Tři dokumenty k migraci a vizové politice

[quote]Migrační situace v EU a jejích sousedství zůstává relativně stabilní, avšak nedávný vývoj vyžaduje obezřetnost a neustálé úsilí a koordinaci od všech. Zatímco na trase středního Středomoří došlo k ustálenému poklesu, zaznamenali jsme určité zrychlení na řecko-tureckém pozemním území, ale také zvýšené pohyby podél pobřežní cesty na západním Balkáně a některé vrcholy příjezdu do západního Středomoří.[/quote]

Evropská unie pokračovala ve své práci na všech frontách:

– chránit vnější hranice Evropy;

– posílit spolupráci s mezinárodními partnery;

– poskytovat mezinárodní ochranu uprchlíkům; a

– zachránit životy na nebezpečných migračních trasách.

Dnešní situace ukazuje, že:

• naše pokračující úsilí má rozdíly;
• naše práce není hotová a potřebujeme úsilí posílit; a
• že musíme pracovat na strukturálních a dlouhodobých řešeních.

Pokud jde o ochranu hranic, rád říkám, že na zemi je nasazeno více než 1 350 z 1500 odborníků, kteří pomáhají národním pohraničním strážím. Evropská pohraniční a pobřežní strážní agentura rovněž podpořila rostoucí počet operací vracející se. Členské státy však stále potřebují lépe využívat nového a rozšířeného mandátu agentury k návratům. Členské státy musí přijmout opatření k reálnému provádění více rozhodnutí o navracení.

Vyzývám také členské státy, aby naléhavě zaplňovaly trhliny v operační činnosti Evropské pohraniční a pobřežní stráže na vnějších hranicích EU. Bude např. důležité poskytnout potřebnou podporu na řecko-turecké hranici, kde je Evropská pohraniční a pobřežní stráž připravena pomoci ještě více v případě potřeby.

Dnes také navrhujeme revidovat a posílit náš vízový informační systém, který rovněž přispěje k:
– silnější vnější hranici;

– větší bezpečnosti;

– a plynulým proudům migrace.

Navrhujeme automatické kontroly, s nimž mohou vízové ​​orgány a pohraniční stráže prohledávat všechny příslušné databáze jediným vyhledáváním a získat informace, které potřebují k výkonu své práce a zabránit vstupu těch, kteří představují hrozbu. Chceme aktualizovat vízový informační systém, aby si členské státy mohly vyměňovat informace o držitelích dlouhodobých víz a povolení k pobytu a zavést bezpečnostní kontroly těchto osob.

Pohraniční stráže budou moci rychle určit, zda je platné vízum na dlouhodobý pobyt nebo povolení k pobytu, zda je osoba, která dokument předkládá, skutečně oprávněným držitelem a zda tato osoba představuje hrozbu pro vnitřní bezpečnost členských států. To usnadní hraniční kontroly snadnější, rychlejší a bezpečnější a současně posílí bezpečnost Schengenského prostoru.

Jsem rád, že Evropská unie nadále udržuje své hodnoty a poskytuje ochranu potřebným v Evropě i na migračních trasách. V rámci našeho nového programu přesídlení se 20 členských států zavázalo k více než 50 000 míst přesídlení, což je největší kolektivní závazek EU a jejích členských států v oblasti přesídlení. Vyzývám členské státy, aby do října letošního roku splnily alespoň polovinu těchto slibů a ty, které se dosud neodhodlaly, aby tak naléhavě učinily.

S potěšením oznamuji, že bylo z Libye do Nigeru nyní odsunuto 1 052 osob prostřednictvím nouzového tranzitního mechanismu pro další přesídlení do Evropy. Doporučení UNHCR by měla být urychlena, aby se mohly uskutečnit sliby a aby osoby, které byly evakuovány z Libye, mohly co nejrychleji přesídlit do přijímajících členských států. V této souvislosti je naše pokračující spolupráce s několika třetími zeměmi zásadní a musí pokračovat.

