Unie kapitálových trhů: Komise oznamuje nové daňové směrnice pro přeshraniční investory
Komise předložila nové pokyny pro srážkové daně, které členským státům pomohou snížit náklady a zjednodušit postupy pro přeshraniční investory v EU. Nový kodex chování nabízí řešení pro investory, kteří v důsledku toho, že jsou uplatněny srážkové daně, nakonec platili dvakrát daně z příjmu z přeshraničních investic.
Srážková daň je daň placená u zdroje v zemi, kde jsou příjmy z investic, jako dividendy, úroky a licenční poplatky. Tyto dávky poskytují členským státům možnost zajistit, aby se daně uplatňovaly přiměřeně na přeshraniční transakce vzhledem k tomu, že je příjem často znovu zdaněn v členském státě, kde má investor bydliště.
Výsledek: investoři mají právo požadovat vrácení daně z důvodu dvojího zdanění. Postupy jsou v současné době obtížné, drahé a časově náročné. Doporučení, které vypracovali experti členských států jako součást akčního plnu unie kapitálových trhů a kteří jsou součástí kapitálových trhů EU, by měla zlepšit systém pro investory i státy. Zejména kodex chování má zmenšit výzvy, jimž čelí menší investoři při podnikání přes hranice. Výsledkem by měly být rychlé, zjednodušené a normalizované postupy vracení srážkové daně, tam kde to přichází v úvahu.
V souvislosti s uvedením etického kodexu Valdis Dombrovskis, místopředseda odpovědný za finanční stabilitu, finanční služby a Unii kapitálových trhů uvedl
,,Je to další důležitý krok, stavební blok na cestě směřující k vytvoření skutečného jednotného trhu kapitálu. Dnešní kodex chování by měl pomáhat investorům vyhýbat se dlouhým zpožděním a vysokým nákladům při vymáhání vrácení daní. Teď už budeme úzce spolupracovat s členskými státy, aby kodex chování dosáhl hmatatelných výsledků.“
Pierre Moscovici, komisař pro hospodářské a finanční věci, daně a cla dodal:
,,I když je velmi důležitým nástrojem ochrany veřejných financí, srážková daň může vést k nepřiměřenému zatížení jednotlivců a společností hledáním daňových úlev. Mám naději, že dnešní Kodex chování pomůže zemím EU dosahovat jemnou rovnováhu mezi zajištěním konsistentního výběru daně z příjmů a nabídkou jistoty podnikání, jehož roční náklady na dodržování předpisů se odhadují na 8,4 miliardy EUR. „
Kodex chování je pro členské státy dobrovolný. Poskytuje jako obrazovka snímek problémů, kterým čelí přeshraniční investoři a vysvětluje místo. Kodex popisuje pro členské státy řadu možných praktických způsobů cest řadu praktických způsobů pro členské státy, jak řešit klíčové problémy jako:
- opatření na pomoc malým investorům, pro něž jsou pravidla pro určení překrývajícího se zdanění příliš složitá.
- Vytvoření uživatelsky přátelských formulářů k snadnému určení daňových přeplatků.
- Spolehlivý a efektivní časový rámec pro daňové orgány, odvodit přeplatky. Samozřejmě se předpokládá jedno místo kontaktu s daňovou administrativou členského státu.
Souvislosti
Jak je stanoveno v akčním plánu Unie kapitálových trhů, Evropská komise povzbuzuje členské státy, aby přijaly systémy úlevy postupů od zdroje srážkové daně. Dnešní kodex je inspirován osvědčenými postupy při srážkových daních, kterou Komise a skupina odborníků pro volný pohyb kapitálu identifikují.
Srážková daň odkazuje na zdroj, který se platí dříve, než platí daň příjemce příjmu. Nicméně, zvláštní dohody o daních uzavřené mezi členskými státy často poskytují daňové úlevy s cílem podnítit investice. mezi členskými státy. Pokud v důsledku toho došlo k přeplatku daní, je v současné době proces refundace příliš složitý. Z toho plyne odhad nákladů ve výši 8,4 mld.€.
Začátek formuláře
Obranná unie
Evropská komise vítá plány předložené dnes 25 členskými státy EU pracovat společně na první skupině 17 projektů obranné spolupráce v rámci Stálé strukturované spolupráce (Permanent Structured Cooperation P-ESCO).
