[quote]Tempo růstu ekonomiky eurozóny i celé EU vloni předčilo očekávání. Přechod od hospodářského oživení k růstu pokračuje. Ekonomika jak eurozóny, tak EU podle odhadů za rok 2017 vzrostla o 2,4 %, tedy nejrychleji za poslední dekádu.[/quote]
Stejný trend se má v obou případech udržet i v příštích letech, v roce 2018 se očekává růst 2,3 %, v roce 2019 pak 2,0 %.
„Evropská ekonomika překonává očekávání, a i v příštím roce by měla silně růst. Naším úkolem zůstává zajistit, aby výhody, které to s sebou přináší, pocítili všichni naši občané. Měli bychom využít situace a postarat se, aby byly naše ekonomiky odolnější, a prohloubit hospodářskou a měnovou unii,“ prohlásil místopředseda Komise pro euro a sociální dialog Valdis Dombrovskis, který odpovídá i za finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů.
Pierre Moscovici, komisař pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla, dodal:
„Evropská ekonomika solidně ozdravila. Na začátku roku 2018 zažívá eurozóna tempo růstu, které je od začátku krize nebývalé. Nezaměstnanost a deficity nadále padají a investice konečně znatelně rostou. Ekonomický růst je vyrovnanější než před deseti lety a – pokud provedeme rozumné strukturální reformy a zavedeme odpovědnou fiskální politiku – mohl by vydržet i déle. Příležitost k reformám, jakou máme teď, ale nebude trvat věčně. S ambiciózními rozhodnutími potřebnými k upevnění hospodářské a měnové unie bychom neměli otálet.“
Stabilní růst se zřejmě udrží
Současné odhady počítají s růstem HDP za rok 2017 na úrovni 2,4 %, listopadová ekonomickáprognóza ovšem předpokládala jen 2,2 % v eurozóně a 2,3 % v EU. Prognózy na rok 2018 a 2019 jsou nyní oproti listopadu také vyšší, jak pro eurozónu, tak pro EU jako celek: od 2,1 % do 2,3 % v letošním roce a od 1,9 % do 2,0 % v tom příštím. Důvodem je jednak dynamičtější cyklický růst v Evropě, kde se zlepšuje situace na pracovních trzích a vládne obzvláště dobrá ekonomická nálada, jednak oproti očekávání výraznější oživení ekonomické aktivity a obchodu ve světě.
Investicím v časovém horizontu prognózy pomůže silná poptávka, vysoká míra využití kapacit a příznivé podmínky financování.
Inflace dál poroste jen mírně
Jádrová inflace, která nezahrnuje pohyblivé ceny energií a nezpracovaných potravin, by měla zůstat mírná, neboť stagnace pracovního trhu ustupuje jen pozvolna a tlak na růst mezd je stále omezený. Celkovou inflaci budou nadále značně ovlivňovat ceny energií, přičemž podle prognóz bude lehce stoupat. V eurozóně dosáhla inflace v roce 2017 1,5 %. V roce 2018 by se měla udržet na stejné úrovni a v roce 2019 pak vzrůst na 1,6 %.
Rizika jsou vyrovnaná, v krátkodobém horizontu může být výhled lepší
Rizika ohrožující tuto prognózu růstu jsou v zásadě vyrovnaná. V krátkodobém horizontu by ekonomický růst mohl překonat očekávání, na což poukazuje velmi dobrá ekonomická nálada. Ve střednědobém horizontu by vysoké globální ceny aktiv mohlo ohrozit přehodnocení rizik a základních ekonomických veličin. Riziko horšího, než předpokládaného růstu v důsledku nejistého výsledku jednání o Brexitu zůstává a stejně tak rizika spojená s geopolitickým napětím a posunem k protekcionistickým a dovnitř obráceným politikám.