Nedávno jsme uzavřeli dohody s několika partnerskými zeměmi o opatřeních pro návrat a zpětné převzetí. Prohlášení EU-Turecko i nadále hraje důležitou úlohu při snižování nepravidelných a nebezpečných přechodů. Mobilizace druhé tranše ve výši 3 miliardy EUR nyní probíhá a měla by být provedena rychle.

Na podporu pokračujících snah o zapojení partnerských zemí a efektivnější řízení migrace dnes navrhujeme také revizi právních předpisů o styčných důstojníků pro přistěhovalectví a vytvoření skutečné evropské sítě kontaktních důstojníků pro přistěhovalectví. Tito důstojníci mají jedinečné provozní znalosti a znalosti z první ruky, které jsou nesmírně důležité v:

– předcházení a potírání nelegální migrace,

– usnadnění návratu nelegálních migrantů a

– řízení legální migrace.

Nová síť posílí koordinaci a posílí podporu pro svou práci v zahraničí.
Pokrok, který jsme dosud dosáhli na všech stranách, zdůrazňuje význam našeho komplexního a společného přístupu – a potřebu pokračovat. Společně budujeme stabilní a dlouhodobou odpověď na výzvy migrace dnes i v budoucnu. Reforma našeho společného evropského azylového systému je zásadní součástí tohoto přístupu a doufám, že evropští vůdci tuto důležitost uznají a v červnu budou moci najít dohodu.
Evropská agenda pro migraci: Křehká situace není důvodem k uspokojivosti

Komise předložila 16. května zprávy o pokroku dosaženém v rámci evropské agendy pro migraci a plánu Komise z prosince 2017 a stanoví další klíčová opatření, která mají být přijata. I když společné úsilí EU vykazuje výsledky, situace zůstává křehká kvůli přetrvávajícímu migračnímu tlaku; o tom svědčí nově vzrůstající vstupy na východním a západním Středomořím. To vyžaduje, aby EU jako celek projevovala potřebnou ostražitost a připravenost reagovat na sezónní špičky nebo posuny tlaku od jedné trasy druhé. Dnešní zpráva určuje, kde je třeba posílit současnou reakci: zaplnění přetrvávajících mezer v aktivitách pro Evropskou hraniční a pobřežní stráž; zlepšení výnosů; posílení přesídlení; a lepší ochranu migrantů na trasách.
První místopředseda Frans Timmermans uvedl: „Tato zpráva potvrzuje, že migraci lze komplexně řídit migraci pouze prostřednictvím vzájemně se posilujících akcí založených na odpovědnosti a solidaritě. Reformovaný společný evropský azylový systém je jeho ústřední součástí a spolu s dlouhodobým rozpočtem EU bude EU připravena vypořádat se s každou budoucí migrační krizí. Taková reforma nemůže čekat a doufám, že Evropská rada bude moci v červnu dosáhnout dohody.“ (Komisař Dimitris Avramopoulos viz první část).

Vstupy Začátek formuláře

po třech hlavních trasách

Během prvních měsíců roku 2018 pokračovala sestupná tendence roku 2017 ve střední části Středozemního moře; příjem byl zhruba o 77 % nižší než ve stejném období v roce 2017. Zatímco je ještě drasticky nižší než před prohlášením EU-Turecko, příjezdy z Turecka zaznamenaly ale od března 2018 výrazný nárůst jak na řeckých ostrovech (9 349 od začátku roku 2018), tak i přes pozemní hranice (6 108 dosud v roce 2018 – devětkrát více než ve stejném období v roce 2017). Zatímco situace se celkově stabilizovala podél trasy západního Balkánu, během posledních měsíců byly zaznamenány zvýšené pohyby přes Albánii, Černou Horu a Bosnu a Hercegovinu.

Vstup po trase západního Středomoří nadále vykazoval vzestupný trend s přibližně 6 623 vstupy ve Španělsku od ledna 2018 (o 22 % vyšší než v prvních měsících roku 2017).

