosti
Pilíř sociálních práv předložila Komise v dubnu roku 2017 a byl vyhlášen Evropským parlamentem, Radou a Komisí na společném summitu v Göteborgu v listopadu roku 2017. Zásada 15 Evropského pilíře sociálních práv uznává právo pracovníků a samostatně výdělečně činných osob na důchod, který zajišťuje přiměřený příjem.
Zprávu o přiměřenosti důchodů připravuje Evropská komise a Výbor pro sociální ochranu každé tři roky. Toto vydání z roku 2018 analyzuje, jak současné a budoucí důchody pomáhají předcházet chudobě ve stáří a udržovat příjem mužů a žen po dobu jejich odchodu do důchodu.
Zpráva je věnována srovnávací analýze přiměřenosti důchodů v EU-28. Zkoumá současnou životní úroveň starších lidí a jejich formování v důchodových systémech, vyhotovuje přehled nedávných důchodových reforem a uzavírá analýzou hlavních problémů týkajících se přiměřenosti budoucích důchodů a způsobů jejich řešení.
Zpráva rovněž poskytuje podrobnější popis důchodového systému a přiměřenosti důchodů v každém z 28 členských států. Zpráva o přiměřenosti důchodů 2018 a její soubor politických závěrů přijal Výbor pro sociální ochranu dne 25. dubna 2018. Předpokládá se, že politické závěry zprávy budou schváleny Radou pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele v červnu 2018 a bude sloužit k procesu evropského semestru.
Zpráva o přiměřenosti důchodů se navzájem doplňuje s nadcházející zprávou Výboru pro hospodářskou politiku z roku 2018, která posoudí, jak budoucí výdaje na důchody ovlivní udržitelnost veřejných financí.
KAPITOLA ZE ZPRÁVY ČESKÁ REPUBLIKA (CZ)
Hlavní body
- Český důchodový systém má významnou redistribuční funkci a je účinný při ochraně starších obyvatel před chudobou a sociálním vyloučením s jednou z nejnižších sazeb AROPE v EU.
• Důchodová reforma v roce 2017 omezila pokračující zvyšování věku pro odchod do důchodu na 65 let, které by mělo být dosaženo v roce 2030. Poté by měl být důchodový věk přezkoumán ve světle příjmů očekávaných dožití. - Nedávné reformy pravděpodobně pozitivně ovlivní přiměřenost důchodů, ale mohou mít negativní dopad na dlouhodobou udržitelnost.
- Vláda by měla uvažovat o tom, jak podpořit složku starobního systému důchodového zabezpečení. Možným přístupem by bylo lépe zapojit zaměstnavatele do diverzifikace příjmů budoucích důchodců prostřednictvím doplňkových systémů.
- Obecný popis vnitrostátního důchodového systému
Český penzijní systém je v současné době založen na dvou odlišných pilířích, i když diskuse posledních 20 let hovoří o tom, že se rozdělí na tři pilíře. První pilíř, zákonný důchodový systém (definovaný benefit, pay-as-you-go (PAYG)), je provozován státem a hraje dominantní roli (představuje více než 90 % důchodů důchodců). Druhý pilíř, statutární důchodový systém (definovaný příspěvek (DC), který byl plně financován), byl zahájen od počátku roku 2013 (jako dobrovolná částečná výjimka z prvního pilíře) a uzavřen na konci roku 2015. třetí pilíř se skládá z osobního důchodového pojištění (DC, plně financovaného systému) se státním příspěvkem a jinými formami individuální jistoty pro stáří sestávající z produktů nabízených komerčními pojišťovnami (i když pokrývá 52,6 % populace ve věku 0-65 let, představuje méně než 0,1 % současných příjmů starších důchodců).