Předseda Juncker poznamenal:
„V červnu jsem řekl, že je na čase probudit „spící krasavici“ („Sleeping Beauty) z Lisabonské smlouvy o trvalou strukturovanou spolupráci. O šest měsíců později se to děje. Vítám kroky, které dnes přijaly členské státy k položení základů Evropské obranné unie. Evropa nemůže a a neměla by zadávat naši bezpečnost a obranu. Evropský obranný fond, který Evropský Komise navrhla, doplní toto úsilí a pokládá ho za další podnět k spolupráci v obraně-včetně potenciálního financování některých z dnes prezentovaných projektů.“
Trvalá strukturovaná spolupráce (PESCO) je nástrojem ze smlouvy o EU umožňujícím podporovat státy sledující větší spolupráci v oblasti obrany a bezpečnosti. Dne 13. listopadu 23 členských států (Rakousko, Belgie, Bulharsko, Česká republika, Chorvatsko, Kypr, Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Maďarsko, Itálie, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Nizozemsko, Polsko, Rumunsko, Slovinsko, Slovensko, Španělsko a Švédsko) učinily první krok k trvalé strukturované spolupráci notifikací PESCO, kterou převzala Federica Mogherini. Od té doby se také připojily Irsko a Portugalsko, čímž se zvýšil celkový počet na 25. Tyto členské státy dnes podepsaly prohlášení, které oznamuje první přípravu společných projektů v oblastech zahrnujících zřízení zdravotnického velitelství EU, námořní dohled a sledování, podvodní drony a kybernetickou obranu.
Zatímco co PESCO je čistě mezivládní opatření, Evropský obranný fond navržený Evropskou komisí v červnu, aby se vytvořily pobídky pro členské státy k získání obranných prostředků a technologií prostřednictvím spolufinancování z rozpočtu EU a praktickou podporou ze strany Komise. To by mohlo zahrnovat některé z projektů předložených dnes členskými státy v rámci PESCO. Fond navíc plně financuje granty na spolupráci na výzkumných projektech, přičemž se očekává, že první dohody ke grantům budou podepsány do konce roku 2017. Očekává se, že členské státy dosáhnou dohodu k evropském fondu obrany na zasedání Rady 13.12.
Souvislosti
Předseda Juncker volal po silnější Evropě, když v dubnu 2014 uvedl:
,,Domnívám se, že musíme brát vážněji ustanovení existující Smlouvy, která umožní těm evropským zemím, které to budou chtít progresivně postoupit v společné evropské obraně. Vím, že to není pro všechny. Ale ty země, které by chtěly jít touto cestou by měly být podporovány. Spojení obranných schopností v Evropě dává perfektní ekonomický smysl „
Stejná ambice byla uvedena v tříbodovém plánu zahraniční politiky Komise, který byl v politických pokynech-politické smlouvě Junckerovy komise s Evropským parlamentem a Evropskou radou.
Trvalá strukturovaná spolupráce (PESCO) je rámec a proces prohloubení obranné spolupráce, založený na Smlouvě mezi těmi členskými státy, které jsou schopny a ochotny tak učinit. To umožní členským státům společně rozvíjet schopnosti, investovat do sdílených projektů a zlepšovat provozní připravenost a příspěvek svých ozbrojených sil. Rada by měla přijmout formální rozhodnutí o založení společenství PESCO již v roce 2018.
Evropský obranný fond, který uvedl předseda Juncker v září 2016 a zahájil v červnu 2017, dále podpoří projekty spolupráce v oblasti obranného výzkumu, prototypového vývoje a připojí se k získání schopností. Jako součást Evropského obranného fondu předložila Komise legislativní návrh na vyhrazený program obrany a průmyslového rozvoje. Pro program budou způsobilé pouze projekty spolupráce a část z celkového rozpočtu bude vyčleněna na projekty zahrnující přeshraniční účast malých a středních podniků.
Fond se snaží zajistit co největší podporu pilíře PESCO. V praxi Fond umožní vyšší míry spolufinancování projektů v oblasti obranných schopností v rámci účasti států v rámci strukturované spolupráce. Účast v této struktuře však nebude nezbytnápro získání podpory v rámci programu. Vychází se z bílé knihy Komise o budoucnosti Evropy.