Řízení vnějších hranic EU

Evropská pohraniční a pobřežní strážní agentura v současné době podporuje národní pohraniční stráže přibližně 1 350 vyslanými odborníky na všech migračních trasách. Vzhledem k zvýšenému migračnímu tlaku je Evropská pohraniční a pobřežní stráž připravena posílit svou přítomnost na pozemní hranici mezi Řeckem a Tureckem. Agentura také nabídla, že ztrojnásobí své operační nasazení na řeckých pozemních hranicích s Albánií a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií. Dále se pokročilo v práci na uzavření dohod se zeměmi západního Balkánu, které umožní Evropské hraniční a pobřežní stráži v případě potřeby přímo pomáhat při správě svých hranic.

Přetrvávající však významné nedostatky v personálu a vybavení pro Evropskou hraniční a pobřežní strážní agenturu do té míry, že lze splnit méně než polovinu současných provozních potřeb. Členské státy musí naléhavě zintenzívnit své nasazení, pokud má agentura pokračovat v probíhajících operacích nebo je schopna zapojit se do nových operací. Návrh Komise na další dlouhodobý rozpočet výrazně posílí prostředky určené na správu vnějších hranic, včetně dodatečných zdrojů na posílení evropské hraniční a pobřežní stráže s předpokládaným stálým sborem ve výši 10 000 osob.

Ochrana migrantů po trase

EU pokračuje v práci na řešení hlavních příčin migrace a zároveň chrání migranty na trase a nabízí alternativy k nelegální migraci:

• dobrovolný návrat z Libye: Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) s podporou EU pomohla více než 6 185 lidem, kteří se dobrovolně vrátili z Libye domů jen v roce 2018. Pracovní skupina AU, EU a OSN i nadále spolupracuje s libyjskými orgány na zastavení systematického zadržování migrantů včetně dětí. Letos v tomto roce bylo díky tomuto úsilí propuštěno více než 1 000 zadržených uprchlíkůí.
• Nouzové evakuace: 1 112 osob bylo evakuováno z Libye do Nigeru prostřednictvím nouzového tranzitního mechanismu pro další přesídlení do Evropy. 108 z nich bylo již přesídleno do Francie, Švédska a Švýcarska. Doporučení UNHCR by nyní měla být urychlena, aby se urychlily přesuny do členských států EU. EU podporuje toto úsilí 20 miliony EUR.
• Boj proti pašování migrantů a sítím pro obchodování s lidmi: Spolupráce se zlepšuje s partnery v regionu Sahel v souladu s prohlášením přijatým v březnu v Niamey.
• Řešení základních příčin: Trustový fond EU pro Afriku se osvědčil pomocí 147 programů v celkové ceně 2,59 miliardy EUR a financoval klíčové iniciativy, jako je dobrovolný návrat z Libye. Značná mezera v oblasti financování ve výši přibližně 1,2 miliardy EUR však ohrožuje toto úsilí, pokud nebude EU a členské státy společně řešeno.

Komise také navrhuje revizi právních předpisů o styčných důstojníků pro přistěhovalectví, které členské státy EU používají pro nečlenské země EU, aby napomohly zintenzivnění evropské dimenze koordinace s klíčovými partnery.

Podmínky v Řecku

Podmínky v Řecku zůstávají vážným problémem s velkým tlakem na ostrovy a pomalým tempem azylových postupů, které brání návratu do Turecka. Komise vyzvala Řecko ke zlepšení podmínek na ostrovech s podporou EU; naléhavě urychlit tempo přesídlení; a dokončit nouzový plán  zvýšení příjmu.