Statutární důchodový systém PAYG (tzv. první pilíř) je založen na povinném důchodovém pojištění. Je univerzální a povinný pro zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné a rovněž umožňuje omezit dobrovolnou účast na některých kategoriích ekonomicky neaktivních osob. Zásada příspěvků se odráží pouze v omezeném rozsahu z důvodu uplatnění zásady solidarity příjmů. Důchodový věk je 63 let a 4 měsíce u mužů a 62 let a 8 měsíců u žen bez dětí v roce 2018 (v závislosti na počtu dospělých dětí nižší u žen o 4 roky). Důchod z tohoto pilíře se skládá ze dvou prvků: univerzální základní částky (paušální sazby), která se rovná 9 % průměrné mzdy v jednotlivých zemích a jednotlivé složky související se ziskem. Druhá částka vychází z délky trvání pojistného období-pro každoroční pojištění existuje míra přírůstku 1,5 % ze snížené osobní kalkulace. Osobní vyměřovací základ se snižuje v souladu s definovanými prahovými hodnotami. Až 44 % průměrné mzdy se považuje za 100 % referenčního příjmu; a mezi 100 a 400 procenty průměrné mzdy, je zvažováno pouze 26 %. Obecně platí, že důchody v platbách jsou indexovány každoročně (růst indexu cen spotřebitelů nebo důchodců plus růst reálných mezd o 50 %, viz oddíl o reformních trendech pro výjimky a nedávný vývoj). Základní univerzální složka spolu s metodou indexace vede k situaci, kdy jsou vyšší důchody indexovány mírně pomaleji než nižší důchody. S výjimkou velmi vysokých důchodů nepodléhají důchody zdanění. Míra příspěvků je 28 % a je rozdělena mezi zaměstnance (6,5 %) a zaměstnavateli (21,5 %). Od roku 2009 je důchodový systém v deficitu s pozitivním výhledem na obnovenou rovnováhu v roce 2018. Nejsou žádné zvláštní ustanovení s náročnými pracovními místy v rámci 27.
První pilíř důchodového systému má výjimku pro přibližně 4000 horníků, kteří mohou snížit věk odchodu do důchodu o 10 let.Tento pilíř umožňuje flexibilní možnost odchodu do důchodu s pojistně-matematickou úpravou (předčasný nebo odložený odchod do důchodu). Sankce předčasného odchodu do důchodu závisí na tom, jak předčasně je čerpán starobní důchod. Podíl předčasných starobních důchodů dosáhl v roce 2013 33,5 % nově poskytnutých důchodů, ale v roce 2016 pouze 28,3 %. Odložené starobní důchody představovaly v roce 2016 pouze 1 % nově poskytnutých důchodů, neboť neexistuje žádné omezení z hlediska získání starobního důchodu a pokračováníí v práci (s výjimkou předčasného důchodu) navzdory skutečnosti, že bonus za výkon zaměstnání po dosažení řádného důchodového věku je vyšší u osob, které současně nevyčerpávají důchod. Pracující důchodce může pravidelně žádat o zvýšení složky důchodu souvisejícího se ziskem.
Osobní důchodový systém (tzv. třetí pilíř-DC) je dobrovolný plně financovaný systém s přímým příspěvkem státu. Vedle státního příspěvku poskytuje vláda také daňové pobídky pro soukromé spoření. Systém spravují penzijní společnosti. Míra účasti přesahuje 70 % ekonomicky aktivního obyvatelstva. Míra návratnosti finančních prostředků v posledních několika letech dosahovala v průměru méně než 2 % a oscilovala kolem míry inflace. Příspěvky do systému mohou provádět samotní účastníci a jejich zaměstnavatelé. Příspěvky účastníků až do měsíčního příspěvku ve výši 1000 Kč (38 EUR) jsou doplněny příspěvkem státu. Měsíční příspěvek od 1000 Kč do 3000 Kč (38-115 EUR) je osvobozen od daně z příjmů. Zhruba 21 % účastníků obdrží příspěvek od svého zaměstnavatele. Příspěvky zaměstnavatelů do určitého stropu jsou osvobozeny od daně z příjmů zaměstnanců a příspěvků na sociální zabezpečení. Podle Vidovićova et al. (2015) se zdá, že průměrná úroveň příspěvku účastníků je nízká (méně než 10 % příspěvku k povinnému prvnímu pilíři) a nelze očekávat, že výrazně kompenzuje pokles výdělku po odchodu do důchodu. Požadavky na třetí pilíř lze dosáhnout až do pěti let před dosažením důchodového věku (který za určitých podmínek zruší snížení důchodu v prvním pilíři v důsledku předčasného odchodu do důchodu). Přínosy mohou být uplatněny v době, kdy jsou ekonomicky aktivní. Předpokládá se, že toto opatření sníží riziko chudoby zejména osob vykonávajících náročné zaměstnání v případě, že ztratí svou práci jen několik let před důchodovým věkem. Tento režim nebyl příliš využíván; pouze tuto výhodu získalo ve třetím čtvrtletí roku 2017 2481 osob.
