Od 6. března 2022 do 11. června probíhá na německé straně Bad Schandau – Königstein výluka s jednokolejným provozem doplňovaná v několika dnech týdne o 4-hodinové noční úplné zastavení provozu. Od 26.6.2022 bude až do příštího roku nepřetržitá výluka mezi Prostředním Žlebem a Bad Schandau s jednokolejným provozem doplňovaným každé pondělí v denní době 8:50 – 16:40 úplným zastavením provozu.  

Současně s tím od začátku března začala výluka SŽ Děčín Východ – Prostřední Žleb, která významně omezila celkovou kapacitu uzlu Děčín. Propustnost tratě Děčín – Drážďany v roce 2022 a 2023 se díky těmto výlukám na trati rapidně snížila a ještě dále sníží.  Ad-hoc nákladní vlaky již dnes příhraniční trasu prakticky nedostávají, počet pravidelných tras pro nákladní vlaky bude od 26.6. výrazně redukován. Zásadní je, že neexistuje kapacitně variantní přechod s Německem – možné objízdné trasy jsou via Cheb (jednokolejný neelektrifikovaný), Rumburk (jednokolejný, neelektrifikovaný, špatné sklonové podmínky). Jiný přechod pro RID zboží není možný. Objízdná trasa via Polsko je s ohledem na tranzitní čas a současně letní uzávěru hraničního přechodu Lichkov/Miedzylesie problematická.

Velká část přepravy zboží je plánovaná ve vlacích režimu ad hoc a tady je situace skoro neřešitelná!

U stávajících platných i nově uzavíraných obchodních smluv je nutno zvolit výrazně ekonomicky nákladnější náhradní přepravní řešení, které zejména pro chemické komodity může způsobit až nekonkurenceschopnost/ neprodejnost českého zboží. Vzniklé přepravní vícenáklady nelze totiž ve většině případů promítnout do ceny zboží.

 

Navrhovaná řešení:

  1. Krátkodobá (neprodleně): jelikož neexistují plnohodnotné objízdné železniční trasy z hlediska technologie přepravy a její ekonomiky navrhujeme:
  • Přiměřenou míru redukce osobní železniční přepravy ve prospěch nákladní (převod osobní regionální železniční dopravy na autobusovou/lodní a do dálkových vlaků). Náhrada osobní železniční přepravy autobusovou již byla úspěšně realizována po přívalových deštích, kdy byl úplně zastavený železniční provoz na koridorové trati.
  • Podpora státu při využití stávajících, méně výhodných hraničních přechodů (zejména Cheb) spočívající v zajištění trakce (dieselová lokomotiva na přetahy Hof – Cheb) a dostatečné propustnosti (v případě nutnosti také redukce osobní dopravy a její nahrazení autobusovou např.  při úplném zastavení provozu na hr. přechodu Děčín/Bad Schandau).

 

  1. Střední a dlouhodobá: konkrétní řešení problému Děčín – modernizace alternativních přechodů, splavnost Labe s konkrétními navrhovanými daty:
  • Urychlené budování nových kapacit (staveb) pro železniční nákladní dopravu, např.  zahájit s německou stranou jednání o elektrifikaci tratě mezi Chebem a Hofem.
  • Výstavba druhého elektrifikovaného přechodu s dostatečnou kapacitou do Německa.
  • Výstavba vysokorychlostní tratě Praha- Drážďany za předpokladu, že skutečně dojde k přesunu velké části osobní železniční přepravy na tuto trať.
  • Zlepšení nautických podmínek na Labi vybudováním plavebního stupně Děčín.

 

Argumentace:

  • Naplánované uzávěry výrazně ohrozí vývoz a dovoz základních chemických komodit, polotovarů i hotových výrobků (dále jen chemikálií) z/do severozápadní Evropy (resp. zámoří) z/do České republiky, a to i při využití kapacity ostatních hraničních přechodů z následujících důvodů:
  • Dodací termíny, nejenom jejich prodloužení, ale i totální nespolehlivost a tím i ohrožené krátkodobé plánování výrobních kapacit dodavatelů a odběratelů. Převážná většina dodávek chemikálií je realizována v systému dodání „just in time“, vyžadující přesnost termínového dodání všech komponentů v řádu dní i hodin, pod sankcemi za jejich nedodržení (včetně nákladů na omezení nebo zastavení výrobního procesu). Dodavatelské i odběratelské podniky v celé EU nemají naddimenzované skladovací kapacity, většinou jedno druhově specializované. Jejich zvětšení vzhledem k přísným předpisům včetně ekologických je buď nemožné (lokální podmínky), nebo je vázáno na dlouhodobý schvalovací proces s nejistým výsledkem.
  • Prodloužení náhradních dopravních tras přináší vícenáklady, které nelze kompenzovat cenovým navýšením. U chemikálií, kdy přepravní náklady činí 8 – 15% ceny, může způsobit každé navýšení těchto nákladů nekonkurenceschopnost výrobku na trhu a v delším časovém horizontu i zastavení produkce se všemi důsledky včetně regionální zaměstnanosti.
  • Krátkodobý přechod na jiný přepravní mód je nerealizovatelný. Chemické komodity, zejména nebezpečné, vyžadují většinou speciální přepravní obaly a dopravní prostředky (vagony, silniční návěsy), jejich kapacita je dlouhodobě plánována, bez kapacitních rezerv dopravců i chemických podniků. Rozhodnutí o technologickém zajištění přechodu včetně výroby (cca cyklus výroby 1 rok) silniční techniky je nevratným procesem v dlouhodobém časovém horizontu. Tento proces jde ve svém důsledku proti přepravní politice ČR i EU, včetně snižování emisí CO2. U hromadných produktů typu PHM, které mají dnes strategický význam, nemůže silniční přeprava železniční vůbec nahradit
  • Krátkodobý ad hoc přechod na říční přepravu via Labe je v důsledku kapacitních i nautických podmínek prakticky marginální a není v současné době rejdaři a speditéry systémově nabízen.
  • Proces náhrady kapacity silniční dopravou v důsledku přivádí přepravy nebezpečných věcí na silnici se všemi s tím problémy (včetně bezpečnostních), a to nejenom v ČR, ale i v konečných a tranzitních zemích EU. Některé RIDkové zboží není možno po silnici vůbec přepravovat.

 

Zdroj: SCHP ČR