Návrat a zpětné převzetí

Je zapotřebí větší práce, aby se zvýšil návrat těch migrantů, kteří nemají právo zůstat v EU; v  roce 2017 se uskutečnilo pouze 36,6 % příkazů k návratu. Evropská pohraniční a pobřežní strážní agentura pomohla uspořádat v roce 2018 111 operací vrácení, ale členské státy by měly mnohem více využívat posílený mandát agentury na návrat. Významný pokrok se dosáhl při zlepšování spolupráce v oblasti návratu se zeměmi původu s několika praktickými opatřeními uzavřenými v posledních měsících a dalšími probíhajícími jednáními. Aby se dále zlepšilo sledování výnosů a dalších relevantních migračních statistik, Komise dnes také navrhuje zvýšit počet publikací údajů Eurostatu.

Znovuosídlení

V rámci nového programu Komise pro znovuusídlování 20 členských států slíbilo více než 50 000 míst, z nichž již bylo uskutečněno 4 522 převodů. Komise vyzývá členské státy, aby do října 2018 uskutečnily 50 % slíbených přesídlení.

Další kroky

S cílem podpořit komplexní přístup EU v oblasti migrace a zajistit, aby Evropa byla připravena řešit každou budoucí krizi, by členské státy měly nyní:

• Doplnit mezery v pohraniční a pobřežní stráži a zařízení pro ni;
• Vyrovnat mezery ve výši 1,2 miliardy EUR ve financování svěřeneckého fondu EU pro Afriku.
  • Zlepšit podmínky v Řecku a urychlit návrat do Turecka;
• Výrazně zrychluje návrat a využívá mandátu Evropské hranice a pobřežní stráže na pomoc při návratu;
  • Urychlit úsilí o znovu usídlení v rámci nového režimu pro prioritní země, zejména pokud jde o mechanismus pro mimořádný tranzit v Nigeru, jakož i prohlášení EU-Turecko;
• Rychle dosáhnout dohody o reformě společného evropského azylového systému s cílem zajistit, aby EU byla připravena řešit případné budoucí krize.

Souvislosti

Dne 13. května 2015 Evropská komise navrhla prostřednictvím evropské agendy pro migraci rozsáhlou strategii k řešení okamžitých výzev souvisejících s probíhající krizí i k tomu, aby EU vybavila nástroji pro lepší řízení migrace ve střednědobém a střednědobém horizontu v oblasti nelegální migrace, hranic, azylu a legální migrace. Dnešní sdělení uvádí vývoj od března roku 2018 a uvádí zprávy o pokroku dosaženém v rámci evropské agendy pro migraci a politické plány Komise ke komplexní migrační dohodě

Vízová politika EU: Komise modernizuje Vízový informační systém za účelem lepšího zabezpečení vnějších hranic EU

Komise navrhuje zdokonalení Vízového informačního systému (VIS), databáze obsahující informace o osobách, které žádají o schengenská víza, aby bylo možné lépe reagovat na měnící se výzvy spojené s bezpečností a migrací a zlepšit správu vnějších hranic EU.

Navrhované změny umožní provádět důkladnější prověřování žadatelů o víza, odstranit nedostatky v přístupu k informacím v oblasti bezpečnosti pomocí lepší výměny informací mezi členskými státy a zajistit plnou interoperabilitu s jinými unijními databázemi. (obsah úvodu komisaře Avramopoulose v první části)

Vízový informační systém (VIS) je databáze EU, která spojuje příslušníky pohraniční stráže na vnějších hranicích EU s konzuláty členských států po celém světě. Poskytuje orgánům vydávajícím víza klíčové informace o žadatelích o krátkodobá schengenská víza a zároveň umožňuje příslušníkům pohraniční stráže odhalovat cestující, kteří mohou představovat bezpečnostní riziko. Dnešní návrh rozšiřuje rozsah VIS – a to zejména přidáním dlouhodobých víz a povolení k pobytu do systému – při plném dodržování pravidel pro ochranu údajů a s cílem zajistit, aby tyto orgány měly nezbytné informace v okamžiku, kdy je potřebují. Návrh je druhým krokem reformy společné vízové politiky EU a navazuje na změny vízového kodexu, které Komise předložila v březnu 2018.