2.Reformní trendy
Důchodový věk se od roku 1996 zvyšuje, tempo růstu bylo několikrát změněno. Právní předpisy přijaté v roce 2011 umožnily stupné zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu ve stanoveném tempu bez horní hranice. Koaliční vláda (2013-2017) navrhla opatření zvyšující věk odchodu do důchodu způsobem, který by lépe odrážel měnící se očekávanou délku života, který byl schválen parlamentem v červnu roku 2017. Nabývá účinnosti od roku 2018. Podle schváleného zákona současný růst důchodového věku bude pokračovat, dokud nedosáhne 654 let v roce 2030. Počínaje rokem 2019 se posouzení vývoje očekávané délky života uskuteční každých pět let, mělo by se však týkat pouze osob mladších 55 let, a tak hladce pokračovat v změně věku odchodu do důchodu po roce 2030. V případě změny by měla být navržena úprava věku odchodu do důchodu, aby se zajistilo, že relativní čas strávený v důchodu bude udržovat přibližně 25 % délky života průměrného důchodce. Schválený zákon neobsahuje automatický mechanismus pro změnu důchodového věku; proto budou v budoucím důchodovém systému vystaveny ad hoc politickému rozhodnutí. Pro muže a ženy bez dítěte nebo jednoho dítěte se důchodový věk se zvyšuje každých pět let, čímž se zvyšuje potenciální nestabilita. Právní stanovení důchodového věku ve věku 65 let vede ke snížení fiskální udržitelnosti důchodového systému.
Standardní mechanismus spojuje plně indexování důchodů s indexem spotřebitelských cen (CPI) a částečně (1/3) s růstem reálné mzdy. Jako úsporné opatření byla v roce 2012 zavedena dočasná úprava indexace. Standardní mechanismus byl nahrazen sníženým mechanismem (1/3 jak na index CPI, tak na růst reálných mezd) na léta 2013-2015. Vzhledem k tomu, že byla tvrdě kritizována za to, že nezachovala kupní sílu důchodů, poslední vláda (2014-2017) se rozhodla opustit snížený mechanismus o rok dříve. Zároveň vláda navrhla, aby každý důchodce získal na konci roku 2015 dodatečnou částku ve výši 600 Kč (23 EUR), nicméně vyplacená částka se zvýšila na 1200 Kč (46 EUR) během parlamentního schvalovacího řízení a platba byla odložena na únor 2016, aby nahradila důchodcům nízkou měsíční zákonnou indexaci důchodů o 40 Kč / 1,5 EUR v roce 2016. A nakonec začala diskuse o tom, jak změnit pravidla indexace, aby vláda mohla rozšířit indexaci důchodů i nad rámec toho, co zákon vyžaduje.
