Guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok se obává, že vysoká inflace se projeví na dramatickém snížení hospodářského růstu ČR. Růst českého HDP může podle něj koncem letošního roku klesnout k nule. Rusnok to dnes řekl diskuzním pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi.
„Bohužel takto poskládaná inflační nálož způsobí posléze, troufám si říct, možná až nějakou recesi nejen v české, ale i evropské ekonomice. Obávám se, že se růst sníží dramaticky. Budeme rádi za černou nulu už na konci tohoto roku. Promítne se to bohužel zejména do roku 2023 “ uvedl guvernér. K válečnému konfliktu se přidávají předešlé problémy v dodavatelských řetězcích. Upozornil na propad reálných mezd až o osm procent. Tato kombinace podle něj představuje mimořádný šok, jaký česká ekonomika v podstatě nezažila 30 let.
„To je, myslím, velmi reálný odhad. Pokud válka neskončí během několika týdnů, nedivil bych se ani recesi za celý rok 2022,“ řekl ČTK analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal. Válka je nedaleko, jsou nastavené sankce, inflace dále zrychluje, existují další problémy s dodavatelskými řetězci, to vše podle něj nepochybně postihne ekonomickou aktivitu. Co ji naopak postrčí, je případné a kýžené zapojení desítek tisíc ukrajinských žen do pracovního procesu, podotkl.
Analytik Cyrrusu Vít Hradil zpomalení růstu české ekonomky až do blízkosti nuly v letošním roce nepředpokládá. Zdražující suroviny sice z disponibilního příjmu Čechů ukousnou, ovšem pokud bude pokračovat aktuální trend uklidnění na trzích, a pokud nedojde k nečekané další eskalaci konfliktu na Ukrajině, jeho dopad by podle něj neměl být takto drtivý. Česká ekonomika navíc stále prochází post-pandemickým restartem, a laťka nastavená loňským rokem je tak poměrně nízko, dodal.
Česká národní banka v únorové prognóze, tedy před ruskou invazí na Ukrajinu, zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní i příští rok. Letos čeká růst HDP o tři procenta a příští rok o 3,4 procenta. Loni ekonomika stoupla o 3,3 procenta.
Inflace v Česku, která může vystoupat až na úrovně kolem 13 a 14 procent, by podle Rusnoka mohla začít klesat ve druhé polovině roku. Meziroční růst spotřebitelských cen se v únoru vyšplhal na 11,1 procenta, což byla nejvyšší hodnota od června 1998. Údaj ještě nezohledňuje dopady války na Ukrajině a byl o 1,4 procentního bodu vyšší, než odhadovala ČNB v únorové prognóze.
Zdroj : ČTK
