Co se v rozhovoru dozvíte?
- Je zrušení automatické valorizace dálničních známek šťastným řešením?
- Jak se v Česku financuje výstavba a údržba dálnic?
- Proč peníze nemusí představovat největší problém?
- Je reálné dokončit základní dálniční síť v ČR do roku 2033?
- A mohou být řešením soukromé investice do dopravní infrastruktury?
Celá epizoda již dostupná na:
Vláda zafixovala cenu dálničních známek. Je to krok správným směrem? Nakolik je reálné dokončení české dálniční sítě do roku 2033? Co nejvíce brzdí výstavbu nových dálnic a odkud stát vezme peníze na jejich financování?
O budoucnosti českých dálnic, jejich financování i o tom, zda mohou pomoci projekty veřejně-soukromého partnerství (PPP), jsme v Podniku mluvili s odborníkem na dopravu z FPH VŠE Michalem Mervartem.
Vláda zrušila automatickou valorizaci dálničních známek a jejich cenu zafixovala na 2 570 korunách. „Dobře to není,” říká odborník na dopravu Michal Mervart. Řidiči by podle něj měli vědět, že výstavba i údržba dálnic něco stojí a jejich cena by měla růst spolu s náklady. V podcastu Podniko zároveň vysvětluje, proč je zastropování ceny dálničních známek dalším handicapem pro budování a údržbu stále nedokončené české dálniční sítě.
Dálniční známka je vlastně levná
Podle Mervarta by dálniční známka neměla být vnímána jako daň, ale jako příspěvek na službu, kterou řidiči využívají. Peníze z ní totiž pomáhají financovat výstavbu i údržbu dálniční infrastruktury.
Se zrušením automatické valorizace proto nesouhlasí. „Uživatelé by měli vědět, co to stojí. Pokud cena zůstává pořád stejná, přitom přibývají nové úseky a jejich údržba něco stojí, mají pak lidé pocit, že je to vlastně zadarmo,“ říká. Podle něj by běžné každoroční navýšení o jednotky procent většinu řidičů výrazně nezatížilo.
Výnos z dálničních známek navíc tvoří přibližně deset procent prostředků určených na výstavbu a údržbu dálniční sítě. Samotné zmrazení ceny proto podle Mervarta fond dopravní infrastruktury neohrozí. Přesto podle něj vysílá špatný signál o skutečných nákladech na provoz dálnic.
Největší problém nejsou známky
Peníze podle odborníka nejsou jedinou překážkou rozvoje české dálniční sítě. Stát sice financuje dopravní infrastrukturu ze státního rozpočtu, výnosů z mýtného, dálničních známek nebo evropských dotací, rozhodující překážkou jsou ale často zdlouhavé povolovací procesy.
Právě ty podle něj způsobují, že se nové úseky staví výrazně pomaleji, než by bylo potřeba. Ani vládní plán dokončit základní dálniční síť do roku 2033 proto nepovažuje za realistický. „Pokud by to šlo tímhle tempem, když budu hodně odvážný, tak možná kolem roku 2050,“ odhaduje termín dokončení celé dálniční sítě.
Kvalitnější síť bude stát víc
Cena českých dálničních známek se často porovnává například s Rakouskem, které má kvalitnější dálniční síť. Podle Mervarta ale právě tento příklad ukazuje, že kvalitní infrastruktura vyžaduje odpovídající investice.
Jako jednu z možností financování Mervart zmiňuje projekty veřejně-soukromého partnerství (PPP). Nepovažuje je ale za univerzální řešení. „Pokud chceme dosáhnout takové kvality sítě jako má Rakousko, musíme do toho dát ty peníze. A odkud je vzít? Rozhodně ne na úkor zvyšování dluhu,“ uzavírá.
Zdroj: VŠE Podniku
|