Výsledkem diskuse byly tři úpravy pravidel indexace placených důchodů. První změna byla schválena již v roce 2016. Stanoví, že pokud formulace důchodového indexování dovolí růst důchodů o méně než 2,7 %, vláda se může rozhodnout, že výše důchodů dosáhne až 2,7 %. Tato změna byla již použita při indexaci důchodů v roce 2017. V letošním roce (2017) parlament souhlasil, že vláda použije indexační vzorec založený buď na zvýšení spotřebitelských cen pro domácnosti důchodců nebo na zvýšení spotřebitelských cen pro všechny domácnosti (podle toho, co je vyšší). Konečně, poslední změna schválená v roce 2017 nahrazuje třetinový růst reálné mzdy ve vzorci indexace polovičním růstem reálné mzdy. Byla navržena s ohledem na očekávaný pokles míry nahrazení téměř o 5 % do roku 2030 (více informací o návrhu viz Výbor pro penzijní připojištění, 2016). Průměrný důchod se v lednu 2018 zvýšil měsíčně o 475 Kč (přibližně 18 EUR, což odpovídá 4 % změně ve výši důchodu) (ve srovnání s 410 Kč, pokud byly použity původní pravidla indexace). Změna ovlivní všechny důchodce s mírnějším dopadem na důchodce s nadprůměrným důchodem, jehož důchody byly indexovány pomaleji než podprůměrné důchody podle minulých pravidel. Zároveň přijaté opatření zvýší finanční stabilitu důchodového systému ve střednědobém horizontu. Druhýpilíř, statutární financovaný systém (DC, plně financován, dobrovolný částečný odchod z prvního pilíře) byl zahájen od počátku roku 2013 a zrušen na konci roku 2015. Příspěvky byly vráceny účastníkům do konce roku 2016. Objem vrácených příspěvků byl zanedbatelný – 3,4 mld. Kč (126 mil. EUR).
Mezi rokem 2012 a 2015 schválil parlament několik změn ve třetím pilíři. Cílem je zvýšit bezpečnost kapitálu účastníků, povzbudit lidi, aby zvýšili své příspěvky do systému, rozdělili nahromaděný kapitál účastníků z majetku penzijních institucí a zpřístupnili pilíř i osobám mladším 18 let. U smluv uzavřených po 1. lednu 2013 mají penzijní společnosti možnost nabízet nové investiční strategie s vyšší volatilitou z hlediska míry návratnosti a bez záruky nulové návratnosti. Podle Asociace penzijních fondů (2017) pouze 15 % účastníků spoří s novým typem fondů, zbytek zůstává v původních fondech s garancí nejméně nulových výnosů. Podíl starých / nových typů prostředků se mění jen pomalu. V současné době neexistuje žádná specifický starobní důchod (zděděná od komunistické doby) je preferenční důchodová pravidla pro horníky. Po diskusi v parlamentu po počátku bankrotu 29 největší uhelné těžební společnosti v severomoravském regionu, opatření bylo vydáno v roce 2016, aby pomohlo lidem v oblastech, kde se očekávalo postupné snižování těžby uhlí. Opatření se vztahuje na méně než 4000 pracovníků, kteří mohou snížit věk odchodu do důchodu o 10 let. Uplatňuje se také zvláštní (poměrně štědrý) způsob výpočtu důchodů.
Přestože se debata před parlamentními volbami (říjen 2017) nezabývala otázkou důchodového systému, vítěz voleb oznámil další změny systému v roce 2018 a dalších letech.
3. Posouzení přiměřenosti
3.1. Současná přiměřenost
3.1.1. Obecné posouzení stávající přiměřenosti
Podle Eurostatu bylo v roce 2016 ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením (AROPE) pouze 10,7 % obyvatel starších 65 let, což představuje zlepšení o 2,4 % ve srovnání s rokem 2008. Navíc je tento poměr stabilní a zlepšení se projevuje v různých věkových skupinách. pouze 12,1 % populace starší 75 let bylo AROPE v roce 2016 v porovnání s 13,4 % v roce 2008. Česká republika patří do skupiny zemí s nejnižšími hodnotami tohoto ukazatele za referenční období (z důvodů viz následující kapitola o redistribučních prvcích). Podíl žen (ve věku 65 let nebo 75 let), kteří jsou AROPE, je více než dvakrát větší než u mužů, i když tento rozdíl se mezi roky 2008 a 2016 snižoval (více u mužů 75 let než u žen 75 a více let). Hodnoty AROP navíc poklesly u obou pohlaví.
