Výzkumníci FEL ČVUT s Univerzitou obrany a VOP CZ otestovali autonomní navigaci bezosádkového vozidla TAROS na cvičení ARTEX 2026 v Portugalsku. Platforma za dva týdny ujela přes 100 km, z toho několik desítek autonomně, a zapojila se do zásobovací mise, při níž operátor jen dohlížel.
Cvičení ARTEX 2026 probíhalo od 28. září do 9. října. Český tým se ho zúčastnil v rámci iniciativy Evropské obranné agentury (EDA) HEDI OPEX26-1 India Pass. Cílem bylo ověřit schopnosti autonomních pozemních systémů v podmínkách blízkých reálnému nasazení.
Fakulta elektrotechnická ČVUT vyvíjí systém autonomní navigace pro šestikolovou bezosádkovou platformu TAROS společnosti VOP CZ. Ta v použité konfiguraci uveze náklad až 600 kilogramů a uplatnění může najít například při zásobování jednotek nebo evakuaci raněných.
Vozidlo opakovaně autonomně absolvovalo trasy dlouhé přibližně 2,5 až 3 kilometry po nezpevněných cestách i mimo ně, včetně terénu s hustou vegetací. Při autonomní navigaci dosahovalo rychlosti až 8 km/h. Operátor zadá cíl a případně pomocné body, trasu mezi nimi plánuje robot sám. Pomocí laserového senzoru LiDAR vytváří mapu okolí, vyhodnocuje průjezdnost terénu a reaguje na překážky. Pokud narazí na situaci, kterou nedokáže bezpečně vyřešit, zastaví a předá řízení operátorovi.
Ve spolupráci s portugalskou armádou se TAROS podílel na zásobování předsunutých jednotek. První část úvodní mise absolvoval v režimu vzdáleného řízení po zpevněné komunikaci, zbytek a všechny další mise zvládl autonomně po nerovné terénní cestě určené pro obrněnou techniku. Tým ověřil i noční provoz – díky LiDARu, který není závislý na denním světle, vozidlo autonomně projelo několik set metrů dlouhou trasu. Další scénář simuloval evakuaci raněného na nosítkách na zhruba 2,5 km dlouhé trase v režimu vzdáleného řízení.
„U řešení ČVUT pozitivně vnímáme přístup, kdy operátor zadává úkol a následně především dohlíží na jeho plnění, aniž by musel průběžně zasahovat do řízení platformy,“ uvedl kapitán Štěpán Konecký z Armády ČR. Podle něj řada dalších bezosádkových pozemních prostředků na cvičení spoléhala hlavně na vzdálené řízení.
„Pro nás je zásadní dostat výzkum z laboratoře do podmínek, které se co nejvíce blíží reálnému nasazení,“ říká prof. Jan Faigl, vedoucí Laboratoře výpočetní robotiky FEL ČVUT.
Vývoj probíhá také v rámci projektu TA ČR PRODEF SARMO podporovaného Ministerstvem obrany ČR a přispívá k výzkumu bezpečné spolupráce člověka a robotů v Národním centru umělé inteligence. Zkušenosti z cvičení využijí výzkumníci ke zdokonalení autonomního řízení a uživatelského rozhraní.
Zdroj: ČVUT