Posílení bezpečnosti a odstranění nedostatků v přístupu k informacím

Navrhovaná modernizace databáze VIS posílí vnitřní bezpečnost a zlepší správu hranic pomocí těchto opatření:

• Posílené bezpečnostní kontroly všech databází: všechny žádosti o víza zaznamenaná ve VIS nyní budou automaticky – prostřednictvím jednotného vyhledávacího portálu – porovnávány se všemi ostatními informačními systémy EU pro oblast bezpečnosti a migrace; mezi ně patří nově zřízený Systém vstupu/výstupu (EES), Schengenský informační systém (SIS) a Evropský informační systém rejstříků trestů (ECRIS). Díky této povinné křížové kontrole budou odhaleni žadatelé s vícenásobnými identitami, jakož i osoby představující riziko z hlediska bezpečnosti nebo nelegální migrace.
• Lepší výměna údajů a informací: v současné době nejsou na úrovni EU zaznamenávány žádné informace týkající se dlouhodobých víz a povolení k pobytu. Navrhovaná modernizace rozšíří rozsah VIS tak, aby zahrnoval i tyto informace. Příslušníci pohraniční stráže tak budou moci rychle zjistit, zda dlouhodobé vízum nebo povolení k pobytu používané k překročení vnějších hranic schengenského prostoru jsou platná a nacházejí se v rukou jejich zákonného držitele. Tím se odstraní významná bezpečnostní mezera.
• Účinnější postupy navracení: od této chvíle budou do databáze VIS zahrnuty také kopie cestovních dokladů žadatelů o víza. Toto opatření, společně s povolením přístupu do VIS pro personál Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž usnadní identifikaci a zpětné přebírání nelegálních migrantů bez dokladů, a tím zvýší účinnost návratové politiky EU.
• Posílená kapacita pro stíhání a prevenci trestné činnosti: do VIS budou mít nyní – pro účely prevence, odhalování či vyšetřování teroristických trestných činů nebo jiných závažných trestných činů – strukturovanější přístup orgánů pro vymáhání práva a Europol, a to za přísných podmínek a při plném respektování pravidel EU pro ochranu údajů. Orgány pro vymáhání práva získají přístup do VIS také pro účely vyhledávání či identifikace pohřešovaných nebo unesených osob a obětí obchodování s lidmi.

Další kroky

EU-LISA bude agentura EU odpovědná za rozvoj a správu modernizované databáze VIS. Posledním prvkem reformy vízové politiky EU v oblasti víz je výzva Komise určená Evropskému parlamentu a Radě, aby co nejrychleji dokončily svůj legislativní proces, odstranily tím jakékoli zbývající informační nedostatky a usnadnily cestování návštěvníkům, kteří do EU přijedou z legitimního důvodu.

Souvislosti

Společná vízová politika EU usnadňuje cestování do EU pro turistické a obchodní účely, což podporuje ekonomiku a růst EU, mezikulturní spojitosti a dialog. Jen v roce 2016 bylo vydáno téměř 14 milionů krátkodobých schengenských víz (viz nejnovější statistiky z schengenských víz).

Od roku 2010, kdy vstoupil vízový kodex v platnost, se prostředí vízové politiky zásadně změnilo. V posledních letech EU čelí novým migračním a bezpečnostním výzvám. V září 2017 Komise oznámila, že předloží návrhy na modernizaci společné vízové politiky EU. Komise ve svém pracovním programu na rok 2018 potvrdila, že navrhne revizi vízového kodexu. V březnu 2018 tento svůj závazek splnila.

Zároveň EU modernizuje své informační systémy pro bezpečnost a správu hranic, aby se odstranily informační nedostatky a byla posílena vnitřní bezpečnost. V návaznosti na závěry Evropské rady z června 2017 Komise předložila v prosinci 2017 návrh směřující k účinnější a inteligentnější součinnosti informačních systémů EU. Dnešní návrh modernizuje VIS a stanoví základy, aby se tento systém stal plně interoperabilním s ostatními databázemi EU pro správu hranic a řízení migrace.