Důvodem tohoto vývoje je především vývoj těžké hmotné deprivace, která mezi lety 2008 a 2016 klesla o více než polovinu. Větší zlepšení bylo pozorováno u žen (65 až 75 let) než u mužů. Zatímco celkově se indikátor rizika ohrožení chudobou (AROP) mezi roky 2008 a 2016 mírně zhoršil, během tohoto období došlo k pozoruhodnému obratu. V období 2013-2016 zaznamenala Česká republika hospodářské oživení, ale současně uplatnila omezení indexace důchodů (viz oddíl o důchodových reformách). Během tohoto období byla důchodová indexace za růstem mezd a dokonce za růstem nově poskytnutých důchodů. To vysvětluje, proč se indikátor AROP více zhoršil u věkové skupiny 75+, zejména u žen, a méně u skupiny 65+. V souvislosti s rychlým růstem mezd v letech 2016 a 2017 lze očekávat mírné zhoršení ukazatele AROP. Na druhou stranu je možné spojit pozitivní výhled s novým principem indexace důchodů, který byl schválen v roce 2017.
Výše popsaný účinek indexace důchodů na hodnoty AROP ovlivnil stejným způsobem i celé spektrum příjmů starobních důchodců. Stejný vývoj se tudíž netýká pouze úzké skupiny důchodců ohrožených peněžitou chudobou, ale také důchodců s mediánem důchodových hodnot (ukazatele relativního poměru středního důchodu 65+ a agregovaného náhradního poměru). Proto byla příjmová chudoba v České republice v období 2008-2016 stabilní, přičemž nejnižší hodnoty byly srovnatelné s ostatními zeměmi EU.
Česká republika se řadí mezi čtyři země s nejnižšími hodnotami genderového rozdílu v ukazateli důchodů (GGP) (ve věkové skupině 65-79 let). Zatímco průměr EU-27 v roce 2016 činil 37,22 %, úroveň GGP činila v České republice pouze 13,35 %. I když je rozdíl v odměňování žen a mužů v České republice jedním z největších v celé EU (22,5% v roce 2015), vyrovnávací přínos penzijního vzorce snižuje jeho vliv. Současně jsou ve formulaci důchodového pojištění plně uznávána nepríspevková období související s porodem a výchovu dětí (vztahující se na děti mladší 4 let a většinou týkající se žen).
Dalším důvodem spíše nízkého GGP je nízká část zaměstnanosti na částečný úvazek u žen. Navzdory výše zmíněným skutečnostem, v roce 2016, byly nově poskytnuté důchody žen o 15,9 % nižší než důchody mužů. Podobné údaje byly zaznamenány i v předchozích letech. Počet je ovlivněn skutečností, že ženy mají větší pravděpodobnost žádosti o předčasný odchod do důchodu než muži (a starší důchody jsou nižší). Nedostatek těchto nově poskytnutých důchodů se v letech 2008 až 2016 změnil z mírného zhoršení GGP z 11,22 % na 13,35 %.
Doba splácení důchodů (23,9 let) je o 1,7 roku nižší než je průměr EU. Zároveň však patří ČR do skupiny, kde je rozdíl mezi tímto ukazatelem pro muže a ženy nejvyšší vzhledem k delší střední délce života žen (65let, o 3,5 roku delší než u mužů) (3,1 let před muži), způsobené rozdílem ve věku odchodu do důchodu a skutečností, že ženy pravděpodobně žádají předčasný odchod do důchodu. Vzhledem k rozdílu mezi pohlavími v důchodech je důchodové bohatství žen o 15 % vyšší než u mužů (mezi největšími rozdíly v EU-28).
Vysoký a stoupající podíl starších lidí je vlastníkem domů. Současně došlo k poklesu nákladů na přetížení nákladů na bydlení. Přestože se tato míra snížila stejně pro obě pohlaví, ženy mají vyšší náklady na bydlení ve vztahu k příjmu (vzhledem ke svým nižším důchodům a vyššímu očekávanému věku, a tím i větší pravděpodobnosti, že ovdoví).
3.1.2. Redistribuční prvky veřejných penzijních systémů
První pilíř je dominantní součástí českého důchodového systému. Má významný přínos redistribuční povahy. Starobní důchod se skládá z prvku penzijního připojištění a části týkající se výdělku vypočítané podle progresivního vzorce. Hodnota univerzální základní částky (paušální sazba) se rovná 9 % průměrné mzdy. Penzijní důchod poskytuje 1,5 % sníženého příjmu za každý rok služby (viz část obecného popisu). Podle OECD patří ČR do zemí s nejnižšími diverzifikací důchodů v EU. Hlavním důvodem je postupný prospěšný vzorec.
