Pohled z kabiny řidiče na silnici v noci se světelnými stopami
Foto: Unsplash / Samuele Errico Piccarini

Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava (VŠB-TUO) otevřela 12. října 2026 nové výzkumně-vývojové centrum CPIT TL4. Jeho součástí je 380 metrů dlouhý polygon pro testování chytrých aut a robotických systémů, první svého druhu na českých univerzitách. Projekt podpořila evropská dotace 126 milionů korun.

Nová šestipodlažní budova a přilehlý polygon jsou největší investiční akcí projektu REFRESH (Research Excellence For Region Sustainability and High-tech Industries), který je financován z Operačního programu Spravedlivá transformace. Jeho cílem je přispět k proměně Moravskoslezského kraje v „chytrý a zelený“ region a nabídnout výzkumníkům i průmyslovým partnerům moderní zázemí pro spolupráci.

Budova bude sloužit především k výzkumu a vývoji automatizovaného řízení vozidel, systémů pro e-mobilitu a informačních a komunikačních technologií pro průmysl. Odborníci se zaměří hlavně na aplikace umělé inteligence a strojového učení, digitální dvojčata a zpracování signálů a obrazových dat. Jedním z pilířů centra je společné pracoviště s korejským institutem KATECH, který patří mezi světové lídry v automobilových technologiích.

„Naším cílem není teorie do šuplíku, ale aplikovaný výzkum s rychlým transferem do praxe,“ uvedl rektor VŠB-TUO a ředitel projektu REFRESH Igor Ivan.

Podle Petra Šimoníka, proděkana Fakulty elektrotechniky a informatiky a vědeckého ředitele Industry 4.0 & Automotive Lab projektu REFRESH, centrum umožní rozvoj nových směrů výzkumu – například řídicího systému pro nákladní automobily a vozidla městské hromadné dopravy, e-mobility, laboratoří pro humanoidní roboty nebo pokročilého hodnocení signálů. Pracovny jsou propojené s laboratořemi a centrum se má naplno věnovat spolupráci s firmami.

Polygon s letištním povrchem a sítí 5G

Experimentální polygon je dlouhý 380 metrů a jeho trasa má zatáčky s různými poloměry, aby odpovídala potřebám testování autonomních vozidel. Při stavbě byl použit cementobetonový kryt, jaký se používá na letištích, se speciálním česaným povrchem. K dispozici je také vysokorychlostní síť 5G a další komunikační sítě, které chytrá mobilita potřebuje.

„Jedná se o uzavřené prostředí pro mobilní prostředky od automobilů až po humanoidy,“ popsal polygon Petr Šimoník. Podobné areály podle něj existují na zámořských univerzitních kampusech, mezi českými univerzitami je však VŠB-TUO první. Podle ředitelky programu Spravedlivá transformace na Ministerstvu životního prostředí Radany L. Kratochvílové tak vědci ani partneři z průmyslu nebudou muset jezdit na cizí testovací dráhy.

Základní údaje o centru CPIT TL4

  • zahájení výstavby: leden 2025
  • náklady na budovu a polygon: přibližně 110 milionů korun
  • celková dotace včetně vybavení: 126 milionů korun
  • zázemí pro zhruba 50 výzkumníků
  • 92 fotovoltaických panelů o výkonu necelých 54 kWp (40 na střeše, 52 na fasádě) a tepelné čerpadlo jako hlavní zdroj tepla a chladu
  • dešťová voda ze střechy, parkoviště a části polygonu se zachytává v akumulační nádrži a vsakuje do podloží

Generálním zhotovitelem stavby byla společnost VAMOZ CONSTRUCTION ze skupiny Promet Group. Moravskoslezský kraj má z Operačního programu Spravedlivá transformace k dispozici 18,9 miliardy korun na proměnu bývalého uhelného regionu. Mezi další podpořené vědecké projekty patří vodíkový projekt CEET H2 a projekt LERCO Ostravské univerzity.

Zdroj: VŠB-TUO