Díky dokončeným částem velkého městského okruhu se doprava v Brně za poslední čtyři roky významně posunula k lepšímu, alespoň v severní, severozápadní a západní části města. ČTK to řekl dopravní ředitel brněnského dopravního podniku Jan Seitl. Zrychlila podle něj jak individuální doprava, tak MHD. Nové stavby umožnily rychlejší průjezd některými částmi města, ale zároveň se na okruh přemístilo velké množství řidičů a uvolnily se ulice pro vozy MHD.
Na městském okruhu byla dokončena stavba v Žabovřeské ulici a také na Tomkově náměstí. Uvolnily se tím například ulice, jako je Veslařská, Hlinky, průjezd přes Žlutý kopec či celé okolí Tomkova náměstí v Husovicích a Maloměřicích. „Tak jak měla středověká města hradby před nájezdníky, slouží dnes městské okruhy jako hradby proti tranzitní dopravě zavlékané do širšího centra. Díky němu by mělo být širší centrum jen pro MHD, individuální dopravu, která tam potřebuje, pěšáky a cyklisty,“ míní Seitl. V případě západní a severní části města se to podle něj díky zmíněným stavbám poměrně daří.
Zrychlení dopravy ilustruje na expresní lince E56, která dřív jezdila z Králova Pole k bohunické nemocnici 20, někdy i 30 minut. „Dnes zvládá stejnou cestu za 12 minut,“ řekl Seitl. Na Vinohradech a v Židenicích by s ním možná nesouhlasili, protože dopravní problémy se posunuly ke křižovatce Rokytovy ulice s vyústěním velkého městského okruhu. „Ale jinak se to asi udělat nedá než po částech. Na tunelu pod sídlištěm Vinohrady se pracuje a pokud se pak podaří propojit jej i s Černovickou ulicí a Ostravskou ulicí, můžeme zavést expresní linky ze severní části města z Králova Pole i na Vinohrady, do Židenic či na Černovickou terasu,“ řekl Seitl.
Na základě zkušeností z provozu nevnímá nikde žádné dramatické zhoršení, které by bylo dané prostým nárůstem dopravy, aniž by za tím stála nějaká dopravní omezení. Ta jsou v posledních letech četná v jižní části města kvůli rozšiřování dálnice D1, aktuálně kvůli přestavbě křižovatky dálnic D1 a D2. „Tranzitní doprava se pak přelévá různě do města. Řidiči včetně kamioňáků používají aplikace, které je navádějí do města a blokují místa, kam by tranzit normálně nevjel. Jih Brna trpí a ještě nějakou dobu bohužel trpět bude, aby mohlo přijít zlepšení,“ míní Seitl.
Postupně také narůstá doprava do velké průmyslové zóny na Černovickou terasu. „Snažíme se reagovat posilováním spojů, ale už není moc jak přidávat a lokalita je zahlcená individuální dopravou. Klíčová je stavba dálničního sjezdu,“ zmínil dlouho připravovanou stavbu Seitl. Silničáři by ji měli zahájit již brzy. Přivítal by také zamezení malého vnitroměstského tranzitu kolem nádraží přes Benešovu na Rooseveltovu ulici. „Je také několik míst, kde by se problémy daly řešit stavebními úpravami či dopravními opatřeními. Je to například Veveří kolem stavební fakulty, kde tramvaje postávají směrem do města, nebo Dukelská ulice, kde není regulované parkování a často zde tramvaje stojí, protože někdo nechá auto v průjezdném profilu,“ řekl Seitl.
Z tramvajových staveb znamenalo pozitivní změnu také otevření tratě k nemocnici v Bohunicích před necelými čtyřmi lety. Díky tomu se stala oblast kolem nemocnice a univerzitního kampusu výrazně dostupnější než v minulosti.
Zdroj: ČTK