Existence pozůstalostního důchodu pozitivně ovlivňuje úroveň rozdílů mezi pohlavími v důchodech. Podle ČSSZ bylo v roce 2016 vyplaceno 549 tisíc vdovských důchodů ženám, ale pouze 98 000 vdovských důchodů mužům. Téměř 95 % těchto pozůstalostních důchodů se vyplácí osobám, které již mají nárok na starobní důchod. Průměrný měsíční vdovský důchod (poskytnutý souběžně s starobním důchodem) činil 1906 Kč (73,3 EUR) v roce 2016, což představuje 15,5 % příjmů důchodů žen, které ji získaly. Naproti tomu průměrný vdovecký důchod činil pouze 1388 Kč (53,4 EUR), což představuje 9,9 % mužského důchodu. Pozůstalostní důchody, které doplňují starobní důchody, většinou zvyšují příjmy žen a představují hlavní redistribuční prvek systému.
Výpočet složky důchodového příspěvku souvisejícího se ziskem podléhá stropu stanovenému na 400 % průměrné mzdy v ekonomice. Vzhledem k tomu, že méně než 1 % daňových poplatníků má příjmy nad strop, je skutečný účinek na příjmy důchodového systému nebo přerozdělování důchodů zanedbatelný.
Pravidla indexace důchodů mají podstatný vliv na přerozdělování v důchodovém systému. Tyto změny se v letech 2008 až 2017 několikrát změnily (viz část týkající se reformních trendů). Nižší indexace v letech 2013 a 2014 postihla všechny skupiny důchodců a dále snížila diferenciaci vyplácených důchodů. Jednorázový důchod vyplácený v roce 2016 zvýšil příjmy ve stejné výši pro všechny důchodce.
Začátek formuláře
3.2. Důchodové podmínky pro osoby samostatně výdělečně činné a osoby v nestandardním zaměstnání
V České republice představují nestandardní formy zaměstnání především samostatně výdělečně činné osoby (17,3 % z celkové zaměstnanosti) a v menší míře smlouvy na dobu určitou (8,5 %), práce na částečný úvazek (6,7 %) a příležitostné práce. Samostatná práce může do jisté míry fungovat jako náhrada za jiné nestandardní formy práce, neboť je výhodná z hlediska povinností sociálního pojištění a daní.
Český systém sociálního zabezpečení je v zásadě jednotný pro zaměstnance, osoby samostatně výdělečně činné a jiné nestandardní kategorie práce. Sociální pojištění příležitostných pracovních smluv podléhá prahovým hodnotám příjmů. Tyto smlouvy jsou však pouze okrajové: obvykle jsou uzavírány současně s jinou pracovní smlouvou. Pokud jde o osoby samostatně výdělečně činné, výše příspěvku se rovná 28 % vyměřovacího základu a procentní podíl je stejný jako u zaměstnaných osob. Vyměřovací základ stanoví samostatně výdělečně činná osoba a odpovídá alespoň 50 % průměrného měsíčního příjmu po odečtení nákladů, ale nejméně 25% průměrné mzdy (neboli 10 % průměrné mzdy pro samostatně výdělečně činné osoby pro koho samostatná výdělečná činnost představuje vedlejší činnost). Zákonný důchodový systém je povinný pro osoby samostatně výdělečně činné, pro které samostatná výdělečná činnost představuje významnou činnost a zdroj příjmů, aniž by bylo možné se vzdát. Osoby samostatně výdělečně činné, u nichž je samostatná výdělečná činnost druhotnou činností, jsou pojištěny pouze tehdy, pokud jejich roční příjem ze samostatné výdělečné činnosti překročí průměrnou mzdu nejméně o 2,4násobek. Na druhé straně jsou tyto osoby již pojištěny na základě splnění dalších podmínek. Zdá se, že největším problémem důchodové ochrany osob samostatně výdělečně činných jsou jejich nedostatečné příspěvky do důchodového systému, což je důsledkem jejich rozhodnutí stanovit nízkou vyměřovací základnu. Vzhledem k tomu, že důchodová složka související s výdělky tvoří největší část starobního důchodu, mohou někteří samostatně výdělečně činní lidé očekávat velmi nízké důchody. Český penzijní systém však zaručuje (skromný) důchod dokonce i osobám samostatně výdělečně činným, kteří platili nejnižší zákonné příspěvky po celou dobu své kariéry.