Čistě technický předpoklad pro Spojené království v roce 2019
Vzhledem k probíhajícím jednáním o podmínkách odchodu Spojeného království z EU vychází prognózy na rok 2019 z čistě technického předpokladu, že obchodní vztahy mezi EU-27 a Spojeným královstvím zůstanou beze změny. Předpoklad je použit pouze pro účely prognózy a nemá žádný vliv na probíhající vyjednávání podle článku 50.
Souvislosti
Prognóza vychází ze souboru metodických předpokladů o směnných kurzech, úrokových sazbách a cenách komodit s datem uzávěrky 26. ledna 2018. Všechny ostatní vstupní data zahrnují období až do 30. ledna.
Od letošního roku začne Evropská komise opět každoročně vydávat dvě souhrnné prognózy (jarní a podzimní) a dvě průběžné prognózy (zimní a letní) namísto tří souhrnných prognóz ze zimy, jara a podzimu, které vypracovává od roku 2012.
Průběžné prognózy budou zahrnovat roční a čtvrtletní ukazatele HDP a inflace na stávající rok a roky následující pro všechny členské státy a eurozónu, jakož i souhrnné ukazatele pro EU.
Tím se Komise vrací k dřívějšímu modelu předpovědí a slaďuje svůj harmonogram prognóz s dalšími institucemi (např. Evropskou centrální bankou, Mezinárodním měnovým fondem či Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj).
2.3. ČESKÁ REPUBLIKA: SILNÝ RŮST A NAPÍNÁNÍ TRHU PRÁCE
Česká republika zažívá hospodářský vzestup. Růst reálného HDP v roce 2017 pravděpodobně překročil potenciální růst značným rozpětím, který je způsoben soukromou spotřebou a investicemi a navzdory zpřísnění trhu práce. (Redakční poznámka: potenciální produkt = možný růst z vysoké zaměstnanosti je ale uměle snižován nenaplněním volných pracovních míst uplatněním podmínek pro pokračování v zaměstnání pracujících s nárokem na důchod, nebo z vnějších zdrojů). Přestože se očekává, že růst bude v letech 2018 a 2019 zpomalen, budou pokračovat inflační tlaky v důsledku kladné produkční mezery.
Předpokládá se, že ekonomika České republiky v roce 2017 vzrostla o 4,5 %, což je výrazně vyšší než v roce 2016, kdy ekonomika vzrostla o 2,6 %. Po nárůstu v první polovině roku 2017 se v druhém pololetí růst HDP pravděpodobně zmírnil s odhadovaným růstem 0,7 % (q-o-q) v posledním čtvrtletí roku 2017, po 0,5 % ve třetím čtvrtletí. Omezení na trhu práce rychle tlačí na mzdy, což se navíc spouští ve spotřebě domácností. Investice začaly opět silně přispívat k růstu s rostoucí podporou fondů EU.
Očekává se, že se růst HDP se v letech 2018 a 2019 zmírní, ale zůstane silný na úrovni 3,2 %, respektive 2,9 %, a to na základě domácí poptávky. Zatímco se očekává, že vývoz bude pokračovat v rostoucím růstu díky silné globální poptávce, bude jeho pozitivní vliv na růst HDP tendenčně neutralizován silným růstem dovozu.
Inflace měřená HICP se v roce 2017 urychlila na 2,4 % z 0,6 % v roce 2016, což bylo způsobeno především vyššími cenami potravin a služeb. Rozhodnutí centrální banky o zrušení měnového kurzu v dubnu 2017 a jejích následných zvýšení úrokových sazeb zřejmě způsobily zmírnění inflačních tlaků na dovážené zboží a služby. Očekává se, že celková inflace zůstane v roce 2018 nezměněna na 2,4 % (k nelibosti především důchodců) a v roce 2019 se bude stabilizovat na 2,0 %. Očekává se, že hlavní příspěvky z roku 2018 budou pocházet z potravin a služeb, přičemž se předpokládá, že ceny energií v první polovině roku rok. Celkově se předpokládá, že roční jádrová inflace se v letech 2018 a 2019 mírně sníží.