Veřejná debata o EU27 by se mohla do roku 2025 rozvinout v oblasti obrany jak bylo uvedeno v projevu na konference obrany a bezpečnosti v Praze a ve zprávě o stavu Unie dne 13. září 2017 , předseda Juncker navrhuje vytvoření plnohodnotné Evropské obranné unie do roku 2025.
Žádný region nebude ponechán pozadu po zahájení koalice pro přechod uhelných regionů
Závazek EU k přechodu na čistou energii je nezvratný a neobchodovatelný. Při přesunu na udržitelnější budoucnost odklonem od fosilních paliv by neměly zůstat pozadu žádné regiony, jejichž ekonomika bude poháněná fosilními palivy.
Nová platforma, která byla dnes zahájena, pomůže při vytváření projektů a dlouhodobých strategií
s cílem zahájit přechodný proces a reagovat na životní prostředí a sociální problémy. Bude sdružovat účastníky EU, národní, regionální a místní subjekty zabývající se sociálními výzvami pomohli rozvíjet partnerství a učit se ze vzájemných zkušeností.
Aktivity platformy se zaměří na uhelné regiony s cílem rozšířit činnost na regiony náročné na uhlík v budoucnu. Je navržena tak, aby podpořila přechod na čistou energii s větším zaměřením na sociální spravedlnost, strukturální transformace, nové dovednosti a financování reálné ekonomiky.
Iniciativu uhelných regionů v přechodu zahájí Maroš Šefčovič, místopředseda Evropské komise odpovědný za energetickou unii, komisař Miguel Arias Cañete, odpovědný za opatření v oblasti klimatu a energetiku, Corina Creţu, komisařka pro regionální politiku a zástupci evropských regionů, různých zainteresovaných stran a vedoucích představitelů podniků.
Zahájení platformy se koná v předvečer summitu „Jedna planeta“, který svolal francouzský prezident Emmanuel Macron k druhému výročí Pařížské dohody o klimatu. Na summitu Komise znovu potvrdí svůj závazek k budoucí klimatické politice a ukáže, že EU vede v boji proti změnám klimatu. Nová platforma je jednou z klíčových doprovodných akcí jako část balíčku „Čistá energie pro všechny“, zahájena v listopadu roku 2016.
Komise již podporuje přechod v regionech s intenzivním využitím uhlí a uhlíku politikou soudržnosti. Tato politika v rámci EU pomáhá regionům dosáhnout hospodářské transformace tím, že bude pokračovat jejich „inteligentní specializace“, tzn. orientace oblastí na konkurenceschopnost s cílem přijmout inovaci a dekarbonizaci. Prostřednictvím politiky soudržnosti má EU přímý kontakt s místními regionálními partnery a může poskytnout podporu strukturálním změnám.
Souběžně Komise pracuje s malým počtem regionů členských států na plánování a zrychlení procesu ekonomické diverzifikace a přechodu prostřednictvím technické pomoci, výměny informací a „na míru přizpůsobeného dvoustranného dialogu s příslušnými fondy, programy a finančními nástroji EU. Na základě žádostí těchto členských států byly zřízeny ve druhé polovině roku 2017 pilotní týmy pro Řecko Slovensko, Polsko a, aby pomohly regionům Trenčín, Slezsko a Západní Makedonie na základě jejich specifických potřeb. Protože práce těchto týmů pokročila, jejich zkušenosti budou sdíleny s platformou pro regiony v přechodu s uhlím.