Současně se v České republice objevuje dlouhodobá diskuse o tom, zda osoby samostatně výdělečně činné přispívají k přiměřenému podílu na sociálním systému. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (MPSV) připouští, že nemá úplný přístup k registračním údajům o příspěvcích placených samostatně výdělečně činnými osobami. Proto není schopen vypočítat, jaký důchod může každý budoucí zaměstnanec v budoucnu očekávat. Ve snaze upoutat pozornost na tuto otázku posílá ministerstvo všem samostatně výdělečně činným osobám dopis s informacemi o předpokládaných důchodových právech vybraných modelových osob. Porovnání modelového zaměstnance s měsíční mzdou ve výši 1000 EUR (přibližně 90 % průměrné národní mzdy v roce 2017) a samostatně výdělečně činná osoba, jejíž příjem odpovídá pracovním nákladům zaměstnance, čistý příjem samostatně výdělečně činné osoby činí 154 %, příspěvek na důchod je 27 % a očekávaný důchod činí 56 % odpovídajících zaměstnanců.
3.3. Budoucí přiměřenost a výzvy
V projekci přiměřenosti se očekává, že se teoretická míra náhrady (TRR) mírně zhorší v letech 2016 a 2056. Očekává se, že do nového základního případu (40 let do standardního důchodového věku nebo SPA) dojde do roku 2056 k poklesu o 5,4 %. SPA za 65 let by měla dále zlepšovat budoucí TRR.
Je otázka, zda po postupném rozvoji SPA bude následováno přiměřené prodloužení kariéry jednotlivců. Míra zaměstnanosti pracovníků ve věku 55-64 let je 32 let, očekávané zvýšení o 5,2 % na 63,7 % v roce 2016. Tento aspekt se zabývá scénářem pracovní kariéry stárnoucích pracovníků (AWG). Podle něho se hodnota čistého TRR zhorší na 55,0 % u mužů a 48,7 % u žen v roce 2056. Zdá se, že ženy budou více postiženy přerušenou pracovní kariérou než muži. Zároveň přerušení kariéry v důsledku péče o děti nebo péče o jiné závislé osoby neovlivňuje TRR v roce 2056. Totéž se nevztahuje na scénář kratší pracovní kariéry. V tomto případě se očekává, že jednotlivec poměrně sníží TRR přibližně o 1 % za každý rok přerušení kariéry (podobný poměr platí pro scénář s delší kariérou). Ještě větší škrty souvisí s scénářem předčasného odchodu, který může být způsoben důvody trhu práce (nízká zaměstnatelnost osob 2 roky před SPA s 38 lety pojištění). V takovém případě je postih cca 3 % za každý rok v důchodu před SPA.
V důsledku progresivity formulace přínosů jsou TRR lepší pro osoby s nižšími příjmy z celoživotního života (všechny 66 % scénáře průměrné mzdy) a poměrně nízké v případě vyšších životních příjmů (postupný nárůst ze 100 % na 200% průměrné mzdy v průběhu profesního života). Vzhledem k indexačnímu vzorci je TRR 10 let po odchodu do důchodu nižší o 2,9 % v roce 2056. To postihuje ženy (s delší délkou života) více než muži.
- Hlavní příležitosti pro řešení problémů souvisejících s důchodovými systémy
V posledních letech byla v České republice schválena řada reforem prvního pilíře důchodového systému. Zlepšují přiměřenost důchodů (změna způsobu indexace důchodů) a pozitivně ovlivňují dobu trvání penzijního připojištění (odložení důchodového věku bez zvýšení nezaměstnanosti starších osob). Tato opatření však mají negativní dopad na dlouhodobou fiskální udržitelnost systému. Proto bude nejdůležitějším problémem udržení finanční stability systému. Pokud jde o reformu důchodového věku, je důležité, aby vláda mohla pravidelně (v pětiletých intervalech) reagovat na měnící se demografickou situaci a parlament může schvalovat nepopulární změny. Pokud jde o reformu indexace důchodů, která má zlepšit příjmovou situaci starších důchodců, bude nutné najít finanční prostředky na pokrytí nákladů na toto opatření.
Rovněž zůstává otázkou stanovení poměru mezi základními a procentuálními složkami nových důchodů. Diskuse by se měla zaměřit na to, zda v budoucnu zjednodušit formulace penzijního připojištění, aby základní paušální částka představovala mnohem větší podíl důchodů občanů. Část (snížení) % podílu by tedy mohla být plně rovnocenná s ohledem na předchozí příjmy příjemců. Výše diskutované aspekty úzce souvisejí s otázkou možných úprav indexace důchodů. Zvýšení váhy základní paušální sazby by vzhledem ke stávajícím indexačním vzorcům značně upřednostňovalo osoby s nízkými příjmy, které by v porovnání s dnešní dobou získaly lepší ochranu před chudobou a sociálním vyloučením. Vzhledem k tomu, že nedávné reformy prodloužily důchodový věk a prodloužily minimální dobu pojištění na 35 let, mohlo by to prospět i těm osobám, které budou mít problémy s těmito podmínkami. Konečně by tato změna mohla stabilizovat budoucí důchody osob samostatně výdělečně činných, kteří mohou očekávat velmi skromné důchody, protože dnes platí minimální pojistné.
Přestože příjmy budoucích důchodců se spoléhají hlavně na důchod z prvního pilíře, je nezbytné dále rozvíjet režim dodatečných zdrojů. Klíčovou otázkou je proto větší finanční zapojení zaměstnavatelů do třetího pilíře (penzijní pojištění a připojištění). V současné době existují silné ekonomické pobídky k větší účasti zaměstnavatelů, ale chybí systematické informační kampaně (tripartitní, odbory), které motivují zaměstnavatele. I když trh práce v současné době velmi dobře prodlužuje důchodový věk, měla by se budoucí vláda připravit na méně příznivou situaci. Diskuse se zaměří na to, jak zaměstnanci přispějí k pošiětní a připojištění.
V současné době existují silné ekonomické pobídky k větší účasti zaměstnavatelů, ale chybí systematické informační kampaně (tripartitní, odbory), které motivují zaměstnavatele. I když trh práce v současné době velmi dobře rozšiřuje důchodový věk, měla by se budoucí vláda připravit na méně příznivou situaci. Diskuse se zaměří na to, jak by zaměstnanci mohli efektivně využívat včasné čerpání svých osobních důchodů. Nižší závislost na příjmech z prvního pilíře je také důležitá pro ty osoby, které při dosažení věku odchodu do důchodu nesplňují minimální požadovanou dobu pojištění.
Nemělo by se předpokládat výrazné zhoršení míry náhrady za předpokladu, že dnešní vzorec výpočtu požitků bude zachován. Existují však dvě rizika. Za prvé, vzhledem ke stárnutí obyvatelstva se očekává, že výdaje převýší příjmy důchodového systému. Schopnost udržovat míru náhrady bude ovlivněna ochotou společnosti pokrýt deficity penzijního systému z jiných zdrojů (např. nepřímé daně nebo schodek státního rozpočtu). Za druhé, prodloužení věku odchodu do důchodu a rozdělení mezd bude dále posilovat potřebu přerozdělování příjmů. V této situaci je zřejmé, že úroveň příjmů budoucích důchodců bude záviset mnohem více než dnes na individuálních důchodových spořicích. Otázky, jak zvýšit úspory ve třetím pilíři (v současné době je průměrný měsíční příspěvek 1160 Kč (45 EUR)), nebo dokonce možnost (opětně) zavést povinné úspory pro některé kategorie zaměstnanců bude jistě součástí diskuse o pokračování důchodové reformy.