Souvislosti
V 41 regionech 12 členských států, kde se těží uhlí, je těžbou přímo zaměstnáno cca 185 000 lidí. Během posledních několika desetiletí se však výroba a spotřeba uhlí proti roku 2007 v EU neustále snižuje. Pokračuje plánované uzavírání uhelných dolů a pokles objednávek a očekává se další klesající trend. S ohledem na to má pomoci platforma pro koaliční regiony v procesu přechodu členským státům a regionům při řešení problému udržení růstu a zaměstnanosti v těchto zemích a komunitách. Umožní dialog mezi zúčastněnými stranami o politických rámcích a financování a pokryje takovéto strukturální přeměny, včetně ekonomické diverzifikace a rekvalifikace, technologie obnovitelné energie, ekologické inovace a pokročilé technologie v oblasti uhlí. Tento balíček čisté energie pro všechny Evropany není jen o klimatických změnách, ale také o přispívání k zaměstnanosti a růstu stimulováním nových pracovních míst v odvětví energetiky a investic do moderních technologií. Mezi roky 2008 a 2014 se počet pracovních míst v obnovitelných zdrojích energetické technologie zvýšil o 70 % a dnes je zhruba 2 miliony čistých pracovních míst v odvětví energetiky v celé EU, zejména v odvětvích obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti. Existuje potenciál vytvořit dalších 900 000 pracovních míst do roku 2030 za předpokladu, že budou veřejné i soukromé sektory k tomu mobilizovány. Až 400 000 dalších místních pracovních míst by mohlo pocházet z oblasti energetické účinnosti.
700 milionů EUR na podporu uprchlíků v Turecku prostřednictvím vlajkové lodi humanitární
programy
Komise oznámila 11. prosince, že prostřednictvím nástroje EU pro uprchlíky v Turecku převedla 700 mil. EUR na speciální debetní kartu.650 milionů EUR půjde do sítě nouzového sociálního zabezpečení (ESSN), které provádí World Food Program. Dalších 50 milionů EUR podpoří projekt podmíněného převodu peněz za vzdělávání (CCTE), který provádí UNICEF.
„EU je inovátor v humanitární pomoci a financování programů, které přinášejí skutečné výsledky více než milionu lidí. Financování ve výši 1 miliardy EUR představuje nouzovou sociální bezpečnost, Net zlepšuje život a pomáhá uprchlíkům v Turecku. Je doplněn o program, který povzbuzuje děti chodit do škole tím, že jim poskytne další peníze na stejnou kartu. Dovolte mi pochválit velkorysost tureckého lidu, který hostí tolik uprchlíků, řekl komisař pro humanitární pomoc a krizové řízení Christos Stylianides.
Program ESSN pracuje tím, že poskytuje měsíčně transfery peněz nejzranitelnějším uprchlíkům prostřednictvím systému speciální debetní kartu, která jim umožní zakoupit základní věci. Podporuje více než 1,1 milionu utečenců a bude pokračovat až do ledna 2019 s tímto dodatečným financováním dnešního ESSN 1 miliardou EUR.
Projekt CCTE, který byl oznámen počátkem tohoto roku,podporuje rodiny utečenců, které zapsaly své děti do školy a zajistily pravidelnou docházku. Program, zajišťovaný UNICEF, pomáhá pokrýt náklady na vzdělávání a podporu rodinám. Projekt dosáhl rodiny s více než 167 000 dětmi a má za cíl pomoci v průběhu prvního roku 250 000 uprchlíků. Oba programy jsou realizovány v partnerství s tureckým Červeným půlměsícem a tureckými orgány.
Souvislosti
Turecko hostí nejvíce utečenců na světě, 3,4 miliony lidí. EU prokazuje solidaritu a podporu uprchlíkům a hostitelským komunitám v Turecku tím, že poskytne 3 miliardy EUR 2016-2017 prostřednictvím nástroje pro uprchlíky v Turecku.
Z prostředků fondu je vyčleněno 1,378 miliardy EUR na humanitární projekty. Během let 2016 a 2017,
EU financovala s partnery OSN a nevládními organizacemi 45 projektů. Spolu se svými partnery a tureckými úřady financovala EU nejnaléhavější potřeby, jako zdraví a vzdělávání. Financování EU napomohlo
uprchlíkům uspokojovat jejich každodenní potřeby a zajišťovat, aby měli přístup k ochranným službám, zejména pro programy ESSN a CCTE spolu se svým partnerstvím s WFP a UNICEF, EU úzce spolupracuje s Úřadem pro řízení katastrof a mimořádných událostí (AFAD), Ministerstvo vnitra Generálním ředitelstvím pro migraci a Generálním ředitelství pro civilní ochranu registraci a státní příslušnost, ministerstvem pro rodinu a sociální politiku a ministerstvem národního vzdělávání.
